Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížaly

„Tohle je první místo, kam musíte jet, když hrozí povodeň,“ ukazuje starosta Dubence Jaroslav Huňat údolní potok, kde se stéká voda ze svou svahů. Najít lék na záplavy patřilo k jedněm z velkých úkolů jeho starostování v Dubenci. Na jednu stranu to nebylo těžké: dnes se ví, co v krajině změnit, abyste předešli záplavám. Existuje i zavedený způsob, jak to udělat – pozemkové úpravy. A přesně ty Dubenec využil. Stejně jako jiné obce. Přesto je tu několik důvodů, proč právě v Dubenci hledat inspiraci.

Pozemkové úpravy totiž problémy se záplavami nevyřešily hned. Bylo potřeba něco navíc.

Jak to, že Dubenec netrápí povodně?

Od roku 2017 se krajina kolem Dubence viditelně proměnila. Velká svažitá pole byla rozdělena širokými pásy, kde se při deštích zpomalí nebo zasákne srážková voda. Do pásů nechala obec vysadit ovocné stromy.

Další stromy se vysadily do biokoridorů. Na rizikových místech nechal starosta instalovat srážkoměry a hladinoměry, které při překročení určitého objemu vody rozesílají varovné sms.

Na obou dubeneckých svazích se postavily suché poldry, nádrže připravené na zachycení a zpomalení většího objemu vody. Díky procesu pozemkových úprav na něj měl starosta od státu i peníze a odborníky, kteří změny v krajině navrhli. Dohodli se s lidmi na povyměňování pozemků tak, aby ty, na kterých budou veřejně prospěšná opatření, patřily obci.

Jenže ještě před dokončením těchto úprav, v červnu 2019, přišly bleskové srážky.

„Srážka spadla na horní část katastru, kde pozemkové úpravy ještě nebyly hotové. Vlítlo to do lesa, kde voda nabrala větve, které pak ucpaly propustky,“ vzpomíná Jaroslav Huňat. „A ještě jsme měli rozestavěné chodníky, to znamená, že jsme měli zatrubněnou část potoka, kde jsme dělali opěrnou zeď. A voda s bahnem vytrhla trubku a prohnala se obcí,“ pokračuje starosta. Dnes už něco takového nehrozí, protože na místě je dodělaný další poldr.

Tehdy ale nebylo v silách hasičů, obce ani dalších pomáhajících lidí uvolnit potok protékající obcí od rostlinných zbytků a bahna. A tak se rozvodnil a zaplavil okolní zahrady a domy.

Mohlo to ale být i jinak.

Vyjednávat a nevzdávat se

Zdroj problému, který obec Dubenec řeší, je totiž v nevhodném způsobu zemědělského hospodaření na svažitých pozemcích kolem obce. A tam je potřeba hledat i řešení.

Jak zmínil starosta, poldr ani biokoridor ještě nebyly hotové. Ale jsou opatření, která jdou udělat rychleji. A k nim patří nemít na pozemku v průběhu roku odhalenou půdu.

Jako ochrana před erozí a povodněmi funguje, aby rizikové pozemky byly trvale pokryty travním porostem. V červnu 2019 byla ale na místních polích vysazená cukrová řepa. Zemědělci totiž odmítli některé pozemky zatravnit. Nehodilo se to do jejich hospodářského plánu.

Jenže jak má starosta přesvědčit zemědělské podniky, ať hospodaří tak, aby to nepoškozovalo obec?

Jaroslav Huňat začal nápadem, aby se zemědělci alespoň finančně podíleli na nápravě škod. Pak by jejich motivace spolupracovat na ochraně před povodněmi mohla být větší.

„Po povodni v roce 2019 jsme si se zemědělci a s pozemkovým úřadem sedli, protože byly poškozeny stavby, které ještě nebyly dokončeny, a na jednání jsme je přesvědčili o tom, že by mělo vzniknout něco jako vodní družstvo nebo fond, ze kterého by se škody platily,“ popisuje Jaroslav Huňat.

Zastupitelé chtěli, aby každý zemědělec posílal ročně asi 20 000 Kč do fondu, který by spravovala obec. Za rok by obec podala hlášení, co za tyto prostředky opravila. Jenže do fondu byli ochotni přispívat jen dva zemědělci ze sedmi. A ze záměru sešlo.

„Nakonec jsem situaci vyřešil tak, že jsme bahno z příkopu odstranili sami naším bagrem. Náklady jsem rozpočítal podle obdělávané plochy a poslal jsem zemědělcům fakturu,“ popisuje starosta.

A zemědělci zaplatili.

A postupně se začal měnit i jejich postoj k tomu, co po nich obec chce – pokusit se hospodařit tak, aby se z polí při větších srážkách nesplavovala ornice.

Největší zemědělský podnik v Dubenci, Karsit Agro, nakonec přistoupil na to, že na okrajích některých polí vyseje pícniny a jiné okraje zatravní. Napomohla tomu i výměna lidí na pozicích ředitele i agronoma. A pro ty nové představuje mnohem menší problém osít okraj pole vojtěškou nebo zavést v kukuřičném poli podsev.

Se spoluprací s Karzit Agro je dnes starosta vlastně spokojený. Z jeho pohledu je výhodou, že provozují rostlinnou i živočišnou výrobu. Tím pádem pro ně má smysl některé pozemky zatravnit a pást na nich dobytek.

Jaroslav Huňat věří, že vyvolaná jednání o vodním družstvu a faktury za nápravu škod pomohly k tomu, aby se zemědělci našli kompromis mezi zájmy zemědělců a obce. To je další lekce z Dubence: je potřeba vyjednávat a nevzdat se při prvním neúspěchu.

Každý problém má své řešení

Po mnoha letech už záplavy bahna nejsou pro Dubenec velké téma. Jak letos v říjnu říká starosta Jaroslav Huňat: „Povodně už mě tolik netrápí, protože vím, že je námi vytvořený systém utáhne.“

Starosta se tak může zaměřit na jiné problémy. Například na to, jak se o nové pozemky starat. Obec o 690 obyvatelích má k údržbě sedm hektarů nových pozemků, často velmi svažitých. K jejímu vybavení tak patří horský traktor, k němu pořídila mulčovač, a ještě musela koupit svahovou sekačku na dálkové ovládání, která seká ty nejvíc svažité pozemky.

Kromě sekání se musí zastřihovat nově zasazené stromy. Nicméně díky tomu, že jsou vysazeny po okrajích zasakovacích příkopů, není potřeba je zalévat.

„Vzrostly nám náklady na zahradnické služby, a v době udržitelnosti musíme udržet vysazený počet stromů. A ty nám ničí hryzec, který jim okusuje kořeny,“ popisuje problémy Jaroslav Huňat.

Zasakování vody v příkopech vytvořilo ideální podmínky pro populaci hryzce. „Vtáhlo je to k nám do krajiny a mají tu teď vynikající biotop. Chodí se najíst do pšeničného pole a spí chráněni biopásem a biokoridorem. A má tam i vodu,“ popisuje starosta Dubence, jak řešení jednoho problému způsobilo jiný.

„Abychom se vyhnuli dalším škodám na stromech, sázíme je do drátěných košů. Takže naši zaměstnanci teď pletou drátěné koše, protože budeme vysazovat dalších 70 stromů,“ doplňuje Jaroslav Huňat další řešení na nový problém.

Problém, řešení a příležitost k rozvoji

Starosta ale nevnímá nová opatření jen jako zdroj další práce pro obec. Rozhodl se je využít. Jakmile jabloně a hrušky začaly plodit, postavila obec moštárnu a sušárnu.

„Vyrábíme mošt a křížaly, které sušíme ve vlastní sušárně. Křížaly vyrábíme i pro různé velkoobchody, které obchodují s oříšky a suchými plody. Loni jsme zpracovali 32 tun ovoce,“ uvádí dubenecký starosta s tím, že sušárna slouží i pro potřeby obyvatel, kteří v ní mohou sušit i svou vlastní úrodu.

O mošt i křížaly mají zájem nejen velkoobchody a blízké restaurace, ale kupují ho i místní. To potvrzuje i prodavačka v místním obchodě. Mimochodem, je zaměstnankyní obce. Obec má totiž vlastní obecní obchod, který nabízí kromě standardních potravin i lokální výrobky. A těch není málo.

Kromě obecního moštu a křížal si můžete v dubeneckém obchodu koupit maso a mléčné výrobky od místního zemědělského podniku a místní knedlíky. V Dubenci je knedlíkárna, která zásobuje knedlíky i chaty v Krkonoších.

Po zaplacení mzdových nákladů a energií jsou v Dubenci sice rádi, když obchod neprodělává, a to jen díky dotaci od kraje, ale Jaroslavu Huňatovi to stojí za práci. Dubenečtí mají vesnici, na kterou mohou být hrdí.

Závěrečnou inspirací z Dubence je podnikavost.

Obec, která řešila problém s každoročními záplavami, dokázala nejen proměnit krajinu tak, aby si s většinou srážek poradila, ale využít proměn krajiny pro oživení místní ekonomiky.

A přestože příroda připravuje Dubenci neustálé výzvy a je pořád o krok napřed, Dubenec je zatím zvládá všechny vstřebat.

A obec mezitím rozvíjí vlastní produkci domácích výrobků. Jaroslav Huňat předává ostatním starostům své zkušenosti v tom, co mohou oni u sebe dělat pro ochranu před povodněmi.

---

reklama

---