Za to, v jak špatném stavu jsou lesy a lesařina, můžou především škody zvěří a výběrová řízení, říká lesník Vladislav Ferkl
Vladislav Ferkl si tento les „vymyslel“ a uskutečnil. V lesnictví pracoval plných 70 let na různých pozicích od lesního dělníka přes ředitele lesního závodu. Z toho na Klokočné víc jak 30 let. Je to otec zakladatel Klokočné, a proto se na les díváme s ním.
Co by s touhle houštinou stromů dělali v jiném lese?
V normálním lese by hajný do takové houštiny poslal dělníka s pilou, aby jí prořezal na odpovídající vzdálenost stromků. Aby udělal probírku.
Ale my na Klokočné se snažíme, aby si příroda ty schopné jedince vybrala sama. Má k tomu daleko lepší předpoklady než člověk.
Přečtěte si také |
Kůrovcová kalamita současných rozměrů je mocný lobbista za přírodní hospodaření v lesích, říká lesník Vladislav Ferkl
My nevidíme do kořenů, nemůžeme vyhodnotit genetickou hodnotu jedince pro tohle místo a všechny další podmínky, s kterými příroda pracuje.
Nehrozí, že stromy se budou přizpůsobovat jeden druhému a budou křivé?
Ten proces probíhá v uceleném vývojovém cyklu. Růst těch mladších je ovlivňován okolním prostředím, v kterém podmínky určují ti vyspělejší mimo jiné tím, že limitují příděl světla a nutí ty ostatní, aby si svůj životní prostor prosadily výškovým přírůstem bez zbytečných zakřivení. Počáteční počet jedinců se tak postupně mění a jedinec, který souboj vyhrává, si vytvoří svůj životní prostor tak, aby měl, co potřebuje.
To znamená, že silný jedinec je ten, kterému se ostatní přizpůsobí, a může být i rovný?
Ti ostatní souboj s ním prohrají. To je přirozený výběr, který probíhá na daleko kvalitativnějších podkladech, než do hry může vnést člověk.
Pro nás je hodnotnější rovný a silný průběh kmene. Pokud boj o přežití jednotlivce v přírodě přivodí něco jiného, je na hospodáři, aby v průběhu dalšího vývoje porostu výběrnou těžbou tvarově nevhodného jedince odstranil.
Hlavní hledisko výběrů v současné fázi změny hospodaření je, aby strom plnil především pěstební funkci, to znamená kryt půdy, redukci světla, vyhovoval druhové skladbě dřevin atd. Dalším hlediskem je zdravotní stav. Když strom zasychá, objeví se na něm houbové či jiné poškození, třeba václavka, tak provádíme asanační výběr. A roli hraje i tvar stromu a přírůst. Je třeba, aby stromy měly dobře vyvinutou korunu.
A je logické, že když se do porostu tímto způsobem každých pět, sedm nebo osm let vracíme a pokaždé to nezdravé a netvárné odstraníme a necháme to kvalitní, tak se to za nějaký čas v kvalitě porostu zákonitě projeví.
Nehledě na to, že kvalita, která v lese zůstává, se postará o nasemenění další kvalitní generace a zvyšuje tak jeho genetickou hodnotu. Vyspělejší, odolnější stromy nasemení a vytvářejí daleko odolnější novou generaci.
Takové pěstování lesa zní docela idylicky. Nejsou v něm žádné háčky?
Kdyby sem přišla kontrola z hlediska normálního stavu lesa daného v lesnických tabulkách a instrukcích, dá hajnému pokutu za výchovně zanedbaný porost. Smyslem prořezávky a probírky v pasečném lese je odstranit konkurenci mezi jednici, aby vyvolený strom měl optimální podmínky.
Náš přístup je o 180 stupňů obrácený. My přirozený výběr stavíme na procesu konkurenčních vztahů. Aby se konkurence naopak v procesu vývoje projevila a hodnotnější vyhrál. Člověčí kritéria jsou někdy trochu na hlavu postavená.
Když se vlastník nebo správce lesa a lesní hospodář rozhodne pro výběrné pěstování lesa, má příležitost přijet na Klokočnou a podívat se jak na to, a jak to bude vypadat za 30 let. Když jsem začínal, musel jsem oponentům své záměry obhájit „na hubu“ a ne všichni tomu věřili. Dnes už stačí, aby se podívali kolem sebe. Kdo chce vidět, vidí.
Dejme tomu, že sem přijede ředitel lesního závodu XY a řekne si, že to chce dělat stejně. Co pro to musí udělat?
Každý les musí mít podle lesního zákona vypracovaný lesní hospodářský plán s platností na 10 let. Ten dělá odborná organizace. A když se po 10 letech lesní hospodářský plán obnovuje, lesní hospodář a zařizovatel specialista se sejdou a domluví se, jaké pěstební zásady pro další období nastolí.
V daném případě tak stanoví, že hospodářský způsob pasečný se do budoucna změní na nepasečný výběrný. A na těch principech se postaví kritéria hospodářského plánu.
Takže sem přijedu jako ředitelka lesního závodu a řeknu si, že tohle chci. Bude se zrovna měnit lesní hospodářský plán, napíšu vizi, pošlu sem svoje lesní správce, ať se to naučí, a jde to. Pak už mi v tom nic nebrání?
Nemůžu říct, že už by vám nic nebránilo, návrh plánu musí projít schvalovacím řízením orgánu státní správy a tím je nastavena cesta k realizaci.
Každý les má trochu jiné podmínky, nikdo nemůže úplně opsat všechno, co a jak se dělá na Klokočné. Někde je půda třeba písčitější a místo jedle tam budou borovice a dub.
My se ale bavíme o principu. A zásadní je nepasečný princip, že se nebudou dělat holiny. Výběr stromů k těžbě se může dělat po jednotlivcích či skupinách, my to děláme převážně jednotlivým výběrem.
Někdo v tom vidí složitost. Ale kdo tomu přijde na chuť a má schopnost součinnosti s přírodou, tak ho příroda povede sama.
Já, když jsem vyznačil na Klokočné výběrný zásah, byl jsem hrozně netrpělivý. Když těžař zásah provedl, hned jsem se běžel podívat, co jsem vlastně udělal. Jestli jsem dosáhl toho, co jsem chtěl, a jak na to les bude reagovat. Jestli jsem toho vzal moc, nebo málo, nebo jinak špatně.
Tak se člověk nejlépe učí. Je to způsob daleko úžeji spjatý s přírodou, než do jakého jsme lesařinu sešněrovali.
Když sem jezdí lesníci na exkurze už pár desítek let, vidíte, že Klokočná někoho inspirovala?
Ano, určitě. Ukazuje možnosti. Je vždycky lépe jednou vidět než desetkrát slyšet.
Některé semináře tady organizuje spolek Pro Silva Bohemica sdružující lidi, kteří mají blízko k přírodnímu hospodaření v lesích. Je to podobná krevní skupina, jako mám já. Jsem členem a my se s Pro Silvou jezdíme jednou až dvakrát ročně podívat na les i mimo Českou republiku.
Byli jsme se podívat i ve Švýcarsku, což je takové lesnické nebe. Na to, jak to vypadá, když se to přírodně dělá 350 let.
Jak to vypadá, když se to dělá 350 let? Jde to popsat?
Je to tam všechno jinak. A nutno říct dopředu, že i Švýcarům doba přináší podobné triviální problémy, jako máme my tady.
Kůrovcové kalamity?
S těmi jsme se ani tak nesetkali. Ale mají problémy se škodami způsobenými zvěří.
Ukazovali nám jedle, které měly kolem 50 kubíků hmoty. Už jsou 150 let staré, a oni tam tuto kvalitu nechávají i na nasemenění. Viděli jsme tak něco, co nemáme, nebo co můžeme mít za sto let.
Ale najednou jsme si uvědomili, že tam nemají přirozené zmlazení, další generaci těch krásných jedlí.
A za to může zvěř. Oni uznávají, že je to průšvih. Ale prý museli akceptovat, že myslivost je otázka obchodu a peněz, odstřel zvěře se dobře prodává a dostal větší prioritu než obnova lesa. Najednou se jim tam objevují problémy, které i my v našich lesích máme nevyřešené desítky let.
Klokočná spadá pod Lesy ČR. Ale právě pro Lesy ČR jsou přírodní pěstování lesa a výběrný systém hospodaření pořád výjimečné… Proč to tak pořád je?
Pokusů o les jako Klokočná už je víc. Ta má ale časový předstih. Každý člen spolku Pro Silva, pokud je to provozní hospodář, doma podobné hospodaření uplatňuje.
Dosud je ale tenhle způsob hospodaření postavený na iniciativě jednotlivce a nemá výraznější podporu „shora“.
Já za sebou neměl nikoho, měl jsem spíš všechny proti sobě. To pak jde jen, když je někdo takový blázen jako já a věnuje takovémuto lesu celý svůj život. A pořád se s někým perete a přetlačujete. To jde v rozsahu lokality, jako je Klokočná. Nejde to ale plošně jako systém hospodaření.
Aby se dalo říct, že lesní hospodářství najíždí na tenhle způsob hospodaření, budou muset být principy přírodního pěstování konkrétněji zakotveny do provozních programů jako oficiálně platné. Hajný musí vědět, že se to od něj vyžaduje, že o to někdo stojí a vytváří k tomu podmínky.
Co byste řekl, že je dnes jinak, než když jste začínal?
Dnes už se s odborníky nemusím přetlačovat. Dnes už mi nikdo nemůže říct, že mi takhle les neporoste. Protože má důkaz o opaku před sebou.
V současné době je ten rozdíl v kvalitě ještě výraznější. Jim to neroste, protože mají v lese kůrovcové holiny, zatímco já mám zdravý zelený, přirůstavý les.
Kůrovec ale napadl stromy i tady na Klokočné, nebo ne?
Ano, kůrovec se pokoušel i tady, protože byly napadené lesní majetky ze všech stran kolem nás. A pokouší se dodnes.
Ale tenhle tvar lesa mu nevyhovuje, protože tady není koncentrace stejně starého smrku, na kterém by se mohl namnožit a přemnožit. Nalétne sem a nějaké kůrovcové očko udělá, ale nenamnoží se tak, aby jeho populace přešla do kalamitního stavu.
My těch pár napadených stromů vytěžíme, ale pod nimi už je na Klokočné nové patro lesa, takže ani na napadené ploše nebude holina. Proces přirozené obnovy se tak nenaruší, jen se trochu urychlí postupný vývojový cyklus.
Smrk musí být v určité vývojové fázi, aby ho kůrovec kalamitně napadl. A musí být oslabený.
A to dnes smrky jsou, když se s nimi hospodaří průmyslovým způsobem.
Bude smrku na Klokočné převaha i do budoucna?
Smrku bychom tady rádi udrželi alespoň 30 až 40 %.
Nám jde o to ho tady udržet. Vytvořit pro něj takové podmínky, aby ještě v současné klimatické situaci obstál.
Co to znamená?
Ono se ukazuje, že při výběrném způsobu hospodaření, kdy patra postupně podrůstají pod sebou a půda je trvale krytá, se vytváří daleko příznivější porostní mikroklima. Eliminují se extrémy horka, sucha, nárazy větru, mrazu. Udržuje to v lese vláhu.
Přestože nám tady průměrně naprší jen necelých 600 mm ročně, což je málo oproti jiným lokalitám, takto pěstovaný les zjevně s vláhou dokáže líp hospodařit.
Takže přírodnější hospodaření vytváří příznivější podmínky pro smrk i v nižších polohách?
My uznáváme, že smrku je v těchto polohách moc a že se druhová skladba lesa musí změnit. Ale nevyhlašovali jsme nad ním žádnou klatbu. Smrk je součástí našeho hospodářského záměru. V současné době ho využíváme nejen jako cílovou dřevinu pro produkci, ale on zároveň poskytuje kryt a vytváří mikroklima při zemi pro nové semenáčky buku, jedle a dalších dřevin. I v dalším procesu růstu výběrné hospodaření smrku lépe vyhovuje.
Potřebujeme, aby si porosty samy vytvářely ochranu proti extrémům počasí, půda nevysychala, nevymrzala, aby se porostní mikroklima udrželo. A to děláme i prostřednictvím přirozeného zmlazení a pěstování smrku.
A musí se tedy zastoupení smrku v rámci lesa snižovat, když teď to u vás funguje a smrku je tu víc než 30 %? Smrk je přece nejvíce žádaná dřevina ve dřevozpracujícím průmyslu.
To sice ano, ale smrk také jednostranně vyčerpává živiny z půdy. Smrk je mělkokořenná dřevina, nedokáže sám bez příměsi dalších dřevin udržet vláhu a čerpat živiny z hlubších vrstev půdy.
A tím, že koření mělce, je vratký a zranitelný vůči větrným kalamitám, když není v přirozené skladbě pestrého lesa. A taky jde o to, že se zřejmě klimatické podmínky ještě zhorší a my bychom se na to měli připravit.
Podívejte, třeba tyhle bochánky bělomechu ukazují vyžilou půdu.
Bělomech sivý, který jsem zvyklá běžně vnímat v lese, je ukázkou vyžité půdy?
Jednostranně vyčerpané kyselé půdy. Je to důsledek toho, že druhová skladba nebyla po několik generací lesa tak pestrá, jak by měla být.
V pestrém smíšeném lese se opadem listů kyselost snižuje, půda je využívaná a obohacovaná rovnoměrněji a dřeviny se navzájem doplňují. I proto by přirozená skladba lesa měla být co nejpestřejší, nejenom kvůli možné kalamitě.
Kdybychom tady dál pěstovali jen smrk a borovici, další generace stromů už nebude prosperovat. Byla by do budoucna poloviční oproti stromům v porostu, kde už jsme nastartovali přeměnu porostní struktury. Byl už nejvyšší čas porosty druhově zpestřit.
Okolo Klokočné, ale i jinde se projevují kalamitní dopady monokulturního pěstování smrku a přičítá se to za vinu změně klimatu, oteplování a suchu. Ale je to i důsledek toho, jak s takovými porosty zacházíme.
My považujeme za úspěch, že na Klokočné smrk pořád je, může růst a produkovat. Stačilo pouhých 30 let, aby naše struktura lesa byla už nyní příznivější, stabilnější a vykazovala lepší hodnoty než holosečný způsob hospodaření. Ten už dosáhl svých limitů a teď jde o to, jak dál.
Mají lesníci s přirozenou obnovou spojené i nějaké obavy?
Mně bylo vyčítáno, že když nechám některé porosty přestárnout, aby měly čas k přirozené obnově, rozšířím tu hnilobu a václavku.
Ale výzkum pražské lesnické fakulty ukázal, že poměr hniloby je naprosto stejný při našem způsobu hospodaření jako v pasečném lese.
Hniloba souvisí s poškozením stromů, je to tak?
Ano, ale nejenom. Může se přenášet i kořeny, záleží na půdě a mykorhize v půdě. Kupříkladu václavka má ohromný plošný dosah.
Je u vás méně poškození stromů těžební technikou? Máte na těžbu menší stroje?
Harvestorová technika se u nás, s výjimkou porostů zakládaných před více jak 30 lety na velkých holinách ještě jako monokultury, zatím neuplatňuje. Nemáme speciální mechanizaci.
A nehodila by se vám nějaká menší?
Hodila.
My děláme výběr jednotlivých stromů, kdežto velká technika je stavěná na holiny, kde berou jeden strom vedle druhého. U nás je pro tuto techniku malá koncentrace těžby a ani ekonomicky by se proto nevyplatila.
Mají ve Švýcarsku menší těžební techniku?
Ne. Těžební techniku v Evropě vyvíjejí hlavně Skandinávci, kteří mají velké plochy lesů a dělají velké holiny. Zadání pro vývojáře je tedy jiné, než které bychom potřebovali my.
Vy jste říkal, že příroda je nejlepší lobbista. Vidíte nějaké úspěchy toho lobbingu u ministerstva zemědělství nebo lesů ČR?
Určitě ano. I tam je dopad tohoto lobbingu přírody znát.
Ministerstvo je ale dlouhodobě pod takovým tlakem jiného kupř. mysliveckého lobby že nevím, zda chystané změny budou dostatečné. Mám spíš obavy, že ne.
Vlastníci lesa jsou v opozici vůči myslivcům a přou se o změnu mysliveckého zákona. Nebylo by ale i jedním z řešení, kdyby všichni vlastníci lesa hospodařili podobně pestře jako vy? Zvěř by se dosyta najedla a les by zůstal celý, a nemusely by se tolik řešit počty zvěře.
To není nějaká samoúčelná opozice, spíš projev odpovědnosti a ochrany svých i společenských zájmů. Zvýšení úživnosti honiteb je velmi dlouhodobá a sama o sobě nedostatečná záležitost k nápravě.
Zvěře by tedy i tak nemohlo zůstat tolik, kolik jí je, aby ji pestřejší les uživil?
Nemůžu říct, že by lesy všude v republice mohly uživit současné počty zvěře. I na Klokočné je třeba ještě početní stavy srnčí zvěře snižovat. V ostatních lesích je to podstatně horší. Tam mnohdy rozsah působených škod ani nedovolí potřebné změny hospodaření realizovat. Škody jdou do miliard korun a limitují možnost úspěšně hospodařit.
Jak jste se k práci na Klokočné dostal?
Začínal jsem od píky, jako lesní dělník a vzdělání jsem si doplňoval při praxi. Nemohl jsem na školu. A po třiceti letech služby jsem se k té „lopatě“ zase vrátil a byl jsem opět téměř osm let lesním dělníkem až do doby, než jsem se stal ředitelem lesního závodu.
Jak to?
Nevyhovoval jsem režimu, tak mě poslal posílit dělnickou třídu. A podmínka byla, že nesmím být zařazený jinak než jako lesní dělník, ať dělám v lese cokoliv.
A dělal jsem všechno možné. Třeba jsem v sobotu ve tři hodiny v noci vykládat vagóny se jmelím. Využívali i mou předcházející technickou praxi, ale musel jsem to dělat z pozice lesního dělníka.
A po roce 1990 jsem se stal prvním ředitelem lesního závodu ve Středočeském kraji při výměně dosavadních kádrů. Proces výměny probíhal rok nebo rok a půl a já jsem v té době jezdil na ředitelské porady mezi komunistické kádry a oni měli snahu mě přesvědčovat, že nebyli ti špatní a že by snad mohli ředitelovat dál.
Jak to, že si jako ředitele lesního závodu vybrali vás?
Byl to koncem r. 1989 výsledek hlasování zaměstnanců závodu. Měl jsem bohatou praxi a důvěru kolegů že prosadím změny.
Takže si vás vlastně vybrali proto, že jste znal skoro všechny pozice v lese…
To možná také. Když jsem pak šel po osmy letech do penze, tak mě kolegové vytáhli na MŽP na odbor ochrany lesa, že tam na celém odboru nemají jediného provozáka. A já sloužil dalších osm let.
Vy jste nikdy nechtěl mít svůj les?
Vždycky, ale nikdy se mi to nepodařilo. Les je nákladná záležitost a lesařina se nedá dělat v malém. Abyste ji mohla dělat účelně, vytvořila si k tomu podmínky a nebyla příliš závislá na ostatních, musíte mít aspoň 300 ha lesa. To je majetek za desítky milionů.
Co tedy s lesem zmůžou malí vlastníci, kteří mají pár hektarů?
U těch opravdu malých to bývá problém. Ti jsou ovlivňovaní vším, co je kolem nich. Třeba když nechcete dělat holiny, ale soused v okolním lese udělá paseku, působí to i na váš kousek lesa. Ani ekonomicky vám to nebude vycházet.
A pro lesnický provoz potřebujete být vybavená. Když se vám v lese ukáže kůrovec, potřebujete mít vlastní kapacitu na to, abyste okamžitě zasáhla.
U státních lesů je zas problém, že oni teprve soutěží, kdo bude napadené dřevo zpracovávat. Pak se třeba ten, kdo soutěž prohraje, odvolá, a další tři měsíce se soudí. A kůrovci to vyhovuje.
Máte důvěru, že Klokočná bude spravována dále, jako byla doteď?
To záleží na mých nástupcích, já doufám, že ano. Ale nebude to lehké obhájit.
Tenhle způsob péče o les je obtížně slučitelný se systémem soutěžení velkých zakázek ve výběrových řízení, jejichž prostřednictvím se na Lesních správách zajišťuje obhospodařování lesa cizími firmami na léta dopředu. Vítězná firma (akciová společnost) je zpravidla z jiného koutu republiky a na práci si z větší části najímá cizí dělníky, jejichž zájem je vydělat peníze bez vazby na dlouhodobých výsledcích své práce.
U nás musím reagovat na stav a potřebu lesa operativně podle potřeby porostu.
A vy tedy nemusíte soutěžit takové zakázky?
Ne. U několika Lesních závodů v rámci LČR, u kterých zůstalo organizační uspořádání provozu na polesí a lesní úseky, jsou výběrová řízení jen na jednotlivé práce. Soutěží se třeba kácení či přibližování dřeva koňským potahem.
Není to ideální, ale není to tak, jak je to u Lesních správ, kde pronajímají realizaci kompletního obhospodařování lesa.
Přibližuje se dřevo pořád pomocí koní?
U nás je to v kombinaci s lesním traktorem.
Dokud měl lesní závod vlastní koně a koňaře jako zaměstnance, který práci dělal 30 let na jednom úseku, znal své pracoviště a měl mnohem více zkušeností. Ten ale musel skončit jako zaměstnanec s tím, že si tu práci může vysoutěžit.
Jak je možné, že se tady mohou soutěžit jednotlivé lesní práce?
Protože Klokočná je v organizačním systému lesních závodů s klasickou strukturou polesí a lesnických úseků, kdežto ostatní mají uspořádání lesních správ a revírů. Oni by už měli mít jen jakýsi odborný dozor nad těmi, které si na hospodaření v lesích najmou.
A tak je spravovaná většina lesů v ČR?
Ano. Lesní závody s přímým zajišťováním provozních prací zbyly už jen čtyři.
Takže je tam omezenější možnost ovlivnit práce v lese.
Už jenom tím, že do velkých tendrů výběrových řízení na tisíce hektarů lesa celé Lesní správy, se musí na několik let dopředu zadat přesný objem a druh prací v rozsahu stovek milionů korun jiné organizaci, jejímž zájmem je momentální finanční zisk. Přitom zajištění odbornosti a odpovědnosti za obhospodařování lesa zůstane na hospodáři. To není dobře. Les je živý organizmus a potřebuje, abyste s ním žila, a ne si ho vysoutěžila na okamžitý výdělek.
Přečtěte si také |
Božídarské lesy ukazují, že myslivost je možné provozovat tak, aby prospívala lesu
Proto tvrdím, že významný podíl na současných problémech a stavu našich lesů mají dlouhodobě neřešené škody zvěří a systém velkých výběrových řízení, který neodpovídá potřebám a podmínkám práce s živou přírodou.
Určitě nejsem sám, kdo si to uvědomuje, ale na rozdíl ode mě tvrdí, že to je systém a nejde to změnit.
Proto ta má předcházející poznámka, že obhájení další existence Klokočné není tak úplně samozřejmostí.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
Další články autora |
Světelné znečištění v ČR nechceme. Ale uvést do praxe regulaci bude složité, říká Petr Žák
Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížalyOnline diskuse
Všechny komentáře (38)
Pavel Karel
19.12.2023 09:44smějící se bestie
19.12.2023 09:48 Reaguje na Pavel KarelMichal Ukropec
19.12.2023 10:03Michal Ukropec
19.12.2023 10:05 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
19.12.2023 10:05 Reaguje na Michal UkropecHonza Honza
19.12.2023 12:35Slavomil Vinkler
19.12.2023 15:59V minulosti byl vrchní dřevorubec nadlesní. Ten určoval co kácet a kolik (podle plánu i mimo).Teď se udělá výběrové řízení na pronajímatele těžby.
Břetislav Machaček
19.12.2023 17:07 Reaguje na Slavomil Vinklera když byl majitel blb, tak to taky tak vypadalo. Každopádně měl nadlesní jako jediný největší znalosti revíru a pokud na něho majitel dal, tak byl revír chloubou majitele. V mém okolí byly revíry dvou velkých majitelů (hrabě Larisch a Rotschildové). Ty
revíry byly chloubou majitelů a zůstaly i po zestátnění. LČR
pokračovaly v započatém díle do revoluce a pak nastal tragický
zlom, kdy "nadlesní" museli poslouchat ouřady až někde z Prahy,
že mají zrušit bažantnice a kácet a sázet to, co jim určí oni.
Oni přece vědí nejlépe, co do lesa patří a co nikoliv, protože
se na tom usnesli politici, kteří vědí o lese prd. Za 30. let
je to taková změna, že pamětníci pláčou a nepřestávají nadávat
na nekompetentnost všemožných ministrů a ředitelů, kteří se
s každou vládou pořád střídají i se svými nápady, jak to změnit.
Co pár let reorganizace, nové rozčlenění revírů a noví revírníci
i tam, kde se kdysi vystřídaly i tři generace revírníků z jedné
rodiny. Děd předával revír otci a ten pak synovi a dnes ten, kdo
si ho teprve "omakal" zase jinému, který ho vidí poprvé. To jsou
ty chyby, kdy se ztrácí vztah k lesu už od těch nejnižších stupňů,
kdy se o les starali místní a ne nějaká vysoutěžené firma odněkud z Tramtárie. Ta je jednou tu, podruhé tam a je jim jedno, co po nich
zůstane. Je pak zoufalé vidět ty následky, které by místní lesní
čety nikdy nedopustily, protože by jim sousedé v hospodě vyčinili, že zničili les za humny.
Michal Ukropec
19.12.2023 19:00 Reaguje na Břetislav MachačekRadek
19.12.2023 16:46Lesy už jsme zničili , máme peníze a dobrý pocit z vykonané práce , pan ministr vymyslel plán jak je obnovíme !
Tak je na řadě zvěř , to je problém proč nám ty naše lesy nerostou a vázne jejich obnova . Není to náhodou to poslední co nám po lesích zbylo , paní Kovaříková ?
Slavomil Vinkler
19.12.2023 17:06 Reaguje na Radekvaber
20.12.2023 09:33 Reaguje nahlavně, lesy by vypadaly jinak kdyby se ,jak kdysi, těžilo jen s ruční pilou a sekerou a stromy odtahali koně, to už se nevrátí
Jarek Schindler
22.12.2023 14:06 Reaguje na vaberDAG
20.12.2023 07:35sv
20.12.2023 11:06 Reaguje na DAGDAG
20.12.2023 11:41 Reaguje na svsv
20.12.2023 14:41 Reaguje na DAGRadek
20.12.2023 15:59 Reaguje na svsv
20.12.2023 16:35 Reaguje na RadekDAG
20.12.2023 16:25 Reaguje na svPěkné svátky😉
sv
20.12.2023 16:38 Reaguje na DAGDAG
20.12.2023 19:28 Reaguje na svJinak pro Váš klid, při starosti o moje zdraví. Vidím, že Vám zdraví diskutujících leží na srdci.
Osobně zastávám názor, že sparkate zvěře je příliš. Jen vidím zodpovědnost, vinu a řešení jinde než ekologisti, hrabátka a nepříliš se orientující se ochranáři z paneláku. O tom jsem ochotný diskutovat.
Nicméně co článek paní Kovaříkové to kopanec do myslivců v nadpisu, vkládání odpovědí proti myslivosti do úst odpovídajících, někdy naprosto nekompetentni osobnosti vybrané na rozhovor o myslivosti. Navíc ještě nikdy nedělala rozhovor s někým, kdo zástava opačný názor. Z toho pramení moje kritika paní Kovaříkové. A abych nebyl jen kritik, tak třeba pan Dohnal, podle mě dělá perfektní práci. Pěkné svátky
Michal Ukropec
21.12.2023 05:54 Reaguje na DAGsv
21.12.2023 11:43 Reaguje na DAGTo, že ty něco vidíš (nebo si to jen představuješ), nic nemění na faktu, že rozhovor je o něčem jiném, než o tom jak řešit situaci s přemnoženou s věří. Nemluvě samozřejmě o tom, že tento stav beze změny trvá celý roky a desetiletí, tak, je evidentní, že dosavadní "myslivecká" řešení fatálně selhávají.
Jediný kopanec, který tady nastal, je kopanec do redaktorky, která se pravděpodobně dopustila toho zločinu, že si dovolila udělat rozhovor s lesníkem.
Jarek Schindler
22.12.2023 14:36 Reaguje na svRadek
22.12.2023 16:04 Reaguje na Jarek SchindlerV kraji pod Milešovkou se to dělá dobře ….je tady rozhovor z nejlepším sedlákem v čr , ví jak na to . U něj je vše v souladu z přírodou , místo je tam pro všechnu zvěř a dokonce se tam má zvěř dobře , slavík zpívá že to nikde neviděl . Tento sedlák má asi více názorů a hodně bude záležet koho pomoci nich chce ovlivnit 😊 slavíkovi diváci by asi moc rádi neslyšeli od nejlepšího z nejlepších že chce zabíjet nebohá zvířátka ….
Jarek Schindler
22.12.2023 16:25 Reaguje na RadekRadek
22.12.2023 16:33 Reaguje na Jarek Schindlerhttps://www.youtube.com/watch?v=Xqt5W4Ii-OE
sv
23.12.2023 11:45 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
24.12.2023 08:24 Reaguje na svsv
30.12.2023 14:39 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
31.12.2023 12:19 Reaguje na svJinak co že jste to nyní napsal? Velké kulové a samozřejmě k věci nic.
Jen pro pořádek. Odkdy bolí dutina?
