Reportáž z lesa, kam se jezdí učit lesníci z celé republiky
„Až se rozhlédnete kolem sebe, uvidíte les, který vypadá výrazně jinak než většina lesů u nás. A je to výsledek třicetileté usilovné práce zejména Vladislava Ferkla,“ uvádí jeden z organizátorů exkurze Milan Hron ze spolku Pro Silva Bohemica, které prosazuje přírodě blízké hospodaření v lesích.
Na samém počátku dnešní Klokočné ale byla kalamita. „Kolik našich lesních porostů se dnes nachází v podobné situaci?“ ptá se Milan Hron. Je v tom trochu naděje, že by dnešní špatný stav lesů mohl některé vlastníky lesa a lesníky inspirovat ke změně způsobu hospodaření podobně, jako se to stalo zde.
Na Klokočné přitom není nic okázalého: na pohled je to hezký les s různě starými stromy, je tu spousta malých semenáčků, mezi smrky a jedlemi jsou početné skupinky mladých buků, někde je borovice nebo dub, modřín, ale i douglaska a bříza.
Jeho jedinečnost vynikne, když se na skladbu lesa podíváte pozorněji: roste tu jedle, a přirozeně se obnovuje. Přitom z většiny českých lesů jedle téměř vymizela a nyní se do lesů za vydatných nákladů dosazuje. Roste tu i buk, který se do lesa vnáší ve skupinkách, kterým Vladislav Ferkl říká kotlíky. Další poznatek: není to stejnověký les, ale rostou tu stromky od semenáčků přes dorostence až po dospělé vysoké jedince. Ve srovnání s Klokočnou působí klasický hospodářský les poněkud chudě. Jako plantáž.
Jak se „dělá“ přírodní les?
„Došlo tu k rekonstrukci nikoli porostů, ale hospodaření,“ říká Vladislav Ferkl, jak se mu podařilo proměnit les poškozený polomy do dnešní podoby, kterou jezdí obdivovat lesníci z celé republiky. Před třiceti lety se totiž kromě toho, co bylo potřeba s lesem udělat, hledalo i to, co nedělat: nemýtit a nedosazovat. A to může být pro lesníka obrovsky těžká práce. Nicméně teprve určitá míra „nedělání“ vytvořila prostor pro přírodní procesy.
Dnes se tu hospodaří výběrným způsobem. Ke kácení se vybírají jen konkrétní stromy. Porazí se motorovou pilou, na cestu je z lesního porostu vytáhne kůň. Z přibližovacích linek, které jsou na Klokočné vesměs jednorázové, je odveze traktor. Les zůstává na pohled téměř stejný. Rozhodující je, že les zůstává – s tím, co je pro stromy důležité: mikroklimatem, půdou s půdními živočichy, vlhkostí, kořenovým systémem, kterým spolu stromy komunikují.
„Za těch 30 let tu nevznikla jediná holina,“ poukazuje na zásadní rys výběrného hospodaření Petr Kjučukov z Lesního závodu Konopiště, které na Klokočné hospodaří. Zásadní je to proto, že pokud nevzniká holina, nevzniká ani zalesňovací povinnost. Obnova lesa se tedy může ponechat na přírodě, což zákon při pasečném způsobu hospodaření neumožňuje.
Těžbou se na Klokočné realizuje sklizeň dřeva, ale především je to hlavní nástroj pěstování lesa. „Obnova lesa se modeluje světlem,“ vysvětluje Vladislav Ferkl, že odstraněním určitých stromů z porostu se vytvoří prostor pro to, aby mohly vyrůst stromy jiné.
Přečtěte si také |
Nepasečné hospodaření v lesích u Klokočné – soulad ekologie a ekonomiky lesa
„Hlavním trumfem je jedle, která by měla z 0,2% zastoupení povýšit na 30–35 %. A musím přiznat, že současný vývoj spodní etáže již na tom intenzivně a úspěšně pracuje,“ pyšní se Vladislav Ferkl. Smrk by se z původního zastoupení 80 % měl snížit asi na polovinu.
Demonstrační objekt Klokočná
Les u Říčan o výměře 393 ha ve vlastnictví státu, hospodaří zde Lesní závod Konopiště. Půdy jsou hlinité až jílovité, slabé až středně úrodné s kyselou reakcí, chudé na vápník a hořčík a naopak bohaté na draslík a sodík. Nadmořská výška se pohybuje mezi 420 – 510 m, roční úhrn srážek je 550 – 600 mm.
Řeč peněz
Tím, že se nevysazují stromky, se ušetří hodně peněz. Zato náklady na kácení a přibližování stromů jsou vyšší než v lese, kde se hospodaří pasečně. V celkové bilanci se to ale vyplatí. „Rozsah prací i finanční náklady v pěstební činnosti se výrazně snížily a zvýšené náklady na těžební činnost jsou kompenzovány větší produkční schopností porostů,“ komentuje to Vladislav Ferkl.
Ekonomika lesa je důležitá proto, že Klokočná pořád chce být hospodářským lesem. Cílem je těžit tu dřevo, ale přírodě blízkým způsobem, při němž si les zachovává například lepší odolnost vůči napadení škůdci, dobrý potenciál lesní půdy a lepší hospodaření s vodou. A z toho všeho má prospěch jednak les jako celek, a spolu i tím i člověk.
Klokočná ale není papírově obyčejný hospodářský les, je to tzv. les zvláštního určení, kde podle zákona převažují mimoproduční zájmy nad tím hospodářským. Od roku 1990 je tenhle les takzvaným demonstračním objektem. Stát na něm ukazuje „vzorový způsob hospodaření s ohledem na dosažení určitého hospodářského cíle“. A tím cílem je ověřit, zda je možné v lesích hospodařit výběrným způsobem tak, aby to bylo ekonomicky výhodné. Proto Klokočná nemá žádné „zvláštní zacházení“. Jak zdůrazňuje Vladislav Ferkl, „přiznání charakteru účelového lesa v žádném případě neznamená jakékoliv výjimky, hospodářská privilegia či úlevy oproti provozním povinnostem v hospodářském lese či snížení ekonomických nároků na provoz.“
Úspěch Klokočné ukazují i čísla: průměrná roční výtěžnost na hektar se za 30 let výběrného hospodaření zvedla o 18 %.
Kůrovec na Klokočné
I na Klokočné vzbudil největší diskuzi kůrovec. „Kůrovce máme, ale ne v kalamitním rozsahu,“ říká Vladislav Ferkl, když docházíme k místu, kde je patrný vjezd těžké techniky a rozvrácený porost. Lýkožrout se pustil hlavně do porostů, které ještě nejsou příliš „přestavěné“ a více připomínají hospodářský les.
Ředitel Lesního závodu Konopiště Miroslav Jankovský ale přiznává, že když už se kůrovec do lesa dostane, v porostu se těžko hledá. „Máme 120 – 150 pracovníků, kteří označují stromy. Ale času jednat je málo,“ doplňuje Jankovský.
V tom se Klokočná neliší od jiných lesů. Jakmile se kůrovec v lese namnoží, stromy se mu jen těžko ubrání. O to větší prioritu má pěstovat les rozmanitý a odolný, ve kterém vždy část stromů přežije.
U nás by to ale nešlo
„Když se vracíme z takovéto akce, účastníci jsou dost často nadšení a říkají: ‚To je výborné. Tady to jde.‘ Ale jak vzrůstá vzdálenost od místa činu směrem k domovu, začínají převládat pochybnosti, že u nich to je jinak a že to nejde,“ popisuje svou zkušenost ze seminářů Milan Hron ze sdružení Pro Silva Bohemica.
Les na Klokočné nicméně nemá nějaké zvláštní podmínky, které by hospodaření v něm zvýhodňovaly. Naopak. „Pro výběrný způsob hospodaření jsou tu hraniční podmínky,“ říká Vladislav Ferkl.
V Česku se ale po mnoho let věří, že lesy je třeba obhospodařovat jako pole. Znamená to vysadit stromy jednoho druhu, nechat je vyrůst do velikosti, kdy jsou vhodné ke „sklizni“, pokácet je najednou – pasečně, vzniklou holinu uklidit a vyčistit, půdu na ní obohatit hnojivy, zasadit stromky nové a čekat, až stromy opět dorostou. Idea byla taková, že se les rozdělí na sto hektarů, každý rok se smýtí jeden hektar a pak opět zalesní. A tím se zajistí udržitelná produkce na sto let. „Takhle se asi dá plánovat výroba bot, ale nedá se tak hospodařit s živým lesním ekosystémem,“ říká o této ideji lesník Aleš Erber v rozhovoru pro Ekolist.
Přečtěte si také |
Naše lesy potřebují dlouhodobou vizi, méně stromů a méně zvěře, říká lesník Aleš Erber
Les, kde roste jen jeden druh stromů, u nás typicky smrk, má mnohé nevýhody. Stromy v něm bývají stejně staré a jsou náchylnější k poškození: suchem, větrem, sněhem, škůdci. Posledních zhruba šest let si české lesy prožívají právě to: stromy oslabené dlouhotrvajícím suchem byly napadené přemnoženým lýkožroutem smrkovým a to vedlo k masivnímu chřadnutí lesů.
Kalamitní stav českých lesů je natolik závažný, že se pod tlakem odborné veřejnosti mírné změnilo druhového složení lesů. Smrky se postupně vysazují méně a větší prostor se dává listnatým stromům. Poptávka po smrku je ale pořád velká, protože je to nejvyužívanější strom v dřevozpracujícím průmyslu. Ani Klokočná se pěstování smrku nevzdává. „Se smrkem nadále počítáme, ze 30–40 %. Ale jeho původní zastoupení střídá jedle, které se zde celkem daří,“ říká Petr Kjučukov.
Co se ale ve většině českých lesů nezměnilo, je způsob hospodaření. Pořád převládá takzvaný pasečný způsob oproti výběrnému způsobu těžby stromů. I legislativa je pořád nastavená na tzv. systém věkových tříd.
Jde tedy za platnosti legislativy, určené pro pasečný způsob, hospodařit výběrně?
„Myslím, že když si pro odpověď vypůjčím u nás oblíbenou hlášku ‚Jde to, ale dře to, tak to sedí a líp bych to nevyjádřil,“ píše Vladislav Ferkl ve své knize Může být nepasečný – výběrný způsob alternativou pro naše lesy?, která vyšla loni. „Výběrný způsob hospodaření je sice legislativou přiznaným hospodářským způsobem, ale nic víc pro něj zákon nedělá. Přesněji řečeno dělá – škodí“, pokračuje Vladislav Ferkl. Současná legislativa podle něj dává najevo, že zákonodárce upřednostňuje spíše les odpovídající charakteru průmyslové výroby.
„Potřebujeme, aby nám legislativa umožnila uvažování, co porost potřebuje. Ne přikazovala, co máme dělat,“ apeluje Ferkl.
Stát volání po změně úplně neignoruje. Připravuje legislativu, která, pokud projde, by byla pro výběrné hospodaření příznivější. „Tohle je první seminář, kde můžu být optimistický, protože na cestě je nová vyhláška o hospodářské úpravě lesů. Snad se jí dočkáme. To by byl zásadní průlom pro hospodářskou úpravu nepasečných, výběrných lesů,“ říká s nadějí Jiří Zahradníček, který se na Klokočné zabývá inventarizací lesa.
I pro současné lesníky je představa, jak zavedené hospodaření proměnit, nelehká. „Mám z toho v hlavě guláš, jak to aplikovat,“ říká na exkurzi lesní odborný hospodář z Tábora. Účastníci si vesměs užívají to, že se procházejí krásným lesem. „Já se tady kochám. U nás jsou rozsáhlé holiny, které už se tedy začínají obnovovat,“ říká studentka lesnictví z okresu Bruntál, která by se v blízké době ráda stala hajnou.
Někteří účastníci ale neskrývají své pochybnosti. Skupinka, která jde vzadu, se baví ironickými vtípky o tom, jak věci nechat na přírodních procesech. Nahlas své pochyby ale projevuje jen málokdo.
„Jakou to má budoucnost, přibližování koněm? Jaká je budoucnost těch dalších zásahů, jak se to technologicky zvládne?“ ptá se Josef Vovesný ze SVOL. Lesní závod Konopiště má svou stáj koní, se kterými pracuje, a nadále s jejich využitím počítá, reaguje ředitel Miroslav Jankovský. Podnik vlastní ale i harvestory, a jejich využití není v budoucnu vyloučeno, pokud bude potřeba.
Přečtěte si také |
Smrkové lesy čeká totální kolaps. Nejlevnější a asi jediná možná bude přirozená obnova lesů, říká Daniel Pitek
„Lesníci z venku ve výběrném hospodaření vidí jen problémy. Lidé, kteří v tom žijí, problémy už dávno vyřešili,“ komentuje pochybovačné poznámky i Milan Košulič z Pro Silva Bohemica.
Většina lidí, kteří s námi dnes lesem procházejí, jsou obecní a soukromí vlastníci, někteří sdružení ve spolku SVOL, pár lidí je z Lesů ČR. „Většina lidí je tady ze zvědavosti, protože to ještě neviděla a začalo se o tom hodně mluvit. Ale rozhodně nejsou nakloněni takovému způsobu hospodaření a zavádění u sebe,“ popisuje účastníky Milan Košulič, který seminář pomáhal zorganizovat.
reklama
Dále čtěte |
Sněmovna podpořila přeměnu ústavu pro lesy na Národní lesnický institut
Průzkum: Přijetí novely lesního zákona podporují tři čtvrtiny lidí
Sněmovna podpořila prodloužení lhůty pro obnovu lesů na pět let
Další články autora |
Světelné znečištění v ČR nechceme. Ale uvést do praxe regulaci bude složité, říká Petr Žák
Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížaly
Za to, v jak špatném stavu jsou lesy a lesařina, můžou především škody zvěří a výběrová řízení, říká lesník Vladislav Ferkl Online diskuse
Všechny komentáře (60)
Lukáš Kašpárek
19.10.2021 08:08Ale to je asi jen moje zbožné přání, protože LČR stále většinou předvádějí spíše ignorantství a zavírají oči před realitou a potřebnými změnami v lesnictví :(
Tvrdí veřejnosti, že udělaly obrovský progres k lepšímu, když změnily skladbu a částečně nahradily smrk listnáči, ale to samo o sobě změní jen pramálo.... leží před nimi zásadnější úkol.... změnit systém hospodaření na nepasečný a zároveň změnit způsob zadávání zakázek ve státních lesích....
Nová vláda by měla řešit i toto téma a otevřít dveře udržitelnému lesnictví! V nové vládě nemá nikdo firmu na těžební práce jako Babiš, takže by mohli mít motivaci dělat dobré věci pro les a ne pro svou firmu, která vydělává na devastaci ŽP jako UNILES....
Miroslav Vinkler
19.10.2021 09:31Tísnivější je pocit, jak se těžce dobré věci v lesnictví ČR prosazují.
Daniel Višňovský
20.10.2021 21:26 Reaguje na Miroslav Vinklersmějící se bestie
19.10.2021 10:39A to už od dob monarchie/Marie Terezie.
Zvlášť při dnešních technologiích, materiálech.
Jaroslav Řezáč
19.10.2021 11:19 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
19.10.2021 11:49 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
20.10.2021 08:14 Reaguje na smějící se bestieDalibor Motl
19.10.2021 13:32 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZbyněk Šeděnka
19.10.2021 13:39 Reaguje na Dalibor MotlA jinak držím pěsti, ať se Vám Vaše dílo daří přesně podle Vašich představ.
Jarka O.
19.10.2021 15:40 Reaguje na Dalibor MotlDalibor Motl
19.10.2021 16:35 Reaguje na Jarka O.Jan Škrdla
20.10.2021 19:57 Reaguje na Jarka O.Anežka M
20.10.2021 11:14 Reaguje na Dalibor MotlPlus, jak daleko to do svého lesa máte?
Děkuju za odpověď a přeju Vám hodně radosti z Vaší práce.
Dalibor Motl
21.10.2021 16:58 Reaguje na Anežka MBřetislav Machaček
19.10.2021 11:14výběrové těžbě a přibližování dřeva koňmi? Jedna věc je to obdivovat a
druhá takový les efektivně v budoucnu udržovat. Mi by se to líbilo taky,
ale já spíše fandím hospodaření šachovnicovému, které umožní na malé
ploše i strojní těžbu a cílené zalesnění vhodnou dřevinou. Jakákoliv
náhoda v hospodářském lese zavání budoucí divočinou a tím, že chystáme budoucím generacím ruční práci, o kterou už nyní nikdo nestojí. Možná
pár nadšenců to ještě dělá z přesvědčení, ale i jejich děti už to dělat nebudou. Není snazší vytvářet po pasečné těžbě ostrůvkovité porosty
stejnověkých a jednodruhových dřevin, které budou v budoucnu snadno
strojně těžitelné a opětně zalesněné druhy podle předpokládaných
podmínek a požadavků ? To se musí jít cestou důkladného promísení
druhovému o věkovému s náročností pěstebních prací a budoucí těžby?
Takhle hospodařili už kdysi někteří malí vlastníci lesů, kteří si
pěstovali les na otop i stavební dříví. Každá z komodit potřebuje
něco jiného a mít je promísené nebylo ideální. Jehličnatá monokultura
byla zprvu využita jako tyčovina, později ta méně kvalitní na jiné
využití a výsledný produkt měl vysokou kvalitu pro pilařské zpracování.
Sukovaté dříví z lesa, kde mají stromy možnost mít kolem sebe prostor
nebude nijak atraktivní pro dřevozpracující průmysl, pokud to nebude
pouze výroba dřevotřísek ze štěpky. To samé je u kvalitních listnáčů,
které potřebují několikrát za svůj život vychovávat probírkou, aby byly
v požadované kvalitě pro pilařské zpracování. No a takové výchovné
zásahy se dělají snáze ve stejnověkých monokulturách , byť na malé
ploše např. po jednom či dvou hektarech, ale prořezávat tu různověkou
směsku v celém lese bude o mnoho složitější. Nadšení nikomu neberu,
ale nejsem naivní v tom, že se v budoucnu někdo bude hrnout k těžké manuální práci a je mi jasné, že tu práci budou nahrazovat stroje.
Ty se ale nebudou umět vyhnou semenáčům a stromům před dosažením
mýtního věku. Co pak? Opět paseka, ale s kvanty zbytečně zničených
stromů před dobou vhodnou k adekvátnímu použití. Na štěpku pro
teplárnu to asi bude, ale proč nejít tím snazším způsobem ostrůvků
dřevin těžitelných strojně? Když si to rozvrhne hospodář správně,
tak těží průběžně, levně za pomocí strojů a les jako celek to ani
nepozná, když se bude těžit pasečně každý rok dejme tomu setina.
Tak budou celoročně po lese řičet pily, padající velikáni budou ničit
mladé stromy kolem nich a kmeny stahovaných stromů třebas i koňmi
obnažovat a poškozovat kořeny těch netěžených stromů. Václavka a jiné
houby se pomějí a výsledkem bude další průběrná těžba a tak dokola.
U ostrůvkovitého pěstování k tomuto nedojde a navíc se lze účinně
tomu bránit, když to mám pohromadě a ne rozptýlené všude kolem .
Je to vymýšlení něčeho, co se neosvědčilo a předchozí generace to
zavrhly. My se k tomu vracíme a naopak na budoucí generace lesních
dělníků nemyslíme. Práce rukama jde dnes nejlépe vědcům od PC a taky
teoretikům z neziskovek. No a pak možná snílkům, kterým to "zatím"
vychází, že nemusejí zasahovat plošně a radikálně po předchozím
liknavém přístupu k předcházení kůrovcové kalamity. Kdo si myslí, že
si škůdce svůj strom ve smíšeném lese nenajde je naivní ,ba přímo
nedouk a pokud obhajuje ruční práci i do budoucna, tak taky špatný
vizionář. Ruční práci už pomalu odzvonilo a bude ještě hůře.
Jaroslav Řezáč
19.10.2021 11:22 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
20.10.2021 10:48 Reaguje na Jaroslav Řezáčza den svých X kubíků, tak mi napište, jak se vám kácí po
jednom stromě v hustém podrostu jiných dřevin a přibližuje
koněm dříví tak, aby jste ty ostatní stromy nepoškodil.
Hospodářský les není hra na divočinu s koukáním na zrod
a zmar bez práce. Hospodářský les je o práci generací
lidí pro generace jiné a musíme myslet na to, že opravdu
nebude asi zájem se "duševně očistit" manuální prací.
Jan Škrdla
20.10.2021 19:53 Reaguje na Břetislav MachačekA taky že vše má své pro a proti, na pro jste nějak zapomněl.
Z článku o Klokočné vyplývá následující:
- 30 let úspěšného nepasečného hospodaření
- průměrná roční výtěžnost se zvedla o 18%
- škody kůrovcem sice jsou, ale ne v kalamitním stavu, jako v okolních porostech
Břetislav Machaček
21.10.2021 18:36 Reaguje na Jan Škrdlapředchůdci a "pěstuje" to, co budou těžit budoucí generace.
Ano, vše má své pro a proti a kdo někdy těžil dříví v lese,
který byl vícedruhový a různověký, tak ví ,jak je složité
stromy v zápojích kácet, odvětvit a nakonec přiblížit.
Kdo to nedělal, tak o tom nemá představu. Do budoucna
dřevorubcům chystá pořádnou dřinu, mnoha okolním stromům zmar a nebo minimálně poškození. To není pouze logika,
ale taky zkušenost, kterou někteří nadšenci postrádají.
Taky tomu lesu přeji, aby se mu kůrovec vyhnul, ale
nebude to způsobem hospodaření, ale včasnou těžbou těch
napadených stromů. Jinak 30 let je pro les pouhý začátek
života a výsledek lze posoudit až za dobu, kdy budou
v mýtním věku ty dnešní třicetileté stromy. Pak jsem na
tu výtěžnost zvědav, pokud to nebude štěpka do teplárny
ale zda taky i hodnotné dřevo pro pilařské využití.
Jan Škrdla
21.10.2021 19:31 Reaguje na Břetislav MachačekStejně tak bych mohl např. říct, že stromy, které dostaly více prostoru, více přirůstaly do tloušťky a do objemu.
30 let je v časovém měřítku lesa začátek, ale nějak začít je potřeba.
Co se týká kůrovce, dílem to bude včasností zásahů, a dílem strukturou lesa.
Ekologie není výmysl, ekologie funguje. Stejnověká monokultura je sice nastavená pro použití mechanizace, ale zároveň se jedná o porost s nízkým stupněm ekologické stability. Její existence je závislá na zásazích člověka, více než stejnověký smíšený porost, a daleko více než nepasečný porost.
Kůrovcová kalamita je toho jen příkladem.
Břetislav Machaček
25.10.2021 10:58 Reaguje na Jan Škrdlapo vytěžení okolních stromů původního kompaktního
porostu? Strom vyrostlý v zápoji není na ten vítr
připraven a padá jako první do okolního mladého
porostu. Pokud by tak byl pěstován od mlada, tak
je pevný, odolný, zavětvený a bohužel i sukovatý.
O takové dřevo nebude zájem ani na otop, protože
bojovat se sukovatým dřevem při štípání je dřina.
To, co vidím na snímcích, tak jsou výstavky z
původního lesa a mladý náletový podrost. Je to
dílo náhody, co tam naletí a přežije. To už ale
má k hospodářskému lesu dál, než k té divočině.
V lese mohu nechat růst teoreticky cokoliv, ale
musím na to mít v budoucnu odbyt, pokud nemám
vizi to nechat v lese i zetlít. Ostrůvkovité
hospodaření má daleko větší efekt a je přírodě
blízké, protože třeba po požáru lesa se les
zalesní náletem stejnověkých a i jednodruhových
dřevin a vznikne přírodní les, jaký naši předci
vysazovali uměle. Střídání ostrůvků různých
jednodruhových a stejnověkých dřevin není tedy
nic nepřirozeného a je na rozdíl od totálního
mišmaše dobře vychovatelné i těžitelné. Jen si
do budoucna komplikujte práci v lese a brzo
pochopíte to, že na tu práci zůstanete sami.
Generace živící se rukama vymírá a teoretici
z ústavů a neziskovek se jí doslova štítí.
MICHAL BĚHÁVKA
19.10.2021 11:42Zbyněk Šeděnka
19.10.2021 14:21 Reaguje na MICHAL BĚHÁVKAsmějící se bestie
19.10.2021 11:52zůstala možnost, do toho lesa chodit téměř všude - i do těch v soukromém vlastnictví.
Mnohde to už tak nemají !
Zbyněk Šeděnka
19.10.2021 12:50Od nového roku čeká cyklisty v celé řadě lesů zákaz vjezdu. Je to reakce na novelu zákona přikazující dodržování odstupu od cyklistů při předjíždění:
https://hradec.rozhlas.cz/cyklisty-ceka-od-noveho-roku-sok-znacky-zakazujici-vjezd-na-lesni-cesty-8600728?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=632411&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=gavoap2wigb-202110191041&dop_id=13954269
meluzína
19.10.2021 13:43FRANTIŠEK PTÁČNÍK
20.10.2021 09:31 Reaguje na meluzínaKapitalistické hospodaření je nereformovatelné.
Dalibor Motl
19.10.2021 20:16 Reaguje naPetr
19.10.2021 22:21 Reaguje na Dalibor MotlJak říkám - nereformovatelný.
Dalibor Motl
20.10.2021 10:54 Reaguje na PetrPetr
20.10.2021 16:39 Reaguje na Dalibor MotlUž jsem tu kdysi psal, že současné funkce lesa z 80 % hospodářské a z 20 % ostatní (a víceméně jen samovolné) je nutné otočit! Ony ostatní funkce lesa jsou totiž nenahraditelné a mnohem důležitější než nějaké peníze a něčí zisky. Těch 20 % hospodářských funkcí považuji za hranici, kterou je les ještě schopen ustát a zregenerovat, nedojde k jeho poškození, ani ke snížení ostatních funkcí. Myslím že právě takto funguje ten vzorový ukázkový les popisovaný v článku. Jenže takto to nikdo dobrovolně dělat nebude (pár výjimek obdivuji, ale vliv žádný nemají), protže je to v rozporu se současným systémem, který chápe les jako výrobní prostředek a tak k němu i přistupuje.
Dalibor Motl
21.10.2021 16:26 Reaguje na PetrJarka O.
22.10.2021 09:46 Reaguje na PetrFRANTIŠEK PTÁČNÍK
20.10.2021 22:24 Reaguje na Dalibor MotlFRANTIŠEK PTÁČNÍK
20.10.2021 09:16 Reaguje na Dalibor MotlJenže touto politikou zničili i lesy těm, kdo o ně pečovali s láskou a citem.
Jsem rád, že někdo napsal takový příspěvek, připadám si jak hlupák, že křičim jen já. Ale myslim si, že stejně to přečte pár lidí, ponadávají si a tím to končí. A naše vlast, která byla tak krásná a dnes jako lesník jdu do svého lesa se strachem a odporem, že nelze pomoci. Těch překupníků, kterým pomáhají někteří OLH jmenovaní státem a naprosto jim je jedno co bude s lesm. Ničení podrostu, ale i zalesněných kultur a nakonec nemáme lidi kdo by zde dělal, je mi z toho smutno. Měl jsem snad skončit jak si to soudruzi kdysi přáli a jít do fabriky a jen kritizovat jak ti lesníci plundrujou nsše lesy a celou přírodu. Není Vám z toho taky smutno, že peníze jsou nad životem?
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
20.10.2021 07:38Do r.2018 jsem hospodařil na obecních lesích podrostním hospodářstvím. Jenže LČR potřebují smrk odstranit tak se vytvořila umělá kalamita. Jen jsem chtěl ukázat co se stalo, když jsem musel odejít po 16letech, snažil jsem se hájit zmlazení, které nepotřebovalo žádnou ochranu, fotografie sem nejde dostat. Posledních pět let a jsem nemusel zalesňovat, měl jsem zde smrk, buk, modřín, jako hlavní dřeviny, které se zmlazovaly. Jedle bylo jen jednotlivé stromy a pod nimi se dařilo zmlazovat. Vlastně od začátku co jsem přišel jsem čekal na nějakou kalamitu abych sem mohl dát jinou dřevinu. Zní to hloupě vím, ale opravdu to zmlazení bylo přednostní a pak jsem musel nechat udělat přípravu a to prosvětlit porosty a tím přibývalo kubíků. Zdejší les měl obrovskou zásobu a nyní je po něm, dík LČR a dál pokračují. Ještě k tomu zmlazení, LČR měli v jedné lokalitě nádherně podrostlý les smrk do metru a buk do dvou metrů jednotlivé bez poškození zvěří byl právě v tom smrku. Přijel harvestor, nejdříve vše pěkně zničil a pak to zdrtili. Nyní zde dají BK oplocenku….
Radim Polášek
20.10.2021 12:14Daniel Višňovský
20.10.2021 21:37 Reaguje na Radim PolášekFRANTIŠEK PTÁČNÍK
20.10.2021 22:28 Reaguje na Daniel VišňovskýRadim Polášek
21.10.2021 10:56 Reaguje na Daniel VišňovskýOvšem "hitech" produky lesa s mnohem vyšší přidanou hodnotou je stavební dřevo, případně truhlářské dřevo.
Dalibor Motl
21.10.2021 16:38 Reaguje na Radim PolášekRedukuje se potřeba nerentabilních výchovných zásahů i podíl zalesňování nezbytných v klasických pasečných způsobech hospodaření. Podmínkou je dobrá dopravní síť umožňující provádění výběrných sečí. Těžba je náročnější na směrové kácení. Postupuje se většinou sortimentní metodou kvůli omezení škod. Ve výsledném součtu to vychází spíš nadprůměrně. Nejdůležitější otázka dneška je jestli lze do výběrného lesa úspěšně pustit harvestor byť se šikovnou obsluhou...
Jarek Schindler
23.10.2021 08:09 Reaguje na Dalibor MotlJinak ten harvestor dokáže být podstatně šetrnější než klasický způsob těžby a přibližování. Jde jen o to, že to jaksi nejde při současném způsobu odměńování. Až budou výplaty za to, jak šetrně se těžba provede a kolik to ušetří na následných pracích, bude to vypadat úplně jinak. No a nemyslím si že výběrný způsob odbourává výchovné zásahy. Jsou náročnější a musí být častější. Kolik je u nás výběrných lesů ? Většinou jsou to nějaké demonstratívní plochy s výbornými podmínkami pro tento způsob.
Dalibor Motl
24.10.2021 14:26 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
24.10.2021 22:26 Reaguje na Dalibor MotlPetr
28.10.2021 09:31 Reaguje na Jarek SchindlerTěžkou průmyslovou technikou se prostě přirozenější les vytvořit nedá. To si navzájem odporuje.
Jarek Schindler
28.10.2021 19:50 Reaguje na PetrNo a linky co dvacet metrů. Pokud se s tím počítá již od založení porostu tak jsou naopak stabilizačním prvkem.
Pavel Jeřábek
20.10.2021 22:41Kdo z vás co toto hospodaření na malém kousku obdivuje, mi zde napíše, co všechno obnáší práce kočího, který s koněm přibližuje dřevo z výběrové těžby? A kolik hodin je pracovní doba kočího denně a měsíčně?
A kolik koní by bylo potřeba v ČR, aby dokázali vytahat dřevo pro denní potřebu dřeva v ČR?
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
21.10.2021 07:18 Reaguje na Pavel JeřábekPavel Jeřábek
22.10.2021 00:15 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKTěžbu vydělím cca 220 - což je přibližně počet pracovních dní v roce a potom vydělím deseti.
Snad jsem to napsal dobře.
Dřevo se po staletí přibližovalo a odváželo hospodářskými zvířaty, ale taky na každé vesnici bylo hodně lidí, kteří do lesa šli pracovat.
Dneska na vesnici neseženete zedníka, natož někoho, kdo by šel ke koním a do lesa.
Ona to žádná romantika není, jen těžká práce a starosti.
Takže dokud ti pisálci o devastaci lesů těžkou technikou nevezmou opratě do ruky, a nepůjdou alespoň pět let do lesa s koňmi pracovat, tak jejich poznámky jsou jen marnými výkřiky.
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
22.10.2021 07:18 Reaguje na Pavel JeřábekZ dnešním kůrovcem, jsem slyšel přirovnání ke kalamitě mniškové. Ale to se nedá srovnat, máme dnes techniku, tehdy se dělalo hlavně v zimě, chodili do lesa sedláci a právě když bylo potřeba zakročit proti mnišce, všichni byli na polích.
Dnes nejsou ani řemeslníci, vždyť po revoluci všichni pomlouvali dělníky jako něco špatného, nadělalo se mnoho úřadů, př. v lese narostla administrativa, lesníci mají větší revíry, ani les svůj neznají, není co lidem nabídnout, proč dělat. Ještě nedávno nebyla jistota, že vás někdo veme, všichni jsou na živnosti....
Radim Polášek
21.10.2021 11:04 Reaguje na Pavel JeřábekJá myslím, že tady jsou dnes podmínky na vytváření nových technologií v maloprodukci dřeva, třeba stahování kmenů a polen lanovkovým systémem s pohonem buď spalovacími motory nebo elektrickými s nějakými elekronickými regulačními a bezpečnostními prvky atd.
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
22.10.2021 07:27 Reaguje na Radim PolášekPavel Dudr
21.10.2021 13:11 Reaguje na Pavel JeřábekDalibor Motl
21.10.2021 16:45 Reaguje na Pavel DudrPavel Jeřábek
22.10.2021 00:05 Reaguje na Pavel DudrProtože tady mnoho lidí básní o tom jak je super přibližování koni (lepší podle pamětníků je prý vůl), ale nikdo těch básníků pracovat s koněm nejde.
Navíc - až by viděli práci s koněm ve svazích ochránci zvířat, tak by zešíleli.
Motorového koně mám doma - není o moc rychlejší než živý kůň . Respektive, jeho význam je v něčem jiném, než ve vlastním přibližování.
Radim Polášek
23.10.2021 18:53 Reaguje na Pavel JeřábekU motorového koně, pokud má dostatečnou rezervu ve výkonu, asi bude možné pracovat rychleji. A každopádně bude možné pracovat, třeba ve 3 nebo 4 směnách nonstop 24 hodin.
