https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/reportaz-z-lesa-kam-se-jezdi-ucit-lesnici-z-cele-republiky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Reportáž z lesa, kam se jezdí učit lesníci z celé republiky

19.10.2021 06:45 | KLOKOČNÁ (Ekolist.cz)
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Sjelo se sem asi osmdesát lesníků z celé republiky. Chtějí se podívat na les, který bývá dáván za vzor: Klokočná. U malé stejnojmenné obce v okrese Praha-východ se totiž 30 let pěstuje les přírodě blízkým způsobem. Za jeho vznikem stojí z velké části jeden člověk, Vladislav Ferkl, který si Klokočnou vymyslel, prosadil a zrealizoval.
 
Seminář na Klokočné se koná jednou za pět let. Lesníci z celé republiky tak mají možnost nahlédnout „pod pokličku“ lesa, kde se po 30 let neudělala žádná holina. Přednášky probíhají u altánu v lese, odděluje je troubení na lesní rohy. To, že jsme na setkání lesnického cechu, je nepřehlédnutelné. Velká většina účastníků je v lesnickém úboru v různých odstínech zelené.

Seminář v demonstračním objektu Klokočná 15. září 2021.
Seminář v demonstračním objektu Klokočná 15. září 2021.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

„Až se rozhlédnete kolem sebe, uvidíte les, který vypadá výrazně jinak než většina lesů u nás. A je to výsledek třicetileté usilovné práce zejména Vladislava Ferkla,“ uvádí jeden z organizátorů exkurze Milan Hron ze spolku Pro Silva Bohemica, které prosazuje přírodě blízké hospodaření v lesích.

Na samém počátku dnešní Klokočné ale byla kalamita. „Kolik našich lesních porostů se dnes nachází v podobné situaci?“ ptá se Milan Hron. Je v tom trochu naděje, že by dnešní špatný stav lesů mohl některé vlastníky lesa a lesníky inspirovat ke změně způsobu hospodaření podobně, jako se to stalo zde.

Exkurze lesníků v demonstračním objektu Klokočná.
Exkurze lesníků v demonstračním objektu Klokočná.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Na Klokočné přitom není nic okázalého: na pohled je to hezký les s různě starými stromy, je tu spousta malých semenáčků, mezi smrky a jedlemi jsou početné skupinky mladých buků, někde je borovice nebo dub, modřín, ale i douglaska a bříza.

Jeho jedinečnost vynikne, když se na skladbu lesa podíváte pozorněji: roste tu jedle, a přirozeně se obnovuje. Přitom z většiny českých lesů jedle téměř vymizela a nyní se do lesů za vydatných nákladů dosazuje. Roste tu i buk, který se do lesa vnáší ve skupinkách, kterým Vladislav Ferkl říká kotlíky. Další poznatek: není to stejnověký les, ale rostou tu stromky od semenáčků přes dorostence až po dospělé vysoké jedince. Ve srovnání s Klokočnou působí klasický hospodářský les poněkud chudě. Jako plantáž.

Dva světy současného lesnictví. Rozdíl mezi obvyklým stavem smrkové monokultury, kde ještě převod na nepasečný les nezačal (vlevo) a dlouhodobě nepasečně obhospodařovaným lesem (vpravo) zvlášť vyniká, když je vidíme vedle sebe.
Dva světy současného lesnictví. Rozdíl mezi obvyklým stavem smrkové monokultury, kde ještě převod na nepasečný les nezačal (vlevo) a dlouhodobě nepasečně obhospodařovaným lesem (vpravo) zvlášť vyniká, když je vidíme vedle sebe.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vojta Herout / Nadace Partnerství

Jak se „dělá“ přírodní les?

„Došlo tu k rekonstrukci nikoli porostů, ale hospodaření,“ říká Vladislav Ferkl, jak se mu podařilo proměnit les poškozený polomy do dnešní podoby, kterou jezdí obdivovat lesníci z celé republiky. Před třiceti lety se totiž kromě toho, co bylo potřeba s lesem udělat, hledalo i to, co nedělat: nemýtit a nedosazovat. A to může být pro lesníka obrovsky těžká práce. Nicméně teprve určitá míra „nedělání“ vytvořila prostor pro přírodní procesy.

Dnes se tu hospodaří výběrným způsobem. Ke kácení se vybírají jen konkrétní stromy. Porazí se motorovou pilou, na cestu je z lesního porostu vytáhne kůň. Z přibližovacích linek, které jsou na Klokočné vesměs jednorázové, je odveze traktor. Les zůstává na pohled téměř stejný. Rozhodující je, že les zůstává – s tím, co je pro stromy důležité: mikroklimatem, půdou s půdními živočichy, vlhkostí, kořenovým systémem, kterým spolu stromy komunikují.

Přibližování stromů na cesty probíhá s využitím koní. Ilustrační snímek.
Přibližování stromů na cesty probíhá s využitím koní. Ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere

„Za těch 30 let tu nevznikla jediná holina,“ poukazuje na zásadní rys výběrného hospodaření Petr Kjučukov z Lesního závodu Konopiště, které na Klokočné hospodaří. Zásadní je to proto, že pokud nevzniká holina, nevzniká ani zalesňovací povinnost. Obnova lesa se tedy může ponechat na přírodě, což zákon při pasečném způsobu hospodaření neumožňuje.

Těžbou se na Klokočné realizuje sklizeň dřeva, ale především je to hlavní nástroj pěstování lesa. „Obnova lesa se modeluje světlem,“ vysvětluje Vladislav Ferkl, že odstraněním určitých stromů z porostu se vytvoří prostor pro to, aby mohly vyrůst stromy jiné.

„Hlavním trumfem je jedle, která by měla z 0,2% zastoupení povýšit na 30–35 %. A musím přiznat, že současný vývoj spodní etáže již na tom intenzivně a úspěšně pracuje,“ pyšní se Vladislav Ferkl. Smrk by se z původního zastoupení 80 % měl snížit asi na polovinu.

Demonstrační objekt Klokočná

Les u Říčan o výměře 393 ha ve vlastnictví státu, hospodaří zde Lesní závod Konopiště. Půdy jsou hlinité až jílovité, slabé až středně úrodné s kyselou reakcí, chudé na vápník a hořčík a naopak bohaté na draslík a sodík. Nadmořská výška se pohybuje mezi 420 – 510 m, roční úhrn srážek je 550 – 600 mm.

Les na Klokočné.
Les na Klokočné.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Řeč peněz

Tím, že se nevysazují stromky, se ušetří hodně peněz. Zato náklady na kácení a přibližování stromů jsou vyšší než v lese, kde se hospodaří pasečně. V celkové bilanci se to ale vyplatí. „Rozsah prací i finanční náklady v pěstební činnosti se výrazně snížily a zvýšené náklady na těžební činnost jsou kompenzovány větší produkční schopností porostů,“ komentuje to Vladislav Ferkl.

Ekonomika lesa je důležitá proto, že Klokočná pořád chce být hospodářským lesem. Cílem je těžit tu dřevo, ale přírodě blízkým způsobem, při němž si les zachovává například lepší odolnost vůči napadení škůdci, dobrý potenciál lesní půdy a lepší hospodaření s vodou. A z toho všeho má prospěch jednak les jako celek, a spolu i tím i člověk.

Bukový kotlík. Buk byl na Klokočné do lesa vnášený ve skupinách - jeho přirozenou obnovu chránila oplocenka.
Bukový kotlík. Buk byl na Klokočné do lesa vnášený ve skupinách - jeho přirozenou obnovu chránila oplocenka.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Klokočná ale není papírově obyčejný hospodářský les, je to tzv. les zvláštního určení, kde podle zákona převažují mimoproduční zájmy nad tím hospodářským. Od roku 1990 je tenhle les takzvaným demonstračním objektem. Stát na něm ukazuje „vzorový způsob hospodaření s ohledem na dosažení určitého hospodářského cíle“. A tím cílem je ověřit, zda je možné v lesích hospodařit výběrným způsobem tak, aby to bylo ekonomicky výhodné. Proto Klokočná nemá žádné „zvláštní zacházení“. Jak zdůrazňuje Vladislav Ferkl, „přiznání charakteru účelového lesa v žádném případě neznamená jakékoliv výjimky, hospodářská privilegia či úlevy oproti provozním povinnostem v hospodářském lese či snížení ekonomických nároků na provoz.“

Úspěch Klokočné ukazují i čísla: průměrná roční výtěžnost na hektar se za 30 let výběrného hospodaření zvedla o 18 %.

Kůrovec na Klokočné

I na Klokočné vzbudil největší diskuzi kůrovec. „Kůrovce máme, ale ne v kalamitním rozsahu,“ říká Vladislav Ferkl, když docházíme k místu, kde je patrný vjezd těžké techniky a rozvrácený porost. Lýkožrout se pustil hlavně do porostů, které ještě nejsou příliš „přestavěné“ a více připomínají hospodářský les.

Kůrovcová těžba v lese na Klokočné.
Kůrovcová těžba v lese na Klokočné.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Ředitel Lesního závodu Konopiště Miroslav Jankovský ale přiznává, že když už se kůrovec do lesa dostane, v porostu se těžko hledá. „Máme 120 – 150 pracovníků, kteří označují stromy. Ale času jednat je málo,“ doplňuje Jankovský.

V tom se Klokočná neliší od jiných lesů. Jakmile se kůrovec v lese namnoží, stromy se mu jen těžko ubrání. O to větší prioritu má pěstovat les rozmanitý a odolný, ve kterém vždy část stromů přežije.

U nás by to ale nešlo

„Když se vracíme z takovéto akce, účastníci jsou dost často nadšení a říkají: ‚To je výborné. Tady to jde.‘ Ale jak vzrůstá vzdálenost od místa činu směrem k domovu, začínají převládat pochybnosti, že u nich to je jinak a že to nejde,“ popisuje svou zkušenost ze seminářů Milan Hron ze sdružení Pro Silva Bohemica.

Les na Klokočné nicméně nemá nějaké zvláštní podmínky, které by hospodaření v něm zvýhodňovaly. Naopak. „Pro výběrný způsob hospodaření jsou tu hraniční podmínky,“ říká Vladislav Ferkl.

Vladislav Ferkl provádí exkurzí v demonstračním objektu Klokočná.
Vladislav Ferkl provádí exkurzí v demonstračním objektu Klokočná.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

V Česku se ale po mnoho let věří, že lesy je třeba obhospodařovat jako pole. Znamená to vysadit stromy jednoho druhu, nechat je vyrůst do velikosti, kdy jsou vhodné ke „sklizni“, pokácet je najednou – pasečně, vzniklou holinu uklidit a vyčistit, půdu na ní obohatit hnojivy, zasadit stromky nové a čekat, až stromy opět dorostou. Idea byla taková, že se les rozdělí na sto hektarů, každý rok se smýtí jeden hektar a pak opět zalesní. A tím se zajistí udržitelná produkce na sto let. „Takhle se asi dá plánovat výroba bot, ale nedá se tak hospodařit s živým lesním ekosystémem,“ říká o této ideji lesník Aleš Erber v rozhovoru pro Ekolist.

Les, kde roste jen jeden druh stromů, u nás typicky smrk, má mnohé nevýhody. Stromy v něm bývají stejně staré a jsou náchylnější k poškození: suchem, větrem, sněhem, škůdci. Posledních zhruba šest let si české lesy prožívají právě to: stromy oslabené dlouhotrvajícím suchem byly napadené přemnoženým lýkožroutem smrkovým a to vedlo k masivnímu chřadnutí lesů.

Kalamitní stav českých lesů je natolik závažný, že se pod tlakem odborné veřejnosti mírné změnilo druhového složení lesů. Smrky se postupně vysazují méně a větší prostor se dává listnatým stromům. Poptávka po smrku je ale pořád velká, protože je to nejvyužívanější strom v dřevozpracujícím průmyslu. Ani Klokočná se pěstování smrku nevzdává. „Se smrkem nadále počítáme, ze 30–40 %. Ale jeho původní zastoupení střídá jedle, které se zde celkem daří,“ říká Petr Kjučukov.

Odrůstající přirozená obnova na Klokočné.
Odrůstající přirozená obnova na Klokočné.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Co se ale ve většině českých lesů nezměnilo, je způsob hospodaření. Pořád převládá takzvaný pasečný způsob oproti výběrnému způsobu těžby stromů. I legislativa je pořád nastavená na tzv. systém věkových tříd.

Jde tedy za platnosti legislativy, určené pro pasečný způsob, hospodařit výběrně?

„Myslím, že když si pro odpověď vypůjčím u nás oblíbenou hlášku ‚Jde to, ale dře to, tak to sedí a líp bych to nevyjádřil,“ píše Vladislav Ferkl ve své knize Může být nepasečný – výběrný způsob alternativou pro naše lesy?, která vyšla loni. „Výběrný způsob hospodaření je sice legislativou přiznaným hospodářským způsobem, ale nic víc pro něj zákon nedělá. Přesněji řečeno dělá – škodí“, pokračuje Vladislav Ferkl. Současná legislativa podle něj dává najevo, že zákonodárce upřednostňuje spíše les odpovídající charakteru průmyslové výroby.

„Potřebujeme, aby nám legislativa umožnila uvažování, co porost potřebuje. Ne přikazovala, co máme dělat,“ apeluje Ferkl.

Stát volání po změně úplně neignoruje. Připravuje legislativu, která, pokud projde, by byla pro výběrné hospodaření příznivější. „Tohle je první seminář, kde můžu být optimistický, protože na cestě je nová vyhláška o hospodářské úpravě lesů. Snad se jí dočkáme. To by byl zásadní průlom pro hospodářskou úpravu nepasečných, výběrných lesů,“ říká s nadějí Jiří Zahradníček, který se na Klokočné zabývá inventarizací lesa.

Do budoucna by tu mělo být podobné množství smrku a jedle.
Do budoucna by tu mělo být podobné množství smrku a jedle.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

I pro současné lesníky je představa, jak zavedené hospodaření proměnit, nelehká. „Mám z toho v hlavě guláš, jak to aplikovat,“ říká na exkurzi lesní odborný hospodář z Tábora. Účastníci si vesměs užívají to, že se procházejí krásným lesem. „Já se tady kochám. U nás jsou rozsáhlé holiny, které už se tedy začínají obnovovat,“ říká studentka lesnictví z okresu Bruntál, která by se v blízké době ráda stala hajnou.

Někteří účastníci ale neskrývají své pochybnosti. Skupinka, která jde vzadu, se baví ironickými vtípky o tom, jak věci nechat na přírodních procesech. Nahlas své pochyby ale projevuje jen málokdo.

„Jakou to má budoucnost, přibližování koněm? Jaká je budoucnost těch dalších zásahů, jak se to technologicky zvládne?“ ptá se Josef Vovesný ze SVOL. Lesní závod Konopiště má svou stáj koní, se kterými pracuje, a nadále s jejich využitím počítá, reaguje ředitel Miroslav Jankovský. Podnik vlastní ale i harvestory, a jejich využití není v budoucnu vyloučeno, pokud bude potřeba.

„Lesníci z venku ve výběrném hospodaření vidí jen problémy. Lidé, kteří v tom žijí, problémy už dávno vyřešili,“ komentuje pochybovačné poznámky i Milan Košulič z Pro Silva Bohemica.

Většina lidí, kteří s námi dnes lesem procházejí, jsou obecní a soukromí vlastníci, někteří sdružení ve spolku SVOL, pár lidí je z Lesů ČR. „Většina lidí je tady ze zvědavosti, protože to ještě neviděla a začalo se o tom hodně mluvit. Ale rozhodně nejsou nakloněni takovému způsobu hospodaření a zavádění u sebe,“ popisuje účastníky Milan Košulič, který seminář pomáhal zorganizovat.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (60)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

19.10.2021 08:08
Kéž by se podařilo změnit ono zpátečnické myšlení těch co nechápou, že les je živý organismus.... kéž by LČR konečně přešly na nepasečný způsob hospodaření....

Ale to je asi jen moje zbožné přání, protože LČR stále většinou předvádějí spíše ignorantství a zavírají oči před realitou a potřebnými změnami v lesnictví :(

Tvrdí veřejnosti, že udělaly obrovský progres k lepšímu, když změnily skladbu a částečně nahradily smrk listnáči, ale to samo o sobě změní jen pramálo.... leží před nimi zásadnější úkol.... změnit systém hospodaření na nepasečný a zároveň změnit způsob zadávání zakázek ve státních lesích....

Nová vláda by měla řešit i toto téma a otevřít dveře udržitelnému lesnictví! V nové vládě nemá nikdo firmu na těžební práce jako Babiš, takže by mohli mít motivaci dělat dobré věci pro les a ne pro svou firmu, která vydělává na devastaci ŽP jako UNILES....
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.10.2021 09:31
Gratulace za vítězství přirozeného rozumu a podpory biodiverzity nad byrokracií.
Tísnivější je pocit, jak se těžce dobré věci v lesnictví ČR prosazují.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

20.10.2021 21:26 Reaguje na Miroslav Vinkler
Můj prastrýc byl také lesník, možná, že Vás učil :) Byl děkanem lesnické fakulty VŠLD.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.10.2021 10:39
A co takhle si vzpomenout na to, jak se to dělalo před r.1989 ( ano, občas byly také chyby ).
A to už od dob monarchie/Marie Terezie.
Zvlášť při dnešních technologiích, materiálech.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

19.10.2021 11:19 Reaguje na smějící se bestie
největší chyba je, že les se stal průmyslem a o hospodaření šlo jen na oko. Smysl lesa jako živého a celostního systému biodiverzity naprosto zmizela i sleský rozum nahradila technokracie.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.10.2021 11:49 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Už od dob šlechtických rodů, církevních řádů/klášterů, byl les hospodářský, takže průmyslový dnešními slovy.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.10.2021 08:14 Reaguje na smějící se bestie
to nejspíš jo ale těžilo se jinak a přistupovalo se k tomu osobně, tedy zodpovědně...dnes si v tom lese dělá každý co chce a jezdí tam jak chce...pasečné hospodaření bylo také šetrné, což se dneska nedá říct o ničem a nikom, stejně tak i vidět les jako živý organismus a jako ucelenou atmosféru, která si vytváří klima pro vlastní růst
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

19.10.2021 13:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nezlobte se ale plácáte idealistické a ideologické nesmysly. V hospodářských lesích se už nejméně posledních 200let pěstuje obnovitelná surovina. Současně s jejím cíleným pěstováním jsou lesy místem relaxace, sběru lesních plodin, poskytují místo lesním rostlinám a živočichům, upravují vodní režim krajiny. Myslivecky se v nich hospodaří (i když to je na důkladnější debatu). Nověji se v nich i sportuje. Při absurdním pohledu je "celostním systémem biodiverzity" třeba voda s řasami, prvoky a láčkovci v uzavřené skleněné baňce na kuchyňském stole. Chci říct, že podle mě je "celostní systém biodiverzity" jen prázdná floskule. Píšu to z pohledu člověka, který ve svém malinkatém lese zatím 16 let výběrně hospodaří, snaží se v původně převážně smrkovém lese zvýšit pestrost lesního prostředí vnášením a hlavně dlouhodobou podporou dalších dřevin. Pěstuji si třeba jilmy horské, ptačí třešně, jedle a mnoho dalších. Myslím, že se mi to spíš daří a raduju se z každého nadějného stromu, nového ptačího obyvatele, vstavače nebo neobvyklé houby. Současně se les snažím zpřístupnit alespoň "základní" mechanizaci sítí linek, údržbou a opravami stávajících lesních cest. Je to velké množství poměrně těžké fyzické práce. Výnos je v malém měřítku neveliký. Nahánět dotace se pro "maloles" nevyplatí. Lesní zákon je spíš na překážku. A kolem chodí dost "radilů", kteří neumí bezpečně vzít do rukou motyku, srp natož motorovou pilu zato zaručeně vědí jak to máte nebo častěji jak to rozhodně nemáte dělat ;)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.10.2021 13:39 Reaguje na Dalibor Motl
Pane Motle, dovolím si opravit Vás v jedné věci. Neříká se "radil", ale poradce.
A jinak držím pěsti, ať se Vám Vaše dílo daří přesně podle Vašich představ.
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.10.2021 15:40 Reaguje na Dalibor Motl
Dobré, je to hodně práce. A ještě si přiznat, že mimoprodukční funkce lesa nestojí ani korunu. Kromě úklidu po bordelářích, ale to je jiný příběh.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

19.10.2021 16:35 Reaguje na Jarka O.
Nepořádek občas odvážím i z cizích pozemků. To je ale třeba ve srovnání s opravami oplocenek, individuálních ochran a každoroční aplikací repelentů proti okusu maličkost (časově i finančně).
Odpovědět

Jan Škrdla

20.10.2021 19:57 Reaguje na Jarka O.
Já bych to řekl naopak, že vlastník lesa nemá z mimoprodukčních funkcí ani korunu (kromě úlev na dani, a pokud nedostane např. dotace na šetrnější hospodaření).
Odpovědět
AM

Anežka M

20.10.2021 11:14 Reaguje na Dalibor Motl
Jakou plochu lesa takhle dlouhodobě v jednom člověku zvládáte? Můj odhad je max pět hektarů, ale zajímalo by mě, jak daleko jsem od pravdy.

Plus, jak daleko to do svého lesa máte?

Děkuju za odpověď a přeju Vám hodně radosti z Vaší práce.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

21.10.2021 16:58 Reaguje na Anežka M
Váš odhad je zcela realistický. Těch 5 ha bych bral pro "hobíka" s jednou motorovkou, několika rolemi pletiva, kyblíky repelentu a ručním nářadím spíš jako maximum. "Můj les" je menší. Navíc je třeba mít telefon na přežívající traktoristy (UKT), majitele V3S s hydr. rukou a místní pily. Normálně u toho chodím do práce. Mám lesnické vzdělaní ale živí mě úplně něco jiného. Les je koníček. Do svého lesa to mám asi 6km. Lepší by bylo mít ho za chalupou.
Odpovědět
AM

Anežka M

22.10.2021 22:24 Reaguje na Dalibor Motl
Děkuju za odpověď.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.10.2021 11:14
A co budoucnost? Kolik lidí z obdivovatelů se chopí práce s pilou při
výběrové těžbě a přibližování dřeva koňmi? Jedna věc je to obdivovat a
druhá takový les efektivně v budoucnu udržovat. Mi by se to líbilo taky,
ale já spíše fandím hospodaření šachovnicovému, které umožní na malé
ploše i strojní těžbu a cílené zalesnění vhodnou dřevinou. Jakákoliv
náhoda v hospodářském lese zavání budoucí divočinou a tím, že chystáme budoucím generacím ruční práci, o kterou už nyní nikdo nestojí. Možná
pár nadšenců to ještě dělá z přesvědčení, ale i jejich děti už to dělat nebudou. Není snazší vytvářet po pasečné těžbě ostrůvkovité porosty
stejnověkých a jednodruhových dřevin, které budou v budoucnu snadno
strojně těžitelné a opětně zalesněné druhy podle předpokládaných
podmínek a požadavků ? To se musí jít cestou důkladného promísení
druhovému o věkovému s náročností pěstebních prací a budoucí těžby?
Takhle hospodařili už kdysi někteří malí vlastníci lesů, kteří si
pěstovali les na otop i stavební dříví. Každá z komodit potřebuje
něco jiného a mít je promísené nebylo ideální. Jehličnatá monokultura
byla zprvu využita jako tyčovina, později ta méně kvalitní na jiné
využití a výsledný produkt měl vysokou kvalitu pro pilařské zpracování.
Sukovaté dříví z lesa, kde mají stromy možnost mít kolem sebe prostor
nebude nijak atraktivní pro dřevozpracující průmysl, pokud to nebude
pouze výroba dřevotřísek ze štěpky. To samé je u kvalitních listnáčů,
které potřebují několikrát za svůj život vychovávat probírkou, aby byly
v požadované kvalitě pro pilařské zpracování. No a takové výchovné
zásahy se dělají snáze ve stejnověkých monokulturách , byť na malé
ploše např. po jednom či dvou hektarech, ale prořezávat tu různověkou
směsku v celém lese bude o mnoho složitější. Nadšení nikomu neberu,
ale nejsem naivní v tom, že se v budoucnu někdo bude hrnout k těžké manuální práci a je mi jasné, že tu práci budou nahrazovat stroje.
Ty se ale nebudou umět vyhnou semenáčům a stromům před dosažením
mýtního věku. Co pak? Opět paseka, ale s kvanty zbytečně zničených
stromů před dobou vhodnou k adekvátnímu použití. Na štěpku pro
teplárnu to asi bude, ale proč nejít tím snazším způsobem ostrůvků
dřevin těžitelných strojně? Když si to rozvrhne hospodář správně,
tak těží průběžně, levně za pomocí strojů a les jako celek to ani
nepozná, když se bude těžit pasečně každý rok dejme tomu setina.
Tak budou celoročně po lese řičet pily, padající velikáni budou ničit
mladé stromy kolem nich a kmeny stahovaných stromů třebas i koňmi
obnažovat a poškozovat kořeny těch netěžených stromů. Václavka a jiné
houby se pomějí a výsledkem bude další průběrná těžba a tak dokola.
U ostrůvkovitého pěstování k tomuto nedojde a navíc se lze účinně
tomu bránit, když to mám pohromadě a ne rozptýlené všude kolem .
Je to vymýšlení něčeho, co se neosvědčilo a předchozí generace to
zavrhly. My se k tomu vracíme a naopak na budoucí generace lesních
dělníků nemyslíme. Práce rukama jde dnes nejlépe vědcům od PC a taky
teoretikům z neziskovek. No a pak možná snílkům, kterým to "zatím"
vychází, že nemusejí zasahovat plošně a radikálně po předchozím
liknavém přístupu k předcházení kůrovcové kalamity. Kdo si myslí, že
si škůdce svůj strom ve smíšeném lese nenajde je naivní ,ba přímo
nedouk a pokud obhajuje ruční práci i do budoucna, tak taky špatný
vizionář. Ruční práci už pomalu odzvonilo a bude ještě hůře.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

19.10.2021 11:22 Reaguje na Břetislav Machaček
to není ruční práce ale poslání...les a dřevo není jen materiál je organismus a sžívání se s přírodou a duševní hygiena
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.10.2021 10:48 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Až vás bude ta "duševní hygiena" živit a budete muset udělat
za den svých X kubíků, tak mi napište, jak se vám kácí po
jednom stromě v hustém podrostu jiných dřevin a přibližuje
koněm dříví tak, aby jste ty ostatní stromy nepoškodil.
Hospodářský les není hra na divočinu s koukáním na zrod
a zmar bez práce. Hospodářský les je o práci generací
lidí pro generace jiné a musíme myslet na to, že opravdu
nebude asi zájem se "duševně očistit" manuální prací.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.10.2021 19:53 Reaguje na Břetislav Machaček
K rozsah Vašeho příspěvku můžu dodat, že méně je někdy více.
A taky že vše má své pro a proti, na pro jste nějak zapomněl.

Z článku o Klokočné vyplývá následující:
- 30 let úspěšného nepasečného hospodaření
- průměrná roční výtěžnost se zvedla o 18%
- škody kůrovcem sice jsou, ale ne v kalamitním stavu, jako v okolních porostech

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.10.2021 18:36 Reaguje na Jan Škrdla
V tom lese se momentálně pouze dotěžuje to, co vypěstovali
předchůdci a "pěstuje" to, co budou těžit budoucí generace.
Ano, vše má své pro a proti a kdo někdy těžil dříví v lese,
který byl vícedruhový a různověký, tak ví ,jak je složité
stromy v zápojích kácet, odvětvit a nakonec přiblížit.
Kdo to nedělal, tak o tom nemá představu. Do budoucna
dřevorubcům chystá pořádnou dřinu, mnoha okolním stromům zmar a nebo minimálně poškození. To není pouze logika,
ale taky zkušenost, kterou někteří nadšenci postrádají.
Taky tomu lesu přeji, aby se mu kůrovec vyhnul, ale
nebude to způsobem hospodaření, ale včasnou těžbou těch
napadených stromů. Jinak 30 let je pro les pouhý začátek
života a výsledek lze posoudit až za dobu, kdy budou
v mýtním věku ty dnešní třicetileté stromy. Pak jsem na
tu výtěžnost zvědav, pokud to nebude štěpka do teplárny
ale zda taky i hodnotné dřevo pro pilařské využití.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.10.2021 19:31 Reaguje na Břetislav Machaček
To co píšete v úvodu jsou Vaše domněnky, nikoliv fakta.
Stejně tak bych mohl např. říct, že stromy, které dostaly více prostoru, více přirůstaly do tloušťky a do objemu.
30 let je v časovém měřítku lesa začátek, ale nějak začít je potřeba.

Co se týká kůrovce, dílem to bude včasností zásahů, a dílem strukturou lesa.
Ekologie není výmysl, ekologie funguje. Stejnověká monokultura je sice nastavená pro použití mechanizace, ale zároveň se jedná o porost s nízkým stupněm ekologické stability. Její existence je závislá na zásazích člověka, více než stejnověký smíšený porost, a daleko více než nepasečný porost.
Kůrovcová kalamita je toho jen příkladem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.10.2021 10:58 Reaguje na Jan Škrdla
Víte jaký je největší problém solitéru, který zbyl
po vytěžení okolních stromů původního kompaktního
porostu? Strom vyrostlý v zápoji není na ten vítr
připraven a padá jako první do okolního mladého
porostu. Pokud by tak byl pěstován od mlada, tak
je pevný, odolný, zavětvený a bohužel i sukovatý.
O takové dřevo nebude zájem ani na otop, protože
bojovat se sukovatým dřevem při štípání je dřina.
To, co vidím na snímcích, tak jsou výstavky z
původního lesa a mladý náletový podrost. Je to
dílo náhody, co tam naletí a přežije. To už ale
má k hospodářskému lesu dál, než k té divočině.
V lese mohu nechat růst teoreticky cokoliv, ale
musím na to mít v budoucnu odbyt, pokud nemám
vizi to nechat v lese i zetlít. Ostrůvkovité
hospodaření má daleko větší efekt a je přírodě
blízké, protože třeba po požáru lesa se les
zalesní náletem stejnověkých a i jednodruhových
dřevin a vznikne přírodní les, jaký naši předci
vysazovali uměle. Střídání ostrůvků různých
jednodruhových a stejnověkých dřevin není tedy
nic nepřirozeného a je na rozdíl od totálního
mišmaše dobře vychovatelné i těžitelné. Jen si
do budoucna komplikujte práci v lese a brzo
pochopíte to, že na tu práci zůstanete sami.
Generace živící se rukama vymírá a teoretici
z ústavů a neziskovek se jí doslova štítí.
Odpovědět
MB

MICHAL BĚHÁVKA

19.10.2021 11:42
Jen tak na okraj, kde máte ten Buk na té fotografii Vámi avizovaného Bukového kotlíku ? Já tam vidím jenom samý Smrk {{{{ Vozíčkář a Někdější Student Lesnictví }}}} MICHAL BĚHÁVKA
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.10.2021 14:21 Reaguje na MICHAL BĚHÁVKA
Tady bych si dovolil se autora článku zastat. Já jsem tu fotku uložil na plochu a zvětšil. V popředí jsou mladé smrky a za nimi skutečně jsou listnáče, zřejmě buky.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.10.2021 11:52
HLAVNĚ ABY NÁM
zůstala možnost, do toho lesa chodit téměř všude - i do těch v soukromém vlastnictví.
Mnohde to už tak nemají !
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.10.2021 12:50
Vzhledem k tomu, že článek je o lese, následující odkaz se sem hodí.
Od nového roku čeká cyklisty v celé řadě lesů zákaz vjezdu. Je to reakce na novelu zákona přikazující dodržování odstupu od cyklistů při předjíždění:
https://hradec.rozhlas.cz/cyklisty-ceka-od-noveho-roku-sok-znacky-zakazujici-vjezd-na-lesni-cesty-8600728?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=632411&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=gavoap2wigb-202110191041&dop_id=13954269
Odpovědět
me

meluzína

19.10.2021 13:43
Jezdím a chodím po lesích přes 30let. V lesích kolem mého bydliště znám spoustu krásných stromů, a mnoho pařezů kde ty stromy stávaly. Vidím v živém přenosu jak se lesy plundrují a rabují. Z lesa vytěženého harvestorem zbyde jen poušť, nic tam nemůže růst. Pak se to ještě "doladí" frézováním. Z půdy vylezou kameny, hlušina, zmizí vrchní živá vrstva. Do téhle hlušiny se něco zasadí a ohradí se to aby to vůbec vyrostlo. Moc to neroste, hodně stromků zežloutne, protože do nich pálí slunce a půda je totálně rozvrtaná od těžké techniky stylem "co bylo nahoře je dole a co bylo dole je nahoře". střídá se moc mokrá půda s moc suchou. Nechápu, jak lesníci které považuji za lidi, kteří mají les rádi tohle lesu můžou udělat? Chápu to u korporace, ta vytěží a odjede, ve stylu těžby amazonského pralesa, a je jí jedno co za ní zůstane, ale lesníci? Vlastníci lesa dopustí takovéhole "pasekové" hospodaření ve svém lese?
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

20.10.2021 09:31 Reaguje na meluzína
Máte pravdu. Víte když nás postihla kalamita kůrovcová, která se svádí na globální změny, což je nejjednodušší. Jenže tato kalamita je vytvořena podnikem Lesy České republiky naprosto úmyslně. Kůrovec se záměrně stále množí i když po loňském covidu přestaly létat letadla a začalo pršet, to taky něčemu nasvědčuje. Já jsem spravoval obecní lesy, byl jsem za to vděčný, když jsem po škole nesměl dělat lesárnu, tak jsm se rozhodl po vojně jí dodělat, byl to velký problé, ale uděla. Pak jsem ještě ve třetim ročníku začal dělat tehdy lesního, to byly moje nejšťastnější dny. Přišla rvoluce a na moje místo přišel kádrovák jako revírník. Chtěl jsem stále dělat lesařinu a až v r.2004 jsem se dostal k obcim. Začal jsem se soustředit na podrostní hospodářství a co nejméně zalesňovat a to se mi dařilo. Ležel jsem však jednomu mímu ochránci na srdci atak proti mě začali tvrdě vystupovat, stačilo zjistit, že kdysi udával. Našel jsem po lesích roznošené feromony, zahrbané v zemi a odparníkem nahoru. Tak mi zde zničily lesy, dnes to svádějí na mě, ačkoliv vidí, že v okolí LČR měli tisíce kubíků dřeva vylítaného, zničily lesy obecní , ale i soukromé a to je největší hnus. Nastoupili překupníci a najednou ten pán si s nimi tykáé, on dělá OLH jmenovaného státem, co si o tom myslet? Ano máte pravdu kapitalisti ale vedení těmi nejhoršími straníky, kteří přebrali moc. Dříve se báli jeden druhého a dnes je nic nezastaví a to jsme 30 let po revoluci!!!
Odpovědět

19.10.2021 17:05
„Došlo tu k rekonstrukci nikoli porostů, ale hospodaření,“

Kapitalistické hospodaření je nereformovatelné.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

19.10.2021 20:16 Reaguje na
Lesy v Evropě nechali ve 14-17. století zplundrovat feudálové. Následně je vzorově obnovili a pěstovali potomci těch samých feudálů. Šlechtické lesy jsou v současnosti jedny z nejlépe vedených lesnických podniků. Český stát je slabý vlastník s nesmyslnou lesnickou politikou. Podléhá tlaku lobistů a hospodařit už z podstaty neumí a ani nemá zájem. Čtyřleté mandáty politiků vedou jen k plundrování státních lesů. Nejvíce lesy plundrují společnosti vykupující lesy v mýtním věku od neznalých majitelů a prodávající následně vyrubané holiny dalším hejlům. Nemá to co dělat s feudalismem, kapitalismem nebo jiným zřízením. Rozhoduje vztah k lesnímu majetku. Šlechtické rody lesy chápou jako dědictví po předcích a závazek k potomkům. Osvícený majitel les bere jako dlouhodobou investici. Spekulant hodlá les levně koupit, zplundrovat a rychle prodat spolu se zalesňovacími a výchovnými povinnostmi. Člověk kupující vytěženou holinu si neuvědomuje, že v té chvíli je čistá současná hodnota takového majetku záporná. Takový pozemek je třeba zalesnit, starat se o zajištění kultur, prořezávky a první výnosy přijdou za desítky let.
Odpovědět
Pe

Petr

19.10.2021 22:21 Reaguje na Dalibor Motl
"Takový pozemek je třeba zalesnit, starat se o zajištění kultur, prořezávky a první výnosy přijdou za desítky let."

Jak říkám - nereformovatelný.

Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.10.2021 10:54 Reaguje na Petr
Je to reformovatelné. Ke změně je třeba změnit lesní zákon a i zákon o myslivosti. Současný lesní zákon říká: do dvou let zalesnit do dalších 5 zajistit kulturu. Při větší rozloze jsou další regulace (povinný podíl MZD, výchovné zásahy...). Ovšem o reformu, kterou možná naznačujete vy (nechat všude bujet prales a chodit se na něj dívat (?) určitě nepodporuji. Hospodářské lesy mají být zdrojem dříví, poskytovat práci místním lidem atp.
Odpovědět
Pe

Petr

20.10.2021 16:39 Reaguje na Dalibor Motl
Není to reformovatelné. Ostatně, sám to právě dokazujete. Dokud bude náš slovník složený z termínů jako produkce, zisky, kultura, zásahy, výnosy a podobně, nic se nezmění a příroda nemá šanci.
Už jsem tu kdysi psal, že současné funkce lesa z 80 % hospodářské a z 20 % ostatní (a víceméně jen samovolné) je nutné otočit! Ony ostatní funkce lesa jsou totiž nenahraditelné a mnohem důležitější než nějaké peníze a něčí zisky. Těch 20 % hospodářských funkcí považuji za hranici, kterou je les ještě schopen ustát a zregenerovat, nedojde k jeho poškození, ani ke snížení ostatních funkcí. Myslím že právě takto funguje ten vzorový ukázkový les popisovaný v článku. Jenže takto to nikdo dobrovolně dělat nebude (pár výjimek obdivuji, ale vliv žádný nemají), protže je to v rozporu se současným systémem, který chápe les jako výrobní prostředek a tak k němu i přistupuje.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

21.10.2021 16:26 Reaguje na Petr
Jaká je Vámi "požadovaná" úroveň "ostatních" (neboli mimoprodukčních) funkcí lesa? Umíte je kvantifikovat, měřit, ohodnotit? Jak se pozná jestli konkrétní les vaší definici vyhovuje nebo jak je od ní vzdálený? Ve článku popisovaný ukázkový výběrný les (spíš dobře rozpracovaný převod na výběrný les) je les hospodářský a jeho cílem je maximální finanční produkce s využitím přírodních procesů. Vy konkrétně jste ochotný za rozšíření mimoprodukčních funkcí lesa platit nebo si koupit nějaký les a hospodařit v něm tak aby splňoval Vaše nároky?
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.10.2021 09:46 Reaguje na Petr
Jak píšete, neprodukční funkce lesa vždy byly, jsou a budou samovolné, nikdo na ně nedává peníze, a nikdo z nich nic moc hmotného nemá. Pokud ale za hodnotu považujem vzhled krajiny, příznivější mikroklima, vodu, faunu, drobný sběr plodů, spokojenost, tak má nemateriální význam veliký!! Ale to dnes už není hodnota. Na % se toto nedá vyčíslit a není to vůbec nutné, nemělo by se to po nikom chtít. Ta funkce tam prostě je a ne až za 80 let, jak někteří tvrdí, ale hned, když se něco začne nazývat lesem, plní to v různé míre neprodukční funkce. Starat se jen o zisk, což se děje přes 30 let, byl to príkaz doby, není chápat les jako výrobní prostředek, o ten se staráte. Naopak. To je spíš chápat les jako ... napíšu lehkou děvu, využít, dát pár drobných, bez zájmu jít dál. Ani rekultivace po těžbě, pak les onemocní. To je dnes dost vidět.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

20.10.2021 22:24 Reaguje na Dalibor Motl
Ano práci místním lidem, jenže ti o to nestojí, ve fabrice na ně neprší. Dřevo ano, pro nás je důležitý smrk , borovice, jedle, poř. modřín, dub není vhodný na krov, pobití střechy, na králíkárnu, to je nábytková a velice ceněná dřevina. Jinak k těm pracovníkům do lesa. Kdysi jsme měli hájenky, bytovky a různé domky, měli jsme dost lidí, pak se po převratu vše změnilo, vše se prodalo a dnes nemáme těm lidem co nabídnout, proč půjdou do lesa. Máme zde cizí lidi a ti nemají k tomu lesu žádný vztah, ale dřevo potřebujem. Jak je možné, že vozíme přez hranice smrk plný brouka do Rakouska a Německa a oni na tom nejsou jako mi. Co tedy za tím stojí?
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

20.10.2021 09:16 Reaguje na Dalibor Motl
Musim Vám kapku oponovat. Začínal jsem o Lesního závodu, byl to vzor přebraný z první republiky. Vše fungovalo perfektně, pokud byla někde kalamita, zastavily se těžby nad padesát let a šlo se na výpomoc. Nebylo možné, aby se někomu množil kůrovec, jako dnes. Tím vznikla obrovská zásoba kvalitního dřeva, doba obmýtí 100-110 let. Přišla nová doba. Po utvoření LČR vzali na místo praktiků ty co seděli na závodě. Tedy lesníci z praxe museli odejít. O tom lobi co mluvíte tak tohle byl začátek. Pak LČR čuchli k penězům a potřebovali navýšit těžby. Okamžitě se přikročilo ke snížení obmýtí, chtěli na 60 let, to nevyšlo a tak se šlo na 80 let. Připadá mi to jako pomsta, že začali množit kůrovce. Nyní rozvěsí feromony po stromech, brouk nalítne min o 30 m dál, tak se vytěří zdravé stromy okolo feromonu a počká se až vylítne brouk v těch dalších stromech co jsou mimo stěnu kde je feromon. Perfektní množení a takto se vydělávají peníze, páni z LČR jezdí v BMV, les je nezejímá ale jen zisk.
Jenže touto politikou zničili i lesy těm, kdo o ně pečovali s láskou a citem.
Jsem rád, že někdo napsal takový příspěvek, připadám si jak hlupák, že křičim jen já. Ale myslim si, že stejně to přečte pár lidí, ponadávají si a tím to končí. A naše vlast, která byla tak krásná a dnes jako lesník jdu do svého lesa se strachem a odporem, že nelze pomoci. Těch překupníků, kterým pomáhají někteří OLH jmenovaní státem a naprosto jim je jedno co bude s lesm. Ničení podrostu, ale i zalesněných kultur a nakonec nemáme lidi kdo by zde dělal, je mi z toho smutno. Měl jsem snad skončit jak si to soudruzi kdysi přáli a jít do fabriky a jen kritizovat jak ti lesníci plundrujou nsše lesy a celou přírodu. Není Vám z toho taky smutno, že peníze jsou nad životem?
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

20.10.2021 07:38


Do r.2018 jsem hospodařil na obecních lesích podrostním hospodářstvím. Jenže LČR potřebují smrk odstranit tak se vytvořila umělá kalamita. Jen jsem chtěl ukázat co se stalo, když jsem musel odejít po 16letech, snažil jsem se hájit zmlazení, které nepotřebovalo žádnou ochranu, fotografie sem nejde dostat. Posledních pět let a jsem nemusel zalesňovat, měl jsem zde smrk, buk, modřín, jako hlavní dřeviny, které se zmlazovaly. Jedle bylo jen jednotlivé stromy a pod nimi se dařilo zmlazovat. Vlastně od začátku co jsem přišel jsem čekal na nějakou kalamitu abych sem mohl dát jinou dřevinu. Zní to hloupě vím, ale opravdu to zmlazení bylo přednostní a pak jsem musel nechat udělat přípravu a to prosvětlit porosty a tím přibývalo kubíků. Zdejší les měl obrovskou zásobu a nyní je po něm, dík LČR a dál pokračují. Ještě k tomu zmlazení, LČR měli v jedné lokalitě nádherně podrostlý les smrk do metru a buk do dvou metrů jednotlivé bez poškození zvěří byl právě v tom smrku. Přijel harvestor, nejdříve vše pěkně zničil a pak to zdrtili. Nyní zde dají BK oplocenku….
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.10.2021 12:14
Takže v součtu, menší produkce dřeva, velmi drahá těžba a stromy, protože rostou jako solitery, tak jejich dřevo je málo vhodné na dřevařské zpracování, protože dřevo má výrazně větší podíl suků a je tak z něho výrazně větší odpad než ze stromů vyrostlých v běžném lese.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

20.10.2021 21:37 Reaguje na Radim Polášek
Roztřískovačům suky nevadí :) Sekačkám na štěpku také ne.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

20.10.2021 22:28 Reaguje na Daniel Višňovský
Potřebujem řezivo z čeho ho budem brát? Je mi smutno, min. třicet až padesát let. Domysleli to ti co rozhodli o likvidaci lesů a ještě něco. Dokud jsem měl les i za největšího sucha jsme jezdily přez brod, takový malý potůček, dnes je vody dost, ale les je pryč a brod vyschnul, co to asi znamená. Mám strach co se stane a hlavně o děti.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.10.2021 10:56 Reaguje na Daniel Višňovský
Na třísky na pelety a brikety ať jde odpad, plevelné stromy, topoly pěstované na poli nebo energetický šťovík atd.
Ovšem "hitech" produky lesa s mnohem vyšší přidanou hodnotou je stavební dřevo, případně truhlářské dřevo.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

21.10.2021 16:38 Reaguje na Radim Polášek
Většina sledovaných převodů na výběrný les v prvních desítkách let vychází ekonomicky i produkčně nadprůměrně dobře ve srovnání s pasečnými lesy. stačí prostudovat výsledky H. Koniase, prof. Polanského i jejich následovníků. Výběrné lesy už ve fázi převodu (trvá desítky let) produkují větší podíl silnějších a lépe zpeněžitelných sortimentů dříví.
Redukuje se potřeba nerentabilních výchovných zásahů i podíl zalesňování nezbytných v klasických pasečných způsobech hospodaření. Podmínkou je dobrá dopravní síť umožňující provádění výběrných sečí. Těžba je náročnější na směrové kácení. Postupuje se většinou sortimentní metodou kvůli omezení škod. Ve výsledném součtu to vychází spíš nadprůměrně. Nejdůležitější otázka dneška je jestli lze do výběrného lesa úspěšně pustit harvestor byť se šikovnou obsluhou...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.10.2021 08:09 Reaguje na Dalibor Motl
Ano, podmínkou je dobrá dopravní síť. No a nejde jenom o odvoz ale hlavně o přibližování toho dříví. Těžba sama o sobě není takový problém. I dobře směrově nakácené dříví musíte přiblížit. No a při přibližování vznikají největší škody na náletech. V těch podrostech potom musíte mít možnost přibližovat různými směry a to je většinou možné pouze na rovinách. Ve svažitých terénech, kterých je u nás většina, je to problém.
Jinak ten harvestor dokáže být podstatně šetrnější než klasický způsob těžby a přibližování. Jde jen o to, že to jaksi nejde při současném způsobu odměńování. Až budou výplaty za to, jak šetrně se těžba provede a kolik to ušetří na následných pracích, bude to vypadat úplně jinak. No a nemyslím si že výběrný způsob odbourává výchovné zásahy. Jsou náročnější a musí být častější. Kolik je u nás výběrných lesů ? Většinou jsou to nějaké demonstratívní plochy s výbornými podmínkami pro tento způsob.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

24.10.2021 14:26 Reaguje na Jarek Schindler
Výběrná seč klasicky probíhá tak, že se nejdřív kácí cílové tloušťky a následně ve stejném zásahu se likvidují poškozené tenké stromy (tyče, vláknina). Používá se sortimentní metoda (menší poškození) a při vyšším počtu tenkých stromů ty krajní slouží jako ochrana vzdálenějších. Koruny cílových stromů by měly co nejvíce dopadat na vyklizovací linky... Tolik teorie při motomanuální těžbě s přibližováním pomocí UKT. Jak to vypadá v "harvestorové době" úplně nevím. Operátor harvestoru bude mít jistě ve výběrném lese z kabiny podstatně horší výhled. To by snad dalo řešit kamerou na rameni (?). Ty cílové (= tlusté) stromy mohou být taky potíž pro běžné kácecí hlavice. Dosah ramene harvestoru pro mýtní těžby bývá okolo 11m... takže vyklizovací linky by musely být tak 20-22m od sebe a terén sjízdný pro harvestor. Obávám se, že nedostatek lidí ochotných pracovat s motorovkou nebo tahat ocelové lano do porostu bude znamenat konec výběrných lesů.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.10.2021 22:26 Reaguje na Dalibor Motl
No a představte si, že harvestor to nemusí kácet. Předkácí se mu to JMP. V obou případech nemusí strom dopadnout na zem. Ten harvestor to pomalu bezeškodně vytáhne , odvětví, manipuluje. Dříví je zmanipulované u vyvážecí linky. Co by měl chtít člověk víc? Takže jde pouze o to, že si musí neustále k jednotlivým stromům najíždět. Jen mi řekněte jaký je rozdíl v tom jestli stromy dopadají korunou ma vyklizovací (přibližovací) linku nebo jsou naopak káceny tak aby šli z té linky přibližovat za silný konec. Jak dlouhé mají být výřezy při té sortimentní metodě? Atd. Konec výběrných lesů? Mohu vědět kterých? My u nás kromě pár demonstračních ploch a možná nějakých lesů v rovinatém terénu máme nějaké výběrné lesy?
Odpovědět
Pe

Petr

28.10.2021 09:31 Reaguje na Jarek Schindler
Harvestor je pro les peklo. Děsná spoušť, uválcovaná půda. Používat tak velkou a těžkou techniku jen pro přibližování je pro les tragédie. Druhá tragédie by byla dělat přibližovací linky každých 20 metrů.
Těžkou průmyslovou technikou se prostě přirozenější les vytvořit nedá. To si navzájem odporuje.
Odpovědět
Pe

Petr

28.10.2021 09:39 Reaguje na Petr
Je to jako sklízet kombajnem na zahrádce.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.10.2021 19:50 Reaguje na Petr
Trochu divný a hlavně nesmyslný příměr. Jinak harvestor nepřibližuje. No a vyvážečka. Když se jim zaplatí tak budou jezdit třeba s polovičním nákladem. Je zajímavé, že těžká technika (tanky)co má upravovat ta různá bezlesí, půdu neválcují.
No a linky co dvacet metrů. Pokud se s tím počítá již od založení porostu tak jsou naopak stabilizačním prvkem.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

20.10.2021 22:41
A teď na rovinu!

Kdo z vás co toto hospodaření na malém kousku obdivuje, mi zde napíše, co všechno obnáší práce kočího, který s koněm přibližuje dřevo z výběrové těžby? A kolik hodin je pracovní doba kočího denně a měsíčně?

A kolik koní by bylo potřeba v ČR, aby dokázali vytahat dřevo pro denní potřebu dřeva v ČR?

Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

21.10.2021 07:18 Reaguje na Pavel Jeřábek
Kočí přibližuje k odvoznímu místu, tedy k cestě, do vzdálenosti 50 m, nebo se nadělají linky v porostě, kde je dřevo nasvazkováno pro traktor. Za den udělá kolem deseti kubíků. Tady je vše blbě vysvětleno. Přibližujeme dřevo z náletu napřímo traktorem , když ho již odkacuji celý, stromy jsou dost těžké na koně a muselo by se dřevo rozmanipulovat, jenže žádný kočí neudrží poze jedno koryto přiblížení a nálet by rozválel a vytrhal, po špičkách to jde dobře, ale přibližuje se hlavně, když děláte přípravu na zmlazení, dokáží vytahat i víc, pokud je dřevo slbší připřahá a jde to. Denní spotřeba v ČR, tak tu vám nikdo nevypočítá.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

22.10.2021 00:15 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Spočítá orientačně se to dá. Kůň vytahá deset kubíků za den, těžba v roce je xy kubíků.
Těžbu vydělím cca 220 - což je přibližně počet pracovních dní v roce a potom vydělím deseti.
Snad jsem to napsal dobře.
Dřevo se po staletí přibližovalo a odváželo hospodářskými zvířaty, ale taky na každé vesnici bylo hodně lidí, kteří do lesa šli pracovat.
Dneska na vesnici neseženete zedníka, natož někoho, kdo by šel ke koním a do lesa.
Ona to žádná romantika není, jen těžká práce a starosti.
Takže dokud ti pisálci o devastaci lesů těžkou technikou nevezmou opratě do ruky, a nepůjdou alespoň pět let do lesa s koňmi pracovat, tak jejich poznámky jsou jen marnými výkřiky.

Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

22.10.2021 07:18 Reaguje na Pavel Jeřábek
Máte pravdu. Dříve na vesnicích bylo dost lidí. Když jsem mluvil se starýma hajnejma, tak vyprávěli, že sedláci v zimě chodili dělat do lesa, kousek u nás je les a dřevo se tahalo přez říčku Sázavku, koně to neutahli tak se tahalo volama, ten když už to nemohl utáhnou tak šel do kolen a vahou to vždy vyvalili, koně začli rajtovat a bylo hotovo. Jiný vyprávěl jak to probíhalo na Stvořidlech, velice známé místo pro trempi. Dnes tu les není, díky LČR. Tak tady vede dráha Posázavského pacifiku. dole pod lesem u trati jsou rampy. Sem se dřevo přibližovalo, hlavně se vše dělo v zimě, když jel vlak od Světlé přitáhl vagon, odpojil se a když se vlak vracel, připojil se dopředu a jelo se. Dnes by to nešlo a fdo by to nakládal.
Z dnešním kůrovcem, jsem slyšel přirovnání ke kalamitě mniškové. Ale to se nedá srovnat, máme dnes techniku, tehdy se dělalo hlavně v zimě, chodili do lesa sedláci a právě když bylo potřeba zakročit proti mnišce, všichni byli na polích.
Dnes nejsou ani řemeslníci, vždyť po revoluci všichni pomlouvali dělníky jako něco špatného, nadělalo se mnoho úřadů, př. v lese narostla administrativa, lesníci mají větší revíry, ani les svůj neznají, není co lidem nabídnout, proč dělat. Ještě nedávno nebyla jistota, že vás někdo veme, všichni jsou na živnosti....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.10.2021 11:04 Reaguje na Pavel Jeřábek
Kůň bude asi spíš na stahování málo hmotných kusů dřeva, to znamená spíš už naděleného dřeva na topení nebo speciálního dřeva pro truhlářské využití, v složitém obtížném terénu atd. Ne celých kmenů určených pro pily pro výrobu klasického řeziva.
Já myslím, že tady jsou dnes podmínky na vytváření nových technologií v maloprodukci dřeva, třeba stahování kmenů a polen lanovkovým systémem s pohonem buď spalovacími motory nebo elektrickými s nějakými elekronickými regulačními a bezpečnostními prvky atd.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

22.10.2021 07:27 Reaguje na Radim Polášek
Za komunistů jsme jezdily na výpomoc do Krkonoš. Již v téhle době jsem se sešel s rodinou tehdy živnostníci a ti tahali s koňmi. Měli tři. Mi jsme dělali nad sáňkařskou sjezdovkou jednotlivé stromy, bylo to vysoko. Tahal otec, syn s manželkou. Ráno přijeli, ti manžele vzali sebou na horu koně, otec zustal dole. Tam na stráni, pán stahoval a ona dáme, vše svazoval, zapřáhla koně, praštila ho po zadku rukou, ten seběhl dolu a jelikož zde byl skok do sjezdovky tak 1,5 m kůň prudce odskočil a dřevo se zapíchlo do země, pán ho vzal za uzdu a odvedl na místo, kde dřevo odvázal, dovedl ho opět k hradě plácl rukou a kůň se vráti nahoru, tak to šlo celý den, to byla nádherná souhra. To by neuměla ani lanovka. Než by jí postavili tak by to tarodina měla dole, do kopce pak onu lanovku, s tím by ani kůň nehnul.
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

21.10.2021 13:11 Reaguje na Pavel Jeřábek
Živý kůň se dá nahradit motorovým, nebo ne?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

21.10.2021 16:45 Reaguje na Pavel Dudr
Částečně ano a v některých podmínkách ovšem produktivita bude podobná spíš koni než solidnímu UKT/LKT natož harvestoru. Železný kůň je pásový prostředek ovládaný většinou dálkově. Používá se hlavně na zamokřených terénech, kde by kolová mechanizace ryla brutální koleje nebo zapadla. Motomanuální těžba je těžká a nebezpečná práce. Zájemců rychle ubývá a kde to trochu jde nahrazují je hodně drahé ale nesrovnatelně výkonnější harvestory.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

22.10.2021 00:05 Reaguje na Pavel Dudr
Otázka nebyla zda se nechá či nenechá nahradit, kolik hodin je pracovní doba kočího.
Protože tady mnoho lidí básní o tom jak je super přibližování koni (lepší podle pamětníků je prý vůl), ale nikdo těch básníků pracovat s koněm nejde.
Navíc - až by viděli práci s koněm ve svazích ochránci zvířat, tak by zešíleli.
Motorového koně mám doma - není o moc rychlejší než živý kůň . Respektive, jeho význam je v něčem jiném, než ve vlastním přibližování.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.10.2021 18:53 Reaguje na Pavel Jeřábek
Spíš asi bude otázka, jak dlouho je ochotný pracovat ten kůň, než si musí odpočinout. A předpokládám, že za denního světla, že potmě kůň pracovat nebude.
U motorového koně, pokud má dostatečnou rezervu ve výkonu, asi bude možné pracovat rychleji. A každopádně bude možné pracovat, třeba ve 3 nebo 4 směnách nonstop 24 hodin.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.10.2021 22:46 Reaguje na Pavel Jeřábek
Tak samozřejmě kůň není traktor aby ho člověk po šichtě zaparkoval. Musí se krmit takže soboty, neděle, svátky. A to dvakrát denně. Jinak do probírek a roztroušených nahodilých těžeb hlavně v pro traktor nepřístupných terénech. Navíc ,nyní většinou VM. Takže nyní pro koně z 15 tisíc roční těžby tak tisícovka na VM. Na druhou stranu koně a kočí nejsou a budou potřeba hlavně v probírkách, kde to bez nich moc nejde. No a probírky se poslední dobou kvůli kůrovci zas tak moc nedělaly.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist