Koordinované mapování přineslo přes 25 tisíc záznamů o invazních druzích v ČR
„Sledujeme rozšíření 134 rostlinných a 22 živočišných nepůvodních nebo přímo invazních druhů. Řada z nich představuje riziko pro tuzemské rostliny a živočichy. Data potřebujeme k tomu, aby se mohlo jejich šíření omezit,“ vysvětluje koordinátor projektu Zdeněk Račanský z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Z živočichů patřil mezi nejčastěji hlášené invazní druhy za rok 2024 likvidátor břehů a pobřežní vegetace nutrie říční, silný potravní konkurent našich ryb střevlička východní nebo lupič ptačích vajec a mláďat v hnízdech na zemi psík mývalovitý. Nalezeno bylo i několik lokalit severoamerických druhů raků, kteří přenášejí račí mor. Toto onemocnění je pro tuzemské druhy raků fatální. Včasné zachycení výskytu amerických druhů raků pomůže ochránit populace našich domácích druhů,“ popisuje zooložka Eva Vojtěchovská z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Nejvíce záznamů z invazních druhů rostlin evidujeme u trnovníku akátu, netýkavky žláznaté, která zarůstá břehy vodních toků a na ruderálních stanovištích u všudypřítomného zlatobýlu kanadského. Z raritnějších nálezů si pozornost zaslouží stolístek vodní, který roste v přírodní památce Skalka u Velimi, která je doposud jeho jedinou známou lokalitou u nás. Jeho zplanění a výskyt i na jiných místech ovšem nejsou vyloučeny. Je totiž schopen se šířit vegetativně, tvoří husté neprostupné porosty, kterými vytlačuje ostatní rostliny,“ vysvětluje botanička Alice Haveldová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Přivítáme, pokud nám lidé s mapováním invazních druhů pomohou. Pokud tedy nějaké invazní druhy rostlin, či živočichů v přírodě naleznete, vložte jejich fotografii s lokalitou nálezu ideálně do aplikace iNaturalist. Invazní druhy raků či sršeň asijskou nahlaste prosím e-mailem, nejlépe také s fotografií, na e-mailovou adresu invaznidruhy@aopk.gov.cz. Pomůže nám to zabránit jejich šíření na další místa,“ dodává Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Seznam druhů rostlin, které se mapují, se postupně vyvíjí. V roce 2025 přibyly například s oblibou v zahradách pěstované rostliny, kohoutek věncový a plesnivka perlová. Sleduje se i výskyt ozdobnice obrovské, která se začíná pěstovat na polích jako biomasa pro energetické účely. Všechny tyto nepůvodní druhy rostlin ve vhodných podmínkách ochotně ze zahrádek i polí zplaňují.
Zaznamenané údaje se stávají součástí Nálezové databáze ochrany přírody, kterou spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V tuto chvíli obsahuje více než 39 milionu záznamů o výskytu živočichů, rostlin a hub v České republice.
reklama
Dále čtěte |
Včelaři ve Francii bojují s rostoucí populací invazivní sršně asijské
Invazní ohniví mravenci se dostali poprvé do Evropy, vědci je našli na Sicílii
Sociální sítě pomáhají vědcům sledovat invazní rostliny napříč kontinentyOnline diskuse
Všechny komentáře (11)
Jakub Šidlík
8.8.2025 10:54Jan Horník
8.8.2025 12:15 Reaguje na Jakub ŠidlíkPouze v případě sršně asijské a raků je žádoucí poslat mail, a pokud možno hned, jak něco takového najdete.
U těhle druhů se hraje o čas :)
Břetislav Machaček
8.8.2025 16:27 Reaguje na Jan Horníkmají rybáři povinnost desinfikovat gumáky a jiné vybavení,
ale co vydry s mokrým kožichem a nakaženým rakem v žaludku
a co volavky a kormoráni? Nezdá se vám, že s narůstajícím
počtem predátorů se mor stále více šíří? Zajímavé je i to
překrytí map s africkým morem prasat a vlčích teritorií.
To se do krámu nehodí a tak se o tom mlčí, ale kdo není
hlupák, tak nad tím přemýšlí, zda to není taky tím.
Břetislav Machaček
9.8.2025 18:57 Reaguje na Jan Horníksi myslel, že ta hlášení považujete za velmi důležitá.
Já si to u raků nemyslím, protože v případě
zjištění úhynů už je většinou pozdě. Inkubace
moru má určitou dobu a za tu dobu už je ta
populace raků morem promořena. Přenos moru
z povodí do povodí přisuzuji predátorům a
jejich trusu po konzumaci nakažených raků.
Někde je zkonzumují a trus vykálí už jinde.
Břetislav Machaček
9.8.2025 19:02 Reaguje na Jan Horníkto šíření invazních druhů i díky jiným
tvorům a nebo třeba vodě, než lidmi.
Po povodních je celé povodí zamořeno
křídlatkou, ač ji zbyl někde už pouze
někde zapomenutý ostrůvek.
