Jan Pokorný: "Bezzásahové lesy vodu neztrácejí, ale zadržují" aneb názorný příklad Plant Illiteracy


Ideoví vůdci bezzásahovosti pokládají výpar vody (transpiraci) za ztrátu vody. Ignorují nejenom existenci lesa, ale jeho funkci v oběhu vody, v lokálním, regionálním až globálním klimatu. Zejména v dnešní době klimatické změny jde o opakované a úmyslné matení pojmů a odvádění pozornosti od skutečné antropogenní příčiny klimatických extrémů, úbytku vody v řekách, vysychání krajiny přerušované přívalovými dešti a povodněmi. Tito státem placení vědečtí pracovníci dlouhodobě ignorují až popírají vědecké práce, které vysvětlují funkce lesa/vegetace v klimatu, oběhu vody. Ve kterém vědeckém časopise s recenzním řízením byl publikován graf o vlhkosti půdy v zeleném a odumřelém lese s uvedeným komentářem? Profesor J. Hruška argumentoval podobným způsobem v roce 2016 v nerecenzovaném časopise Ochrana přírody článkem „Bezzásahový režim nemá zásadní vliv na hydrologii šumavských povodí.“ Jemu a spoluautorům nevadí, že v grafech mají nižší srážky než celkové odtoky. Ochrana přírody tyto nesmysly nezpochybňuje a řídí se jimi. Nyní poučil profesor J. Hruška poslance, že v uschlém lese je více vody nežli v živém vzrostlém lese, že uschlý les vodu neztrácí ale zadržuje.
Přečtěte si také |

Články v Ekolistu nelze citovat v mezinárodních vědeckých časopisech. Obracím se proto na profesora Jakuba Hrušku a profesora Jiřího Kopáčka s dotazem, ve kterém mezinárodním vědeckém časopise je graf č. 2 s komentářem publikován. Jejich práci uvítají a jistě ocitují autoři zabývající se problematikou Plant Blindness (Plant Illiteracy), protože tak skvělý příklad si nenechají ujít. Navíc, v jejich případě se slepota vůči rostlinám přímo obrací na poslance Parlamentu ČR a desítky roků se projevuje právě v bezzásahovosti a následném úhynu tisíců hektarů vzrostlých lesů. Vedení výzkumných ústavů obou profesorů jistě vyšší citovanost jejich prací uvítá, ústavům se zvýší prestiž i finanční příspěvek za vědecké výsledky.

Pro případné zájemce uvádím několik příkladů prací, ve kterých je vysvětlena zásadní úloha lesa v klimatu a oběhu vody. Je tomu deset roků, co mezinárodní tým pod hlavičkou WeForest (2015) předložil organizátorům Pařížské konference o klimatu Policy Brief o významu lesů v oběhu vody a klimatu, a později ve formě hojně citované vědecké publikace (Ellison et al. 2017). Začínat bychom měli však od Plinia Staršího (1. století n. L), dále například A.Humboldt, G.P. Marsh (1864), Úlehla (1947 – napojme prameny). Po ztrátě lesa následuje vysychání. Změny povrchových teplot i porovnání rozdílů teplot vzduchu na Březníku, Horské Kvildě a Churáňově v letních měsících popisuje Hesslerová et al (2018), graf 7. J. Hruška zamlčuje, že teploty na Březníku stoupají ve srovnání se stanicí Churáňov, která leží mimo NPŠ a les v okolí je zachován. Zásadní jsou ovšem vysoké teploty v uschlém lese za slunného počasí, kdy rychle proudí vzhůru ohřátý vzduch, vysušuje okolí a brání tvorbě mraků. Satelitní snímky ukazují nejnižší povrchovou teplotu živých lesů; po uschnutí stoupne teplota na úroveň sklizeného pole (Hesslerová et al. 2022).
Opakovaně a marně upozorňujeme na četné práce o funkci vody a vegetace v klimatu. V roce 2008 jsme obdrželi Cenu ministra životního prostředí za knihu Water for Recovery of Climate (www.waterparadigm.org), kniha je přeložena do více jazyků včetně korejštiny a perštiny, letos vyšla ve francouzštině. Nic platné. Navrhovatelé Národního parku Křivoklátsko počítají s tím, že smrkové porosty kůrovec zahubí – uschnou, konečně nastanou přírodní procesy a „domýšlivý člověk/hospodář je nezneuctí sázením stromků“. Stejně tak je známo, že kůrovec se rojí za slunečných dnů a vzestupným proudem ohřátého vzduchu je vynášen vzhůru a větrem transportován na desítky km (Jackson et al. 2008).

Maximální teplota osluněného podrostu 35,5 °C. V lese jsou teploty pod 30 °C. Takové podmínky byly i na Třístoličníku – Trojmezné, než tam na cca 600ha les uschnul následkem bezzásahovosti – nezasahovalo se proti kůrovci, tedy nekácely se napadené stromy.
Dokončili jsme EU projekt „Education for Plant Literacy“ (Plant Education), ke stažení jsou učební texty pro školy v několika jazycích, aby ti, co budou rozhodovat v příštích generacích, netrpěli chronickou a neléčitelnou slepotou vůči rostlinám/lesu.
Přečtěte si také |

Výběr z literatury
Amprazis, A. & Papadopoulou, P. (2020). Plant blindness: a faddish research interest or a substantive impediment to achieve sustainable development goals? Environmental Education Research, 26 (8), 1065-1087. DOI: 10.1080/13504622.2020.1768225
Ellison, D., Morris, C. E., Locatelli, B., Sheil, D., Cohen, J., Murdiyarso, D., Gutierrez, V., van Noordwijk, M., Creed, I.F., Pokorny, J., Gaveau, D., Spracklen, D.V., Tobella, A.B., Ilstedt,U., Teuling, A.J., Gebrehiwot, S.G., Sands,D.C., Muys, B., Verbist, B., Springgay, E., Sugandi, Y., Sullivan, C.A., (2017). Trees, forests and water: cool insights for a hot world, Global Environmental Change 43, 51–61 Contents lists available at ScienceDirect Global Environmental Change
Hesslerová, P., Huryna, H., Pokorný, J. and Procházka, J. (2018) The effect of forest disturbance on landscape temperature. Ecological Engineering 120, 345-354.
Hesslerová, P., Huryna, H., Pokorný, J., Kozumplíková, A., Vyskot, I., (2022) Změny klimatizační funkce lesních porostů jako následek jejich plošného odumření po gradaci lýkožrouta smrkového. Zprávy lesnického výzkumu 67 (1) : 311 – 320
Jackson, P.L., Lindgren, B.S., Murphy B., 2008, Radar observation and aerial capture of mountain pine beetle, Dendroctonus ponderosae Hopk. (Coleoptera: Scolytidae) in flight above the forest canopy, Canadian Journal of Forest Research 38(8):2313-2327
Makarieva, A.M., Nobre, A., Nefiodov, A.V. Sheil, D., Nobre, P., Pokorny, J., Hesslerova, P. Li B.-L. 2022 Vegetation Impact on Atmospheric Moisture Transport in a Climate with Increasing Land-Ocean Temperature Contrasts. Heliyon , Volume 8, Issue 10, October 2022, e11173 https://doi.org/10.1016/j.heliyon.2022.e11173
Pokorný, J., Hesslerová, P., 2022, Aktivní úloha vzrostlého lesa v klimatu, oběhu vody a zadržování živin. Časopis SOVAK, 7-8 2022, str. 16 – 25
Uno, G., E. (2009). Botanical literacy: How and what students should learn about plants. American Journal of Botany, 96, pp. 1753 – 1759.
WeForest 2015, Forest management for water and climate coolingForests are essential for water availability and global cooling at multiple scales: the watershed, regions and continents; WeForest-Brief-Managing-forests-for-Water_lowres-5_0_12.pdf (překlad Vodní hospodářství 2/2016)
reklama

Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (89)
Honza Honza
13.5.2025 07:02Je to pak věčný boj- neustálé znásilňování přírody. Člověk to dělal z hospodářských důvodů, ale určitě to nemá smysl v NP.
To ale nemůže platit, pokud sama příroda to přestává zvládat. Nezvládá to právě z důvodu činnosti člověka, kt. ji neustále poškozuje, jde od ní směrem k suchu, betonu asfaltu, k vysušujícím polím, vysušujícím loukám na pastvu. Pokud vidíme, že step propadá dezertifikaci, nemůžeme jen tak přihlížet, musí se něco dělat.
