Krajina zničená kolektivizací se napravuje za desítky milionů korun. Příběh Dubence
26.1.2022 17:51 | DUBENEC / PRAHA
(Ekolist.cz)
Pásy zeleně rozdělují velké lány polí zcelené kolektivizací. Měly by zmírňovat půdní erozi a zvyšovat vsak vody.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Obec Dubenec / Svaz měst a obcí ČR
Zasakovací pás chrání zemědělský podnik, který leží těsně pod ním.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Obec Dubenec / Svaz měst a obcí ČR
Zeleň pomáhá rozdělit velké bloky půdy. Patří ale obci, a ta se o ni musí starat - minimálně dvakrát ročně posekat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Obec Dubenec / Svaz měst a obcí ČR
Splach vody z pole je nebezpečný pro obec, zároveň z polí smývá úrodnou vrstvu půdy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Obec Dubenec
Nepojistíte to
Pozemkové úpravy, které byly v obci vybudované v minulých letech, zvládly zadržet vodu už v době, kdy byly ve výstavbě. Prověřené pak byly povodní v roce 2019. Ale pořád nestačí zachytit všechnu vodu ze srážek, Dubenec se tedy s problémy se záplavami potýká nadále, i když už v menším měřítku. „Z lánů kukuřice při větších srážkách vytéká voda s ornicí a zaplavuje příkopy. Řádky jsou směrem k příkopu, který má být ochranou před vodní erozí. Příkop ale nestačí vzít všechnu vodu, takže nemovitosti položené pod poli se snaží bránit se, jak mohou. Všechno je to o jednom zemědělském podniku, který nic nerespektuje,“ říká Jaroslav Huňat.
Poldr jako kluziště.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Obec Dubenec / Svaz měst a obcí ČR
Přečtěte si také |
Reportáž z obce, která si objednala ochranu před povodněmi a suchem
Máme zeleň, musíme se o ní starat
Pozemkové úpravy sice pomáhají chránit před velkou vodou a krajině pomáhají vodu využít pro zeleň, ale obci přinášejí i navýšení nákladů, protože se o nové sady, pásy zeleně, meze a cesty musí starat.
Poldr je potřeba sekat, stejně jako pásy mezi poli.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Obec Dubenec / Svaz měst a obcí ČR
Přečtěte si také |
Pole rozpálené na 60 °C. Důsledky špatné péče o půdu na snímcích termovizní kamery
reklama
Dále čtěte |
Ministerstvo zemědělství podpoří výzkum pesticidů ve vodách nebo udržitelnou produkci osiv
Zemědělci s podporou ANO a SPD podají ústavní stížnost kvůli nastavení dotací
Podle svazu zemědělců klesá potravinová soběstačnost České republiky
Další články autora |
Světelné znečištění v ČR nechceme. Ale uvést do praxe regulaci bude složité, říká Petr Žák
Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížaly
Za to, v jak špatném stavu jsou lesy a lesařina, můžou především škody zvěří a výběrová řízení, říká lesník Vladislav Ferkl Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (96)
SV
Slavomil Vinkler
26.1.2022 07:13Co je to za nesmysl dvakrát nebo více ročně posekat.
Pro zadržování vody počet sečí nemá vliv. Širokolisté víceleté plevele jako lopuch a tak zvyšují diverzitu zvěře a ptáků. Stačí sekat maximálně 2x , ne celou plochu a po dvou až třech letech. Zkuste vysvětlit obyvatelům, že i vysoké plevele jsou potřeba pro přírodu. Třeba stehlíci vás pochválí.
Odpovědět
Pro zadržování vody počet sečí nemá vliv. Širokolisté víceleté plevele jako lopuch a tak zvyšují diverzitu zvěře a ptáků. Stačí sekat maximálně 2x , ne celou plochu a po dvou až třech letech. Zkuste vysvětlit obyvatelům, že i vysoké plevele jsou potřeba pro přírodu. Třeba stehlíci vás pochválí.
Karel Zvářal
26.1.2022 07:55 Reaguje na Slavomil VinklerTo říkám stále, jsme posedlí chorobnou čistotou (pravidelným sečením), je to pro dnešní "eko" ten pravý grál. Ta vysoká vegetace nejenže lépe zadrží vodu (a hlavně splaveniny ornice), ale je hostitelem celé řady druhů hmyzu. O něm se akorát píše, že ubývá, ale že ubývá právě kvůli lidské hlouposti, to už se nikde nedočtete.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.1.2022 09:15 Reaguje na Karel ZvářalOna to není ani tak hloupost, jako vrozený atavismus. Pocházíme z afrických buše a vypasená krajina signalizovala přebytek zvěře. Proto se nám líbí vypasený anglický park. Třeba v Židlochovicích. Ale vhodnou výchovou by šlo vysvětlit, že i vytrvalé širokolisté plaveme jsou příroda.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.1.2022 09:26 Reaguje na Slavomil VinklerAsi mám jiné geny, mým přirozeným prostředím je les. A ten musel stačit neandru i sapi, aby se v středoevropských poměrech uživili. Pravda, nebyli jich miliony, ale i při dnešní lidnatosti jde tu diverzitu zachovat. Jen bychom museli upustit od nesmyslů typu biopaliva a soláry na černozemi.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.1.2022 09:37 Reaguje na Karel ZvářalNo na les od narození je možné si zvyknout, ale omyl, sapi ani neandr nežil v lese. To byla tundra či okraj tajgy, bezlesí udržoval mamut. Jinak biopaliva jsou totální nesmysl. Biomasa patří do půdy, ne do kotle.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
26.1.2022 19:38 Reaguje na Karel ZvářalLes vám nedá obilniny, luštěniny, technické rostliny na oblečení atd.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.1.2022 20:22 Reaguje na Pavel JeřábekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
27.1.2022 10:14 Reaguje na Karel ZvářalMůžete alespoň naznačit, jak reagovat na toho, kdo je s odpovědí úplně out?
Odpovědět
Karel Zvářal
27.1.2022 17:46 Reaguje na Karel ZvářalTakže ode dneška vím, že slovo mileniál je pro někoho pejorativní označení. Doufám tedy, že příště redakce bude se stejnou horlivostí mazat příspěvky, kde je někdo označován za komunistu, bolševika, koblihu, Matláčka apod. To nám ta diskuse potom pěkně prořídne...
Odpovědět
LV
Lubomír Vrána
26.1.2022 13:21 Reaguje na Slavomil VinklerTeď nevím, jestli Cílek nebo S.Komárek někde napsal, že tvrdohlavost českého zemědělce je srovnatelná s tvrdohlavostí egyptského feláha.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
26.1.2022 19:36 Reaguje na Karel ZvářalJe to trochu složitější - trávu musíte minimálně jednou ročně posekat a nebo spást. Jinak druhová rozmanitost degraduje. V našich podmínkách, zejména na úživných pozemcích je potřeba sekat dvakrát. Když to neuděláte, máte za několik let po hmyzu vázaného na drobnější rostliny.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.1.2022 20:26 Reaguje na Pavel JeřábekJasně, odkojenec "moderního" managementu... Kde máte více lučních mravenců? Na sečené louce, nebo ve vysoké trávě? A čím se živí mravenci? Hmyzem, nebo mladými rostlinkami?
Ideálně je séct plochu nastřídačku, každý rok polovinu. Hoblovat celou plochu každý rok je devastující zásah. Ta stařina má svůj nezastupitelný význam, stejně jako práchnivé ("nevyužitelné") kmeny.
Odpovědět
Ideálně je séct plochu nastřídačku, každý rok polovinu. Hoblovat celou plochu každý rok je devastující zásah. Ta stařina má svůj nezastupitelný význam, stejně jako práchnivé ("nevyužitelné") kmeny.
JK
Josef Kuchtíček
27.1.2022 13:55 Reaguje na Karel ZvářalHmm, například vstavače na nesečených loukách nerostou, neb to nejsou louky. Neříkejte Karle, že si z vysoké zemědělské nepamatujete agrotechnické postupy z boje proti plevelům. Pokud se po polích budou šířit plevele (nemám na mysli vlčí mák či chrpu) povede to jen k většímu použití herbicidů.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.1.2022 16:25 Reaguje na Josef KuchtíčekA kde ty vstavačče byly před příchodem člověka s jeho kosou a sekačkami? Aha? Samozřejmě, že když se poseče louka, lépe na ní vyniknou a (některé druhy) prosperují, to je logické.
A kde jsem prosím psal, že jsem proti herbicidům, či proti plevelů? Že by další bojovník proti fiktivnímu "nepříteli"?-)
Odpovědět
A kde jsem prosím psal, že jsem proti herbicidům, či proti plevelů? Že by další bojovník proti fiktivnímu "nepříteli"?-)
Karel Zvářal
27.1.2022 17:57 Reaguje na Josef KuchtíčekAby bylo jasno, bavíme se o nápravě přírody v intenzivně obhospodařované krajině. Mají-li být nově vytvářené meze a ekologické prvky intenzivně ošetřovány, je to další z řady ne/povedených chucpátek dnešních rádoby ekologů.
Budou vysíkána hnízda koroptve, chřástala, strnada, skřivana, mladí zajíci aj. Nenechají se vyrůst plevele, kterými se živí spousta zrnožravých ptáků, včetně koroptve. O ni pečujeme zatím tak, že jsem vyhlásili projekt čiříkání. Ano! Choďme po pustých planinách a naslouchejme, zde se někde poslední mohykán ještě ozve. On nám za tu čárku započítání bude vděčný...
