Co prozradí termokamera? Že lesní porosty si ničíme sami
Snímek č. 1. Měření při teplotě 24 °C. Příjezdová polní cesta do Dubňanského lesa, která byla před dvěma lety opravena, povrch vozovky asfalt. Otevírá se nám řada scenérií patřící do Moravského Toskánska. Staré topoly, vysázené před desítkami let, tvořily aleje táhnoucí se podél potoků a polních cest a svými rozložitými korunami dávaly krajině jiný ráz. Údržba těchto důležitých krajinných prvků byla léta zanedbávána a v dnešní době je již nutno v řadě případů přistoupit k totální likvidaci (zde již byly topoly před řadou let vykáceny).
Náhradní výsadba kolem nových cest a cyklostezek je často nepromyšlená a předražená. Její stínící efekt je pak na dlouhá léta nepoužitelný, často dochází k úhynu až 90 % nových výsadeb.
Okraj lesa
A do třetice, že ornice na slunci vykazuje nejvyšší teplotu, cca 33 °C. Tento fakt se nám může jevit jako zanedbatelný, pokud si neuvědomíme, že při sklizni na 600 ha oseté pšenicí (tj. polovina extravilánu obce Šardice) dojde k okamžitému zvýšení povrchové teploty někdy až o 20 °C. Tím nastane obrovský nárůst sálavého tepla, které proniká i do okolních lesních porostů.
Snímek č. 3. Měření při teplotě 24 °C. Předchozí snímek měřený z většího odstupu potvrzuje předchozí měření a dále dokládá, že i jednotlivé rostliny, včetně suché trávy v popředí snímku, vykazují teplotu nižší než poorané pole, a to cca 28 °C, a to přestože jsou na slunci. A dále že asfaltová silnice vykazuje povrchovou teplotu k 50 °C.
Lesní cesty
Snímek č. 4. Měření při teplotě 24 °C. Lesní cesta, hliněná bez povrchové úpravy, občas nízký porost. Středem snímku prochází lesní cesta, převážně zastíněná lesním porostem, vykazuje nejlepší povrchové teploty cca 20 °C. Taková cesta ochlazuje les.
Snímek č. 5. Měření při teplotě 24 °C. Lesní cesta, která prochází středem snímku, je přebudovaná na cyklostezku, povrch asfalt, okolní porost bez zásahů. Povrchová teplota cesty ve stínu vykazuje teplotu, jako okolní lesní porost, cca 24 °C. Teplota porostu na slunci 25-26 °C. Povrchová teplota asfaltu na slunci rozsah 32-40 °C. Taková cesta les ohřívá.
Snímek č. 6. Měření při teplotě 24 °C. Lesní cesta s původním povrchem, stáří cca 40 let. Cesta vedoucí středem snímku opět ve stínu vykazuje teploty kolem 21 °C, obdobné jako lesní porost. Na pravé straně snímku travní, částečně suchý porost osluněn vykazuje povrchové teploty v rozsahu 26-30 °C. Holá půda na pravé straně snímku bez porostu cca 35 °C.
Lesní porost
Snímek č. 7. Měření při teplotě 24 °C. Střed lesního porostu vykazuje ve stínu tepelnou stabilitu – kmen, koruna, porost, odkrytá zemina cca 25 °C. Jiná situace je po průniku slunce mezi korunami cca 35-50 °C.
Snímek č. 8. Měření při teplotě 24 °C. Samostatně stojící stromy při současném vysečení travnatého porostu na holou půdu/teplota 25-30°C/. Osluněná půda v okolí kmene značně vysychá, teplota cca 42 °C.
Snímek č. 9. Měření při teplotě 24 °C. Zajímavý snímek kmene, kdy povrchová teplota je u půdy nejnižší.
Snímek č. 10. Měření při teplotě 24 °C. Pěkný pohled do téhož lesa a rozdíly teplot na půdě a na kmenech stromů.
Snímek č. 11. Měření při teplotě 24 °C. Zajímavý pohled do korun suchých smrků.
Snímek č. 12. Měření při teplotě 24 °C. Pohled do koruny listnatého stromu. Porovnáním snímku 11 a 12 lze dovodit, že kmen a větve mají stejné teploty jak u suchého, tak u živého stromu a to cca 26-27 °C. Suchý strom na rozdíl od živého však při slunečném svitu bude zvyšovat povrchovou teplotu svých větví bez listí nebo jehličí, živý pak jen mírně zvýší teplotu koruny díky zvýšené teplotě zadržovaného teplého vzduchu a to jen o několik stupňů. Suché části lesa budou vykazovat vyšší teploty než živý lesní porost.
Pokud se zaměřím na posouzení lesního porostu a jeho okolí z hlediska teplot zjištěných termovizním měřením, mohu lesníkům doporučit následující opatření šetrná k přírodě:
1) kolem hranic lesních porostů a remízků realizovat paseky, keřová nebo bylinná patra. Tímto opatřením dojde ke snížení průniku sálavého tepla do lesa a snížení vysychání okraje lesa.2) navrhované lesní cesty a cyklostezky realizovat včetně okolní zeleně – užitečný není jen stromový porost, ale je dobré se zaměřit i na keřové nebo bylinné patro. Zastínění cest sníží množství sálavého tepla v lesním porostu.
3) údržba lesních porostů by měla být prováděna průběžně. Nárazové kácení z důvodu prosvětlení porostu je s rizikem, že do té doby stabilizovaný porost bude narušen a při dlouhodobých zvýšených teplotách dojde k prosychání půdy a porostu.
4) pro docílení vyšší biodiverzity je potřeba nevysazovat aleje monokultur, ale zaměřit se na střídání stromů a keřů, které spolu v symbióze zajistí vyšší stabilitu zeleně kolem cest a cyklostezek
Každý strom je důležitý a výsadbu, údržbu i kácení je třeba plánovat v horizontu desítek let.
Přečtěte si také |
Pole rozpálené na 60 °C. Důsledky špatné péče o půdu na snímcích termovizní kamery
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Konferenci v Baku opouští Argentina, Francie kvůli Alijevovi ruší účast
Evropská komise zahájila řízení vůči ČR a dalším státům za chybějící energeticko-klimatický plán
Téměř polovině druhů tropických korálů vinou klimatické změny hrozí vyhynutí
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
Karel Zvářal
1.10.2019 06:04Lukáš Kašpárek
1.10.2019 06:55 Reaguje na Karel ZvářalJan Šimůnek
1.10.2019 17:35 Reaguje na Karel ZvářalProblémem jsou ale téměř vždy různé zelené organizace, které překážejí výstavbě nebo výsadbě naprosto všeho.
Václav Kain
1.10.2019 08:09Jarek Schindler
3.10.2019 06:14Helena Peterkova
3.10.2019 21:08 Reaguje na Jarek SchindlerKamera se může mýlit nepřesným určením emisivity měřeného materiálu, výslednou teplotu nám to může ovlivnit o 1-3°C a to směrem nahoru. Pokud máte dotaz ke konkrétnímu snímku, ráda zodpovím.
Jarek Schindler
11.10.2019 09:14 Reaguje na Helena PeterkovaHelena Peterkova
12.10.2019 09:02 Reaguje na Jarek SchindlerDle měření je povrchová teplota dřevnatých částí suchého i živého stromu cca obdobná, nejvíce teplotu snižuje "zelené", dle mého chlorofyl /takže pokud by byl kmen suchého stromu porostlý živým mechem, pak by vykazoval teplotu nižší/. Máte pravdu, že se bude jinak chovat kmen živý a suchý v místě přechodu do půdy. Živý bude vykazovat chladnější povrchovou teplotu, suchý teplejší i s možností přenosu tepla do půdy. Opět záleží na podrostu.
Milan Milan
6.10.2019 09:06Peter Banas
6.10.2019 10:42 Reaguje na Milan MilanPohled zdola je něco jiného než pohled shora.
Panelák se sice rozpálí ale také chladí zadějte v paneláku do sklepa. Zjistíte jak je tam příjemně lepší klima než v lese.
U nás v rodinném domě ve sklepě je přímo zima i v létě.
Ano koruny stromů izolují. Funguje to ale i obráceně.
Zatímco na vozovce kde není vůkol les je námraza na komunikaci procházející lesem to z počátku namrzlé není a když přijde obleva opačně v lese a přilehlé komunikaci se sníh drží zuby nehty a zbytek je již suchý.
Tzn mlátí se tu prázdná sláma.
Tam kde je les nebo keře nebo louka dopadne stejné množství infračerveného záření jako na asfalt nebo beton nebo skálu.
Jižní státy aby se jim jejich nemovitosti tak neopřehrívali natírají domy na bílo.
Lední medvěd má kůži černou ale srst je soustava tenkých průsvitných brček které propustí infračervené paprsky které při dopadu na tmavý podklad pohlcením povrch ohřejí.
Více stromů větší náročnost na vláhu.
Lesní porost pojme ale také odpaří velké množství vody.
Po dešti když je teplo lesy se tváří jako by v nich kdosi něco pálil je to vodní pára masivní odpar.
Nemám proti stromům nic mám je a rád a klidně půjdu sázet i s celou rodinou.
Přednost by měli dostat především stromy podél všech komunikací zejména protože zpomalují vítr který masivně vysušuje a napomáhá erozi půdního fondu to co je tam potřeba aby zůstalo je odváno tam kde o to nestojime. Jako dítě si pamatuji větrolamy dnes z nich moc nezbylo.
Větrolamy měli více funkcí než pouhá profylaxe před erozí půdy.
Vítr tolik neškodil odpočinková místa pro ptactvo a možná mne doplníte o něčem připouštím možná nevim
Náklady na boj se změnou klimatu jsou veliké proto za polovic bychom změnu klimatu mohli zastavit a dokonce zařadit zpátečku trvalo by to nějakou dobu ovšem reálné to je jen je to příliš levné řešení a to se v dnešní společnosti moc nenosí.
Někteří z vás slyšeli o tom že v počátku byla naše planeta ledovou koulí promrzlou až na kost.
Oceán nebyl slaný od počátku.
Ve vesmíru nebyla dosud nalezena slaná voda.
Jediné kde lehce bylo možné vegetovat byla právě rovníková oblast.
Kde se prvotní biosféra do níž patří jak fauna tak flóra. Tehdejší fauna stejně jako jako ta dnešní při trávení vylučovala minerály z nichž nejvíce rozšířeným bylo NaCl a tak jak dnes každé bezodtoké jezero je slané tak i oceán nemá odtok tudíž je co? Slaný.
Čím déle a více živočichů zde bylo tím více se zvyšovala sanilita oceánu a schopnost tvořit krystalickou mřížku tzn přecházet do pevného skupenství při nula stupních se vytrácela přesněji se posouvala ubýval oceánský led ustupoval rozšiřovala se obyvatelná zóna přibývalo emitentů solí došlo k velmi pozvolnému jevu zvanému změna globálního klimatu.
Čas plynul a došlo k tomu kam míříme nyní sanilita byla tak vysoká že polární oblasti poskytovali útočiště biosféře.
Rovníkové oblasti byly již díky velmi vysokým teplotám neobyvatelnou zónou. Zde vše vyschlo ztrátou srážek biodiverzita v této oblasti téměř vymizela díky roztátí většiny ledovců oceánská voda dosáhla svých maxim.
Velké teplotních rozdíly v atmosféře tvoří bouře mohutné bouře které vrhají masy slané oceánské vody do vnitrozemí, kde ta voda je uvězněna.
Jejím odpařením zůstává sůl na pevnině.
Někde je mocnost soli kamenné i více než několik km což znamená že k tomuto jevu docházelo dlouho a byl celkem intenzivní díky tomuto se sanilita snížila zpět začala zamrzat polární oblast. Klesá hladina oceánů vrací se glaciální období.
Mám někde chybu pokud ano sem s ní
Dočista bych zapoměl přípomenout, že
Že vymírání druhů provázel úbytek kyslíku v oceánu to co tento úbytek dokáže zajistit je právě vysoká koncentrace soli a vyšší teplota oceánu který je schopen lépe přijímat CO2 což vede ke kyslejšímu prostředí to vede ne jen k úhynu živočichů v oceánu ale rozpouští jim to schránky znáte snad krasové oblasti obsahující velké množství kalcia? Některá silná naleziště jsou tak velká že právě jejich těžbě se v nich udělali 300 km chodeb.
Uhlí vzniklo z uhlíku který se na pevninu dostat z atmosféry jako původní co² biodiverzita byla velice bohatá stromy nikdo nekácel byly velkých rozměrů díky nižší gravitaci a silnějšímu slunečnímu záření díky tenčí atmosféře. Mohlo to být takto? Může to být i nyní stejný problém?
Jarek Schindler
11.10.2019 09:46 Reaguje naHelena Peterkova
6.10.2019 21:51 Reaguje na Milan MilanNevím, jestli předkládám teorie,.... jen chci na snímcích demonstrovat to, co okem nevidíme a máme na každém kroku. Každou svou činností zasahujeme do přírodních zákonitostí, bohužel často špatným směrem.
Pokud jedete z Pohořelic směrem na Dačice, každým kilometrem přibývá suchých smrkových porostů. Jaký je společný faktor? Smrkové monokultury, stáří cca 100let, nedostatečně prořezané, v nadmořské výšce do 1100m, místo zelených luk a palouků až k lesu pole s pšenicí, kolem lesa chybí keřový podrost. Po sklizni obilí se teplota na polích ze dne na den zvýší o 20-30°C za jasného dne, vznikne velké množství sálavého tepla, při chybějícím podrostu dojde v průniku sálavého tepla do okolních lesů. Absolutně nepřirozené prostředí, příroda se by se jistě chovala jinak. V případě, že v měsících červenec, srpen, září nebudou srážky, pak rychlostí sprintového závodníka dojde k přemnožení kůrovce a k úhynu stromů.
V případě, že se dřevo vytěží, dostatečně neodkorní a veze se zbytkovou populací kůrovce přes půl republiky, pak není lepší množení kůrovce. Možná by se dalo zmapovat, zda nové výskyty kůrovce nekopírují dopravní cesty přepravy kůrovcového dřeva. Faktorů je jistě více.
