Jakub Hruška: Vzkaz poslancům: Bezzásahové lesy Šumavy vodu neztrácí, ale zadržují
3.5.2025
V povodí Plešného jezera je les. Se vším co k těmu klimaticky i hydrologicky patří.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška
Skutečná měření bilance vody ukazují, že bezzásahový režim a přirozená regenerace lesů má pouze malé dopady na hydrologii a mikroklima Šumavy, a přesvědčivě vyvrací všechny katastrofické scénáře předpokládaných změn těchto funkcí lesa. Data z ČHMÚ stanice Churáňov jasně ukazují, že se roční úhrny srážek na Šumavě po kůrovcové kalamitě nezměnily a jsou posledních 64 let stabilní i přes velkou (přirozenou) meziroční variabilitu úhrnů (obrázek 1). Není pravda ani to, že by klesala oblačnost nad Šumavskými hřebeny, která naopak na této stanici mírně, ale významně (p < 0,02) roste (obrázek 1).
Obrázek 1. Srážky se od roku 1961 na Šumavě nezměnily, oblačnosti dokonce mírně přibylo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Kopáček
Posledních 38 let (1987–2024) je stabilní a bez trendů i převaha jihozápadních až severozápadních větrů. Rovněž detailní modelování původu vzdušných mas, které byly zdrojem šumavských srážek v letech 2022–2023, prokázalo Atlantik jako dominantní zdroj vlhkosti (56 %), dalších 33 % pocházelo z arktických oblastí a zbytek ze Středomoří.
To, co se po kůrovcové kalamitě skutečně změnilo, bylo množství srážek dopadajících na půdu. V lese, až do uschnutí stromů, byly srážky nižší o cca 20 % než v sousedním bezlesí. Po ztrátě korun začalo na půdu pod uschlými stromy dopadat více vody, než původně propadalo korunami živých stromů. Je to díky rozdílné velikosti odparu vody z povrchu korun a množství vody, které do nich kromě deště a sněhu navíc vstupuje kondenzací vlhkosti a tvorbou námraz na povrchu vegetace.
Po odumření stromového patra klesá transpirace (odpar vody vedoucí živiny z kořenů až do pórů listoví) stromů, ale roste evaporace (fyzikální odpařování) z povrchu více osluněných půd. Roste i transpirace mohutnějícího podrostu a okamžitě se objevujícího zmlazení stromů. Celková evapotranspirace (součet fyziologického a fyzikálního odparu) je celkově nižší než z živých dospělých lesů, což vede k RUSTU půdní vlhkosti pod odumřelými stromy (obrázek 2) a mírně zvýšeným odtokům. Tyto změny však nejsou velké ani ve strmých povodích šumavských jezer, a jsou velmi malé (do 10%) v níže položených rozsáhlejších povodích (např. Modravský potok, či Große Ohe na německé straně Šumavy.
Navíc byly tyto změny DOČASNÉ, a po ca. 5 letech po odumření dospělého smrkového patra již nejsou pozorovány ve vodní bilanci žádné rozdíly, které by se této „katastrofě“ daly přisoudit.
![Obrázek 2. Po odumření horního patra lesa půdní vlhkost vzrosta. "Zelený" les hodně vody z půdy vysaje a odpaří.](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/492927448_9993999050663950_6870507663464962202_n.jpg "Obrázek 2. Po odumření horního patra lesa půdní vlhkost vzrosta. "Zelený" les hodně vody z půdy vysaje a odpaří.")
Obrázek 2. Po odumření horního patra lesa půdní vlhkost vzrosta. "Zelený" les hodně vody z půdy vysaje a odpaří.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Kopáček
Zvýšená a stabilní vlhkost půdy po uschnutí dospělých stromů (obrázek 2) v bezzásahové zóně umožnila rychlé a masivní zmlazení (cca 1700 semenáčků a mladých stromků na hektar) a zabránila jejich poškození letním suchem, které snížilo významně vlhkost půdy pod zdravými stromy v povodí Čertova jezera. Zvláště patrné to bylo v suchých letních období roku 2013, 2015 a 2018 (obrázek 2).
Zcela přirozeně zmlazené lesy u Plešného jezera jsou dnes vysoké 3 - 10 m v průměru, a ve všech aspektech odpovídají definici lesa.
Z našich dat vyplývá, že pokud nepoškodíme půdu (například těžkou mechanizací), významně nesnížíme schopnost lesního ekosystému zadržovat vodu ani během přechodné obnovy stromového patra. Vyšší pravděpodobnost vzniku problémů s vodou v krajině, než nastává v bezzásahových územích, je po holosečném hospodaření, kdy těžké lesní stroje pojezdem hutní půdu a vytváří preferenční povrchové odtokové rýhy. To omezuje vsakování vody a přispívá k povrchovému odtoku a erozi půd.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Spolky volají po reformě procesu EIA, který má podle nich vážné nedostatky
Vláda aktualizovala úkoly na snižování zátěže podnikatelů při ochraně prostředí
Sněmovní výbor podpořil zmírnění požadavků na zprávy o udržitelnosti
Další články autora |
Jakub Hruška: Novela lesního zákona je schválena, ale tedy je to opět polovičaté
Jakub Hruška: Národní parky jsou v silném ohrožení! Kvůli národnímu parku...
Jakub Hruška: Národní park Křivoklátsko asi nebude. Ale měl by býtOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (78)
PE
Petr Elias
3.5.2025 08:08Jistě není na škodu sem přidat tento odkaz, kdyby se tu opět vyskytl nějaký temelínový odborník. :)
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jiri-kopacek-pohadky-jana-pokorneho-o-sumave
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jiri-kopacek-pohadky-jana-pokorneho-o-sumave
va
vaber
3.5.2025 09:04V bezzásahových lesích nejsou udusané cesty, s pangejty co odvádí vodu, nejsou tam mýtiny, které jsou vysušené na troud,nejezdí tam těžká technika a nechodí turisté co odhazují odpadky. Zvěř má klid na svůj život bez lidí, prostě přírodní pohoda.
Grafu, oblačnost srážky, moc nevěřím, mě by přesvědčily jen roční průtoky ve všech Šumavských řekách v tomto období.
Proč jim nevěřím? To by bylo dlouhé psaní, které nikoho nezajímá.
Pod odumřelými stromy samozřejmě vyrostla nějaká vegetace, která zadržuje dešťovou vodu dobře.
Odpovědět
Grafu, oblačnost srážky, moc nevěřím, mě by přesvědčily jen roční průtoky ve všech Šumavských řekách v tomto období.
Proč jim nevěřím? To by bylo dlouhé psaní, které nikoho nezajímá.
Pod odumřelými stromy samozřejmě vyrostla nějaká vegetace, která zadržuje dešťovou vodu dobře.
HH
Honza Honza
3.5.2025 09:55Z á v ě r (odborníka, specialisty, přírodovědce, p. Hrušky?): po odlesnění: Amazonského pralesa, tropických pralesů v Africe, všude jinde v celém světě (rovněž je to vidět v Itálii v době Říma!) klesne transpirace (evaporace z obnažené půdy než za 3 roky trochu povyrostou semenáčky se zřejmě nemění- dle grafu je to jasné!), půdní vlhkost se zvýší, stoupne hladina spodní vody a krajina celkově po odlesnění je
z a v o d n ě n á.
Proto kácejte! Kácejte tropické pralesy- ANO - bude líp!!! Biotickou funkci lesa: koruny se ve dne přehřívají, stíní, v noci a za deště prochládají, snižuje se rosný bod a tvoří se rosa, lesy kouří, páří zřejmě p. přírodovědec ještě nepochopil, tento jev zřejmě nezaznamenal!
Biotickou funkci lesa k zadržování vody zřejmě plní padlé dřevo a chybějící těžební traktory, ev. návštěvníci nám po lese nešlapou!!!
Je to voda na mlýn pana Vinklera, který tvrdí, že krajina má být odlesněná, stepní, se řídkými stromy, plná stád býložravců, plná hmyzu, motýlů, pestrá, diverzifikovaná. Tráva že lépe akumuluje vodu, tvoří se černozem, ukládá se uhlík!
Ale mě páni vystudovaní odborní přírodovědci nepřesvědčí! Já nechci mít tady vysušené Řecko s kameny a stádečky koz, bez studní, pole jen uměle zavlažované, jinak tam nic nevyroste , teplotu 45 st.
Já kácet tropické prolesy a zřizovat diverzifikované savany i z tohoto důvodu, že mě vyschne studna n e ch c i !!!
To je důkaz demagogie, fanatizmu = fašistické neliberální politiky ekologů = záchranců přírody, proti tomu vždy bojoval Klaus, zakládal liberální stranu s liberálním programem, podřízenou vůli lidí ve svobodných volbách , ne dle uvedeného grafu ve článku, nyní tato strana dokonce chce omezit zvůli přírodovědců v NP.
Raději takováto strana mírného pokroku v mezích zákona s min. hosp. růstem 1% než takováto demagogie, jakou převedl p. Hruška ve svém článku!
Odpovědět
z a v o d n ě n á.
Proto kácejte! Kácejte tropické pralesy- ANO - bude líp!!! Biotickou funkci lesa: koruny se ve dne přehřívají, stíní, v noci a za deště prochládají, snižuje se rosný bod a tvoří se rosa, lesy kouří, páří zřejmě p. přírodovědec ještě nepochopil, tento jev zřejmě nezaznamenal!
Biotickou funkci lesa k zadržování vody zřejmě plní padlé dřevo a chybějící těžební traktory, ev. návštěvníci nám po lese nešlapou!!!
Je to voda na mlýn pana Vinklera, který tvrdí, že krajina má být odlesněná, stepní, se řídkými stromy, plná stád býložravců, plná hmyzu, motýlů, pestrá, diverzifikovaná. Tráva že lépe akumuluje vodu, tvoří se černozem, ukládá se uhlík!
