Jakub Hruška: Horský velikán hned u cesty
A napadení v dolní části kmene (ty dírky) pak není celkově tak velké, jako kdyby měl brouk k dispozici krásný hladký kmen (typický pro husté hospodářské lesy). A pokud je strom v kondici, tak ten menší nálet dokáže eliminovat tím, že brouky a larvy v lýku zalije pryskyřicí, a je po nich (ano příroda je dost krutá).
Protože rostl polosolitérně, má zřejmě i dost rozvinutý kořenový systém, a tím pádem dokáže čerpat hodně vody z půdy - tu potřebuje na to "zalévání" brouků a larev. Taky má vrcholový zlom (asi dost starý) a má několik vrcholů. A ví se (a já nevím proč), že v tu chvíli, kdy strom usilovně z vrcholových větví "vyrábí" nové vrcholy, tak mu na kmeni tloustne kůra.
No a taky měl prostě kliku (říká se tomu statistická pravděpodobnost).
V jeho těsném okolí žádný podobný velikán není (ale je tam spousta menších - nechci říkat mladších, protože věk se v šumavské slati podle "velikosti" určit nedá), ale výše na svahu Černé hory už podobní chlapáci přežili taky.
Pokud má les jakž takž přírodní strukturu (stromy různých dimenzí a různého stáří), kůrovcová gradace, která je v horských smrkových lesích zcela přirozená, nikdy nezahubí všechny dospělé stromy (o přirozeném zmlazení ani nemluvím - toho bývají kvanta).
Právě proto, že les není homogenní, přestože tak občas vypadá.
Mimochodem - nejpravděpodobněji sejde z tohoto světa tím, že se vyvrátí nebo zlomí. V místě vrcholového zlomu do něj asi dost teče a dřevo uvnitř kmene tlí. A jednou přijde silný vítr, který ho rozlomí, zlomí, nebo pokud hniloba dojde až do kořenů, tak vyvrátí.
Bezzásahovost má velkou hodnotu - vidíme, že příroda je zařízená na to, aby "nezahynula". A člověka k tomu, aby jí "pomáhal" vůbec nepotřebuje.
Tím ale nechci vůbec říct, že nemáme mít hospodářské lesy.
Jen by bylo dobře se poučit, že v tom pěstování můžeme někdy přírodě umožnit víc, než často děláme.
reklama
Další články autora |
Jakub Hruška: Česká pole, zajíci a glyfosáty
Jakub Hruška: Jak dobře pronajímat pole?
Jakub Hruška: Nad ochranou přírody zamlženoOnline diskuse
Všechny komentáře (7)
Karel Zvářal
15.2.2026 08:03https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-nase-smrkove-arboretum
Petr
15.2.2026 10:05 Reaguje na Karel ZvářalMěl byste vydat souborné životní dílo. Pak bychom mohli veškeré bádání ukončit, neb vše uz jste někdy objevil a napsal.
Břetislav Machaček
15.2.2026 10:44 Reaguje na Petrtakové velikány obdivoval přímo na březích Moravice kolem
které ve svazích už kůrovec smrky zlikvidoval. Když došly,
tak napadli i ty na břehu s dostatkem vody a uhynuly i ony.
To není o totální odolnosti, ale o DOČASNÉ odolnosti a
pokud člověk nezasáhne, tak se konec smrků pouze oddálí.
Nyní už žerou 20.-ti leté smrky a neskončí dříve, dokud
bude co napadat. Naši předci zasahovali už u prvého
napadeného stromu a to opravdu radikálně pokácením a
odkorněním na místě, kde se kůra s klestím hned spálila
i s larvami. Žádný množitelský bezzásah, nebo rozvážení
napadené neodkorněné kulatiny po celé republice. Hruška
propaguje nicnedělání a vytváření rezervoárů kůrovců pro
okolní hospodářské lesy. Kamarád vlastní několik hektarů
SMRKOVÝCH lesů, ano smrkových na hranici s Polskem v
Těš. Beskydech a hospodaří stejně, jako polské státní lesy.
Prostě každý napadený strom padá k zemi ihned a nečeká se
na namnožení. Oni to přes protesty ochranářů udělali i v
Bělověži a smrkové porosty zachránili. Někde ještě nepřišli
o zdravý selský rozum a nezblbli ze svých titulů před a za
jménem , že patent na rozum mají pouze oni s teorií, že
příroda vše vyřeší sama. ANO ona to vyřeší, ale jaký bude
z toho mít hospodářský prospěch člověk? Jeden strom ze 100
v pralese pro pilařské využití a nebo 99 ze 100 z pěstěného
hospodářského lesa?
