https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/musime-obnovovat-prirodu-nejen-v-rezervacich-ale-i-na-poli-u-ivancic-rika-eva-volfova
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Musíme obnovovat přírodu nejen v rezervacích, ale i na poli u Ivančic, říká Eva Volfová

2.12.2022 05:07 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ovocná alej podél původní polní cesty do Útušic.
Ovocná alej podél původní polní cesty do Útušic.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Téměř každý se dokáže ztotožnit s myšlenkou, že přírodu je potřeba chránit. Ukazuje se však, že přírodu nestačí chránit, ale je nutné ji už i obnovovat. Na tom se shodly členské státy Evropské unie a připravily návrh nařízení o obnově přírody (EU Nature Restoration Law). O tom, jak by to mělo vypadat, na jaké těžkosti u nás obnova přírody může narazit a jak si příroda může pomoci sama, jsme si povídali s Evou Volfovou, náměstkyní ministra životního prostředí.
 
Po ochraně přírody se teď začíná mluvit o obnově přírody. Jaký je v tom rozdíl?

Rozdíl je hlavně v přijetí faktu, že příroda je natolik poničená, že už přestává poskytovat v dostatečné míře ekosystémové služby, není schopná efektivně reagovat na změnu klimatu, zmírňovat ji a přizpůsobovat se jí. Snášet tlaky na ni působící, alespoň ne bez pomoci.

Potřebujeme krajinu podpořit, aby tyto a další věci zvládala lépe. Nature Restoration Law je návrh evropského nařízení, které říká, že přírodu v krajině potřebujeme obnovovat.

Ochrana přírody na to upozorňovala už delší dobu. Když se péče o přírodu zredukuje na to, že někde vymezíme poměrně malou rezervaci, kde nám zbylo několik posledních orchidejí nebo motýlů, má zbytek společnosti pocit, že to stačí. A s nadsázkou, že všude jinde se může příroda ničit. A to je zrádné.

Eva Volfová absolvovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v oboru ochrana životního prostředí. Podnikala v oboru ochrany přírody při mapování biotopů a přípravách sítě Natura 2000. Od roku 2005 do 2021 pak jako zpracovatelka autorizovaných posudků (naturové, biologické hodnocení) a soudně znaleckých posudků, terénních průzkumů a odborných studií. Na České zemědělské univerzitě v Praze se věnuje projektům na ochranu řeky Labe. V Plzeňském kraji je odbornou poradkyní náměstka pro životní prostředí, zemědělství, regionální rozvoj a evropské záležitosti, vedoucí Expertní skupiny pro životní prostředí, členka výboru životního prostředí. Dlouhodobě spolupracuje s nevládními organizacemi (Ametyst, Česká botanická společnost, Česká společnost ornitologická). Mezi lety 2011 a 2021 se věnovala mezinárodnímu projektu Zelený pás. Od roku 2011 je soudní znalkyní v oboru ochrana přírody, specializace
Eva Volfová absolvovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v oboru ochrana životního prostředí. Podnikala v oboru ochrany přírody při mapování biotopů a přípravách sítě Natura 2000. Od roku 2005 do 2021 pak jako zpracovatelka autorizovaných posudků (naturové, biologické hodnocení) a soudně znaleckých posudků, terénních průzkumů a odborných studií. Na České zemědělské univerzitě v Praze se věnuje projektům na ochranu řeky Labe. V Plzeňském kraji je odbornou poradkyní náměstka pro životní prostředí, zemědělství, regionální rozvoj a evropské záležitosti, vedoucí Expertní skupiny pro životní prostředí, členka výboru životního prostředí. Dlouhodobě spolupracuje s nevládními organizacemi (Ametyst, Česká botanická společnost, Česká společnost ornitologická). Mezi lety 2011 a 2021 se věnovala mezinárodnímu projektu Zelený pás. Od roku 2011 je soudní znalkyní v oboru ochrana přírody, specializace
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

V čem?

Viděli jsme, že mizí běžné druhy ptáků, motýlů. Biodiverzita se nedá „zachránit“ jen v národních parcích a rezervacích. Tam sice mohou některé druhy prosperovat, ale celkově nám přírodní rozmanitost dál ubývá. Prožíváme šesté vymírání druhů, je to v souvislosti s lidskou činností.

Zároveň se v poslední dekádě začaly častěji projevovat problémy spojené se změnou klimatu, hlavně se suchem. Například lidem začaly vysychat studny. Je to důsledek toho, jak se po dlouhá desetiletí voda odváděla z krajiny.

My jsme si krajinu přeměnili ve step, aby se v ní dařilo pšenici a smrku, a teď nám to dělá potíže.

Nařízení o obnově přírody se zaměřuje především na obnovu biotopů, revitalizaci řek, obnovu v zemědělské krajině, v lesích a v městském prostředí a na podporu opylovačů.

Takže obnova přírody se týká běžné krajiny, to znamená většího území, než na které se zaměřuje ochrana přírody? Dá se říct, že se to týká veškerého evropského území?

Dá se to tak říct.

Někdy se to interpretuje tak, že se nařízení bude uplatňovat na běžnou krajinu a chráněných území se nebude týkat. Ale i v národních parcích, chráněných krajinných oblastech i přírodních rezervacích potřebujeme posílit péči o předměty ochrany Natura 2000 nebo revitalizovat řeky.

Stejně tak má nařízení za cíl doplnit a posílit kromě směrnice o stanovištích i rámcovou směrnici o vodách, která u nás dosud není dostatečně implementována.

Nařízení o obnově přírody také zpřesní cíle pro společnou zemědělskou politiku, přinejmenším pro další strategické období. Silná vazba je i s adaptační strategií. Má se zlepšit konektivita a stav vodních toků. Cílem je obnovit v Evropě 25 000 km volně proudících řek.

A kolik kilometrů volně proudících řek máme teď?

Z celkových asi 100 tisíc kilometrů vodních toků je 22 tisíc přirozených, respektive neupravených toků. V minulosti bylo revitalizováno přibližně 400 km.

My jsme na evropskou legislativu k obnově přírody v Česku dobře připraveni, protože máme například kvalitně vymezené lokality Natura 2000. Ale zrovna k otázce obnovy říčních ekosystémů bude velká diskuze především s ministerstvem zemědělství.

Volně plynoucí úsek řeky Berounky.
Volně plynoucí úsek řeky Berounky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Kubín / Město Černošice

Jak to?

