https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pole-rozpalene-na-60-c.dusledky-spatne-pece-o-pudu-na-snimcich-termovizni-kamery
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pole rozpálené na 60 °C. Důsledky špatné péče o půdu na snímcích termovizní kamery

16.7.2019 01:46 | PRAHA (Ekolist.cz)
Větrná eroze odnese z polí desítky tun půdy ročně.
Větrná eroze odnese z polí desítky tun půdy ročně.
Foto | Helena Peterková
Šardice se nachází ve vyhledávané oblasti Slovácka. Pro malebnost zvlněné krajiny, monokulturních lánů s vlnícím se obilím, které přerušují biopásy a solitérní stromy, se jim říká Moravské Toskánsko. Nádherné scenérie vyhledávají především fotografové. Pokud ale na krajinu namíříte termovizní kameru, uvidíte nepěkný obrázek.
 

Oblast se dlouhodobě potýká jak s vodní, tak s větrnou erozí. Přes tuto náchylnost k erozi pěstují místní zemědělci na takto ohrožených půdách kukuřici, tedy plodinu, která není vhodná na erozně ohrožené půdy. V letošním roce byla většina půdy přeřazena ze 2. do 3. erozní třídy.

Snímek č. 1 a 2. Obnažené pole dosahuje 40 °C.
Snímek č. 1 a 2. Obnažené pole dosahuje 40 °C.
Od června 2018 zachycuji časosběrně na vybraných místech změny teploty půdy termokamerou. Porovnávám snímky v momentech, kdy je na půdě dostatečný porost, následně pak po sklizni i po úpravě pole po provedené sklizni a zapravení zbytků do půdy. Pro zjednodušení analýzy uvažuji emisivitu měřeného materiálu 0,95.

Ze snímku č. 3 je patrné, že kukuřice prozatím půdu nezastíní.
Ze snímku č. 3 je patrné, že kukuřice prozatím půdu nezastíní.

Rok 2018, červen, červenec

Na ploše přibližně 100 ha oseta řepka. Porovnáním snímků před sklizní a po sklizni zaznamenáváme znatelný rozdíl v povrchových teplotách orné půdy:

1) před sklizní naměřena teplota na porostu cca 21-24 °C (měřeno při teplotě ve stínu 21 °C), 27.6.2018 12:20:57.

2) po sklizni naměřena teplota na holé půdě cca 38-41 °C (měřeno při teplotě ve stínu 27 °C), ke sklizni došlo 2.7.2018, měřeno 25.7.2018 11:12:58.

Na termovizním snímku č. 1 je rozdíl povrchové teploty mezi porostem a holou půdou cca 16 °C při teplotě ve stínu 21°C. Na snímku č. 2 je rozdíl povrchové teploty mezi porostem a holou půdou cca 14 °C při teplotě ve stínu 27 °C.

Snímek č. 4. Asfalt, pietní kámen a obnažené pole mají podobnou teplotu.
Snímek č. 4. Asfalt, pietní kámen a obnažené pole mají podobnou teplotu.

Rok 2019, duben

První měření v roce 2019 proběhlo 26.4.2019 13:40:08, teplota ve stínu cca 23 °C. Na snímku č. 3 a 4 je zachycen extravilán obce Šardice a dále krajina směrem Svatobořice-Mistřín.

Nejnižší teplota 23,5 °C byla naměřena na skupině vzrostlých stromů směrem ke Strážovskému kopci, dále 24,2 °C na porostu pšenice v popředí snímku, 27 °C na nepříliš hustém travním prostu. Nejvyšší teploty byly naměřeny na lánech dosud nevzešlé kukuřice 31-35 °C.

Rozdíl teplot cca 10-11 °C na porostu a holém poli. Teplota na asfaltové vozovce a pietním kamenu 32-33 °C.

Snímek č. 5. Na poli s kukuřicí cca 44 °C
Snímek č. 5. Na poli s kukuřicí cca 44 °C

Rok 2019, červen

Další měření je z 11.6.2019 13:00:41 při teplotě 31 °C ve stínu. Jedná se o stejné pole jako na předchozím snímku. Ze snímku je patrné, že kukuřice prozatím půdu nezastíní. Na porostu v popředí snímku naměřena teplota cca 31 °C, na poli s kukuřicí cca 44 °C. Rozdíl teplot na poli s porostem a bez porostu přibližně 13 °C. Snímek č. 5.

Pole s kukuřicí měřeno z detailu. Rostliny a částečně stíny z rostlin vykazují teplotu přibližně 32 °C, holé pole na přímém slunci dosahuje teploty až 60,7 °C, což je nejvyšší naměřená teplota na snímku č. 6.

Snímek č. 6. Detail kukuřičného pole.
Snímek č. 6. Detail kukuřičného pole.

Následující snímek č. 7 podtrhuje situaci, která nastane při slunečním záření na porost a na holé pole (řídce oseté pole, malé rostlinky). Rozdíly teplot mezi polem s porostem a polem bez porostu se opět pohybují kolem 12-14 °C.

Na snímku č. 8 je zachycena vodní hladina s teplotou 26,4 °C při teplotě ve stínu 31 °C. Jde o nejnižší naměřenou teplotu na snímcích z měřeného dne. Zajímavá teplota byla naměřena na holé půdě u krajnice asfaltové vozovky. Vozovka sama osobě má teplotu kolem 45 °C, holá půda pravděpodobně v nánose na okraji vozovky dosahuje teploty 61,3 °C.

Snímek č. 7. Rozdíly teplot mezi polem s porostem a polem bez porostu se pohybují kolem 12-14 °C.
Snímek č. 7. Rozdíly teplot mezi polem s porostem a polem bez porostu se pohybují kolem 12-14 °C.

Uvedené snímky dokumentují důsledky nešetrného hospodaření s půdou. Plodina (na snímcích prozatím zelené barvy) bude v červenci sklizena a většina povrchu polí bude holých. Jejich teplota bude ve slunných dnech stoupat k 60 °C a celá oblast se na dva až tři měsíce stane menší polopouští.

Obyvatelé okolních vesnic se tak stanou nedobrovolnými rukojmími svých domovů. Jak se žije v rozpáleném kotli, může zažít každý, kdo v tuto dobu zavítá do těchto oblastí.

Snímek č. 8 zachycuje vodní hladinu (uprostřed). Jde o nejnižší naměřenou teplotu na snímcích z měřeného dne.
Snímek č. 8 zachycuje vodní hladinu (uprostřed). Jde o nejnižší naměřenou teplotu na snímcích z měřeného dne.

Krajina vysychá a obyvatelé jsou jen mlčící přihlížející klimatické změně. Dle odborného názoru se výše uvedené hospodaření na půdě podílí přibližně 30 % na klimatických jevech, které ve zvýšené míře sledujeme od roku 2015. Osobně bych tomuto hospodaření přičetla vyšší podíl.

V šardickém katastru i v okolních katastrech jsou ekologicky farmařící zemědělci, v naší obci například bratři Maradové s celorepublikově známými biopásy, biokoridory i mokřady. V roce 2019 obdrželi zlatou medaili v programu Asociace soukromého zemědělství ČR Pestrá krajina 2018. Jestli tento postupný, ale pomalý trend bude pro přírodu dostatečně rychlý, ukáže až čas.

S ochranou přírody by měl začít především každý sám u sebe. Často i malé úsilí může mít pro biodiverzitu přírody velký význam. Tady je pár tipů, co může pomoci tady a teď.

- Výsadba stromů a keřů nejlépe původních druhů, jejich pěstování v bio režimu.
- Jakýkoliv kousek zahrady nebo pole, který neplánujeme k momentálnímu využití, oset „motýlí loukou“ s max. 1-2x sečení za rok, a to vždy po částech, případně oset trvalým travním porostem.
- Nenechávat půdu bez pokryvu. V sadech nesekat pod 10 cm porostu či strniště.
- Řídké porosty, které rychleji prosychají, za letních dnů raději nesečeme a ponecháme seč až na období dešťů, kdy je předpoklad rychlejšího ozelenění.
- Silně prosychají valy, náspy a hráze např. u suchých poldrů apod. protipovodňových zařízení. Zde doporučuji předsadit keře nebo stromy především z jižní a západní strany, kvůli stínu. Přehodnotit projektové návrhy se zřetelem na nové skutečnosti a jevy.
- V koutku zahrady pítko pro ptáky, budku, krmítko, ještěrkoviště z kamenů, suché větve, kmeny jako útočiště pro brouky.
- Sázejte medonosné trvalky i letničky, keře i stromy. Kombinujte zeleninové záhony s bylinkovými. Používejte vlastních osiv adaptovaných na místní prostředí.
- Zřiďte si kompost a využívejte ho pro hnojení zahrady, používejte jíchu pro hnojení i ochranu rostlin.
- Zřízení suchého záchodu v koutku zahrady je přes léto velkou úsporou vody a tréninkové opatření pro doby budoucí, kdy se voda stane vzácnou.
- Kde je možno, použijeme zelené fasády nebo zelené střechy.
- Zachytávejte dešťovou vody a využívejte ji.
- Z dalších vymožeností přírodě ušetříme letní solární sprchou nebo sluneční sušárnou ovoce a zeleniny.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Peterková Helena
Helena Peterková
Autorka je stavební inženýrka se specializací na termovizní měření, analýzy a posudky. Zemědělství, sadovnictví, zahradničení je jejím koníčkem.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (90)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Katka Pazderů

16.7.2019 05:42
namiřte tu kameru na naše města. Tam teprve uvidíte. A proč nemáme více stromů ve městech? Protože.. Jiná odpověď mě nenapadá, leda stupidita lidí, od zastupitelů po obyvatele.
Odpovědět
ig

16.7.2019 09:19 Reaguje na Katka Pazderů
Přikládám odkaz na výřez z letecké mapy Prahy. Čistě vizuálně to vypadá, že se tam už další stromy ani nevejdou :-) A podobně vypadá v podstatě každý náhodný pohled na Prahu, Plzeň, Brno (další už jsem nezkoumal, začalo mi to připadat jednotvárné)
https://mapy.cz/zakladni?x=14.4372349&y=50.0654129&z=17&base=ophoto
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.7.2019 21:11 Reaguje na
Chce to mrknout na infrasnímek, třeba Prahy - a to je jiná káva.
Odpovědět
ig

19.7.2019 00:53 Reaguje na Jindřich Duras
To bohužel nemám. Co je na těch infrasnímcích jiného než než ve viditelném spektru?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

21.7.2019 13:30 Reaguje na
No, je vidět proporce těch chladných zelených ploch, tj. aktivně působící vegetace = vegetace, která nestrádá moc suchem, a tak může odpařovat a klimatizovat), vůči těm rozpáleným (střechy, průmyslové areály,...)
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

16.7.2019 06:17
Takové předpeklíčko na Zemi, viďte... ale hlavně, že změnami "bojujeme"...Hubou a na papíře (či webu).
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.7.2019 21:09 Reaguje na Karel Zvářal
Přesně tak...
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

16.7.2019 09:24
Situace je daleko horší, autorka se dotkla pouze okraje problému,který lze nazvat disociací-rozložením- sluneční energie v krajině,včetně její urbanizované části.
Plocha ČR je cca 78tis.km2,z čehož asi 10% je zastavěno. K tomu můžeme připočítat také plochy odkrytých polí po sklizni,řekněme cca 8000km2 celkem.
Za jasného letního dne je tok energie 1000W/m2 . Tedy na 1km2 je to jeden MW.
Vezmeme-li pouze jednu hodinu tlakové výše nad ČR s bezvětřím za jasného počasí dospějeme k hodnotě 8000km2 x 1MW= 8000 MW/hod.
Instalovaný výkon všech českých zdrojů Skupiny ČEZ činí 13 423 MW.
Tedy hodinový tok sluneční energie činí cca 60% hodinového výkonu elektráren ČEZu.

A jsem v závěru, pokud je v krajině vegetace s půdou obsahující dostatek vody ,potom 70% této energie se transformuje do výparu vody (chlazení). Tato voda by se potom zpětně v noci při ochlazení vysrážela na chladnějších částech krajiny(vrátila by se zpět) = malý vodní cyklus.

Ale protože tomu tak není a sluneční energie se transformuje zejména na zjevné teplo , voda se z krajiny odpaří nadobro a vysycháme.

Jsem toho názoru, že bláznění kolem emisí CO2 není hlavní příčinou změny klimatu,příčinou je neustálé odlesňování a zvyšování podílů zpevněných ploch a tedy zcela jiné rozložení toků energií v krajině nejen ČR, ale i v celé Evropě.
Čemuž nasvědčuje zcela jiný obrázek pohybu tlakových polí nad Evropou než tomu bylo dříve.
A pak se divíme, že neprší.
Tou horší zprávou pak je, že podíl srážek oproti minulosti se bude i nadále zmenšovat a naše problémy se suchem zvyšovat.


Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

16.7.2019 11:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Skvělý komentář, hlavně palec hore za ten výpočet! Prostě ta běžná banální věta "Je sucho" má správně znít "Člověk vytvořil sucho". A může se Děda Mráz pošklebovat jak chce a nevěřícně vrtět hlavou "YAK člověk může mít vliv na počasí"? Třeba tak, jak je tu popsano, pane profesore...
Odpovědět
MP

Miroslav Pácl

16.7.2019 12:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
S malým cyklem s Vámi souhlasím. Pouze by to bylo vodné zasadit do skutečných měřítek energie ze slunečního záření. Pokud dopadá při letním slunečním poledni na 1m2 1000 W, pak na km2 dopadá miliarda - 1 GW, což je polovina výkonu Temelína... o 3 řády více.
Jinými slovy za letního poledne dopadá na 13,423 km2 povrchu energie odpovídající Vámi uváděnému výkonu všech elektráren ČEZ :-) Zní to šíleně, ale je to tak.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

16.7.2019 13:58 Reaguje na Miroslav Pácl
Omluva , skutečně jsem se ve spěchu přehlédl. Máte pravdu.

Pouze bych dodal, že se nedoceňuje význam vodní páry v atmosféře jako skleníkového plynu v porovnáním s CO2.

CO2 je 0,04 %

Vodní pára (obsah kolísá od 0,1 % do 4 % objemu vzduchu) –
je nejdůležitějším skleníkovým plynem. Je očividné, že energetická spotřeba nutná k výparu H2O ze země pokryté vegetací hraje nesmírně důležitou roli právě při přerozdělování sluneční energie dopadající na povrch Země.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.7.2019 14:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tedy čím více budeme na zemském povrchu odpařovat za účelem vyvolání malého vodního cyklu, tím vlhčí bude vzduch a značně se navýší skleníkový efekt. Takže nechme pálit ČEZ uhlí a spíše bojujme v rámci ochrany klimatu proti mokřadníkům.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

16.7.2019 15:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Z čehož vyplývá,že ideálním řešením podle vás je úplné odlesnění povrchu Země. 0vá vegetace=0vý výpar. :-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.7.2019 20:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já tím pouze chci říci to, že řešení, která jsou považována za jednoznačně dobrá, mohou mít i vážné důsledky, které nechtějí být viděny. Prosím, nepodsouvejte mi něco, co jsem nikdy nevyslovil. Jste zjevně velmi kvalifikovaný manipulátor.

Chtěl jsem též upozornit na logickou zmatenost vašeho příspěvku výše.
Odpovědět
pX

p X

21.7.2019 20:58 Reaguje na Jiří Svoboda
jenomže neni odpar jako odpar...

zaprvé rostliny transpirací ochlazují sami sebe. Zadruhý rostliny právě tímto "odparem" udržujou stabilnější teploty.

Navíc třeba voda vysoko v atmosféře ve formě mraků odráží část slunečních paprsků pryč. A kdy vznikají mraky, když hodnota vody ve vzduchu dosáhne nějaké hranice a voda začne kondenzovat = čistě teoreticky čim víc vody (skleníkového plynu) ve vzduch = tim víc mraků = tim víc odraženého slunečního záření. Takže u těch neviditelnejch důsledků bych byl opatrnej... s některýma evidentně ani vy nepočítáte.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.7.2019 21:14 Reaguje na Jiří Svoboda
Ono dost záleží, KDE ta vodní pára je. Jestli ji vynesla prudká konvekce hodně vysoko = vysoký skleníkový efekt, nebo jestli se naopak drží v malém vodním cyklu se srážením rosy a tak při zemi a v lesích.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

16.7.2019 15:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
Řekl bych, že ještě větší vliv na GO má povrch (les vs. plechy, asfalt, hlína), na který paprsky dopadají. Já to CO2 šílenství také příliš nesdílím. Mně stačí porovnat městské klima s okolní krajinou, abych si vytvořil úsudek o primárních problémech. Město, či holé pláně, jsou taková obří mikrovlnka (trouba). A ta má na klima (teplotu) v místnosti sakramentský vliv.
Odpovědět

Jan Škrdla

16.7.2019 22:39 Reaguje na Karel Zvářal
Na jednu stranu - vliv CO2 a jiných skleníkových plynů bych nepopíral. Na druhou stranu - rozhodně to nebude jediný faktor, který má vliv na klima.

Co se týká dopadu nárůstu skleníkových plynů na změnu klimatu, existuje řada studií.
Co ale postrádám, je studie podobné té, která je prezentována v článku, ale v globálním měřítku. Možná existuje, akorát o ni nevím. Je potřeba, aby se ukázalo, jaké následky má odlesňování ve světě ve vztahu k teplotě (a to nejen z pohledu bilance CO2).
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.7.2019 21:17 Reaguje na Jan Škrdla
Jsou studie o tom, jak lesy na kontinentech nasávají vlhký oceánský vzduch nad pevninu a přivolávají si tak srážky, a to až do hloubky 3 000 km => když ten les na pobřeží vykácím, je ve vnitrozemí sucho...
Odpovědět

Jan Škrdla

16.7.2019 21:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vodní pára bude nejvýznamnějším skleníkovým plynem, ale na změnu klimatu bude mít primárně minimální vliv. Nejsem fyzik, ale předpokládám, že při zachování konstantní teploty si atmosféra v globálním měřítku udržuje konstantní množství vody.

Otázkou je, co způsobí narůst globální teploty. Přepokládám, že dojde k nárůstu množství vodní páry. K tomu se přidá CO2 a metan, který se uvolňuje z permafrostu. A taky CO2, který se uvolní při požárech vegetace. Takže i pokud zastavíme vypouštění skleníkových plynů, oteplování bude pokračovat.
Pak je tady otázka, co se stane, pokud začnou masivně tát ledovce na pólech - zda nedojde k změně mořských proudů a k ochlazení.
Kromě toho je tady dost dalších proměnných, které mohou zvrátit vývoj klimatu různým směrem.

Jedno je jisté, že nás čeká nejistá budoucnost, a je potřeba se na to připravit.
Odpovědět
ČM

Čech M.

18.7.2019 01:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pozor, záleží co všechno do té vodní páry počítáte, některé mraky např. kumulus zase odrážejí značnou část slunečního záření, takže tímto zase pomáhají před přehříváním povrchu.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

20.7.2019 22:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
Máte to spočítané dobře, ale nefušujte do klimatologie. Oteplování klimatu je způsobeno dvěma efekty - skleníkovými plyny nad ustavenou přírodní rovnováhu a i vysušováním kontinentů. Je obrovskou chybou to popírat. Plyne z toho, že pouze zastavením skleníkových plynů, nebo maximální adaptací krajiny proti suchu nelze dosáhnout cíle. Ale jen oběma cestami: mitigací i adaptací najednou. A ještě není jisté zda a kdy se povede oteplování zastavit. Selský rozum zde nestačí, příteli.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.7.2019 09:33
Ta situace na jižní Moravě není dobrá a ani se nedivím, že to lidé kritizují- takto by se opravdu hospodařit nemělo.Nejsem znalec místních poměrů, nevím, kolik je tam bioplynek , pro které-bohužel-kukuřice slouží jako ušlechtilé palivo. Problém by do jisté míry asi řešilo setí kukuřice do mulče, metodou strip-till, u ostatních plodin podsevy moc řešit nejdou, s ohledem na současnou agrotechniku, kromě samozřejmě těch, které slouží jako krycí plodina pro jeteloviny.
Odpovědět
RN

Radek Novák

16.7.2019 20:00 Reaguje na pavel peregrin
Zatím jsem nikde nevypátral jestli lze dělat strip-till bez glyfosátu? Sám zkušenosti nemám. Zaznamenal jsem i názor meziplodina dobrá věc, ale přijdete o 60 mm ročních srážek respirací meziplodiny které budou chybět jinde.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.7.2019 07:37 Reaguje na Radek Novák
Velice dobrá otázka. U těchto technologií se použití glyfosátu, alespoň v rozhodné míře, předpokládalo. Samozřejmě lze použít vymrzající meziplodinu, problémem posledních let je však to, že zimy jsou mírné a tudíž k likvidaci plodiny-mulče nedojde. No a co pak s tím? Mulč se tím okamžikem stane zásadním konkurentem kulturní plodiny, takže na jedné straně tu máme kladný vliv protierozní, ale na druhé dost podstatné omezení vývoje cílové plodiny.Z těchto důvodů ti, kdož strip-till používají a co jsem měl možnost vidět,glyfosát vždy aplikovali. To je také třeba zdůraznit, nic není všespásné. Co se týká té respirace, je pochopitelné, že pokud bude sucho, není to pravé ořechové- ale to je ten věčný spor o tom, co je lepší.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.7.2019 21:21 Reaguje na Radek Novák
Viděl jsem ve Švýcarsku studie, kde při jedné aplikaci glyfosátu ročně právě na zahubení trávy, do které se seje (takže žádná desikace a tak), měla půda včetně žížal o kus lepší vlastnosti než půda normálně oraná.
Jinak jako náhražky glyfosátu se zkouší elektrický výboj a "flaming", tedy pálení plamenem. Obojí jaksi jde, ale zatím ten glyfosát vychází nejlíp. Jak jsem proti Glyfosátu už z principu, tady bych ho vzal na milost.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.7.2019 21:48 Reaguje na Jindřich Duras
Pálení plamenem nejde ale použít ve velkém a už vůbec ne na poli, tudíž ten glyfosát opravdu vychází jako zatím jediná použitelná varianta. To o těch žížalách je pravda, ale to budou zarytí ekologové skousávat těžko- pro ně je orba posvátným teletem.
Odpovědět
pX

p X

20.7.2019 20:24 Reaguje na pavel peregrin
ale houby... místo jedů by stačilo nepěstovat obří monokultury. Akorát výmluvy, šlo to bez glyfosfátů i dřív tak proč by to nemělo jít teď?
Odpovědět
pX

p X

20.7.2019 20:29 Reaguje na p X
a že nevíme a studie jsou rozporuplné... ono závěry studie sou často zkreslené na míru zadavatelum. Výrobci se odkazujou na takový kde je to ok. Odpůrci zas na jiný... už jen ty pochybnosti ve mě ale vzbuzujou nedůvěru.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.7.2019 10:34 Reaguje na p X
Na to vám velice lehce odpovím. S velkými monokulturami to nemá vůbec nic společného, to je úplně jiná problematika. A co se glyfosátu týká, tak za prvé- dříve pracovalo v zemědělství neskutečně více lidí než dnes, tudíž některé věci, které řešil-a vyřešil glyfosát- se jakžtakž zvládaly agrotechnikou- např. vyvlačování oddenků pýru. Mohu vás ale směle ujistit, že efekt byl někde takřka nulový a výnosy třeba u obilovin se pohybovaly okolo 4t. Námitka, že výnosy nepotřebujeme, je správná za předpokladu, že lidé budou ochotni si za potraviny podstatně připlatit a konečně zmizí jejich současná rozežranost.V tom případě glyfosát opravdu nebude třeba, vrátíme se někam do 70. let, pole pomalu zarostou víceletými plevely a bude klid. Anebo se zemědělstvím začne zabývat a do prvovýroby radostně nastoupí tisíce lidí, kteří se v současné době akorát flákají v různých neziskovkách a organizacích, které nic negenerují, ale pouze spotřebovávají.
Odpovědět
pX

p X

21.7.2019 20:26 Reaguje na pavel peregrin
Formou dotací sponzorujem zemědělství až až... ale klidně bych si připlatil ještě víc pokud uvidim že dostanu kvalitu a zároveň bych viděl že zemědělec pečuje o půdu tak aby uživila i následující generace. Ne vyprodukovat rychlej výnos na úkor právě těch let budoucích. Dřív nebo později se to všechno projeví, první náznaky můžem pozorovat. A i to pěstování monokultur s tim souvisí, je to jedno s druhym.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2019 09:16 Reaguje na p X
Nic nesponzorujete, protože my zdaleka nedostáváme za komodity tolik, kolik bychom dostávat měli. Dotace slouží pouze a jen k udržení sociálního smíru, to je potřeba si uvědomit. S tím ostatním je možné souhlasit za předpokladu, že lidem nebude líto si podstatně hlouběji sáhnout do peněženky.
Odpovědět
pX

p X

26.7.2019 12:14 Reaguje na pavel peregrin
Za své produkty nedostáváte tolik kolik by jste měly. Ano s tím souhlasím... ale právě dotace to kompenzují. Zrušit dotace, snížit daně a pak si opravdu rád připlatim.
Odpovědět
pX

p X

21.7.2019 20:33 Reaguje na pavel peregrin
A btw. s těma lidma... pořád se straší automatizací a novýho věku v průmyslu. Tak místo dělňasů v montovnách budou běhat po polích no... v neziskovkách jich zas tolik neni :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2019 09:12 Reaguje na p X
Možná. Ale asi tomu sám nevěříte.
Odpovědět
pX

p X

26.7.2019 12:15 Reaguje na pavel peregrin
No pokud to dopadne tak jak se všude píše... někde ty miliony dělňasů, který nahradí roboti dělat budou muset.
Odpovědět
VK

Václav Kain

16.7.2019 10:53
To je všechno práce těch nenažraných politiků jako Babiš s Tomanem.Dotace na určité plodiny zničí naši zem.Babiš odtáhne,ale zničená půda prokletou řepkou zůstane.A to se potom budeme divit a hlavně ti, kteří vidí Babiše jako spasitele až budeme za zeleninu a jiné (v podstatě všechny)potraviny platit jako mourovatí.Už jsou ceny dost vysoké a bude hůř.Babiš do nás ale bude cpát lži jak se máme dobře.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.7.2019 12:22 Reaguje na Václav Kain
Pane Kaine, řepka půdu neničí-určitě zdaleka ne v takové míře, jako kukuřice- ale je zvláštní, že ta nikomu zatím nevadí.
Odpovědět
pX

p X

21.7.2019 20:35 Reaguje na pavel peregrin
pravda, řepka ničí motory.

Zatimco kukuřice sice půdu, ale dokáže nakrmit spoustu lidí i zvířat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2019 07:26 Reaguje na p X
Mícháte hrušky s jablky- co má společného využití oleje z řepky s rostlinou jako takovou?
Odpovědět
pX

p X

26.7.2019 12:29 Reaguje na pavel peregrin
Tak jestli tu souvislost nevidíte pak jste slepej. ANO-fert prolobboval větší podíl biosložky v palivech (což ve finále ničí naše motory a naopak jde proti ekologii a ochraně životního prostředí, což měl bejt údajně účel - btw. v eu už vědí že to je nesmysl) a nepostavil fabriky na zpracování, myslíte že by všude byly lány řepky?? Ne... mohly to bejt třeba brambory který nás nakrmí. Nebo se tam mohly pást krávy, který podpoří vedlejší pole a hovězí se nebude muset dovážet.

Více využití řepkového oleje (v tomhle případě kontraproduktivního imho) = více lánů řepky. Pak brečíte že abyste byly konkurenceschopný musíte tam rvát syntetický sra***... mezitim je půda horší a horší. Za pár let vám ani ty syntetický pesticidy a hnojiva nepomůžou.
Odpovědět
pX

p X

26.7.2019 12:33 Reaguje na p X
to je ale problém celkovej nejen u tý řepky. Řepka je jen krásnej příklad jak uměle zákonem zvýšit poptávku po určité komoditě. A byznys šlape stylem "po nás potopa"
Odpovědět
pX

p X

26.7.2019 12:34 Reaguje na p X
přitom to mělo bejt ve jménu ekoligie a zlepšení životního prostředí... to je na tom nejvíc smutný ve finále
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.7.2019 21:22 Reaguje na Václav Kain
Máte víceméně pravdu, ale není to o řepce, ta je jen vlajkovou lodí. Je to o celkovém systému zemědělského hospodaření...
Odpovědět
IP

Ivan Pt

16.7.2019 16:32
obyvatelé obcí se stávají rukojmími prachu.... většina vlastníků těch polí tam přímo v těch obcích bydlí a oni to pronajali a dívají se, jak jim mízí nejúrodnější část pole větrem. Kdyby to pronajali někomu jinému, tak teď možná budou mít méně nájmu, ale v budoucnu budou mít co pronajímat. Až vítr odvane všechno úrodné.... nepronajmou.

Holt dotace .... co brání "odborníkům" na ministerstvu zemědělství dát dotace max. na 10ha pole? pak nechat louku hektar a opět 10ha? Ty kombajny i pluhy ten kousek přejedou hned. Jenže to by museli pracovat, takto spočítají hektary x sazba a je to. Lenost úředníků, jak pracovat, tak myslet.
další věc jsou křoviska podél silnic, protože se tam občas nějaký pitomec vybourá a vymlouvá se, že neviděl, že se zabil o strom a ten kdyby tam nebyl tak by žil (nežil, jel by příště ještě hůř) tak se tyto pruhy zeleně za naše daně likvidují, to jsou větrolamy, pásy zeleně.....silničáři je likvidují, mají většinou 4m podél silnic a to je státní a tam by bylo zeleně.... i švestek, meruněk na pálenku....
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.7.2019 21:24 Reaguje na Ivan Pt
Odborníkům na ministerstvu brání silná zemědělská lobby. Ta byla silná už před Babišem a Tomanem, ale teď je naprosto neprůstřelná a dokud tu budou tihle dva strašit, NIC se nezlepší!
Odpovědět
F

Fero Metam

16.7.2019 18:38
no, a zase výzkumy :-) strčte si je nekam...to vše se delá jen proto, že je nezbytne vykazovat nejakou činnost ve výskumnictví...ale co se potom s tým delá, to nikoho nezajímá...a prpo !!!!!!!!!každý múže kapičkou pomoci :-) - mám zahrádku 3y3m :-) snažím se ji mít zelenou, plnou rastlin - zastaví se jediné logistické centrum :-) já múžu být spokojený - udelal sem kapičku pro záchranu krajiny :-) bláboly
Odpovědět

Jan Škrdla

16.7.2019 21:47 Reaguje na Fero Metam
Jsou výzkumy, které se dělají jen proto, aby se vykázala nějaká činnost, ale není to tento případ.
Pokud chceme prosadit nějaké opatření, potřebujeme argumenty (v tomto případě rozdíl teplot).
Taky je potřeba otevřít lidem oči, což se chválabohu začíná dařit.
Odpovědět
HP

Helena Peterkova

6.10.2019 21:17 Reaguje na Fero Metam
Dobrý den, děkuji za váš názor. Měření provádím zdarma, ve svém volném čase, pokouším se upozornit na věci jasné, ale z trochu jiného úhlu. Ne každý si může jít a pořídit termovizní snímky. Vážím si každého, kdo ozelení jakoukoliv část přírody, tedy i zahrady, střechy nebo fasády. Pokud máte 3x3m ozelenění bez chemie, tak jsou vám miliony baterií, prvoků, žížal atd. vděčných, že jste jim vytvořil místo pro život.
Odpovědět
F

Fero Metam

16.7.2019 18:50
dyby se pole hnojilo hnojem - pomohlo by to ? myslím, že ano...jenže nemáme ani krávy :-) takže zase nic :-) nebo že by sme hnojily politickým hnojem?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.7.2019 21:29 Reaguje na Fero Metam
Hnojem se život v půdě neuživí ani náhodou. Princip je v tom, že když se hnojí rostliny a kašle se na půdu, tak rostliny, které by normálně dávaly třetinu(!) toho, co vyprodukují, do půdy na spolupráci s baktériemi a houbami, tak tam nedají nic. Třetina celé biomasy na poli, to je obrovské množství organických látek. A čím "lépe" a "úsporněji" se hnojí, tím horší jsou půdy. Náš paradox je v tom, že půdy jsou stále horší, ale výnosy stále lepší. Právě kvůli tomu cílenému, přesnému a účinnému hnojení, které umožňuje zemědělcům kašlat na půdu. Ta potom nezadržuje vodu, podléhá erozi, máme sucho a hic a tak.
Takže hnojem to zachránit nejde! Je to trojčlenka. Je to jen další stesk zemědělců, že chtějí dotace na krávy. Ale ty půdy nespasí.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

18.7.2019 21:34 Reaguje na Jindřich Duras
Humus v půdě (hnůj) zadržuje vodu. Podívejte se na půdy na jižní Moravě bez humusu (vyfoukaný, splavený) - jsou světlé, a také téměř bez vegetace.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.7.2019 21:51 Reaguje na Karel Zvářal
Humus v půdě nerovná se hnůj. Humus je směs huminových a fulvokyselin, vzniká z primární organické hmoty, kterou ten hnůj již může být.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

18.7.2019 21:55 Reaguje na pavel peregrin
Jistě, mrva není hnůj a hnůj není humus. Chytat se slovíčkaření, to nám jde... Hnůj podporuje tvorbu humusu - stačí takto?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.7.2019 21:59 Reaguje na Karel Zvářal
V tomto případě to nebylo slovíčkaření, ale jednalo se o naprosto odlišné věci. Nyní souhlasím.
Odpovědět
pX

p X

20.7.2019 20:11 Reaguje na pavel peregrin
Takže sme u toho že hnůj pomůže, ne?

On je problém právě v tom že místo hnoje a přírodních organických hnojiv se používaj uměle vyráběné minerální hnojiva s obsahem těžkých kovů atp. Hnůj naopak podporuje život v půdě... je tam všechno potřebný právě pro ty mikroorganismy který pomáhaj udržovat živou půdu. Rozhodně to neni všehospása, ale je to jedna z cest která fungovala celá staletí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.7.2019 10:41 Reaguje na p X
Pane PX, a můžete mi prozradit, kde ten hnůj v množství, které by mělo pro půdní strukturu a život význam, chcete sehnat? Minerální hnojiva jsou pro současné odrůdy prakticky jakékoliv plodiny nezbytná s ohledem na výnos. Jestli jsou výnosy zbytné nebo nezbytné, není otázka agronomická, ale politicko-sociální.
Odpovědět
pX

p X

21.7.2019 20:30 Reaguje na pavel peregrin
Třeba místo dovážení hovězího, chovat svý?

Až polovina jídla na celkově vyprodukovanýho na světě končí v popelnici. Ale my musíme... jasně :D nemusíme, my chceme... že mezitim pomalu ničíme půdu následujícim generacím, nic? To už je jedno, po nás potopa... :/ je mi špatně jdu blinkat
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2019 07:34 Reaguje na p X
Blinkat nemusíte, ale měl byste zapojit trochu rozumu- po 89 se u nás vesele likvidovaly chovy jeden za druhým a to málo, co zůstalo, samozřejmě zdaleka nestačí. A nemyslete si, že dnes někdo něco postaví- ani omylem, protože odpor veřejnosti k živočišné výrobě je veliký, ale kecat o ekologii a o tom, jak by se to mělo dělat, umí každý- jen ať to proboha není za mým plotem. Zvířata a hnůj, potažmo kejda, trochu smrdí,a to už se nikomu nelíbí.
Odpovědět
pX

p X

26.7.2019 12:41 Reaguje na pavel peregrin
Tak ono ani před 89 se neuměly bůvíjak starat. Ve spoustě ohledech to vzhledem k ekologii bylo i horší, ale aspoň nějaká ta živočišná výroba byla, to je fakt.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.7.2019 21:56 Reaguje na Jindřich Duras
Tady si ale dovoluji s vámi nesouhlasit- máte pravdu v tom, že cílené hnojení opravdu zvyšuje výnosy, nehledě na to, v jakém stavu půda je, a to v rozhodné míře hnojení dusíkem, nicméně hnůj, kejda dohromady se slámou a posklizňové zbytky jetelovin by samozřejmě procento humusu z nich vzniklé zvyšovaly, potažmo by se zlepšoval sorpční komplex.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

19.7.2019 13:46
https://video.aktualne.cz/z-domova/pole-u-zdaru-nici-pudni-eroze-voda-dokaze-odplavit-veskerou/r~9e5b5272a6eb11e9b16b0cc47ab5f122/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Odpovědět

19.7.2019 17:04 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářale, máte ca 62,7 % pravdu, i pan Peregrin. Ale ten smutný a bohužel rozhodující trik s humusem/hnojem funguje jinak. Vysvětlení podal nádherně dr. Záhora (https://www.youtube.com/watch?v=q7QslQm6KPY, Nár.zem muzeum) - vyplatí se tomu věnovat 2 hodiny s tužkou a papírem, nějakou chemii jste jistě pochytil (stačí ta kuchyňská pro ZŠ) a selský rozum máte.

Teze: hnojem nedoženeme (množství organické hmoty/uhlíku/biomasy to je fuk, jak se to nazve) co dnes v půdě a půdě chybí, pokud neomezíme minerální sypání (nepíšu schválně hnojení, protože to je zavádějící).

Vysvětlení: Minerálním hnojením jsme "řekli" plodinám, nemusíte holky spolupracovat těžkou dřinou v podzemí = živit celý koloběh mikrobů a prvoků a bezobratlých svými produkty fotosyntézy, protože vám to nasypeme na hlavu/list v chemicky čisté podobě. Těžkej fet, na který si kytka okamžitě zvykne (není blbá).

Důsledek: rozpad půdní konglomerátů, migrace jílových částic dolů, prosychání svrchních vrstev půdy, chemické vysrážení kationtů na jílech v hloubce = beton. (některé z jevů jsou pozitivně zpětnou vazbou propojeny = se akcelerují)

Následky: prakticky nepropustná půda dole a suchý prach nahoře. Poslední hřebík do rakve je první vítr nebo déšť a máte utrum, konec. Buď 100% dotace (další totální fet) nebo revoluce v myšlení lidí. O migraci snad nikdo z Č&M zatím z důvodů sucha neuvažuje.
Buď se lidi semknou (např. Těšnovsko je dle vysokých činitelů s vodou KO) nebo zastrčí hlavu ještě hlouběji.

Trochu jsem to zjednodušil, ale pana Dr. Záhoru rozhodně nastudujte, to je nenahraditelné.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

19.7.2019 17:12 Reaguje na
Zapomněl jsem důležitý feťácký fakt: Že kytky nemusí platit částí své fotos. produkce podzemní koloběh, tak nám "samozřejmě" bohatě vynahradí výnosem nad zemí.
Co si počneme s následky zpuštošené krajiny ale v popisu práce nemají.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

19.7.2019 18:06 Reaguje na Daniel Fiala
Jsem rád, že jsem měl aspoň z poloviny pravdu (děkuji-), zbytek nechám vzdělanějším. Nedovedu jednoduché věci vykládat složitě, jsem selský drn a tím už zůstanu:-) Dnešní půdě chybí organika, ta zaorávka kořenového systému a někdy zelené na doplnění humusu nestačí. Přesto ta půda stále rodí, a mně spíše trápí ohromná eroze, než prohřešky proti agrotechnice. Co se tvoří sto let, zmizí během letní bouřky (viz. video). Do toho já šiju, a chemické pochody v půdě nechávám jiným. Jsou místa, kde už je převážně podloží (JM), a s tím už ani pan Záhora nic neudělá-(
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.7.2019 19:17 Reaguje na Daniel Fiala
Pana Záhoru si pustím, ale ještě něco k předešlému- jistě víte, že hnojení, které je rozhodné pro výnos zemědělských plodin, je hnojení dusíkem. Můžete mít v půdě fosfor, draslo, vápník, samozřejmě, tyto makroprvky jsou pro správný vývoj rostlin nezbytné, ale pokud současným odrůdám obilovin, řepky, kukuřice apod. nedodáte dusík, spláčete nad výdělkem. Tak to prostě je.Představa, že by se rostliny stačily vyživit prostou mineralizací, je mylná. Ano, stačilo by to v případě, že byste po nich nepožadoval ten výnos. Tudíž minerální hnojení- a já se na rozdíl od vás tohoto slova nebojím, není zavádějící- je bohužel-bohudík-rozhodným činitelem. Humus v půdě má stabilizující funkci pro její kvalitu z hlediska vázání živin, pufrovitosti atd. On přímo neovlivňuje výnos, ale působí v dlouhodobém horizontu. Dále je třeba si uvědomit, že kromě půd, které byly opravdu znehodnoceny nesprávnou agrotechnikou existuje i mnoho těch, které, i kdybyste se na hlavu postavil, nezúrodníte. Jedná se o půdy buď písčité, nebo naopak těžké, jílovité. Tam můžete hnojit třeba 500t hnoje ročně a nebude vám to nic platné, protože v těchto půdách chybí mikrobiální život a neexistuje rozklad primární organické hmoty. Ještě po deseti letech jsme na těchto půdách vyorávali kdysi aplikovaný hnůj, který se za tu dobu moc nezměnil. A nechcete-li zde pěstovat pouze trávu, musíte po minerálním hnojení sáhnout, protože sorpční komplex těchto půd vám živiny neuvolní.
Tudíž vidíte, že zdaleka to není tak jednoduché. Něco jiného je akademicky bádat a úplně jiné je toto převádět do praxe.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

20.7.2019 09:55 Reaguje na pavel peregrin
Nevlastním rozsáhlé půdní bloky,pouze 0,5ha louky, kde mám zahradu. Během 7 let jsem na zahradu navozil hodně hnoje. A světe div se - nenajdete po něm ani stopu.
Pokud píšete,že po 10 letech jste vyorávali hnůj znamená to pouze jedno. Podařilo se vám úspěšně zlikvidovat půdní život=aplikace pesticidů v abnormálním množství+syntetická hnojiva.
To je rozdíl mezi průmyslovým zemědělstvím a normálním hospodařením.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

20.7.2019 10:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
Hezký! Také mi to přišlo jako story od Terazkyho: "Raz zme zaorali 500 ton hnoja a za desať rokov zme ho opať vyorali"... Hurá, ať žije pokrok!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.7.2019 10:19 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud jste zemědělsky vzdělán, jakože píšete, že jste, pak vašemu komentáři nerozumím.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

20.7.2019 10:32 Reaguje na pavel peregrin
Klidně se na mě zlobte, ale za deset let vyorat nezměněný hnůj... Kdyby to bylo za rok, to se ještě nestihne rozložit... ale takto. Pan Vinkler rozumí ze své praxe zemědělství víc než si dokážete připustit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.7.2019 11:18 Reaguje na Karel Zvářal
Nerozumí, protože by nepsal to, co píše a je vidět, že ani vy jste se s takovými půdami nesetkal.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

20.7.2019 11:33 Reaguje na pavel peregrin
Loni zaorali na protějším jílovatém kopci hodně tater hnoje. Když tam jdu teď, je pěkně rozdrolený, světlý. takže asi tak.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.7.2019 11:50 Reaguje na Karel Zvářal
Říkají vám něco pojmy glejové a oglejené půdy?
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

20.7.2019 12:07 Reaguje na pavel peregrin
A kam vozili sedláci dříve hnůj? To ho také vyoráváte, i po padesáti letech? Ten smrtící chemický koktejl, co popsal p. Vinkler, ten mi a to štymuje víc.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.7.2019 13:29 Reaguje na Karel Zvářal
To, co jsem vám napsal, vám opravdu nic neříká? Máte pojem o tom, jak fungují chemismus a biologické procesy v těchto půdách? Pane,to, co popisuju, nejsou žádné vyčteninky z knížek, ale jen to, co jsem na vlastní oči viděl. Já netvrdím a nikdy jsem netvrdil, že organika půdě nepomáhá, ale se vší rozhodností tvrdím, že existují půdy, kde je to úplně jedno a i na takových hospodaříme a znovu vám říkám, že po deseti letech jsem tam viděl dost zbytků pramálo rozloženého hnoje. Pokud alespoň něco o tom víte, tak by vás moje tvrzení nemělo takto překvapovat.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

20.7.2019 14:02 Reaguje na pavel peregrin
Já vidím převahu šedozemě, hnědozemě, luvizemě, v nivách trochu fluvizemě...to jsem teda blázen!-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.7.2019 06:50 Reaguje na Karel Zvářal
To ano, zvláště na Moravě a v těchto půdách se hnůj samozřejmě rozkládá. Ale v oglejených půdách to nefunguje.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.7.2019 10:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, nezlobte se na mě, ale nevíte o zemědělství vůbec nic a těmito komentáři se pouze zesměšňujete.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.7.2019 21:07 Reaguje na pavel peregrin
Zas na druhou stranu, proč bojovat s větrnými mlýny a snažit se zúrodnit glej nebo pseudoglej? Není zde lepší tu půdu využít jako trvalý travní porost nebo tam zřídit mokřad (pokud je zároveň podmáčená)?
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

21.7.2019 21:42 Reaguje na Jan Škrdla
Pane Škrdla, bodujete! Koukal jsem do map, a těch glejů je tam tak pomálu, většinou jsou ale zalesněné, přičemž to, co jsem psal včera v 14,02 je obhospodařováno s tím mineralizovaným hnojem:-))

https://dvojka.rozhlas.cz/mame-nejvetsi-lany-v-eu-puda-nezadrzi-vodu-a-je-mrtva-shoduji-se-odbornici-7482212
Odpovědět

Jan Škrdla

22.7.2019 23:31 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud je na gleji les, jenom dobře. Co se týká zemědělského využití, jak jsem psal výše, přijatelné jsou trvalé travní porosty.

Rozhovor jsem si přečetl, zajímavé, poučné a smutné zároveň. Doufejme, že nastane obrat dříve než v případě pěstování SM monokultur, kde jsme trochu zaspali.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2019 07:24 Reaguje na Jan Škrdla
To máte úplnou pravdu a samozřejmě tyto půdy jsou již u nás zatravněné. A procentuálně jich bylo poměrně dost- ve východních Čechách se totiž vyskytují dost často. Nicméně v předešlé diskuzi nešlo o to, co s nimi- šlo o vyorávání starého nerozloženého hnoje a pánové tomu nechtěli uvěřit. Nevěřili, protože takové půdy zřejmě opravdu nikdy neviděli.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

22.7.2019 07:41 Reaguje na pavel peregrin
Takových půd je ve VČ cca 3-4%, většinou jsou zalesněné (Týniště, Dvůr Králové, Chlumec n/C.). To ti staří sedláci dávno pochopili, a proto jsem se na to ptal, co říkají historické zkušenosti starému praktikovi.

https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/pudni_mapy/$FILE/OOOPK-Kralovehradecky_kraj-20131128.gif

Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2019 09:21 Reaguje na Karel Zvářal
No vidíte, už spějeme k závěru- samozřejmě takových půd není mnoho, ale jsou místa, kde jich bylo dost a zrovna i u nás. Již jsou zatravněné, ale v naší diskuzi šlo o něco jiného- a to, že tyto půdy nereagují na organické hnojení a opravdu i po letech lze najít nerozložený hnůj. Už mi věříte?
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

22.7.2019 05:37
https://www.info.cz/cesko/pole-jsou-nasycena-chemii-ktera-vse-zabiji-obili-konci-i-ve-spalovnach-svedectvi-upadku-ceskeho-zemedelstvi-42330.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2019 07:37 Reaguje na Karel Zvářal
Proč pořád provozujeme sebemrskačství? Myslíte, že státy západní Evropy jsou na tom tedy lépe? Ani omylem, z hlediska chemie v půdě jsou na tom podstatně hůř.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

22.7.2019 07:47 Reaguje na pavel peregrin
To není sebemrskačství, to je fakt! Ano, slavný Západ na tom není lépe, ale to není důvod o problému mlčet. Ta globální ekologická krize začíná u hospodaření s půdou, která je vyčerpaná, zchemizovaná, utužená, bez organiky. Budou muset být přijata opatření nejen na úrovni EU, ale celosvětově, protože to oteplování je symptomemem necitlivého technokratického přístupu k Matce Přírodě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2019 09:22 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, v tomto s vámi naprosto souhlasím.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2019 12:28 Reaguje na Karel Zvářal
Tak mi to nedalo a zmíněný článek jsem si dohledal. Hned zkraje musím říci, že s autorem souhlasím v bodě dotací, ale s ostatním by se dalo přinejmenším hodně polemizovat.
Příklad: nájem za pole-pouze omezeně na to mají vliv dotace, problém je v tom, že ornou půdu začaly masivně skupovat různé zájmové, finančně silné skupiny a ty šroubovaly nájemné vzhůru. To v současné době snad-zdá se- je již na ústupu.
Kukuřice a řepka-širokořádkové plodiny? Kukuřice ano, řepka v současné technologii kromě strip-till nikoliv.
Nepěstuje se jetel? A pro koho asi by se měl pěstovat , i když by samozřejmě měl!
Dotace- na soláry a bioplynky ano, ale pro prvovýrobce nikoliv.
A nakonec perlička- řepka totálně vysaje půdu- tak takovou blbost by zemědělec napsat neměl- je to lež nebo neznalost. To, že by řepka měla na stejný pozemek přijít jednou za šest let je pravda, ale z úplně jiného důvodu, a to únavy půdy. To stejné v podstatě platí pro kteroukoliv jinou plodinu s výjimkou kukuřice a částečně obilovin.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2019 12:30 Reaguje na pavel peregrin
Opravuji se- dotace na soláry a bioplynky ano, ale v případě řepky pro prvovýrobce nikoliv.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist