Začínají platit novely energetického zákona týkající se plynu a ukládání energie

V pátek 1. srpna vstoupí v účinnost dvě novely energetického zákona. První z nich, přezdívaná lex OZE III, upravuje hlavně ukládání elektřiny, což má pomoci stabilizovat přenosovou síť. Druhá z novel, přezdívaná lex plyn, má urychlit výstavbu paroplynových zdrojů elektřiny a zlepšit energetickou bezpečnost Česka. Na návrh Senátu ruší individuální kontroly výnosnosti a přiměřenosti podpory u solárních elektráren z let 2009 a 2010, které naopak první z novel přinesla. Řada opatření z obou těchto předpisů má však odlišné datum účinnosti, a platit tedy začnou jindy nebo již platit začaly. Lex OZE III upravuje také související flexibilitu výrobců i spotřebitelů, tedy schopnost výrobců i odběratelů reagovat na situaci v dodávkách energie a přizpůsobit se jí. Dalším z hlavních témat je agregace, tedy sdružování výroby i spotřeby energie. Podle ministerstva průmyslu se například záležitosti upravující flexibilitu a agregaci spustí naplno až od července příštího roku, kdy padnou omezení pro společenství sdílející elektřinu, například 1000 odběrných míst a nejvýše tři obce.

Na akumulaci energie se bude vydávat licence. "Akumulace energie umožní 'uskladnit' přebytečnou energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie či odkládat spotřebu elektřiny na dobu, kdy se to na základě podmínek na trhu s energiemi nejlépe vyplatí. Zákazníci tak budou moci využívat elektřinu v době, kdy je levnější," uvedlo dříve ministerstvo průmyslu.

Od srpna mají začít platit ustanovení na ochranu zákazníků. Dodavatelé elektřiny a plynu budou muset oznamovat nejenom zvýšení cen, ale i jejich snížení. Doposud museli podle důvodové zprávy k zákonu oznamovat pouze zvýšení cen. "Před platností novely nebylo zvykem, že by každý dodavatel své klienty informoval o snížení ceny. Osobně to považuji za velkou chybu všech, kteří tak nečinili, neboť je to komunikačně i marketingově moment, kdy získáváte pozitivní body i u klientů, pro které je těžké věřit, že pro něj nakupujete energie nejlépe, jak umíte," sdělil ČTK člen představenstva společnosti epet Ladislav Sladký.

Zákon zavedl i pravidlo, že spotřebitelé a živnostníci, kteří se rozhodnou předčasně odejít od dodavatele elektřiny nebo plynu, s nímž mají uzavřenou smlouvu na dobu určitou, budou muset zaplatit smluvní pokutu. Tato pokuta bude představovat až 40 procent z částky, kterou by jinak zaplatili při trvání smlouvy do jejího konce. "Cílem této části novely je odstranit nesoulad a neúměrné pokuty některých dodavatelů, které žádný zákon doposud nelimitoval," uvedl Sladký. Sjednocení horní výše pokuty považuje za logický krok k ochraně spotřebitele.

Novela lex plyn kromě jiného ruší individuální kontroly výnosnosti a přiměřenosti státní podpory části solárních elektráren z doby solárního boomu v letech 2009 až 2010. Tyto kontroly měly státu ušetřit peníze z rozpočtu na jejich podporu. Sněmovna je do zákona vložila už do lex OZE III. Senát je chtěl vypustit už tehdy, ale poslanci ho přehlasovali. Teprve na druhý pokus, v lex plyn, se podařilo Senátu tento návrh prosadit.

Tato novela také podle ministerstva pro místní rozvoj prodlužuje takzvaný bypass na úseku územního plánování. Je to součástí zákona, který přijal Parlament kvůli loňským potížím s digitalizací stavebního řízení. Podle ministerstva je prodloužení nutné kvůli dokončení nezbytných funkcionalit systému, jejich řádné otestování a proškolení všech budoucích uživatelů.

Plynové zdroje, o nichž lex plyn především pojednává, mají také hrát klíčovou roli jako záloha schopná stabilizovat proměnlivou výrobu z obnovitelných zdrojů. Novela předpokládá, že investor do plynové elektrárny bude muset v žádosti o autorizaci uvést informaci o předpokládaném výběru dodavatele této elektrárny. Žadatel také bude muset po dobu výstavby a údržby takové elektrárny plnit požadavky na bezpečnostní zájmy státu, které mu stanoví ministerstvo průmyslu a obchodu.

---

reklama

---