Velký problém je, že kompetence ohledně vody je rozdělená mezi ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství, a spolupráce je složitá.

Uměla bych si představit i lepší práci podniků povodí, aby se lépe staraly o toky a celá povodí.

V nařízení se zmiňuje, že se z vodních toků budou odstraňovat bariéry. Jak si to mám představit? Budou se rušit jezy?

Ano, měly by se rušit některé jezy, a to po důkladném vyhodnocení jejich funkcí. Některé už nejsou funkční, nikdo je nevyužívá, není na nich vodní elektrárna. Takové jezy by se měly dát zrušit.

Každý členský stát má mít určitou míru volnosti ve výběru toho, které bariéry k odstranění navrhne. Inventarizace překážek na toku už existuje.

V Česku je to sice nepředstavitelné, ale jinde ve světě už se to děje. Veřejnost vnímá a oceňuje hodnotu funkční říční nivy. Je to ideální prostor pro retenci vody. Voda totiž není jenom v korytě, ale je i v jeho okolí, funguje tu systém říční krajiny.

Na čem si můžu obnovu přírody v Česku představit?

Například Plzeňský kraj koupil území o 70 hektarech, kde se vyskytovali bobři a které bylo kvůli nim zaplavené, což působilo problémy. Ale z pohledu přírody se území vyvíjelo dobrým směrem. Dnes se území říká Janovský mokřad a je vyhlášen jako přírodní rezervace. Pase se tu pratur a exmoorští poníci.

Tento typ obnovy dělá i společnost Česká krajina v Milovicích. Jak se býložravci rozmnožují, rozšiřují se na další a další oblasti. Další příklad jsou ptačí parky, v některých se také pasou zubři a koně.

Hlavní město Praha je příkladem, kde se dělají revitalizace zatrubněných nebo jinak tvrdě upravených toků. Otevírají se a vrací se zpět na povrch, například v parku Lítožnice na Rokytce.

Janovský mokřad vznikl především činností bobra evropského.
Janovský mokřad vznikl především činností bobra evropského.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Další pěkný příklad jsou projekty LIFE na ochranu přírody, kde probíhá obnova například lučních společenstev v Českém středohoří, kam se vrací pastva ovcí.

Velký projekt je Life for Mires na Šumavě, kde dochází k obnově dříve odvodněných rašelinišť. Kromě rašelinišť se na Šumavě obnovují prameniště a revitalizují toky.

Nejlepší praxe, jak se k obnově toků přistupovat, je od pramene dolů. V první řadě se stabilizuje prameniště, dříve podkopnuté buldozerem, čímž se narušily hydrogeologické struktury.

Když chceme vodní režim opravit, tak musíme začít u pramenišť. Vodu chceme zadržovat hlavně pod zemí.

Zkreslená laická představa je, že potřebujeme co nejvíce nádrží, rybníků, tůní. Ve skutečnosti pomohou spíše zavodněná prameniště, mokřady, funkční říční nivy nebo zasakovací pásy a drobné prvky členící zemědělskou krajinu.

Takže pro lepší hospodaření s vodou v krajině budeme na základě evropského nařízení obnovovat prameniště, mokřady, revitalizovat toky a třeba rušit nevyužívané jezy a odstraňovat další překážky na tocích.

Potřebujeme napravovat škody, třeba rušit meliorace. Také by se měla mnohem více využívat spontánní renaturace. Když se tok dostane do přirozenějšího tvaru, měli bychom ho tak nechat.

Dalším příkladem spontánní síly přírody je činnost bobra v obnově krajiny. Jemnou prací bobrů vznikají skvělé revitalizace. Když to porovnáme s nákladnou projekční prací a technickou revitalizací pomocí bagrů a buldozerů, bobr vyhrává jak v kvalitě, tak v ceně. Měl by vyhrát všechna výběrová řízení.

Dalším příkladem, kdy příroda pracuje zadarmo, je přirozená obnova v lesích. Ta se bohužel také stále využívá příliš málo.

Horské rašeliniště na Šumavě 5 let po revitalizaci.
Horské rašeliniště na Šumavě 5 let po revitalizaci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Iva Bufková / NP Šumava

Ale obnova přírody se má týkat i lesů. Jaké změny přináší tam?

V lese se má sledovat stojící mrtvé dřevo, ležící mrtvé dřevo, podíl různověkých lesů, konektivita lesa, index lesních druhů ptáků a obsah organického uhlíku. To jsou všechno indikátory dané monitoringem naturových stanovišť a ukazující na míru přirozenosti lesa.

Máme u nás nějaký takový les, který by obstál?

Ano. Máme řadu evropsky významných lokalit s přirozenými lesy, třeba bučiny v Krušných horách nebo na Šumavě. Nebo třeba Křivoklátsko je hezký listnatý les, se zastoupením více lesních vegetačních stupňů s říčním kaňonem.

A máme nějaké takové lesy, které zatím nejsou chráněné?

Občas ano, ale velká část těch pěkných lesů už chráněná je, alespoň jako přírodní rezervace, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Na Plzeňsku jsou to třeba Švihovské hvozdy nebo dubohabřina Zábělá.

A jinak všechny naše lesy jsou ze zákona významným krajinným prvkem.

Mrtvé dřevo v lese vítáno!
Mrtvé dřevo v lese vítáno!
Foto | Jan Řezáč / Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Mělo by se podle nařízení o obnově přírody změnit hospodaření v lesích, které zatím nejsou pod žádnou formou ochrany?

Určitě, takhle to je myšleno. České lesnictví je ale poměrně dost konzervativní. To, jak se o les má šetrně pečovat, se ví. Nehospodařit pasečně, což už je dnes v některých státech zakázáno zákonem. Mělo by se upustit od výsadby smrků, protože u nás to není v nízkých nadmořských výškách udržitelné, to je dnes už zjevné.

V některých dobře fungujících lesních závodech, například Klokočná nebo Lesní závod Křtiny, jsou osvícení lesníci a přírodě blízce už hospodaří, přestože se jedná o hospodářský les.

Plzeňský kraj má dohodu s plzeňským biskupstvím, které se zavázalo o své lesy starat přírodě bližšími způsoby. O státní lesy se stará podnik Lesy ČR, ten by měl jít v péči o lesy také příkladem, na základě zadání státu pečovat i o mimoprodukční funkce.