Odpovědět
Budou vysíkána hnízda koroptve, chřástala, strnada, skřivana, mladí zajíci aj. Nenechají se vyrůst plevele, kterými se živí spousta zrnožravých ptáků, včetně koroptve. O ni pečujeme zatím tak, že jsem vyhlásili projekt čiříkání. Ano! Choďme po pustých planinách a naslouchejme, zde se někde poslední mohykán ještě ozve. On nám za tu čárku započítání bude vděčný...
pp
pavel peregrin
26.1.2022 07:20Přes Dubenec jsem docela často jezdil, takže to okolí znám. Dubenec má tu zásadní nevýhodu, že jde o obec tvaru úzké dlouhé nudle po obou stranách potoka, vždy jeden dům a nad ním už pole. To umístění obce je v tomto případě jaké je a nic zásadního se s tím neudělá. To by museli vše nad vesnicí natrvalo zatravnit, tak to prostě je a to nikdo neudělá. V článku je na obrázku uprostřed krásný ilustrační příklad toho, o čem jsem zde již několikrát psal,ale kromě praktiků to nikdo nechápal- ty zasakovací pásy nebo i jiná plodina v pásu, které rozdělí pole byť třeba na kousky o 5 ha, v případě přívalového deště o 50 mm nezadrží vůbec nic a voda se přes ně přežene. A na záplavu a znehodnocení majetku stačí voda klidně i z těch pěti ha, které vzniknou rozkouskováním původného, třebas 50 ha pole. Tady je to jasně vidět! To jen opět pro všechny fantasty, kteří si myslí, že rozdělením polí jako mávnutím čarovného proutku problémy zmizí.
Otázkou druhou je zařazení polí do silně ohrožených- pokud tomu tak skutečně je, nad celou šíří vesnice, tak zemědělci by zde opravdu neměli a nesmí širokořádkové plodiny vysévat, to neplatí v případě řepky, ale i zde platí určitá omezení. V opačném případě jde náhrada škody samozřejmě za zemědělci!
De facto jediným účinným řešením by bylo zbudování vyššího ochranného valu nad celou vesnicí a vyprojektování svedení vody , je možné, že něco podobného zde třeba bude, ale jinak to nemá moc řešení.
Prostě buď nad vesnicí nehospodařit vůbec, nebo velice nákladná řešení. A nevěřím, že by se vminulosti s podobným problémem vůbec nepotýkali, bohužel takto situovaná pole a obydlí pod nimi nemají jednoduchá a všeobecně akceptovatelná řešení a když, tak provozně drahá a každý ten horký brambor hází do ruky tomu druhému.
A ještě prosím- používejte správnou terminologii, rve mě za uši, když slyším "vysazovali kukuřici".
Odpovědět
Otázkou druhou je zařazení polí do silně ohrožených- pokud tomu tak skutečně je, nad celou šíří vesnice, tak zemědělci by zde opravdu neměli a nesmí širokořádkové plodiny vysévat, to neplatí v případě řepky, ale i zde platí určitá omezení. V opačném případě jde náhrada škody samozřejmě za zemědělci!
De facto jediným účinným řešením by bylo zbudování vyššího ochranného valu nad celou vesnicí a vyprojektování svedení vody , je možné, že něco podobného zde třeba bude, ale jinak to nemá moc řešení.
Prostě buď nad vesnicí nehospodařit vůbec, nebo velice nákladná řešení. A nevěřím, že by se vminulosti s podobným problémem vůbec nepotýkali, bohužel takto situovaná pole a obydlí pod nimi nemají jednoduchá a všeobecně akceptovatelná řešení a když, tak provozně drahá a každý ten horký brambor hází do ruky tomu druhému.
A ještě prosím- používejte správnou terminologii, rve mě za uši, když slyším "vysazovali kukuřici".
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.1.2022 07:29 Reaguje na pavel peregrinNěco dokážou biopásy ale když tam zasadí kukuřici apod. nepomůže nic. Proto je nutné pole rozdělovat oděvní plochy, střídat je a zmenšit jinak se toho nezbaví
Odpovědět
JŘ
pp
Karel Zvářal
26.1.2022 08:18 Reaguje na Jaroslav ŘezáčOna ta eroze je i na malých políčkách, ale nikdy to nenabere takový rozměr (a voda takový švuňk), jako na té dnešní megalomanii. Aby ušetřili pár litrů nafty, dávají celou přírodu všanc. A zatopené sklepy i interiéry jsou jen jednou ze škod, kterou nám příroda takto vrací tu naši nenažranost.
Odpovědět
va
vaber
26.1.2022 09:07 Reaguje na Karel Zvářal eroze je i na mém malém záhonku na zahradě a když je pořádný slejvák, záhon je poničen jak velké pole,
ochrana by byla jen stálá a hustá vegetace a to na žádném poli nikdy nebude
Odpovědět
ochrana by byla jen stálá a hustá vegetace a to na žádném poli nikdy nebude
Karel Zvářal
26.1.2022 09:14 Reaguje na vaberVedle obnaženého pole by měla být plocha s vegetací. Při té dnešní kuku a řepkománii se ta eroze násobně zvýšila. Je třeba to nejen vyučovat na škole, ale hlavně kontrolovat v provozu, jak se opatření dodržují. Což se zhusta neděje, a tak nenávratně mizí vlaky ornice v nivách řek a deltě Dunaje.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.1.2022 09:42 Reaguje na Karel ZvářalCo se kukuřice týká, tak souhlasím, v případě řepky nikoliv- řepka není erozní plodinou.Samozřejmě, pokud se vysévá, ale to pak platí pro cokoliv, na takto exponovaná pole, tak problém bude s čímkoliv kromě trávy a víceletých pícnin.
I po nich ale větší voda sjede jak na sáňkách.
Odpovědět
I po nich ale větší voda sjede jak na sáňkách.
Karel Zvářal
26.1.2022 16:35 Reaguje na pavel peregrinVy si řepku hájíte, ale není zdaleka tak dobrá, jako klasické obiloviny. Proč? Podívejte se na řepkové strniště, ty stvoly jsou hodně nařídko v porovnání např. s pšeničným. Samotný kořen jde do hloubky, zato obilné jsou do šířky rozrostené pod povrchem. To je důvod, proč na obilném poli není taková eroze jako u řepky. Ta je samozřejmě lepší ve vztahu k erozi než kuku. Tu bych povolil jen rovinách, a to chucpe s J Moravou jako kukuřičnou oblastí by mělo skončit.
Odpovědět
JS
Jiří S
27.1.2022 06:43 Reaguje na Karel ZvářalTo není o rozložení stonků, nýbrž o pokryvu, listovou plochu zaujímá řepka lepší než obilniny, tudíž tlumí rázy vody na půdu a snáze se tak vsakuje právě kvůli tomu hluboce kořenícíůmu kůlovému kořenu. Takže ne, obilniny vskutku nejsou proti erozi lepší než řepka, je to vyrovnané.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.1.2022 08:51 Reaguje na Jiří SJistě, řepka má velké listy, takže pole vypadá zdálky zelené (listový "koberec"). Obilí je vyšlechtěná travina, a louka, jak známo, zadržuje splavovanou vrstvu nejlépe - často teče pouze čirá voda, nejsou vidět žádné vymleté rygoly. Narozdíl od řepky, kde to vypadá často takto - a to na hutných, jílovitých půdách! Co potom teprve písčité?
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
To pro ty, co se domnívají, že jsem se kolem problematiky ani nevochomejtl.
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
To pro ty, co se domnívají, že jsem se kolem problematiky ani nevochomejtl.
pp
pavel peregrin
27.1.2022 07:03 Reaguje na Karel ZvářalTak p. Jiří už odpověděl. S kukuřicí je to problém- rozum velí tak, jak jste to napsal, tudíž pouze v rovinách, jenže čím ji nahradit všude tam, kde chovají mléčný skot a ta rovina tam není? Teď samozřejmě nemyslím svahy, to je jasné.
Ještě k té řepce, ona v dnešní době plní i hodnotnou předplodinovou funkci, když ty ostatní nikdo nechce moc pěstovat. I to je bohužel jeden z důvodů, proč je v krajině řepky mnoho.
Odpovědět
Ještě k té řepce, ona v dnešní době plní i hodnotnou předplodinovou funkci, když ty ostatní nikdo nechce moc pěstovat. I to je bohužel jeden z důvodů, proč je v krajině řepky mnoho.
FV
František Vochomejtl
27.1.2022 08:19 Reaguje na Karel ZvářalNemáte pravdu hned v několika věcech. Řepka při svém působení na poli (což může být až téměř 12 měs.) vyprodukuje velké množství biomasy, která postupně odumírá a zůstává ležet na zemi a i když má řepka hluboký kůlový kořen, tak má také hromadu vodorovných kořenů, které podle vlhkostních podmínek rostou pár mm pod povrchem. Při ideálních vlhkostních podmínkách dokonce bývají vidět na povrchu. Pokud je dlouhodobé sucho, tak ani obilí nekoření mělce. Byl jsem svědkem několika extrémních a nevsáknutelných červnových srážek (50 mm/h a více) kdy brambory tekly potokem a v kukuřicích byly velké erozní rýhy a v řepce voda pouze po svahu pomalu odtékala bez jakéhokoliv odnosu půdy, bržděna vrstvou organické hmoty, která ležela na povrchu. Navíc, kdo někdy dělal po řepce a obilninách podmítku nebo přípravu půdy, tak ví, že po obilí je půda mnohem více ubitá, tudíž na ní musí docházet k horšímu vsaku.
Odpovědět
pp
JD
Jindřich Duras
29.1.2022 11:08 Reaguje na pavel peregrinJen pár poznámek:
Argument, že když naprší rychle 50 (či 100) mm, nic před erozí neuchrání. To je sice fakt, ale o to tady přece vůbec nejde. Jde o to, aby bleskové povodně nenastávaly po srážce 20 mm a neopakovaly se několikrát ročně. Dále jde o to, aby důsledek nějakého velkého deště (50 mm) nebyl tak katastrofální, jako je teď. A to už je docela důležité, ne?