Ale mě páni vystudovaní odborní přírodovědci nepřesvědčí! Já nechci mít tady vysušené Řecko s kameny a stádečky koz, bez studní, pole jen uměle zavlažované, jinak tam nic nevyroste , teplotu 45 st.
Já kácet tropické prolesy a zřizovat diverzifikované savany i z tohoto důvodu, že mě vyschne studna n e ch c i !!!
To je důkaz demagogie, fanatizmu = fašistické neliberální politiky ekologů = záchranců přírody, proti tomu vždy bojoval Klaus, zakládal liberální stranu s liberálním programem, podřízenou vůli lidí ve svobodných volbách , ne dle uvedeného grafu ve článku, nyní tato strana dokonce chce omezit zvůli přírodovědců v NP.
Raději takováto strana mírného pokroku v mezích zákona s min. hosp. růstem 1% než takováto demagogie, jakou převedl p. Hruška ve svém článku!
HH
Honza Honza
3.5.2025 10:42 Reaguje na Honza HonzaA to je i důkaz chybné definice co je vlastně NP: nikoli bezzásahová oblast ponechaná sama sobě při nevhodných okolních podmínkách, když sama nemá šanci uspět, jako když odtrhneme kojence od mámy.
Ale NP je směr k funkční přírodě, tomu, aby příroda sama dokázala i v nevhodném okolí, i za nevhodných okolních podmínek uspět, tak jako kojenec jedině spolu s mámou, tak i příroda v NP jedině spolu s člověkem.
Chce to jenom trochu větší hloubku v přemýšlení vysokoškoláka, k tomu by mělo směřovat vzdělávání!!!
Odpovědět
Ale NP je směr k funkční přírodě, tomu, aby příroda sama dokázala i v nevhodném okolí, i za nevhodných okolních podmínek uspět, tak jako kojenec jedině spolu s mámou, tak i příroda v NP jedině spolu s člověkem.
Chce to jenom trochu větší hloubku v přemýšlení vysokoškoláka, k tomu by mělo směřovat vzdělávání!!!
JŘ
Jaroslav Řezáč
3.5.2025 16:52 Reaguje na Honza Honzaasi by bylo vhodné, aby jste si dal na čelo chladný obkládek... možná by jste nevyskakoval jak čertík z krabičky...
Člověk by potenciálně měl být součástí s přírodou, ale měli bychom si uvědomit, že egocentrická výchova zničit a ovládat spolu s vládou peněz a technokratickým způsobem uvažování že vše slouží člověku není možné, aby NP s tímto bylo území v souladu.
Šumava před stolety, kdy byla spojena s lidmi kteří v ní odehrávali své leckdy nejednoduché životy a příběhy.
Honba za penězi a jako fetiš pohodlí a luxusu s přírodou není v souladu.
Stačí se podívat jak " zku...li" okolí Lipna a o kolik stoupnul Overturismus.
Ono každé území udrží jen určité množství takových lidí, pak vznikají nenávratné škody.
Klaus je zamindrákovaný člověk sociopatický, egoistický ješita, který umrzl názorově na začátku 90. let. Zahleděný akorát do své "důležitosti".
Odpovědět
Člověk by potenciálně měl být součástí s přírodou, ale měli bychom si uvědomit, že egocentrická výchova zničit a ovládat spolu s vládou peněz a technokratickým způsobem uvažování že vše slouží člověku není možné, aby NP s tímto bylo území v souladu.
Šumava před stolety, kdy byla spojena s lidmi kteří v ní odehrávali své leckdy nejednoduché životy a příběhy.
Honba za penězi a jako fetiš pohodlí a luxusu s přírodou není v souladu.
Stačí se podívat jak " zku...li" okolí Lipna a o kolik stoupnul Overturismus.
Ono každé území udrží jen určité množství takových lidí, pak vznikají nenávratné škody.
Klaus je zamindrákovaný člověk sociopatický, egoistický ješita, který umrzl názorově na začátku 90. let. Zahleděný akorát do své "důležitosti".
su
3.5.2025 12:27 Reaguje na Honza Honza
Nevím, proč do toho taháte tropické pralesy, tam to funguje úplně jinak.
Odpovědět
HH
Honza Honza
3.5.2025 12:43 Reaguje naBiotická nezastupitelná, jedinečná a v případě nezastavitelného globálního oteplování nezbytná funkce lesa ve smylu zastiňování, ochlazování a zadržování vody je všude stejná.
V tropech je neblahost odlesńování katastrofálnější: při prudkých deštích dochází k erozi půdy, voda se nevsakuje a odtéká do řek.
Podobně tomu tak bylo i ve Středomoří.
Nyní prudké deště nastupují i u nás.
Odpovědět
V tropech je neblahost odlesńování katastrofálnější: při prudkých deštích dochází k erozi půdy, voda se nevsakuje a odtéká do řek.
Podobně tomu tak bylo i ve Středomoří.
Nyní prudké deště nastupují i u nás.
Karel Zvářal
3.5.2025 12:50 Reaguje na Honza HonzaZ takových štěků si nic nedělejte, tzn, že 95% obsahu je bez připomínek:-) Odlesňování i tam způsobuje nebývalá sucha.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
3.5.2025 16:58 Reaguje na Honza Honzapotenciál a okolnosti jsou podobné, stejné to však není.
Odpovědět
Vendula Hrdličková
8.5.2025 18:30 Reaguje na Honza HonzaAno, přesně tak. Viz odkaz na film pro SU. Mělo by být povinně v základním školním vzdělávání.
Odpovědět
Sl
Slovan
3.5.2025 19:29 Reaguje naTo on nepochopí - pro něj existuje jenom jeden les a hotovo…
Odpovědět
Karel Zvářal
3.5.2025 20:43 Reaguje na SlovanNo jistěéé! Nejlepší les je bezzásahový= bezproblémový, dokonalý. A kdo se s tím ztotožní, tak je také takový... :-)))
Odpovědět
Vendula Hrdličková
8.5.2025 21:39 Reaguje naŘeky nad korunami stromů - francouzský dokument -doporučuji: https://www.youtube.com/watch?v=gjkXwmjXqHA
Tohle umí stromy v pralese i v České republice:)
Odpovědět
Tohle umí stromy v pralese i v České republice:)
PE
MK
Majka Kletečková
6.5.2025 22:17 Reaguje na Petr EliasStejný pocit se dostavil i u mne po přečtení "dvojitého Honzy".
Odpovědět
ss
smějící se bestie
3.5.2025 11:10I zásahové lesy neztrácejí vodu a zadržují ji -
ale jenom v těch případech, kde se s nimi zachází tak, jak tomu bylo od monarchie, až do " sametu", no !
Odpovědět
ale jenom v těch případech, kde se s nimi zachází tak, jak tomu bylo od monarchie, až do " sametu", no !
JŘ
Jaroslav Řezáč
3.5.2025 17:03 Reaguje na smějící se bestieano, ale podstatně méně...ono to tlející dřevo svůj význam má, který v hospodářských lesech není... stejně tak i zadržování vlhkosti, podpora růstů hub, mechů a mikroogansmů.
Je možné, že v bezzásahovém lesním porostu se rozkládá dřevní hmota i rychleji a tedy se dostávají živiny do půdy aby vzešla další generace stromů.
Odpovědět
Je možné, že v bezzásahovém lesním porostu se rozkládá dřevní hmota i rychleji a tedy se dostávají živiny do půdy aby vzešla další generace stromů.
MU
Michal Ukropec
3.5.2025 13:40Su vodohospodář, a tudíž vím, že se voda neztrácí. Něco odteče, něco se vsákne a něco odpaří. Nic se neztratí. To tvrdí pouze ekologisti. V přírodě platí zákony o zachování hmoty a energie. Malý a velký vodní koloběh. A že Vás poslanci nečtou? A vy opravdu věříte tomu že by Vás Klára Kocmanová, autorka 6 ti pozměňovacích návrhů pochopila? Do Olomouce nejedu, ale těším se na výsledky množství glyfosátu v moči zajíců.
Odpovědět
ss
pp
MZ
Miloš Zahradník
3.5.2025 13:58To se nikdo nedokaze ohradit proti hausnumerum, jako jsou "expertni odhady" nize uvedene? ? (A muzu se zeptat, co znamenalo to "detailni modelovani"?) Dam jednu - s danym tematem ale uzce souvisejici - kontrolni obecnou otazku: Definujme "stari" molekuly vody v mraku (treba nad tou Sumavou) jako cas, uplynuly od momentu, kdy se naposled ta molekula vyparila odnekud z more, z lesa, louky,... Neznam li ale - neumim ze stavajicich numerickych modelu pocasi vypocitat - napr. prumer takoveto veliciny, jak mohu odhadovat ta cisla dole ?!? Jsou meteorologove schopni na takoveto otazky datodpoved - ktera by nebyla jen "expertnim odhadem" tedy hausnumerem? No a pokud se budeme bavit o mene "ambicioznich" expertnich datech, tak opravdu plati, ze na Sumave je nezmenena stabilni prevaha jihopzapadnich az severozapadnich vetru? V takovych Krkonosich to dle meho nazoru uz davno neplati - ze by typicka cirkulace vzduchu v te oblasti vypadala obdobne jako pred 40 lety. Z grafu oblacnosti a srazek se dle meho nazoru neda pro budoucnost vycist nic, zajimava by snad byla jen ta velika variabilita (nejen zde na Sumave) dokonce i celkovych rocnich srazek. Zadne tendence ke "stredovani" ci "vyrovnavani" se v pocasi nedaji moc vysledovat ani kdyz delame prumery za cely rok.
Smysl by melo - pokud tedy chceme nejak hodnotit treba vodni bilanci uzemi tohoto statu v poslednich desetiletich vzit si udavane rocni uhrny odtoku vody z Decina (jak moc duveryhodne ty udaje jsou v historickem prehledu - odkdy je ma smysl porovnavat treba s udaji poslednich desetileti ktere jiste jsou spolehlivejsi nez udaje nekde z 19. stoleti - a nad nimi mudrovat. Jsou takovato cisla volne k dispozici nebo je nutno za ne predem zaplatit?
