Otevřela se cesta k financování výstavby horkovodu z Dukovan do Brna z výnosů dražeb povolenek
18.7.2025 05:58 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Jaderná elektrárna Dukovany
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Petr Adamek / Wikimedia Commons
Strategický infrastrukturní projekt, jehož hlavním investorem jsou Teplárny Brno, má za cíl propojit brněnskou dálkovou tepelnou síť se stávajícími bloky jaderné elektrárny Dukovany, a tím zajistit stabilní, nízkoemisní dodávku tepla obyvatelům Brna a okolí a významně tak snížit závislost vytápění na dodávkách zemního plynu. Vláda už dříve schválila souhlasné stanovisko k novele zákona o liniových stavbách, díky níž byl horkovod zařazen mezi prioritní stavby, což umožní urychlit jeho výstavbu.
„Realizace tohoto projektu představuje významný krok směrem k moderní, udržitelné a energeticky soběstačné budoucnosti Brna, která přinese nejen ekologické, ale i ekonomické výhody pro jeho obyvatele. Horkovod významně přispěje ke stabilizaci dodávek tepla, snížení emisí skleníkových plynů a omezení závislosti města na dováženém plynu, na kterém je aktuálně závislé z 80 procent,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Dukovany by měly podle jeho slov v budoucnu zajistit polovinu potřeby tepla v Brně a přilehlých obcích. „Fakticky se tak Brno zbaví plynu, protože bude vyrábět teplo z odpadu ze SAKA, z biomasy v Maloměřicích a Obřanech a z horkovodu. Dojde také k přechodu lokálních plynových kotelen na centrální zásobování, čímž se celý systém zase uzavře v kruhu. Je to další krok v rámci modernizace teplárenství směrem k energetické nezávislosti a bezpečnosti České republiky,“ dodal ministr životního prostředí.
Projekt byl úspěšně předložen do prvního kola výzvy I+ 1/2025 vyhlášené v první polovině roku 2025 a obdržel podpůrné stanovisko Státního fondu životního prostředí ČR, které potvrzuje jeho způsobilost k podpoře.
„V rámci prvního kola výzvy I+ jsme posuzovali projektový záměr výstavby horkovodu Brno-Dukovany z mnoha aspektů. Zajímaly nás samozřejmě očekávané přínosy celého projektu, technické řešení, udržitelnost, ale i potenciál dalšího rozvoje,“ upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman s tím, že dotační podpora bude projektu poskytnuta na základě rozhodnutí ministra, pokud projekt splní všechny podmínky výzvy.
Druhé kolo dotační výzvy, které umožní projektu od roku 2027 čerpat finance z výnosů dražeb emisních povolenek, se pro příjem žádostí otevřelo 10. července a potrvá do 30. září 2025. Administraci výzvy zajišťuje Státní fond životního prostředí ČR, který bude od roku 2026 hlavním příjemcem prostředků z výnosů z dražeb emisních povolenek.
Předpokládané celkové investiční náklady projektu jsou přibližně 16,3 miliardy korun, dotační podpora může dosáhnout až 11 miliard korun, přičemž definitivní výše podpory bude stanovena po posouzení projektu včetně finanční analýzy pro stanovení mezery ve financování. Zahájení výstavby horkovodu je naplánováno na rok 2027, teplo by měl Brnu dodávat od roku 2031.
Projekt horkovodu Dukovany–Brno je součástí širší transformace teplárenství v České republice a navazuje na modernizační úsilí v oblasti distribuce tepla v Brně. Zároveň představuje klíčový strategicky energetický krok směřující k dosažení klimatických cílů České republiky a naplnění souvisejících českých a unijních závazků.
reklama
Dále čtěte |
V Irsku vyrábějí elektřinu obří draci
Začínají platit novely energetického zákona týkající se plynu a ukládání energie
Pardubice se připravují na sdílení elektřiny z vlastních výroben
Další články autora |
Vláda schválila nový Plán odpadového hospodářství: konec skládkování a maximální recyklace
Veronika Krejčí: Vláda schválila strategie pro využívání biometanu a geotermální energie. Cílem je větší energetická bezpečnost a menší závislost na fosilních palivech
Ministerstvo představilo nový finanční nástroj pro podporu cirkulární ekonomiky
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (61)
ss
MU
Michal Uhrovič
18.7.2025 10:28 Reaguje na smějící se bestieProč jste o to neusiloval a nekandidoval, aby se to tak udělalo?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
18.7.2025 11:59 Reaguje na smějící se bestieNa to tehdy nebylo dost peněz a sil. Ale byl plánovaný, jenže politické turbulence jeho stavbu znemožnily.
