Jakub Hruška: Česká pole, zajíci a glyfosáty
6.1.2026 | Jakub Hruška |
Podzimní desikace - místo orby, nebo před orbou postříkané pole glyfosátem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška
A protože člověk nemá jen nadávat, už od roku 2016 analyzujeme moč ze zajíců na obsahy mnoha pesticidů. A teď jsme vyhodnotili trendy právě koncentrací glyfosátu. No, a výsledek je (ale i trochu není) překvapivý – mezi lety 2016-2024 se koncentrace glyfosátu v zaječí moči nezměnily. A to přesto, že REPORTOVANÁ spotřeba glyfosátu v zemědělství klesla (hlavně v letech 2016-2018) o ca. 40 %.
V posledních letech zase malinko stoupá (viz graf dole), ale to je kosmetické.
Spotřeba glyfosátu v ČR 1997-2024.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška
Promoření zemědělské krajiny se tedy na úrovni receptorů (těch zajíců) nezměnilo, a výsledky můžeme vidět zejména na dlouhodobém poklesu všeobecné biodiverzity – ubývá hmyz, motýli, koroptve, skřivani, ale i ti zajíci. Ty (a to s pesticidy přímo nesouvisí) navíc od loňska hubí zbrusu nový kmen myxomatózy.
Žádná změna koncentrací v zaječí moči mezi lety 2016-2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Jakub Hruška: Jak dobře pronajímat pole?
Jakub Hruška: Nad ochranou přírody zamlženo
Jakub Hruška: Běžného občana to nedojme, ale vláda udělala důležitý krok k obnově naší přírodyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
RV
Richard Vacek
6.1.2026 07:16Asi to souvisí s tím, že pole jsou určena k pěstování plodin a ne k šíření druhové rozmanitosti. Tyto dva požadavky jsou totiž v rozporu.
Odpovědět
ss
su
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.1.2026 08:26 Reaguje na Richard Vacekinteligenční kvocient tak hovořit může, ale to neznamená, že to není šílené. Šílenství dnešní doba jde vstříc... jestli si někdo myslí, že glyfosáty jsou něco zdravého, tak ať se pak ničemu nediví.
Odpovědět
DA
DAG
6.1.2026 08:42 Reaguje na Richard VacekOsobně nechápu co na Ekolistu pohledáváte. Měl by jste chodit na nějaký agroprůmyslový web. Zemědělci pracují se svými poli, ale ty jsou i přírodní dědictví a na vše co v nich žije by se mělo brát zřetel. Navíc desikované plodiny jsme donedávna jedli i my.
Kde tedy chcete tu druhovou rozmanitost šířit? Váš postoj absolutně nechápu.
Odpovědět
Kde tedy chcete tu druhovou rozmanitost šířit? Váš postoj absolutně nechápu.
JH
JH
6.1.2026 11:25 Reaguje na Richard VacekTo není tak úplně pravda. Pole jsou určena především k pěstování plodin, ale aby to pěstování bylo k něčemu, tak potřebujete udržovat úrodnost půdy a druhová rozmanitost úrodnosti jen prospívá. K úrodnosti například významně přispívá pestrý osevní postup, který zároveň zvyšuje biologickou rozmanitost.
Odpovědět
JO
Jarka O.
7.1.2026 07:04 Reaguje na Richard VacekAno, a používání roundupu 3x za sezónu, nehnojení hnojem, vymizení chovů dobytka a neorání taky není zemědělství, nýbrž podpora fy. Bayer. Mimo sezónu se na zoraná pole dříve vešli drobni býložravci, užiteční hrabaví ptáci, kteři půdu v zimě také zbavovali hmyzu a plevele, živili se zeleným hnojením, pokud je jezedáci naseli a v zimě jim odhrnuli část sněhu, a ukrývali se pod hroudami. Kdo by se dnes staral, že.
Glyfosát (glycin je aminokyselina, fosfát hnojivo) není nejhorší herbicid, ani tenzidy v roundupu, ale další organické přídavky by stálo za to přehodnotit, a možná se to děje.
Odpovědět
Glyfosát (glycin je aminokyselina, fosfát hnojivo) není nejhorší herbicid, ani tenzidy v roundupu, ale další organické přídavky by stálo za to přehodnotit, a možná se to děje.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
7.1.2026 10:30 Reaguje na Richard VacekO čem to hovoříte. Na polích vždy žili další živočichové. Pamatuji si když sestra v osmdesátých letech odešla do Itálie. Její přítel říkal, že u nich je jen jed, tam se stříká na polích dvakrát i třikrát týdně. Tak v půlce devadesátých let, když přišli dotace, byl konec i u nás. V 80 letech přišla močovina a nějaké mořidlo na obilí, bylo to ke konci asi 88. Obilí se vyselo a uhynuli kavky, další ptáci, zajíci zmizeli, ale to byl rok 79 a ta močovuna, dnes to snad přidávají do nafťáků, jmenuje se to stejně. Takže v 79 zmizel zajíc a ke konci osmdesátých let ostatní živé, hlavně ptáci. Přišel rok 90, zemědělci neměli na chemii a najednou se objevili koroptve, u nás bylo během tří let skoro z nulového stavu přes třista koroptví, všude byly slyšet křepelky a ptačí koncert nádhera. Zvedl se i stav zajíců. Přišla doba dotací a konec. Ptáci jsou pryč, koroptev dnes najdete těžko, zajíc ve zničených lesích ještě trochu je. Nenajdete dnes bylinku protože je jen technická tráva a pak se to postříká , aby náhodou byliny nevzešly. Chudáci krávy dnes mají jen hnuj. No a je vidět jak dnešní zemědělství pokročilo. Těžké stroje dusají, siláž se dá do igelitu, eko, kde promrzne a smrdí to jak hnuj, to se dává kravám, včetně senáže, naši předci by plakali, ti si dobytka vážili. Další je ta chemie, zemědělci nenávidí svoje děti, když je tak vehementně tráví, podívejte se ten rozmach rakoviny. No a příroda. Zmizeli cesty, těch pár co tu zbylo jsou vyasfaltované. Okolo pár stromů poškozených ořezáním co nejvýš, aby zemědělec z lokomotivy nemusel vylézt a přiklopit zrcátko. Keře skoro nevidíte, to je prý bordel. A kde jsou zakazuji všem něco trhat, je to otrávené. Mám problém u dcery, vedle je pole akdyž jedou zemědělci s chemií tak to mají až na zahrádce a sem chodí vnučka si něco zobnout, je to lumpárna. Dříve zemědělci jeli jednou za rok a to bylo hlavně umělé hnojivo a nejhorší byly řepky. Dnes říkám dvakrát do týdne a to je jed. Brambory se stříkají RANDAPEM rostlina ho musí dostat do hlízy, tedy kořene aby nať uschla, to papáme, obilí před dozráním , aby dozrálo stejnoměrně, a je to vevnitř. Randap válečná látka a oni nás s ní krmí naprosto bez výčitek. Pak ho nastříkají do lesa a on se vrátí spodní vodou v naší pitné vodě. Tak takto milujeme svoje děti !!!!
Odpovědět
Katka Pazderů
6.1.2026 07:50Tak doufám, pane profesore, že jste ty odběry zajícům dělali po celé ČR. Jak jinak se můžete odvážit korelovat graf spotřeby glyfosátu s obsahem glyfosátu v moči zajíců.
A nejsem si jistá, jestli ve Vašem grafu neukazujete spotřebu veškerého glyfosátu v ČR, tedy i nezemědělské použití, protože v roce 2024 byla celková spotřeba glyfosátu 544079,35 kg.
https://ukzuz.gov.cz/public/portal/ukzuz/pripravky-na-or/ucinne-latky-v-por-statistika-spotreba/spotreba-pripravku-na-or/spotreba-v-jednotlivych-letech
Odpovědět
A nejsem si jistá, jestli ve Vašem grafu neukazujete spotřebu veškerého glyfosátu v ČR, tedy i nezemědělské použití, protože v roce 2024 byla celková spotřeba glyfosátu 544079,35 kg.
https://ukzuz.gov.cz/public/portal/ukzuz/pripravky-na-or/ucinne-latky-v-por-statistika-spotreba/spotreba-pripravku-na-or/spotreba-v-jednotlivych-letech
su
6.1.2026 08:41 Reaguje na Katka Pazderů
Klikněte si na ten odkaz na odborný článek, tam uvidíte.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
6.1.2026 12:14 Reaguje na Katka PazderůDělají se vzorky i v Rakousku. V myslivosti byly i porovnávací tabulky. Naposledy v loni. Možná to tam bude zas.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
7.1.2026 10:32 Reaguje na Katka PazderůJste žena a máma, jak můžete chmii obhajovat, vždyť to jíme a co naše děti.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.1.2026 09:55Díky ekologistům bude ještě hůře. Tlačí na bezorební péči o půdu, kdy chemií nahrazují zemědělci zaorání živých rostlin. Rovněž zúrodnění dlouhodobě "odpočívající" půdy bez produkce plodin vyžaduje radikálnější chemický zásah, než pravidelná kultivace půdy a cílené chemické zásahy.
Na zemědělských pozemcích využívaných k údajně ekologické produkci
biopaliv a biomasy pro energetické využití jsou glyfosáty jako doma a
výměra takových polí stále stoupá. Na nezemědělských pozemcích zase
nahrazují drahou lidskou práci a jiné nákladné a složité technologie.
Ono je snadnější plevel v dlažbě postříkat a za týden ho vymést
strojními kartáči, než ho ručně živý dloubat motykami. Viděl jsem
pokus s horkou párou a náklady byly X x vyšší, než postřik. Použití
glyfosátu limitují ekonomické náklady a bohužel už i ta zavádějící
ekologie hraničící s ekologismem, kdy se klín vytlouká klínem, když
je cílem popřít staleté postupy bez chemie pouze pomocí přírodních
zákonů mechanicky bojovat s nežádoucími plevely. Je na čase přestat
s experimenty nahradit fosilní paliva biopalivy a biomasou a taky
používat bezorební technologie pouze tam, kde to je únosné pro
přírodu a nediktovat to plošně. Ono nestačí pouze konstatovat ty
negativa, ale nabídnout řešení, což by mělo být posláním vědy, což
jsem se ale z článku nedozvěděl. Čekal bych tak odpor k bezorebnímu
hospodaření používající glyfosáty a proti pěstování biopaliv a nebo
biomasy k energetickým účelům, ale to pan vědec nemá odvahu říci,
protože by kopnul do vlastních řad těch, kteří v zájmu ekologizace
za těmito negativy stojí.
Odpovědět
Na zemědělských pozemcích využívaných k údajně ekologické produkci
biopaliv a biomasy pro energetické využití jsou glyfosáty jako doma a
výměra takových polí stále stoupá. Na nezemědělských pozemcích zase
nahrazují drahou lidskou práci a jiné nákladné a složité technologie.
Ono je snadnější plevel v dlažbě postříkat a za týden ho vymést
strojními kartáči, než ho ručně živý dloubat motykami. Viděl jsem
pokus s horkou párou a náklady byly X x vyšší, než postřik. Použití
glyfosátu limitují ekonomické náklady a bohužel už i ta zavádějící
ekologie hraničící s ekologismem, kdy se klín vytlouká klínem, když
je cílem popřít staleté postupy bez chemie pouze pomocí přírodních
zákonů mechanicky bojovat s nežádoucími plevely. Je na čase přestat
s experimenty nahradit fosilní paliva biopalivy a biomasou a taky
používat bezorební technologie pouze tam, kde to je únosné pro
přírodu a nediktovat to plošně. Ono nestačí pouze konstatovat ty
negativa, ale nabídnout řešení, což by mělo být posláním vědy, což
jsem se ale z článku nedozvěděl. Čekal bych tak odpor k bezorebnímu
hospodaření používající glyfosáty a proti pěstování biopaliv a nebo
biomasy k energetickým účelům, ale to pan vědec nemá odvahu říci,
protože by kopnul do vlastních řad těch, kteří v zájmu ekologizace
za těmito negativy stojí.