No a k Churanovu jeste dodejme, ze tato stanice ma klima dost zasadne odlisne napr. od pohranicniho hrebenu Sumavy. Mozna by bylo vhodnejsi vzit kdyz tak udaje treba z Velkeho javoru. Mimochodem, na Arberu pred par lety prestali udavat vysku snehove pokryvky. Podle mne to byl projev rozumu, ze z takovychto vetrnych mist udavat velicinu "vyska snehove pokryvky" je trochu nesmyslne. To uz lepsi jsou asi ty udaje z Blatneho vrchu ale ty namaji jeste dostatecne dlouhou casovou radu
Posledních 38 let (1987–2024) je stabilní a bez trendů i převaha jihozápadních až severozápadních větrů. Rovněž detailní modelování původu vzdušných mas, které byly zdrojem šumavských srážek v letech 2022–2023, prokázalo Atlantik jako dominantní zdroj vlhkosti (56 %), dalších 33 % pocházelo z arktických oblastí a zbytek ze Středomoří
Odpovědět
Smysl by melo - pokud tedy chceme nejak hodnotit treba vodni bilanci uzemi tohoto statu v poslednich desetiletich vzit si udavane rocni uhrny odtoku vody z Decina (jak moc duveryhodne ty udaje jsou v historickem prehledu - odkdy je ma smysl porovnavat treba s udaji poslednich desetileti ktere jiste jsou spolehlivejsi nez udaje nekde z 19. stoleti - a nad nimi mudrovat. Jsou takovato cisla volne k dispozici nebo je nutno za ne predem zaplatit?
No a k Churanovu jeste dodejme, ze tato stanice ma klima dost zasadne odlisne napr. od pohranicniho hrebenu Sumavy. Mozna by bylo vhodnejsi vzit kdyz tak udaje treba z Velkeho javoru. Mimochodem, na Arberu pred par lety prestali udavat vysku snehove pokryvky. Podle mne to byl projev rozumu, ze z takovychto vetrnych mist udavat velicinu "vyska snehove pokryvky" je trochu nesmyslne. To uz lepsi jsou asi ty udaje z Blatneho vrchu ale ty namaji jeste dostatecne dlouhou casovou radu
Posledních 38 let (1987–2024) je stabilní a bez trendů i převaha jihozápadních až severozápadních větrů. Rovněž detailní modelování původu vzdušných mas, které byly zdrojem šumavských srážek v letech 2022–2023, prokázalo Atlantik jako dominantní zdroj vlhkosti (56 %), dalších 33 % pocházelo z arktických oblastí a zbytek ze Středomoří
Karel Zvářal
3.5.2025 16:05 Reaguje na Miloš ZahradníkŘekl bych, že "ohrazovat se" je celkem zbytečné, pán si (se závěry) vystačí sám, navíc Šumava nepatří mezi problémové oblasti. Není-li k dispozici přehled (postupně narůstajích) teplot a (silnějších, výsušných) větrů, srážkový úhrn sám o sobě nemusí postačovat.
Jinak je známo, že suchá léta přežily spíše malé stromky, než staré, které vody spotřebují více. A je patrný rozhodující údaj, tj že vlhkost půdy se snižovala.
Přičítal bych to "rychlým" dešťům, kdy voda nestačí zasáknout, ale odteče (přívalové srážky), narozdíl od minulosti, kdy bývalo více sněhu, méně foukalo a pršívalo tak nějak pomaleji, s postupným zásakováním. "Stoleté" povodně (ca 5 ks) za posledních 28 let to jen podtrhují.
Odpovědět
Jinak je známo, že suchá léta přežily spíše malé stromky, než staré, které vody spotřebují více. A je patrný rozhodující údaj, tj že vlhkost půdy se snižovala.
Přičítal bych to "rychlým" dešťům, kdy voda nestačí zasáknout, ale odteče (přívalové srážky), narozdíl od minulosti, kdy bývalo více sněhu, méně foukalo a pršívalo tak nějak pomaleji, s postupným zásakováním. "Stoleté" povodně (ca 5 ks) za posledních 28 let to jen podtrhují.
MZ
Miloš Zahradník
3.5.2025 16:26 Reaguje na Karel ZvářalK tomu mereni vlhkosti. Za 40 let se prostredi mnoha mist
v krajine zmeni z meteorologickeho hlediska jejich "representativnosti" k nepoznani... Srazkomer muze rekneme
jaktakzfungovat porovnatelne pokud ho nejake stromy v okoli
nezastini ale mereni vlhkosti... Kde v zemi maji napr. to cidlo mereni vlhkosti pudy? Je pravda ze tu meteo stanici na Churanove jsem si naposled prohlizel jeste nekdy za bolsevika ale predpokladam, ze pres veskerou moznou snahu obsluhy te stanice se tamni mikroklima (nejen) pro mereni pudni vlhkosti mohlo nezanedbatelnym zpusobem zmenit. Na Churanove nikdy nebylo moc snehu - v porovnani s hranicnim hrebenem a jeho okolim a delka snehove pokryvky na mereni prumerne vlhkosti jiste taky ma nejaky vliv
Odpovědět
v krajine zmeni z meteorologickeho hlediska jejich "representativnosti" k nepoznani... Srazkomer muze rekneme
jaktakzfungovat porovnatelne pokud ho nejake stromy v okoli
nezastini ale mereni vlhkosti... Kde v zemi maji napr. to cidlo mereni vlhkosti pudy? Je pravda ze tu meteo stanici na Churanove jsem si naposled prohlizel jeste nekdy za bolsevika ale predpokladam, ze pres veskerou moznou snahu obsluhy te stanice se tamni mikroklima (nejen) pro mereni pudni vlhkosti mohlo nezanedbatelnym zpusobem zmenit. Na Churanove nikdy nebylo moc snehu - v porovnani s hranicnim hrebenem a jeho okolim a delka snehove pokryvky na mereni prumerne vlhkosti jiste taky ma nejaky vliv
Karel Zvářal
3.5.2025 16:37 Reaguje na Miloš ZahradníkTo pravidelně vidíme v tv, kdy namísto dříve kypré půdy zemědělec rozruší zhutnělou krustu a ukazuje suchý prach na kameru. Prostě kvalita půdy se zhoršila, naprší rychle, splavené bláto sbírají dole ve vsi, k tomu silný vítr a vysoké teploty.
Údaje ze Š. jsou jen "orientační", je to výše položené, nehospodaří se, půda je celoročně kryta vegetací, příp aspoň hrabankou.
Odpovědět
Údaje ze Š. jsou jen "orientační", je to výše položené, nehospodaří se, půda je celoročně kryta vegetací, příp aspoň hrabankou.
MZ
Miloš Zahradník
3.5.2025 17:04 Reaguje na Karel ZvářalTak zrovna Churanovska stanice je zhruba v 1100 m n m u lesika na louce. Sice slate jsou jiz nedaleko ale pocasi hodne odlisne od "prave Sumavy" ktera
zacina za lesem. Bezne je, ze na Churanove neni uz zadny snih a nekde kolem Brezniku jeste metr
Odpovědět
zacina za lesem. Bezne je, ze na Churanove neni uz zadny snih a nekde kolem Brezniku jeste metr
JŘ
Jaroslav Řezáč
3.5.2025 17:14 Reaguje na Karel Zvářalmožná jde o to, že bezzásahovost zkrátka není samolibost vrchnosti a NP a i CHKO mají dnes podstatně zásadnější role v koordinaci a ochraně přírody kvůli pošahaným lidem, kteří mají dojem, že jejich právo peněz je silnější než ochrana přírody pro zvěř a organismy, lesní ekosystémy a udržitelnost krajiny z hlediska biologie a rozmanitosti.
Odpovědět
HH
Honza Honza
3.5.2025 20:18Nejsem VS přírodovědec, ale což takhle nezaujatý, netendenční, k chybným závěrům, postupům a praxi zavádějící závěr p. Hrušky: přes všechna očekávání, celosvětových tisíciletých zkušeností po vykácení lesů, se na Šumavě paradoxně po vykácení- promiňte kůrovci, vlhkost v půdě v nesnížila, naopak se zvýšila. Jistě to bylo způsobeno zvláštními lokálními klimatic. aj. podmínkami, pomohlo nerovnoměrné rozložení katastrofy, pomohlo i ponechané mrtvé dřevo (jistě přehřáté padlé kmeny cca 5 let než vyroste norm. alespoň nízký les, nemohou plnit funkci vzrostlých stromů, neudrží se na nich vlhkomilný mech, houby, není tedy možné, aby evaporace byla stejná jako ve vzrostlém lese).
Proto tendenční zavádějící závěr: Obrázek 2. Po odumření horního patra lesa půdní vlhkost vzrosta. "Zelený" les hodně vody z půdy vysaje a odpaří.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření těchto bludů je možné jen se souhlasem autora, nelze generalizovat, např. tím způsobem, že lesník odůvodní vykácení 120letých dubů proto, že je nahradí novým suchu odolnějším bukem. (vlhkost v půdě přece dle grafu vroste, tak co byste debilové chtěli! Stačí že vykácené stromy nechám rok u cesty na hromadě vysychat!)
Odpovědět
Proto tendenční zavádějící závěr: Obrázek 2. Po odumření horního patra lesa půdní vlhkost vzrosta. "Zelený" les hodně vody z půdy vysaje a odpaří.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření těchto bludů je možné jen se souhlasem autora, nelze generalizovat, např. tím způsobem, že lesník odůvodní vykácení 120letých dubů proto, že je nahradí novým suchu odolnějším bukem. (vlhkost v půdě přece dle grafu vroste, tak co byste debilové chtěli! Stačí že vykácené stromy nechám rok u cesty na hromadě vysychat!)
