Kůrovcová kalamita současných rozměrů je mocný lobbista za přírodní hospodaření v lesích, říká lesník Vladislav Ferkl
8.12.2023 07:12 | KLOKOČNÁ
(Ekolist.cz)
Les na Klokočné.
Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Vladislav Ferkl v lese na Klokočné.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Přečtěte si také |
Reportáž z lesa, kam se jezdí učit lesníci z celé republikyNázorové rozdíly na les se nejlíp vyříkávají v lese.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Exkurze ke 30 letům přírodního hospodaření na Klokočné.
Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Kůrovcová těžba. Dříví, které se při ní sklízí, už je znehodnocené.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM
Zalesňování je na pasekách docela náročná činnost.
Foto | Tomáš Čihák / VÚLHM
Stromy napadené kůrovcem se všude v lesích musejí těžit přednostně. Potom je les ale dost vyprahlý.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM
Na Klokočné najdete místa, kde jsou stromy všech velikostí a stáří.
Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Přirozená obnova jedle v lese na Klokočné.
Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Bukový kotlík v lese na Klokočné.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Početní stavy zvěře musí být udržovány v rovnováze s lesem, náklady na ochranu proti škodám nesmí být neúnosně vysoké.
Foto | Jan Duda / Pro Silva Bohemica
Přečtěte si také |
Božídarské lesy ukazují, že myslivost je možné provozovat tak, aby prospívala lesureklama
Další informace |
Tento text vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Dále čtěte |
Genetika a ochrana tisu červeného v regionu Podyjí
Ministerstvo podpoří sdružování vlastníků malých lesů do speciálních lesních spolků
Douglaska tisolistá: její potenciál i rizika v českých lesích
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
MU
Michal Ukropec
8.12.2023 05:46Zdeňka Kovaříková se nezapře. Pokud rozhovor neplyne jak má, musí se tomu pomocí. Kydnout jedovatou slinu na myslivce se podařilo. Jinak něco podobného prosazoval už za totáče Jan Metzl. Teprve po revoluci zekologizovatěl.
Odpovědět
ss
JM
Jiří Matuš
8.12.2023 07:13 Reaguje na Michal UkropecJe škoda, že Vás víc zajímají slova Zdeňky Kovaříkové, než abyste přemýšlel nad slovy pana Ferkla. Pokud jste opravdu znal pana Metzla, tak byste věděl, že v názorech na fungování lesa jsou si s panem Ferklem hodně podobní, místo abyste kydal jedovaté sliny.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
8.12.2023 10:16 Reaguje na Jiří MatušOsobně jsem pana Metzla nepoznal. Ale vím o jeho díle a názorech na Karlově? v Jeseníku. Také to býval kdysi myslivec.
Odpovědět
JM
Jiří Matuš
11.12.2023 07:01 Reaguje na Michal UkropecMěl jsem tu čest pana Metzla poznat osobně a docela z blízka, dodnes si toho pána vážím. Sloužil v Je seníkách (ne Jeseníku) v Karlovicích (ne v Karlově) a taky v Městě Albrechticích. Myslivcem byl pořád. Své názory prosazoval někdy dost razantně, čímž pochopitelně získal i odpůrce.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
28.12.2023 20:16 Reaguje na Jiří MatušNejsem leták. Ale pamatuji, že byl pan Metzl myslivcem a měl v předekologistické době i jiné názory.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.12.2023 06:05No nevím. Za barákem máme střední, hlavně dubový les, co se těží většinou výběrově. No ale při stahování dřeva se většina stojících stromů domlátí a napadne je houba.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
8.12.2023 09:00 Reaguje na Slavomil VinklerÁno, táto časť rozhovoru sa bagatelizovala. Podľa mňa ide o to, že harvestorom môžem na rovine, alebo v miernom svahu stromy výberkovo ťažiť. Ak nemám harvestor, alebo rovinu tak je to značne horšie. Musím si vybudovať hustejšiu sieť odvozných ciest a počítať s tým, že ostatné stromy môžu byť poškodené ako ťažbou, tak aj sťahovaním v poraste. Ale rozhovor je to zaujímavý, keď sa chce tak sa dá a sú aj výsledky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.12.2023 09:15 Reaguje na Vladimir MertanOvšem toto je to nejdůležitější, jak výběrově těžit, aniž nadměrně poškodím ten porost. Jsou takové mašiny? No a to je tajemství pasek a výsadby. Předkové nebyli blbí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.12.2023 09:46 Reaguje na Slavomil VinklerMožná to budou těžit "ekologicky" helikoptérou, či
vzducholodí s navijákem. Strom stromolezec zavěsí
a dřevorubec uřízne. Vzdušné koráby ho zanesou na
složiště, kde ho harvestory zpracují. Ono to je
spíše plánováno nechat přírodě na pospas komplet
a nebo komplet "sklidit" štěpkovacím kombajnem.
On už když velikán při kácení padá k zemi, tak
doláme své okolí a z těch stromků budou mrzáci.
Zbytek dokoná přibližování, kdy se do odřených
kmenů a kořenů pustí houby a těží se po čase i
ony, ale s kvalitou tak leda pro otop a nikoliv
na řezivo. Hospodářský les s výtěžností kvalitního
1 stromu ze 100 sta a nebo 90 ze 100 je už sakra
rozdíl a je to o tom, zda mne les živí a nebo na
něho doplácím z vlastní kapsy. Je to jako s BIO
zemědělstvím, kde majitel vydělává peníze jinak,
aby mu půda mohla ležet ladem a na zbytku si hrál
na EKO a BIO zemědělce s cenou produkce násobně
vyšší, než klasický zemědělec. Bez dotace státu
a nebo z vlastní kapsy zkrachuje stejně, jako ten
"hospodářský" les budoucnosti!
Odpovědět
vzducholodí s navijákem. Strom stromolezec zavěsí
a dřevorubec uřízne. Vzdušné koráby ho zanesou na
složiště, kde ho harvestory zpracují. Ono to je
spíše plánováno nechat přírodě na pospas komplet
a nebo komplet "sklidit" štěpkovacím kombajnem.
On už když velikán při kácení padá k zemi, tak
doláme své okolí a z těch stromků budou mrzáci.
Zbytek dokoná přibližování, kdy se do odřených
kmenů a kořenů pustí houby a těží se po čase i
ony, ale s kvalitou tak leda pro otop a nikoliv
na řezivo. Hospodářský les s výtěžností kvalitního
1 stromu ze 100 sta a nebo 90 ze 100 je už sakra
rozdíl a je to o tom, zda mne les živí a nebo na
něho doplácím z vlastní kapsy. Je to jako s BIO
zemědělstvím, kde majitel vydělává peníze jinak,
aby mu půda mohla ležet ladem a na zbytku si hrál
na EKO a BIO zemědělce s cenou produkce násobně
vyšší, než klasický zemědělec. Bez dotace státu
a nebo z vlastní kapsy zkrachuje stejně, jako ten
"hospodářský" les budoucnosti!
SV
Slavomil Vinkler
8.12.2023 10:08 Reaguje na Břetislav MachačekNo stromolezecké kácení v Americe bylo asi před rokem na ZOOM. Ale tak, vrtulníkem, se těžily jehličiny s drahým dřevem. Připadalo mi to extra nebezpečné i extra drahé.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
8.12.2023 10:19 Reaguje na Břetislav MachačekKdysi cca před čtvrt stoletím jsem se bavil se Slováky, co dělali lanovky pro nahodilou těžbu ve svazích. V Rakouských Alpách.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
8.12.2023 10:24 Reaguje na Slavomil VinklerNapríklad takto: Najskôr sa odrežú konáre a až potom kmeň. A to všetko naboso a v sandáloch :-)
https://www.youtube.com/watch?v=S82wO5F7i7Q&ab_channel=Is_Woko
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=S82wO5F7i7Q&ab_channel=Is_Woko
VM
Vladimir Mertan
8.12.2023 10:27 Reaguje na Slavomil VinklerHarvestor strom odpíli a dá sa presne nasmerovať smer pádu. Ale toto funguje len na rovine, alebo v miernom svahu:
https://www.youtube.com/watch?v=oB5nNO6ZZLg
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=oB5nNO6ZZLg
VM
Vladimir Mertan
8.12.2023 10:36 Reaguje na Vladimir MertanAlebo ešte lepšie tu: https://www.youtube.com/watch?v=T2zRU1cpDK4
Odpovědět
Ra
Radek
9.12.2023 11:11 Reaguje na Slavomil Vinklerdřevorubec a kůˇ, není to tak dloho co to dlěli
Odpovědět
Ra
Radek
9.12.2023 11:13 Reaguje na Slavomil Vinklerdřevorubec a kůň , není to tak doho co to děli
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.12.2023 09:21 Reaguje na Vladimir MertanJá teda viděl ve Švédsku kráčející harvestor (takový pavoučí nohy). Oni tam mají plné lesy bludných balvanů.
Odpovědět
va
vaber
8.12.2023 09:48já jako amatér, tomu moc nerozumím,začali hospodařit před 34roky ,tak to co zasadili jsou zatím ještě mladé stromy,takže těží jen ty staré stromy co nezasadili,
malý stromeček si vytvoří kořeny podle zasazení? nesmysl,když má prostor vytvoří si kořeny jak potřebuje
a já zmám dost míst kde takové mladé stromy přežily kalamitu bez problému i bez zázračných metod
Odpovědět
malý stromeček si vytvoří kořeny podle zasazení? nesmysl,když má prostor vytvoří si kořeny jak potřebuje
a já zmám dost míst kde takové mladé stromy přežily kalamitu bez problému i bez zázračných metod
SV
Slavomil Vinkler
8.12.2023 10:11 Reaguje na vaberNo ono je známo a i z ovocných stromů, že přesazený strom obtížně vytváří hluboký kůlový kořen. Třeba smrk ho nepotřebuje, ale borovice nevytvoří a snáze uschne. Borovice i na skalách vydrží daleko více sucha než v lese.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.12.2023 15:14 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž prší málo a krátce na propustné půdě, tak je kulový kořen na rozdíl od kořenů plošných naopak k ničemu. Kořeny rozprostřené v ploše spotřebují vláhu a živiny podrostu a naopak podrost vodu a živiny spotřebuje hlubokokořenícím stromům dříve, než k hlubokým kořenům ta voda dorazí. Je
to z praxe u borových lesů na velkých vrstvách písku s
podrosty trávy a křovin, které přežily, ale borovice
uschly. Proto se kdysi v takových lesích pastvilo, aby
zbylo více vláhy pro borovice. Pokud se to neděje, tak
bujení podrostu nijak v relativně světlých borech nelze
zabránit. Mnohde je podrostem i akát a travinami sloní
tráva a jiné vytrvalé traviny nechutné pro zvěř.
Odpovědět
to z praxe u borových lesů na velkých vrstvách písku s
podrosty trávy a křovin, které přežily, ale borovice
uschly. Proto se kdysi v takových lesích pastvilo, aby
zbylo více vláhy pro borovice. Pokud se to neděje, tak
bujení podrostu nijak v relativně světlých borech nelze
zabránit. Mnohde je podrostem i akát a travinami sloní
tráva a jiné vytrvalé traviny nechutné pro zvěř.
SV
Slavomil Vinkler
8.12.2023 16:27 Reaguje na Břetislav MachačekTaky pravda, ale bory na skalách (samovýsev) vydrží často více a déle sucho než sázené.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.12.2023 17:10 Reaguje na Slavomil VinklerAno, ale z pokroucených zákrsků odněkud ze skal
fošnu nevyrobíte.
Na to musí být rovný bezsukový kmen a pokud možno
musí vyrůst rychle a bez jakéhokoliv poškození.
Odpovědět
fošnu nevyrobíte.
Na to musí být rovný bezsukový kmen a pokud možno
musí vyrůst rychle a bez jakéhokoliv poškození.
DA
DAG
8.12.2023 11:30Ale, že by tam kde lesníci chtějí se s myslivci domluvit lze? No to jaksi vybočuje z PR ochranářů. Jinak z lesnického hlediska klobouk dolů.
Jako ono to tam není napsané, ale pro lesníka je takové hospodaření neuvěřitelná časová zátěž. Musel tomu věnovat kus života.
Odpovědět
Jako ono to tam není napsané, ale pro lesníka je takové hospodaření neuvěřitelná časová zátěž. Musel tomu věnovat kus života.
ss
FP
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
10.12.2023 07:50Je mi smutno, jak se stále lže o kůrovcové kalamitě. Tuto kalamitu způsobil úmyslně náš stát, kde LČR kůrovce chovali. Ano je to tak. Ptejte se jak to začalo, jak se nechávaly napadené stromy stát a dělalo se prý výběrové řízení, proč? Jednoduchá odpověď, byly zde smlouvy dlouhodobé. Při kalamitách je vypověděli a udělalo se nové výběrové řízení, které se protáhlo a brouk se šířil. Udělalo se další a kalamita nabrala obrovských rozměrů. Já začal hospodařit na svěřených lesích u obcí. Přebral jsem pasečné hospodářství , trvalo několik let než se mi podařilo asi na 10 ha výběrové hospodářství, byla zde jedle, smrk, buk, modřín a šlo to. A na většině lesů podrostní hospodářství a před rokem 2018 jsme skoro nezalesňovali, jen jsem potřeboval dostat do lesa MZD, to byl problém. Přišel rok 2018, tehdy již na Vysočině moravské kůrovec byl rozjetý, Třebíčsko a další. Stále jsem doufal, že se stát vzpamatuje. Omyl množili ještě s větší intenzitou. Pak začal stát ničit lesy soukromníkům, najednou dřevo nešlo prodat, ale různí noví překupníci prodávali, cena šla dolu a lidi nedokázali ani zaplatit těžbu a mohli se i zadlužit. Ano a nikdo nebyl potrestán. Jen se lže. Riskuji, že to píši, ale tak to prostě nejde. Ve školách neučí praktici, já zažil profesory co v lese působili a pak šli učit. Tak to bylo i za první republiky. A ke smrku. Naše lesy jsou lesy hospodářské, proto převažoval smrk a naší povinností bylo o tyto lesy pečovat řádného hospodáře. Ano bylo prozíravé postupně dostat do smrku meliorační a zpevňující dřeviny, ale zničit takovýmto způsobem les je lumpárna a tito lidé si nemohou říkat lesáci, ale hlupáci. Dnes chtějí svojí hloupost svést na přírodu, les přeci doroste, zvěř se pro jistotu vybije a kůrovec se bude dál pěstovat. Ale nové lesy tu budou až za třicet let, do té doby nebudou plnit svojí funkci. Je mi smutno!!!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.12.2023 08:45 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKVčera nebo předvčírem bylo zveřejněno rozhodnutí soudu a nesplnění povinností LČR na Moravě v zásahu proti kůrovci a péči o les.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.12.2023 11:29 Reaguje na Slavomil VinklerLesy ČR podcenily kůrovcovou kalamitu na Moravě, soud potvrdil pokutu, uvedly HN zdroj Ekolist
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.12.2023 11:32 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://www.ceskenoviny.cz/zpravy/lesy-cr-podcenily-kurovcovou-kalamitu-na-morave-soud-potvrdil-pokutu/2449156
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
11.12.2023 08:53 Reaguje na Slavomil VinklerBohužel, to nám les nevrátí.
Odpovědět
va
vaber
10.12.2023 09:14 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKCo je to za bláboly,
kdo nechtěl nemusel při nízké ceně kácet ani prodávat ,to byl jeho problém ,že chtěl peníze,
Lesy ČR vlastní 45% lesů a nesplnily povinnost?
zbytek vlastníků vše splnil, tak nemohl mít problém s kůrovcem,je známo že kůrovec špatně létá, každý si mohl pěstovat kůrovce jen ve vlastním lese, ne
Odpovědět
kdo nechtěl nemusel při nízké ceně kácet ani prodávat ,to byl jeho problém ,že chtěl peníze,
Lesy ČR vlastní 45% lesů a nesplnily povinnost?
zbytek vlastníků vše splnil, tak nemohl mít problém s kůrovcem,je známo že kůrovec špatně létá, každý si mohl pěstovat kůrovce jen ve vlastním lese, ne
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
11.12.2023 08:45 Reaguje na vaberVážený jste na omylu. Kůrovec je unášen větrem. Uvedu příklad. Jedna LS u LČR, kalamita padla v r.2008. Ten rok okamžitě firma zajišťující práce dostala výpověď. Kalamita padla v červnu, výběrové řízení se začalo dělat v červenci, ale po odvolání firem se začala zdělávat až v říjnu, co se dělo nebudu popisovat, hnus. Všude po lese se objevili lapače na kůrovce. Tehdy smrděl celý les. Feromony co vyměnili vzali a jen tak ze srandy je dali do lapače. Les je od té kalamity asi 8 km. plus. Sice je další les blíže asi do 4 km. ale zde brouk nebyl. Takže omyl. Jednou mi jeden starý lesník vyprávěl, že kdysi za komunistů měli školení, byl zde člověk z výskumáku a řekl jim, že je brouk nejlínější tvor. Jenže o několik měsíců se přihlásil znova a zde jim řekl, že se omlouvá, ale že není nejlínější. Oni ho totiš chytili v nějakém výskumném balónu ve velké výšce. A za další, LČR mají zde les všude a všude porušovali zákon. Pozor revírník nesměl značit kůrovce a poslat tam firmu, vše probíhalo výběrovim řízením. Tedy se množil. Státní správa vyhrožovala soukromníkům pokutama, takže se mílíte. Uvedu další příklad. Byl jsem na výpomoci na Opavsku. Rok někdy 2006. Zde jsem poprvé viděl jak se správně množí brouk. Těžař dostal pouze stromy již suché. Ty co měli ještě zelené větve a loupali se ty se ještě kácet nesměli. Takže tam kde bylo na jaře čtyřicet stromů, na podzim dělali po dvou rojeních dva harvestory. To neudělali LČR? Naše firmy, tedy České, ty se na ty lidi vykašlali. Víte on les na vesnici byl takový záchranný zdroj pro majitele... Já se starám o obecní lesy. Poukazoval jsem na to, že mi brouka nemáme, ale dívám se na okolní les LČR kde byli vidět kůrovcová kola dva až tři roky. U jednoho obecního lesa, podotýkám, že jsem nemusel od r.2007 skoro zalesňovat, dělali jsme maximum podrostně a zásluhou LČR jsme o les stejně přišli. Ještě příklad. LČR bývalý Židovský les, TŘICET HEKTARU. Sem přišel revírník jednou za čas, když brouk vylétl tak jsme to odnesli vždy na dvou místech a to se opakovalo skoro pět let. Poslední bylo u nich asi 150 až 200 m3 a bylo hotovo, odnesli to soukromníci a obec. Víte, že na Klokočné hned nepropukla kůrovcová kalamita. Brouk postupoval z Moravy, proto třeba vyšší oblast jako sem měl lesy já, tj. 400 až 530 m.n.m. to zasáhlo dřív než př. Stvořidla, které jsou o 100 m. níže. Za další doprava. Řidič mi vyprávěl, jak v Rakousku stál ve frontě a udělalo se hezky, měl brouka po celé kapotě, pozor dřevo bylo postříkané. Prostě ty jedy fungovali jen na to co by nám pomohlo, ptáci a brouci... Ne za tuto řízenou kalamitu mohou LČR. Ale abych nekřivdil úplně. Část lesů, která podléhala pod LS se zde brouk rozjel. Jenže najednou přešel les pod Lesní závod Konopiště a oni kalamitu zastavili. Stačilo vrátit vše do kolejí již dávno zajetých za První republiky a dříve. Klokočná si rozhoduje sama, tak to je jinak. Ještě k té dopravě. Okolo pily v Čáslavi přejíždějí auta na Rakousko a z Opavska sem tahaji stejné dřevo, na vlaku vidíte dva celé vlaky na Prahu pak auta ZAS DŘEVO a na Brno to samé, tak se brouk i rozveze. Dnes již tolik ne u nás les není, zbytky u LČR a do nich se pouští... Ještě uvedu příklad, který souvisí s tímto lesem výběrným. Na mém bývalém úseku, kde byl podrost buk, jedle, smrk. Se nechal rozjed kůrovec, ten podrost byl asi dva metry vysoký, přijel harvestor a vše zničil. Ale vedle potřebovali asi jedli, tady skáceli asi šest hodně silných stromů, ale to již nezničili. No a pak přijel drtič, celý podrost zničil a dala se sem buková oplocenka na dotaci. Mimochodem, když se tam půjde někdo podívat, tak vidí část co stojí jak to vypadá a jsou zde u silnice a pod výstavkem modřínu zbytky jak by to vypadalo. Jakmile dostal ten buk světlo vedle, tak začne přirůstat a do budoucna ho již nedokážou smrk odtěžit aby ten buk mohl růst. Jedli přerostl.
Odpovědět
HH
Honza Honza
10.12.2023 09:24 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKjedna kůrovcová kalamita nemůže zničit naši přírodu:
- bezpasečné výběrové hospodaření s rozumem, tam kde to jde, kde je to účelné- les je stále funkční, plní svoji funkci zachycování vody a ochlazování
- smíšený les: doplňování suchomilnějších odolnějších druhů, smíšený les je jediné řešení proti kůrovci, polomům atd
- péče o půdu: ponechání zbytků větví, stromů na zemi, neodvážet je do spaloven a na drcení, pěstování melioračních druhů i jako dočasných, vytvářejích velké mnnožství org. materiálu pro obohacování půdy humusem= starat se i o půdu v lese, jako se starají zemědělci o svoji půdu
- péče o vodu- zadržování vody, pramenů (stačí tam nechat padlé sromy), rozšiřování zamokřených míst na úkor lesa
- péče o zvěř ( v bezpasečném hospodaření, kde je hodně náletů, zvěř tolik nevadí), vyhánění zvěře z lesa, stavění posedů v lese ne na loukách kolem lesa
Někde to dělají, někde to jde. Když to bude každý dělat, tak je příroda zachráněna, lesy budou plnit svoji protierozní, ochlazující funkci, budou zachycovat vodu.
Odpovědět
- bezpasečné výběrové hospodaření s rozumem, tam kde to jde, kde je to účelné- les je stále funkční, plní svoji funkci zachycování vody a ochlazování
- smíšený les: doplňování suchomilnějších odolnějších druhů, smíšený les je jediné řešení proti kůrovci, polomům atd
- péče o půdu: ponechání zbytků větví, stromů na zemi, neodvážet je do spaloven a na drcení, pěstování melioračních druhů i jako dočasných, vytvářejích velké mnnožství org. materiálu pro obohacování půdy humusem= starat se i o půdu v lese, jako se starají zemědělci o svoji půdu
- péče o vodu- zadržování vody, pramenů (stačí tam nechat padlé sromy), rozšiřování zamokřených míst na úkor lesa
- péče o zvěř ( v bezpasečném hospodaření, kde je hodně náletů, zvěř tolik nevadí), vyhánění zvěře z lesa, stavění posedů v lese ne na loukách kolem lesa
Někde to dělají, někde to jde. Když to bude každý dělat, tak je příroda zachráněna, lesy budou plnit svoji protierozní, ochlazující funkci, budou zachycovat vodu.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
11.12.2023 08:52 Reaguje na Honza HonzaVysočina plíce Čech je zničená. Vody je od r.2019 a po tom co přestali lítat letadla dost. Letošní rok, ale i loňský kdy bylo vody hodně, proběhli u nás nové meliorace na asi patnácti místech co vím. Zničila se i studánka, překážela. Část je rygolech, ale většina v trubkách. Asi vodu nepotřebujeme. Zvěř jeden pan profesor kdysi napsal a byl to velký praktik, zvěř má zlaté zuby. To znamenalo, sice stromek skouše, ale on má tím pádem možnost zakořenit a pak vše dožene. Stromek po výsadbě, ochraňovaný a hlavně dnes sázený vrtákem, prostě padá. Dvacetiletý vyvráti rukou...
Odpovědět
Ra
Radek
10.12.2023 12:22Pan Ferkl ukázal všem že když je lesní hospodář opravdový odborník a dělá v lese to co les potřebuje . Čas ukáže že v něm je místo pro všechny , jak pro zvěř tak pro vlastníka . Myslím že je to cesta jak zachránit prosperitu v lesním hospodářství bez snižování výměr honební plochy a bezmyšlenkovitého zabíjení zvěře , které loby takzvaných ochránců přírody schovalo za škody zvěří . Pan Ferkl ale všem dokázal že škody dělá zvěř hlavně tam kde se špatně pěstuje les . Moc dobrá práce a doufám že si z toho ochranáři a hlavně LČR a ostatní vlastníci vezmou příklad .
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
11.12.2023 14:03 Reaguje na RadekTakové lidi by měl vyznamenávat prezident místo Moldánů.
Klobouk dolů a jasný vzkaz pralesníkům. Ti se kupodivu zatím naozvali. Proč?
Docela pochybuji, že je výběrová těžba jen o cca 30 % dražší než ta harvestorová. Ale i kdyby to bylo o 200 %, ušetří se to jinde. Myslím, že koncept Duerwaldu je již za hranicemi dobře prověřen a paní Kováříková by i tam mohla zajet, trochu si o tom pošprechtit.
Odpovědět
Klobouk dolů a jasný vzkaz pralesníkům. Ti se kupodivu zatím naozvali. Proč?
Docela pochybuji, že je výběrová těžba jen o cca 30 % dražší než ta harvestorová. Ale i kdyby to bylo o 200 %, ušetří se to jinde. Myslím, že koncept Duerwaldu je již za hranicemi dobře prověřen a paní Kováříková by i tam mohla zajet, trochu si o tom pošprechtit.
MK
Milan Košulič
11.12.2023 17:22Otázky na vyklizování silného dříví při výběrné těžbě padají vždycky. Někdo ale dole připomněl, že "když se chce, tak to jde". Ve Švýcarsku jsme viděli, že u opravdu velkých stromů s nejkvalitnějším dřívím se jim vyplácí dokonce napřed ořezat větve nastojato (dřevorubci se stupačkami, nikoliv z vrtulníku) a pak pokácet kmen. Kde se k tomu přistoupí, rozhoduje lesník s dřevorubcem společně na místě. Samozřejmě že je to náročné a drahé, ale myslíte si někdo z oponentů, že by to dělali, kdyby se to nevyplácelo? Ale může se to vyplácet jen tam, kde se les pěstuje opravdu jen "sekerou". Kvalifikovaný dřevorubec umí strom pokácet směrově a kvalifikovaný traktorista při husté síti linek umí strom vytáhnout tak, že poškození nepoznáte. Ale zaslouží si za to zaplatit. Klokočná ukazuje, že rozhodnout se pro převod na výběrný les je po všech stránkách dobrá investice. Koho by to zajímalo podrobněji, na https://prosilvabohemica.cz/e-shop/ je dostupná publikace Vladislava Ferkla, ve které autor principy hospodaření a vývoj za posledních 30 let na Klokočné popisuje včetně podrobných ekonomických výsledků.
Odpovědět
MM
Milan Milan
14.12.2023 21:09To nebyla jedna kalamita. To bylo několik let snad úmyslné nečinnosti státu. Mám pocit, že to snad dokonce byla cílená akce, kdy bylo potřeba i za cenu zničení části přírody veřeinosti podsunout a medializovat možné katastrofy a dosah klimatické změny,ale hlavně následně rozjet velké přírodní i společenské regulace a dotační projekty.......
Odpovědět
vf
16.12.2023 15:20
Asi není obvyklé, aby se do diskuze zapojoval sám autor článku. Mě k tomu donutil názor, který je poměrně častý a proto považuji za užitečné na něj reagovat. "Do jaké míry poškozuje výběrná těžba okolní porost?"
Kdyby realita odpovídala představám p. Macháčka a dalších, na Klokočné už by za třiatřicet let uplatňování výběrných těžeb nebyl jediný stojící,
natož zdravý nepoškozený strom. Tak, jak na většinu jiných otázek, dává realita zdravého, odolného lesa na Klokočné tu nejpřesvědčivější odpověď sama i v tomto případě. Les je v důsledku nepasečného výběrného hospodaření nepoškozený a zdravější podstatně víc, než býval dřív. Velmi malá koncentrace těžebních výběrů na ploše umožňuje téměř neškodné poražení vybraných stromů a hustý podrost mladých stromků v místě, kam strom dopadne, je natolik ohebný, že většinou zůstane nepoškozen. O něco znatelnější bývají stopy po vyklizování dřeva na skládku, ale i to je vhodnou technologií zvládnutelné.
Odpovědět
Kdyby realita odpovídala představám p. Macháčka a dalších, na Klokočné už by za třiatřicet let uplatňování výběrných těžeb nebyl jediný stojící,
natož zdravý nepoškozený strom. Tak, jak na většinu jiných otázek, dává realita zdravého, odolného lesa na Klokočné tu nejpřesvědčivější odpověď sama i v tomto případě. Les je v důsledku nepasečného výběrného hospodaření nepoškozený a zdravější podstatně víc, než býval dřív. Velmi malá koncentrace těžebních výběrů na ploše umožňuje téměř neškodné poražení vybraných stromů a hustý podrost mladých stromků v místě, kam strom dopadne, je natolik ohebný, že většinou zůstane nepoškozen. O něco znatelnější bývají stopy po vyklizování dřeva na skládku, ale i to je vhodnou technologií zvládnutelné.
Ra
Radek
16.12.2023 18:50Není to tak moc dávno když v lesích dělali dřevorubci , z pravidla to byli místní chlapi a dřevo přibližovali pomoci tažných koňů . Les byl tak trochu i jejich ....Po linkách jezdili traktory a lakatoše , dřevo se dělalo ve 12 m a manipulovalo se na skladech ,dál jezdilo vlakem …. já tam v té době dělal taky 😊 Les byl zdravý , když si všiml hajný broučka ,dlouho tam nestál a šlo to , něž přišel na řadu harvestor , a sortimenty 3m a podobné nesmysly ….
Odpovědět