A obecné řešení přijatelné a prováděné v celém světě je zalesňování z důvodu uvedném ve článku. Je to právě řešení směrem k funkci přírody, k tomu co sama příroda potřebuje - zavodnění, zastínění. Nepotřebuje stavby, vyasfaltované plochy, nevhodná pro přírodu jsou pole, právě v sušších oblastech- stepních, tropických, subtropických, nevhodné jsou i rozsáhlé pastviny, stepní oblast Serengeti, poklad světové přírody, přesto propadající vysušování, poušť postupuje.
Proč se asi zvýšila nasycenost půdy vodou po kůrovci? Nebylo to plošně, stromy padly ostrůvkovitě, pomohla okolní příroda vč funkčních hosp. lesů, pomohlo padlé dřevo, velmi brzo začala růst vegetace a les byl přehuštěný, trpěl nedostatkem vody- proto také jej masivně napadl kůrovec, který stromy nemohly zalít smůlou, protože bylo sucho.
Padlé stromy přestaly transpirovat a vlhkost v půdě se dočasně zvýšila.
Z toho ale není možné dělat obecný zkratkovitý závěr: kácejte stromy, zvýší se zavodněnost půdy! Třeba jen tam, kde je les přehuštěný, klidně třeba i v NP, chceme-li pomoci přírodě, aby fungovala a nekolabovala!


Vendula Hrdličková
13.5.2025 07:31pavel peregrin
13.5.2025 07:39Slovan
13.5.2025 07:48Snad jen takto. Reakce profesora hydrobiologie,a vědeckého pracovníka Biologického centra AV ČR je dostatečnou reakcí.
Slovan
13.5.2025 08:55 Reaguje na SlovanNavíc se bavíme o relativně malé ploše celkového stromového pokryvu v širokém okolí. Pan Pokorný by se možná měl podívat do míst, kde se les vykácel a porovnat pak situaci tam s bezzásahovými oblastmi. Protože pokud by se to tam nenechalo, následoval by odvoz a umělé zalesnění jak je běžné všude jinde. O tomto bohužel ani slovo! Otázka zní: proč? Možná proto, že by se ukázala realita. On totiž nikdo nezpochybňuje funkci lesa jako takového. Ten les tam je, jen ještě není vzrostlý. To by ale nebyl tak či tak. Co se zpochybňuje je to, že Šumava údajně vysychá a to i přesto, že srážky jsou minimálně stejné…
Petr Elias
13.5.2025 09:24 Reaguje na SlovanPokorný patří k těm co propagují ,,biotickou pumpu,, o které tu už byla řeč asi tisíckrát.
https://www.researchgate.net/publication/315042726_Comment_on_Biotic_pump_of_atmospheric_moisture_as_driver_of_the_hydrological_cycle_on_land_by_A_M_Makarieva_and_V_G_Gorshkov_Hydrol_Earth_Syst_Sci_11_1013-1033_2007
vaber
13.5.2025 08:22Ovšem vegetace potřebuje vodu a když se uschlé stromy odvezou půda bude vysychat a zahřívat se ještě víc,protože stojící uschlé stromy vrhají stín, málo ale alespoň něco.
,, Zásadní jsou ovšem vysoké teploty v uschlém lese za slunného počasí, kdy rychle proudí vzhůru ohřátý vzduch, vysušuje okolí a brání tvorbě mraků ,, To je účelová lživá věta a autor asi nikdy nebyl na rozpálené uklizené mýtině bez stromů a vegetace, v parném dni.
Dalibor Motl
13.5.2025 08:47 Reaguje na vaberSlovan
13.5.2025 09:28 Reaguje na vaberAle hlavně? Jak to asi bude fungovat ma Šumavě se srážkami? Nebudou se tam tvořit hlavně tzv. “orografické srážky”? Tedy, že horký vzduch “přiteče” k úbočí a je nucen stoupat a ochlazovat se (proto je ostatně ve vyšších polohách chladněji). Je známo, že vzduch se ochlazuje o 1 ºC na 100 m výšky. V momentě, kdy dosáhne kondenzační hladiny se začnou tvořit oblaka a tím jak dále stoupá výš i k dalšímu ochlazení a uvolňování srážek. Je to známé, proto v našich (nejenom) horách víc prší, víc se tvoří mlhy atd.
Je to zároveň i otázka na pana Pokorného.
Jarka O.
13.5.2025 15:24 Reaguje na vabervaber
14.5.2025 07:40 Reaguje na Jarka O.Jde o to co je lepší uklidit a zamést les, nebo ho nechat tak jak se v něm dělo tisíce let.
