https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/jsme-tu-od-toho-aby-se-fotovoltaika-dostala-na-prazske-strechy-kam-to-jen-pujde-rika-jaroslav-klusak
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jsme tu od toho, aby se fotovoltaika dostala na pražské střechy kam to jen půjde, říká Jaroslav Klusák

19.12.2022 05:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Fotovoltaické panely v pražských Dejvicích.
Fotovoltaické panely v pražských Dejvicích.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Hlavní město Praha letos zřídilo novou městskou organizaci s názvem Pražské společenství obnovitelné energie. O tom, co má být jejím smyslem, jsme si povídali s jejím ředitelem Jaroslavem Klusákem.
 

Co je Pražské společenství obnovitelné energie vlastně za společnost?

Je to nová organizace, která je zřízena hlavním městem Prahou. Vznikla v únoru 2022. Naše zřizovací listina říká, že hlavní činností je pomoc při instalaci obnovitelných zdrojů energie v rámci hlavního města Prahy. A to jak na městských budovách, tak soukromých.

To, co je na nás zajímavé, je, že nejsme jenom instalační firma, která namontuje fotovoltaické panely na střechu a odejde. Děláme celý proces, od zpracování prvotního záměru, energetického posudku, pomůžeme na projekt sehnat financování, pomůžeme s výběrem dodavatele. A pak ještě nabízíme, že se postaráme i o samotný provoz instalace.

A nabízíme i výkup přebytků energie, které jsme pak schopni dodávat do jiných objektů.

V názvu je obecně obnovitelná energie, ale jestli se nepletu, tak to, co nabízíte, je jen fotovoltaika. Děláte i něco jiného?

Začínáme s fotovoltaikou, protože je aplikovatelná v širokém měřítku a v různých technických situacích nejjednodušeji.

A taky naplňujeme Klimatický plán, který schválilo zastupitelstvo, podle kterého máme mít do roku 2030 fotovoltaické elektrárny na více než dvaceti tisících střechách v Praze.

Nyní se proto zaměřujeme na fotovoltaiku, která je využitelná skoro na všech střechách, pokud mají dobrou statiku, dobrou polohu a nejsou v památkově chráněném území.

Fotovoltaika je teď nejjednodušší postup, jak v Praze vyrábět obnovitelnou energii.

Jaroslav Klusák vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Působil jako energetický manažer města Litoměřice, nyní pracuje jako ředitel Pražského společenství obnovitelné energie.
Jaroslav Klusák vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Působil jako energetický manažer města Litoměřice, nyní pracuje jako ředitel Pražského společenství obnovitelné energie.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Vy jste tedy městská společnost, která se stará nejen o městský majetek, ale i o soukromníky… Jak to?

Ano, to je trochu výjimečné, že se městská firma zaměřuje i na soukromý sektor. Většinou se městské firmy starají jen o majetek města. My máme ale možnosti širší díky naší zřizovací listině, která nám umožňuje poskytovat služby i soukromníkům. Protože tím naším hlavním smyslem je naplnění Klimatického plánu, který by bez zapojení soukromníků šlo naplnit jen těžko.

A dlužno dodat, že to taky není nic snadného. Třeba u společenství vlastníků bytových jednotek jsou nastavené složité rozhodovací procesy. A pak si musí také instalaci zafinancovat, byť pomůže získat dotaci i pro společenství.

U městského majetku je celý ten proces snazší. A zájem třeba ze strany městských částí je velký. Zejména proto, že městské části poskytujeme kompletní službu, od prvotního projektu, kontroly stavu střechy, přes shánění finančních zdrojů až po provoz samotné elektrárny. A městská část má s projektem jen minimum práce.

Zmiňoval jste, že Pražské společenství pro obnovitelnou energii vykupuje přebytky. Jak to funguje?

A od července 2023 bychom měli být schopni z našich instalací vykupovat přebytky elektřiny a využít je v jiných objektech v majetku města.

To je rozdíl oproti klasické fotovoltaice, kdy přebytky vykoupí dodavatel za nějakou minimální cenu. My jsme schopni nabízet vyšší cenu. A za stále výhodnou cenu energii dostat do jiných odběrných míst.

Děláte třeba fotovoltaiku s bateriovým úložištěm?

Děláme jen fotovoltaiku, bez instalací baterie či jiné akumulaci. Kvůli tomu, že instalace s akumulací zhoršuje ekonomiku.

Můžete mi zkusit popsat, jak vypadá nějaký váš typický projekt?

Vyjděme z toho, že máme nějaký dům, který má zpracovaný energetický posudek. Ten nám dá předběžný pohled na ekonomiku projektu, odvodíme od toho předběžnou míru dotace, předběžný instalovaný výkon.

A když to v tomto okamžiku dává smysl, tak se jde do většího detailu. Zpracuje se projektová dokumentace, kde se navrhuje konkrétní technické řešení. Statika střechy, napojení na rozvody elektrické energie.

A když to všechno dobře dopadne, střecha elektrárnu unese, tak ji na střeše postavíme.

Snažíme se přitom co nejvíc využít potenciál střech. A podle možností střechy a podle provozu budovy se odvíjí procento využitelnosti energie přímo v objektu. Může to být tak, že třeba 40 % vyrobené elektřiny spotřebuje samotný provoz budovy. Přebytky my vykoupíme a využijeme v jiných budovách v majetku města.

A pokud je to budova v majetku města, tak investorem jsme my, respektive Praha.

A u soukromých bytových domů je to jak?

U společenství vlastníků bytových jednotek je investorem přímo společenství vlastníků.

Samotná realizace má ale podobný princip. Musí tu být prvotní zájem, prvotní posouzení projektu, jaká bude ekonomika projektu, jaká investice bude potřeba pro realizaci, což slouží pro výbor společenství a samotné společenství, aby se rozhodlo, zda do fotovoltaiky na střeše investuje.

A když se společenství rozhodne, že ano, tak se uzavře smlouva o dodávce fotovoltaiky na střechu, smlouva o výkupu přebytků energie, které se v domě nevyužijí, a plánujeme bytovým domům nabídnout i pomoc se zpracováním žádostí o dotaci z programu Nová zelená úsporám.

Tolik střech tu leží ladem...
Tolik střech tu leží ladem...
Foto | Jaromír Kavan / Unsplash

Jak ale asi ví každý, kdo někdy byl na schůzi bytového domu, rozhodování je někdy složité. Klidně se může stát, že do investice do fotovoltaiky se zapojí jen část bytů. Pak se prostě zvolí nějaký mechanismus, jak se investice poskládá. A my se pak postaráme a zprocesujeme zbytek. Dáme domu cenovou nabídku, jak by byla realizace za nás. Dům si pak může oslovit i jiné dodavatele, zda nedostane lepší nabídku.

Pokud bych byl předseda domu, které má zájem o fotovoltaiku, měli bychom rozhodnuto, kdo všechno se do investice zapojí, tak vy zbytek uděláte na klíč?

Ano. Vyhodnotíme, zda je dům vůbec vhodný pro fotovoltaiku, na prohlídku domu přijdou projektanti a energetici, kteří nabídnou i konkrétní technické řešení. Vymyslí, jak se fotovoltaika napojí na stávající elektrickou síť, napočítá se, jaká je spotřeba jednotlivých bytů a společných prostor, kolik elektřiny ze střešní fotovoltaiky dům dokáže využít. A to ještě před tím, než se dům pustí do rozhodování, zda jít do takové investice. A u prvních realizací, co jsme v Praze měli, se nám to osvědčilo jako dobrý postup.

Je tu ještě jedna věc. Lidé mají často představu, že samotnou fotovoltaiku je možné na střechu nainstalovat za 14 dnů. To ano, tu samotnou montáž ano. Ale abyste ji mohli zapojit do sítě, musíte to mít u PRE zajištěno.

Je kolem toho řada drobností, které my za společenství vlastníků či městskou instituci vyřešíme.

Kdo se postará o tu samotnou instalaci fotovoltaiky? To dělá také Pražské společenství?

Ano, respektive naším jménem dodavatelé, které vysoutěžíme v tendrech.