PE
Petr Elias
6.1.2026 11:32 Reaguje na Břetislav MachačekZa co všechno ti ekologisté nemohou... :D :D Aneb další z řady tvých blábolů jako například o clech. :D
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
6.1.2026 19:05 Reaguje na Petr EliasPodívejte se do zrcadla, a uvidíte co jsou ekologisti zač!
Odpovědět
PE
Petr Elias
7.1.2026 08:53 Reaguje na Michal UkropecChápu míšo, že jsi na tom stejně špatně jako zoufalec výše. :D
Odpovědět
va
vaber
6.1.2026 10:27Já nevím kde ti zajíci jsou. Když jsem byl malý ,byly stopy ve sněhu ,od zajíců ,všude. Nyní napadl sníh a já chodím a marně hledám stopu zajíce ve sněhu, že by za sebou stopy dobře zametali, nebo umějí létat?
Vše souvisí se vším ,bez chemie tato společnost nepřežije, takže zatím musíme přežívat s chemií. Zajíci už to mají za sebou ,kdy přijde na řadu člověk?
Odpovědět
Vše souvisí se vším ,bez chemie tato společnost nepřežije, takže zatím musíme přežívat s chemií. Zajíci už to mají za sebou ,kdy přijde na řadu člověk?
JŠ
Jan Šimůnek
6.1.2026 10:48Problém vidím opravdu v tom, že na poli má být jedna plodina, a vše ostatní je na něm nežádoucí. A je naprosto jedno, zda se toho dosahuje glyfosfátem nebo ručním plením.
Pro tu zvěř, hmyz atd. jsou určeny remízky, mokřady a podobná stanoviště. Pochopitelně, při používání efektivních pěstebních technik je možné si dovolit větší rozsah, možná i oproti nynějšímu. Paradoxně, čím budou plochy obdělávaných polí pro tyto tvory "nepřátelštější", tím větší plochy, určené pro ně, si budeme moci dovolit.
Pravděpodobně by stálo za to vymyslet zákon, který by interesoval majitele pozemků na jejich "zazvěření".
Odpovědět
Pro tu zvěř, hmyz atd. jsou určeny remízky, mokřady a podobná stanoviště. Pochopitelně, při používání efektivních pěstebních technik je možné si dovolit větší rozsah, možná i oproti nynějšímu. Paradoxně, čím budou plochy obdělávaných polí pro tyto tvory "nepřátelštější", tím větší plochy, určené pro ně, si budeme moci dovolit.
Pravděpodobně by stálo za to vymyslet zákon, který by interesoval majitele pozemků na jejich "zazvěření".
Karel Zvářal
6.1.2026 11:27Předpokládám, že testovaní zajíci jsou potomci zajíců, u kterých byla přítomnost glyfosátu zjišťovaná v minulosti. Dokáže-li se populace udržet životaschopná, nemá tento přípravek drastické účinky, tj úhyn.
Jako ekolog prosazuji opakovaně dostatečné množství zatravněných mezí, aby zvěř nebyla odkázána na zchemizované porosty, neb jako ekozemědělec upřednostňuji menší zlo, tj ochranu půdy před erozí a úbytkem humusu. Opakované obracení půdy ničí především půdní edafon, a ten je pro půdu důležitější, než výskyt zajíce.
Pakliže přežívají predátoři živící se kadavery zajíců (lišky, krkavci, káně...), lze použití glyfosátu (z mého pohledu) akceptovat. Věřím, že časem budou vyvinuty jiné herbicidy, které budou pro polní zvěř naprosto neškodné. Zde vidím prostor pro využití AI, resp pro kritiky současného stavu, aby sami navrhli vhodnější alternativy široce použiváného glyfosátu.
Odpovědět
Jako ekolog prosazuji opakovaně dostatečné množství zatravněných mezí, aby zvěř nebyla odkázána na zchemizované porosty, neb jako ekozemědělec upřednostňuji menší zlo, tj ochranu půdy před erozí a úbytkem humusu. Opakované obracení půdy ničí především půdní edafon, a ten je pro půdu důležitější, než výskyt zajíce.
Pakliže přežívají predátoři živící se kadavery zajíců (lišky, krkavci, káně...), lze použití glyfosátu (z mého pohledu) akceptovat. Věřím, že časem budou vyvinuty jiné herbicidy, které budou pro polní zvěř naprosto neškodné. Zde vidím prostor pro využití AI, resp pro kritiky současného stavu, aby sami navrhli vhodnější alternativy široce použiváného glyfosátu.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
7.1.2026 10:36 Reaguje na Karel ZvářalOno když se stříkají traviny a obilí proti nežádoucím rostlinám, tedy i bylinkám, tak při postřiku to vezmou s cestama, s mezema a vlastně vše co je blízko pole, včetně zahrad.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.1.2026 11:08 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKJe to přesně tak. Po postřiku pole s plevely zežloutla i mez.
A proč? Protože byla bez kosení a údržby semeništěm plevelů,
které se pak šířily na to pole. Taková mez je pak bezcenná
a nakonec i kontraproduktivní. Místo pestřejší potravy a
krytu byla stejně jedovatá jako pole s jedovatou suchou
trávou. V rozhlehlých lánech jsou meze migrační cestou pro
některé predátory a koncentruje se tam hnízdiště ptáků
do úzkého pásu mezi poli. Projdou pás a vyplení hnízda,
která by museli v poli anebo v lese hledat pracněji. Ti
predátoři mají na mezích vyšlapané stezky po kterých se
jim pohybuje lépe, než třeba porostem obilnin. Když se
ještě lovila škodná do pastí a trávila otrávenými vejci,
tak byly meze ideálním místem ke kladení pastí a návnad,
protože byly frekventovanější, než okolní pole. Na metr
široké mezi nešlo minout past a nebo otrávenou návnadu.
Odpovědět
A proč? Protože byla bez kosení a údržby semeništěm plevelů,
které se pak šířily na to pole. Taková mez je pak bezcenná
a nakonec i kontraproduktivní. Místo pestřejší potravy a
krytu byla stejně jedovatá jako pole s jedovatou suchou
trávou. V rozhlehlých lánech jsou meze migrační cestou pro
některé predátory a koncentruje se tam hnízdiště ptáků
do úzkého pásu mezi poli. Projdou pás a vyplení hnízda,
která by museli v poli anebo v lese hledat pracněji. Ti
predátoři mají na mezích vyšlapané stezky po kterých se
jim pohybuje lépe, než třeba porostem obilnin. Když se
ještě lovila škodná do pastí a trávila otrávenými vejci,
tak byly meze ideálním místem ke kladení pastí a návnad,
protože byly frekventovanější, než okolní pole. Na metr
široké mezi nešlo minout past a nebo otrávenou návnadu.
BM
Břetislav Machaček
7.1.2026 11:18 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKJeště dodám, že by bylo lepší přesvědčit správce sítí nechat
ladem okolí sloupů elektrických rozvodů a ponechat kolem nich i nízké křoviny. Tyto ostrůvky v lánech polí by byly podle mne pro zvěř a ptáky vhodnější, než úzké meze, ale
je to asi věcí názoru. V mém okolí jsou ideální ostrůvky
v okolí malých bunkrů ŘOPíků s keři a travinami i na nich.
Odpovědět
ladem okolí sloupů elektrických rozvodů a ponechat kolem nich i nízké křoviny. Tyto ostrůvky v lánech polí by byly podle mne pro zvěř a ptáky vhodnější, než úzké meze, ale
je to asi věcí názoru. V mém okolí jsou ideální ostrůvky
v okolí malých bunkrů ŘOPíků s keři a travinami i na nich.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
7.1.2026 15:02 Reaguje na Břetislav MachačekVíte pamatuji před rokem 89 těch remízů, ty museli pryč. A největší průšvih byl v devadesátých letech zásah do vody. U nás byly rybníky sice léta vypuštěné, ale byla zde hráz, třeba tři pod sebou a potok klikatý a okolo zeleň, převážně keře a predátoři se těžce dostávali do keřů s ostny. Ale přišla ona Americká technika a Německá, naše zmizela a vlastníci se natlačili do kouta a za pár korun to pronajali velké a soukromé podniky, již ne sedláci , ale farmáři. No a hned se zlikvidovalo co překáželo, remízky do 40 m2 bez povolení, podél cest, stačilo vytrhnout, nebo postříkat pár keřů, přerušil se pás a mohlo se likvidovat. Potoky nyní již ne otevřené, ale do trubek, u nás běží jeden potok asi km a půl, někdy v r 2004 se ucpal, udělali melioraci novou a v r. 2015 tvrdili všichni, že je sucho a v té trubce 60cm utíkalo vody, kdy k vrchu chybělo jen asi 10 cm. Ještě zde bylo právě několik remízů, jeden je prohlášen za les, toho ukrojili jen kousek a ten druhý remíz obrali , že zbylo asi 10x10m. Byl původně asi 3 až 4 x větší. Lesy se doorávali až na kmen, našim předkům to nevadilo, ani za komunistů, ne ta nenávist vůči přírodě je v této zemi velká. Jen si vemte ještě naše lesy, kůrovec. Ten by nebyl nebýt LČR. Nevím proč a dnes nás poučují výzkumníci a profesoři o ochraně proti kůrovcům. Přitom každý lesník ví, že bylo vše porušeno a nikdo neřešil zákon. Ne nemáte bohužel pravdu, jen hájíte onu likvidaci. Je mi jen smutno, že vím o poslední lokalitě kde je černý bez a přesto dostává každý týden zásah jedu z polí a mnoho lidí to neví a chodí ho trhat. To je prostě děs a Randap, obilí a brambory, možná i řepky. Tímto válečným jedem postříkané a lidé to jedí a věří zemědělcům a traví svoje děti a sebe.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
6.1.2026 11:39Pokud si to dobře pamatuji, tak zákaz glyfosfátu ekologové v USA vysoudili na základě jednoho případu rakoviny u člověka, který s ním dělal, a to tak bez ohledu na jakákoli pravidla o bezpečnosti práce, že v tuzemsku (i ledaskde jinde) by letěl jak holubička. A ještě by platil pokutu jak mourovatý.
Odpovědět
PE
Petr Elias
7.1.2026 08:55 Reaguje na Jan ŠimůnekA víš co je na tom opět to nejlepší? Že žádný stát v USA glyfosát nezakázal. :D :D
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
7.1.2026 15:06 Reaguje na Petr EliasUnás se stříkají brambory a obilí, to se samozřejmě sní. A pokud to v USA nezakázali, jednoduché, velké zásoby tohoto jedu , byla to válečná chemická látka a je toho moc, no a firma to dál vyrábí, kšeft ne a rychlá likvidace zeleně. No a co , že se rozjede rakovina, ta se svede na způsob života.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
7.1.2026 15:38 Reaguje na Jan ŠimůnekPamatuji si, že jeden soukromník to po roce 2000 nechal postříkat obilí letadlem , aby to stejnoměrně dozrálo. Mě to zasáhlo modříny na kraji lesa, víc jak stoleté. Schodily jehličí a vypadalo to špatně, ale druhý rok opět obrazily, ale není to již ono, jsou stále řídký ty koruny. Horší to bylo ve vsích na zahradách, odešli janbloně i s úrodou, vše co na zahrádce bylo a děti zde sbírali jahody a další zeleninu, nikdo to tehdy neřešil. Proč naši předci mohli všechno dělat bez chemie a nevadilo jim , že kráva si uleví?
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
6.1.2026 12:10Celkové množství přípravků s obsahem glyfosátu klesá, ovšem na orné půdě vytvalé plevele nějak regulovat musíte, což se při drastickém tlaku na omezení orby zařizuje poněkud obtížně. Bez orby v podstatě jiné fungující způsoby nemáte. Vyprávět by o tom mohli ekologičtí zemědělci, kteří brečí jako želvy kvůli povinnosti zajistit min. na 80% orné půdy pokryv do 31.10. (DZES 6). Marně agrumentovali EK přírodními podmínkami, kdy v listopadu už do orné velmi často kvůli mokru s pluhem nevjedou a na jaře už skluz nedoženou - smůla. Ekologové samozřejmě glyfosát použít nesmějí, ale třeba takoví regenerativci se bez něj kvůli vyloučení orby (a masivním využívání meziplodin) v podstatě neobejdou. Co naplat, kdo chce maso ze zajíce, musí shánět tam, kde je polí málo. A zajíci v intenzivně obhospodařované krajině holt budou jen pro radost zastánců biologické rozmanitosti. Tedy ti, kteří přežijí myxomatózu. Myxomatóza je očividně v likvidaci zaječí populace podstatně rychlejší a preciznější než aplikovaný glyfosát.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
6.1.2026 14:58to Marcela Jezberová 6.1.2026 12:10
Díky za další důvod k odchodu z EU.
Odpovědět
Díky za další důvod k odchodu z EU.
MK
su
JO
JŠ
Jan Šimůnek
6.1.2026 18:20Běžte do Bruselu a zůstaňte tam. Nejlépe do čtvrtí, kde vládnou islámští teroristé.
Odpovědět
Vojtěch Maruška
7.1.2026 06:37Příroda se začala " probírat " v devadesátkách , ti kteří si říkají zemědělci (mám pro ně mnohem sofistikovanější název ) , měli méně peněz a tak šetřili , i na chemii , světe div se , nikdo z nás hlady nezemřel . Pak přišel vstup do do EU a s ním i dotace a už to jelo . Dnes máme otrávené všechno kolem dokola . Ale výjimky existují , loni jsem kupovala oves , mají také ječmen a pšenici z EKO farmy za 600kč q , tedy stejná cena za jakou lze nakoupit i z komerčně obdělaného pole(Bureš je výjimka ten má q za 1500) jak jen to ti EKO farmáři dělají ? Šárka PS: Někde jsem četla že poločas rozpadu u Roundupu je 50let .
Odpovědět
JO
Jarka O.
7.1.2026 07:11 Reaguje na Vojtěch MaruškaAno, já mám také jiný název. Kdyby byly trochu nižší výnosy z polí, musela by se některá pole obnovovat, změnit postupy, ale polní zvěři by se vrátily biotopy. 50 let rozkladu r. je výmysl, je to v týdnech, ale i s velikým rozptylem podle typu půdy, provzdušnění, teploty.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.1.2026 12:19 Reaguje na Vojtěch MaruškaCo to tady plácáte za nesmysly? Přijeďte si a já vám pšenici prodám za 400 korun, to je totiž to, za co se dnes běžně-a ještě spíš za míň- pšenice prodává, i za 380! Jestli jste kupovala za 600, tak jste úplně zbytečně přeplácela letošní cenu nejméně o 200-230 korun na metráku! A ještě se s tím snad chlubíte či co? Jak jen to ti eko dělají , že? Jak myslíte? Dotacemi! Jenže my konvenční to umíme vyrobit levněji a nemyslete si, že je ta pšenice horší- spíš opak je pravdou. Říkají vám něco mykotoxiny?
Odpovědět