Nechat les tak jak bylo tisíce let ,je přírodou prověřená metoda ,která vždy fungovala a najednou přijdou odborníci co jsou moudřejší než pánbůh.
Vždyť jde jen o sotva procento území, kácet a uklízet les mohou dělat všude jinde.
Rozdíly mezi suchým uklizeným pokáceným lesem a neuklizeným jsou asi malé .Vždy je špatné když les uschne.
Zavinila to změna klimatu a ne úzkostlivé uklízení stromů a mechanická likvidace kůrovce. Tak se kůrovec nedá zlikvidovat.
Pokud jde o vlhkost ,kde asi zůstne víc spadlých dešťů ,na holých kopcích nebo pokrytých lesem? Rostliny si nějakou musí vzít . Proč někdo řeší, že rostliny zvyšují odpar?
Je snad lepší svět bez rostlin?
Jarka O.
14.5.2025 12:20 Reaguje na vaberVíc vláhy rovnoměrně rozložené zůstane na kopcích s lesy. Jsou užitečné. Nevím, proč se dokola omílají odpary, doufám, že kvůli betonování a nevyužívání brownfieldů. Svět bez kytek neexistuje.
Dalibor Motl
13.5.2025 08:36Petr Elias
13.5.2025 09:06Jen škoda, že už byl Pokorný x-krát usvědčený z toho, že vypráví pohádky. A jsem rád, že stále existují lidé, kteří se výzkumu na Šumavě opravdu věnují - což Pokorný fakt nedělá.
Ale dle radostného vřeštění místní skvadry soudím, že má Pokorný u nevzdělanců úspěch. :D
Tak si přečtěte vědecké zdroje, které jsou pod článkem. To není docent Pokorný, to jsou stovky docentů, kteří se zabývají funkcemi lesa a jeho významem pro klima.
Petr Elias
14.5.2025 08:04 Reaguje na1. Žádné stovky docentů tam nejsou;
2. Žádná z těch studií není ze Šumavy a pokud se nepletu, tak je tam jedna z ČR (ale ani ta není ze Šumavy, nýbrž z okolí Dačic a Telče);
3. Nikdo funkci lesa nezpochybňuje - to je jen další z řady nesmyslů Pokorného, kterým označuje ty, kdo ty jeho nesmysle uvedou na pravou míru (i v tomto ,,článku,, blekota označuje p. Kopáčka a p. Hrušku za negramoty, ideové vůdce, slepce, atd.);
4. Na rozdíl od Pokorného se např. p. Kopáček výzkumu na Šumavě věnuje (pokorný tam běhá jen s termokamerou...).
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jiri-kopacek-sumava-jeste-jednou-tentokrat-i-s-obrazky
je tam studie přímo ze Šumavy, Hesslerová a spol. 2018
nemusí být přece všechno ze Šumavy, aby bylo zřejmé že odlesněním dochází k vysoušení,
jestliže vzrostlý živý les transformovuje sluneční energii do výparu a ten les tam není či v nefunkčním stavu, pak přicházející sluneční energie jde do tepelného výkonu.
Šumava je dnes tepelným ostrovem s výrobou tepelné energie, což má klimatické dopady.
Teploty jsou ukazatelem, co se tam děje, krajiny se přívá, není přírodní klimatizace.
Petr Elias
15.5.2025 13:58 Reaguje naTo je jak kolovrátek.
Jedna z pohádek Pokorného o desítkách Temelínů na Šumavě. Realita je ale jiná.
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jiri-kopacek-pohadky-jana-pokorneho-o-sumave
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/ladislavn-metelka-tezky-omyl-docenta-pokorneho
Lukáš Vítek
13.5.2025 09:31Petr Elias
13.5.2025 09:46 Reaguje na Lukáš VítekTřeba zde:
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jiri-kopacek-sumava-jeste-jednou-tentokrat-i-s-obrazky
pavel peregrin
13.5.2025 14:29 Reaguje na Petr Eliasvýzkumná práce pana docente Pokorného je součástí celosvětového výzkumu významu lesa a rostlin v tvorbě klimatu. A odkaz, který uvádíte, spíše svědčí o ignoranci pana Kopáčka, než cokoliv jiného. Jeho článek byl vytvořen plánovitě s cílem docenta Pokorného zdiskreditovat, neboť pan docent zásadně upozorňuje na důsledky nepéče, která se provádí v národních parcích. Výsledkem je zánik lesa.
Dále tím však upozorňuje i na to, že důsledkem oteplování je zřejmě úhyn lesa a nikoliv emise.
Petr Elias
15.5.2025 14:02 Reaguje naTuto funkci efektivně zajišťuje vzrostlý živý les. Bez jeho přítomnosti se přicházející sluneční energie přeměňuje do tepelného výkonu a tím dochází k vysoušení, neboť bere vlhkost z okolní krajiny.
Nebraní v potaz tohoto principu, má své následky. Jestliže uhyne les ve velkých plochách, pak tento efekt ztrácíme a bude to mít důsledky na hydrologii - bohužel podle známého přísloví, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Nebude to postupné, bude to najednou, život bez vody bez přijetí užitečnosti lesa nastane.
Z hlediska principu vysoušení krajiny je úplně jedno, zda uhynuly lesy hospodářské či v národních parcích, v souboru to může být v ČR již na set tisíc hektarů nefunkčního lesa a to má své důsledky. Chybí vodní pára, chybí voda, chybí zde výkon, který by stabilizoval teploty ve slunných dnech. Klesá skleníkový efekt, všichni cítíme prudké slunce a přitom chladný vzduch. Jdeme krok za krokem ke stepní krajině.
Princip vysoušení je stejný jako u požáru, tepelný výkon bere vlhkost z okolí a tím se požár dále šíří.
Co je na tom sporné?
Je však alarmující, že v národních parcích není les chráněn. Zhynuly celé lesní celky. Hynutí je považováno za normální a kůrovci se nebrání, tedy je a byla ignorována praxe, že šíření kůrovce, dá-li se mu prostor, jede v geometrických řadách.
Odpovědnost za funkční les musí ze zákona platit pro každého hospodáře, ekologa či ochranáře. Přes to vlak nejede nebo přes to vlak pojede a přijdou důsledky.
Les se musí vrátit, tam kde byl a to jak to půjde.
Píšete, zase další, co nechce, aby se něco vyvíjelo samovolně. Ať se vyvíjí cokoliv samovolně, ale správa np musí odpovídat za jeho existenci funkčního lesa.
Pokud se týká pana Hrušky či pana Bláhy, pro ně jsou přece tyto informace od doc. Pokorného nebezpečné. Ničení lesů podporovali, veřejnost informovali o tom, že zničením lesa se přece nic nestane. Kde jej jejich odpovědnost? Nemají žádou, ale kalí vodu.
vaber
14.5.2025 07:56 Reaguje naA šíření kůrovce všude jinde ,tedy tam kde se zasahovalo,to dokazuje. O jiných napadených lesích se schválně mlčí. Kůrovec se nejdříve objevil na severovýchodě státu a šířil se dál na západ a jih. Proč někdo to šíření nezastavil dříve? Kdo je zodpovědný. Mele se stále jen o Šumavě, problém začal jinde ,Šumava byla poslední na řadě a tam se podle vás kůrovec neměl nikdy dostat.
Takovou podobnou izolaci zkoušeli i za kovidu ,nic nefungovalo . Kovid si dělal co chtěl.
Jaromír Lukavský
13.5.2025 09:32Lukáš Vítek
13.5.2025 13:46 Reaguje na Jaromír LukavskýJarka O.
13.5.2025 15:31 Reaguje na Jaromír Lukavskývaber
14.5.2025 08:06 Reaguje na Jaromír LukavskýTřeba Schwarzenberský plavební kanál vezl prví dříví už v r. 1791.
vaber
14.5.2025 08:11 Reaguje na Jaromír LukavskýNa Šumavě byly smrky staré 250let i víc.
Michal Ukropec
13.5.2025 09:33Stanislav Mudra
13.5.2025 10:32Radek Čuda
13.5.2025 11:39Protože je asi zcela zjevné, že řekněme funkční a zdravý les je super a nej. O to se těžko tady bude někdo hádat.
Otázkou je jak se změní situace, když nám ten les "zdechne" ... jedno z jakých příčin ... a zda je v takovém případě ten "les" nechat na pokoji, tedy zvolit cestu zcela přirozené obnovy, nebo tam vlítnout s motorovkou, "všechno popíliť" a zkoušet založit na té zplundrové pasece les nový.
A tady mám pocit, že pro zadržování vody v krajině bude ta první možnost asi jednoznačně lepší ... min tak usuzuju z toho, že hezkých pár zplanýrovaných pasek jsem (asi jako v posledních letech každý) viděl a ty fakt zadrží akorát tak prd.
Celé mi to přijde jako klasický mišmaš, kdy se míchá dohromady situace v hospodářských lesích (kde to nechat primárně na té přirozené obnově dost dobře nejde) a v lokalitách (NP, NPR a pod.), kde je hospodářská funkce lesa až někde daleko vzadu a prioritou je zachování přirozených přírodních procesů.
Dalibor Motl
13.5.2025 14:03 Reaguje na Radek Čuda
Vendula Hrdličková
13.5.2025 14:47 Reaguje na Dalibor MotlPochybuji, že kdyby lidé při vyhlašování národních parků byli seznámeni, že se počítá s tím, že takto na několik generací přijdou o lesy, budou s tím souhlasit. To je celý dnešní problém současných odpůrců postupů aplikovaných v NP.
Radek Čuda
13.5.2025 15:02 Reaguje na Vendula Hrdličková
Karel Zvářal
13.5.2025 15:28 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
13.5.2025 16:40 Reaguje na Karel ZvářalTen váš nápad jako vtip dejme tomu, ale obnovu lesa bych na něm tedy moc neplánoval.

Karel Zvářal
13.5.2025 17:13 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
14.5.2025 14:34 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
14.5.2025 15:11 Reaguje na Radek ČudaTi lidé tam pracují zadarmo, nebo za fixní mzdu? Jestliže platí b), bývají ve smlouvě dodatky, kde pracovník může (v případě nutnosti) vykonávat činnost mimo jeho hlavní obor.
Kdyby každý Čeh vysadil tolik stromečků jako me, nebude by v přírodě k hnutí. Ve školkách jsou přebytky, sadbový materiál je ta nejmenší položka v celém (dlouhodobém) projektu. Místo okecávání by se muselo v první řadě ale chtít...
Radek Čuda
15.5.2025 14:53 Reaguje na Karel ZvářalBeru, že ve vás stále dřímají vzpomínky na akce Z a nejrůznější subotniky, ale i když si je taky sakra dobře pamatuji, tak si taky pamatuji, kam to s nimi dospělo. Takže díky, já si na stará kolena to uvědomělé budování lepších zítřků zopakovat nechci. Asi na rozdíl od vás.
Navíc se samozřejmě nejedná o výsadbu pár stromků, ale zabezpečení celého procesu obnovy lesa ...
Jinak ... reagoval jsem na post paní Hrdličkové a učinil tu chybu, které se po dřívějších zkušenostech snažím vyvarovat, že jsem odpověděl ne na její případnou reakci, ale na vaši. No, příště budu chytřejší a to příště začíná právě teď.

Karel Zvářal
17.5.2025 13:14 Reaguje na Radek ČudaJinde zmiňuji NP Bavorský les, kde prováděli 50 let potřebnou údržbu porostů pro přechod do bezzásahovosti. Pokud se tak neděje, ztráty jsou vyšší, než náklady vyložené na MANAGEMENT - jestli víte, co to je?!
Točit mlýnek v kanclu a občas se projet po lese či zpucovat tůristy za výše uvedené nepovažuji. Pro mě je to názorná ukázka, jak se ochrana přírody dělat nemá. Toť vše, další blábolení si nechte od cesty. NP K. - další příklad správného managementu...
Dalibor Motl
13.5.2025 17:25 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
14.5.2025 14:32 Reaguje na Dalibor MotlRadek Čuda
13.5.2025 14:58 Reaguje na Dalibor MotlSouhlasím s tím co píšete, tedy počkat. Co dál je otázkou, je možné postup který popisujete, ale i ten, že se to prostě nechá na přírodě a uvidí se. Preference se v tomto směru různí, nicméně obecně není problém v konkrétních lokalitách aplikovat buď jeden způsob, nebo druhý, a to s benefitem následného porovnání výsledku. Plus zohlednit právě tu lokalitu, v NP konkrétně o jakou zónu (nebo jak se tomu teď říká) se jedná.
Dalibor Motl
13.5.2025 17:32 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
14.5.2025 14:41 Reaguje na Dalibor MotlTak móžno i tak móžno, ale nejde to míchat a je fajn si to na začátku ujasnit.
Jinak bych to s tím sypáním si popela zase tak nepřeháněl, když se člověk podívá do minulosti, tak ve středověku zvládli naši předkové zplanýrovat třeba takové Krkonoše celkem fofrem a důkladně.
Tady je to pěkně shrnuto ... https://www.krnap.cz/media/hzgl3akb/krnap-pribeh_lesa-a5-cz-web.pdf
Dalibor Motl
14.5.2025 16:55 Reaguje na Radek Čuda
Karel Zvářal
14.5.2025 19:21 Reaguje na Dalibor MotlPři dlouhodobém suchu se nahromaděná biomasa promění v "časovanou bombu", stačí jeden zfetovaný pyroman. Proto zejména v níže položených bezzásazích je namístě přehodnostit zelenou zabejčenost a vedle pyrofytní břízy vysazovat dlouhověké listnáče. Opět postačí bodové kotlíky jako základ pro šíření semen do okolí pomocí sojek, myšic, veverek aj... P.S. Kdo nevíš, co znamená Házet hrách na stěnu, staň se čtenářem Ekolistu-)
Radek Čuda
15.5.2025 14:39 Reaguje na Dalibor MotlTen vámi popisovaný cíl je zcela legitimní, nicméně to ten můj nečiní legitimní méně a z mého pohledu není důvod, aby se v některých konkrétních lokalitách neaplikoval jeden a v jiných zase ten druhý.
Slovan
15.5.2025 15:08 Reaguje na Radek Čudatady nejde o přirozenou či nepřirozenou, ale o odpovědnost za lesy
Jarka O.
13.5.2025 15:28Břetislav Machaček
13.5.2025 17:30potřeb lidí. Při bezzásahu se dějí změny cyklicky a to třeba včetně ohně.
Mám tomu rozumět tak, že příště se už požár lesa v NP nebude ani hasit,
protože se v něm nemá zasahovat? Budeme pouze přihlížet zmaru a následné
obnově monokulturou jako v ČŠ? Tak si přestavuji pojem bezzásah a proč se tedy v NP ČŠ hasilo? Neměl shořet celý, Právčická brána a jiné skály se
žárem zřítit a na celém území by dnes byly zřícené skály a břízy? Kde
je hranice bezzásahu a je vůbec nějaká? Změny lesa co do věku a druhu
má vliv na množství vody v půdě a na rychlosti jejího odtoku a vypaření.
Vypaření není na škodu, když chladí okolí, ale nekontrolovaný odtok je
problém, protože NP jsou obklopeny kulturní krajinou, kterou ovlivní.
Pokud vzrostlé lesy vodu z přívalových srážek nezadrží i ve své biomase,
tak ta prudce odteče i s těmi následky níže po proudu. Vzrostlý les
tlumí výkyvy a sice vodu odpařuje, ale brání ji v odtoku více, než
bezzásahem vzniklá kůrovcová holina a nebo požářiště. Majitele lesů
stát nutí co nejdříve zalesnit vykácenou plochu, ale sám vyčkává, co
udělá příroda sama v NP ČŠ. Je to normální takto rozdílně se chovat?
Bezzásah považuji za lenivost přírodě pomáhat v problémech, které
jsme ji připravili. Ono i ten požár v NP ČŠ zavil člověk a měl by
přírodě pomoci a nikoliv pouze pozorovat, jak to dopadne. Vědci ale
samozřejmě pracovat odmítají a stačí jim pozorovat ve velkém to, co
stačilo pozorovat v malém. Vědci už v minulosti toužili po požárech
a samoobnově, kde by mohli zkoumat samovýsev a bezzásah. Žhář jim
vlastně splnil jejich sen o sledování vývoje bez zásahu člověka. Co
když tam narostou pajasany, akáty, křídlatka a jiné invazní rostliny?
Budou zasahovat i chemií a nebo to bude striktní bezzásah, kde vždy
zvítězí ten nejodolnější?
Jarka O.
14.5.2025 06:54 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
14.5.2025 07:40Sežraný les nebo spáleniště vytváří jiné biotopy než starý les. Pokud je plošně tato velikost úměrná a starý les z větší části zůstane, je přínos i ten požár. Pokud ale ten starý biotop zmizí kompletně, na něj vázané organismy zmizí, je to katastrofa, vymírání. Z kulturního okolí, kde nejsou refugia k jejich přežití se tyto vzácné a chráněné druhy nevrátí. Takže základní úkol NP udržení a podpora biodiverzity je zmařen.
Takže nejde o to, zda požár , kůrovec či jiný úder škodí a nebo je užitečný, ale o plošný poměr mezi zachovalou a změněnou částí NP. Převažuje-li zachovalá část , je to přínos, naopak devastace.
to už je fakt do nebe volající, že nejste schopni pochopit podstatu výše uvedeného. Národní park je ochrana přírody naplňující právo občanů na příznivé životní prostředí a na ochranu přírodních hodnot stanovených Ústavou.
Jenomže forma ochrany přírodních procesů realizovaná správami np naprosto necitlivě a nikoliv ve směru ochrany přírody způsobuje plošný zánik lesa.
Což má sekundární důsledky, kdy z formy národního parku - ochrana přírody, je území s převahou suchých lesů a to je přímo ohrožující životní prostředí, jednak snižováním hydrologické schopnosti tohoto území, ale v prvé řadě jsme dramaticky snížily lesy na úroveň, kdy nejsou schopny transformovat sluneční energii do výparu a tím chladit okolní krajinu. Tímto procesem vysycháme.
Hovoříme o desítkách tisíc hektarů na Šumavě a celostátně i s hospodářskými lesy je to třeba 400 tis. ha. Ale i ty jsou zdevastovány kůrovcem z parků.
Slavomil Vinkler
15.5.2025 22:12 Reaguje naSlavomil Vinkler
15.5.2025 22:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Karel Zvářal
16.5.2025 06:39 Reaguje na Slavomil VinklerTesat...! 1***
Slavomil Vinkler
15.5.2025 22:12 Reaguje naLukáš Vítek
16.5.2025 08:41 Reaguje naPetr Elias
14.5.2025 20:501) https://plzen.rozhlas.cz/sumavske-lesy-byly-vzdy-smrkove-nebo-je-jinak-8776855
2) https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/jaky-les-vytvareji-spontanni-procesy-na-sumave/?fbclid=IwAR3umRHw-aYaBhsUpOcDqnT2Q8-feiKvxJPwySPhkHTqpZKj4FLjGDKvoq4

Karel Zvářal
15.5.2025 08:22 Reaguje na Petr Elias"...Hlavní zásluhu na jeho ochraně měl Josef John – tehdejší lesmistr vimperských lesů schwarzenberského panství. Po souhlasu majitele (knížete Jana ze Schwarzenberku)[12] začal od roku 1847 provádět výzkumné práce do té doby NEDOTČENÝCH lokalit[13][14] a vyznačil osm výzkumných oblastí, ve kterých se nacházel nejzachovalejší les.[..."
Petr Elias
15.5.2025 08:34 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
15.5.2025 12:58 Reaguje na Petr EliasBuha ha ha! Buky zelené, smrky hnědé:-) Napíši Fransovi, ať ti zvýší žold, patříš mezi nejlepší demagogy a ...
Petr Elias
15.5.2025 14:13 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
15.5.2025 17:32 Reaguje na Petr EliasPrvní roky se neustále dohadovali, co bude bezzásahové a co ano... prostě jeden velký chaos... Buk a klen byly dříve na Š. původní a hojné (víme to díky lesníku Johnovi!-), než začal úřadovat ekonóm. Nic proti smrku, ale opakovaně zde vychvaluji směsi. A tlak profláknutého jednotlivce na tom nic nezmění.
Petr Elias
16.5.2025 08:22 Reaguje na Karel ZvářalKaždopádně i dle záznamů Johna byl v jeho dobách smrk cca 70-75% (stejně jako dnes). Tak nevím co tu pořád třepeš, ty zelený khmére.

Karel Zvářal
16.5.2025 10:26 Reaguje na Petr EliasŽe ti to ale pálí, eldo! John ZACHRAŇOVAL poslední zbytky PŮVODNÍCH porostů. Lidský život je kratší než život stromů a kulatina na stavby byla nutná od nepaměti. Tak z/vítězil smrk - na celé čáře! I u Zelených Khmérů...
(P.S. To je jak o té Štrosmajerově holubičce.-)
Petr Elias
16.5.2025 12:15 Reaguje na Karel ZvářalNo a vidíš to - a i tak smrk na Šumavě v posledních minimálně sedmi staletích převažoval, ať se ti to líbí nebo ne. :)

Karel Zvářal
16.5.2025 14:37 Reaguje na Petr EliasSpíše věřím svým očím (a Němcům), že se snaží zachránit původní Šumavsé lesy. V parku se kůrovec TĚŽÍ, listnáče prosperují...
49.1053642N, 13.2124228E
48.9506131N, 13.3939547E
49.1063475N, 13.2125300E
A klidně se i pober!-)
Nahoře jenom smrk.