Odpovědět
sv
s v
19.7.2025 09:26 Reaguje na Jaroslav PokornýNebyli lidi a nebyl materiál protože soudruzi místo investic do infrastruktury raději dotovali zbrojovky, které zadarmo dodávali zbraně psychopatům jako kaddáfí nebo saddám nebo do russovětska.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
19.7.2025 16:45 Reaguje na s vKdybys mlčel, tak by tě lidé mohli považovat za filosofa.
Odpovědět
sv
s v
19.7.2025 22:35 Reaguje na Jaroslav PokornýPokud máš pocit, soudruhu, že bys mohl být považován za filozofa, tak jsi na šeredném omylu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.7.2025 17:22 Reaguje na s vPřesně tak, my dávali asi 7% HDP na zbrojení a ještě jsme vyzbrojovali nejhorší šmejdy a teroristy světa. Proto Havel hovořil o tom, že to zastavíme, což bolšáni zneužili k mediálním lžím, jak Havel zničil zbrojní průmysl.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.7.2025 15:08 Reaguje na smějící se bestieNo však to tak bude - nový blok + horkovod.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.7.2025 07:27 Reaguje na smějící se bestiev tom padesáti kilometrovém potrubí bude víc vody než ve vodní nádrži Nové Mlýny...
technicky jde postavit kdejaká "blbost".
Odpovědět
technicky jde postavit kdejaká "blbost".
EN
Emil Novák
19.7.2025 08:57 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPlácáte nesmysly. Není to ani promile vody ve vodní nádrži Nové Mlýny a žádná "blbost" to není.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
19.7.2025 16:46 Reaguje na Emil NovákAle to není podstatné. Jsem zvědav, zda se na horkovod připojí i okolní obce.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
20.7.2025 07:16 Reaguje na Jaroslav Pokorný...mohli by pěstovat zeleninu v místě bydliště...
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
21.7.2025 11:34 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTo jistě také. Mohli by si přitápět skleníky. Otázka je, kolik nakonec to teplo bude stát.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
20.7.2025 07:14 Reaguje na Emil Novákona ta voda bude putovat z elektrárny do Brna a pak druhým potrubím zpět, stejně, jako to je z Mělníka do Prahy....technologie horkovodu je otázka, jestli není lepší pára s kondenzačním zařízením...
100 KM trubek je bizarní v případě Brna...
v Turowě u elektrárny udělali skleníky to dává větší smysl...
Odpovědět
100 KM trubek je bizarní v případě Brna...
v Turowě u elektrárny udělali skleníky to dává větší smysl...
EN
Emil Novák
20.7.2025 07:22 Reaguje na Jaroslav Řezáč1) Že bude "ta voda bude putovat z elektrárny do Brna a pak druhým potrubím zpět" vůbec nic nemění na nesmyslnosti vašeho původního tvrzení.
2) Je to 84 kilometrů a nikoliv 100 kilometrů.
3) Bizarního na tom není vůbec nic a skleníky si může u Dukovan postavit kdo chce a kolik chce s horkovodem i bez něj.
Odpovědět
2) Je to 84 kilometrů a nikoliv 100 kilometrů.
3) Bizarního na tom není vůbec nic a skleníky si může u Dukovan postavit kdo chce a kolik chce s horkovodem i bez něj.
va
vaber
20.7.2025 17:03 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJak jsem psal ,kdysi jsem pracoval na kompresorových stanicích plynovodů, hodně dávno a z výfuku plynových turbin šly spaliny stovky stupňů ,taky se mluvilo o sklenících ,ale asi to nikdy nepostavili.
Dnes možná používají na pohon kompresorů elektromotory. Nebo už všechny kompresorky jsou odstavené, nevím? jsem dlouho mimo.
Odpovědět
Dnes možná používají na pohon kompresorů elektromotory. Nebo už všechny kompresorky jsou odstavené, nevím? jsem dlouho mimo.
PH
Pavel Hanzl
22.7.2025 17:23 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMuhehhehe a to bude mít rúry jak Strahovský tunel? A prečo?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.7.2025 17:18 Reaguje na smějící se bestieTo se měl a měl jsem asi na tom dělat geodeta, antož jsem přišel ze školy. Leč se nekonalo, nevycházelo to finančně, dnes by se to týkalo jen nové části.
Odpovědět
KP
va
vaber
18.7.2025 08:54Trochu zmatené řeči, dnes, kdy životnost JE Dukovany se blíží ke konci, nebo ne.
Jinak horkovod zřejmě nebude z nevyužitého tepla ,ale z odběru páry na turbině,ne teplo z chladících věží. Jedině,že by použili tepelné čerpadlo které se vnucuje domácnostem . Tisková mluvčí, no někdo ji to napsal.
Odpovědět
Jinak horkovod zřejmě nebude z nevyužitého tepla ,ale z odběru páry na turbině,ne teplo z chladících věží. Jedině,že by použili tepelné čerpadlo které se vnucuje domácnostem . Tisková mluvčí, no někdo ji to napsal.
SV
Slavomil Vinkler
18.7.2025 09:42 Reaguje na vaberAsi nevíte, co to je carnotuv cyklus, parní odběrová turbína atd. Pára z odběru už bývá hodně mokrá, odvádí se stejně částečně koná méně práce, ale zároveň dokáže ohřívat topnou vodu na potřebnou teplotu. Většina tepla z páry se užije na topení (tj. účinnost asi 90%) Pokud necháte páru pracovat v lopatkování, tak se toho tepla využije tak 9% na eletriku.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.7.2025 09:43 Reaguje na Slavomil VinklerTen zbytek tepla fouknete do věží, místo do města.
Odpovědět
va
vaber
19.7.2025 09:00 Reaguje na Slavomil VinklerJá vím ,že Carnotův cyklus existuje a je to teoetický cyklus v praxi ho nelze dosáhnout. Jinak, dělal jsem s lidni co znali turbinu jak své boty ,asi i lépe a u turbiny jsou taky přehříváky páry. Vím ,že využití energie páry v posledních stupních turbiny je horší.
Nicméně energie z odběru není odpadní teplo, za odpadní já považuji až to teplo chladicích věžích.
Odpovědět
Nicméně energie z odběru není odpadní teplo, za odpadní já považuji až to teplo chladicích věžích.
JP
Jaroslav Pokorný
19.7.2025 16:47 Reaguje na vaberMísto ve věžích by se voda/pára mohla dochladit v nějakých nádržích a pak v ní chovat (teplomilné) ryby.
Odpovědět
EN
Emil Novák
19.7.2025 20:12 Reaguje na Jaroslav PokornýAkorát by ty nádrže musely mít několik kilometrů čtverečních...
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
20.7.2025 17:15 Reaguje na Emil NovákJe otázka, kolik by vyprodukovaly. Nyní tam je pšenice, louky, z toho se "vyrábí" maso, a co kdyby se místo hovězího produkovaly ryby??
Odpovědět
EN
SV
Slavomil Vinkler
21.7.2025 09:10 Reaguje na Emil NovákV Rusku je běžné chlazení na jezero. U elektrárny se udělá velká mělká přehrada a voda se čerpá z přehrady a teplá zase do ní pouští. Není to levnější, ale řeší to problém zamrzání věží při - 50°C.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
21.7.2025 11:37 Reaguje na Slavomil VinklerVe Švýcarsku jsem viděl atomku bez věží, ale vedle přehrady. Ve Španělsku zase vedle moře. Jenže - daly by se u nás JETE a JEDU postavit vedle "jejich" přehrad?
Odpovědět
EN
Emil Novák
21.7.2025 13:04 Reaguje na Jaroslav PokornýŠvýcarské "atomky bez věží" jsou na řekách a používají průtočné chlazení, což má značnou nevýhodu v případě vysoké teploty v řece, kdy se musí výkon omezovat aby se řeka příliš neohřívala. To není příliš šťastné řešení.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.7.2025 15:22 Reaguje na Emil NovákJe to levné ale neekologické. U nás jely na řeku hlavně Mělník a Chvaletice.
Odpovědět
EN
Emil Novák
21.7.2025 12:59 Reaguje na Slavomil VinklerKde mají problém s -50 °C v zimě, tam zas nemají problém s tím přehříváním v létě.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.7.2025 15:19 Reaguje na Emil NovákAle to byste se divil, že? Třeba v Kazachstanu je i +50 a i -50.
Odpovědět
EN
Emil Novák
21.7.2025 15:21 Reaguje na Slavomil VinklerV Kazachstánu nemají jaderné elektrárny, psal jste o Rusku.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.7.2025 15:24 Reaguje na Emil NovákNo nepsal jsem o JE. A bral obecně velké elektrárny.
Odpovědět
SV
MU
Michal Uhrovič
18.7.2025 10:38 Reaguje na vabertisková mluvčí většinou dostane informace, které zanalyzuje a poté je představí médiím. Tisková mluvčí není profesor jaderné energetiky ani energetik, je to mluvčí. Takže ano, někdo jí to napsal.
Co je na tom divného?
Podle pana Vinklera tomu taky moc nerozumíte, takže jste jako ta mluvčí. Ale možná se pletu a nerozumí tomu pan Vinkler, protože já do energetiky taky moc nevidím.
Odpovědět
Co je na tom divného?
Podle pana Vinklera tomu taky moc nerozumíte, takže jste jako ta mluvčí. Ale možná se pletu a nerozumí tomu pan Vinkler, protože já do energetiky taky moc nevidím.
JR
Jaroslav Rozman
18.7.2025 12:32 Reaguje na Michal UhrovičPracoval jsem ve firmě, kterå JE stavěla.Už tehdy se mluvilo o stavbě horkovodu. Takže žádnå novinka. Otåzka proč se nestavėlo, a kde byli všichni odborníci těch čtyřicet let. Dávno mohl horkovod sloužit a stavba by ståla tehdy jiné peníze.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.7.2025 15:00 Reaguje na Jaroslav RozmanAd a) musíte počkat než zmáčknete znovu, aby to nebylo 2x.
Ad b) Tehdy se prndalo, ale ono bylo Brno celé na parní topení a tedy nevhodné pro použití horké vody. Teprve nyní se dokončují horkovodní rozvody.
Odpovědět
Ad b) Tehdy se prndalo, ale ono bylo Brno celé na parní topení a tedy nevhodné pro použití horké vody. Teprve nyní se dokončují horkovodní rozvody.
JR
Jaroslav Rozman
18.7.2025 12:37 Reaguje na Michal UhrovičPracoval jsem ve firmě, kterå JE stavěla.Už tehdy se mluvilo o stavbě horkovodu. Takže žádnå novinka. Otåzka proč se nestavėlo, a kde byli všichni odborníci těch čtyřicet let. Dávno mohl horkovod sloužit a stavba by ståla tehdy jiné peníze.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.7.2025 15:01 Reaguje na Michal UhrovičNo nevím, snad rozumím, moje specializace na VUT byla parní turbíny a hodně dlouho jsem dělal v PBS.
Odpovědět
va
vaber
19.7.2025 09:05 Reaguje na Slavomil VinklerNo vidíš Slávo s PBS jsem se setkal na kompresorových stanicích plynovodů které poháněly 6MW plynové turbiny vyrobené v PSB, bylo to v 70tých letech minulého století. PSB však parní turbiny nedělala.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.7.2025 09:41 Reaguje na vaberAle to víš že dělala. Hlavně parní. Plynovky (skoro) jen do plynovodů podle ruské licence. Ale teď už je PBS jen Bíteš. V Brně je to Siemens a Ekol
Odpovědět
va
vaber
20.7.2025 07:22 Reaguje na Slavomil VinklerMožná dělala ,ale já se s nima nesetkal, asi jen malého výkonu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.7.2025 08:34 Reaguje na vaberNo koncern Škoda vyráběl v PBS malé (do 50 MW) a v Plzni ty velké.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
18.7.2025 13:49Pokud JEDU přejde z kondenzačního na teplárenský provoz, jistě dokáže výstupní párou z turbíny, ohřát i topnou vodu nad 115 °C (aby byla "horká"). Sníží se tím sice výroba elektřiny, ale prodané teplo, výpadek výroby elektřiny bohatě vykompenzuje. Teplo ani jaderné palivo, zatím nejsou obchodovány na burze. Jaderné palivo není ani fosilní. Na teplo z JE by se tedy neměly vztahovat povolenky na vypouštění skleníkových plynů (ETS-2). Cena tepla z JE tak může být stabilnější, než u tepláren, nakupujících palivo na Lipské burze...
Bez zásahu do technologie JEDU, zejména do jejich současných turbín, to však asi nebude možné.
Odpovědět
Bez zásahu do technologie JEDU, zejména do jejich současných turbín, to však asi nebude možné.
SV
Slavomil Vinkler
18.7.2025 15:04 Reaguje na Tonda SelektodaPřejde když tak na odběrový provoz, nikoli teplárenský protitlaký. Na kolik se musí upravit turbíny škoda nevím, ale možná moc ne. Turbíny mívají odběry už obyčejně předchystané.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
20.7.2025 15:26Stále se opakující nepravdivé kecy.
O žádné využití zbytečně unikajícího nevyužitého tepla JE se nejedná. Teplo pro horkovod se z principu horkovodu bere z páry o teplotě někde mezi 200 - 250 st C, tudíž to teplo je odebíráno čistě na úkor výroby elektřiny.
Nevyužitá energie z JE na výstup z turbíny je v páře o teplotě mezi 30 - 50 st C, tudíž bez obřího tepelného čerpadla je pro horkovod nevyužitelné.
A tepelné čerpadlo jednak takové spíš neexistuje, jednak je pochybné, jestli by se pro čerpání toho tepla vyplatilo.
Odpovědět
O žádné využití zbytečně unikajícího nevyužitého tepla JE se nejedná. Teplo pro horkovod se z principu horkovodu bere z páry o teplotě někde mezi 200 - 250 st C, tudíž to teplo je odebíráno čistě na úkor výroby elektřiny.
Nevyužitá energie z JE na výstup z turbíny je v páře o teplotě mezi 30 - 50 st C, tudíž bez obřího tepelného čerpadla je pro horkovod nevyužitelné.
A tepelné čerpadlo jednak takové spíš neexistuje, jednak je pochybné, jestli by se pro čerpání toho tepla vyplatilo.
EN
Emil Novák
20.7.2025 21:06 Reaguje na Radim PolášekAkorát ty "nepravdivé kecy" píšete vy. O využití nevyužitého tepla JE se samozřejmě jedná, nebere se z páry o teplotě někde "někde mezi 200 - 250 st C", bere se z odběrů někde mezi 100 - 140 °C, kdy už pára většinu využitelné energie stejně předala turbíně a další ždímání této nízkopotenciální páry stejně vyrábí elektřinu s velmi nízkou účinností, takže není pravda že "teplo je odebíráno čistě na úkor výroby elektřiny". Naopak tím že se vzdáme jedné MWh vyrobené elektřiny, získáme až sedm MWh tepla využitelného pro horkovod, což je bezkonkurenčně výhodné a tepelná čerpadla se takové účinnosti ani vzdáleně neblíží.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.7.2025 16:04 Reaguje na Emil NovákJistě, ale doprava tepla na tajkovou vzdálenost něco stojí, nejen ve snížebí teploty páry. To teplo se bude odvádět teplovodem místo do chladicích věží? Jihlava je čůrek a další chlazení ve věžích by asi už nezvládla.
Odpovědět
EN
Emil Novák
21.7.2025 17:20 Reaguje na Pavel Hanzl1) Ztráty na takovou vzdálenost představují nižší jednotky procent. Není to podstatné. Žádná pára se na tu vzdálenost nedopravuje, takže se jí těžko může snižovat teplota, přepravuje se tam horká voda.
2) Horkovodem se bude odvádět (malá) část tepla, jsou to desítky MW z jednotek GW.
3) Jihlava není čůrek a prokazatelně zvládne jeden další GW blok s mokrým chlazením nebo další dva GW bloky s hybridním chlazením.
Odpovědět
2) Horkovodem se bude odvádět (malá) část tepla, jsou to desítky MW z jednotek GW.
3) Jihlava není čůrek a prokazatelně zvládne jeden další GW blok s mokrým chlazením nebo další dva GW bloky s hybridním chlazením.
PH
Pavel Hanzl
22.7.2025 17:33 Reaguje na Emil NovákNo, EIA pro tuhle stavbu počítá i s trvalým snížením průtoku Jihlavou vlivem klimatické změny, ovšem dnes to nabírá forsáž, se kterou určitě nepočítala. Výhodou je velká Dalešická přehrada, která by sama o sobě zajistila provoz stávající JE asi na 8 měsíců bez jakéhokoliv přítoku, ale není to málo Pavle Pavloviči? Při polovičním celoročním průtoku se neuchladí ani stávající JE a je to tak bizardní představa?
Odpovědět
EN
Emil Novák
22.7.2025 20:51 Reaguje na Pavel HanzlNe, Hanzle, žádnou "forsáž" to nenabírá, už si zase vymýšlíte. Poloviční celoroční průtok jste si taky vymyslel.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.7.2025 21:28 Reaguje na Emil NovákPoslední roky jseou globálně dalším a dalším teplotním rekordem a ta křivka stoupá spíš exponenciálně. ten poloviční průtok jsem dal jako možnost a nemyslím, že je to úplně mimo realitu. Samozřejmě v horizontu třeba do poloviny století.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.7.2025 21:32 Reaguje na Emil NovákProč je naprostá většina našich řek silně podastav (zvláště Labe), i když prší víceméně normálně?
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
22.7.2025 21:06Já to vidím takhle:
Když se někde postaví elektrárna, která VEŠKERÉ přebytečné teplo pouští někam pryč (je jedno jestli do vzduchu nebo do řeky), je to zločin.
Že se to stalo před desítkami let, je smutné. Že se to dodnes nenapravilo, je ještě smutnější.
A proč se to stalo? Protože někdo špatně rozhodl. Patrně to byl politik.
A když někdo špatně rozhodl, jakou za to nesl odpovědnost? NULOVOU...
Inu - kdyby politici za svá rozhodnutí NESLI odpovědnost, možná by se mnozí z nich do politiky nehrnuli. A ti, kteří by v ní působili, by se řídili názory odborníků a ne názory potřeštěnců.
Odpovědět
Když se někde postaví elektrárna, která VEŠKERÉ přebytečné teplo pouští někam pryč (je jedno jestli do vzduchu nebo do řeky), je to zločin.
Že se to stalo před desítkami let, je smutné. Že se to dodnes nenapravilo, je ještě smutnější.
A proč se to stalo? Protože někdo špatně rozhodl. Patrně to byl politik.
A když někdo špatně rozhodl, jakou za to nesl odpovědnost? NULOVOU...
Inu - kdyby politici za svá rozhodnutí NESLI odpovědnost, možná by se mnozí z nich do politiky nehrnuli. A ti, kteří by v ní působili, by se řídili názory odborníků a ne názory potřeštěnců.
EN
Emil Novák
22.7.2025 21:28 Reaguje na Karel PloranskýTehdy to prostě finančně nevycházelo, horkovod byl ve srovnání se spalováním fosilních paliv přímo na místě příliš drahý a emise se neřešily tak jako dnes. Proto je teď situace úplně jiná a to co nevycházelo tehdy dnes už vychází.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.7.2025 21:30 Reaguje na Karel PloranskýTehdy bylo levné vyrábět teplo i z uhlí a horkovot by byl snad nejdelší v Evropě? na světě?
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
23.7.2025 11:17 Reaguje na Pavel HanzlPane Hanzl, tepelný přivaděč o délce v řádu desítek kilometrů, výměníkové stanice tepla, nebyly ani před převratem levnou záležitostí. Přitom uhlí jsme v té době měli přímo „za humny“ a bylo ho dost. Neposuzujte minulou éru, současnými cenami, poznatky, standardy, trendy ani politickým zadáním.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.7.2025 12:55 Reaguje na Tonda SelektodaVždyť to píšu, nevycházelo to finančně. Dnes už ano.
Odpovědět
TS
