Jakub Hruška: Tak letos řepka dokvetla
Začnu klady:
1. Má hluboké kořeny, dlouho kryje půdu (září-červenec), je protierozní plodinou.2. Lisuje se z ní kvalitní potravinářský olej.
3. Za současné situace v českém zemědělství byla (dosud) jistotou slušného výdělku. Na pěstování řepky nejsou žádné speciální dotace, je na ni ale dobrý odbyt na (dotovaná) biopaliva 1. generace. Jenže ji vadí sucho, a výnosy klesají i kvůli zákazům některých insekticidů, a obecně poklesu ceny této komodity. I to jsou zřejmě důvodem poklesu pěstování (viz dále). A letos při panujícím suchu asi výnos zase bude bídný.
4. V pěstebních postupech nahrazuje pícniny (vojtěška, jetel), které se nepěstují, protože nejsou "potřeba". Máme velmi málo dobytka.
5. Za takový klad/neklad lze možná považovat, že oseté plochy "poklesly" letos na 311 tisíc ha (data ČSÚ), což je pokles o 25% z maxima 418 tisíc ha osetých v roce 2013. Mimochodem v roce 1990 se řepka pěstovala jen na 100 tis. ha (viz graf).
A teď ty zápory:
1. Více než polovina řepky se používá na biopaliva (metylester řepkového oleje – MEŘO se přidává do nafty). Biopaliva první generace (což je MEŘO) považuju za velikou ekologickou chybu, a je třeba od nich co nejrychleji odejít. A to proto, že:2. Pěstování řepky vyžaduje masivní chemizaci. Na olejniny, tedy hlavně řepku se používá nejvíce totálního herbicidu glyfosátu (Roundupu) ze všech plodin. V podzemních vodách v oblastech, kde se pěstuje hodně řepky, jsou pravidelně detekovány další herbicidy. Řepka se „stříká“ často až 10x ročně.
3. Řepka se hodně hnojí, má vysoké nároky na živiny. Přitom je z vědecké literatury známo, že dusíku jsou plodiny schopné využít jen v průměru za 17 % dodané dávky. Zbytek skončí jako dusičnany ve vodě, nebo amoniak v ovzduší.
4. Včely řepku opylují, protože v naší extrémně chudé krajině nenacházejí na jaře mnoho další pastvy. A tráví se insekticidy v řepce, a nosí je do medu.
5. Jsem pořád přeborníky v pěstování řepky v Evropě – i po poklesu pěstování je to z 15 % orné půdy na 12 %. Sousední Rakousko 5 %. Ale pozor – kdyby se rozdělilo Německo na západ a NDR, tak soudruzi z NDR by byli lepší než my. Řepka se vůbec hojně pěstuje v postkomunistických státech, kde je málo dobytka jako výsledek transformací zemědělství po roce 89.
6. Řepka se pěstuje na velkých lánech polí – to se ale u nás pěstují všechny plodiny. Jenže řepka díky svému masívnímu „ošetřování“ tak ničí půdu a vodu na velkých rozlohách najednou, a stává se velmi slušnou ekologickou bariérou a pastí. Kdyby byla pole menší, měla mezi sebou travnaté pásy, biopásy nehnojených a nestříkaných směsí, byly v ní potoky, meze, cesty a stromořadí, tak ani negativní ekologický efekt pěstování řepky by nebyl tak velký. Prostě na velikosti záleží. Polí i dotací....
reklama
Další články autora |
Jakub Hruška: Na velikosti záleží! 
Jakub Hruška: Znovu rozvířená debata o větrnících
Jakub Hruška: Horský velikán hned u cestyOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
pavel peregrin
28.5.2026 06:53To za prvé.
Za druhé- řepka je silně nitrofilní plodinou a vámi uváděné využití 17 procent z dusíkatých hnojiv patří konkrétně u této rostliny do říše bajek. Vědecky je dokázáno, že na produkci 1 tuny zrna je potřeba 50 kg N, z dodaných hnojiv+mineralizací. A pokud byste si zkusil řepku pěstovat třeba na 80 kg dodaného dusíku, tak byste ji nemusel pěstovat vůbec.
Za třetí- chemizace řepky- největší a gradující problém jsou živočišní škůdci- i díky vám zeleným, kteří jste přispěli k zákazu účinných mořidel, které prý perzistují v rostlině až do doby kvetení a prostupují do pylu. V tomto ohledu jsou výsledky nejednoznačné, ale co jednoznačné je, že se provádí skutečně až čtyři ošetření na podzim a tři najaře- a v podstatě neúčinná! To vám starostlivým nevadí, že pyretroidy vymlátíte vše živé kromě toho, co by eliminováno být mělo? Zřejmě ne!
A v neposlední řadě velikost polí- právě větší velikost umožňuje, aby škůdci nepoškozovali celou plochu, což se právě stává u polí s malou rozlohou!
Řepka je v současné době, přes veškerou problematiku jejího pěstování, jedinou a nenahraditelnou plodinou z hlediska předplodiny pro pšenici a bohužel ji nenahradíte plnohodnotně ničím. Ano, pokud někdo má zastoupení v "osevním postupu" 33 procent, je to špatně, ale zastoupení okolo 12 procent je plně na místě.
Zkuste místo nesmyslů zasazovat se o to, aby další hodnotné plodiny, jako hrách, inkarnáty, pelušky nebyly z cenového hlediska Popelkou a v tom případě mohou i plochy řepky dále poklesnout, protože tyto plodiny jsou rovnocennými předplodinami- ale z výkupního hlediska pro zemědělce ztrátové.
