Zpráva o stavu klimatu v Evropě 2024: Nejteplejší rok v historii, extrémy v počasí – záplavy na západě, sucho na východě

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a dopady klimatických změn jsou zde zřejmé. Rok 2024 byl pro Evropu nejteplejším rokem v historii záznamů, s rekordními teplotami ve středních, východních a jihovýchodních oblastech. Často se vyskytovaly silné bouřky a rozsáhlé záplavy, které si vyžádaly nejméně 335 obětí a postihly odhadem 413 000 lidí. V průběhu roku se projevil nápadný kontrast mezi klimatickými podmínkami na východě a západě, kdy na východě panovalo extrémně suché a často rekordně teplé počasí a na západě teplé, ale vlhké podmínky. Rok 2024 byl pro Evropu nejteplejším rokem v historii záznamů, uvedl Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus Climate Change Service v ECMWF. "Naměřili jsme nejdelší vlnu veder v jihovýchodní Evropě a rekordní úbytek ledovcové hmoty ve Skandinávii a na Špicberkách. Rok 2024 byl však také rokem výrazných klimatických kontrastů mezi východní a západní Evropou," zmínil. Zpráva o stavu klimatu v Evropě je podle něj pokladnicí kvalitních informací o našem měnícím se klimatu. "Naučit se využívat klimatická data a informace pro naše rozhodování by se mělo stát prioritou nás všech," dodává.

Na zprávě o stavu klimatu v Evropě do roku 2024 (ESOTC 2024), kterou 15. dubna 2025 vydaly Copernicus Climate Change Service (C3S) a Světová meteorologická organizace (WMO), se podílí přibližně 100 vědeckých autorů, kteří poskytují ucelený a zároveň stručný pohled na evropské klima, a to i prostřednictvím zdrojů, jako je zbrusu nová grafická galerie se 130 grafy a infografikami.

"Zpráva za rok 2024 odhaluje, že téměř třetina říční sítě překročila práh vysoké povodňové aktivity. V Evropě se nadále zvyšuje tepelný stres, což zdůrazňuje význam budování větší odolnosti," pokračuje Florence Rabierová, generální ředitelka ECMWF. "Vzhledem k tomu, že 51 % evropských měst má v současné době speciální plán adaptace na změnu klimatu, podtrhuje to hodnotu našich informací, které jsou založeny na vědecké excelenci, pro lepší podporu rozhodování v oblasti adaptace na změnu klimatu," uvedla.

Evropě zažívá vážné dopady extrémního počasí a změny klimatu, shrnuje závěry zprávy generální tajemnice WMO Celeste Saulo. "Každý další zlomek stupně zvýšení teploty je důležitý, protože zvyšuje rizika pro naše životy, ekonomiky a planetu. Přizpůsobení je nutností. WMO a její partneři proto zintenzivňují úsilí o posílení systémů včasného varování a klimatických služeb, aby pomohli rozhodovacím orgánům a celé společnosti být odolnější. Dosahujeme pokroku, ale musíme jít dál a rychleji a musíme jít společně," uvedla.

Rozsáhlé záplavy, extrémní vedra a sucho ve východní Evropě

Mezi hlavní témata zprávy ESOTC 2024 patří přehled povodní v Evropě – se zaměřením na extrémní události ve střední a východní Evropě spojené s bouří Boris a ve španělské Valencii – a také extrémní horka a sucha, která zasáhla jihovýchodní Evropu během léta.

30 % evropské říční sítě překročilo během roku "vysoký" povodňový práh, 12 % překročilo "silný" povodňový práh. V září postihla bouře Boris statisíce lidí, přičemž v některých částech Německa, Polska, Rakouska, Maďarska, Česka, Slovenska, Rumunska a Itálie došlo k záplavám, úmrtím a škodám.

Na konci října došlo ve Španělsku k extrémním srážkám a záplavám, které měly v provincii Valencie a sousedních regionech ničivé následky a přinesly oběti na životech.

V červenci 2024 zasáhla jihovýchodní Evropu nejdelší zaznamenaná vlna veder – trvala 13 dní v kuse a postihla 55 % regionu. Během léta zde byl zároveň zaznamenán rekordní počet dnů se silným tepelným stresem (66) i tropických nocí (23).

Poprvé obsahují hlavní části zprávy také přehled trendů v oblasti povodní, extrémních veder a sucha v Evropě. Tyto informace vycházejí z klíčových zjištění Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Podle nich je Evropa jedním z regionů s největším očekávaným nárůstem rizika povodní a globální oteplení o 1,5 °C by mohlo vést až k 30 000 úmrtím ročně v důsledku extrémních veder.

Podle části zprávy zaměřené na klimatickou politiku a opatření má již 51 % evropských měst specializované adaptační plány na změnu klimatu – což je výrazný posun oproti 26 % v roce 2018. Tento vývoj ukazuje, že pokračující úsilí může výrazně posílit schopnost reagovat na klimatické výzvy. Extrémní počasí totiž stále více ohrožuje městskou zástavbu, infrastrukturu a služby, na kterých obyvatelé závisí.

Výrazné klimatické kontrasty

V roce 2024 zažívali obyvatelé různých částí Evropy velmi rozdílné počasí a podnebí s výrazným kontrastem mezi východem a západem, kdy na východě panovalo suché, slunečné a extrémně teplé počasí, zatímco na západě bylo oblačno, vlhko a méně teplo.

Tento kontrast mezi východem a západem byl patrný u mnoha klimatických proměnných, jako je teplota, srážky, půdní vlhkost, oblačnost, délka slunečního svitu, sluneční záření a potenciál pro výrobu solární energie. Následně se tento kontrast projevil i v evropské říční síti, kde byly v západní Evropě rozšířeny nadprůměrné průtoky řek a ve východní Evropě nižší průtoky.

Pokrok v oblasti obnovitelných zdrojů energie

V roce 2024 pocházelo rekordních 45 % elektřiny v Evropě z obnovitelných zdrojů, čímž byl překonán předchozí rekord 43 % z roku 2023. Tento nárůst odráží rostoucí úsilí o dekarbonizaci energetiky. Počet zemí EU, kde obnovitelné zdroje předčily fosilní paliva ve výrobě elektřiny, se podle zpráv od roku 2019 téměř zdvojnásobil – z 12 na 20.

Výroba energie z obnovitelných zdrojů i spotřeba elektřiny jsou silně ovlivněny počasím. Potenciál výroby solární energie tak v roce 2024 odrážel rozdílné podmínky v Evropě – slunečnější východ a zamračenější západ.

Rostoucí denní i noční tepelný stres

V Evropě přibývá dnů s tepelnou zátěží a tropických nocí. V roce 2024 byl zaznamenán druhý nejvyšší počet těchto dní v historii měření. V průměru to znamenalo téměř měsíc s alespoň „silnou tepelnou zátěží“ a zhruba 12 tropických nocí. V některých částech kontinentu, zejména v jihovýchodní Evropě, padly rekordy v obou ukazatelích. Horko přitom zatěžuje organismus – nejen samotnou teplotou, ale i dalšími faktory, jako jsou vítr nebo vlhkost. Vysoké noční teploty navíc mohou zhoršovat zdravotní stav, protože neposkytují tělu potřebnou úlevu od denního tepelného stresu.

Zmenšující se ledovce

Organizace spojených národů vyhlásila rok 2025 Mezinárodním rokem ochrany ledovců. Údaje ze zprávy ESOTC 2024 ukazují, že ledovce ubývají ve všech evropských regionech. Střední Evropa patří mezi oblasti s nejrychlejším úbytkem ledovců na světě. Zpráva navíc obsahuje výstižnou infografiku, která názorně ukazuje, jak výrazně se ledovce v Alpách změnily od 70. let 20. století.

Ledovce ve Skandinávii a na Špicberkách zaznamenaly v roce 2024 nejvyšší míru úbytku hmoty a největší roční úbytek ze všech ledovcových oblastí na světě – průměrný úbytek tloušťky činil 1,8 m ve Skandinávii a 2,7 m na Špicberkách. Celkově byl pro Arktidu rok 2024 třetí nejteplejší v historii záznamů, zatímco pro arktickou pevninu čtvrtý.

Již třetí léto v řadě průměrná teplota na Špicberkách dosáhla nového teplotního rekordu, přičemž se tato oblast v posledních desetiletích řadí mezi nejrychleji se oteplující místa na Zemi.

„Tato společná zpráva C3S a WMO představuje významný úspěch – využívá to nejlepší z evropských zdrojů a služeb pro sledování Země v rámci programu Copernicus i odborné znalosti celé komunity. Copernicus je součástí investic EU do suverénních klimatických dat, která podporují opatření na zmírnění dopadů změny klimatu i přizpůsobení se této změně v Evropě,“ komentuje Elisabeth Hamdouchová, zástupkyně vedoucího oddělení pozorování Země Evropské komise.

Systém C3S provádí jménem Evropské komise Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí. Od roku 2018 tato služba vydává ESOTC, podrobnou analýzu evropského klimatu za předchozí rok, která jde nad rámec roční teploty a obsahuje analýzy široké škály klimatických proměnných, od tepelné a chladové zátěže po délku slunečního svitu a oblačnost, od lesních požárů po ledovce a mnoho dalšího.

---

reklama

---