Jakub Hruška: Znovu rozvířená debata o větrnících

Znovu rozvířená debata o větrnících mi nedala, abych nedal pár čísel dohromady. A rovnou říkám, že mám k větrným elektrárnám ambivalentní vztah – nelíbí se mi jak ničí krajinný ráz a jsou nebezpečím pro přírodu, na druhou stranu chápu, že z něčeho elektřinu vyrábět musíme. A uhlí to určitě do budoucna nebude. A to nejen kvůli emisím CO2 (a dříve i SO2, a pořád ještě i NOX), ale i proto, že prostě jednou dojde. A mimochodem schovával bych si ho i jako základní surovinu pro chemický průmysl. O tom se sice nemluví, ale je to tak. Původní verze akceleračních zón byla, po započtení všech restrikcí daných ochranou přírody a lidského zdraví, ca. 2 700 km2 (což je mimochodem jen 3,5 % rozlohy ČR). Ta redukovaná verze, o které se snad má jednat dnes na vládě, je cca 474 km² (0,6 % rozlohy ČR, a zhruba velikost Prahy). Navíc těch 474 km² není celé reálně využitelných. Už dnes je asi 5–10 % plochy fakticky obsazeno existujícími větrníky a další velká část je obtížně využitelná kvůli kombinaci omezení, konfliktů v území a nutnosti dohody s obcemi (což není chyba!!!). Reálně se tak dostáváme na zhruba 40–60 % plochy, kde by vůbec dávalo smysl něco stavět.

Při přepočtu na výkon to znamená, že v českých podmínkách dává smysl počítat zhruba s 2–3 MW na km² (nikoliv s nějakými optimálními technicko-klimatickými podmínkami). Proto celkový dodatečný potenciál vychází jen kolem 400–800 MW instalovaného výkonu.

A pak je tu ještě jeden klíčový faktor: vítr nefouká pořád. V Česku mají větrné elektrárny kapacitní faktor typicky 20–30 %, což znamená zhruba 1 800–2 600 hodin plného výkonu ročně. Výroba je silně sezónní — nejvíc v zimě, nejméně v létě — a hodně kolísá podle konkrétních větrných epizod. A nelze pominout fakt, že když fouká u nás, tak skoro určitě taky fouká v Německu. A protože neumíme elektřinu skladovat, máme hnedle nadbytek a cena padá do záporných čísel.

I kdyby se potenciál využil naplno, bavíme se realisticky o výrobě zhruba 1–2 TWh ročně, tedy asi 1,5–3 % české spotřeby elektřiny. To není zanedbatelné, ale rozhodně to není něco, co by samo o sobě zásadně změnilo náš energetický mix. Tak já myslím, že jádro je nakonec dobré řešení. Tedy mimo opravdu velkých úspor. Jenže na ty naše rozežraná civilizace opravdu není mentálně nastavená…

Jako nepěkný příklad dávám fotku z Rakouska nedaleko Vídně.

---

reklama

---