Petici požadující obnovení ekologického průtoku v Dyji dosud podepsalo 2500 lidí
16.7.2025 01:49
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Požadavky míří na zajištění stabilního minimálního průtoku alespoň osm metrů krychlových za sekundu po celý rok. V letních měsících má pak vzrůst na devět až 11 metrů krychlových. Průtok má vést přes segmentový uzávěr, nikoliv třeba přes malou vodní elektrárnu. Podepsaní dále žádají veřejné a srozumitelné zveřejňování dat o průtocích, teplotě vody a její kvalitě či vysvětlení důvodů manipulace s vodou, včetně prioritizace výroby energie nebo provozu rekreačních zařízení. V neposlední řadě usilují o nezávislé šetření příčin letošního kolapsu. Tím, zda nepochybila některá instituce, se zabývají kriminalisté.
Ryby uhynuly s ohledem na pokles kyslíku, který nezbytně potřebují. V noci jej však spotřebovávají přemnožené sinice, které mají příznivé podmínky pro rozmnožení vlivem horkého počasí, nízkým průtokům a množství živin rozpuštěných ve vodě. Vodohospodáři na to ve snaze zvýšit okysličení vody v řece reagovali navýšením odtoku z nádrže Nové Mlýny, následně přijali další opatření.
Prvním je rozšíření nepřetržitého sledování vývoje množství kyslíku, a to jak v nádrži, tak v řece pod ní. Spolehlivé údaje z těchto měření jsou zásadní pro druhý krok, kterým je aktualizace metodických postupů Povodí Moravy i Moravského rybářského svazu. Dále má vzniknout pilotní projekt provzdušňování ve vybraných částech zdrže jezu Bulhary a řeky Dyje pod nádrží pomocí aerátorů. Opatření mohou podle vodohospodářů snížit riziko opakování úhynů ryb, ale nikoliv jim zabránit.
Přes 40 tun ryb vylovili rybáři z Dyje také před třemi lety. Ministr zemědělství Výborný již dříve uvedl, že jej opakované úhyny ryb v řece trápí. Spolu s ministrem životního prostředí Hladíkem plánuje ve středu jednání, jehož cílem je najít řešení, aby se situace neopakovala. Kromě ministrů se jej zúčastní zástupci Povodí Moravy, České inspekce životního prostředí, Jihomoravského kraje, zemědělců, starostové regionu, představitelé Moravského rybářského svazu a rybář Jakub Vágner.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Správci chráněných oblastí zkouší, jak může řízené vypalování pomoci přírodě
Průzkum potvdil výskyt vzácné střevle potoční v Železných horách
Pardubice plánují obnovu rybníčku Netušílek, měl nejvíc druhů obojživelníkůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (74)
MU
Michal Uhrovič
16.7.2025 07:32Možná by se mělo i něco dělat se splaškovou nádrží Nové Mlýny.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.7.2025 08:32 Reaguje na Michal Uhrovičosm metrů krychlových po celý rok? to se petičníci zbláznili, nebo nebo mají povodí nafukovací?
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
16.7.2025 08:41 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMyslím, že petičníci počítají se zvýšením hladiny NM, kterou zatím zablokoval soud jako neodůvodněnou.
Podle mě zvýšení hladiny problém odsune jen o pár let
Odpovědět
Podle mě zvýšení hladiny problém odsune jen o pár let
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.7.2025 08:58 Reaguje na Michal Uhrovičono pokud si správně pamatuju, tak VD Nové Mlýny bylo vytvořeno pro zavlažování polí...
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.7.2025 09:01 Reaguje na Jaroslav Řezáčuvádí se, že hloubka nepřesahuje často dva metry... nevím, kde by tu vodu na to vylepšování průtoku chtěli vzít v tak malém povodí a ještě tak srážkově ninimálním?
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
16.7.2025 09:41 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVloni jsme tam byli,myslím si,že hloubka může být i větší,ale stejně mělké to je.... znal jsem to když se kácel les,někdy před rokem 1980.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.7.2025 12:31 Reaguje na Emil BernardyMax. hloubka je asi 10 m u dolní nádrže, která měla sloužit pro závlahy. A aby se pro odběru vody neodhalovaly veliké plochy bahnitého dna, jsou kolem hráze. Voda měla kolísat asi o 1,6 m. Takže vzhledem k objemu vody bylo VDNM nejdražší přehradou ČSSR. Pamatuji to, protože jsem těch jednání účastnil. A nádrže měly sloužit i jako ochrana před povodněmi. Paradoxně - ty povodně postihovaly až 30 000 ha, no a nádrže mají podobnou plochu. Bohužel bylo odmítnuto jiné řešení. Ale podle informací hydrologů, jak jsem se s nimi bavil, ten materiál byl někým zadržen a na jednání vlády se nedostal. Jinak měla horní zdrž sloužit k rekreaci a prostřední jako ptačí rezervace. Již tehdy odborníci upozorňovali, že vzhledem k množství splavenin v Dyji a Svratce, budou horní a střední zdrž do 100 let z poloviny bažiny - tedy mokřady. Což se děje, z vrcholu Děvína lze vidět, jak si Svratka dělá krásnou deltu.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
16.7.2025 13:44 Reaguje na Jaroslav PokornýNo tak jestli jste pamětník a odborník,víte,jak je složité něco naplánovat, tak aby výsledek byl podle očekávání,složitosti plánování a ne zcela předvídatelná příroda.No tak to bude dobré jiným způsobem...ptačí a všelijaké jiné rezervace plánujeme dnes ostošest.Nemyslím si,že se vždy s krajinou,faunou a florou dohodneme.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
17.7.2025 10:07 Reaguje na Emil BernardyTy nádrže vznikly především politickým rozhodnutím. POLITICKÝM, nikoli odborným. Odborníci byli ve své většině (kromě těch, co rádi propočítávají betony) proti.
Celkem logicky je nejlepší obrana proti záplavě rovnou to celé zaplavit.
Vytvořit ptačí rezervaci místo zcela unikátní části krajiny, která byla velmi cenná tak, jak byla, to je taky jistě dobrý nápad, ne?
A že bude kvalita vody stát za houby, to bylo jasné na první dobrou. Klimazměna nám to teď dává sežrat celkem nesmlouvavě.
No, máte na mysli konkrétně "nějaký jiný způsob", kterým ty nádrže mohou být užitečné? Nebo jen tak doufáte?
Ne, s krajinou se často nedohodneme - ale to je zrovna ten problém...
Odpovědět
Celkem logicky je nejlepší obrana proti záplavě rovnou to celé zaplavit.
Vytvořit ptačí rezervaci místo zcela unikátní části krajiny, která byla velmi cenná tak, jak byla, to je taky jistě dobrý nápad, ne?
A že bude kvalita vody stát za houby, to bylo jasné na první dobrou. Klimazměna nám to teď dává sežrat celkem nesmlouvavě.
No, máte na mysli konkrétně "nějaký jiný způsob", kterým ty nádrže mohou být užitečné? Nebo jen tak doufáte?
Ne, s krajinou se často nedohodneme - ale to je zrovna ten problém...
JP
Jaroslav Pokorný
17.7.2025 13:48 Reaguje na Jindřich DurasHorní a zvláště střední zdrž se rychle zazemňují, za 100 let tam na části jistě bude slušný lužní les. Na zbytku ptačí ráj. Obě zdrže vodu čistí, takže nejdéle vydrží spodní - pro rekreaci i rybáře. Jestli se bude i zavlažovat, je otázka.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
16.7.2025 09:05 Reaguje na Jaroslav Řezáčano, taky jsem to četl. Nyní z toho máme splaškovou nádrž. Už i rekreanti mizí od vody
Odpovědět
EB
MU
Michal Uhrovič
16.7.2025 10:31 Reaguje na Emil BernardyTo jste tam nebyl před 10 lety, těch lidí tam bylo o moc více. Koupat se dá pouze u Pasohlávek, např. u yacht klubu pod Pavlovem je to hrůza
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.7.2025 12:38 Reaguje na Michal UhrovičSamozřejmě - nádrže jsou mělké, voda se rychle prohřívá, Dyje a Svratka přinášejí hodně bahna a živin, sinice mají ráj. Mělké vody kolem břehů rychle zarůstají. Konec konců, největší jihomoravský rybník Nesyt, který je fakticky jen nebesák, je už z 1/3 zazemněný. A je-li sucho, tak nebezpečně vysychá. Proto byla i úvaha, že by se z horní zdrže převáděla voda do povodí Včelínku.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
16.7.2025 12:54 Reaguje na Jaroslav PokornýRekreantů ohledně nádrže NM ubývá, ale nahrazují to rekreanti z Ledn. Val. oblasti a turisti za vínem. Ale koupání už řeší jinde než v NM. Agua park, atd.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
16.7.2025 13:48 Reaguje na Michal UhrovičMy se koupali v zelených rybnících a nebyl problém.Další generace jsou vždy jiné.Důchodce by řekl zhýčkanější.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
16.7.2025 14:15 Reaguje na Emil BernardyA to zelené za vás bylo to stejné zelené jako nyní?
Nemyslím si
Odpovědět
Nemyslím si
EB
Emil Bernardy
16.7.2025 16:19 Reaguje na Michal UhrovičRybníky kvetly vždy.Vylézali jsme zelení od řas.
Odpovědět
SV
SV
JP
JD
Jindřich Duras
17.7.2025 10:35 Reaguje na Emil BernardyNení zelená jako zelená. A taky ta zelená už dnes není, co bývala :)!
Ano sinice se u nás začaly rozmachovat už v 60. letech, ale i jejich druhové složení se pořád vyvíjí - a budete překvapen - z pohledu našeho se vyvíjí stále k horšímu.
Odpovědět
Ano sinice se u nás začaly rozmachovat už v 60. letech, ale i jejich druhové složení se pořád vyvíjí - a budete překvapen - z pohledu našeho se vyvíjí stále k horšímu.
ss
smějící se bestie
16.7.2025 09:33 Reaguje na Michal UhrovičNĚCO ANO -
aby nádrže NM mohly dostatečně zásobovat řeku Dyji,
musely by hladiny být pokud možno udržovány na nejvyšší možné výšce,
ale to by zase nepřežili jiní spasitelé světa, kterým vadí i zvýšení hladiny o pár centimetrů,
že !
Odpovědět
aby nádrže NM mohly dostatečně zásobovat řeku Dyji,
musely by hladiny být pokud možno udržovány na nejvyšší možné výšce,
ale to by zase nepřežili jiní spasitelé světa, kterým vadí i zvýšení hladiny o pár centimetrů,
že !
JP
Jaroslav Pokorný
16.7.2025 12:39 Reaguje na smějící se bestieOvšem - jak dlouho by to vydrželo.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
17.7.2025 10:14 Reaguje na smějící se bestieNenapsal jste to celé.
Ty nádrže by musely mít velký rozsah kolísání hladiny, v létě až po čertech velký. A to nedělá dobře nikomu, včetně břehů.
Navíc, pro zlepšení kyslíkových poměrů je potřeba nemlít vodu přes MVE, ale rozstřikovat. A zase není náklady na provoz a údržbu čím kompenzovat. Prostě na nápravu škod a problémů se aktuálně spotřebuje víc prostředků, než jaké jsou benefity.
Víte, kompenzovat průšvih, který jsme vlastní hloupostí vyrobili tím, že budu vyrábět průšvihy další, které zlikvidují i to málo benefitů, co se podařilo uchovat (cenná přírodní stanoviště), to také není cesta rozumu, ale hlouposti.
Odpovědět
Ty nádrže by musely mít velký rozsah kolísání hladiny, v létě až po čertech velký. A to nedělá dobře nikomu, včetně břehů.
Navíc, pro zlepšení kyslíkových poměrů je potřeba nemlít vodu přes MVE, ale rozstřikovat. A zase není náklady na provoz a údržbu čím kompenzovat. Prostě na nápravu škod a problémů se aktuálně spotřebuje víc prostředků, než jaké jsou benefity.
Víte, kompenzovat průšvih, který jsme vlastní hloupostí vyrobili tím, že budu vyrábět průšvihy další, které zlikvidují i to málo benefitů, co se podařilo uchovat (cenná přírodní stanoviště), to také není cesta rozumu, ale hlouposti.
JP
Jaroslav Pokorný
17.7.2025 13:52 Reaguje na Jindřich DurasS velkým kolísáním hladiny se počítalo u spodní zdrže, která měla sloužit pro závlahy.
Odpovědět
va
vaber
16.7.2025 07:55Dyje je taková proto ,že do ní lidé vypouštějí sr++ky a lepší to nebude. Kam jinam ty sr++ky a chemikálie pouštět.
Vinen je prý kyslík a nedalo se tomu zabránit,říkají odborníci. Takže vinen není nikdo. To je nejkrásnější závěr pro lidi ,kteří to prý nezpůsobili.
Odpovědět
Vinen je prý kyslík a nedalo se tomu zabránit,říkají odborníci. Takže vinen není nikdo. To je nejkrásnější závěr pro lidi ,kteří to prý nezpůsobili.
MU
Michal Uhrovič
16.7.2025 08:00 Reaguje na vaberNejvětší problém, že tam tečou všechny hnojiva a postřiky zemědělců. Ale kdyby rybáři a rekreanti přestali vypouštět s****y do Nových Mlýnů, velice by to pomohlo. Ale rybáři si zoufají, už asi 10 let.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
16.7.2025 09:36 Reaguje na Michal UhrovičJó jó,
za všechno můžou jenom zemědělci, že ostatní jsou mnohdy
do by tek, nikoho nezajímá !
Odpovědět
za všechno můžou jenom zemědělci, že ostatní jsou mnohdy
do by tek, nikoho nezajímá !
MU
Michal Uhrovič
16.7.2025 10:15 Reaguje na smějící se bestiepodle všech měření nejvíc živí sinice hnojiva a postřiky z polí, potom splašková voda vypoštěná ze všech okolních staveb a černách staveb. Zemědělství potřebujeme, ale vypouštět splašky do NM se dá omezit. Jen chtít. Rybáři by mohli jít příkladem
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.7.2025 13:10 Reaguje na Michal UhrovičNejvětší zdroje P jsou komunální čističky měst a vesnic v povodí.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
17.7.2025 10:21 Reaguje na Michal UhrovičNemáte pravdu. Klíčová živina je fosfor - a jeho dominantním zdrojem jsou odpadní vody. A není to povodí Dyje, z toho se většina zachytí ve Vranově. Je to Svratka, a tedy BRNO a jeho srajdy. Z povodí nad Brnem se zachytí fosfor v nádrži Brno (taky se do ní dávkuje Fe). Takže celkem nekomplikovanou úvahou jsme se dostali na město Brno jako klíčový problém = zlepšit efektivitu čištění odpadních vod a dělat účinná opatření proti proplachům kanalizace za deště do řeky.
Ze zemědělství pochází dusík. Ten je sice hnojivo pro kukuřici atd., ale ve vodě typu NM v podobě dusičnanů spíš pomáhá.
Eroze je naopak totální průšvih. Klesá úrodnost ZPF a zazemňuje se kdeco. Protierozní opatření nechtějí primárně zemědělci (čest výjimkám), protože zbytečné a z EU šikanózní. Možná by měli dostat k náhradě ty odbahňovací práce, aby se jim srovnal pohled.
Pesticidy jsou svinstvo, ale tady zrovna nejsou ten důležitý faktor.
Odpovědět
Ze zemědělství pochází dusík. Ten je sice hnojivo pro kukuřici atd., ale ve vodě typu NM v podobě dusičnanů spíš pomáhá.
Eroze je naopak totální průšvih. Klesá úrodnost ZPF a zazemňuje se kdeco. Protierozní opatření nechtějí primárně zemědělci (čest výjimkám), protože zbytečné a z EU šikanózní. Možná by měli dostat k náhradě ty odbahňovací práce, aby se jim srovnal pohled.
Pesticidy jsou svinstvo, ale tady zrovna nejsou ten důležitý faktor.
JP
Jaroslav Pokorný
17.7.2025 13:56 Reaguje na Jindřich DurasProtierozní opatření nechtějí primárně zemědělci (čest výjimkám), protože zbytečné a z EU šikanózní. ..................
Pro soukromé zemědělce jsou skutečně zbytečná a šikanózní. Zde, ale i jinde, by mohla pomoci jen diktatura státu, kterou jsme ovšem zavrhli a také - kdo by ji prováděl?
Odpovědět
Pro soukromé zemědělce jsou skutečně zbytečná a šikanózní. Zde, ale i jinde, by mohla pomoci jen diktatura státu, kterou jsme ovšem zavrhli a také - kdo by ji prováděl?
JD
Jindřich Duras
17.7.2025 10:52 Reaguje na Michal UhrovičJo a kvalita vody v řece Jihlavě je taky na samostatné vyprávění.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.7.2025 19:56 Reaguje na Jindřich DurasOno ta kvalita vody v řekách protékajících
velkými městy je špatná všude. Voda z řeky
Jihlavy se vylepší v nádrži Vranov, pod
kterým má Dyje kvalitu pstruhového revíru.
To Svratka je pod Brnem na tom opravdu zle.
Brno se neustále rozrůstá a tak nevěřím na
nějaké zlepšení. Ony ty sinice bují i v
pomalu tekoucí řece, pokud je plná fosforu
a jiných živin. Lidstvo se naučilo používat
fosfor i tam, kde ho nikdy nepoužívalo. Pil
tu někdo před 60 léty nějaké limonády plné
fosforečnanů a nebo se používal fosfor jako
konzervant potravin? Ne a totéž při praní.
A přitom stačí málo. Stačilo by radikálně
zdanit vše v čem je obsažen a u zbytných
potravin a v drogérii ho rovnou zakázat.
Já osobně nepiji sračky obsahující fosfor
a vyhýbám se potravinám , které obsahuje.
A není to pouze kvůli vodě, ale zdraví
mého organismu. Viděl jsem pokus s jedním
mládeží oblíbeným nápojem do kterého byla
vložena krychlička čerstvé vepřové játry
a po nějaké době byla z něho vytažena pouze
síťka pevnějších vaziv. Zbytek byl rozpuštěn
kyselinou fosforečnou z nápoje a živým játrům
to určitě taky neprospívá. Poslanci probírají
cukr v nápojích, ale fosfor neřeší proto, že
ty receptury s fosforem vlastní velmi mocné
firmy a ty si nepřejí odstranění fosforu z
nápojů. Totéž je u drogerie a konzervace
potravin. Náš organismus ho využít neumí a
tak ho vylučuje do odpadních vod více, než
celé zemědělství dohromady.
Odpovědět
velkými městy je špatná všude. Voda z řeky
Jihlavy se vylepší v nádrži Vranov, pod
kterým má Dyje kvalitu pstruhového revíru.
To Svratka je pod Brnem na tom opravdu zle.
Brno se neustále rozrůstá a tak nevěřím na
nějaké zlepšení. Ony ty sinice bují i v
pomalu tekoucí řece, pokud je plná fosforu
a jiných živin. Lidstvo se naučilo používat
fosfor i tam, kde ho nikdy nepoužívalo. Pil
tu někdo před 60 léty nějaké limonády plné
fosforečnanů a nebo se používal fosfor jako
konzervant potravin? Ne a totéž při praní.
A přitom stačí málo. Stačilo by radikálně
zdanit vše v čem je obsažen a u zbytných
potravin a v drogérii ho rovnou zakázat.
Já osobně nepiji sračky obsahující fosfor
a vyhýbám se potravinám , které obsahuje.
A není to pouze kvůli vodě, ale zdraví
mého organismu. Viděl jsem pokus s jedním
mládeží oblíbeným nápojem do kterého byla
vložena krychlička čerstvé vepřové játry
a po nějaké době byla z něho vytažena pouze
síťka pevnějších vaziv. Zbytek byl rozpuštěn
kyselinou fosforečnou z nápoje a živým játrům
to určitě taky neprospívá. Poslanci probírají
cukr v nápojích, ale fosfor neřeší proto, že
ty receptury s fosforem vlastní velmi mocné
firmy a ty si nepřejí odstranění fosforu z
nápojů. Totéž je u drogerie a konzervace
potravin. Náš organismus ho využít neumí a
tak ho vylučuje do odpadních vod více, než
celé zemědělství dohromady.
JP
Jaroslav Pokorný
17.7.2025 23:00 Reaguje na Břetislav MachačekKyselina fosforečná, označovaná také jako E338, je v potravinářství běžně používaná jako okyselující látka a regulátor kyselosti. Najdeme ji především v nealkoholických nápojích, jako jsou colové nápoje, kde dodává charakteristickou štiplavou chuť a pomáhá stabilizovat nápoj a udržovat oxid uhličitý. Kromě toho se kyselina fosforečná používá i v dalších potravinách, například v tavených sýrech (jako stabilizátor), v masných výrobcích (pro zlepšení vaznosti vody), v pekařských výrobcích, zmrzlinách, želé a dalších cukrovinkách.
Biologický význam. Kyselina fosforečná je zdrojem fosforu, stabilizuje v potravinách i v trávicím systému některé antioxidanty. Stabilizuje genetický kód DNA, protože tvoří esterové můstky, které drží šroubovici DNA, aby se nerozpadla. Další důležitou funkcí kyseliny fosforečné je její schopnost tvořit makroergické vazby v ATP, dále s glukózou, fruktózou a kyselinou pyrohroznovou. Při odštěpení molekul této kyseliny se uvolní energie 12 kcal/mol, která je okamžitě zpracována pro další funkce a reakce v buňce.
Odpovědět
Biologický význam. Kyselina fosforečná je zdrojem fosforu, stabilizuje v potravinách i v trávicím systému některé antioxidanty. Stabilizuje genetický kód DNA, protože tvoří esterové můstky, které drží šroubovici DNA, aby se nerozpadla. Další důležitou funkcí kyseliny fosforečné je její schopnost tvořit makroergické vazby v ATP, dále s glukózou, fruktózou a kyselinou pyrohroznovou. Při odštěpení molekul této kyseliny se uvolní energie 12 kcal/mol, která je okamžitě zpracována pro další funkce a reakce v buňce.
BM
Břetislav Machaček
18.7.2025 09:42 Reaguje na Jaroslav PokornýHezky jste to přepsal z Wiki, ale je
fajn, když si lidé dohledají to, co
je důležité vědět. U některých lidí
je ale konzumace fosforových látek
přehnaná, ale nikdo v tom smyslu ani
nebije na poplach, neboť producentům těch nápojů se to nehodí do krámu. Za posledních 30 let spotřeba těch
nápojů stoupla násobně a konzervantů
rovněž. Ono stačí číst složení zcela
čerstvého nekonzervovaného produktu
a toho s prodlouženou trvanlivostí.
Při nákupech do zásoby se zákazníci
doslova překrmují konzervanty a na
zdraví lidí se to už podepisuje. Je
to jedno z civilizačních rizik i pro
odpadní vody, protože nadbytek něčeho co tělo nepotřebuje, končí
vyloučeno jako odpad do odpadních
vod. Mimochodem fosfor v pracích
prášcích vizuálně zjasňuje barvy,
ale špínu neodstraňuje.
Odpovědět
fajn, když si lidé dohledají to, co
je důležité vědět. U některých lidí
je ale konzumace fosforových látek
přehnaná, ale nikdo v tom smyslu ani
nebije na poplach, neboť producentům těch nápojů se to nehodí do krámu. Za posledních 30 let spotřeba těch
nápojů stoupla násobně a konzervantů
rovněž. Ono stačí číst složení zcela
čerstvého nekonzervovaného produktu
a toho s prodlouženou trvanlivostí.
Při nákupech do zásoby se zákazníci
doslova překrmují konzervanty a na
zdraví lidí se to už podepisuje. Je
to jedno z civilizačních rizik i pro
odpadní vody, protože nadbytek něčeho co tělo nepotřebuje, končí
vyloučeno jako odpad do odpadních
vod. Mimochodem fosfor v pracích
prášcích vizuálně zjasňuje barvy,
ale špínu neodstraňuje.
JP
Jaroslav Pokorný
18.7.2025 12:07 Reaguje na Břetislav MachačekSouhlasím s vámi. Ale fosfáty změkčují vodu a tak pomáhají uvolňovat špínu do roztoku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.7.2025 12:31 Reaguje na Jaroslav PokornýTo dokáže i soda, která se na to používala kdysi ve formě Žabky určené ke změkčení vody
a taky k namáčení před praním. Šlo to kdysi i pomocí sodného
mýdla v tvrdé studené vodě horských toků a pouze ručně.
Mimochodem úspora prací vody znamená koncentrovat roztok
sajrajtů. Nedostatečné vymáchání má za následek
ulpění těch sajrajtů v prádle
a jeho přenos na kůži a jeho
vdechování při uvolnění. Na
to je nejhorší prevít aviváž,
která se už ani nevyplachuje
a zůstává v textilu po praní.
Když jsem poprvé viděl vzorec
aviváže, tak jsem ji vyloučil
z domácnosti jako zbytečný
škodlivý sajrajt.
Odpovědět
a taky k namáčení před praním. Šlo to kdysi i pomocí sodného
mýdla v tvrdé studené vodě horských toků a pouze ručně.
Mimochodem úspora prací vody znamená koncentrovat roztok
sajrajtů. Nedostatečné vymáchání má za následek
ulpění těch sajrajtů v prádle
a jeho přenos na kůži a jeho
vdechování při uvolnění. Na
to je nejhorší prevít aviváž,
která se už ani nevyplachuje
a zůstává v textilu po praní.
Když jsem poprvé viděl vzorec
aviváže, tak jsem ji vyloučil
z domácnosti jako zbytečný
škodlivý sajrajt.
JP
Jaroslav Pokorný
18.7.2025 22:44 Reaguje na Břetislav MachačekNo, já jsem ten vzorec ani neviděl a taky jsem ji vyloučil. Žádnýho "zajíce" v prádle nepotřebuji.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
18.7.2025 22:45 Reaguje na Jaroslav PokornýA proč se používají fosfáty místo sody?? Je z toho větší zisk??
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.7.2025 12:44 Reaguje na Michal UhrovičRybáři mají kolem svých boudiček kadibudky a když umyjí nádobí, "chlejstnou" vodu kolem na trávník, který všechny saponáty zachytí. Umývat se chodí do jezera a mýdlo, v té koncentraci, rozhodně nevadí. Problémem jsou velká moderní rekreační centra. Ta musí mít sprchy a splachovací záchody a co s těmi splašky? I když se vybudují čističky, tak ty zachytí ty nejméně problematické tuhé části, ale ty rozpuštěné chemikálie, léčiva a pod. projdou do vody. A v těch odpadních vodách je hodně fosforu, z polí se spláchne hlavně dusík, a sinice jásají.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
16.7.2025 12:53 Reaguje na Jaroslav PokornýSouhlasím, rybáři jsou asi nejmenšími viníky. Ale už 10 let zoufají a nikdo nic nedělá. Asi zoufají na špatných místech.
Souhlasíte s tím, že kdyby se zamezilo vypouštět splašky do nádrže, tak by to pomohlo více než zvýšení hladiny. S těmi poli se nic nezmůže, to byl musela být shoda napříč EU o používání hnojiv atd. a to už se tu řeší dlouho
Odpovědět
Souhlasíte s tím, že kdyby se zamezilo vypouštět splašky do nádrže, tak by to pomohlo více než zvýšení hladiny. S těmi poli se nic nezmůže, to byl musela být shoda napříč EU o používání hnojiv atd. a to už se tu řeší dlouho
JD
Jindřich Duras
17.7.2025 10:26 Reaguje na Michal UhrovičJo, ale chce to radikálně omezit znečištění z BRNA! A k tomu erozi ze ZP. Tohle jsou ty klíče. Jasné, srozumitelné, aktuálně neřešitelné. Odporovat budou Brňáci (zvýší se cena stočného, o když velmi málo) a zemědělci, kterým je eroze jaksi šumák.
A pak se můžeme začít bavit, co s tím fosforovým bahnem, jak s rybí obsádkou a tak podobně.
Odpovědět
A pak se můžeme začít bavit, co s tím fosforovým bahnem, jak s rybí obsádkou a tak podobně.
JD
Jindřich Duras
17.7.2025 10:33 Reaguje na vaberDyje je nedobrá nad Vranovem. Tam se ale voda dost vyčistí, takže do NM vtéká už docel dobrá. Svratka je problém...Jo a Jihlava taky...
A závěr, že vinen není nikdo, je u nás velmi oblíbený a zcela neprůstřelný.
Za erozi může déšť, za přetoky z kanalizace taky, za nadbytek fosforu ve vodách legislativa (kterou jsme si předtím trestuhodně uvolnili). No a je to.
Odpovědět
A závěr, že vinen není nikdo, je u nás velmi oblíbený a zcela neprůstřelný.
Za erozi může déšť, za přetoky z kanalizace taky, za nadbytek fosforu ve vodách legislativa (kterou jsme si předtím trestuhodně uvolnili). No a je to.
JP
Jaroslav Pokorný
17.7.2025 14:05 Reaguje na Jindřich DurasKde se bere fosfor v odpadních vodách?? Hlavně z pracích prostředků, změkčuje vodu, takže se pere lépe. Je možno ho něčím nahradit? Lze, ale je to dražší. Částečná pomoc? Něco ze socialismu. Prací prášky byly relativně drahé a prodávaly se po 600 g. Všeobecně se jimi šetřilo. Nebyla na ně masivní reklama typu: "Kup 10 kg a každý kg budeš mít o 3 Kč levnější." A za měsíc: "Náš supervynikající prášek za pouhých xyKč/kg nahradí starý, neúčinný prášek." Co ale dělat s těmi minulými 10 kg? No, rychle je házet do pračky.
V malých vesnicích bez kanalizace by se splašky měly vyvážet na pole, louky a do městských čistíren. Pak by fosfor hnojil. No a kde jsou malé čistírny, jako v mé rodné vsi na malém potoku, tam by za ní ještě měl být biologický stupeň - mokřad s rákosinou - která by odčerpávala fosfor a následně kompostovala.
Odpovědět
V malých vesnicích bez kanalizace by se splašky měly vyvážet na pole, louky a do městských čistíren. Pak by fosfor hnojil. No a kde jsou malé čistírny, jako v mé rodné vsi na malém potoku, tam by za ní ještě měl být biologický stupeň - mokřad s rákosinou - která by odčerpávala fosfor a následně kompostovala.
JP
Jaroslav Pokorný
17.7.2025 23:04 Reaguje na Jaroslav PokornýOprava: Splašky z vesnic by se NEměly vyvážet do městských čistíren.
Odpovědět
EB
JD
Jindřich Duras
17.7.2025 10:27 Reaguje na Emil Bernardy:-) :-D!!!
Jojo, udělejte si trojčlenkou propočet :-)!
Odpovědět
Jojo, udělejte si trojčlenkou propočet :-)!
PH
Pavel Hanzl
16.7.2025 12:03Chtít vysoký průtok celý rok je sice velmi hezké, ale neřekli, kde na to vzít vodu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.7.2025 13:11 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://hydro.chmi.cz/hppsoldv/popup_hpps_prfdyn.php?seq=307005 Prndáte dnes teče asi 16m3
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.7.2025 12:19Požadavky míří na zajištění stabilního minimálního průtoku alespoň osm metrů krychlových za sekundu po celý rok. V letních měsících má pak vzrůst na devět až 11 metrů krychlových. .................
Logicky může vytékat max. tolik, kolik přitéká. A nějaká akumulace? Na jak dlouho by vydržela.
Odpovědět
Logicky může vytékat max. tolik, kolik přitéká. A nějaká akumulace? Na jak dlouho by vydržela.
SV
Slavomil Vinkler
16.7.2025 13:06 Reaguje na Jaroslav PokornýPodívejte, ono letos šlo asi o cca 4-6 dnů, kdy nebyl kyslík, tj. ten průtok by přece nebyl problém. Ovšem je třeba nejen průtok, ale i průtok z nádrže rozstřikem nikoli přes turbínu, která dává bezkyslíkatou vodu. A navíc by to potřebovalo několik okysličovadel alespoň po splav v bulharech.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.7.2025 13:37 Reaguje na Slavomil Vinklerkdyž už nějaké řešení, mělo by být komplexní. To, že řeky jsou stokama není problém jen Dyje. V době nedostatečného průtoku jsou spíš fekální kanalizací.
JESTLI NĚKDO JÍ TY RYBY NAKRMENÉ FARMAKY, DROGAMA, HORMONY, Psychofarmaky,FOSFOREM, MIKROPLASTY A PFAS CHENIÍ A DALŠÍMI "DOCHUCOVADLY" PŘEPASÍROVANÉ PŘES KANALIZACI HOMO SAPIENS ZEJMÉNA.
TY RYBY V ŘEKÁCH JSOU DO KAFILÉRKY.
Odpovědět
JESTLI NĚKDO JÍ TY RYBY NAKRMENÉ FARMAKY, DROGAMA, HORMONY, Psychofarmaky,FOSFOREM, MIKROPLASTY A PFAS CHENIÍ A DALŠÍMI "DOCHUCOVADLY" PŘEPASÍROVANÉ PŘES KANALIZACI HOMO SAPIENS ZEJMÉNA.
TY RYBY V ŘEKÁCH JSOU DO KAFILÉRKY.
EB
Emil Bernardy
16.7.2025 13:50 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPane Jaroslave,musím se přít.... :-)) ale aspirín a hormonální antikoncepce opravdu jsou plivnutí do oceánu.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.7.2025 16:14 Reaguje na Emil BernardyTo, že ryby jsou v řekách zdrogovaný je docela běžné a i to, že rybáři říkají, že ryby mění za života pohlaví na základě znečištění vody.
Ryby jsou celkem malé organismy, pokud žijí v tak znečištěných vodách, tak se to do nic dostává.
Odpovědět
Ryby jsou celkem malé organismy, pokud žijí v tak znečištěných vodách, tak se to do nic dostává.
EB
Emil Bernardy
16.7.2025 16:20 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZměny pohlaví,tak proto to leze i na člověka.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.7.2025 18:10 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKdyž už nějaké řešení, tak lépe něco než nic. Začít zvýšenou zásobou vody, měřením kyslíku, zvýšeným průtokem , když není kyslík, vypnutím turbíny, když není kyslík, provzdušňováním, když není kyslík. No a pak zlepšovat čističky.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
17.7.2025 10:29 Reaguje na Slavomil VinklerTakže náklady porostou, přínosy klesají. Už teď je to celé v mínusu.
Možná je čas si položit otázku po smyslu těch nádrží a jestli se nevrátit k lužnímu pralesu...
Odpovědět
Možná je čas si položit otázku po smyslu těch nádrží a jestli se nevrátit k lužnímu pralesu...
JP
BM
Břetislav Machaček
17.7.2025 10:44Jsem zvědav na to kompromisní řešení, protože 100% účinné řešení ZATÍM
není reálné nikde. Těžba sedimentů je iluzí z důvodu přísných norem kvůli
kontaminacím. Zabránit splachům z okolí se taky vždy nepodaří zamezit a už
vůbec nechci polemizovat o účinnosti ČOV. Čím delší má řeka s přítoky své
povodí, tím více narůstají uvedená rizika. K závlahám lze používat POUZE
vodu ze zásob po nadměrných srážkách a to není voda z řeky bez nádrží.
Pokud projektuji přehradu k závlahám s kolísáním hladiny, tak ji nemám
později užívat k rekreaci a zakazovat kolísání. Zvýšení hladiny o 70cm
by vytvořilo dostatečný retenční prostor pro krizové situace na Dyji,
ale provozovateli rekreačních ploch nastrčení aktivisté to odmítají.
Bodejž by ne! Menší pláže a okolí = méně koupajících, méně stanujících
= menší zisky. To za nějaký příspěvek na činnost aktivistům přece stojí!
No a vodní elektrárna? Pokud nyní slouží v noci jako náhrada za výpadky
výkonu solárů, tak bude nadále vypouštět ty v noci uhynulé sinice do
řeky. Každopádně více vody znamená větší naředění živin a pomalejší
prohřívání celého vodního sloupce. To okecat nelze a pokud se nenavýší
objem nádrže, tak se situace asi bude zase opakovat, protože se nádrž
více prohřívá a koncentrace živin je větší, než při zvýšeném objemu.
V budoucnu se žádné řeky do kterých ústí ochozy kanalizací a výtoky z
ČOV se zbytky živin a škodlivin bez zásobních nádrží k ředění toho všeho
neobejdou. Je si třeba nalít čistého vína, když už vypouštíme nečistoty
a raději zachycovat v nádržích přívalové srážky a jimi nečistoty ředit.
Jiná cesta není a nebude ještě dlouho, protože odstranění znečištění je
zatím iluzí. Relativně schůdným řešením snížení živin v nádržích je
podpora růstu vodních rostlin s jejich těžbou a využitím mimo nádrže.
Tím se živiny ODSTRANÍ a už v ní nekolují, jako když v ní odumřou a
nebo jsou spaseny amury a vyloučeny jejich trusem do vody. To znamená
řídit obsádku amurů cyklicky s pár roky hájení a naopak intenzivního
odlovu. Při jejich absenci se rostliny rozšíří, vytěží a nebo následně
amury spasou a živiny s rybím masem opustí nádrž. U nás vadily koupajícím
rostliny a zvýšeným stavem amurů téměř vymizely. Odlovem ryb mizí z vody
i ty živiny a situace se bude po čase opakovat. Stavy amurů poklesnou
a když se rostliny znovu objeví, tak se amuři dosadí a živiny odstraní.
Je to jednoduché a je to taky o skladbě rybí obsádky a o případné těžbě
rostlin. Například na nedalekém Hlučínském jezeru(štěrkovna) se rostliny
odstraňovaly v minulosti plovoucím kombajnem a úbytek živin byl evidentní.
Vznikl z nich hodnotný kompost a jezero se evidentně pročistilo. Chce to
pouze nastavit na každou vodu hospodaření na míru a pouze NEDĚLAT NIC!
Odpovědět
není reálné nikde. Těžba sedimentů je iluzí z důvodu přísných norem kvůli
kontaminacím. Zabránit splachům z okolí se taky vždy nepodaří zamezit a už
vůbec nechci polemizovat o účinnosti ČOV. Čím delší má řeka s přítoky své
povodí, tím více narůstají uvedená rizika. K závlahám lze používat POUZE
vodu ze zásob po nadměrných srážkách a to není voda z řeky bez nádrží.
Pokud projektuji přehradu k závlahám s kolísáním hladiny, tak ji nemám
později užívat k rekreaci a zakazovat kolísání. Zvýšení hladiny o 70cm
by vytvořilo dostatečný retenční prostor pro krizové situace na Dyji,
ale provozovateli rekreačních ploch nastrčení aktivisté to odmítají.
Bodejž by ne! Menší pláže a okolí = méně koupajících, méně stanujících
= menší zisky. To za nějaký příspěvek na činnost aktivistům přece stojí!
No a vodní elektrárna? Pokud nyní slouží v noci jako náhrada za výpadky
výkonu solárů, tak bude nadále vypouštět ty v noci uhynulé sinice do
řeky. Každopádně více vody znamená větší naředění živin a pomalejší
prohřívání celého vodního sloupce. To okecat nelze a pokud se nenavýší
objem nádrže, tak se situace asi bude zase opakovat, protože se nádrž
více prohřívá a koncentrace živin je větší, než při zvýšeném objemu.
V budoucnu se žádné řeky do kterých ústí ochozy kanalizací a výtoky z
ČOV se zbytky živin a škodlivin bez zásobních nádrží k ředění toho všeho
neobejdou. Je si třeba nalít čistého vína, když už vypouštíme nečistoty
a raději zachycovat v nádržích přívalové srážky a jimi nečistoty ředit.
Jiná cesta není a nebude ještě dlouho, protože odstranění znečištění je
zatím iluzí. Relativně schůdným řešením snížení živin v nádržích je
podpora růstu vodních rostlin s jejich těžbou a využitím mimo nádrže.
Tím se živiny ODSTRANÍ a už v ní nekolují, jako když v ní odumřou a
nebo jsou spaseny amury a vyloučeny jejich trusem do vody. To znamená
řídit obsádku amurů cyklicky s pár roky hájení a naopak intenzivního
odlovu. Při jejich absenci se rostliny rozšíří, vytěží a nebo následně
amury spasou a živiny s rybím masem opustí nádrž. U nás vadily koupajícím
rostliny a zvýšeným stavem amurů téměř vymizely. Odlovem ryb mizí z vody
i ty živiny a situace se bude po čase opakovat. Stavy amurů poklesnou
a když se rostliny znovu objeví, tak se amuři dosadí a živiny odstraní.
Je to jednoduché a je to taky o skladbě rybí obsádky a o případné těžbě
rostlin. Například na nedalekém Hlučínském jezeru(štěrkovna) se rostliny
odstraňovaly v minulosti plovoucím kombajnem a úbytek živin byl evidentní.
Vznikl z nich hodnotný kompost a jezero se evidentně pročistilo. Chce to
pouze nastavit na každou vodu hospodaření na míru a pouze NEDĚLAT NIC!
JK
Janik K
17.7.2025 11:13To je tady zase blbostí. Stačilo by poslouchat lidi jako je Jindřich Duras... Exrementy tisíců a tisíců lidí denně končí v NV přímo tam, na místě. Nemluvě o moři sraček co do přítoku valí města. Jen Brno má přes 40 odlehčovacích komor a stačí mírný déšť a přepouští vesele do řeky a vy po proudu se z toho poserte. Zvednutí hladiny nic nevyřeší, jen dočasně přitáhne další lidi=další sračky, tuny krmení naházené denně do vody...
Odpovědět
jv
josef vyskočil
18.7.2025 05:31co takhle bagrovat rybníky aby v horku nebyly mělkou varnou konvicí , a co takhle zajistit aby se alespon v části povodí ohrožených řek nepěstovaly plodiny náročné na hnojiva kterážto poté, spláchnutá do řeky, množí ve vodě sinice .. konceptuální myšlení očividně není silnou stránkou všech těch absolventů humnitních fakult
Odpovědět
JK
Janik K
18.7.2025 05:51 Reaguje na josef vyskočilŽe by jsme jako vybagrovali NV a z toho materiálu vytvořili další špičák jo? Plocha NV zabírá zhruba tolik půdy kolik ji končilo pří záplavách pod vodou. Možná je čas, místo vaření sinicové polívky, zvednout stavidla a dát krajině šanci se o sebe postarat.
Odpovědět
JK
BM
Břetislav Machaček
18.7.2025 10:02 Reaguje na Janik KZ NICNEDĚLÁNÍ ruce nebolí, ale nicneděláním je hlavně to
ládování řek fosforem z ČOV. Nebýt ho z Brna ve vodě tolik,
tak voda v nádržích nekvete a bude kvést i v řece, pokud
do ní bude stále proudit. Jak se fosforu řeka zbaví víte?
Zmizí sám od sebe? Ano, ale sinicemi a jinými konzumenty
fosforu včetně rostlin, které při odumření zaprasí vodu tak,
že sežerou při zahnívání zbytek kyslíku. V mém okolí teče
jeden místní potok s výtoky ze septiků a žump. Je zcela
zarostlý rostlinstvem, které spotřebovávají ty živiny, ale
rybám to je málo, protože tam jsou neviditelné škodliviny.
Laici se diví, že v průzračné vodě nejsou ryby, ale víme
proč. Navíc loni do potoka vytáhly ryby z řeky po povodni
a pár dnů i pobyly, protože ty škodliviny byly naředěny.
Za dva týdny už je nemělo co ředit a tak se ryby stáhly
zpět do řeky. Kam se mají stáhnout ze znečištěné řeky? Na
podzim rostliny odumírají a potok je smrdutou stokou s
hnilobným zápachem z hnijících rostlin. To NICNEDĚLÁNÍ prosazované vzývači Matky přírody, co prý SAMA vše vyřeší, platí pro panenskou přírodu a nikoliv pro přírodu, kterou zatěžujeme jedy, hnojivy a jinými sajrajty. Sama to příroda už nevyřeší a MUSÍME to řešit my!
Odpovědět
ládování řek fosforem z ČOV. Nebýt ho z Brna ve vodě tolik,
tak voda v nádržích nekvete a bude kvést i v řece, pokud
do ní bude stále proudit. Jak se fosforu řeka zbaví víte?
Zmizí sám od sebe? Ano, ale sinicemi a jinými konzumenty
fosforu včetně rostlin, které při odumření zaprasí vodu tak,
že sežerou při zahnívání zbytek kyslíku. V mém okolí teče
jeden místní potok s výtoky ze septiků a žump. Je zcela
zarostlý rostlinstvem, které spotřebovávají ty živiny, ale
rybám to je málo, protože tam jsou neviditelné škodliviny.
Laici se diví, že v průzračné vodě nejsou ryby, ale víme
proč. Navíc loni do potoka vytáhly ryby z řeky po povodni
a pár dnů i pobyly, protože ty škodliviny byly naředěny.
Za dva týdny už je nemělo co ředit a tak se ryby stáhly
zpět do řeky. Kam se mají stáhnout ze znečištěné řeky? Na
podzim rostliny odumírají a potok je smrdutou stokou s
hnilobným zápachem z hnijících rostlin. To NICNEDĚLÁNÍ prosazované vzývači Matky přírody, co prý SAMA vše vyřeší, platí pro panenskou přírodu a nikoliv pro přírodu, kterou zatěžujeme jedy, hnojivy a jinými sajrajty. Sama to příroda už nevyřeší a MUSÍME to řešit my!
JK
Janik K
18.7.2025 12:22 Reaguje na Břetislav MachačekNebolí ruce.., s váma je sranda. Pročtěte si znovu moje příspěvky, jste to celé nějak pomotal.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.7.2025 12:42 Reaguje na Janik KRaaguji na příspěvky z 18.7. 5.51 a 5.52.které jsou
o rezignaci a ponechání čištění odpadních vod na
přírodě. Nikde jsem od vás nečetl, jak vyčistíte
odpadní vody od fosforu z Brna a okolí. Pokud to
vyřešíte, tak vás osobně navrhnu na Nobelovu cenu.
Já řešení znám, ale je pro současnou společnost
neprůchodné, když se NECHCE obejít bez fosforu
v nealkoholických nápojích, jako konzervantů a
zesvětlovačů textilu při praní. Od toho jen tak
lidé neodstoupí a tak nezbývá nic jiného, než
nechat přírodu dál trpět.
Odpovědět
o rezignaci a ponechání čištění odpadních vod na
přírodě. Nikde jsem od vás nečetl, jak vyčistíte
odpadní vody od fosforu z Brna a okolí. Pokud to
vyřešíte, tak vás osobně navrhnu na Nobelovu cenu.
Já řešení znám, ale je pro současnou společnost
neprůchodné, když se NECHCE obejít bez fosforu
v nealkoholických nápojích, jako konzervantů a
zesvětlovačů textilu při praní. Od toho jen tak
lidé neodstoupí a tak nezbývá nic jiného, než
nechat přírodu dál trpět.
JK
Janik K
18.7.2025 16:14 Reaguje na Břetislav MachačekPodívejte, asi to myslíte dobře, ale mě je to fuk a nikdo, opravdu nikdo nemá čas se tím zabývat. Píšu poslouchejme ODBORNÍKY jako pan Duras, kteří dokážou navrhnout kompexní řešení. Pokud jste debatu čet, tak víte co tím myslím a pokud jste odborník dejte se s nimi dohromady. Tyhle debaty "já bych věděl" na ekolistu jsou a to doslova, o hovně, protože Dyje, Svratka a ani třeba Včelínek ten čas nemají. To že napíšu dejme šanci přírodě, neznamená ani omylem, že ji necháme napospas rybářům, hoteliérům..nebo třeba městům co neví kam s hovnama a těď si poraď poraď holka. Když nastavíme s pomocí ODBORNÍKU komplexní management péče o krajinu a budeme ho vyžadovat, tak o zbytek se příroda naprosto v klidu postará. Hezký den.
Odpovědět
JO
Jarka O.
18.7.2025 17:10 Reaguje na Janik KPříspěvek p. Macháčka o chemií a fosfátech v každodenním životě považuji za důležitý. Do řešení je důležité zapojit spotřební průmysl a např., ale nejen, kontrolovat zákaz fosforu v detergentech. P. Duras může mít poradní hlas, ale jeho řešením bylo vypustit 2.nádrž, protože někdo pred 50 letí při tehdejším stavu techniky věštil, že:"Tam bude špatná voda". Výsměch bazénové chemii nepovažuji za moudrý. Naštěstí nyní začal mluvit o stavu řek.
Management krajiny je určitě dobrá věc jako součást těch řešení.. Pěkný den
Odpovědět
Management krajiny je určitě dobrá věc jako součást těch řešení.. Pěkný den
JP
Jaroslav Pokorný
18.7.2025 22:49 Reaguje na Břetislav MachačekNikde jsem od vás nečetl, jak vyčistíte
odpadní vody od fosforu z Brna a okolí. Pokud to
vyřešíte, tak vás osobně navrhnu na Nobelovu cenu. .................
Já bych návrh měl. Pod Brnem, za čističkami, udělat velké mělké laguny s rákosinami a tudy prohánět vyčištěné vody. A pak teprve vodu pouštět do řeky. Rostliny sklízet a kompostovat. Rákosinami by se i mohly krmit nutrie ve farmách.
Odpovědět
odpadní vody od fosforu z Brna a okolí. Pokud to
vyřešíte, tak vás osobně navrhnu na Nobelovu cenu. .................
Já bych návrh měl. Pod Brnem, za čističkami, udělat velké mělké laguny s rákosinami a tudy prohánět vyčištěné vody. A pak teprve vodu pouštět do řeky. Rostliny sklízet a kompostovat. Rákosinami by se i mohly krmit nutrie ve farmách.
JP
Jaroslav Pokorný
18.7.2025 12:26 Reaguje na Břetislav MachačekNo, dříve, za mého dětství, se břehy potoků vysekávaly a vypásaly. Tím se živiny odnášely dál. Kadibudky byly u hnojiště, pokud ne, tak se obsah vyvážel do kompostů a na pole. No a maminka právala vždy v pondělí, prádlo vyvářela a drbala na valše, používala mýdlo a prádlo pak bělilo Slunce na bělidle. Špinavou vodu jsme vylévali před domem na trávník. Kdo by se s ní tahal dál do potoka.
Pak přišel pokrok. V vesnici se zavedl vodovod - přestali jsme nosit vodu ze studánky - začaly se budovat splachovací záchody. Přepady z prostých žump šly do potoka. Nebo byl nekvalitní beton a žumpy prosakovaly. A pak další pokrok - domácí chemie. To byla krása, jak se krásně smývaly mastnoty s nádobí, jak se prádlo krásně a pohodlně pralo v pračkách.
Odpovědět
Pak přišel pokrok. V vesnici se zavedl vodovod - přestali jsme nosit vodu ze studánky - začaly se budovat splachovací záchody. Přepady z prostých žump šly do potoka. Nebo byl nekvalitní beton a žumpy prosakovaly. A pak další pokrok - domácí chemie. To byla krása, jak se krásně smývaly mastnoty s nádobí, jak se prádlo krásně a pohodlně pralo v pračkách.
JP
Jaroslav Pokorný
18.7.2025 12:17 Reaguje na Janik KBagrovat se samozřejmě nebude, to by nikdo nezaplatil. Prostě za desítky let tam vzniknou mokřady a postupně opět lužní les. Jen o pár m výše než byl původní.
Jen pro zajímavost, u Dolních Věstonic je archeologická lokalita, staroslovanské sídliště. Je cca 9 m hluboko pod náplavy. Otázka zněla, proč v takovém záplavovém území si Slované obydlí stavěli. Stejně jako ve známých Mikulčicích. Tam jsou náplavy 4-6 m. Jenže tehdy záplavy nebyly. Na horách a kopcích byly husté (pra)lesy, sníh na jaře odtával pomalu a voda stačila odtékat. Ano, ta sídliště stála v bažinách. Což byla ochrana.
Odpovědět
Jen pro zajímavost, u Dolních Věstonic je archeologická lokalita, staroslovanské sídliště. Je cca 9 m hluboko pod náplavy. Otázka zněla, proč v takovém záplavovém území si Slované obydlí stavěli. Stejně jako ve známých Mikulčicích. Tam jsou náplavy 4-6 m. Jenže tehdy záplavy nebyly. Na horách a kopcích byly husté (pra)lesy, sníh na jaře odtával pomalu a voda stačila odtékat. Ano, ta sídliště stála v bažinách. Což byla ochrana.
JP
Jaroslav Pokorný
18.7.2025 12:11 Reaguje na josef vyskočilCo se týče hnojení, tak problémem je jen dusík, který se z půdy snadno vyplavuje. Ostatní živiny jsou pevně vázány. Fosfor se do řek dostává ze splaškových vod. Pro zemědělce úkol, hnojit dusíkem méně, ale častěji - což znamená opakované pojezdy po poli. A teď "babo raď".
Odpovědět