Co je podle nás velká přidaná hodnota Pražského společenství, je to, že my tu fotovoltaiku následně dál provozujeme, máme dlouhodobé záruky za naše služby. Naší primární motivací není zisk, ale dodat kvalitní službu, která povede ke snižování emisí CO2 a k naplňování Klimatického plánu Prahy.

A myslím, že v tomto ohledu bude zajímavá ta myšlenka výkupu a prodeje přebytků. U první instalací, co jsme dokončili, jsme schopni vykupovat kolem 5 Kč za kilowatthodinu.

Objem takto obchodované energie zatím není veliký, ale dá se očekávat, že to časem naroste. A my pak budeme obchodník, který dokáže na trhu zaručit, že jeho energie je ze 100 % z obnovitelných zdrojů energie.

Takže když bude bytový dům, který svou spotřebu pokryje například ze 40 % a zbytek musí nakoupit, tak my mu budeme moci ten zbytek dodat. A dům tak bude 100 % na obnovitelných zdrojích energie.

Hádám správně, že jednou z bariér fotovoltaiky v Praze jsou památkáři?

Neřekl bych, že jsou úplně bariérou. Když se koukneme na rozlohu Prahy, tak památkově chráněné území zabírá do pěti procent. Takže my se snadno můžeme realizovat jinde.

A ohledně fotovoltaiky už s památkáři začala diskuze, vydali metodiku pro umisťování fotovoltaiky. Na webu Pražského společenství jsou zveřejněna kritéria památkářů pro danou oblast. Pokud je, zájemce v památkové zóně, tak to není konec, jen instalace vyžaduje individuální posouzení. Takže vyskočí kontakt a výzva, co je potřeba pro první schůzku s památkáři, typicky řez budovy, vizuál a podobně. A pak se instalace individuálně posoudí.

A pokud někdo bydlí na Praze 1 a na jeho domě nemůže být kvůli památkové ochraně fotovoltaika, tak se do Pražského společenství obnovitelné energie může zapojit jako odběratel. A od začátku roku 2024 počítáme s tím, že bude možné, aby se lidé zapojili i jako investoři.

Bleskosvod opraven, můžeme pokračovat dál.
Bleskosvod opraven, můžeme pokračovat dál.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Do deseti let by mělo být 20 tisíc střech v Praze vybaveno fotovoltaikou. Co na to říká Pražská energetika nebo ČEPS, že tu dojde k takhle rychlému nárůstu výkonu fotovoltaiky?

Já si myslím, že do toho roku 2030 se v modernizaci přenosové soustavy stane tolik věcí, včetně chytrého měření, energetické flexibility, že to nebude problém.

Zároveň to číslo 20 tisíc střech je opravdu velmi ambiciózní cíl. Jestli budeme mít deset, patnáct tisíc střech do roku 2030, bude to stále dobrá vizitka.

Vy jste dělali pilotní projekty na bytových domech. Jaké jsou z nich zkušenosti? Narazili jste na nějaké zádrhele?

Narazili, třeba na špatnou ochranu bleskosvodů. A poté se ukázalo se, že je potřeba bleskosvod vyřešit úplně nově, aby odpovídal normám, protože ta dosavadní ochrana vlastně byla nedostatečná. A když chcete na střechu fotovoltaiku, požadavky na ochranu proti bleskům vzrostou.

A to jsou věci, které od stolu nevidíte, musíte jít přímo do toho domu na střechu s někým, kdo se v tom vyzná.

Někde byl i špatný stav elektroinstalace.

A pak velká bolest je, že řada domů nemá projektovou dokumentaci. Nebo ji mají, ale není úplná nebo je nepřesná.

A byly bytové domy, které mají všechno v pořádku, ale náročný byl ten samotný rozhodovací proces.

Kolik domů už má díky Pražskému společenství fotovoltaiku na střeše?

Aktuálně máme v Praze tři bytové domy s fotovoltaikou, jedna instalace je těsně před dokončením. Ale připomínám, že my jsme vznikli letos v únoru.

Do konce roku myslím rozjedeme nějakých 20-25 soukromých projektů.

Poptávka po fotovoltaice je teď veliká. Myslíte, že budete mít dostatek kvalitních dodavatelů?

To uvidíme. Do konce roku připravujeme tendr na realizační firmy na příští čtyři roky, což bude tendr určitě za miliardu, uvidíme, kolik firem se přihlásí.

Věříme ale, že díky objemu bude zakázka zajímavá pro řadu firem. A věříme, že díky tomu dostaneme ceny, které jeden samotný bytový dům sám za sebe nejspíš nezíská.

Ale máte pravdu, trh je teď přehřátý.

Vy nabízíte i servis a péči o instalaci. To si ale bytový dům hradí…

Samozřejmě. My jako městská organizace nemůžeme takové věci dělat pro soukromníky zdarma. Provoz bude něco stát, ale v rámci tendru si myslím, že se dostaneme na dobré ceny.

A do budoucna počítáme s tím, že bychom nabízeli i další služby jako energetické poradenství. Například v oblasti úspor energie, zateplení a podobně. Abychom byli schopni pomoci nejen s výrobou energie, ale i s jejími úsporami.

Když si dá společenství vlastníků na střechu fotovoltaiku, tak se musí stát obchodníkem s energiemi? Nebo se o to postaráte?

Společenství je vlastníkem instalace. A jestli projde připravovaná legislativní úprava, tak pro instalace do 50 kWp nebudete potřebovat licenci. A my budeme zprostředkovatel, který pomůže s instalací a případně odkoupí přebytky.

A pokud by se ukázalo, že je potřeba licenci, pak jsou dvě cesty. Buď si společenství zažádá o licenci a upraví si stanovy, nebo využije toho, že licenci máme my.


reklama

 
Další informace |

Rozhovor ve zkrácené verzi vyšel v magazínu Pražská EVVOluce. Aktuální číslo se věnuje tématu energií, dočtete se v něm, jak se dá využít Vltava jako energetický zdroj, jak si s obnovitelnými zdroji energie poradilo Národní divadlo či jak na klimaticky odolné sousedství.
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jarek Schindler

19.12.2022 10:03
Co na to památkáři? Co na to genius loci pražských věží a střech? Opravdu musíme vše zasrat fotovoltaikou? Krásný popis fotky: tolik střech tam leží ladem. A co hory a větrníky? Najdou se stovky míst kde fouká a přitom tam nic nestojí.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

19.12.2022 11:11 Reaguje na Jarek Schindler
A co krásné výhledy na horách, to chcete zasrat větrníky?
Každý má nějaký pohled na věc. Raději zaseru střechy než volnou přírodu. Ono to těm měšťákům je stejně jedno, až na malé výjimky. Ale na hory, kde kvičí větrníky už nikdo jezdit nebude.
Odpovědět
Pe

Petr

19.12.2022 13:58 Reaguje na Michal Uhrovič
"Ale na hory, kde kvičí větrníky už nikdo jezdit nebude."
A nebylo by to nakonec pro ty hory lepší?
(vyhánění čertů ďáblem...)
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

19.12.2022 15:34 Reaguje na Petr
pro zvířata určitě ne ...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.12.2022 20:18 Reaguje na Michal Uhrovič
Pane Uhrovič, nechci zasrat ani střechy v historickí zástavbě ( ty solary podle mě patří možná tak do různých "satelitů" a ani hory větrníky.
Odpovědět

Viktor Šedivý

19.12.2022 20:10
A až zajde slunce, kde se vezme potřebná elektřina?
Akumulaci nechtějí, to by totiž stálo prachy a bylo by vidět, jak je ten nesmysl vlastně šíleně drahý.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.12.2022 09:10
FVE mají velký smysl, ale jako vše, jen někdy. Pokud je budova vybavena klimatizací, stačí malá akumulace na noc a klimatizace jede skoro na slunce sama. Naopak dodávky do sítě kdy ji veřejná síť nepotřebuje a odběr ze sítě když v ní výkon chybí neobyčejně zdražuje EE zejména pro ostatní spotřebitele. FVE na střeše má být povinnou součástí nákladů na klimatizaci.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.12.2022 12:17
Myslím, že ony se vyzobají první rozinky, kde to jde poměrně snadno, a pak zájem ustane. Možná i ty mohutné prameny dotací vyschnou. Zpočátku jsou téměř vždy velké oči.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist