Ochránci přírody vykoupili část pozemků v lokalitě Smolenky u Radějova
"Mezi křovinami však byly stále ostrůvky s cennou luční vegetací. Bylo jasné, že původní přírodní bohatství lze ještě obnovit," uvedla botanička a předsedkyně místní organizace ČSOP Ivana Jongepierová.
V prvním roce se uskutečnila jednání s vlastníky pozemků a přípravy. Následovaly dva roky práce s motorovou pilou.
"Tam, kde to dávalo smysl, jsme obnovili louky. Od roku 2021 je pravidelně kosíme a díky tomu tam můžeme opět obdivovat třeba mochny bílé nebo orlíčky. Tam, kde to už spíše připomínalo les, jsme se rozhodli vytvořit biotop charakteru světlého, řídkého lesa. To je něco, co bývalo v krajině kdysi běžné, byla na to vázána mimo jiné řada druhů hmyzu v čele s ikonickými roháči, ale dnes v krajině úplně chybí," dodala Jongepierová.
Právě uskutečněný výkup umožní rozšířit péči na dalších 1,7 hektaru v severní části Smolenek. Na zbytcích luk tam roste mimo jiné vstavač bledý nebo kosatec různobarvý, oba ohrožené druhy. Obnovení citlivé péče tam podle ochranářů pomůže těmto i dalším zajímavým druhům přežít.
ČSOP se díky členům a příznivcům podařilo od roku 2003 v programu Místo pro přírodu vykoupit 210 hektarů cenných přírodních míst v 57 lokalitách po celé republice. Smolenky jsou desátým Místem pro přírodu v Bílých Karpatech. Součástí letošní kampaně je ještě lokalita Líšná v horním Pootaví v Plzeňském kraji, Sedmihorské mokřady v nivě toku Libuňky v Libereckém kraji a lužní les V Lyngu v Moravskoslezském kraji.
reklama
Dále čtěte |
Správci chráněných oblastí zkouší, jak může řízené vypalování pomoci přírodě
Průzkum potvdil výskyt vzácné střevle potoční v Železných horách
Pardubice plánují obnovu rybníčku Netušílek, měl nejvíc druhů obojživelníkůOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Břetislav Machaček
7.8.2025 10:47být i jinde a před těmito lidmi smekám. Jediné, co mi vadí je to, že to
někteří dělají tam, kde se kdysi produkovala potrava pro domácí zvířata
a dnes to bohatství přírody přichází vniveč. To není známkou dobrých
hospodářů. Jinak les "v Lyngu" v katastru Dětmarovic dobře znám a ten
nebyl v minulosti bezzásahem, ale selským lesem s těžbou dřeva, klestí
a vypásáním dobytkem chudých chalupníků z okolí. Je to lužní les a ty
bývaly odnepaměti využívány a nikoliv pouze ponechány bezzásahu. Pole
mého dědy taky sousedilo s lužním porostem kolem řeky Odry a dříví
bývalo k otopu a tráva se v něm spásala, ač byla nevalné kvality.
Dnes je to džungle plná devětsilu a na okrajích křídlatky. Ty tam
jsou sněženky, bledule a sasanky ve světlém lužním lese bez padlých
souší a klestí jako kdysi. Na souše a klestí bývala kdysi doslova
fronta, kdo je vytěží a vysbírá dříve. Bez té těžby, sběru klestí
a vypásání je to ta džungle dobrá tak leda pro divočáky, kteří se
tam ukrývají. Ničí okolní plodiny, zvěř, hnízda ptáků a taky ty
zbylé lužní cibuloviny. Je to tam rozryté jako tankodrom a to byl
divočák v mém okolí před 50 roky vzácností stejně, jako kukuřičné
pole, které je půl roku živí. Dnes je kukuřice na minimálně 30%
rozlohy polí a pro černou to je ráj stejný, jako po sklizni ta
lužní džungle.
