Jakub Hruška: Na velikosti záleží!

No jasně, zastavit ty zhoubné metody pěstování biopaliv a biomasy.... O uvolněné plochy rozdělit a navýšit dočasné i trvalé biopásy a ty udržovat. Z hlediska efektivity je jedno, zda kombajn slízí jedno pole, nebo tři nepříliš daleko od sebe.

Musí zopakovat : zastavit ty zhoubné metody pěstování biopaliv a biomasy....

Pak je třeba ale začít vehementně protestovat proti štědrém programu na rozvoj biometanu. Ono to pod klenbou klientelismu všechno se vším nějak souvisí.

To nemáte pravdu. Z hlediska efektivity vůbec není jedno, jestli sklízíte 10 políček po 10 ha nebo 100 ha rozdělených na 3 pole po 30 ha (DZES 7B omezení plochy jedné plodiny). Malá políčka mají každé po svém obvodu souvratě, na každém se točíte vícekrát, než na poli velkém. Větší část půdy se tedy utuží pojezdy techniky, protože jinak to prostě udělat nejde, traktor se strojem ani kombajn neotočíte ve vzduchu. Kombajn každé políčko sklízí zvlášť, na každém se zvlášť točí. Jelikož každé takové políčko obhospodařujete zvlášť, prodlužuje se také čas strávený v technice, tedy se zvyšují náklady na mzdy. Malé pole = zvýšení nákladů. Tyto náklady ale nikdo v ceně produkce nezaplatí, zůstanou na hrbu zemědělci. Proto ti, kdo mají velká pole, nejsou příliš ochotní je dělit. Je to drahý špás.

Pokládám náklady na zvýšenou pracnost v polích a údržbě biopásů daleko užitečnější, než na všechny ty dotace na občasné zdroje, zejména bioplyn a vrtule.

Jenže neexistuje cesta, kterou dostat peníze určené na vrtule do peněz určených na změny v hospodaření na polích. Zemědělství má svou obálku a ta není bezedná.

1*

Matematicky máte pravdu. Nicméně. Pamatuji šlapanické úspěšné JZD co mělo 800ha, docela na rovině. A představa 8x 100 ha mě docela fascinuje. To by museli jet jen 3-5 plodiny ne? Dnes má agropodnik se sousedními dědinami víc, ale přesto.

Matematicky? Sledování pojezdů techniky po poli je vážná věděcká disciplína. Máme na to i specialisty (např. na technické fakultě ČZU). Nejde o nějaké teoretické bláboly. Netuším, jestli u nás existuje půdní blok s výměrou 800 ha, ale plocha jedné plodiny může být max. 30 ha a 800 ha v kuse už ani není ekonomicky přínosných. Už na podstatně nižší výměře se výhoda velkého celku ztrácí - viz. poznatky, podle vás, teoretiků.

Tak pokud jsou hraboši na 100 poli pšenice, tak po sklizni hladoví a jdou
buď jinam a nebo se snižuje jejich plodnost. Navíc hlubokou orbou je lze
vystrnadit a dokonce jako kdysi následným rozbíjením hrud ostnatými válci
doslova zmasakrovat. Na malých polích po sklizni přecházejí na velmi
krátkou vzdálenost na pole s jinými plodinami a v mezích mají bezpečné
nory, které neohrozí ani hluboká orba. Takže to, že je Rakušáci nemají
má zřejmě jinou příčinu, než malá políčka. U nás jsou největším zlem
pole převedená na trvalé travní porostů jednou ročně zmulčované kvůli
dotacím a lány kukuřice pro bioplynky, která je na polích často i v prosinci a nesklizené zbytky palic jsou jen plytce zaorány jako zásoba
potravy pro hraboše na zimu. V mém okolí jsou 100 ha pole již 150 let
a teprve posledních pár let se přemnožují hraboši díky tomu, že skoro
polovina je pouze kukuřice. Agroenergetika je největší zlo pro naši
zemědělskou půdu i přírodu a přitom je to dílo EKOLOGISTŮ !!!
Závěrem poznatek z povodní v rovinaté krajině u soutoku Odry a Olše.
Pole zaplavená a na o něco vyšších mezích a náspech protipovodňových
hrází a cest tisíce hrabošů čekajících, až voda opadne. Putovali po
širokém okolí pryč od zatopených polí a dva roky se kalamita nekonala.
Prostě se utopili a nebo usídlili jinde, kde ale museli použít jedy,
protože si s nimi nikdo nevěděl rady. Tehdy jsem se k tomu snížil taky,
protože sklízet pouze nať z celeru, mrkve, petržele, řepy, tuřínu,
včetně prázdných řádků brambor jsem nemínil přirozenou predací dělat
více let, než to vyřeší "matka příroda" samoregulací. Prostě jsem
jim v zimě do nor dodal potravu ve formě granulí NORATU H a zbavil
se i hryzců. Nebyla jiná možnost, když kočky žerou místo hrabošů
Whiskas a ptáky a na zahradě draví ptáci a lišky hraboše neloví.

Vy jste viděl kukuřici napadenou hraboši? A liška nemyškuje?-) Opravdu...

Ten protihraboší džihád je poslední dekádu či dvě, ač sklizně jsou +- stejné, resp rostoucí výnosy. Humbuk z jedné i druhé strany, nic víc. Problém jednou za pár let, ale média tím žijí pořád...