HH
Honza Honza
3.5.2025 20:51 Reaguje na Honza HonzaV době covidu se experimentálně používalo antiparazitikum Ivermektin, experimentálně dle výzkumů tlumil replikaci viru.
Tyto výzkumy mají stejnou hodnotu jako článek p. Hrušky!
Odpovědět
Tyto výzkumy mají stejnou hodnotu jako článek p. Hrušky!
Karel Zvářal
3.5.2025 21:00 Reaguje na Honza HonzaTak třeba ta zvýšená oblačnost nad Š. odpovídá snížené oblačnosti jinde, a to v důsledku tepelných ostrovů v krajině (včetně zástavby) a jejich odpuzujícímu/ rozháněnjícmu efektu. To ovšem nebyla zásluha Š. (tam se plocha lesa nesnížila), ale "civilizačního pokroku"= zahlinění v agrární krajině. Takže ano, jednoooký mezi slepými králem.
Odpovědět
PE
Petr Elias
4.5.2025 07:56 Reaguje na Karel ZvářalA zase ta stará známá kravina od kravčíka o ,,rozhánění,,. :D
Odpovědět
pp
pavel peregrin
4.5.2025 12:09 Reaguje na Petr EliasProč kravina? Takhle funguje i kopec, který ční nad okolní krajinou -namátkou Hazmburk třeba- takový kopec, pokud naakumuluje dost tepla, je schopen bez problému rozehnat lokální bouřkové mraky jako nic a tak negativně působit na srážkové úhrny v dané oblasti- a Hazmburk to opravdu umí, a nejen on.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
5.5.2025 08:48 Reaguje na pavel peregrinTak koukám, že když se odpoví normálně, odezva není. No nic.
Odpovědět
PE
Petr Elias
5.5.2025 09:30 Reaguje na pavel peregrinTak nějak už nemám chuď řešit ty tvoje z palce vycucané dojmologie a kravčíkoviny. :D Ale abys neřekl, tak ten kopec umí bouřky tak dobře rozehnat, že tam blesky zabily již několik lidí. A taky stojí za to si vyhledat proč tam v minulosti docházelo k sesuvům. :-*
Odpovědět
pp
pavel peregrin
5.5.2025 11:24 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
5.5.2025 11:43 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
EB
PE
Petr Elias
6.5.2025 14:21 Reaguje na Emil BernardyPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
5.5.2025 12:44 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
5.5.2025 13:32 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
HH
Honza Honza
5.5.2025 08:12A ještě jeden závěr možno vyvodit z výzkumů ze článku p. Hrušky: třeba les v NP Šumava byl přehuštěný, dlouhodobě spotřebovával více vody než bylo žádoucí, dlouhodobě vysychal, kolaboval, nemocné stromy napadl kůrovec a zkázu dokonal. Po zkáze stromů se snížila transpirace a vody v půdě přibylo.
Má možnost sama příroda tento stav napravit? Dle přírodovědců nikoli, kolaps = vysychání = neprospívání údajně je cyklické a probíhlo již v minulosti stále již tisíce let.
Třeba je to z důvodu chybějících býložravců, jak píše p. Vinkler.
Ale nemůžeme zemi zaplavit stády bizonů, turů.
Pak je ale otázka, mají stále kolabující NP své opodstatnění? Nebyl by lepší korigovaný hospodářský les?
Nebo je to prostě proto, že tento les je sice přírodně ale nevhodně monokulturní, že by stačilo mimo vrcholových partií nad 1000m se snažit vytvářet smíšený les, v případě kůrovce vhodně zasáhnout, les prostě uměle regulovat.
V každém případě je vidět, že koncepce bezzásahového lesa je chybná, činnost člověka i pro vývoj lesa, zadržování vody, péči o mokřady, nádrže, nezbytná.
Odpovědět
Má možnost sama příroda tento stav napravit? Dle přírodovědců nikoli, kolaps = vysychání = neprospívání údajně je cyklické a probíhlo již v minulosti stále již tisíce let.
Třeba je to z důvodu chybějících býložravců, jak píše p. Vinkler.
Ale nemůžeme zemi zaplavit stády bizonů, turů.
Pak je ale otázka, mají stále kolabující NP své opodstatnění? Nebyl by lepší korigovaný hospodářský les?
Nebo je to prostě proto, že tento les je sice přírodně ale nevhodně monokulturní, že by stačilo mimo vrcholových partií nad 1000m se snažit vytvářet smíšený les, v případě kůrovce vhodně zasáhnout, les prostě uměle regulovat.
V každém případě je vidět, že koncepce bezzásahového lesa je chybná, činnost člověka i pro vývoj lesa, zadržování vody, péči o mokřady, nádrže, nezbytná.
SV
Slavomil Vinkler
5.5.2025 11:24 Reaguje na Honza HonzaAno poslední věta je správně. I v NP je třeba místo bezzásahu- péče. Ale ne hospodářský les v jakékoli formě. Ten NP škodí. Je potřeba buď využít megafaunu a nebo tam, kde je to nevhodné, tak zásahy člověka, co ji nahradí. To není hospodaření(ziskové), to má být péče o udržení maximálně rozmanitých biotopů.
Odpovědět
HH
Honza Honza
5.5.2025 14:46 Reaguje na Slavomil VinklerAle bez peněz se neuplatníte. Kde je vzít? Peníze potřebujete na přeměnu hospodářství na sofistikovanější výrobu, abychom nebyli jen montovna, lidi z této výroby budou mít větší platy, příjem hospodářství bude větší. Peníze potřebujeme na dostavbu JE, na Green Deal- snižování CO2, na elektrifikaci- tuto cestu taky nelze úplně zavřít. Suroviny bez Ruska, kterého nelze podporovat, budou dražší.
Nyní na válku. Na důchodce.
Byl-li les v NP Šumava přehuštěný, není lepší než se dívat na to jak trpí a vysychá jej částečně odtěžit a prodat? Nebo i v případě kůrovce v případě zásahu proti němu část stromů prodat? Píše to i p. Macháček.
Odpovědět
Nyní na válku. Na důchodce.
Byl-li les v NP Šumava přehuštěný, není lepší než se dívat na to jak trpí a vysychá jej částečně odtěžit a prodat? Nebo i v případě kůrovce v případě zásahu proti němu část stromů prodat? Píše to i p. Macháček.
Vendula Hrdličková
8.5.2025 18:39 Reaguje na Honza HonzaJá myslím, že o to právě jde. Nikomu nejde o zlepšování stavu lesa, ale o omezení lidí.
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.5.2025 17:21V NP Vysoké Tatry hořel asi na 7 ha ekologistický les plný zásob suchého dřeva. Tolik k té "jediné správné péči" o les. V odkazu z 2019, který sem vlepil Eliáš, je ještě psáno, že voda se nepovažuje za skleníkový plyn. Ten výmysl časem opustili a lžou zase jinak. Tolik ke klima směšnostem, na které bohužel lidi hodně doplácí.
Odpovědět
PE
Petr Elias
8.5.2025 12:33 Reaguje na Jarka O.Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Pavel Hrdlička
8.5.2025 11:08Pana Jakuba Hrušku znám. Poprvé jsme se setkali v pořadu paní Jílkové Máte slovo těsně po požáru u nás v Českém Švýcarsku, kde jsem obsazoval křeslo postižených požárem - shořela nám 300 let stará chalupa v Mezné. Se vší úctou k profesorskému titulu pana Hrušky jsme se však následně přesvědčili, že různé účelové studie pana profesora jsou spíše marketingového a účelového charakteru podpory politiky MŽP "nic proboha neutrácet a jen se dívat" a "my za nic nemůžeme" ; než přínosným vědeckým poznáním. Vrcholem je jím zastřešená ˇa naprosto nepravdivá studie "Příčiny vzniku a šíření požáru 2022 v Českém Švýcarsku" vytvořená primiňte mi ten výraz "partou jeho kamarádů z CzechGlobe", která odporuje základním fyzikálním proncipům a byla naprosto vyvrácena následujícími dokumenty HZS/MŽP, mezinárodní odbornou komisí v ČR i v Sasku a skutečnými odborníky na požáry v lesním prostředí, kteří běžně publikují tuto problematiuku v impaktovaných vědeckých periodikách (ať již lokálními nabo zahraničními). Mimo jiné u "autorů" výše zmíněné studie jsme neobjevili jediný příspěvek tohoto charakteru. Pro ty kdo jí nečetli, zkuste se jí "prokousat" a myslím, če se na články pana profesora začněte dívat více kritickým okem. Kupříkladu (jen namátkou - těch nepravd je tam spousta). Ve studi se uvádí, že množství hořlavého materiálu nemělo na intenzitu a způsob šíření požáru vliv. Dále jsem se pana Hrušky ve zmíněném pořadu zeptal, zdali požárem a následným leteckým hašením vodou neutrpělo to necenější co v NP ČŠ máme = skalní útvary. Pan profresor v pořadu odpověděl že určitě nikoliv aby následně po 2 letech od požáru byly zavírány turistické ztezky pod skalami se zdůvodněním NP, že z příčiny požáru a jeho hašení jsou skalní útvary nad nimi nestabilní a budou padat. Následně jsem se pana profesora v parlamentu na kulatém stole o NP optal, co říká vzhledem na jeho úvodnímu prohlášení v pořadu paní Jílkové na tato zjištění. Odpověděl mi, "že už spěchá a skály budou padat pořád". Když se moje manželka snažila pana profesora následně na debatě ve výboru životního prostředí konfrontovat jeho "studii" se závěry skutečně odborných a vědeckých studií na téma příčin šíření požáru 2022 v ČŠ, tak jí odpověděl - "Já to nenapsal já to jen zastřešil" Tolik obecně k panu profesorovi. Měl bych tedy k němu dotaz. Článek, který komentuji jste také věcně nenapsal. Jste si tentokrát jistý, že ho dobře interpretujete? A teď k věcnému obsahu článku samotného. Celý na mě působí jako známé chybné uvažování, na kteřé aplikují moji známí vědci a odborníci následují bonmote. Pokud bez problému spojím provázkem dvě židle vedle sebe - stejně bez problému spojím vysílač Cukrák s Petřínskou rozhlednou. Ano zajisté. Pro lokálně malá nebo specifická prostředí může být pionýrský les nebo kalamitní plochy neutrální ke ztrátě vody a mohou v ní být dokonce zadržovány. Nicméně pojďte se podívat k nám do rozsháhlých shořelých a kalamitních oblastí v Českém Švýcarsku. Je tam v polovině ročního období tak sucho, že kalamitní dřevina tleje velmi pomalu nebo spíše vůbec. A to i přes mohutný pionýrský nálet březových porostů. V polovině ročního období přestaly existovat lokální srážky. Pojďte pane profesore provést měření termovizní kamerou ve slunných dnech a doložte jaký vliv to má na zadržování vody a vlhkosti globálně na tomto území a nikoůliv v lokálně vybraných místech příhodných pro Vaši vědecky neprokazatelnou teorii. To že vzrostlý dospělý les díky své evapotranspirační a vodozádržné funkci chrání vodu v krajině je věc vědecky prokázaná a prokazatelná, tak nás prosím nekrmte podobnými články. Děkuji
Odpovědět
Pavel Hrdlička
8.5.2025 11:08Pana Jakuba Hrušku znám. Poprvé jsme se setkali v pořadu paní Jílkové Máte slovo těsně po požáru u nás v Českém Švýcarsku, kde jsem obsazoval křeslo postižených požárem - shořela nám 300 let stará chalupa v Mezné. Se vší úctou k profesorskému titulu pana Hrušky jsme se však následně přesvědčili, že různé účelové studie pana profesora jsou spíše marketingového a účelového charakteru podpory politiky MŽP "nic proboha neutrácet a jen se dívat" a "my za nic nemůžeme" ; než přínosným vědeckým poznáním. Vrcholem je jím zastřešená ˇa naprosto nepravdivá studie "Příčiny vzniku a šíření požáru 2022 v Českém Švýcarsku" vytvořená primiňte mi ten výraz "partou jeho kamarádů z CzechGlobe", která odporuje základním fyzikálním proncipům a byla naprosto vyvrácena následujícími dokumenty HZS/MŽP, mezinárodní odbornou komisí v ČR i v Sasku a skutečnými odborníky na požáry v lesním prostředí, kteří běžně publikují tuto problematiuku v impaktovaných vědeckých periodikách (ať již lokálními nabo zahraničními). Mimo jiné u "autorů" výše zmíněné studie jsme neobjevili jediný příspěvek tohoto charakteru. Pro ty kdo jí nečetli, zkuste se jí "prokousat" a myslím, če se na články pana profesora začněte dívat více kritickým okem. Kupříkladu (jen namátkou - těch nepravd je tam spousta). Ve studi se uvádí, že množství hořlavého materiálu nemělo na intenzitu a způsob šíření požáru vliv. Dále jsem se pana Hrušky ve zmíněném pořadu zeptal, zdali požárem a následným leteckým hašením vodou neutrpělo to necenější co v NP ČŠ máme = skalní útvary. Pan profresor v pořadu odpověděl že určitě nikoliv aby následně po 2 letech od požáru byly zavírány turistické ztezky pod skalami se zdůvodněním NP, že z příčiny požáru a jeho hašení jsou skalní útvary nad nimi nestabilní a budou padat. Následně jsem se pana profesora v parlamentu na kulatém stole o NP optal, co říká vzhledem na jeho úvodnímu prohlášení v pořadu paní Jílkové na tato zjištění. Odpověděl mi, "že už spěchá a skály budou padat pořád". Když se moje manželka snažila pana profesora následně na debatě ve výboru životního prostředí konfrontovat jeho "studii" se závěry skutečně odborných a vědeckých studií na téma příčin šíření požáru 2022 v ČŠ, tak jí odpověděl - "Já to nenapsal já to jen zastřešil" Tolik obecně k panu profesorovi. Měl bych tedy k němu dotaz. Článek, který komentuji jste také věcně nenapsal. Jste si tentokrát jistý, že ho dobře interpretujete? A teď k věcnému obsahu článku samotného. Celý na mě působí jako známé chybné uvažování, na kteřé aplikují moji známí vědci a odborníci následují bonmote. Pokud bez problému spojím provázkem dvě židle vedle sebe - stejně bez problému spojím vysílač Cukrák s Petřínskou rozhlednou. Ano zajisté. Pro lokálně malá nebo specifická prostředí může být pionýrský les nebo kalamitní plochy neutrální ke ztrátě vody a mohou v ní být dokonce zadržovány. Nicméně pojďte se podívat k nám do rozsháhlých shořelých a kalamitních oblastí v Českém Švýcarsku. Je tam v polovině ročního období tak sucho, že kalamitní dřevina tleje velmi pomalu nebo spíše vůbec. A to i přes mohutný pionýrský nálet březových porostů. V polovině ročního období přestaly existovat lokální srážky. Pojďte pane profesore provést měření termovizní kamerou ve slunných dnech a doložte jaký vliv to má na zadržování vody a vlhkosti globálně na tomto území a nikoůliv v lokálně vybraných místech příhodných pro Vaši vědecky neprokazatelnou teorii. To že vzrostlý dospělý les díky své evapotranspirační a vodozádržné funkci chrání vodu v krajině je věc vědecky prokázaná a prokazatelná, tak nás prosím nekrmte podobnými články. Děkuji
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.5.2025 12:54 Reaguje na Pavel HrdličkaAno.Jestli jste četl zdejší diskuze pod studií o hoření hrabanky, tak jste si asi všiml, že tu s tím nesmyslem skoro nikdo nesouhlasil.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.5.2025 16:14 Reaguje na Pavel HrdličkaDíky za obsáhlý komentář, vystihl jste to velmi přesně! Hrabanka vodu zadržuje a postupně uvolňuje. Chybí-li v lese (v důsledku požáru), je to samozřejmě na teplotách, vodních poměrech i vlhkosti znát. Takže ten vylhaný blábol, že "opadanka s hrabankou neměly na šíření požáru vliv", může stačit nedávno náctiletým študentíkům, nikoliv však lidem z praxe. Už jsem to psal vícekrát, ale klidně to zopakuji: nepravda (diplomaticky řečeno) je v této bublině (častý) pracovní nástroj. P.S. Konečně jsem něco pochopil...
Odpovědět
Vendula Hrdličková
8.5.2025 17:06 Reaguje na Pavel HrdličkaAno, a zde odkaz na odborný názor na zmíněnou studii, která si v mnoha směrech protiřečí, a ani jeden z tzv. odborníků - zpracovatelů není odborníkem na dynamiku požárů v přírodním prostředí: https://drive.google.com/file/d/15jxXSkQrhUU8PkuGqAKda3SFZOJklesc/view?usp=sharing
Odpovědět
Vendula Hrdličková
8.5.2025 17:20 Reaguje na Pavel HrdličkaA ještě jeden zajímavý odkaz, který vysvětluje stručně, že pro průběh požáru je zásadní tepelný výkon, který při hoření vzniká. V oblasti s enormním množstvím hořlavého materiálu, jakými národní parky v současnosti jsou, je pak velmi těžké požár zdolat.
https://drive.google.com/file/d/1MzznQSnAg6IEyS7l4q_PdB0dkxRS83V-/view?usp=sharing
Na bezpečnostním výboru v parlamentu letos 20.3. opět zaznělo, že národní parky - zejm. České Švýcarsko a Šumava jsou nejproblematičtější oblasti z pohledu požární bezpečnosti. Nutno dodat, že např. Národní park České Švýcarsko je oblast kulturní krajiny - oblast osídlená, už po staletí obhospodařovaná člověkem.
Odpovědět
https://drive.google.com/file/d/1MzznQSnAg6IEyS7l4q_PdB0dkxRS83V-/view?usp=sharing
Na bezpečnostním výboru v parlamentu letos 20.3. opět zaznělo, že národní parky - zejm. České Švýcarsko a Šumava jsou nejproblematičtější oblasti z pohledu požární bezpečnosti. Nutno dodat, že např. Národní park České Švýcarsko je oblast kulturní krajiny - oblast osídlená, už po staletí obhospodařovaná člověkem.
Vendula Hrdličková
8.5.2025 16:45Myslím, že nejlepší odkazy, které vložit, jsou ty, které nekopírují jiné publicistické články, ale odkazy na vědecky podložené práce. Pro inspiraci i pro zaslepence vůči rostlinám/stromům, kteří tvrdí, že v uschlém lese je vody stejně, ne-li více než v lese živém vzrostlém. Nebo popírají funkci vzrostlého lesa v tvorbě klimatu. https://planteducation.eu/
Nebo také zde https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959378017300134
Je dobré si položit otázku, proč to tyto bytosti jako je pan Hruška a jim podobní stále tvrdí:) Jsem přesvědčena, že dosavadní vědecké poznání je jim známo. Zřejmě se to příliš neslučuje se současně podávanou teorií o oteplování planety a až příliš to poukazuje na podstatu věci. Kolikpak je v tom peněz a jiných zájmů, že?
Odpovědět
Nebo také zde https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959378017300134
Je dobré si položit otázku, proč to tyto bytosti jako je pan Hruška a jim podobní stále tvrdí:) Jsem přesvědčena, že dosavadní vědecké poznání je jim známo. Zřejmě se to příliš neslučuje se současně podávanou teorií o oteplování planety a až příliš to poukazuje na podstatu věci. Kolikpak je v tom peněz a jiných zájmů, že?
Karel Zvářal
8.5.2025 17:06 Reaguje na Vendula HrdličkováJde především o to, že na podobné "přednášky" naskakují Mladí pyromané v přesvědčení, že pomáhají ekologii lesa ("brouk na to čeká"). Že jinak shoří všechno živé - to se bere jako "normální". Bylo to vidět v Austrálii, kde tv štáb čekal na hasiče, kteří požár v té oblasti už ráno uhasili, a když uviděli na místě nachystané "dokumentaristy" (nahlásili další požár), bylo jim jasné, která bije. Podobné bláboly, že "o nic nejde, příroda je na to zvyklá" nahrávají nadšeným ekologům, kteří se rádi "potřebné práce zhostí s neutuchajícím elánem"... Prostě kam čert nemůže, tam pošle ...
Odpovědět
Vendula Hrdličková
8.5.2025 17:58 Reaguje na Karel ZvářalAno, bohužel, najde se mnoho zabedněnců, kteří to "myslí dobře". Užitečných idiotů je mnoho:) Málo lidí vládne kritickým myšlením a ověřování informací stojí čas a musí se u toho hodně přemýšlet a to někdy bolííí.
Odpovědět
PE
Petr Elias
9.5.2025 08:57 Reaguje na Vendula HrdličkováJenže on nikdo funkci lesa nepopírá. To si myslíte jen vy a ten váš Pokorný. :) Raději byste se měla ptát jaké zájmy a kolik peněz v tom má Pokorný. ;)
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jiri-kopacek-sumava-jeste-jednou-tentokrat-i-s-obrazky
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jiri-kopacek-sumava-jeste-jednou-tentokrat-i-s-obrazky
Sl
Slovan
9.5.2025 11:38 Reaguje na Vendula HrdličkováVýborně paní Hrdličková. Zeptám se tedy já: pokud by se dané oblasti vykáceli, odvezlo by se dřevo a člověk by stromky vysázel, o kolik % by dané oblasti dokázali zadržet víc vody oproti současnému stavu? Pokud se totiž nepletu, mrtvé dřevo při tlení funguje jako houba - během deště nasákne a v době sucha se voda vypařuje. Suché stromy také poskytují aspoň nějaký stín, různé mikroklima a při tlení poskytují semenáčkům živiny. Ve vývratech vznikají při deštích i “jezírka” apod. Nebude tedy pro les jako takový mnohem horší, když se vše vykácí a odveze? V těch bezzásahových oblastech se les sám krásně a i rychle zmlazuje, zkuste si ale někdy zajít na větší uměle vykácenou plochu… tam vzniká pro les reálný problém. Žádný stín, žádné “houby”, žádná “jezírka”, méně živin…
Ale když už máte pročtené ty vědecké práce, citujte prosím části, které vyvrací tvrzení pana Hrušky, respektive pana Kopáčka. Hodně tím pomůžete.
Odpovědět
Ale když už máte pročtené ty vědecké práce, citujte prosím části, které vyvrací tvrzení pana Hrušky, respektive pana Kopáčka. Hodně tím pomůžete.
Vendula Hrdličková
9.5.2025 12:27 Reaguje na SlovanJá si ale nemyslím, že se má odvézt všechno, tzv. vyluxovat park. Já rozumím tomu, že mrtvé dřevo v nějakém množství nutné je. Ale to co bylo, v Českém Švýcarsku před požárem 2022 byl extrém, nulová snaha jakkoli alespoň zredukovat, navýšit vodní zdroje, zpřístupnit cesty hasičům. Proto jsme tu měli požár největší v historii ČR. Bylo by to drahé citlivě redukovat, stejně jako by byla šíleně drahá aktivní obnova postupná. Jen ekonomický problém, zaštiťovaný frázemi, jak pomáháme přírodě. Nulová pokora, po tom co se stalo, a to není správné,
Odpovědět
Vendula Hrdličková
9.5.2025 12:39 Reaguje na Vendula HrdličkováNo, nic, vracím se ke své práci, budeme se muset s manželem ještě hodně otáčet, abychom byli schopni postavit znovu dům, který nám do základu díky tomuto požáru shořel a za jehož průběh nikdo nemůže, že? Vidím, že nemá smysl ztrácet čas zde. Jak se říká, není čas ztrácet čas.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.5.2025 13:29 Reaguje na Vendula HrdličkováAspoň vidíte, jak se zde bojuje za ekologismus. Lobbyingem za požáry, povodně, kůrovce, kormorány, bobry aj. krajinné inženýry. A mnohé z toho se lije do hlav dnešní omladině...
P.S. Do budování nového domova přeji hodně sil!
Odpovědět
P.S. Do budování nového domova přeji hodně sil!
JO
Jarka O.
9.5.2025 13:37 Reaguje na Vendula HrdličkováHodně sil při opravách. Zde jde jen o zamlouvá přícin a vymýšlení jako- argumentů.
Odpovědět
JO
Sl
Slovan
9.5.2025 14:30 Reaguje na Vendula HrdličkováJe mi líto, že se Vám stala taková tragédie a být to na mě, obnovu by měl zajistit stát. Zaplatit i vybudovat. Já osobně bydlím 10 km od NP České Švýcarsko. Takže se nebavíte s někým z druhé strany republiky.
Za požár je jednoznačně zodpovědný ten, kdo požár zapálil. Tam je to jasné. Vím, že v dny požáru byl silný vítr, bez kterého by se možná tak velká tragédie nestala.
Můj názor je, že by se souše měli odstraňovat u obcí a budov, tam to má smysl. Měla by se v letních měsících, zvlášť v těch nejsušších obdobích, zvýšit protipožární kontrola. Proti lidské debilitě (jinak to nazvat nelze) je však těžké bojovat. Vidíme to denně. Chyby se staly, o tom není sporu, přesto bych vinil zejména toho, kdo to zapálil.
Odpovědět
Za požár je jednoznačně zodpovědný ten, kdo požár zapálil. Tam je to jasné. Vím, že v dny požáru byl silný vítr, bez kterého by se možná tak velká tragédie nestala.
Můj názor je, že by se souše měli odstraňovat u obcí a budov, tam to má smysl. Měla by se v letních měsících, zvlášť v těch nejsušších obdobích, zvýšit protipožární kontrola. Proti lidské debilitě (jinak to nazvat nelze) je však těžké bojovat. Vidíme to denně. Chyby se staly, o tom není sporu, přesto bych vinil zejména toho, kdo to zapálil.
Vendula Hrdličková
9.5.2025 13:08 Reaguje na Slovanjen poznámka: až uvidím tento graf a článek v recenzovaném vědeckém periodiku, uvěřím:)
Odpovědět
Vendula Hrdličková
8.5.2025 17:54Přikládám reakci na tento článek do pana Doc. Pokorného. Jsem si vědoma, že redakce ekolistu jej má k dispozici a věřím, že jej otiskne. Na rozdíl od článků pana Hrušky, jehož práce marně hledám v mezinárodních vědeckých časopisech, jsou v tomto článku uvedeny odkazy na odbornou literaturu a další zdroje. Tedy já radši fakta, vědecky podložená, než mktg. řeči zakrývající realitu: https://drive.google.com/file/d/1N0elm-9xOJpjleJF39uMGVtYPxGQPyoH/view?usp=sharing.
Odpovědět
PE
Petr Elias
9.5.2025 08:31 Reaguje na Vendula HrdličkováTak to byste pokornému moc věřit neměla. Už mnohokrát se ukázalo, že si vymýšlí. ;)
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jiri-kopacek-pohadky-jana-pokorneho-o-sumave
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jiri-kopacek-pohadky-jana-pokorneho-o-sumave
Vendula Hrdličková
9.5.2025 08:55 Reaguje na Petr EliasOdkaz na tento článek, který jste vložil je z ekolistu, já jen můžu opakovat, co jsem zde už jednou napsala. Lepší poslat odkaz na vědecké práce. A hlavně, dehonestováním se vědecké poznatky nevyvracejí:) Fakta prosím. Myslím, že nejlepší odkazy, které vložit, jsou ty, které nekopírují jiné publicistické články, ale odkazy na vědecky podložené práce. Pro inspiraci i pro zaslepence vůči rostlinám/stromům, kteří tvrdí, že v uschlém lese je vody stejně, ne-li více než v lese živém vzrostlém. Nebo popírají funkci vzrostlého lesa v tvorbě klimatu.
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959378017300134
Nebo také zde. https://www.researchgate.net/publication/378431652_Even_cooler_insights_On_the_power_of_forests_to_water_the_Earth_and_cool_the_planet
To jsou také pohádky? No to snad ne.
Je spíš dobré si položit otázku, proč to tyto bytosti jako je pan Hruška a jim podobní stále ignorují:) Jsem přesvědčena, že dosavadní vědecké poznání je jim známo. Zřejmě se to příliš neslučuje se současně podávanou teorií o oteplování planety a až příliš to poukazuje na podstatu věci. Kolikpak je v tom peněz a jiných zájmů, že?
Odpovědět
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959378017300134
Nebo také zde. https://www.researchgate.net/publication/378431652_Even_cooler_insights_On_the_power_of_forests_to_water_the_Earth_and_cool_the_planet
To jsou také pohádky? No to snad ne.
Je spíš dobré si položit otázku, proč to tyto bytosti jako je pan Hruška a jim podobní stále ignorují:) Jsem přesvědčena, že dosavadní vědecké poznání je jim známo. Zřejmě se to příliš neslučuje se současně podávanou teorií o oteplování planety a až příliš to poukazuje na podstatu věci. Kolikpak je v tom peněz a jiných zájmů, že?
PE
Petr Elias
9.5.2025 09:09 Reaguje na Vendula HrdličkováRozumím, máte studii ve které je pokorný a proto všechny připomínky lidí z oboru odmítáte s tím, že jsou to lidé placení a ignorující funkci lesa... Co na tom, že se pokorný ukázal jako manipulátor, že? :) Jen vám doporučím podívat se třeba na publikace od p. Kopáčka:
https://www.hbu.cas.cz/pracovnici/profil/165/
Odpovědět
https://www.hbu.cas.cz/pracovnici/profil/165/
Vendula Hrdličková
9.5.2025 10:22 Reaguje na Petr EliasJá myslím, že manipuluje někdo úplně jiny:) Já věřím víc např. těmto lidem.
https://co2coalition.org/about/ Máte tam i nositele Nobelovy ceny. Pro mne validnější zdroj:)
A všimla jsem si, v historii jiných diskusí zde, že asi není příliš potřeba s Vámi ztrácet čas v debatách. Urážky, napadání. Proto moje poslední odpověď Vám: Hezký nadcházející víkend.
Odpovědět
https://co2coalition.org/about/ Máte tam i nositele Nobelovy ceny. Pro mne validnější zdroj:)
A všimla jsem si, v historii jiných diskusí zde, že asi není příliš potřeba s Vámi ztrácet čas v debatách. Urážky, napadání. Proto moje poslední odpověď Vám: Hezký nadcházející víkend.
PE
Petr Elias
9.5.2025 10:50 Reaguje na Vendula HrdličkováMno, tak to se nemáte moc čím chlubit, když věříte zrovna těmto ,,odborníkům,,. :D
Nobelista, který v oblasti klimatu nikdy nic nepublikoval ani neprováděl žádný výzkum Clauser. Cohen pracoval jako manager v ExxonMobile a dostával zaplaceno, aby šířil jejich ,,pravdivé,, informace. Happer, Nichols, Humlum, a další kterým jejich předpovědi a ,,vědecká vysvětlení,, už x krát nevyšla. No a Moore - to je asi největší exot z těch všech. :D
Ale rozumím, vaše víra je pevná a je zbytečná s vámi ztrácet čas.
Tak se mějte hezky a doporučení na konec: nebuďte užitečným idiotem o kterým píšete výše. ;)
Odpovědět
Nobelista, který v oblasti klimatu nikdy nic nepublikoval ani neprováděl žádný výzkum Clauser. Cohen pracoval jako manager v ExxonMobile a dostával zaplaceno, aby šířil jejich ,,pravdivé,, informace. Happer, Nichols, Humlum, a další kterým jejich předpovědi a ,,vědecká vysvětlení,, už x krát nevyšla. No a Moore - to je asi největší exot z těch všech. :D
Ale rozumím, vaše víra je pevná a je zbytečná s vámi ztrácet čas.
Tak se mějte hezky a doporučení na konec: nebuďte užitečným idiotem o kterým píšete výše. ;)
Vendula Hrdličková
12.5.2025 18:00 Reaguje na Petr EliasMluví se se o tzv. slepotě vůči rostlinám „Plant Blindness“ https://www.researchgate.net/publication/331374894_Mozne_priciny_plant_blindness_v_ceskem_prirodovednem_kurikulu
Je potřeba zvýšit tzv. „Plant Literacy“ Porozumění rostlinám a jejich zásadní úloze v klimatu, pro život. V rámci Erasmu vznikl vzdělávací mezinárodní projekt díky Jihočeské Univerzitě a dalším:
https://planteducation.eu/ tohle už modelářům rozporuje hůř.
Hodně zjednodušeně si dovolím shrnout asi takto:
Máme tu tři skupiny vědců. Jedny, co "jedou" na dekarbonizaci, modelech o zvýšení CO2 a tragickém oteplení, což jim také značně vynáší. Pak skupina dvě - vědců, kteří vědí, že CO2 problém není a předkládají různé důkazy, to jsou vědci také z https://co2coalition.org/facts/, a taky jim to zřejmě slušně vynáší. Protože je to voda na mlýn všem, kteří by chtěli jet dál v nastaveném způsobu dolování přírody pro konzum přinášející zisk. A pak třetí skupina, která ví, že CO2 problém není, ale je problém nepochopení zásadní úlohy rostlin a jejich fyziologických procesů pro život náš a ostatních druhů. Skupina 3, která vidí důležitost rostlin, lesů, prostě vegetačního pokryvu a rozumného hospodaření v krajině – tam je ale možná zase problém, že objev biotické pumpy stojí za ruskými vědci, takže je potřeba to nebrat vážně a ignorovat?
Skutečnost, že lesy „přitahují vodu“ je známá, odlesnění vede k vysychání krajiny. Biotická pumpa je dalším krokem k vysvětlení tohoto jevu, A je široce přijímána ve vědecké obci, protože články píší mezinárodní týmy.
Tady tito vědci, že by také podle Kopáčka a jemu podobným říkali nesmysly? https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959378017300134
Nebo zde: https://www.researchgate.net/publication/378431652_Even_cooler_insights_On_the_power_of_forests_to_water_the_Earth_and_cool_the_planet
Takže pohádky pana Kopáčka z pera pana Hrušky opravdu moc přesvědčivě nepůsobí.
Odpovědět
Je potřeba zvýšit tzv. „Plant Literacy“ Porozumění rostlinám a jejich zásadní úloze v klimatu, pro život. V rámci Erasmu vznikl vzdělávací mezinárodní projekt díky Jihočeské Univerzitě a dalším:
https://planteducation.eu/ tohle už modelářům rozporuje hůř.
Hodně zjednodušeně si dovolím shrnout asi takto:
Máme tu tři skupiny vědců. Jedny, co "jedou" na dekarbonizaci, modelech o zvýšení CO2 a tragickém oteplení, což jim také značně vynáší. Pak skupina dvě - vědců, kteří vědí, že CO2 problém není a předkládají různé důkazy, to jsou vědci také z https://co2coalition.org/facts/, a taky jim to zřejmě slušně vynáší. Protože je to voda na mlýn všem, kteří by chtěli jet dál v nastaveném způsobu dolování přírody pro konzum přinášející zisk. A pak třetí skupina, která ví, že CO2 problém není, ale je problém nepochopení zásadní úlohy rostlin a jejich fyziologických procesů pro život náš a ostatních druhů. Skupina 3, která vidí důležitost rostlin, lesů, prostě vegetačního pokryvu a rozumného hospodaření v krajině – tam je ale možná zase problém, že objev biotické pumpy stojí za ruskými vědci, takže je potřeba to nebrat vážně a ignorovat?
Skutečnost, že lesy „přitahují vodu“ je známá, odlesnění vede k vysychání krajiny. Biotická pumpa je dalším krokem k vysvětlení tohoto jevu, A je široce přijímána ve vědecké obci, protože články píší mezinárodní týmy.
Tady tito vědci, že by také podle Kopáčka a jemu podobným říkali nesmysly? https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959378017300134
Nebo zde: https://www.researchgate.net/publication/378431652_Even_cooler_insights_On_the_power_of_forests_to_water_the_Earth_and_cool_the_planet
Takže pohádky pana Kopáčka z pera pana Hrušky opravdu moc přesvědčivě nepůsobí.
PE
Petr Elias
13.5.2025 09:39 Reaguje na Vendula HrdličkováAle biotická pumpa není široce přijímána. Právě naopak. :D
https://www.researchgate.net/publication/315042726_Comment_on_Biotic_pump_of_atmospheric_moisture_as_driver_of_the_hydrological_cycle_on_land_by_A_M_Makarieva_and_V_G_Gorshkov_Hydrol_Earth_Syst_Sci_11_1013-1033_2007
Nezkoušejte to na mne. Vy jste zářný příklad zmanipulovaného člověka. Víte, že ti z ,,mainstreamu,, jsou špatní a zaplacení. Blbouny zaplacené olejáři považujete za vědce. A lidi s alternativníma teoriemi, které neodpovídají vědeckému poznaní, považujete za chudáky utiskované pravé vědce...
Pan Kopáček, jako řada dalších, upozornil na nesmysly toho blekoty...
Odpovědět
https://www.researchgate.net/publication/315042726_Comment_on_Biotic_pump_of_atmospheric_moisture_as_driver_of_the_hydrological_cycle_on_land_by_A_M_Makarieva_and_V_G_Gorshkov_Hydrol_Earth_Syst_Sci_11_1013-1033_2007
Nezkoušejte to na mne. Vy jste zářný příklad zmanipulovaného člověka. Víte, že ti z ,,mainstreamu,, jsou špatní a zaplacení. Blbouny zaplacené olejáři považujete za vědce. A lidi s alternativníma teoriemi, které neodpovídají vědeckému poznaní, považujete za chudáky utiskované pravé vědce...
Pan Kopáček, jako řada dalších, upozornil na nesmysly toho blekoty...
Vendula Hrdličková
13.5.2025 18:51 Reaguje na Petr EliasAle no tak, já zmanipulovaná určitě nejsem. Modeláři moc přesvědčivě nezní. A všimla jsem si, že žádný ze seriozních vědců nepoužívá tyto dehonestující výpady, jako vy, ale předkládá fakta. Tady máte skupinu mnoha vědců, zřejmě také podle vás blekotové: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959378017300134?fbclid=IwY2xjawKQIepleHRuA2FlbQIxMABicmlkETA0T05rV2VZSllVNVI0OEY3AR6fn-dZXzDsjqoFFlEtNVucz3QCSEjqDM_-pqsP4HTB-Xoh9Jd_NPPJemYEBw_aem_yY3mDMdKZZcpxv_Q7jbPfQ.
Také španělský meteorolog, bohužel už zesnulý - Millan Millan je podle vás také blekota?
Hezký dokument: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959378017300134?fbclid=IwY2xjawKQIepleHRuA2FlbQIxMABicmlkETA0T05rV2VZSllVNVI0OEY3AR6fn-dZXzDsjqoFFlEtNVucz3QCSEjqDM_-pqsP4HTB-Xoh9Jd_NPPJemYEBw_aem_yY3mDMdKZZcpxv_Q7jbPfQ
A mnoho dalších, kdo hledá pravdu najde. Máte ty vaše komenty dost na vodě, ale dokud jsme na vodě, je to dobrý. S modeláři CO2 budeme brzy na suchu. Pěkný večer.
Odpovědět
Také španělský meteorolog, bohužel už zesnulý - Millan Millan je podle vás také blekota?
Hezký dokument: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959378017300134?fbclid=IwY2xjawKQIepleHRuA2FlbQIxMABicmlkETA0T05rV2VZSllVNVI0OEY3AR6fn-dZXzDsjqoFFlEtNVucz3QCSEjqDM_-pqsP4HTB-Xoh9Jd_NPPJemYEBw_aem_yY3mDMdKZZcpxv_Q7jbPfQ
A mnoho dalších, kdo hledá pravdu najde. Máte ty vaše komenty dost na vodě, ale dokud jsme na vodě, je to dobrý. S modeláři CO2 budeme brzy na suchu. Pěkný večer.
Vendula Hrdličková
13.5.2025 19:11 Reaguje na Vendula HrdličkováHezký článek - Na dobrou noc - Pohádka o Millanovi aneb o tom jak se jednoho dne modelářům voda vypařila:) https://www.resilience.org/stories/2023-07-17/millan-millan-and-the-mystery-of-the-missing-mediterranean-storms/
Odpovědět
Vendula Hrdličková
13.5.2025 19:15 Reaguje na Vendula HrdličkováPardon za překlep - hezký dokument zde: https://www.youtube.com/watch?v=FtGRjAIr8Zg
Odpovědět
HH
Honza Honza
9.5.2025 07:30Úvaha
-norm. les udržuje svoji funkci biotickou pumpou: ve dne v horku stínící, v noci, za deště ochlazující- dosáhne se rosného bodu a voda se sráží v mlhu, lesy kouří, pomáhá složení půdy, padlé dřevo, hrabanka, les zadržuje vodu
-norm. step s tisícihlavými stády býložravců udržuje svoji funkci organikou v půdě díky exkrementů zvířat, půda se obohacuje uhlíkem, zadržuje vodu. Rovnováhu udržují predátoři.
Člověk svoji činností tyto rovnováhy porušuje: vytváří monokulturní les, odváží dřevo. Funkční step přetváří na pole, půda se uhlíkem neobohacuje, vysychá, podléhá erozi. Na loukách chová příliš mnoho býložravců, exkrementy jsou jedovaté.
Může i přirozená step, přirozený les propadnout dezertifikaci, kolapsu? Jistě že ano: teplota stoupá, predátoři mizí, přemnoží-li se býložravci, step rozšlapou, trávu totálně zničí. U lesa je to méně pravděp, naopak kolaps stepí se řeší zalesněním, ale jsou i škůdci, kůrovec při nevhodných podmínkách, suchému létu, velkému rozsahu se půda vysuší, palé dřevo vyschne.
Řešení kolapsů stepi- viz americké Velké planiny, mongolské stepi je zalesnění, boj proti erozi, zavodnění, močály, rozlévající se řeky, nádrže. Řešení lesa je pestrý smíšený les, vhodné odrůdy, zadržování vody. V Amazonii jako příklad boj proti požárům. V našich hosp. lesích bezpasečné pěstování, přirozený výsev, přípravné dřeviny, omezení býložravců.
To vše je nutno požadovat i od našich lesů, vč. zcela přírodních NP.
Odpovědět
-norm. les udržuje svoji funkci biotickou pumpou: ve dne v horku stínící, v noci, za deště ochlazující- dosáhne se rosného bodu a voda se sráží v mlhu, lesy kouří, pomáhá složení půdy, padlé dřevo, hrabanka, les zadržuje vodu
-norm. step s tisícihlavými stády býložravců udržuje svoji funkci organikou v půdě díky exkrementů zvířat, půda se obohacuje uhlíkem, zadržuje vodu. Rovnováhu udržují predátoři.
Člověk svoji činností tyto rovnováhy porušuje: vytváří monokulturní les, odváží dřevo. Funkční step přetváří na pole, půda se uhlíkem neobohacuje, vysychá, podléhá erozi. Na loukách chová příliš mnoho býložravců, exkrementy jsou jedovaté.
Může i přirozená step, přirozený les propadnout dezertifikaci, kolapsu? Jistě že ano: teplota stoupá, predátoři mizí, přemnoží-li se býložravci, step rozšlapou, trávu totálně zničí. U lesa je to méně pravděp, naopak kolaps stepí se řeší zalesněním, ale jsou i škůdci, kůrovec při nevhodných podmínkách, suchému létu, velkému rozsahu se půda vysuší, palé dřevo vyschne.
Řešení kolapsů stepi- viz americké Velké planiny, mongolské stepi je zalesnění, boj proti erozi, zavodnění, močály, rozlévající se řeky, nádrže. Řešení lesa je pestrý smíšený les, vhodné odrůdy, zadržování vody. V Amazonii jako příklad boj proti požárům. V našich hosp. lesích bezpasečné pěstování, přirozený výsev, přípravné dřeviny, omezení býložravců.
To vše je nutno požadovat i od našich lesů, vč. zcela přírodních NP.
PE
Petr Elias
9.5.2025 08:33Mohla by nevážená redakce prosím smazat i komentáře těch dvou omezených dacanů? Děkuji. :)
Odpovědět
HH
Honza Honza
9.5.2025 13:24Jaké jsou tedy nejohroženější typy krajiny?
1. je to jistě přeoraná step, americké Velké planiny, ruská celina, rozoraná půda nezadrží vodu, vyschne, vzniknou prachové bouře, extrémní eroze. Stepní oblasti se prostě přehřívají a bez travního porostu udržovaného původními býložravci, bez humusu v půdě propadnou dezertifikaci, směřují k poušti. Vidíme to jasně na příkladech. Náprava? Zalesnění, ročlenění polí remízky se stromy, zadržování vody: dělají to všude na světě!
Podobná situace nastane i při vykácení trop. pralesa, ten se přímo z lesa mění na stepní oblast, ta rychle na vyprahlou poušť.
2. na druhém místě přírodní step: vybijeme-li predátory, přijde -li extrémní sucho, nepřijdou-li vydané deště, tisícihlavá stáda v Serengeti- přírodovědecky oslavovaném hodnotném území, rozhrabou a sežerou trávu, ta zaschne a vznikne stejná situace jako v 1. případě.
3. až na 3. místě naše kulturní krajina s poli a hosp. lesíky, bez hodnoty pro příropdovědce, z mého pohledu raději takovouto krajinu než Serengeti s 50 st ve stínu a bez studní. To ale neznamená, že naše krajina není ohrožena, že bude zadržovat vodu- vidíme to jasně na ubývající vodě ve studních.
Zářný příklad je Středomoří, krajina vzniklá vykázením lesa, vysušením močálů- opět kameny, řídká tráva se stádečky koz, bez studní, pole se musí zavlažovat uměle.
4. až na 4. místě nejméně ohrožený náš severský les, s chladným podnebím, NP- typický NP Šumava s rašeliništi= zavodněný, vlhký s mechy, houbami, padlým dřevem. To ale vůbec neznamená, že i tento les nemůže kolabovat, vlivem sucha, kůrovce, požárů, že jej můžeme nechat zcela přírodě, bez starosti.
A ještě jeden poznatek: lesy rostou, tam kde prší. Prší tam, kde jsou lesy.
Vytvoříme-li poušť, logicky tam přestane pršet, horké proudy vzduchu rozeženou mraky. Je to proto, že vše souvisí se vším.
Odpovědět
1. je to jistě přeoraná step, americké Velké planiny, ruská celina, rozoraná půda nezadrží vodu, vyschne, vzniknou prachové bouře, extrémní eroze. Stepní oblasti se prostě přehřívají a bez travního porostu udržovaného původními býložravci, bez humusu v půdě propadnou dezertifikaci, směřují k poušti. Vidíme to jasně na příkladech. Náprava? Zalesnění, ročlenění polí remízky se stromy, zadržování vody: dělají to všude na světě!
Podobná situace nastane i při vykácení trop. pralesa, ten se přímo z lesa mění na stepní oblast, ta rychle na vyprahlou poušť.
2. na druhém místě přírodní step: vybijeme-li predátory, přijde -li extrémní sucho, nepřijdou-li vydané deště, tisícihlavá stáda v Serengeti- přírodovědecky oslavovaném hodnotném území, rozhrabou a sežerou trávu, ta zaschne a vznikne stejná situace jako v 1. případě.
3. až na 3. místě naše kulturní krajina s poli a hosp. lesíky, bez hodnoty pro příropdovědce, z mého pohledu raději takovouto krajinu než Serengeti s 50 st ve stínu a bez studní. To ale neznamená, že naše krajina není ohrožena, že bude zadržovat vodu- vidíme to jasně na ubývající vodě ve studních.
Zářný příklad je Středomoří, krajina vzniklá vykázením lesa, vysušením močálů- opět kameny, řídká tráva se stádečky koz, bez studní, pole se musí zavlažovat uměle.
4. až na 4. místě nejméně ohrožený náš severský les, s chladným podnebím, NP- typický NP Šumava s rašeliništi= zavodněný, vlhký s mechy, houbami, padlým dřevem. To ale vůbec neznamená, že i tento les nemůže kolabovat, vlivem sucha, kůrovce, požárů, že jej můžeme nechat zcela přírodě, bez starosti.
A ještě jeden poznatek: lesy rostou, tam kde prší. Prší tam, kde jsou lesy.
Vytvoříme-li poušť, logicky tam přestane pršet, horké proudy vzduchu rozeženou mraky. Je to proto, že vše souvisí se vším.
Karel Zvářal
9.5.2025 13:37 Reaguje na Honza Honza1* Klimazměna nenastala sama od sebe, zapřičinil se o ni člověk průmyslovým odlesněním, odvodněním, zorněním, zastavěním, let dopravou. Důkazů jsou mraky, např. r 23, kdy kromě fosilu (CO2) vstoupily do hry "neznámé síly" (ke kterým "chybí data"...)
Odpovědět