Argument, že dělení polí to nezachrání. Přece už dneska snad každý ví (aspoň z těch, co čtou ekolist :-)!), že nic nemůže být postaveno na jednom opatření, ne? Jasně, velikost pozemku (=délka erozního svahu) je nejdůležitější, ale pak je spousta dalších faktorů jako struktura půdy, struktura plodin na rozdělených pozemcích plus technická opatření typu poldrů, zasakovacích pásů, průlehů atd. atd.
A jistě, ta řešení JSOU nákladná. Jak jinak? Vždyť se za nimi skrývá obrovský dluh vytvořený drancujícím hospodařením od 50. let. Tak je logicky třeba něco krajině vrátit, řekl bych.
Odpovědět
Argument, že když naprší rychle 50 (či 100) mm, nic před erozí neuchrání. To je sice fakt, ale o to tady přece vůbec nejde. Jde o to, aby bleskové povodně nenastávaly po srážce 20 mm a neopakovaly se několikrát ročně. Dále jde o to, aby důsledek nějakého velkého deště (50 mm) nebyl tak katastrofální, jako je teď. A to už je docela důležité, ne?
Argument, že dělení polí to nezachrání. Přece už dneska snad každý ví (aspoň z těch, co čtou ekolist :-)!), že nic nemůže být postaveno na jednom opatření, ne? Jasně, velikost pozemku (=délka erozního svahu) je nejdůležitější, ale pak je spousta dalších faktorů jako struktura půdy, struktura plodin na rozdělených pozemcích plus technická opatření typu poldrů, zasakovacích pásů, průlehů atd. atd.
A jistě, ta řešení JSOU nákladná. Jak jinak? Vždyť se za nimi skrývá obrovský dluh vytvořený drancujícím hospodařením od 50. let. Tak je logicky třeba něco krajině vrátit, řekl bych.
SM
Stanislav Mudra
19.2.2022 19:20 Reaguje na pavel peregrinjen technická - čí jsou ty pozemky za těmi domy? klasická záhumenicová plužina
schrábnu nájem a o moji bezpečnost a sucho ať se stará obec, stát zkrátka někdo jinej
Odpovědět
schrábnu nájem a o moji bezpečnost a sucho ať se stará obec, stát zkrátka někdo jinej
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.1.2022 07:23Ono jak se buduje, tak o ty poldry a nádrže bude muset taky někdo starat a kdo to bude? Kdo je bude čistit od bahna a opravovat propuště? Ono to není jen o tě obnově
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
26.1.2022 07:55 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMít krajinu jako s igelitem a pod ní vanu nemá vůbec žádnou logiku ani smysl... vždy je potřeba řešit každý m2 kam dopadá voda a uzpůsobit tomu osevní postupy i zdevastovanou krajinu a napravit její charakter. Vždyť je na začátku článku krásně napsáno co přesně vedlo k tomu, že obec začaly trápit povodně... stačilo by jen napravit co se kolektivizací a technologizací krajiny zprasilo a bylo by to vyřešeno. Třeba v kombinaci s nějakým řešením jaké se obec rozhodla udělat...
Je to tak jednoduché... ale v této zemi bohužel vládnou zemědělci a to často totální sobci a bezmozci jako je vidět v článku... s tím je třeba zásadně něco udělat....
Odpovědět
Je to tak jednoduché... ale v této zemi bohužel vládnou zemědělci a to často totální sobci a bezmozci jako je vidět v článku... s tím je třeba zásadně něco udělat....
pp
pavel peregrin
26.1.2022 08:13 Reaguje na Lukáš KašpárekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
LK
Lukáš Kašpárek
27.1.2022 07:02 Reaguje na pavel peregrinA vy jste evidentně jeden z nich...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.1.2022 07:09 Reaguje na Lukáš KašpárekMohl byste mi laskavě sdělit, kde berete tu odvahu vyjadřovat se a často dost arogantně na adresu zemědělců? Vy jste zemědělec? Pracujete v tomto oboru? Co o tom víte kromě toho, co vám nabulíkují lidé často titulovaní, kteří toho ale o zemědělství vědí tolik co vy? Kromě výkřiků a nesmyslných frází jsem od vás nikdy nečetl žádný rozumný příspěvek.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
29.1.2022 11:13 Reaguje na pavel peregrinKde brát tu odvahu? To vám sdělím celkem snadno :-). Při pohledu do české krajiny!
Při úvahách nad zdevastovaným vodním režimem - zničenými prameništi, údolními nivami, rozoranými prameništi.
Při pohledu na zničenou krajinnou strukturu.
Při sledování bleskových povodí, mizení vody ze studen, rozpadu struktury půdy, o kterou měli zemědělci pečovat, protože půda je jednoznačně národním bohatstvím - místo toho je to zhusta jen substrát, aby kytka nepadla ve větru.
Už víte, PROČ?!
Odpovědět
Při úvahách nad zdevastovaným vodním režimem - zničenými prameništi, údolními nivami, rozoranými prameništi.
Při pohledu na zničenou krajinnou strukturu.
Při sledování bleskových povodí, mizení vody ze studen, rozpadu struktury půdy, o kterou měli zemědělci pečovat, protože půda je jednoznačně národním bohatstvím - místo toho je to zhusta jen substrát, aby kytka nepadla ve větru.
Už víte, PROČ?!
JD
LK
Lukáš Kašpárek
26.1.2022 07:47"krásná" ukázka toho jak arogantní jsou někteří zemědělci a jak jen proto, že je v tom nikdo nemůže legálně zastavit, tak páchají obrovské škody všeho druhu... toto prostě do vyspělé země nepatří... každý přece musí zodpovídat za to co způsobuje druhým.
Když si budete chtít postavit dům, tak vám bude vodoprávní úřad diktovat co máte udělat, aby "nedocházelo k negativnímu ovlivňování sousedů" jen třeba při zasakování dešťové vody, ale že je to jen takové teoretizování a že reálně nemusí k ničemu docházet nikoho nezajímá a pokud neuděláte co chtějí, tak prostě stavět nebudete....
Ale že tu zemědělci devastují krajinu i okolní obce a způsobují mnoho dalších negativ to přijde tomuto státu jako úplně v pohodě.... ano, možná existuje cesta přes soudy a žaloby za způsobování škod, ale toto je opravdu ta cesta jak má jeden s druhým ve vyspělé společnosti jednat?
Stav jak naší legislativy, která je koncipována tak, aby chránila poškozovatele a ne poškozené, tak morálky mnoha lidí v ČR je opravdu k pláči....
Odpovědět
Když si budete chtít postavit dům, tak vám bude vodoprávní úřad diktovat co máte udělat, aby "nedocházelo k negativnímu ovlivňování sousedů" jen třeba při zasakování dešťové vody, ale že je to jen takové teoretizování a že reálně nemusí k ničemu docházet nikoho nezajímá a pokud neuděláte co chtějí, tak prostě stavět nebudete....
Ale že tu zemědělci devastují krajinu i okolní obce a způsobují mnoho dalších negativ to přijde tomuto státu jako úplně v pohodě.... ano, možná existuje cesta přes soudy a žaloby za způsobování škod, ale toto je opravdu ta cesta jak má jeden s druhým ve vyspělé společnosti jednat?
Stav jak naší legislativy, která je koncipována tak, aby chránila poškozovatele a ne poškozené, tak morálky mnoha lidí v ČR je opravdu k pláči....
SV
Slavomil Vinkler
26.1.2022 07:56Podíval jsem se na Mapy cz. Z letecké mapy vyplývá, že něco udělali, pásy už částečně jsou, ale dle mapování vojenské 2 byly statky dál od potoka a kolem potoka byly louky a taky aspoň 2 rybníky. No a tedy stále se staví v záplavových oblastech.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.1.2022 08:40 Reaguje na Slavomil Vinklerto je tak, záplavové zóny nikdo neřeší...nemají si na co stěžovat...můžou to jen zbourat...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.1.2022 09:44 Reaguje na Slavomil VinklerNo a to je přesně to, o čem jsem psal- to nebylo jen o malých políčkách, ale také o zdravém rozumu ohledně zástavby.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
26.1.2022 08:49Pokud se nebude provádět skutečná péče o krajinu, jsou to jenom nic neřešící kosmetické úpravy.
A tady se nikomu do toho nechce, znamenalo by to m.j. odstraňování starých staveb, obnovu vodního režimu, vytvářet podmínky pro obnovu biodiverzity , prostě ekologická obnova infrastruktury krajiny.
Dobrou teorii máme, ale schází skutečná politická vůle i odpovídající odbornost státní správy, atd. Takže zase nic.
Odpovědět
A tady se nikomu do toho nechce, znamenalo by to m.j. odstraňování starých staveb, obnovu vodního režimu, vytvářet podmínky pro obnovu biodiverzity , prostě ekologická obnova infrastruktury krajiny.
Dobrou teorii máme, ale schází skutečná politická vůle i odpovídající odbornost státní správy, atd. Takže zase nic.
Karel Zvářal
26.1.2022 08:57 Reaguje na Miroslav VinklerNebuďte pesimista!-) Já už jakési světýlko vdáli vidím, a věřím, že soustředěným tlakem se to bude zlepšovat. Neb zhoršovat se to už nemá kam. Tato nešťastná megalomanská doba aspoň ukázala, že nic se nemá přehánět. Pokud se něco neodzkouší naživo, těžko teoretizovat, jak by to asi vypadalo. Dnes to vidíme zcela zřetelně, a je třeba jít na nějaký rozumný kompromis, aby se megesedlák nažral a krajina zůstala živá. Prostě aspoň nějaké ostrůvky života v té zchemizované poušti.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
26.1.2022 09:16 Reaguje na Karel ZvářalPo tom , co jsem byl svědkem v on-line přenosu devastace masivu Králického Sněžníku za asistence orgánů ochrany přírody a absolutního nezájmu státu i Bruselu , mně nic jiného nezbývá.
Navíc dost často putuji ČR jako turista , a to co vidím je na mašli.
Bolševici se s tím nesrali, to je pravda, ale to co se stihlo od roku 90´ do současnosti napáchat za další škody je doslova tragédie.
Takže rád si s vámi někdy štrngnu pohárkem a zavzpomínáme s radostí na dobu ,kdy to stálo za hovno .
Odpovědět
Navíc dost často putuji ČR jako turista , a to co vidím je na mašli.
Bolševici se s tím nesrali, to je pravda, ale to co se stihlo od roku 90´ do současnosti napáchat za další škody je doslova tragédie.
Takže rád si s vámi někdy štrngnu pohárkem a zavzpomínáme s radostí na dobu ,kdy to stálo za hovno .
Karel Zvářal
26.1.2022 09:21 Reaguje na Miroslav VinklerSouhlas! Jen vidím jeden velký rozdíl. Tehdy se o ekologii mluvilo v kuoárech, ale koroptve, skřivani, čejky, chocholuši, sýčci... byli na každém kroku. Dnes se ekologií šermuje jak o závod, ale po třiceti letech žvanění ta příroda na to nereaguje-( Možná by to chtělo Nachovou knihu, když ta Červená nestačí...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.1.2022 09:11 Reaguje na Miroslav VinklerVíte, ono už za France Josefa se snažilo Rakousko obnovit zrušené rybníky. A nešlo to, kvůli majetkoprávním vztahům. Mezitím to od šlechty a císaře dostali sedláci.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
26.1.2022 09:23 Reaguje na Slavomil VinklerJmenovče to vím taky :-)
Vezmu-li právní předpisy, od Ústavy přes zákony, které se týkají ochrany ŽP , příslušné Směrnice EU , potom by tady mělo být skutečně solidní životní prostředí.
Problém je v tom, že se tyto normy nedodržují, obcházejí a nejsou státní mocí vynucovány.
Ekologické spolky odkopnuty Nálezem Ústavního soudu do kouta a tak se ani dotčená veřejnost nemůže bránit.
Jeden "radostný" poznatek však mám - funguje to tak všude , po celé Evropě , prostě k zblití . Já už to nějak dopalicuji ,ale je mi líto našich potomků. A ti nás po právu proklejí.
Odpovědět
Vezmu-li právní předpisy, od Ústavy přes zákony, které se týkají ochrany ŽP , příslušné Směrnice EU , potom by tady mělo být skutečně solidní životní prostředí.
Problém je v tom, že se tyto normy nedodržují, obcházejí a nejsou státní mocí vynucovány.
Ekologické spolky odkopnuty Nálezem Ústavního soudu do kouta a tak se ani dotčená veřejnost nemůže bránit.
Jeden "radostný" poznatek však mám - funguje to tak všude , po celé Evropě , prostě k zblití . Já už to nějak dopalicuji ,ale je mi líto našich potomků. A ti nás po právu proklejí.
Karel Zvářal
26.1.2022 09:29 Reaguje na Miroslav Vinkler:-) Nestačil jsem se divit, když mi jeden mileniál básnil, jak je hrdý na naši zem, všude jenom žlutá, radost pohledět! Těmto chudákům stačí vrazit do ruky chytrý mobil a vydrží do něj zírat celičký den. Nějaká "příroda" za skly svištícího vozu je pro ně jen nudná kulisa...
Odpovědět
JD
JS
Jiří Svoboda
26.1.2022 09:39A co takhle ta pole zalesnit (založit vzorový Dauerwald) nebo tam začít pěstovat rychlerostoucí enengetické dřeviny?
Takhle by šla vlastně "ošetřit" všechna riziková území.
Odpovědět
Takhle by šla vlastně "ošetřit" všechna riziková území.
pp
pavel peregrin
26.1.2022 09:46 Reaguje na Jiří SvobodaJenže na to byste musel mít souhlas vlastníků půdy a dost pochybuji, že byste ho získal.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.1.2022 12:14 Reaguje na pavel peregrinJá to dávám jako variantu na stůl.
Sám píšete, že zachovat pole a ochránit vesnici není reálně slučitelné. Ale nějaké řešení vzniknout musí a prachy to bude stát. Ten souhlas nemusí být zadarmo.
Odpovědět
Sám píšete, že zachovat pole a ochránit vesnici není reálně slučitelné. Ale nějaké řešení vzniknout musí a prachy to bude stát. Ten souhlas nemusí být zadarmo.
pp
pavel peregrin
26.1.2022 12:27 Reaguje na Jiří SvobodaVlastníci v současné době z 90% slyší na výši nájemného či na odkup. Je otázkou, kdo by to platil- a silně pochybuji, že obec, ta na to nemá prostředky ani omylem a nájemci zvýšené pachtovné akceptovat nebudou.
Jediným možným kupcem je stát- a kolik takových podobně postižených vesnic v ČR je?
Druhou variantou je zemědělcům to nařídit- a v tom případě pole zůstanou vlastníkům.
Prostě shrnuto, řešení takovýchto velkých zásahů zůstane vždy velkým finančním problémem a o tom to všechno je.
Odpovědět
Jediným možným kupcem je stát- a kolik takových podobně postižených vesnic v ČR je?
Druhou variantou je zemědělcům to nařídit- a v tom případě pole zůstanou vlastníkům.
Prostě shrnuto, řešení takovýchto velkých zásahů zůstane vždy velkým finančním problémem a o tom to všechno je.
JS
Jiří Svoboda
26.1.2022 19:55 Reaguje na pavel peregrinNavrhuji pouze varianty, které by se vzaly v úvahu při hledání optimálního řešení.
Kdo platí ty škody za záplavy, ten by měl mít zájem a zaplatit dobré řešení. Nevím kdo ty škody má platit. Je to pojišťovana, majitel pole nebo majitel domku?
Odpovědět
Kdo platí ty škody za záplavy, ten by měl mít zájem a zaplatit dobré řešení. Nevím kdo ty škody má platit. Je to pojišťovana, majitel pole nebo majitel domku?
pp
pavel peregrin
27.1.2022 07:11 Reaguje na Jiří SvobodaAno, v tomto případě si to budou přehazovat jeden na druhého.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.1.2022 10:39 Reaguje na Jiří SvobodaMyslím, že člověk a ani žádná zvěř neumí dobře trávit dřevo, zejména lignin. To bychom museli pěstovat a jíst všekazy. Taky to některé národy dělají.
Pokud se podíváte na vojenské mapy 2 tak tam kde je teď vesnice byly asi hlavaté vrby na topení (stará energetická dřevina).
Odpovědět
Pokud se podíváte na vojenské mapy 2 tak tam kde je teď vesnice byly asi hlavaté vrby na topení (stará energetická dřevina).
JS
Jiří Svoboda
26.1.2022 12:22 Reaguje na Slavomil VinklerNechápu vaši reakci.
Potraviny se dají pěstovat tam, kde eroze tolik nehrozí. Tam kde hrozí, ať je trvalý energeticky či pro stavební konstrukce využitelný porost, který jí zabrání. I na to je spousta půdy potřeba.
Jíst brouky vás opravdu nikdo nutit nebude.
Odpovědět
Potraviny se dají pěstovat tam, kde eroze tolik nehrozí. Tam kde hrozí, ať je trvalý energeticky či pro stavební konstrukce využitelný porost, který jí zabrání. I na to je spousta půdy potřeba.
Jíst brouky vás opravdu nikdo nutit nebude.
Pe
Petr
26.1.2022 10:26Ono to není jen kolektivizací. Taková je prostě dnešní společnost - přerostlá, individualizovaná a navzájem soupeřící, s mnoha různými zájmy, které nejdou navzájem dohromady.
V takové zemědělské vesničce například měli dříve všichni jeden společný zájem - společně prosperovat. Dnes vesnice nabobtnala a zájmy se roztříštily až do protichůdnosti. Jedni chtějí v údolí bydlet, druzí podnikat, další tam chtějí mít tenisový kurt, další chtějí pěstovat kukuřici. A společné je dnes jen jedno - vydělávat na druhých. Nejde to dohromady a nikdy nepůjde, přesně jak je v článku.
Odpovědět
V takové zemědělské vesničce například měli dříve všichni jeden společný zájem - společně prosperovat. Dnes vesnice nabobtnala a zájmy se roztříštily až do protichůdnosti. Jedni chtějí v údolí bydlet, druzí podnikat, další tam chtějí mít tenisový kurt, další chtějí pěstovat kukuřici. A společné je dnes jen jedno - vydělávat na druhých. Nejde to dohromady a nikdy nepůjde, přesně jak je v článku.
Miroslav Vinkler
26.1.2022 10:48 Reaguje na PetrDříve člověk přírodu potřeboval, aby vůbec přežil , dnes už jen tak napůl - pro dobývání zdrojů , zbytek nahradil technikou .
Bohužel ten trend neustále pokračuje, spíše bych to nazval demolicí přirozeného životního prostředí. Nejsme s to najít rozumný kompromis mezi dalším rozvojem a zachováním přírody.
Solidní šanci vidím pro nedobrovolné předání moci strojové inteligenci, která to potom rychle srovná.
Odpovědět
Bohužel ten trend neustále pokračuje, spíše bych to nazval demolicí přirozeného životního prostředí. Nejsme s to najít rozumný kompromis mezi dalším rozvojem a zachováním přírody.
Solidní šanci vidím pro nedobrovolné předání moci strojové inteligenci, která to potom rychle srovná.
SV
Slavomil Vinkler
26.1.2022 11:29 Reaguje na Miroslav VinklerA načo vojakovi kašňa? Tedy na co bude strojové inteligenci takový pitomý tvor jako člověk?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
26.1.2022 11:52 Reaguje na Slavomil VinklerNa nic, a podle toho to taky dopadne.
Odpovědět
pp
ZK
Zdeněk Kučera
26.1.2022 11:12Jen pro informaci, díval jsem se na Lpis a část pozemků kolem obce je mírně erozně ohrožená. Žádné pozemky vysoce erozně ohrožené. Řekl bych, že zemědělci prostě dodržují pravidla a nelze jim nic vyčítat. Pokud se dohodli s obcí na nadstavbových pravidlech, do kterých je nikdo nenutí, lze to jen pozitivně kvitovat a ne tu psát o jejich aroganci.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.1.2022 12:32 Reaguje na Zdeněk KučeraNo vidíte, a jsme u jádra pudla. Pokud je to tak, jak říkáte, tak celou situaci to ovšem zásadně mění, v mírně ohrožených oblastech platí úplně jiná pravidla. Samozřejmě i když okolo jsem jezdil, tak z auta nejsem schopen posoudit, co je vysoce a co mírně ohrožené, protože kolikrát zařazení na LPIS nedává logiku, z vlastních zkušeností.
Odpovědět
JH
Jaroslav Huňat
26.1.2022 13:40 Reaguje na Zdeněk KučeraMožná byste se také mohl podívat na kalkulačku eroze, kterou spravuje VUMOP, poté byste mluvil jinak. LPIS je tu pro zemědělce a pro SZIF, rozhodně tu není pro přírodu. Více na https://kalkulacka.vumop.cz/app/?#home zapněte si vrstvy eroze a erozních událostí, možná ptom změníte názor.
Odpovědět
JS
Jiří S
27.1.2022 06:45 Reaguje na Jaroslav HuňatA nevychází náhodou eroze v LPISu z vrstevnicového posouzení právě VUMOPem?
Odpovědět
JH
Jaroslav Huňat
27.1.2022 07:15 Reaguje na Jiří SNež se dostane erozní událost do LPISu, trvá to dva až tři roky. Nejprve posouzení Státním pozemkovým úřadem, poté Vumopem a poté se ještě jednou projedná a možná propíše do LPISu. Mám toto řízení několikrát za sebou... není to rychlé ani efektivní.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.1.2022 12:59No ono s tou odolností proti erozi to není primitívní.
Dříve se oralo po spádnici, zejména z důvodů, že pole šly po spádnici kvůli dělení dědicům. Nějaká vysoká škola zkoumala co to udělá, když se bude orat po vrstevnici jak se někdy doporučuje. Zjistili, že pokud jsou srážky střední, voda vsakuje lépe, ale když jsou vysoké, tak se ve vrstevnicových brázdách udělají jezírka, ta se protrhnou, spojí v povodeň a odnos je ještě větší.
Odpovědět
Dříve se oralo po spádnici, zejména z důvodů, že pole šly po spádnici kvůli dělení dědicům. Nějaká vysoká škola zkoumala co to udělá, když se bude orat po vrstevnici jak se někdy doporučuje. Zjistili, že pokud jsou srážky střední, voda vsakuje lépe, ale když jsou vysoké, tak se ve vrstevnicových brázdách udělají jezírka, ta se protrhnou, spojí v povodeň a odnos je ještě větší.
MJ
Marcela Jezberová
26.1.2022 14:53V diskusi kdosi zmiňuje letecké mapy z 50. let. Kdo se na ně podíval a srovnal situaci se současností, pravděpodobně zjistil, že nad Dubencem sice byla spousta malých polí a políček, ale rozhodně na těch plochách nebyly zarostlé a husté meze. Naopak, stromů jako šafránu a mezi políčky (při rozlišitelnosti těch map) to vypadá tak max. na 1 m mezičku, častěji možná jen rozor. Políčka někdy obdělávaná po vrstevnici, někdy šikmo (aby nebyla brázda úplně kraťoučká) a často po spádnici. Po spádnici samozřejmě i cesty. Pokud na ten svah spadl přívalový déšť někdy na jaře po zasetí nebo na podzim po zasetí, muselo to do vesnice letět úplně stejně. A eroze je na těch polích vidět i na starých leteckých snímcích. Já jen, aby bylo jasné, že nikdy nad Dubencem nebyla malá políčka, po vrstevnici lemovaná hustými, zarostlými mezemi a absolutně bez eroze, jak by mohlo vyplývat z článku.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.1.2022 15:09 Reaguje na Marcela JezberováTakže je to zhruba tak, jak jsem si myslel.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.1.2022 17:47Nechci hodnotit krajinu v okolí Dubence, ale znovu opakuji, jak byly pole
děleny v mém okolí za 1. republiky. Pole hraběte Larische byly vysušenými
rybníky a měly plochu desítek hektarů rozdělených bývalými hrázemi
rybníků se staletými duby, křovisky a odvodňovacími strouhami, které
byly v nezměněném stavu po válce obhospodařované státními statky a
nyní společností vlastníků. Část polí byla v majetku menších sedláků
s různou výměrou podle reliéfu krajiny a zástavby a taky se u nich
s výměrou toho moc nezměnilo. Větší změnu zažily políčka kovozemědělců,
která byla dělena metrovými pečlivě kosenými a vypásanými mezemi bez
keřů a stromů. Tyto meze byly rozorány, ale tak se dělo i kdysi, když
se spojily majetky, odprodalo se pole sousedům atd., protože ten už
neměl důvod nechat ladem hraniční mez. Zcelovaly se tak pozemky a nebo
pří dělení majetku zase mezemi dělily. Pro biodiverzitu ta metrová a
pečlivě vykosená mez asi moc velký význam neměla, ale ty hráze a okolí
odvodňovacích strouh na velkostatku hraběte byly daleko hodnotnější.
Dosud to vše včetně remízků zůstalo stejné, pouze se změnilo to, že
po hraběti náruživém lovci a po myslivcích po válce mají hlavní slovo
při hájení predátorů ochranáři. Hrabě měl v remízcích bažantnice a ti
myslivci do sametu taky, ale nyní je bažant vzácnost a zajíci jsou
posledními mohykány s perspektivou max. pár let. Koroptve, křepelky,
skřivani, čejky atd. jsou minulostí, ale nově tu máme krkavce, hejna
šedivek, strak, sojek a kání. Lišky a jezevci žijí pár metrů za mým
domem, kde nikdy předtím nežili. Takže krajina je téměř stejná, mimo
políček po sametu zastavěných domky s chemickými trávníky a okrasnými dřevinami. Změnila se skladba pěstovaných plodin, která se scvrkla na pšenici, kukuřici, řepku, řepu cukrovku a trvalé travní porosty na
orné půdě v říční nivě Olše. Změnil se však podíl predátorů k jejich kořisti ve prospěch predátorů. V rozumné míře proti predátorům nic
nemám, ale pokud už totálně zdecimovali kořist, tak se ptám, co dál? Přikrmovat dravce a šelmy a nebo je nechat vymřít hlady? Potravní řetězec budovaný odshora dolů je stejná hloupost, jako stavba domu od střechy,
ale to nedouci asi nikdy nepochopí. Doporučuji návštěvu této krajiny plné plevelů na mezích, křovin s potravou pro ptáky, remízky s úkryty a lužními lesy připomínajícími džungli kolem Olše. Ale přesto stále chudší a chudší
o ty mizející druhy a bohatší a bohatší o ty predátory. Někdo asi udělal chybu, ale nemíní ji přiznat a hledá zástupné důvody, které tu prakticky nejsou. Spíše bych řekl naopak, že tolik padlých souší, starých stromů
s dutinami, křovisek trnek, šípků, hlohů, mirabelek atd. tu nikdy tolik
nebylo. Na těch mezích nebylo nikdy tolik plevelů, bodláčí a vysoké trávy
a přesto už to není ten bývalý ráj ptáků a drobné zvěře. Poví mi ti
mudrlanti proč?
Odpovědět
děleny v mém okolí za 1. republiky. Pole hraběte Larische byly vysušenými
rybníky a měly plochu desítek hektarů rozdělených bývalými hrázemi
rybníků se staletými duby, křovisky a odvodňovacími strouhami, které
byly v nezměněném stavu po válce obhospodařované státními statky a
nyní společností vlastníků. Část polí byla v majetku menších sedláků
s různou výměrou podle reliéfu krajiny a zástavby a taky se u nich
s výměrou toho moc nezměnilo. Větší změnu zažily políčka kovozemědělců,
která byla dělena metrovými pečlivě kosenými a vypásanými mezemi bez
keřů a stromů. Tyto meze byly rozorány, ale tak se dělo i kdysi, když
se spojily majetky, odprodalo se pole sousedům atd., protože ten už
neměl důvod nechat ladem hraniční mez. Zcelovaly se tak pozemky a nebo
pří dělení majetku zase mezemi dělily. Pro biodiverzitu ta metrová a
pečlivě vykosená mez asi moc velký význam neměla, ale ty hráze a okolí
odvodňovacích strouh na velkostatku hraběte byly daleko hodnotnější.
Dosud to vše včetně remízků zůstalo stejné, pouze se změnilo to, že
po hraběti náruživém lovci a po myslivcích po válce mají hlavní slovo
při hájení predátorů ochranáři. Hrabě měl v remízcích bažantnice a ti
myslivci do sametu taky, ale nyní je bažant vzácnost a zajíci jsou
posledními mohykány s perspektivou max. pár let. Koroptve, křepelky,
skřivani, čejky atd. jsou minulostí, ale nově tu máme krkavce, hejna
šedivek, strak, sojek a kání. Lišky a jezevci žijí pár metrů za mým
domem, kde nikdy předtím nežili. Takže krajina je téměř stejná, mimo
políček po sametu zastavěných domky s chemickými trávníky a okrasnými dřevinami. Změnila se skladba pěstovaných plodin, která se scvrkla na pšenici, kukuřici, řepku, řepu cukrovku a trvalé travní porosty na
orné půdě v říční nivě Olše. Změnil se však podíl predátorů k jejich kořisti ve prospěch predátorů. V rozumné míře proti predátorům nic
nemám, ale pokud už totálně zdecimovali kořist, tak se ptám, co dál? Přikrmovat dravce a šelmy a nebo je nechat vymřít hlady? Potravní řetězec budovaný odshora dolů je stejná hloupost, jako stavba domu od střechy,
ale to nedouci asi nikdy nepochopí. Doporučuji návštěvu této krajiny plné plevelů na mezích, křovin s potravou pro ptáky, remízky s úkryty a lužními lesy připomínajícími džungli kolem Olše. Ale přesto stále chudší a chudší
o ty mizející druhy a bohatší a bohatší o ty predátory. Někdo asi udělal chybu, ale nemíní ji přiznat a hledá zástupné důvody, které tu prakticky nejsou. Spíše bych řekl naopak, že tolik padlých souší, starých stromů
s dutinami, křovisek trnek, šípků, hlohů, mirabelek atd. tu nikdy tolik
nebylo. Na těch mezích nebylo nikdy tolik plevelů, bodláčí a vysoké trávy
a přesto už to není ten bývalý ráj ptáků a drobné zvěře. Poví mi ti
mudrlanti proč?
Jakub Graňák
26.1.2022 18:08 Reaguje na Břetislav MachačekK vaší poslední otázce: protože (mimo jiné) vychcípal hmyz (z důvodů zde tisíckrát omílaných).
Jinak co se týče těch odvodňovacíh struh - jak nebývale jednoduché, funční a snadno udržovatelné je to řešení (zároveň s benefity pro biodiverzitu) oproti zdegenerovanému plýtvání kilometry krychlovými betonu, kameniny a pálené hlíny v podobě potrubí zahrabaného pod zem vzletně nazývaného "melioracemi" - ve skutečnosti plošného vysoušení krajiny. Vídám to přes potok na polské straně, kde ty strouhy jsou také - jestli lze někde najít nějaké polní kvítí, brouky... tak je to tam, v té do mrtě vystříkané kulturní pustině na české straně už není lautr nic.
Odpovědět
Jinak co se týče těch odvodňovacíh struh - jak nebývale jednoduché, funční a snadno udržovatelné je to řešení (zároveň s benefity pro biodiverzitu) oproti zdegenerovanému plýtvání kilometry krychlovými betonu, kameniny a pálené hlíny v podobě potrubí zahrabaného pod zem vzletně nazývaného "melioracemi" - ve skutečnosti plošného vysoušení krajiny. Vídám to přes potok na polské straně, kde ty strouhy jsou také - jestli lze někde najít nějaké polní kvítí, brouky... tak je to tam, v té do mrtě vystříkané kulturní pustině na české straně už není lautr nic.
pp
pavel peregrin
26.1.2022 19:46 Reaguje na Jakub GraňákAle pane Graňáku, zrovna od vás bych očekával, že rozumíte principu meliorace. Takže žádné vysoušení krajiny. Strouhy jsou jedním možným melioračního řešení, ale samozřejmě dělí pole a ty trubky naopak umožňovaly ta pole spojit do větších celků.A větší celky dávají větší efektivitu, to je nepopiratelné, samozřejmě nic se nemůže přehánět, to jen pro případné námitky.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.1.2022 20:10 Reaguje na pavel peregrinChci dodat, že do těch struh ústí právě ty trubky
meliorací, protože pole vzniklá vysušením rybníků by bez meliorací byly pouze bažinami. Tam, kde jsou
zaneseny, či zalomeny už ty bažiny cyklicky jsou
a za sucha zase nejsou. Pole v rovinné říční nivě
se bez meliorací neobejde i s těmi trubkami a strouhami dělícími půdní celky.
Odpovědět
meliorací, protože pole vzniklá vysušením rybníků by bez meliorací byly pouze bažinami. Tam, kde jsou
zaneseny, či zalomeny už ty bažiny cyklicky jsou
a za sucha zase nejsou. Pole v rovinné říční nivě
se bez meliorací neobejde i s těmi trubkami a strouhami dělícími půdní celky.
Jakub Graňák
26.1.2022 21:38 Reaguje na pavel peregrinJe třeba rozlišovat mezi melioracemi vycházejícími z významu toho slova a tím tupým odvodňováním, které se u nás (tím myslím podhůří Jeseníků) konalo někdy od poloviny sedmdesátek, kdy co mělo smysl bylo zmeliorováno už často někdy za první republiky, a ty zmíněné sedmdesátky a osmdesátky už byla spíš jenom honba za vlastním ocasem, která způsobila víc škody než užitku. Z typické bažiny s horizontem tak 30 cm, vespod úplně promodralým a hned pod ním skelet, prostě nelze udělat úrodnou půdu ani omylem - a to se jenom v mojem blízkém okolí stalo na pěkných pár tisících ha. Okolí mojeho domova je zvodní pro cca 30 000 lidí a v důsledku těchhle neuvážených kroků tu začíná být docela vážný problém s vodou (samozřejmě to není jen z důvodu meliorací), ta prameniště, mokřady a rybníky, které tu až do šedesátých let začínají sakra chybět.
Nemám nic proti závlahám (což jsou mimochodem taky meliorace - pro ty kteří to neví), nebo nějakému rozumnému využívání odvodnění v rovinách, ale v pahorkatinách a podhůřích to podle mě je naprostá kravina, která nám v důsledku ještě pěkně zavaří.
Co se týče těch celků, jestli jsou po cca 200 m od sebe rovnoběžně po svážnicích strouhy svedené do původního potůčku mezi polema (bez všech těch šílených narovnaných vypanelovaných koryt jako u nás), tak jako to mají poláci přes potok, a funguje jim to tam normálně, nevidím důvod , proč by to nefungovalo u nás.
Odpovědět
Nemám nic proti závlahám (což jsou mimochodem taky meliorace - pro ty kteří to neví), nebo nějakému rozumnému využívání odvodnění v rovinách, ale v pahorkatinách a podhůřích to podle mě je naprostá kravina, která nám v důsledku ještě pěkně zavaří.
Co se týče těch celků, jestli jsou po cca 200 m od sebe rovnoběžně po svážnicích strouhy svedené do původního potůčku mezi polema (bez všech těch šílených narovnaných vypanelovaných koryt jako u nás), tak jako to mají poláci přes potok, a funguje jim to tam normálně, nevidím důvod , proč by to nefungovalo u nás.
pp
pavel peregrin
27.1.2022 07:18 Reaguje na Jakub GraňákNo vidíte, takto je to už lepší. Nelze všechny meliorace házet do jednoho pytle. Sám jsem viděl v 80. letech meliorace v podhůří Šumavy a samozřejmě to bylo zvěrstvo, o tom žádná.
Ale konkrétně třeba u nás se vyskytují pole jílovitohlinitá, hlinitojílovitá, s vysokou hladinou spodní vody, a tam byly meliorace skutečně nezbytné, protože jinak byste prostě na takovém poli nehospodařil. Provedení podzemní či strouhou pak zde vycházelo z logického scelení malých políček, dodnes funguje a samozřejmě k žádnému vysoušení nedochází, protože jímavá schopnost těchto půd je obrovská.
Odpovědět
Ale konkrétně třeba u nás se vyskytují pole jílovitohlinitá, hlinitojílovitá, s vysokou hladinou spodní vody, a tam byly meliorace skutečně nezbytné, protože jinak byste prostě na takovém poli nehospodařil. Provedení podzemní či strouhou pak zde vycházelo z logického scelení malých políček, dodnes funguje a samozřejmě k žádnému vysoušení nedochází, protože jímavá schopnost těchto půd je obrovská.
Jakub Graňák
27.1.2022 14:56 Reaguje na pavel peregrinPopisuju situaci, která je u nás, jestli jste z toho nabyl dojmu, že odsuzuju meliorace šmahem, tak se omlouvám - jistě že na řadě míst to dává smysl typicky v nivách kde by se bez toho nedalo do toho pole vjet. Na druhou stranu tam, kde to smysl nemělo vznikly obrovské národohospodářské škody. Dalším takovým "úžasným" fenoménem místní krajiny jsou zatrubněné potoky, kdy tím, že je poslali pod zem získali (v jednom konkrétním případě od nás z dědiny) pás cca 20 x 500 m od lesa po první baráky. To si fakt člověk klepe na čelo.
Loni na podzim jsem při procházce na poli našel dobře sto metrů vyoraného potrubí a přemýšlel jsem jestli to bylo jenom šlendriánem při pokládce, kdy se jim nechtělo kopat do skály, nebo za těch zhruba čtyřicet let byla spláchnuta taková vysoká vrstva ornice
Odpovědět
Loni na podzim jsem při procházce na poli našel dobře sto metrů vyoraného potrubí a přemýšlel jsem jestli to bylo jenom šlendriánem při pokládce, kdy se jim nechtělo kopat do skály, nebo za těch zhruba čtyřicet let byla spláchnuta taková vysoká vrstva ornice
BM
Břetislav Machaček
26.1.2022 20:03 Reaguje na Jakub GraňákOn ten hmyz ještě v těch křovinách, plevelu a lužních
lesích je, ale nemá ho už ani kdo žrát. Taky tu schází
kdysi běžná stáda hovězího dobytka na těch zatravněných
plochách s kravinci plnými much, brouků a koši žampionů.
Toto vše je změna za posledních třicet let, kdy zůstalo
pár desítek dojnic ve stájích a nikoliv na pastvě jako
kdysi. On ten "pořádek" bez kravinců, hromad hnoje na
polích a tlejících zbytků stohů slamy udělal taky své.
Uvidět dnes u nás ováda, tak to se dočkám maximálně
někde v blízkosti chovu jezdeckých koní. Sterilita
prostředí nemusí být pouze díky chemii, ale i díky
absenci humusu v půdě, těch kravinců a kup hnoje.
Nadměrnou chemizaci nehájím, ale mají zemědělci na
výběr, aby byli ziskoví a nekrachovali? Dotace pouze
agonii u některých oddálí, ale důležité je narovnání
podmínek napříč EU i zbytkem světa. A pokud to nelze,
tak chránit vnitřní trh a odbyt domácí produkce. Bez živočišné výroby se nezlepší stav orné půdy a ta
zůstane mrtvou hmotou držící kořeny rostlin. Bez
humusu nebudou půdní organizmy, ani hmyz a nezachrání
to rozkouskování polí a hra na BIO a EKO bez hnoje
od hospodářských zvířat a zaorávání biomasy končící v
kotelnách a bioplynovkách. Zamyslete se, z čí hlavy
vzešlo pálení slámy v kotelnách a pěstování energetických
plodin. Já bych se nebál říci, že od těch, kteří to už
opatrně kritizují a nebo stále obhajují jako záchranu
planety.
Odpovědět
lesích je, ale nemá ho už ani kdo žrát. Taky tu schází
kdysi běžná stáda hovězího dobytka na těch zatravněných
plochách s kravinci plnými much, brouků a koši žampionů.
Toto vše je změna za posledních třicet let, kdy zůstalo
pár desítek dojnic ve stájích a nikoliv na pastvě jako
kdysi. On ten "pořádek" bez kravinců, hromad hnoje na
polích a tlejících zbytků stohů slamy udělal taky své.
Uvidět dnes u nás ováda, tak to se dočkám maximálně
někde v blízkosti chovu jezdeckých koní. Sterilita
prostředí nemusí být pouze díky chemii, ale i díky
absenci humusu v půdě, těch kravinců a kup hnoje.
Nadměrnou chemizaci nehájím, ale mají zemědělci na
výběr, aby byli ziskoví a nekrachovali? Dotace pouze
agonii u některých oddálí, ale důležité je narovnání
podmínek napříč EU i zbytkem světa. A pokud to nelze,
tak chránit vnitřní trh a odbyt domácí produkce. Bez živočišné výroby se nezlepší stav orné půdy a ta
zůstane mrtvou hmotou držící kořeny rostlin. Bez
humusu nebudou půdní organizmy, ani hmyz a nezachrání
to rozkouskování polí a hra na BIO a EKO bez hnoje
od hospodářských zvířat a zaorávání biomasy končící v
kotelnách a bioplynovkách. Zamyslete se, z čí hlavy
vzešlo pálení slámy v kotelnách a pěstování energetických
plodin. Já bych se nebál říci, že od těch, kteří to už
opatrně kritizují a nebo stále obhajují jako záchranu
planety.
Jakub Graňák
26.1.2022 21:59 Reaguje na Břetislav MachačekNo to tedy není, nám se tady sešel docela zajímavý fenomén, stihli jsme si totiž chemizací (ale i tou absencí organiky) dost výrazně zredukovat spodní patra potravní pyramidy, a bez toho abychom s tím něco udělali,tak se nám tu rozbujeli vrcholoví predátoři - a z kombinace tohoto se hroutí střed (ptactvo...). Hmyzu je počertech málo, mám to s čím za ty roky srovnávat - už ho zkrátka není dost, aby byl snadno dostupnou potravou pro polní druhy, jako býval.
Co se týče toho hnoje, tam se shodneme - mě příjde spíš paradoxní, že to řadě lidí nedochází - přitom se to analogicky objevuje ve všech ekosystémech na světě - že velcí konzumenti ( v moři třeba kytovci, medvědi v tundře, krávy v kulturní krajině) zpřístupňují živiny celému koloběhu od půdní bakterie až zas po tu krávu a jedno bez druhého nebude.
Kdo vymyslel bioplynky... nevím, mám podezření, že to bylo pár zmanipulovaných blbounů, které si na špagátku povodila lobby těch, co na tom dnes nejvíc rýžujou
Odpovědět
Co se týče toho hnoje, tam se shodneme - mě příjde spíš paradoxní, že to řadě lidí nedochází - přitom se to analogicky objevuje ve všech ekosystémech na světě - že velcí konzumenti ( v moři třeba kytovci, medvědi v tundře, krávy v kulturní krajině) zpřístupňují živiny celému koloběhu od půdní bakterie až zas po tu krávu a jedno bez druhého nebude.
Kdo vymyslel bioplynky... nevím, mám podezření, že to bylo pár zmanipulovaných blbounů, které si na špagátku povodila lobby těch, co na tom dnes nejvíc rýžujou
PK
Pavel Karel
26.1.2022 19:44Vymlouvat se po málem 4 dekádách na kolektivizaci je trapné. Kolektivizace stojí především za spokojeným životem nově vzniklé vrstvě oligarchů-agrobaronů....stejně jako uhlobaronů, energobaronů atd. Takže jsme se oklikou opět vrátili do feudálního uspořádání velkovlastníků, jenom bez šlechtických titulů... všechno je tudíž v naprostém pořádku :-) Člověku se skoro nabízí interpretace reálsocialismu, jako rafinovaného plánu dědů-bolševiků na urychlení koncentrace majetku pod hlavičkou státu a následné vytvoření oligopolů jejich potomky v rámci Klausovi kupónové privatizace...:-/
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.1.2022 20:20 Reaguje na Pavel KarelPřesně tak. Oni ti velcí vlastníci velkých lánů polí už tu kdysi byli a jsou běžní i jinde ve světě. Ti teoretici neviděli pole v USA, Kanadě, Rusku, Kazachstánu, Ukrajině atd. Velké zemědělské
stroje nevyrábějí firmy pouze pro naše agrobarony a družstevníky,
ale pro všechny, kteří podnikají ve velkém. Toužit po nudličkách polí znamená toužit po potravinách, na které si mnozí nevydělají
a spoléhat se pouze na levný dovoz je krátkozraké.
Odpovědět
stroje nevyrábějí firmy pouze pro naše agrobarony a družstevníky,
ale pro všechny, kteří podnikají ve velkém. Toužit po nudličkách polí znamená toužit po potravinách, na které si mnozí nevydělají
a spoléhat se pouze na levný dovoz je krátkozraké.
SV
Slavomil Vinkler
27.1.2022 06:59 Reaguje na Břetislav MachačekNo měl by se udělat zákon, že se nejen uznávají šlechtické tituly ale prezident může udělovat nové jako za císaře pána.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
26.1.2022 20:59 Reaguje na Pavel KarelZajímavý postřeh , a zdá se že není daleko dnešní realitě.
Odpovědět
Jakub Graňák
26.1.2022 22:01 Reaguje na Pavel KarelVelice trefný komentář, dokonale vystihl vývoj u nás v okolí
Odpovědět
MM
Milan Milan
26.1.2022 20:38Eroze je přirozený jev. Dokonce je snad vyzkoumáno, že vlivem eroze (větrem i vodou) se za jeden rok vytratí až 17t zeminy z ha. To že naši předkové neměli zcelené lány nebolo dáno ochranou půdy a vody, ale hlavně jejich vlastnickými podíly a snahou o dokonalejší využití půdy k obživě. Navíc používali humoidní hnojení což bylo klíčové pro udržení vody v půdě. Zatravněné plochy jsou pro zadržení a zpomalení odtoku vody z krajiny klíčové a rozdělení na menší plochy není tak důležité. "Náhodou to vím docela přesně....."
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
29.1.2022 11:21 Reaguje na Milan MilanEroze samozřejmě JE přirozený jev :-)! JENŽE záleží na míře té eroze :-)! Takže:
Z lesní půdy a trvalých travních porostů víceméně nula.
Jako hraniční a ještě udržitelnou míru uvažují znalci 4 t z 1 ha, ale jsou i odůvodněné názory o kus přísnější.
A teď pozor! Aktuálně je za ještě dobré považováno 17 t/ha! Takže "dobře" hospodaří ten, kdo má erozi do těch 17 t! Mně to přijde jako nehoráznost, státem řízené ničení půd! Jenže velkozemědělská lobby si to takhle drží. Tak uvidíme, co Nekula...
Odpovědět
Z lesní půdy a trvalých travních porostů víceméně nula.
Jako hraniční a ještě udržitelnou míru uvažují znalci 4 t z 1 ha, ale jsou i odůvodněné názory o kus přísnější.
A teď pozor! Aktuálně je za ještě dobré považováno 17 t/ha! Takže "dobře" hospodaří ten, kdo má erozi do těch 17 t! Mně to přijde jako nehoráznost, státem řízené ničení půd! Jenže velkozemědělská lobby si to takhle drží. Tak uvidíme, co Nekula...
SV
Slavomil Vinkler
27.1.2022 07:47Pokud jde o erozi, je to sice přirozený ale úrodnost snižující element. Pokud jde o biodeiverzitu, zejména ptáků, hlavním důvodem je chemizace. Ornitologové v česku sčítají polní ptáky mnoho let, a výsledky říkají že úbytek začal v 70 letech s rozvojem chemizace. Trvalo to do roku 90 . Po zhroucení JZD se populace prudce zvedala asi až do roku 2005 Pak se zemědělství konsolidovalo jinak a znovu začala chemizace. Netvrdím, že lze vyrábět potraviny ekonomicky bez chemie, nicméně je třeby vidět i důsledky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
27.1.2022 10:21 Reaguje na Slavomil VinklerPřed pár dny byl na ČT pořad, počet sýčků v Sasku cca 7 jedinců a tak se zabývali vybudováním biokoridoru CZ/Sasko.
Laik se diví, odborník žasne.
Odpovědět
Laik se diví, odborník žasne.
Karel Zvářal
27.1.2022 16:46 Reaguje na Miroslav VinklerTam žádný koridor nepomůže, a když, tak spíše z Polska. Už v r. 2000, když jsem projížděl bývalé dederony, mě udivovala ta sterilita krajiny. Nemůžou honit dva zajíce najednou. Pokud budou chtít sýčka a jiné druhy otevřené krajiny, budou jim k tomu muset vytvořit podmínky. Tzn. minimum chemizace, sady, louky, remízky, a také regulaci predátorů, především kuny.
Odpovědět
Eva Tylová
31.1.2022 07:52Možná by pomohlo, kdyby obec dala k soudu požadavek na náhradu škody vůči zemědělcům, kteří nedodržují osevní postupy.
Odpovědět
rl
rýpal lesní
17.2.2022 13:57Tohle vyprávění mi poněkud připadá, jako líčení situace, kdy vozatajec Bonks zachraňoval císařství rakousko-uherské před prohrou tím, že zachráníl tři koňské postroje uprostřed válečné vřavy.
Pěkně problém popsal "pavek peregrin", probém je v tom, že by se v tomto případě mělo postupovat soustavou agrotechnických, vodohospodářskách i vegetačních opatření, ovšem na to neexistuje v takové obci obvykle konsensus. A proto se použije řešení, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Pro ilustraci - příběh zemědělce a strojů. Široká lišta znamená i méně pojezdů a nižší zhutnění půdy, kratší naopak. Pak se půdoznalci diví, proč mají zhutněné vrstvy, které před dvaceti lety nebyly zasaženy, diví se díky zničení žicvočišné výroby, že mají půdu bez živin a organiky, diví se, proč existuje v ploše větrná i vodní eroze.
Ale všichni si napíší pěkný článek, který oslavuje, jak situaci vyřešili.
Přitom je to tak, že obec byla založena r. 1321 podél vodního toku a cesty a odtud spočívá dělení pozemků, stejně tak pokračoval i josefínský katastr.
Ale protože je blízko Bitýz, ta za vše mohou ti komunisti.
Zatím ovšem obvykle předsedou družstva byl syn sedláka, a agrotechnikem kostelník (obrazně). Dělení pozemků po dlouhé roky, poté, co šlechta pachotvala, a pak i prodávala, byly dělany podle dědění a každý chtěl to lepší dole i to horší nahoře stejným dílem. Takže v tom komunisti toho moc nesvedli. Jen měli lepší možnosti, jak to řešit a také řešili, když zúrodnili kvůli výživě co se dalo, a museli tu zavlažovat, tam vysoušet.
Nyní, po 30 letech provozu kapitalistického, vidíme, že část kvalitní orné půdy padla v plen halám a developerům, a zemědělci, kteří mají malé farmy, nemohou mít živočišnou (ekonomika), a velkým se to přestává rentovat též.
Koncepce je to, co chybí, a praxe musí být schůdná a aplikovat se musí řešení, která přinesou užitek, ne jen založí další problémy.
K nepochopení tématu malých vodních toků se u autorky nedivím, ovšem povšimnu si jen jednoho tvrzení.
Tím je očekávané zlepšení poté, co nastoupil nový agronom. Ano, je to jeden k klíčových hráčů na ploše, ale údržba krajiny (to je nepěkné, že) probíhá tak, že se musí starat všichni, od Povodí, Lesů, Obce, zemědělců, územních plánovačů i techniků řešících krajinu.
Byl bych rád, kdyby tomu v tomto případě bylo.
Na to, jak vypadá katastr, je zeleně a lesních pozemků nedostatek. Ale ekonomika živí lidi, a za kukuřici se platí víc, než za jiné plodiny. Podle ortofoto se obdělávají plochy stále PO ! spádu.
Že by ti komunisti tam ještě 30 let regulovali jízdu traktoru ? :o)
Těch problémů má obec víc, i z těžeb. Podle výsledků, jaké registruji, se stát moc ochotou řešit ekologické škody nepřetrhne. Ostatně tu tvrz nad obcí také strhla hlava státu, za neposlušnost, že. Tehdy ale komanči ještě nebyli.
Existují dotační tituly OPŽP, ovšem zřejmě není chuť to podpořit, dofinancovat a rozpočet zúčastněných stačí jen na drobné věci. Snad pomůže Panna Sedmibolestná. Vrchnost v Příbrami by ponížené supliky mohla chvíli vystát. Je ale otázkou, zda pomůže. S vrchností to vždy bylo vošajstlich.
<rýpal lesní>
Odpovědět
Pěkně problém popsal "pavek peregrin", probém je v tom, že by se v tomto případě mělo postupovat soustavou agrotechnických, vodohospodářskách i vegetačních opatření, ovšem na to neexistuje v takové obci obvykle konsensus. A proto se použije řešení, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Pro ilustraci - příběh zemědělce a strojů. Široká lišta znamená i méně pojezdů a nižší zhutnění půdy, kratší naopak. Pak se půdoznalci diví, proč mají zhutněné vrstvy, které před dvaceti lety nebyly zasaženy, diví se díky zničení žicvočišné výroby, že mají půdu bez živin a organiky, diví se, proč existuje v ploše větrná i vodní eroze.
Ale všichni si napíší pěkný článek, který oslavuje, jak situaci vyřešili.
Přitom je to tak, že obec byla založena r. 1321 podél vodního toku a cesty a odtud spočívá dělení pozemků, stejně tak pokračoval i josefínský katastr.
Ale protože je blízko Bitýz, ta za vše mohou ti komunisti.
Zatím ovšem obvykle předsedou družstva byl syn sedláka, a agrotechnikem kostelník (obrazně). Dělení pozemků po dlouhé roky, poté, co šlechta pachotvala, a pak i prodávala, byly dělany podle dědění a každý chtěl to lepší dole i to horší nahoře stejným dílem. Takže v tom komunisti toho moc nesvedli. Jen měli lepší možnosti, jak to řešit a také řešili, když zúrodnili kvůli výživě co se dalo, a museli tu zavlažovat, tam vysoušet.
Nyní, po 30 letech provozu kapitalistického, vidíme, že část kvalitní orné půdy padla v plen halám a developerům, a zemědělci, kteří mají malé farmy, nemohou mít živočišnou (ekonomika), a velkým se to přestává rentovat též.
Koncepce je to, co chybí, a praxe musí být schůdná a aplikovat se musí řešení, která přinesou užitek, ne jen založí další problémy.
K nepochopení tématu malých vodních toků se u autorky nedivím, ovšem povšimnu si jen jednoho tvrzení.
Tím je očekávané zlepšení poté, co nastoupil nový agronom. Ano, je to jeden k klíčových hráčů na ploše, ale údržba krajiny (to je nepěkné, že) probíhá tak, že se musí starat všichni, od Povodí, Lesů, Obce, zemědělců, územních plánovačů i techniků řešících krajinu.
Byl bych rád, kdyby tomu v tomto případě bylo.
Na to, jak vypadá katastr, je zeleně a lesních pozemků nedostatek. Ale ekonomika živí lidi, a za kukuřici se platí víc, než za jiné plodiny. Podle ortofoto se obdělávají plochy stále PO ! spádu.
Že by ti komunisti tam ještě 30 let regulovali jízdu traktoru ? :o)
Těch problémů má obec víc, i z těžeb. Podle výsledků, jaké registruji, se stát moc ochotou řešit ekologické škody nepřetrhne. Ostatně tu tvrz nad obcí také strhla hlava státu, za neposlušnost, že. Tehdy ale komanči ještě nebyli.
Existují dotační tituly OPŽP, ovšem zřejmě není chuť to podpořit, dofinancovat a rozpočet zúčastněných stačí jen na drobné věci. Snad pomůže Panna Sedmibolestná. Vrchnost v Příbrami by ponížené supliky mohla chvíli vystát. Je ale otázkou, zda pomůže. S vrchností to vždy bylo vošajstlich.
<rýpal lesní>
JO
Jarka O.
20.2.2022 16:00 Reaguje na rýpal lesní1+. Tvrdit 32 let po změně vlastníků půdy, že za zničení půdy, při obdělávání ploch po spádnici a pěstování kukuřice ve svazích, může kolektivizace, je snad zlý sen.
Odpovědět
rl
rýpal lesní
17.2.2022 14:11Doplňuji ještě pohled na II. vojenské mapování (1836-1852)
https://www.dubenec.cz/obec/mapovy-portal
račte si prosím porovnat sami, třeba s Mapy.cz.
<rl>
Odpovědět
https://www.dubenec.cz/obec/mapovy-portal
račte si prosím porovnat sami, třeba s Mapy.cz.
<rl>
SM
Stanislav Mudra
19.2.2022 19:13Jo dotace:
frézované kůly - aby to něco stálo
zasakovací pás na patě svahu aby tam bylo co zasakovat
jabloně v rybníce aby lépe rostly
minimálně 2x ročně vše pomulčovat aby se nám tam za stéblem neschovala nějaká příroda (nejlépe v době hnízdění a kladění mláďat a pak před zimou kdy je všude holina)
Odpovědět
frézované kůly - aby to něco stálo
zasakovací pás na patě svahu aby tam bylo co zasakovat
jabloně v rybníce aby lépe rostly
minimálně 2x ročně vše pomulčovat aby se nám tam za stéblem neschovala nějaká příroda (nejlépe v době hnízdění a kladění mláďat a pak před zimou kdy je všude holina)
