https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jaka-je-u-nas-situace-u-vicepodlaznich-drevostaveb-odpovedi-prinesla-panelova-diskuze-odborniku
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaká je u nás situace u vícepodlažních dřevostaveb? Odpovědi přinesla panelová diskuze odborníků

6.11.2024 06:39 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zprava Pavel Horák, architekt Matyáš Cigler z JCA, ředitel a zakladatel firmy Taros Nova Radek Ondruch, a Petr Kuklík z ČVUT.
Zprava Pavel Horák, architekt Matyáš Cigler z JCA, ředitel a zakladatel firmy Taros Nova Radek Ondruch, a Petr Kuklík z ČVUT.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ve čtvrtek 31. 10. byla představena kniha Dřevostavby: Nová éra udržitelných staveb. Součástí večera byla i panelová debata s odborníky k současné situaci v oboru dřevostaveb. Mimo jiné zaznělo, že dřevo je materiál minulosti.
 
Panelu se zúčastnil Pavel Horák, jednatel architektonického studia prodesi/domesi, které se již více než 20 let věnuje realizaci dřevostaveb, architekt Matyáš Cigler z JCA, který je i autorem knihy „Dřevo!“, Radek Ondruch, ředitel a zakladatel firmy Taros Nova s mnohaletými zkušenostmi v oblasti konstrukce, projekce a realizace dřevostaveb a Petr Kuklík z ČVUT, který je zpracovatelem norem pro navrhování dřevěných konstrukcí.

Na otázku moderátora, co se za poslední roky v oboru změnilo, říká Pavel Horák, že se obor začal hýbat, mimo jiné i díky tomu, že se v něm objevili noví lidé. „Někdy potřebujete, aby se něco změnilo, novou sestavu lidí. A to se v oboru dřevostaveb stalo,“ říká Horák. Podle něho se o dřevostavby dnes zajímá jak development, tak investoři, politici, banky.

Podle něho se změnilo i to, že se začala vést racionální diskuze, přestalo se říkat, že hasiči jsou zlí a začaly se na jejich otázky hledat odpovědi, hledala se racionálně technická řešení.

A také konstatoval, že ve světě jsou v oboru dřevostaveb dál. Nic ale není ztraceno. „My jsme talentovaní dělat věci později než jinde ve světě, ale pak to děláme nejlépe. Viz baroko,“ glosuje naše zpoždění Horák.

Dřevo je podle architekta Matyáše Ciglera hodně spojující materiál. „Většina lidí se shodne, že dřevo je příjemná věc. A myslím, že to je i důvod, proč se teď rychle dává dohromady skupina lidí, kteří do podpory dřevostaveb dávají tolik energie.“

Podle něho je nyní potřeba, aby se klienti a investoři přestali dřeva bát. Cena dřevostaveb půjde dolů, když se ze dřeva bude stavět.

Petr Kuklík poznamenal, že v Evropě jsme na tom nejhůře, co se týče dostupnosti bydlení pro mladé lidi. A v tom mohou být podle něho dobrým řešením dřevostavby, protože je to stavební systém, který se dá postavit rychle. „Když se ve Žďáru nad Sázavou mělo poklepat na základní kámen dřevostavby, tak než se sešli lidé, kteří u toho měli být, tak už stála čtyři podlaží.“

A dodává, že u dřevostaveb je nutné splnit stavební normy, ale žádné faktické bariéry tu nejsou. „Pojďme do toho!“ říká Kuklík.

Tématem debaty byla i požární bezpečnost. „U vícepodlažních dřevostaveb byl zásadní problém, že požární normy se koncipovaly v 70. letech minulého století na materiály, které se tehdy běžně používaly. A dřevostavby to nebyly. Tehdy se zdilo, anebo stavělo ze železobetonu,“ vysvětluje Kuklík.

Dnes se dřevo vnímá jiným pohledem a nové materiály a stavební výrobky na bázi dřeva jsou velmi odolné staticky i požárně.

„Já k tomu dávám příklad kaple svatého kříže na Karlštejně. Náš národní klenot je proti požáru chráněn mohutným povalovým dřevěným stropem. Protože když se řešila požární bezpečnost, tak dřevo vyšlo ze všech možností nejlépe,“ popisuje Kuklík.

Matyáš Cigler za architekty podotkl, že by nepodceňoval myšlenkové spojení dřevostavba rovná se požár. „Je do nás vtloukáno už od Marie Terezie, že v dřevostavbě uhoříte. Jeden čas bylo stavění ze dřeva zakázáno, právě jako prevence požárů. A je potřeba dát lidem vědět, že když dnes bydlíte ve dřevostavbě, tak se to vůbec neliší kvalitativně od jakýkoliv jiné stavby,“ říká Matyáš Cigler.

„Důležité bude lidi edukovat,“ přidává se k němu Kuklík. „Ano, dřevo je zápalné, je hořlavé, ale má vysokou požární odolnost. A myslím, že to je otázka času, kdy budeme vzpomínat na doby, kdy lidé měli z dřevostaveb obavy.“

„Často se vzpomíná požár GreenFelt Tower v Londýně v roce 2017, kdy zahynuly desítky lidí. Když se bavíte s našimi hasiči, tak říkají, že tohle by se u nás nemohlo stát, že náš přístup k požární ochraně je velmi koncepční a rozumový a opatrný, a to už od doby Karla IV.,“ popisuje Kuklík.

Pavel Horák se krátce zmínil o ekonomice dřevostaveb. Ty jsou dnes dražší než klasická výstavba. „Ale rozdíl není velký a u opakovaných projektů se cena srovná s klasickou výstavbou. Není potřeba dotace, ale zapracovat na několika parametrech staveb, abychom se klasické výstavbě cenově přiblížili,“ věří Horák. A dodává, že současnou ekonomiku velkých dřevostaveb také hodnotíme na základě jen malého množství u nás postavených domů. „Myslím, že tu bude vícepodlažních dřevostaveb tak do dvaceti.“

Radek Ondruch mimo jiné přidal svou zkušenost s přípravou projektu ve Stockholmu. „To setkání se Švédy nám ukázalo ne, že toho moc neumíme, ale že nechápeme jejich mentalitu, přístup a zkušenost,“ říká Ondruch. Výběr dodavatele ve Švédsku totiž neprobíhá tak, jak jsme zvyklí u nás. „V prvotní fázi se neřeší cena. Jim jde o to, aby vybrali dobře jak po profesní, tak po lidské stránce. Prostě si musí s dodavatelem sednout i lidsky,“ popisuje Ondruch.

„Překvapení také bylo, když dva naši zástupci přijeli na jednání do Stockholmu a tam na ně v zasedačce čekalo dvacet lidí. A my jsme si řekli, proč jich je tolik? My jsme totiž zvyklí, že jsme multifunkční, že všechno umíme. A oni si zase říkali, proč přijeli jen dva? U nich je totiž na každý úsek projektu nějaký odborník. A to setkání nemělo být nějaké grilování, ale chtěli nám pomoct, aby se dopředu eliminovalo riziko, že se něco nepovede,“ popisuje odlišnou mentalitu Ondruch.

„Musíme se vrátit do původního stavu,“ říká Matyáš Cigler. „Často se říká, že dřevo je materiál budoucnosti, to ano, ale je to hlavně materiál minulosti. Mnohem déle se stavělo ze dřeva, protože je to snadno opracovatelný materiál, který je všude. Je to náš původní materiál a jen tu holt bylo období, kdy jsme stavěli z bláznivých materiálů, a jednou se tomu budeme smát, až to bude v učebnicích dějepisu.“


reklama

Ekolist je ve finanční tísni. Prosíme, pomozte mu ji překonat!

 
Chci číst dále, daruji později  Pro zobrazení článku se prosím přihlašte
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je zástupce šéfredaktorky serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.11.2024 08:45
Dřevo je krásný materiál, ale do "dřevěného paneláku" bych bydlet nešel. Jako reklamní ukázka někde možné to je, jen masové rozšíření je sci-fi. Spíše bych podpořil dřevěné protihlukovky, zastávky a ploty. Neb čiré sklo je zlo.
Odpovědět

Radek Čuda

6.11.2024 13:47 Reaguje na Karel Zvářal
Já klidně ... ale protože jsem člověk šetrný až lakomý;-), tak min na prvních pár let do nájmu.
Jistota je jistota.

Ale pokud by se ukázalo, že to je fakt solidní dlouhodobé řešení/varianta, tak tomu rozhodně zatleskám a budu rád. Zatím je to klasické .. počkáme a uvidíme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.11.2024 16:05 Reaguje na Karel Zvářal
Jenže to není dávno ta prkenná bouda jako "za nás", z masivu už nikdo nic dělat nebude. I eurohranoly jsou lepené. To je už úplně jinak strukturovaný materiál, který se nekroutí a nepracuje s teplotou a doufám, že tam mají i protihlokové (kročejové) izolace, bo tohle je na dřevě dost problém. A nesmí do něho zatéct, voda je na dřevo mor a jen nejbrutálnější imprgnace jakž takž fungují (vyjetý olej), ale to se už používat nedá vůbec.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.11.2024 16:22
Drevena konstrukce obvodoveho plaste lze perfektne skloubit s vynikajici tepelnou ochranou - v konstrukci lze vytvorit dostatecny prostor pro ulozeni masivni tepelne izolace.

O teto zmene mysleni ale zjevne nezaznelo ani slovo. To je asi pod rozlisovaci schopnosti spickovych architektu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist