Mury v Beskydech a Jeseníkách v září 2024: extrémní srážky spustily desítky proudů bahna a kamenů
5.8.2025 06:04 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Michal Břežný a Radek Tichavský
Murová dráha v Jeseníkách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radek Tichavský
Jedním z typů sesuvů jsou mury neboli také blokovobahenní proudy. Jde o rychle se korytem pohybující masy bahna, balvanů, dřeva a vody. Mury jsou typické pro vysokohorská prostředí, známá je například lokalita Illgraben ve Švýcarsku, kde k tomuto typu sesuvů dochází pravidelně (doporučuji si vyhledat videa na YouTube). Mury známe ale i z našich hor zejména z Krkonoš a Hrubého Jeseníku, doložené jsou také i v Moravskoslezských Beskydech, v masivu Kralického Sněžníku nebo v Jizerských horách. V Krkonoších a Hrubém Jeseníku si mury v minulosti vyžádaly i několik lidských životů.
Akumulace mury, Smrk (Moravskoslezské Beskydy).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Pánek
Spouštěčem mur jsou extrémní přívalové srážky, tedy déšť s velkou intenzitou, kdy během krátké doby spadne velké množství vody. Intenzita srážek potřebná pro spuštění mur závisí na lokálních podmínkách (sklon terénu, množství a typ materiálu na svazích) a na předešlých srážkách a nasycení půdy a zvětraliny. Někde je třeba deště o intenzitě minimálně 20 mm/h, který trvá alespoň hodinu a více. Jinde může být prahová hodnota vyšší. Mury vznikají často v podobě mělkého sesuvu, který se při dosažení koryta transformuje do podoby dravého proudu. Další možností, jak mury vznikají je tzv. princip hasičské hadice, kdy soustředěný tok vody v korytě uvede do pohybu sedimenty, které jsou v něm uložené.
Mury vznikly v Moravskoslezských Beskydech a Hrubém Jeseníku i během loňských povodní. Bouře Boris, která zasáhla střední Evropu mezi 11. až 16. zářím 2024 a způsobila katastrofické povodně měla za následek vznik desítek mur v Moravskoslezských Beskydech a Hrubém Jeseníku. Po suchém a teplém létě, kdy suma srážek za 30 dní před událostí nepřesáhla v Beskydech 50 mm, přišly extrémní srážky. Maximální úhrny srážek v Jeseníkách přesáhly za celé období 700 mm, 1denní maximální úhrn na stanici Švýcárna dokonce 385 mm. Na meteorologické stanici Lysá Hora v Beskydech suma srážek přesáhla 300 mm.
V Beskydech bylo zjištěno celkem 65 mur. Téměř v polovině případů v místech, kde jsou známé (pre)historické mury. Nejpostiženější byly severní svahy Smrku (1276 m n. m.), kde jsme identifikovali největší počet mur. Nacházejí se tam i ty největší, kdy 4 mury přesáhly svou délkou 1 km, ta nejdelší přesáhla 2 km. Každá měla objem asi 10 000 m3. Většina mur v Beskydech vznikla mobilizací sedimentů v korytech, jen ty největší byly iniciovány mělkými sesuvy. Podle svědků – lesáků, kteří v daném místě během noci pracovali, mury vznikly během noci ze 14. na 15. září. Hlavní aktivita je odhadována na 6 až 8 hodinu ranní, která se kryje s fází nejintenzivnějších srážek. Podle odhadů správců lesů škody způsobené bouří přesáhly 135 miliónů Kč. Většina mapovaných mur poškodila lesní cesty, některé poničily i turistické trasy.
Mělký sesuv na počátku mury, Smrk (Moravskoslezské Beskydy).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Pánek
V Hrubém Jeseníku bylo zaznamenáno na tři desítky mur. Na rozdíl od Moravskoslezských Beskyd došlo ve většině případů k uvolnění svahových zvětralin a ke vzniku zcela nových strží, kudy mura prošla. V některých případech si mura našla cestu již v dříve vytvořené strži. Jejich délka se pohybovala od cca 80 m až po 400 m a transportovaný materiál se poté buď uložil, nebo putoval horským potokem dolů do údolí. V rámci terénního průzkumu jsme zjistili, že 10 mur vzniklo pod lesní cestou s koncentrovaným odtokem vody, 15 mur vzniklo mělkým sesuvem bez jakéhokoliv ovlivnění cestou. Ačkoliv nemáme informace o tom, kdy jesenické mury přesně vznikly, dá se předpokládat, že tomu bylo rovněž v noci nebo ráno 15.září, kdy byly zaznamenané největší intenzity srážek.
Přečtěte si také |
Změna klimatu a sesuvy v horách: Co ukázal případ Blatten
Celkový objem škod způsobených murami je sice jen zlomkem rozsahu škod po povodních, přesto jde o vážný a potenciálně nebezpečný jev. Události z roku 2024 připomínají, že i v českých horách může dojít k dramatickým svahovým pohybům, které si zaslouží větší pozornost. Nezapomínejme tak na to, že když nás v horách zastihne průtrž mračen, je třeba být velmi opatrný při pohybu kolem horských potoků.
Použité zdroje:
ČHMÚ, 2025. Předběžná zpráva ČHMÚ o vyhodnocení povodně v září 2024
Pánek, T., Tichavský, R., Břežný, M., Galia, T., Kilnar, J., Tolasz, R., Šustková, V., 2025. Debris flows triggered by storm Boris (September 2024) in the Czech Flysch Carpathians. Landslides 22, 2493–2498. https://doi.org/10.1007/s10346-025-02526-7
Pilous, V., 1993. Přírodní katastrofy v Krkonoších. Život. prostr. 90–94.
reklama
Michal Břežný a Radek Tichavský
Autoři jsou pracovníky Katedry fyzické geografie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Dále čtěte |
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkujíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
6.8.2025 07:09Co znamená mury. Sesuv je jasný a myslím, že má na svědomí ten kdo zde hospodaří. Dnes se přišlo s tím, že je nutnost silné probírkové zásahy, bez toho aby se přemýšlelo na jaké půdě porost je. Vykládá se to všelijak, jen aby se obhájily tyto zásahy. Ale důvod je jiný. Po likvidaci mnoha porostů nad 50 let uměle vyvolanou kalamitou, jsou zásahy drahé a nejsou lidi. Vyhnal je náš stát v devadesátých letech a nyní nejsou, kdo se pohrne do dřiny za každého počasí. Takže se začínají ve velkém prosazovat harvestory. Porosty jsou totálně po nich zničené, snad jsem nenašel jediný strom nepoškozený. Ano je to kvůli vysoké výrobní ceně a málo za dřevo, prakticky 00. Němci svoje lesy ničí dávno a my jak hlupáci vše přebíráme a dokonce chce nějaký dement snížit dobu obmýtí na 60 let. Prosím proberte se. Ještě k těm probírkám. Staří zkušení lesníci, ne ti študovaní, kteří vidí les při lovu a na houbách. Říkali, že les si na sebe musí vydělat a to byli ony staré porosty, které musely pryč a uměle se nechal namnožit kůrovec a bylo po lesích. A nyní k tomu splavenému. Tam všude byla nejspíš cesta, dnes se dělají rovné a okolo příkopy, kam se nahrne voda z řídkých porostů a už to jde. Ještě je zem ubytá i v těch porostech a tak vodu nic nezastaví. V horách sjezdovky, kdo zabezpečil právě proti povodnim, nikdo. Jen se lže jak se co dělá, organizují to lidé, kteří jsou sice chytří, vzdělaní, ale bez praxe. A kde tu praxi vzít? U nás se likvidují keře, že nějaký ochranář řekl, že je to bordel, vlastně podívejte se do Milovic. Co se bude dál dít z uměle vytvořeným dobytkem a koňmi? Ty se přemnoží. A proč tam tedy nemůžou keře být, nejspíš to bylo před tisíci lety a ochránci se k tomu vracejí stále. Probuďme se.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
6.8.2025 10:54 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKPane Františku.Ti staří zkušení lesníci byli vždy"ti študovaní".Zažil jsem ředitele státního statku,zkušeného traktoristu.....angažovaného.To jistě nechceme,i když se až tak moc v tomto nezměnilo.Včera jsme byli opět ve středních Brdech,VLS,všechna čest.Nepatřím ke kritikům,pokřikovatelům na VLS a LČR.Pokrok nezastavíme.V žádném oboru.Já s jistě nikdo si nedovedeme představit život bez dnešní techniky.Když jsem začínal jako zvěrolékař krátce na okrese Šumperk,viděl jsem a více slyšel o těžké a nebezpečné práci lidí a koní v lese......zranění brutální a smrtelná.Požehnané harverstory.Tak nějak to vídím.Také.Pěkný den.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
7.8.2025 08:06 Reaguje na Emil BernardyVíte samozřejmě máte pravdu, já zažil ředitele LZ a kádrováka, kteří byli ..... Ale ředitel nic nemohl zkazit, dole byli lesníci sice středoškoláci, ale praktici. Pokud se nechali poučit od těch starších, začínali vždy od dola. LČR, když se zakládaly, byl to obrovský kolaps. Podívejte se na LZ Konopiště, př. ty když převzali kousek od nás les, tak dokázali kalamitu zastavit, prostě směli dělat, výběrové řízení na dělníky, ale LS ne ty neměly šanci a právě zde to byla u nás totálka a s nimi to odnesli soukromníci, kteří neměli šanci svoje lesy ochránit. Když vám lesočech nechal vylítnout tisíc a stačilo sto kubíků, tak se s lesem rozlučte. VLS tam se hospodaří jako u LZ LČR to je prostě o tom co tu bylo za první republiky a pak za komunistů. A hlavně proti těm dnešním, dali šanci místním lidem. U nás odešlo letošní rok odtěžeřů a traktoru asi pět lidí co vím a jsou zde cizáci na harvestoru. Že nikomu nevadí umačkaná zem a odlesnění kvůli cestám?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.8.2025 11:02 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKMury- blokovobahenní proudy vzniklé na extrémních svazích při +- 50 % nasycení půdy vodou. Člověče , opravdu myslíte vážně ty nesmysly co píšete? Viděl jste vůbec nějaký porost po harvestorů? O jakém totalním zničení mluvíte? Lžete! Ano smrk ve větším sponu tak aby si déle udržel nízkou zelenou korunu a tím i nízké těžiště. To se ale nedělá probírkou kdy je na to již pozdě ale prořezávkou. Jaké staré porosty musely pryč? Obnovní , obmýtní doba je jasná tak co kecáte? Ty strže , mury jsou většinou ve vyšších nadmořských výškách kde se již jedná většinou o lesy ochrané atd. Tak jaké tam je to utužení a co tu půdu asi utužovalo. Navíc tady nejde v žádném případě o nějaké harvestorové terény ale na 100 % o terény lanovkové. Atd. Spíš by bylo na místě uvažovat o dnes prosazované likvidaci kleče. Právě strže byly jednoim z důvodů její výsadby. Atd.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.8.2025 12:42 Reaguje na Jarek SchindlerViděl jsem za domem práci harvestoru LMB, nízké doubky skoro nepoškozeny, velké stromy taky ne. Daleko šetrnější než traktor nebo i kůň.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.8.2025 16:02 Reaguje na Slavomil VinklerAno, pokud to ten operátor umí tak po něm nenajdete škodu. Ideální na odkacování ze zmlazení atd.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
7.8.2025 07:31 Reaguje na Jarek SchindlerPokud jste viděli práci harvestoru, tak o poničení mluvit musíte. Není jeden jediný strom , který by nebyl naražený. Ano listnáče se lépe hojí, ale smrk má problém. Onen harvestor nemá šanci při stáhnutí stromu a po odvětvení něco uchránit. Ano ony rány jsou někde větší a někde menší, ale jsou a za další. Další přibližovací linka, která musí být širší než klasická. To znamená, že když jsem měl porost čtyšicet metrů a traktorovou linku, která měla do tří metrů, dřevo nasvazkoval kůň, tak dnes má čtyry metry a po dvaceti metrech, Je mi líto, ale takhle se hospodaří moc špatně. A právě ty staré porosty, před uměle vyvolanou kalamitou, lesu dávaly peníze, aby bylo na tyto nákladnější probírky a bylo dřevo pro další generaci.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.8.2025 08:16 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKAsi jste práci harvestotu neviděl protože jinak nechápu jak můžete psát takové nesmysly.Proč by měly být vvšechny stromy " naražené"? Přibližovací linka musí být široká pouze tak aby po ni projel harvestor a vyvážečka. Harvestor dělá výřezy běžně do 4 metrů délky ( 5m) kůň přibližuje většinou výřezy podstatně delší ( 8-12 m). Samozřejmě obnova lesa těžbou zralých porostů je hlavním přijmem . On s tím snad někdo nesouhlasí? Akorát , když bude řeč o nákladech tak ta harvestorová techniologie je nejen nejšetrnější ale i ekonomický nejvýhodnější.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
10.8.2025 07:10 Reaguje na Jarek SchindlerJsem lesník a dnešní Německé probírky neuznávám. Lesník má vědět na jakém stanovišti strom roste a tomu přizpůsobit zásah. Můj strýc byl hajný, babička dělala v lese, po tim co je zlikvidovali. Byl jsem zde stále. A nyní. Probírka koněm a těžařem, byla tak , že sice dlouhé dřevo do 12 m ale k odření stromu nedocházelo a když, tak jedině jaro, kdy to bylo v míze a to se zastavilo. Cesta šířka do 3 m dnes 4m po max. 20 m , dříve po 40 m a na méně přístupných se to tahalo koněm dál. Harvestor, musí protáhnout ruku do deseti metrů, po cestě něco pobouchá, je to železo a stromy nerostou v řadě jako ve Finsku. A nyní strom podřízne a musí ho prokličkovat k sobě. Těžař strom hodí do volného prostoru a větve se protáhnou aby spadl. A ořezal se. Harvestor ho táhne k sobě, musí být mnohem světlejší porost, ale i přesto se neubrání, aby nepoškodil náběhy a i ve větší výšce. A nyní ho odvětví, tam se již kmen není schopen uhnout a další při manipulaci. Hnus. A Německá, protože takto hnusně to začali tam nemají lidi. A cesty, min třetina lesa je v cestách a další rozeběh vody, v porostu taky se nezastaví a ještě dochází k velkému odpaření, porost nedokáže udržet vodu, i když probírky se oddálí, protože nebude další dřevo, budou více zavětvené, naprosto nepřirozené a znehodnocené. Budou naši potomci platit cizincům za kvalitní dřevo. A jestli bude obmýtí na 60 let, bude to palivo, tyčky a problém s krovem, možná i s rakví z toho udělat. Finský hospodářství, sešrotuje se to a slepí, dýha se doveze.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.8.2025 17:36 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKJe to zbytečné protože vy i když tvrdíte , že jste lesník , o tom nemáte žádné povědomí. Tolik nesmyslů se hned tak nevidí. Namátkově, harvestor nic netáhne. Ta ruka má větší sílu než kůň a ten strom když na to přijde nemusí vůbec spadnout na zem silou jakou padá při těžbě JMP. Při tom odvětvování se současně manipuluje atd. Jo a jen namátkou. Vy snad nevíte, že stabilita stromu ( smrk) je mimo jiné dána hlavně nízkým těžištěm což vyžaduje hlubší korunu a strom je tedy více zavětvený . To vaše více zavetvené, naprosto nepřirozené ,znehodnocené. je totalní blbost. Vraťte školné a jestli jste v lesích pracoval tak jak tady píšete tak potěš Pánbůh. Jestli je vás takových na Vysočině víc tak je zbytečné se divit, že vypadá jak vypadá. Jo a ty strže jestli jste to ještě nepochopil nejsou v harvestorových porostech.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
11.8.2025 06:53 Reaguje na Jarek SchindlerTakže vy víte, že nic netáhne? Ale táhne a pak musí projed odvětvovačkou a ten odvětvený strom běž mezi stromy a po cestě vše pobouchá, to nelze ukočírovat, stále stojí mezi stromy a nyní manipuluje takže při manipulaci poškodí další stromy odpadajícími kusy. Ne pane vy nevíte co říkáte. Možná obhajujete, že s tím děláte, já nevím, ale o lesařině nic nevíte, přečtěte si něco a hlavně staré lesníky, kteří učili na lesnických školách a byli to praktici, ne jen ti z éry socialismu, ale ti prvorepublikový, jenže to vás nezajímá. Dnes zajímají jen peníze a po nás potopa. To není jen lesnictví, to je zemědělství, jel jsem kolem Mladý Boleslavy, na Kolínsku, všude zničená pole a na nich haly. Co budou jíst naše děti jednou? Kde vezmou dřevo pro krov, kolíbku a rakev? Z Německa?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.8.2025 10:27 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKCelou dobu drží ten strom v hlavici. Žádnou odvětvovačkou to samozřejmě neprojíždí. Kácí , odvětvuje a současně i manipuluje vše tou hlavicí. Za celou operaci nemusí ten strom z té hlavice pustit a odvětvováním se současnou manipulací se délka stromu zkracuje. Samozřejmě ty odpadávající kusy odpadávají na jedno místo. Atd. Kecáte nesmysly. Asi jste neviděl harvestor pracovat. Jo a lesařina mě živila celý život. No a vaše tvrzení co mě zajímá či nezajímá je také hodně hloupé. Dřeva zatím máme pořád dost a i přes nesmysly v novém zákoně o lesích ho ještě chvíli bude. Jen je potřeba k tomu nepouštět hlupáky co neví o co jde.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
11.8.2025 14:37 Reaguje na Jarek SchindlerOdvětvuje a to znamená , že musí prohnat strom přes nože. Ale nemá to cenu dál se dohadovat. Je to prosně poškození lesa. Viděli jsme to na likvidaci lesů a to Šumava, devadesátá léta, do r. 2006 likvidace lesů na Opavsku a pak likvidace na Vysočině. A nyní. Poslední zbytky dodělají harvestory a naše děti budou chudáci. A propagátoři jako vy se podepisují na těchto Murech. Umačkaná zem, silně probrané a poškozené porosty a zapomněl jsem na velký podíl nových cest, které jsou po vyvážečce umačkané, stačí malý deštík a dívejte se jak z kopečka žene voda. Bravo.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.8.2025 11:24 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKTy nože má přímo na té hlavici. Protáhne 2 až 4 metry a uřizne výřez. No a stejným stylem pokračuje až do špišky. Nic nemusí otáčet , nic neobouchává, výřezy pasají na jedno misto. Je to nejšetrnější a nejrychlejší způsob těžby. Zvlášť vhodný je pro bezeškodné odkacování stromů z náletů. Vy jste viděl zlikvidovat lesy na Šumavě či na Opavsku? Já tam ale ty lesy vidím pořád. Kde potom asi bude pravda. Pravdou nejspíš bude že jste lesník na baterky. Na a pokud tady míníte trousit nesmysly jak za mury, strže a pomalu i za povodně může harvestorem utužená země, lesní cesty a lesník, tak vězte že povodně a muryx v letech1997,2024 nebyly jediné.Na Bělé (Jeseniky)byly povodně v letech1813,1823,1880, 1887,11903,1914,1921. Tato povodně většinou doprovázely svahové sesuny, mury . otázkou je kte byly tenkrát ty cesty, harvastory a vše co nyní jako příčinu vzpomínáte. Prostě a jasně píšete tady nesmysly.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
7.8.2025 08:14 Reaguje na Slavomil VinklerJenže doubek musí zůstat až do mýtního stáří zapojený, jinak z něj nic nebude a co je skoro nepoškozené, nejspíš vše. Vy jste nemohl nic vidět po dřevorubci a koni, jinak by jste to neřekl. Je lepší se bavit proč došlo k onomu sesuvu a pokud ve svahu prosvětlíte na podloží, které není stabilní porost, voda dostane větší šanci sebou brát právě ty nezpevněné půdy. Horší je , když se zde udělá cesta, pak to je průšvih a na těch fotkách to tak vypadá. Je zde vidět jak na těch dalších obrázcích jsou porosty neporušené a není vidět nic co by se spláchlo, takže to šlo tím ůdolím.
Odpovědět
JD
Jan Drbušek
11.8.2025 13:35 Reaguje na Jarek SchindlerČasto stačí mít ty hluboce vyježděné těžební cesty v lese. A že jsou strže většinou jen ve vyšších nadmořských výškách není vůbec pravda, např. Hlučínsko, které je celkem ploché až na pár pahorků, je protkáno stržemi.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.8.2025 08:51 Reaguje na Jan DrbušekKoleje udělá i traktor. Každý normální člověk ví, že jezdit v mokru znamená koleje. No a na tom vašem Hlučínsku jde o strže nebo je to eroze?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.8.2025 09:47Hlavní příčinou sesuvů a splachů půdy jsou srážky na již plně nasycenou půdu. Pokud jsou hory tvořeny skálou s tenkou vrstvou sutě a půdy, tak lépe odolají porosty mladé, které svojí hmotností tolik tenkou vrstvu nezatíží. Pokud je tam zralý les s hmotností mnoha set tun, tak ta promočená vrstva po skále klouže jako namydlená. Vymílání stezek a cest je dílo lidí a to
často zásadní, když jde napříč vrstevnicemi a stane se svodnicí pro vodu.
Jinak splachy a sesuvy jsou nedílnou historií všech hor a jen záleží na
stavu v jakém ty svahy jsou. Katastrofy jakými jsou sesuvy a splachy hlíny
a kamení nás doprovázejí celou historii osídlování hor a bránit tomu lidé
leckde umí. Koukněte na svahy hor v Asii přetvořené na kaskádovitá rýžová
pole cyklicky zamokřená a nebo terasovitá políčka Inků a Aztéků. Pokud tak
nechci postupovat i u nás, tak se musíme smířit s tím, že si to příroda
bude řešit sama. Tu se něco sesune, tu to voda spláchne a buď tomu budeme
pouze přihlížet a nebo bránit. U stezek je možné je zklikatit, aby nešly
nejkratší cestou napříč vrstevnicemi a cesty odvodnit tak, aby nebyly při
lijáku řekou. Pamatuji horské cesty co 50-100 metrů dělené svodnicemi z
příčně uložených kulatin, či později ocelových "U" profilů. Ty po každém
dešti správce komunikace vyčistil a přichystal na nový liják. No a dnes?
Buď jsou svodnice celoročně zanesené a nebo zcela scházejí. Opět jsme
zavrhli zkušenosti předků jako něco nadbytečného a pak se divíme. I na
vrchol nechceme serpentinami, když máme dost síly my i naše dopravní
prostředky a cesty zkracujeme napříč vrstevnicemi. Pro koňské potahy
musely být cesty s co nejmenším stoupáním, ale pro silná vozidla už
mohou být prudší a taky se tak nově budují. No a místo zasakování po
nich voda hrčí jako řeka. Tam, kde na to myslí, tak problémy nemají
a kde na to zapomněli, tak se pak diví!
Odpovědět
často zásadní, když jde napříč vrstevnicemi a stane se svodnicí pro vodu.
Jinak splachy a sesuvy jsou nedílnou historií všech hor a jen záleží na
stavu v jakém ty svahy jsou. Katastrofy jakými jsou sesuvy a splachy hlíny
a kamení nás doprovázejí celou historii osídlování hor a bránit tomu lidé
leckde umí. Koukněte na svahy hor v Asii přetvořené na kaskádovitá rýžová
pole cyklicky zamokřená a nebo terasovitá políčka Inků a Aztéků. Pokud tak
nechci postupovat i u nás, tak se musíme smířit s tím, že si to příroda
bude řešit sama. Tu se něco sesune, tu to voda spláchne a buď tomu budeme
pouze přihlížet a nebo bránit. U stezek je možné je zklikatit, aby nešly
nejkratší cestou napříč vrstevnicemi a cesty odvodnit tak, aby nebyly při
lijáku řekou. Pamatuji horské cesty co 50-100 metrů dělené svodnicemi z
příčně uložených kulatin, či později ocelových "U" profilů. Ty po každém
dešti správce komunikace vyčistil a přichystal na nový liják. No a dnes?
Buď jsou svodnice celoročně zanesené a nebo zcela scházejí. Opět jsme
zavrhli zkušenosti předků jako něco nadbytečného a pak se divíme. I na
vrchol nechceme serpentinami, když máme dost síly my i naše dopravní
prostředky a cesty zkracujeme napříč vrstevnicemi. Pro koňské potahy
musely být cesty s co nejmenším stoupáním, ale pro silná vozidla už
mohou být prudší a taky se tak nově budují. No a místo zasakování po
nich voda hrčí jako řeka. Tam, kde na to myslí, tak problémy nemají
a kde na to zapomněli, tak se pak diví!
JS
Jarek Schindler
7.8.2025 10:39 Reaguje na Břetislav MachačekOn snad někdo kromě vás počítá se zasakováním vody do lesních cest? To jako myslíte vážně? Ony ty cesty se většinou projektují pro celoroční používání a síla vozidla není až zas tak rozhodující, že. Atd. Jinak ty strže tu byly již před člověkem a bohužel člověk tomu zabránit neumí. Ani rýžová pole ani pole Inků nejsou proto aby bránili sesuvům a sesuvům zabránit také nedovedou.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.8.2025 19:15 Reaguje na Jarek SchindlerCopak někde píšu o zasakování vody do lesní cesty? Já píšu
o příčných svodnicích co 50-100 metrů, kterými voda z cesty
teče do lesa pod cestou po částech a ne najednou třeba až po
500 metrech. Možné je i cesty sklonit směrem dolů po svahu,
aby z ní voda tekla dolů po celé délce rovnoměrně. Bohužel
některé jsou doslova koryty ze kterých pak voda teče tam,
kde vyhloubí koryto. Zkuste porovnat horské cesty z dob,
kdy byly projektovány pro koňské potahy a ty současné pro
auta. Po těch současných by do kopce lezli koně s vozem po kolenou a pro auta to problém není. Ano, strže tu byly vždy i bez přispění člověka, ale mnohé dnes zavinili i lidé, když
provedli nevhodné úpravy terénu. Představte si svah bez
zástavby a se zástavbou o hmotnosti stovek tun navíc. Navíc
zasakování není plošně jako bez zástavby a voda zasakuje
někde více a jinde vůbec. To způsobuje místní přemokření
a klouzání půdy po skalním podloží. Ona i taková cesta
po vrstevnici s množstvím kameniva, asfaltu a případných
opěrných zdí je jiná hmotnost, než původní půda + les.
Pak se lidé diví utržené krajnici a prasklinám vozovky.
Každá půda ve svahu má svoji únosnost a pokud ji překročí
třeba jenom větším množstvím vody, tak se sesune.
Odpovědět
o příčných svodnicích co 50-100 metrů, kterými voda z cesty
teče do lesa pod cestou po částech a ne najednou třeba až po
500 metrech. Možné je i cesty sklonit směrem dolů po svahu,
aby z ní voda tekla dolů po celé délce rovnoměrně. Bohužel
některé jsou doslova koryty ze kterých pak voda teče tam,
kde vyhloubí koryto. Zkuste porovnat horské cesty z dob,
kdy byly projektovány pro koňské potahy a ty současné pro
auta. Po těch současných by do kopce lezli koně s vozem po kolenou a pro auta to problém není. Ano, strže tu byly vždy i bez přispění člověka, ale mnohé dnes zavinili i lidé, když
provedli nevhodné úpravy terénu. Představte si svah bez
zástavby a se zástavbou o hmotnosti stovek tun navíc. Navíc
zasakování není plošně jako bez zástavby a voda zasakuje
někde více a jinde vůbec. To způsobuje místní přemokření
a klouzání půdy po skalním podloží. Ona i taková cesta
po vrstevnici s množstvím kameniva, asfaltu a případných
opěrných zdí je jiná hmotnost, než původní půda + les.
Pak se lidé diví utržené krajnici a prasklinám vozovky.
Každá půda ve svahu má svoji únosnost a pokud ji překročí
třeba jenom větším množstvím vody, tak se sesune.
JS
Jarek Schindler
8.8.2025 10:30 Reaguje na Břetislav MachačekAsi nevíte co píšete. " Pro koňské potahy musely být cesty s co nejmenším stoupáním, ale pro silná vozidla už mohou být prudší a taky se tak nově budují. No a místo zasakování po nich voda hrčí jako řeka". To vaše " místo zasakování" snad mluví za vše. Nebo kde by mělo k tomu zasakování dojít když místo něho po cestách " voda hrčí jako řeka".
Svodnice si samozřejmě pamatuji a pamatuji i dobu kdy se čistili i za deště.
Horské cesty z dob, kdy byly projektovány pro koňské potahy? Že byste mluvil o předminulém století? Ono jestě v padesátých letech těch horských cest zas tak moc nebylo. Většinou to byla cesta udolím. Možná znáte červenou turistickou cestu mezi "přestupkou" a Šerákem (rozcestí). Je na ni Koňská vyhlídka. Ano dřív tama jezdily povozy. Dnes by tam neprojel ani tank. Jinak si asi pletete lesní cestu s koňskými smyky. Ne každá lesní cesta snad musí být vyložena tunami kameniva, asfaltu či dokonce obložena opěrnými zdmi. Tam kde jsou ty zdi většinou navíc k sesuvům nedochází. Zimní údržba vám asi také nic neříká . Možná by to chtělo se zajít podívat do lesa. Kde například na těch fotkách vidíte nějakou cestu?
Odpovědět
Svodnice si samozřejmě pamatuji a pamatuji i dobu kdy se čistili i za deště.
Horské cesty z dob, kdy byly projektovány pro koňské potahy? Že byste mluvil o předminulém století? Ono jestě v padesátých letech těch horských cest zas tak moc nebylo. Většinou to byla cesta udolím. Možná znáte červenou turistickou cestu mezi "přestupkou" a Šerákem (rozcestí). Je na ni Koňská vyhlídka. Ano dřív tama jezdily povozy. Dnes by tam neprojel ani tank. Jinak si asi pletete lesní cestu s koňskými smyky. Ne každá lesní cesta snad musí být vyložena tunami kameniva, asfaltu či dokonce obložena opěrnými zdmi. Tam kde jsou ty zdi většinou navíc k sesuvům nedochází. Zimní údržba vám asi také nic neříká . Možná by to chtělo se zajít podívat do lesa. Kde například na těch fotkách vidíte nějakou cestu?
BM
Břetislav Machaček
11.8.2025 09:14 Reaguje na Jarek SchindlerPodle fotek těžko zjistím, zda tam nebyla stezka
pro pěší a cyklisty a nebo dokonce cesta. Na těch
snímcích jsou už pouze ty kamenité mury. Viděl
jste jak dopadla před léty Vrátná dolina na
Slovensku? Obnažený svah pod lanovkou a cesta
kolem potoka přispěly různou mírou ke katastrofě,
protože obnažený svah nemohly držet kořeny stromů
a cesta a její bezlesé okolí taky nemělo velkou
stabilitu zabránit sesuvům a erozi. Na Gírové
v Beskydech jsem byl pár dnů před sesuvem a pár
dní po něm. Jako příčinu považuji nejenom to
množství srážek, ale i množství dřevní hmoty,
která měla nemalou hmotnost. Jinak sesuv půdy
v mém okolí způsobil vlastník náhradou stromů
terasou z betonových tvarovek. Potřeboval si
zvětšit dvůr a tak nechal odbagrovat kus kopce
a ten následně vykácet. Po prvých deštích byl
v šoku ze splachů a tak urychleně budoval z
betonových tvarovek terasy bez zakotvení do
hloubky. Po dalším lijáku mu svah s tvarovkami
ujel tak, že se opřel o stěnu domu, kterému pak
praskla stěna. Statik kroutil hlavou na tím
jeho řešením úpravy svahu a doporučil mu velmi
nákladnou larsenovou zábranu, kterou tam ale
kvůli malému prostoru nelze realizovat. On ale
opět obnovil terasy pouze s tím, že do každé
tvarovky nabíjel až dvoumetrové trubky. Pak ty
tvarovky osadil právě klečí a má zatím klid.
Ta kleč je svými kořeny doslova zázračná, jako
zpevnění nestabilních svahů.
Odpovědět
pro pěší a cyklisty a nebo dokonce cesta. Na těch
snímcích jsou už pouze ty kamenité mury. Viděl
jste jak dopadla před léty Vrátná dolina na
Slovensku? Obnažený svah pod lanovkou a cesta
kolem potoka přispěly různou mírou ke katastrofě,
protože obnažený svah nemohly držet kořeny stromů
a cesta a její bezlesé okolí taky nemělo velkou
stabilitu zabránit sesuvům a erozi. Na Gírové
v Beskydech jsem byl pár dnů před sesuvem a pár
dní po něm. Jako příčinu považuji nejenom to
množství srážek, ale i množství dřevní hmoty,
která měla nemalou hmotnost. Jinak sesuv půdy
v mém okolí způsobil vlastník náhradou stromů
terasou z betonových tvarovek. Potřeboval si
zvětšit dvůr a tak nechal odbagrovat kus kopce
a ten následně vykácet. Po prvých deštích byl
v šoku ze splachů a tak urychleně budoval z
betonových tvarovek terasy bez zakotvení do
hloubky. Po dalším lijáku mu svah s tvarovkami
ujel tak, že se opřel o stěnu domu, kterému pak
praskla stěna. Statik kroutil hlavou na tím
jeho řešením úpravy svahu a doporučil mu velmi
nákladnou larsenovou zábranu, kterou tam ale
kvůli malému prostoru nelze realizovat. On ale
opět obnovil terasy pouze s tím, že do každé
tvarovky nabíjel až dvoumetrové trubky. Pak ty
tvarovky osadil právě klečí a má zatím klid.
Ta kleč je svými kořeny doslova zázračná, jako
zpevnění nestabilních svahů.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
10.8.2025 07:14 Reaguje na Jarek SchindlerMluvíte z cesty. Les není pole a sesuv je velice omezen, pokud jsou zde keře, stromy, viz. Krkonoše, kde sesuvy dříve byli a zásluhou borovice kosodřeviny nic od padesátých let nebylo, do té doby bohužel ano.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.8.2025 09:29 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKTu kosodřevinu tam cíleně sázeli už Sudeťáci, aby
zpevnili okraje pastvin před sesuvy. To, že se na
louky kosodřevina nyní šíří je absencí pastvy a
absencí kosení trávy na seno. To tam nerostlo ani
to borůvčí, které ochranářům už vadí taky. Ono
to nicnedělání neudrží krajinu v zakonzervovaném
stavu, protože v přírodě vítězí úspěšní a nikoliv
ti, co se bez lidské pomoci neobejdou. Bohužel to
pastevectví se dnes nevyplácí a navíc přibývají
komplikace s vlky, které kdysi předci odstranili.
Páslo se v jednoduchých ohradách, bez dozoru psů
a pastevců. Ty bylo třeba při vypásání luk bez
ohrad, když bylo třeba zamezit zaběhnutí dobytka
do lesa, kde hrozila ztráta a zranění zvířat.
U sesuvů jsem už psal, že záleží na množství
srážek a vrstvě půdy na skalním podloží. Pokud
je ta vrstva navíc zatížená velkým množstvím
nevytěžené dřevní hmoty, tak ta hmotnost půdy+
vody + dřeva přesáhne schopnost udržet se na
skále a nebo jiném typu podloží. Prostě je to
souběh negativních událostí, které ale mívají
i své kladné dopady. Sesuvy do toků vznikaly
jezera, erozí kaňony a rokle a proto je krajina
pestrá. Erozí půdy z hor vznikly roviny v nivách
řek a jiné pro nás dnes prospěšné události. Bez
eroze bychom neměli úrodné nížiny, bažiny, lužní
lesy, slepá ramena řek atd. Eroze doprovází Zemi
po celou dobu existence a záleží na úhlu pohledu,
zda si ji přejeme a nebo nikoliv. Horalé nechtěli
přijít o pastviny a tak bránili erozi kosodřevinou.
Zemědělci z okolí řek bránili erozi baštováním
břehů dřevem, proutím a kamením. Nechtěli aby jim
řeka ukusovala z polí, luk a nebo dokonce domy.
I Vltavu v Praze lidé uzavřeli do kamenných zdí,
aby neukousla třeba Národní divadlo. Lidé žijící
bez ohrožení erozí ta opatření kritizují, ale být
erozí ohroženi, tak budou mluvit a konat stejně.
Odpovědět
zpevnili okraje pastvin před sesuvy. To, že se na
louky kosodřevina nyní šíří je absencí pastvy a
absencí kosení trávy na seno. To tam nerostlo ani
to borůvčí, které ochranářům už vadí taky. Ono
to nicnedělání neudrží krajinu v zakonzervovaném
stavu, protože v přírodě vítězí úspěšní a nikoliv
ti, co se bez lidské pomoci neobejdou. Bohužel to
pastevectví se dnes nevyplácí a navíc přibývají
komplikace s vlky, které kdysi předci odstranili.
Páslo se v jednoduchých ohradách, bez dozoru psů
a pastevců. Ty bylo třeba při vypásání luk bez
ohrad, když bylo třeba zamezit zaběhnutí dobytka
do lesa, kde hrozila ztráta a zranění zvířat.
U sesuvů jsem už psal, že záleží na množství
srážek a vrstvě půdy na skalním podloží. Pokud
je ta vrstva navíc zatížená velkým množstvím
nevytěžené dřevní hmoty, tak ta hmotnost půdy+
vody + dřeva přesáhne schopnost udržet se na
skále a nebo jiném typu podloží. Prostě je to
souběh negativních událostí, které ale mívají
i své kladné dopady. Sesuvy do toků vznikaly
jezera, erozí kaňony a rokle a proto je krajina
pestrá. Erozí půdy z hor vznikly roviny v nivách
řek a jiné pro nás dnes prospěšné události. Bez
eroze bychom neměli úrodné nížiny, bažiny, lužní
lesy, slepá ramena řek atd. Eroze doprovází Zemi
po celou dobu existence a záleží na úhlu pohledu,
zda si ji přejeme a nebo nikoliv. Horalé nechtěli
přijít o pastviny a tak bránili erozi kosodřevinou.
Zemědělci z okolí řek bránili erozi baštováním
břehů dřevem, proutím a kamením. Nechtěli aby jim
řeka ukusovala z polí, luk a nebo dokonce domy.
I Vltavu v Praze lidé uzavřeli do kamenných zdí,
aby neukousla třeba Národní divadlo. Lidé žijící
bez ohrožení erozí ta opatření kritizují, ale být
erozí ohroženi, tak budou mluvit a konat stejně.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
11.8.2025 14:50 Reaguje na Břetislav MachačekZa prvé, proč užíváte Sudeťáci, to začali používat fašouni za první republiky. Je to SUDECKO HERCINSKÁ OBLAST, ALE NE ÚZEMÍ. HNUSÍ SE MI KAŽDÝ PROPAGÁTOR SUDEŤÁCTVÍ. NEBYLI TO SUDEŤÁCI, ALE ČEŠI I NĚMCI, ONI TO DO VAŠEHO HITLERA NEŘEŠILI. A o sesuvech jsem přečetl dost, hlavně z dob 50 let. Protože zde byli pastviny a sesuvy byly hodně nebezpečné. Víte nadával jsem hodně na pastvení, ale musel jsem změnit názor když jsem byl nedávno se podívat na Jablonecku, kde jsem jako kluk trávil prázdniny, to co jsem viděl mě dohnalo pomalu k pláči. Za komunistu nádhera, dobytek zde pásli a pak se družstvo rozpadlo a kopce zarostlé, stařina, je zde smutno. Ale pravda je, že zde nikdy sesuvy nehrozily, protože na vršku kopce jsou domy a stromy, takže voda se nedokáže rozeběhnout a v trávě i když byla spasená nemohla nic vzít. Promiňte s těmi Sudeťáky, ale proč neužívat názvy pohoří, prostě místní, proč Sudety.
Odpovědět
JO
Jarka O.
11.8.2025 18:02 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKDěkuji za to, co jste napsal. Taky nerozumím používání cizích geografických názvů z přechodných kapitol historie, je to zbytečné a vlastně neuctivé. Všechny oblasti mají původní nebo moderní česká geografická názvy.
Pastviny na svazích jsou dobrá věc, ale musí být hnojené močůvkou, aby odolaly pasení a erozi, a například vytrhávání kosodreviny a smrků na temenech Krkonoš Správou parku je plýtvání penězi. Seřezávání klečí, aby je sníh tíhou nevyvrátil a nedošlo k erozi, by bylo správně.
Odpovědět
Pastviny na svazích jsou dobrá věc, ale musí být hnojené močůvkou, aby odolaly pasení a erozi, a například vytrhávání kosodreviny a smrků na temenech Krkonoš Správou parku je plýtvání penězi. Seřezávání klečí, aby je sníh tíhou nevyvrátil a nedošlo k erozi, by bylo správně.
Jakub Graňák
11.8.2025 18:29 Reaguje na Jarka O.Nerozumíte? Jste tu první den? Copak nevíte, že Machaček tyto termíny užívá záměrně celé roky aby špinil oponenty? Ještě jste nečetla o sudetských zlatokopech a selských prznitelích děveček? Léčí si tím mindrák, poněvadž sám jakožto šlonzák je napůl polák a napůl němec.
Odpovědět
JO
JS
Jarek Schindler
10.8.2025 17:16 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKZajímavé, tedy až na to, že v Krkonoších je kleč původní a tedy ty sesuvy tam byly i s původní klečí. No a v Jeseníkách se začala vysazovat v roce 1877. Že od padesátých let nic významného nebylo můžeme asi poděkovat tomu , že pořádně nepršelo. Nesešly se podmínky. Jinak samozřejmě v roce 2006 sesuvy byly.
Odpovědět
BM
JS
Jarek Schindler
11.8.2025 09:56 Reaguje na Břetislav MachačekMáte pravdu, uvedl jsem nesmyslné datum. Opravuji 1997.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.8.2025 11:29 Reaguje na Jakub GraňákMohu vědět s čím máte problém pane Graňák?
Odpovědět
Jakub Graňák
12.8.2025 13:59 Reaguje na Jarek SchindlerS ničím, dyť Vás chválím. Za posledních 10 let jsem měl nespočet příležitostí pozorovat moderní lesní techniku v praxi a s klidem se podepíšu pod Vaše tvrzení, že harvestor je nejšetrnější.
Nemusíte se hned durdit, troufám si tvrdit, že jsem člověk upřímný - co na srdci, to na jazyku.
Odpovědět
Nemusíte se hned durdit, troufám si tvrdit, že jsem člověk upřímný - co na srdci, to na jazyku.
JS
Jarek Schindler
13.8.2025 09:03 Reaguje na Jakub GraňákNo pouze jsem se slušně zeptal. On tady člověk nikdy neví..... , zvlášť když tím kdo odporuje je jen a jen pan Ptáčník. Jeho osobu asi nejde označit veličinou ostatní. Jinak samozřejmě, hodně záleží na obsluze. Technika dobře slouží pouze tomu kdo to s ní umí. No a děkuji. Někdy si člověk připadá jako by se koukal na jiný svět.
Odpovědět