Může být překážkou pro prosazování nařízení o obnově přírody nový stavební zákon?

Pokud bude docházet k nějakým kolizím, mělo by se s nimi vypořádat územní plánování. Územní plány a další podobné dokumenty by měly mít jako závaznou část krajinný plán, který by uměl podchytit všechna tato témata společně. Pokud tohle není, je obtížné opatření ve větším realizovat.

Pro tvorbu funkční krajiny máme ale i jiné nástroje, například komplexní pozemkové úpravy nebo územní studii krajiny. Pomáhají nám přemýšlet o krajině celistvě. Našimi zásahy do krajiny se nemá řešit jen zadržení vody, ale i podpora biodiverzity.

Pokud se obnova přírody dostane do konfliktu s výstavbou, mělo by si s tím poradit územní plánování.
Pokud se obnova přírody dostane do konfliktu s výstavbou, mělo by si s tím poradit územní plánování.
Foto | Kralpilot / Wikimedia Commons

Příkladem z praxe může být Plzeňský kraj, kde se nám podařilo navázat spolupráci se Státním pozemkovým úřadem, Povodím Vltavy, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Regionální rozvojovou agenturou. Vznikl projekt Zdravá krajina Plzeňského kraje, který je zaměřený na revitalizaci povodí čtvrtého řádu.

O něco napřed je Pardubický kraj, kde se ve větším chystají realizace. Kraje mohou být důležitým aktérem, a to nejen v adaptaci na klima.

Kdo zajistí, aby toto závazné nařízení bylo naplňováno?

Hlavní koordinační role bude na ministerstvu životního prostředí, ale je to zcela jistě mezirezortní téma. V zemědělství, lesnictví a vodách by silným partnerem mělo být ministerstvo zemědělství, a kromě toho bychom potřebovali prohloubit spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj.

Co se stane, když nesplníme závazné cíle v evropském nařízení?

Je to evropské nařízení, takže platí rovnou, nemusí se transponovat do českých zákonů. Když ho nebudeme plnit, hrozí například zastavení dotací.

Odpor zemědělců k nové Společné zemědělské politice byl velký. Proč by to zrovna u obnovy přírody mělo být jinak?

Dikce toho nařízení na obnovu přírody je, že to jsou sebezáchovné kroky a bez nich v krajině nepůjde dlouhodobě hospodařit. A to, že to nemůže vyřešit samotné MŽP, je zřejmé. I v jiných rezortech na koaliční úrovni je spousta lidí, kteří vnímají, jak je ochrana a obnova přírody důležitá.

Hodně se mluví o potravinové bezpečnosti. Ta závisí na kvalitě půdy, která je zde hodně poškozená. Také na opylovačích, kteří nám pomáhají. Nařízení o obnově přírody se zaměřuje i na jejich podporu, spolu s omezením používání pesticidů.

Udělat mez mezi poli je dnes obtížná záležitost. Změní se to, abychom podpořili obnovu přírody?
Udělat mez mezi poli je dnes obtížná záležitost. Změní se to, abychom podpořili obnovu přírody?
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Na druhou stranu po požáru v Národním parku České Švýcarsko se najednou opět kritizuje ponechání kůrovcového dřeva v lese. V tomto ohledu ochrana přírody na své straně veřejnost úplně nemá. Nebo to vidíte jinak?

Letos je pro ochranu přírody těžká situace. Náš resort se nechal vtlačit do defenzivy, kdy odvracíme obvinění, že v národním parku hořelo kvůli špatně nastavené ochraně přírody.

Všichni víme, že dřevo leží i v lesích mimo národní park a že v takto krizových situacích, kdy se požár šíří půdou a korunami stromů, moc nesejde na tom, kolik mrtvého dřeva v lese je. Je stále potřeba vysvětlovat, že obnovené smíšené porosty hoří méně a že v tom spočívá řešení do budoucna, zbavit se smrkových a vejmutovkových monokultur.

Požár je jednorázová událost a příroda se z něj dobře zregeneruje, v podstatě je to impuls k obnově biotopu. Zároveň se s postupující změnou klimatu může dít, že požárů bude přibývat.

Aktuálně se zpracovává vědecká studie k průběhu požáru. Předpokládáme, že smíšený porost hoří mnohem méně než jehličnatý. Na základě pozorování v terénu to vypadá, že třeba v místech, kde byly uschlé stromy, hořelo méně, a že požár se nejvíc šířil korunami smrků.

Snažím se přinášet do našeho kontextu zkušenost ze zemí, kde hoří častěji a mají k požárům nastavený dlouhodobý přístup, a to jak k péči o biotopy, tak k hašení. Takže musíme dál trpělivě vysvětlovat a ukazovat, co příroda dělá a dát jí prostor problémy řešit.

Ponechání stromů odumřelých po kůrovcové kalamitě bylo velkým tématemjak v Národním parku České Švýcarsko, tak na Šumavě. Na snímku oblast kolem Ptačího potoka.
Ponechání stromů odumřelých po kůrovcové kalamitě bylo velkým tématemjak v Národním parku České Švýcarsko, tak na Šumavě. Na snímku oblast kolem Ptačího potoka.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Bude tedy spolu s nařízením o obnově přírody i nějaká kampaň, která bude vysvětlovat, co to je, kde se bude dělat a proč?

Ano. Už teď ukazujeme příklady obnovy krajiny. Uvědomme si ale, že nařízení musí být nejprve schváleno, což čekáme během roku 2023. Pak začne dvouleté období na přípravu Nature Restoration Plan neboli národního plánu obnovy přírody. Během té doby však můžeme realizovat dříve schválené strategie, například podporovat úsilí o adaptaci na změnu klimatu.

Takže Česko teprve vybere opatření, která může v obnově přírody udělat?

Každý stát bude hledat způsob, jakým nařízení naplňovat, protože podmínky se v každé zemi liší. Někde jsou i přírodní důvody, proč některé články půjdou obtížně naplnit. Zrovna my jsme takový střed, takže nemáme bariéry, proč by nám něco nemělo jít.

Naopak můžeme být lídry díky naší silné tradici ochrany přírody i díky dobrému zvládnutí Natury 2000 a skvělé datové bázi, která nám umožní docela dobře cílit tam, kde je to potřeba.

Obnova přírody se má týkat i měst. Co se bude dít tam?

Ve městech je hlavním parametrem korunový pokryv stromů. Členský stát musí zajistit, že nedojde k poklesu zeleně ve městech do roku 2030 ve srovnání s rokem 2021, naopak má dojít k nárůstu plošné rozlohy zeleně na národní úrovni nejméně o 3 % do roku 2040 a o 5 % do roku 2050.

To by mohlo změnit přístup k odstraňování vzrostlých stromů při rekonstrukci ulic?

Doufejme.

Zeleň je u měst jediný indikátor v nařízení. Souvisí to samozřejmě s adaptační strategií a modro-zelenou infrastrukturou, které se týkají zasakování vody a toho, aby voda a stromy ve městě pomáhaly udělat příjemnější prostředí.

Vzrostlé stromy v ulici v Plzni.
Vzrostlé stromy v ulici v Plzni.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | SZKT

Jaké překážky mohou tomuto nařízení přijít do cesty? Co může zabránit tomu, aby se naplňovalo?

Nařízení si vyžádaly samy členské státy a dále ho podporují. Celou věc ale komplikuje energetická a ekonomická krize. Přesto věříme, že se podaří nastavit funkční motivační nástroje, které pomohou vrátit krajině kondici.

Mojí nadějí je, že na téma klimatu a biodiverzity už reagují různé skupiny, i v byznysu, který je flexibilní a dynamický. Lidé z byznysu pak dokáží vyvíjet tlak na vládu nebo zavádět opatření na ochranu životního prostředí samostatně, podporovat nevládky a instituce ochrany přírody v péči o krajinu.

I stát sám o sobě má dost důvodů se tomuto tématu věnovat, je zakotvené v programovém prohlášení vlády, ale i ve spoustě dříve schválených koncepcí.

Nejsme bezbranní, každý může ze své pozice pro krajinu něco udělat. I malá opatření se počítají. My potřebujeme vytvořit velkou síť lidí, aby se nám podařilo nastartovat pozitivní trend. O to jsem se snažila na Plzeňském kraji.

Chce to mít lídra, který má vizi, co je potřeba udělat, a pospojuje úsilí dalších hráčů. To dneska chybí. Věda už řekla vše podstatné, nyní potřebujeme konečně dělat reálná řešení v krajině.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (61)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.12.2022 06:18
Kecy v kleci , praxe je naprosto rozdílná , paní asi chodí jenom tam, kde chce. Takhle to funguje pouze na papíru.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.12.2022 21:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
ale proč? jaký je rozdíl mezi stromem v rezervaci a stromem mimo rezervaci. Problém je, že to považujeme za dvojí, tedy rozdílné... vytváříme mentální konstrukty rozdílu jen proto, aby se nemuselo nic dělat nebo snad aby se omluvilo další ničení kulturní krajny v ekonomických číslech výtěžnosti a už nikoho nezajímá, že ta krajina musí být taky živá, včetně půdy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.12.2022 06:52
Ten druhý ilustrační obrázek, kde se píše o problematice udělání mezí mezi poli, je přesně o tom, proč se s tím zemědělci těžko srovnávají. Mez, či spíše taková cesta, je totálně zarostlá a bohužel i invazivními travami typu sveřepu etc. Dokáže si vůbec ta paní představit ten tlak,, jaký rezervoir šíření těchto plevelů na obdělávanou zemědělskou půdu vyvolává?
Zhusta se takovéto výtvory sekají či mulčují až s křížkem po funuse, až když semena trav se neodvratně šíří po okolí a to vyvolává neustále větší potřebu kulturní zemědělské plodiny chránit, neustále větší finanční zátěž pro podniky a samozřejmě i větší zátěž pesticidní.
Nic proti mezím, ale udržovaným, a to dnes, kdy podniky zaměstnávají jen nezbytný počet lidí, dost dobře nejde, i přes mechanizaci.
Zde by se podle mého nabízela příležitost smysluplné práce pro pobírače dávek, alespoň v určitém ročním období, jenže to by se musel změnit zákon a nastolit pracovní povinnost.
Jinak ještě k vodě- pokud se budou budovat další a další vrty k využívání spodní vody, je zbytečné o něčem diskutovat.
Problém dnešní společnosti je ten, že ekologové se utrhli ze řetězu, svítí jim zelená v mnoha a mnoha případech zbytečně a pohled zemědělce a přírodovědce na jednu a tutéž oblast se logicky bude lišit.
Chybí zde zdravý rozum a schopnost rozumných kompromisů, a netýká se to jen této oblasti.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.12.2022 07:08 Reaguje na pavel peregrin
1*
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

2.12.2022 07:55 Reaguje na pavel peregrin
Takový laický návrh (možná blbý, omlouvám se).
Co kolem těch nově vysázených větrolamů plných plevelů sadit např. 50metrů okolu plodiny, u kterých zaplevelení nevadí, např. nějaké krmné plodiny pro zvířata. To by nebyl kompromis?
Jinak s vaším názorem souhlasím.
Odpovědět
JS

Jiří S

2.12.2022 08:53 Reaguje na Michal Uhrovič
Já bych měl ještě jednodušší návrh. Přesně jak je vidět na obrázku 1. Takhle blbě řešit novou výsadbu stromů v pásech trávy, to může snad jen pitomec, u nás se to děje taky. Kdyby se sázelo doprostřed toho pásu, pak bych si to jako agronom klidně i tu trávu posekl a ten pás nějak udržoval. Takhle to dopadne tak, že ten zemědělec bude obdělávat tak jak má ke kraji pozemku a ty stromy všechny uschnou, protože se jim budou pořád narušovat kořeny. Zelená logika však nezná mezí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.12.2022 09:35 Reaguje na Jiří S
1**
Odpovědět

Jan Škrdla

2.12.2022 21:40 Reaguje na Jiří S
Teď když se navrhují nové výsadby kolem cest, tak se pro ně počítá pás 4-5 m (jenom pro zeleň, nepočítám cestu).
V katastrech před pozemkovkama (někde i po) má ale většina cest šířku maximálně tak 5 m. Tam se pak dá vysazovat buď na kraji nebo uprostřed cesty. V prvním případě jsme trochu v rozporu z občanským zákoníkem a ta druhá možnost je tak trochu pitomost, pokud nechcete tu cestu odepsat. Tak si vyberte.

Odpovědět

Jan Škrdla

2.12.2022 21:43 Reaguje na Jan Škrdla
Ještě v souvislostí s obrázkem č. 1 se nabízí otázka, jestli ty stromy byly opravdu vysazeny na kraj pozemku, nebo jestli ten pás rozoral hospodařící zemědělec kvůli dotacím.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.12.2022 09:11 Reaguje na Michal Uhrovič
Tak jak píše p. Jiří. Meze a cesty musí být udržovatelné, pak s tím nebude takový zbytečný problém. To samé je, včas vyvětvovat stromy nasázené podél, aby se nechaly obdělávat i okraje pozemků, což jako uživatelé jsme povinni v rámci LPIS a následných dotací. Obsévání okrajů polí s ponecháním samovolnému vývoji vede zase jen bohužel k šíření plevelů, ale je mi jasné, že ekologům a ochranářům se to líbí.
Rozumný kompromis je vytvářet cesty a meze tak, aby byly bez problémů udržovatelné mechanizací, nikoliv ruční prací z výše mnou jmenovaného nedostatku manuálních pracovníků.
To samé je s budováním vjezdů na pole- nejméně 6, lépe však 8 m vjezd, z hlediska vjezdu kombajnů, rozchod kol u nich činí 4,20 m a ne každá lišta kopíruje stopy, tudíž nájezdný prostor musí být dostatečně široký.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.12.2022 11:14 Reaguje na pavel peregrin
A hlavně by se z nich neměla platit daň z pozemků.
Spíše by na ně měly být dotace.
Odpovědět
DA

DAG

2.12.2022 15:12 Reaguje na pavel peregrin
No jo, ale ani zemědělci nechtějí ustupovat a hlavně pochopit, že prostě je třeba nechat nějakou část přírodě.
A i neposečený travní porost je stanoviště pro určité druhy zvířat.
Jasně většině zemědělců je jedno co je s přírodou. Mají ze školy klapky jak koně. Vidí jen svůj výsek. Hlavně soukromníci. Ti pro pár metru pole navíc nejsou líní a udělají lecos. Naopak příroda je pro ně nepřítel.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.12.2022 12:56 Reaguje na DAG
Co je pole, má polem zůstat. Jednoduché a srozumitelné. Z jakého důvodu by to mělo být jinak? Co je okolo pole, tam nechť jsou keře, stromy, tráva(udržovaná) a nikdo s tím nebude mít problém. Problém nastane, pokud si někdo pole plete s botanickou zahradou.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.12.2022 11:58 Reaguje na pavel peregrin
1**
Odpovědět
Anyr

Anyr

25.12.2022 15:42 Reaguje na pavel peregrin
Bože můj, ti komunisti. :)
Odpovědět
me

meluzína

2.12.2022 13:47
Myslím, že opravdu nelze mít na jedné straně rezervace, kam nesmí vstoupit lidská noha a kde se budeme chlubit vzácnými motýly přežívajícími na pár ha a všude mimo rezervace agrotěžařskou poušť bez rostlin, hmyzu, zvířat.
Na tohle téma už bylo napsáno milion článků a slíbeno nekonečno slibů. Snad se nakonec podaří do krajiny vrátit život.
I pár remízků, mezí, pár metrů vysokého porostu je lepší, než dnešní smutná realita krajiny kdy nesmí růst nic jiného než řepka a kuku.
Mimochodem pamatuji si časy, kdy pod kukuřicí rostla tráva - už pár let pod ní neroste vůbec nic, je pod ní jen umlácená šedá půda bez jediného stébla, a na obrazech VanGogha jsou pole barevná a krásná a plná života, a já si taková pole žlutého obilí s chrpami a vlčími máky také pamatuji, ještě před 20lety. Nelze donekonečna prolévat půdu a vodu jedy a jen těžit a trávit a těžit, výsledky jsou po 30letech takového ne-zemědělství tragické.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.12.2022 15:02 Reaguje na meluzína
Bez intenzivního zemědělství by se uživila tak 1 miliarda. Nyní je deset. Jak populaci přemnožených primátů decimovat? Víte to?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.12.2022 15:07 Reaguje na meluzína
O zemědělství skutečně nevíte nic - napsat, že pod kukuřicí rostla tráva- víte vy vůbec, co pod ní rostlo? Já vám napovím- rosičky, ježatka a béry- a to máte odvahu vydávat za pokrok? O zemědělství bohužel nevíte nic, tak se zdržte podobných komentářů, nebo lépe se příště raději zeptejte.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.12.2022 18:04 Reaguje na pavel peregrin
No že chybí plevele, nešť. Ale že chybí žížaly je varující.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.12.2022 12:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jak kde.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

2.12.2022 20:08 Reaguje na pavel peregrin
Zato dnešní poľnohospodári sú na slovo vzatí odborníci.
Ešte aj zbytky plodín do bioplynky, takže sa do pôdy nevracia uhlík.
Gratulujem, za 50 rokov to dopracujú k polopúšti.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.12.2022 12:58 Reaguje na Jaroslav Pobeha
To, co popisujete, ale nezavinili zemědělci.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.12.2022 15:08 Reaguje na pavel peregrin
V kukuřici, dokud ještě nebyly účinné herbicidy, rostlo hodný pýru. občas si pamatuji taky podběl.
Jinak barevně kvetoucí plevele třeba v poli pšenice byly sice pěkné na pohled a napříkald dávaly včelám slušnou podněcovací snůšku, ale snižovaly výnos tak o desetinu. A pokud se přemnožily, tak klidně i o polovinu, o tak 2 - 3 tuny pšenice z každého hektaru.
Odpovědět
HH

Honza Honza

3.12.2022 09:13
Takových článků víc a hlavně takových činností!! Škoda těch negat. reakcí veřejnosti! S tím souvisí i agrolesnictví. Hlavní je vodní program, bez vodu nebude nic a zalesnění- bez lesa budeme jako u moře- jen kameny, kozy a olivovníky odolné suchu (ale ty u nás zmrznou!). Především na to je třeba dávat peníze (i dotace majitelům půdy), ne na fiktivní šedý vodík. Ale i aby se jim to vyplatilo- odebírat velké množství málo kvalitního dřeva.
Odpovědět
PB

Petr Brok

3.12.2022 10:03
Z ostatních ploch musí vlastník něco mít, jinak se o ně nebude starat. Příroda za něj elektriku nezaplatí. Ostatní plocha větší než jeden ha se nedá osvobodit od daně z nemovitosti.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.12.2022 10:07 Reaguje na Petr Brok
A vo tom to právě je.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.12.2022 15:03 Reaguje na Petr Brok
1**
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.12.2022 15:02
Tak takzvané obnovování přírody zelenými metodami zelenými exponenty je většinou velmi nekompatibilní k produkčnímu využívání zemědělských nebo lesních pozemků. A většinou vede k zásadnímu propadu produkce z těchto , pozemků a současně i k zdražování hospodaření na těch pozemcích. A to je velký problém, protože pokud se tyto metody rozšíří na většinu plochy naší republiky, nemluvě o ekonomickém zničení zemědělců hospodařících na těchto pozemcích a ztráty výnostnosti na lesních pozemcích, povede to k výraznému propadu naší potravinářské i dřevařské soběstačnosti.
Odpovědět
Pe

Petr

6.12.2022 10:10 Reaguje na Radim Polášek
Na druhou stranu - proč potřebuje například dřevařskou soběstačnost zemědělská země s málo lesy, a opačně, nač potřebuje zemědělskou soběstačnost lesnatá země? A jak to mají udělat?
Nemělo by mít přednost vyvážené soužití člověka s přírodou, které zajistí zdravé životní prostředí našim dětem a zdravou přírodu, před momentálním ziskem za každou cenu a bez ohledu na okolí a budoucnost?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.12.2022 12:33 Reaguje na Petr
Tak pokud společnost vyprodukuje třeba dostatek aut nebo dostatek robotů a podobného zboží, které bude moct prodat do jiných zemí a za ty peníze si koupit jinde vypěstované potraviny, tak proč ne.
Jenže například nesmí nastat válka jako nyní na Ukrajině nebo epidemie, jako covid, kdy se spousta zemí může rozhodnout pro kritické zboží, jako například mohou být potraviny, uzavřít své hranice a zastavit tak jejich vývoz třeba k nám. Nebo mohou některé země blokovat dopravu potravin včetně dopravy k nám nebo pro produkci levného vepřového do Španělska, jako blokovalo (je) Rusko vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny.
Taky například nesmí vrchnost svou nekompetencí nebo zlým úmyslem ničit průmyslové odvětví, které státu přináší potřebné zisky pro nákup potravin jinde. Jako nyní Brusel vypíná evropský automobilový průmysl svými nesmyslnými emisními normami a protlačováním elektromobilů, takže podle všeho během pár let evropský automobilový trh ovládnou asijské automobilky. A Evropa bude místo toho, aby z výroby aut peníze získávala, bude muset naopak hledat, kde jinde vydělá peníze nutné pro dovoz dostatečného množství aut pro evropany.
A nakonec nesmí být stát, kterého se to týká, jako jsme my, být ekonomicky podřízen jiným státům, jako je nyní třeba Německo. Protože potom u nás produkujeme pouze komponenty, za které nám platí jen základní cenu naší práce a jen s minimálním výdělkem, protože největší část zisku z této práce se realizuje prodejem výsledného produktu koncovým zákazníkům. A ten prodej se realizuje a zisk z něho zůstává třeba v Německu, Francii, Holandsku atd. ne u nás.
Neboli pokud nejsme soběstační v potravinách, tak si na jejich nákup odjinud musíme vydělávat něčím jiným a na to nemá v současně době Česká republika dost dobré postavení. A ani kdyby měla, není stoprocentně zaručeno, že za ty peníze potravny odjinud seženeme.
Odpovědět
Pe

Petr

6.12.2022 10:37 Reaguje na Radim Polášek
Proč vlastně se mluví vždy jen o ekonomické soběstačnosti, ale nikdy se nemluví třeba o ekologické soběstačnosti, vodní soběstačnosti, přírodní soběstačnosti a podobně? Copak je to nějak míň důležité? Podle mě je zdravá a funčkní příroda stejně důležitá, a možná i víc, protože bez zdravé přírody nelze mít ani tu potravinovou a dřevařskou soběstačnost. Jsme tedy na přírodě plně závislí, takže logicky bychom ji měli mít jako hlavní prioritu. Ale nemáme, kašle se na ni a nikoho nezajímá, hlavně peníze. Nechápu to. Čím to je?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.12.2022 12:39 Reaguje na Petr
Protože když nemáte ekonomickou soběstačnost, tak u Vás rozhodují jiní než Vy. A když u Vás rozhodují jiní než Vy, tak nemáte ani ekologickou soběstačnost, vodní soběstačnost, přírodní soběstačnost atd. Takhle prosté to je.
Odpovědět
Pe

Petr

6.12.2022 12:49 Reaguje na Radim Polášek
Vždyť nejsme soběstační ani v jednom.
Já to vidím obráceně. Ekologická soběstačnost nám zajistí i tu ekonomickou. Obráceně to jaksi nejde, protože to pak dřív nebo později spotřebujete veškeré přírodní zdroje a přijdete zcela a nevratně na buben.
Odpovědět
Pe

Petr

6.12.2022 12:55 Reaguje na Radim Polášek
Navíc je potřeba umět vidět, že ekologickou soběstačností neovlivňujete jen sebe, ale i ostatní země a jejich prosperitu. Takže pokud všechny země budou mít zajišťenou ekologickou soběstačnost, bude vše v pořádku pro všechny i ekonomicky.
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

5.12.2022 22:04
V Č. Švýcarsku jsem byl týden před požárem, kdyby tam nesázely nesmyslně smrky před X lety, tak by požár neměl palivo v podobě suchého dřeva, příroda si to ale takhle zrestartuje a obnoví ji správně, když si ovšem zase člověk nebude hrát na chytráka, ať tam raději vůbec nikdy nikdo nechodí, to by bylo pro přírodu ideální (přes 95 % všech lesních požárů způsobí člověk), bohužel největší škůdce je prostě člověk sám. Obecně naše krajina je prý hrozně podpožárová, půdě a vegetaci by více uhlíku rozhodně prospělo, sám ho zapravuji do půdy s úspěchem mraky.

Jinak k těm mezím, mně se to líbí, ale rozhodně ne jednodruhové ovocné plantáže, ale mixy stromů a to dokonce i smíšené a dokonce i keře, ty jsou hrozně podceňované, hlavně jedlé, na tohle bych poslal dotace, vícepatrová zeleň=vícenásobné dotace + podle úrodnosti půdy, ale to je jen moje laická představa, tráva v pásech mě nevadí, tyhle meze ala agrolesnictví bych udělal povinně, produkce může stoupnout i o 40% (data z ciziny už jsou, byl jsem na školení a prostě to funguje), důležité jsou i jako větrolamy a spousta dalších funkcí, osobně bych krajinu vrátil téměř komplet přírodě tzv. strategie 5Z (zalesnit, zakeřit, zatravnit, zamokřit, zasáknout), argumenty ohledně snížené produkce jsou snadno vyvratitelné, odkdy jsme soběstační, i když by se mi to líbilo, ale na úrovni malých mikrofarem s trhy pro místní a s principy regenerativního zemědělství.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.12.2022 06:46 Reaguje na Roman z Vysočiny
Kromě cizokrajného ovoce bychom mohli být soběstační- a skoro ve všem jsme byli. Po 89 je to najednou jinak a snaží se nás přesvědčovat, že to jinak nejde. Kulturní krajinu je třeba rozumně udržovat a nikoli nesmyslně přetvářet o 200 let zpět.
Odpovědět
Pe

Petr

6.12.2022 10:15 Reaguje na pavel peregrin
Proč je potřeba udržovat velkolány mrtvé přírody?
Je to obráceně - to vy tu stále snažíte přesvědčovat, že to jinak nejde. Jenže jde.
Odpovědět
Pe

Petr

6.12.2022 12:43 Reaguje na pavel peregrin
Dá se říct a tvrdit, že krajina před těmi dvěma sty lety byla mnohem kulturnější, než je dnes. Byla členitá a pestrá, plná života, a umožňovala nerušené soužití člověka s přírodou.
Mně to teda nesmyslné nepřijde. Vám ano?
Opravdu vám vyprahlý megalán přijde kulturnější? Nebo je to pro vás jen jednodušší pro velkou techniku a výdělečnější?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.12.2022 13:19 Reaguje na Petr
Vy považujete např. pole s pšenicí za mrtvou přírodu? Pokud ano, tak je to s vámi na pováženou. Uvědomujete si fakt, že například 1 hektar pšenice vyrobí za 1 rok tolik kyslíku, co jeden člověk bude dýchat dalších 25 let? Uvědomujete si to vůbec??
Odpovědět
Pe

Petr

6.12.2022 13:42 Reaguje na pavel peregrin
Pole s pšenicí je živé jen chvíli, pouhých pár měsíců v roce. Zbytek roku je to víceméně mrtvá krajina, přispívající k úbytku vody v půdě a úbytku biodiverzity. Uvědomujete si tohle?
A netuším kolik kyslíku ta pšenice vyrobí, ale vzhledem k jejímu extrémně krátkému životnímu cyklu se dá říct, že cokoliv jiného s delším životním cyklem toho kyslíku vyrobí víc, takže jako argument živosti to moc dobrý příklad není.
Odpovědět
Pe

Petr

6.12.2022 14:11 Reaguje na Petr
Neumím odhadnout jak rychle pšenice roste. Významnějí výšku má v podstatě jen v květnu a v červnu, tedy pouhé dva měsíce v roce. Navíc v té době se provádí i chemické ošetření, a nejspíš ne pouze jednou. Těžko tomuhle můžeme říkat živá příroda.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.12.2022 18:53 Reaguje na Petr
Vy nerozumíte psanému textu? O čem tady chcete se mnou polemizovat? To, že 1 ha pšenice vyrobí pro jednoho člověka kyslík na 25 let je vědecky zdokumentovaný fakt, tudíž nedělejte ze sebe hlupáka v přímém přenosu. A další váš text jen dokazuje zoufalou nevědomost o zemědělství, tudíž nestojí ani za komentář- viz že pole s pšenicí je živé pouhých pár měsíců- je živé nejméně 10 měsíců, vážený pane, takže si nejdříve dostudujte základní znalosti.
Odpovědět
Pe

Petr

6.12.2022 19:34 Reaguje na pavel peregrin
Jen říkám, že pokud to s tím kyslíkem tak opravdu je (nevím, to tvrdíte vy) a pšenice to stíhne vyrobit za pár měsíců, rostliny s delší dobou růstu by vyrobily kyslíku víc.
Pole s pšenicí rozhodně není živé nejméně 10 měsíců, to jen plácáte. Vegetační dobu ve smyslu od zasetí do sklizně v tomhle případě brát nemůžete. Když zasejete začátkem října, tak dva týdny to klíčí, a až do dubna tam není v podstatě nic. A koncem června už to schne, tak zase nic. Takže z celkových 9 měsíců vegetační doby je tam významnější porost jen dva, dva a půl měsíce. Zbytek času je to v podstatě mrtvá krajina bez života. A i v tom květnu a červnu je to jen zelená poušť.
Odpovědět
Pe

Petr

6.12.2022 19:49 Reaguje na Petr
No a k tomu kyslíku. Pšenice na poli celý rok vůbec ani není, a přes zimu to s výrobou kyslíku bude asi jako u solární elektrárny s výrobou elektřiny, takže mám takové tušení, že to množství kyslíku "za rok" bude ve skutečnosti za dvě vegetační období, aby to dohromady dalo ten rok.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.12.2022 13:24 Reaguje na Petr
Tak za prvé kulturnost krajiny byla tehdy velmi rozdílná. Krajina v okolí zemědělských vesnic byla skutečně velmi kulturní, ale zemědělská krajina církevních a panských velkostatků byla tehdy díky svým obrovským rozlohám obhospodařována tehdejšími velkozemědělskými způsoby. A krajina tehdejších panských či církevních velkých lesních oblastí byla tehdy cíleně udržována spíš úplně liduprázdná.
Za druhé musel byste přinutit lidi , aby drasticky snížili svou životní úroveň. Člověk žijící na dávkách dnes v podstatě žije lépe než tehdejší střední až velký zemědělec, o malém zemědělci nebo bezemkovi ani nemluvím, tam to je život srovnatlný s životem v nouzových podmínkách nyní za války na Ukajině. A aby drasticky snížili třeba svou dobu dožití, ta byla tehdy kvůli fyzickému vyčerpání z těžké práce, nekvalitní potravě a bydlení, ale i třeba alkoholu třeba jenom okolo 35 let, dnes je to někde mezi 75 - 90 lety.
Jedině lidi, kteří žijí v takových nouzových podmínkách se dají přinutit, aby využívali k produkci každý metr trávníků pod stromy a na okrajích cest a na mezích k produkci, ruční dřinou od nevidím do nevidím a tudíž vytvářeli takovou krajinu, doslova kulturní do každého svého metru. A současně aby neměli k dispozici nic víc než to ruční nářadí, aby nedokázali nic jiného než krajinu využívat pasivně, aby neměli možnost krajinu aktivně k větší produkci přetvářet, jako se to začalo ve větším rozsahu provozovat přd 100 - 150 lety.
Odpovědět
Pe

Petr

6.12.2022 13:32 Reaguje na Radim Polášek
Z pestrosti krajiny jste udělal neproduktivitu, nízkou životní úroveň a fyzické vyčerpání, což nechápu proč. O ničem takovém tu nikdo nemluvil.
Odpovědět
Pe

Petr

6.12.2022 13:47 Reaguje na Radim Polášek
A jen dodám, že před 200 lety bylo osídlení v podstatě stejné jako dnes. Veškeré vesnice a sídla vznikly daleko dříve, takže těžko můžete mluvit o nějaké liduprázdnosti. Naopak vzhledem k počtu lidí v zemědělství a lesnictví se v krajině neustále pohybovali lidé.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.12.2022 19:48 Reaguje na Petr
To co tvrdíte jsou podpásovky. Ano, vesnic bylo stejně, ale obyvatel asi tak 1/3 a životní úroveň asi 1/30. Ještě já pamatuji cca před 70 lety topení v 1 místnosti, koupání celé rodiny 1x týdně v jedné plechové vaně vodou ze studny na rohu ulice a záchod na hnojišti, a to u v relativně bohatého malopodnikatele nebo středního sedláka.
Odpovědět
Pe

Petr

6.12.2022 19:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jen vám trochu uniklo o čem se tu mluví. Vůbec nemluvíme o nějaké životní úrovni lidí, ale o krajině, která byla tehdy (před dvěma sty lety) mnohem pestřejší, tedy živější a zdravější, a tedy i mnohem kulturnější, než dnešní vyprahlé megalány bez života.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.12.2022 12:53 Reaguje na pavel peregrin
Nasázení ovocných stromů všude možně na mezích k soběstačnosti nepovede. Se projděte po vesnicích, v každé cca třetí starší zahradě uvidíte ještě dnes v prosinci na stromech jablka, které se jejich majitelé neobtěžovali sklidit. Jablka, na která evidentně nebyly použity žádné pesticidy, klovají na stromech kosi a hnijou pod stromy na zemi. Přitom běžná cena jablek v obchodě, při jejichž produkci byly používány pesticidy, nejde pod 30 - 40 kč za kilo. Pořád si myslíte, že když ovocné stromy hromadně vysázíte na všelijakých mezích, že se dnes lidi budou obtěžovat se sklízením toho ovoce? Mimo nadšence a mimo profesionální zloděje?
Kdepak. Jediná cesta, jak by se Česká republika mohla stát zase soběstačná v produkci ovoce, je profesionální velkoprodukce. Profesionální sady, tak velké, aby se uplatnilo moderní řízení, přihnojování podle rozborů třeba půdy, velké sklízecí stroje nebo dokonce nově vyvíjené trhání ovoce třeba drony s rozpoznáváním obrazu, které poznají zralé ovoce a sklidí ho, od nezralého, které nechají na stromě a podobně.
Odpovědět
Pe

Petr

6.12.2022 12:58 Reaguje na Radim Polášek
Opravdu věříte, že vám drony sklidí třešně?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.12.2022 13:25 Reaguje na Petr
Třešně ne, ale ta jablka za čas klidně ano. A dále- pointa příspěvku p. Poláška nespočívá v hnidopišství ala jablka-třešně, ale v tom, že za současných podmínek nemají ztřeštěné nápady typu extenzivního ovocnářství v konkurenci pražádnou šanci, vztaženo k produkci pro celý národ a nikoliv pro zásobování pár jedinců.
Odpovědět
Pe

Petr

6.12.2022 13:36 Reaguje na pavel peregrin
Pokud bylo pointou příspěvku poukázat na ztřeštěnost, tak sklízení ovoce pomocí dronů je dobrý příklad ztřeštěnosti a nesmyslnosti.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.12.2022 18:55 Reaguje na Petr
Prosím vás, neplácejte tady nesmysly, když nevíte, oč jde.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.12.2022 17:33 Reaguje na pavel peregrin
Připomínám: s modernizací ovocnářství, abychom byli schopní konkurovat třeba polákům, bychom s nimi museli být schopní držet krok, což zhruba posledních šedesát let neplatí. My jsme měli jiné priority - třeba nadprodukci krmné pšenice...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.12.2022 18:57 Reaguje na Jakub Graňák
Zakopaný pes bude jinde, moderní tvary vedení umíme, tak kde je?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.12.2022 13:28 Reaguje na pavel peregrin
Mimo jiné ve věkové struktuře, zanedbaném výzkumu, zaostalém zpracovatelství...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.12.2022 13:21 Reaguje na Radim Polášek
Počkejte, komentář asi patřil jinému přispěvateli, mě by tohle nenapadlo a samozřejmě s tím, co píšete, souhlasím.
Odpovědět
HH

Honza Honza

6.12.2022 10:23 Reaguje na Roman z Vysočiny
super názor a super symbolika 5Z
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.12.2022 09:41 Reaguje na Roman z Vysočiny
Zapomínáte na 10 miliard primátů. To co navrhujete je extenzivní hospodářství hodné KUK Marie Terezie pro 1/2 miliardy. Naopak je nutno vybudovat paralelně intenzivní hospodaření a záchrannou diverzitu v NP. ale to by NP nesměly být bezzásahové ve smyslu ať tam roste co roste hlavně že je to od "přírody". V NPČŠ je třeba vysadit listnáče (dub, buk), protože samovolně vyroste opět hořlavá směs . Je to vlastnost pyrofytů, že požárem si brání svoji niku. Pyrofyty jsou Bříza, Borovice, Modřín, Smrk, Douglaska, Vejmutovka... Technicky se tomu říká kladná zpětná vazba.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.12.2022 11:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
Cyklus s pyrofyty, (borovice smrk) založil člověk ekonomickou výsadbou, ale jen člověk může kolotoč pyrofyty-požár-pyrofyty ze samovýsevu přerušit a to výsadbou listnáčů.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist