https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/nase-lesy-potrebuji-dlouhodobou-vizi-mene-stromu-mene-zvere-rika-lesnik-ales-erber
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Naše lesy potřebují dlouhodobou vizi, méně stromů a méně zvěře, říká lesník Aleš Erber

24.11.2020 15:56 | CHOCEŇ/PRAHA (Ekolist.cz)
Les poskytuje zvěři potravu a úkryt. Pokud je jí mnoho, je zvěř ve stresu, dělá více škody a les nemůže nastartovat proces přirozené obnovy.
Les poskytuje zvěři potravu a úkryt. Pokud je jí mnoho, je zvěř ve stresu, dělá více škody a les nemůže nastartovat proces přirozené obnovy.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere
Lesník Aleš Erber chtěl v Lesích ČR uplatnit znalosti, které získal v Česku i po Evropě. Ale narazil. Jeho tehdejší nadřízení neměli pochopení pro jeho snahu o včasnou přípravu svěřených lesů na klimatickou změnu a podporu biodiverzity. Nyní spravuje lesy především soukromým vlastníkům lesů na Pardubicku, kde aplikuje dosud získané zkušenosti. Jeden z jeho obecných poznatků je, že naše lesy jsou moc husté a že je to pro ně nezdravě nebezpečné.
 
Mohl byste mi popsat obrázek podle vás ideálního lesa?

Různě staré stromy, mnoho druhů dřevin, stromy rozeseté po skupinkách v prostoru. Sem tam světlina. Jinými slovy, různě vysoké houštiny stromů. Někde se bude lépe procházet, někde hůř. Obecně je podle mě ideální les, v němž je méně stromů při vyšší ekologické stabilitě. To zároveň zvyšuje pravděpodobnost vyššího přírůstu a zmenšuje riziko ztrát investovaných prostředků. Takový les také prospívá biodiverzitě a zlepšuje úrodnost půd.

Aleš Erber je lesnický a agrolesnický poradce, který v současnosti spravuje lesy šestnácti vlastníků na ploše okolo 100 ha v několika krajích. Zavádí a propaguje přírodě bližší způsob hospodaření v lesích. Šíří myšlenky o potřebě příprav lesů na klimatickou změnu, o dřevostavbách a o větší potřebě spotřeby domácího dřeva. 
Vystudoval obor lesní inženýrství na ČZU v Praze. V rámci studia absolvoval program Erasmus v Německu na lesnické fakultě ve Freisingu spadající pod TU München. Při studiu si zařídil praxi u Lesů ČR na pozici adjunkta na lesní správě v Chocni. Po studii pracoval v letech 2011–2016 pro Lesy ČR a zároveň pokračoval ve studiu v doktorandském programu. Je členem Kůrovcového kalamitního štábu Pardubického kraje. Pro své úspěchy v přípravě borových lesů na klimatickou změnu a mediální osvětu lesnictví vyhrál Živnostníka roku 2020 Pardubického kraje.
Aleš Erber je lesnický a agrolesnický poradce, který v současnosti spravuje lesy šestnácti vlastníků na ploše okolo 100 ha v několika krajích. Zavádí a propaguje přírodě bližší způsob hospodaření v lesích. Šíří myšlenky o potřebě příprav lesů na klimatickou změnu, o dřevostavbách a o větší potřebě spotřeby domácího dřeva. Vystudoval obor lesní inženýrství na ČZU v Praze. V rámci studia absolvoval program Erasmus v Německu na lesnické fakultě ve Freisingu spadající pod TU München. Při studiu si zařídil praxi u Lesů ČR na pozici adjunkta na lesní správě v Chocni. Po studii pracoval v letech 2011–2016 pro Lesy ČR a zároveň pokračoval ve studiu v doktorandském programu. Je členem Kůrovcového kalamitního štábu Pardubického kraje. Pro své úspěchy v přípravě borových lesů na klimatickou změnu a mediální osvětu lesnictví vyhrál Živnostníka roku 2020 Pardubického kraje.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Selská revue / Asociace soukromého zemědělství

To znamená řídký les?

Neřekl bych řídký, protože to evokuje, že v lese je něco špatně.

Spíše les, kde každý dospělý strom má pro sebe dostatek prostoru. Důležitá je péče o koruny stromů, což je vlastně péče o optimální zásoby porostu.

Vizuálně se jedná o rozvolněnější les než ty současné. Takový les je daleko odolnější, pestřejší a biologicky bohatší.

V čem je problém hustého lesa?

Jsou to lesy málo odolné, nestabilní, snáze podléhají kalamitám. Takový ekosystém kromě všeho jmenovaného ještě zadrží méně vody. Husté lesy se u nás pěstovaly a pěstují kvůli tomu, aby strom pravidelně rostl od paty až do koruny, protože se takové dřevo lépe zpracovává. Jenomže strom s takovým kmenem je málo stabilní.

Stromy v hustém sponu mají malé a krátké koruny, svůj přírůst soustřeďují těsně pod korunu, a proto se v tom místě často při větru nebo mokrém sněhu lámou. Také se snáze vyvrací kvůli nedostatečně vyvinutému kořenovému systému.

Ale když jsou porosty více rozvolněné, stromy soustřeďují přírůst do spodní, bazální části kmene. Mají větší systém kořenů. To zvyšuje jejich stabilitu, odolnost a pravidelný přírůst.

Názorná ukázka vývoje přestavby smrkového porostu na odolný a adaptovaný les.
Názorná ukázka vývoje přestavby smrkového porostu na odolný a adaptovaný les.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Jak byste popsal les, kde teď stojíme?

Tohle je les, kde v letech 2007 a 2008 řádily kalamity Kyrill a Emma. Prosvětlily tu spoustu porostů a ty se samovolně zmlazovaly.

V této části lesa (Lesní Správa Choceň, Lesy ČR, s.p. – bývalý revír Plchůvky) jsem působil mezi lety 2013 a 2016 jako revírník. Ale znám to tu od roku 2008.

Příroda nám tehdy sama ukazovala cestu, kudy jít. Promyšlenými těžebními zásahy jsem ji chtěl na vybraných částech svěřeného revíru napodobit, abych docílil přirozené obnovy či podpořil novou generaci lesa, a tím snížil náklady a zvýšil užitek z lesa.

V oblasti s Týnišťskou borovicí je zavedeným postupem vykácet holinu a nechat to nalétnout borovicí, nebo to rovnou řízeně osázet. Já jsem zvolil jinou strategii. Výběrovou těžbou jsem hledal optimální hustoty porostů. Díky tomu jsem téměř nevytvářel žádné holiny...

K porostům jsem přistupoval diferencovaně. Někde se těžilo za účelem adaptace prosychajících borových porostů, někde to byla přípravná či rovnou prosvětlovací seč za účelem přirozené obnovy jedle, buku, dubu a borovice i smrku. Vymykalo se to zaběhnutým standardům. Nicméně výsledky se dostavily, byť až za několik let. Dosavadní vědecké výsledky potvrzují mé zkušenosti z praxe s adaptačními zásahy, a někteří správci majetků dokonce přebírají mé postupy. Z toho mám velkou radost.

Pohled do porostů s dlouholetou přípravou odolnějších lesů.
Pohled do porostů s dlouholetou přípravou odolnějších lesů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Proč tohle všechno? Měl jste s lesem nějaký plán?

Chtěl jsem hlavně připravit porosty na sucho a další klimatické extrémy přicházející s klimatickou změnou. Zároveň jsem se snažil podpořit porosty s již přirozenou obnovou a následně provést maximální množství výchovných těžeb u porostů do 40 a 80 let věku porostu, které byly výchovně zanedbané.

Z dnešního pohledu, kdy ceny dřeva padají na historická minima, to byl správný postup. Prodávalo se spíše dříví horší kvality. Lepší zůstávalo. Těžil jsem maximální etát, téměř nevytvářel holiny, takže dříví se prodalo za dobré ceny a zároveň jsem snižoval náklady na pěstební činnost při zvyšování odolnosti lesa. Bohužel jsem tu nestihl naplnit všechny své vize.

Jak jste přišel na potřebu dělat adaptační těžby pro borovici, když o jejím usychání se hodně mluví až v posledních letech?

Chtěl jsem borovicím udělat prostor, abych předešel riziku usychání, a abych podpořil nejlepší a nejhodnotnější stromy.

Na sušších lokalitách jsem totiž vypozoroval postupné prosychání borovic ještě před rokem 2013. Tomu jsem chtěl předejít. Nechtěl jsem každý rok těžit uschlé stromy, to by bylo ztrátové. Když jsem do toho promítl znalosti ze studií ze zahraničí, kde připravovali i borové porosty na klimatickou změnu za využití šetrných postupů a za dosažení vyšší bezpečné produkce, tak jsem nemohl jednat jinak.

Rozvolněný borový les, kde má každá borovice prostor pro korunu i dostatek živin.
Rozvolněný borový les, kde má každá borovice prostor pro korunu i dostatek živin.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Proto jsem přistoupil k adaptačním zásahům, postup je popsaný v Lesnické práci 2/2019, a připravil jsem některé porosty na horší růstové podmínky.

Musíme si uvědomit, že borovice s malou korunou má i malý kořenový systém. Naproti tomu borovice s velkou volnou korunou má i velký kořenový systém a docílíte u ní cílové tloušťky kmene dřív. A v kritických situacích díky tomu vydrží víc.

Proč je koruna tak důležitá?

Koruna je motor stromu. Nejenom, že vyživuje celý strom, ale zvyšuje i stabilitu ze statického pohledu. Čím lepší koruna, tím odolnější strom.

Délka koruny by měla být minimálně jedna pětina až jedna třetina výšky stromu. Pokud to tak není, stromy málo přirůstají, jsou méně odolné a málo stabilní. Stačí jim vytvořit lepší podmínky, uvolnit jim více prostoru, aby měly větší koruny a lépe přirůstaly. A bude to mít prospěch i v ekonomické stránce – v množství dřeva, které jim přiroste. Na péči o korunu se při výchově porostů často zapomíná. Přitom je to zásadní atribut k docílení rovnováhy hospodářského lesa v trojúhelníku lesního ekosystému: produkce – odolnost – biodiverzita.

Kolik stromů v lese jste nechal?

V lese, kde původně bylo 500 stromů na hektar, jsem nechal přibližně 250 až 300 borovic. U smrku by to mělo být tak 400 jedinců na hektar.

Hustotu porostu jsem zredukoval tak, aby každá koruna stromu měla kolem sebe dostatečný prostor. Není přesný mustr. Je to hodně o lesnickém citu a zkušenostech, protože každý porost je jiný, má jinou historii a dřevinnou i prostorovou skladbu.

Problém dnešních standardů při úmyslných těžbách je, že v současnosti se stromy těží především podle věku, ne podle zralosti. Mělo by to být naopak, tak, jak se to dělá při těžbě výběrové, kdy se strom těží po docílení dvou parametrů stromu. Cílové tloušťky a splnění sociálních podmínek porostu, takzvané výchovné funkce.

Splnění výchovné funkce znamená, že pod stromem už rostou další stromky?

Více méně ano, ale myslím tím i naplnění další podmínek, jako je například mikroklima. Další parametry těžby jsou samozřejmě zdravotní stav, poškození stromů či jejich tvárnost a postavení v porostu.

A při výběru stromů k vytěžení v rámci výchovy lesa má lesník také dávat pozor na to, aby se koruny ponechaných stromů nedotýkaly. Já jsem si to nastavil tak, že stromy by měly být od sebe vzdáleny tak daleko, aby koruny při větru do sebe nenarážely.

Pohled do lesa budoucnosti - les trvale tvořivý (Dauerwald) obhospodařovaný na principu Pro Silva.
Pohled do lesa budoucnosti - les trvale tvořivý (Dauerwald) obhospodařovaný na principu Pro Silva.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Aby se nepoškozovaly?

Přesně tak. Dotykem se odírají první letorosty, větvičky, a tím pádem se vzájemně omezují v přírůstu koruny. Výrazně to ovlivňuje robustnost a velikost koruny.

Když se podíváme do korun, tak i laik může snadno poznat růstové deformace či nepravidelnosti korun. To má celkový vliv na vývoj celého stromu, jeho fungování, odolnost i přírůst. My ale potřebujeme pravidelný přírůst kvůli kvalitě dřeva v kmeni a k tomu je právě důležitá pravidelná koruna.

Vyplatí se takhle se stromům věnovat? Je kvalitní dřevo zaplaceno o tolik lépe, aby se vyplatilo pečovat o jednotlivé stromy? Není lepší mít jich prostě víc a míň se o ně starat?

Hodně lidem se zdá, že takové pěstování je ekonomický náročné. Ale jediné, co je náročné a dražší, je těžba. Pěstební náklady jsou minimální, pokud má les už ideální strukturu a dřevinnou skladbu.

Ve finále vlastně jen těžíte a využíváte přirozenou obnovu. Těžbou usměrňujete porosty a dosazujete pouze tam, kde chybí ideální dřevinná skladba. Je to tedy spíše naopak. Jedná se o ekonomicky výhodnější způsob pěstování lesů při vyšší odolnosti a lepším plnění funkcí lesa. Častý názor, že se při takové těžbě rozbije nálet, není pravdivá, protože se těží po určité období jen část stromů z porostu. Netěží se celý les jako při holosečné těžbě. Šikovní těžaři si umí poradit. I proto je nutné vychovávat lesní dělníky, abychom měli v lesích kvalitní personál, který bude chápat snahu lesníka. A i kdyby se mladý porost z části poškodil, přispěje to k výškové a věkové diferenciaci porostu.

Aleš Erber provádí po porostech adaptovaných na klimatickou změnu novináře, vlastníky lesa i politiky, aby jim na příkladech ukázal, že podoby lesa mohou být různé.
Aleš Erber provádí po porostech adaptovaných na klimatickou změnu novináře, vlastníky lesa i politiky, aby jim na příkladech ukázal, že podoby lesa mohou být různé.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Jak to, že se tu pasečný způsob hospodaření pořád drží?

Je to zvláštní, že? A přitom se o jeho změně diskutuje už 250 let…

U nás bylo vše nastavené na systém věkových tříd, podle tzv. saské školy. Ta má dlouhou historii, počátky jsou někdy kolem roku 1713, kdy Carl von Carlowitz, lesmistr saských státních lesů, napsal knihu o ekonomice lesa. Idea byla taková, že si les rozdělíte na sto hektarů, každý rok smýtíte jeden hektar a zalesníte ho. A zajistíte si tak udržitelnou produkci na sto let. Ale ono to úplně nefunguje.

Proč ne?

Takhle se asi dá plánovat výroba bot, ale nedá se tak hospodařit s živým lesním ekosystémem.

Vy tak tedy nepracujete, nekácíte holosečně?

Podle mě není hospodaření podle věkových tříd zcela optimální. Osobně ho nepreferuji, ale na druhou stranu ho zcela neodmítám a používám ho třeba u přeměny nepůvodních druhů dřevin. V posledku se každý soukromý vlastník lesa musí rozhodnout podle své strategie, potřeb či poznatků. Myslím si, že díky medializaci nového vědeckého poznání, dopadů klimatické změny na krajinu a společenské poptávce na lesy upozadí nepasečné hospodaření to pasečné. Na tu změnu čekalo dlouhé desetiletí nemalé množství lesníků.

Oplocenky chrání mladé stromky před okusem zvěří.
Oplocenky chrání mladé stromky před okusem zvěří.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Takže éra holosečí a pasek brzy skončí?

Věřím tomu. Tahounem těchto změn by se měly stát státní lesy či městské a obecní, které by měly hledět více na veřejný zájem. Lesy ČR by se měly stát vzorem pro ostatní vlastníky. Mělo by se tam využívat a demonstrovat umění skloubení hospodářských, environmentálních i sociálních cílů. Každopádně Lesy ČR mají co ukazovat, mimo jiné příběhy revírníků a lesníků, kteří se o dobré lesy zasloužili. Je škoda, že to mediálně více neprezentují.

Co jsou slabá místa přirozené obnovy lesa?

Zvěř.

Tady před sebou vidíte doubky, které jsou pětileté. Normálně by měly být vyšší, ale jakmile vyrostou nad borůvčí, sežere je zvěř.

Rozdíl uvidíte, když tu uděláte oplocenku. Duby okamžitě vyskočí a vyrostou.

Jenže dělat oplocenky leze vlastníkům lesa do peněz. Protože to není jen, že investujete do její stavby, ale musíte ji udržovat. Hlídat. Spadne strom nebo větev a poboří ji a zvěř v ní všechno sežere.

Stejně staré semenáčky dubu uvnitř oplocenky a mimo ni ukazují, že stromy v lese se obnovují, když jsou chráněné před přemnoženou zvěří.
Stejně staré semenáčky dubu uvnitř oplocenky a mimo ni ukazují, že stromy v lese se obnovují, když jsou chráněné před přemnoženou zvěří.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Když jsem pracoval pro Lesy ČR, na jednom lesním úseku jsem se s nájemci honiteb domluvil, kde lovit více. V těch lokalitách navýšili odstřel kvůli obnově. Vysvětlil jsem jim svoji strategii hospodaření. Z počátku byli proti, pak ale pochopili. Po několika letech, když se s nájemci někde potkáme, mi dávají za pravdu, že to byl správný postup.

Jakou možnost máte vy jako lesní hospodář ovlivnit stavy zvěře?

Minimální. Tu možnost mají větší majetky, které mají vlastní honitby.

Jak jste tedy odlov prosadil?

Zřejmě lesnickou diplomacií s dostatkem kvalitní argumentace. Já jsem myslivcům představil vizi mysliveckého hospodaření a cíl. Dialog jsme vedli jen o cestě, jak docílit požadovaného stavu.

Aby se les mohl začít obnovovat, je potřeba snížit stavy zvěře, alespoň na určitou dobu a na únosnou míru.
Aby se les mohl začít obnovovat, je potřeba snížit stavy zvěře, alespoň na určitou dobu a na únosnou míru.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere

Řekl jsem jim, že když budou plnit potřeby lesa, za pár let budou mít v honitbě více zvěře s minimálními škodami na porostech. Aby se tak stalo, musí nejdříve dočasně snížit stav zvěře, abych se mohl nastartovat systém obnovy druhově pestrého lesa. Ten pak poskytne obrovskou potravní nabídku a zároveň kryt. Pakliže toho společně docílíme, budou na tom vydělávat i oni.

Jak to?

Vše je dáno od úživnosti prostředí a krytu. Jestliže les poskytuje zvěři dostatek potravní nabídky i více úkrytu, zvěř nebude ve stresu. Bude se moci v klidu nažrat a bude méně škodit. Takový les odpovídá bohatě strukturovaným porostům.

Abychom ale takový les vytvořili, a to co nejlevněji a nejefektivněji, tak se holt musí snížit stavy zvěře.

Jaký by podle vás měl být nájem placený myslivci vlastníku lesa, že mohou jeho les užívat?

Minimální nájem by měl být vypočtený tak, aby uhradil náklady na ochranu lesa před zvěří. Ale vše je odvislé od cílového stavu lesa.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (205)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

A

Aleš Svoboda

8.11.2020 21:42
Má pravdu
lesy vykácet a veškerou zvěř vybít - stejně jen produkuje CO2
Odpovědět
TM

Tomáš Matýsek

25.11.2020 09:03 Reaguje na Aleš Svoboda
Asi jste vložil komentář pod jiný článek...
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

26.11.2020 16:31 Reaguje na Aleš Svoboda
Zvěř snad produkuje metan. Takže horší plyn na globální oteplení než CO2- ne?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.11.2020 17:04
Ten chlap je naprosto v obraze , škoda že se takovým názorům více nenaslouchá na LČR a MZe ČR.
Odpovědět
re

regis24

24.11.2020 19:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
To jste docela na omylu. Mimo jiné se podílel na nesmyslném výpočtu škod zvěří 7 miliard ročně.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

24.11.2020 20:23 Reaguje na regis24
A kde berete jistotu, že ten výpočet byl nesmysl?
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

24.11.2020 21:22 Reaguje na regis24
Jste na omylu. Nepodílel, ale byl jsem hlavní tvůrce. Snad mě za to neukřižujete. Došel jsem k tomu sám svými výpočty po řadu konzultací. K podobnému výsledku došel i prof. Mrkva :-). MZe ani ČMMJ dosud, a to je už sakra dlouho, nepřišlo s dokumentem, který by toto číslo vyvracel. A prosím, nereagujte čísly, které se uvádějí v Zelené zprávě MZE ČR. Pokud jste znalý, tak víte, že to je blbost na entou z pohledu věrodohných škod, které zvěř na PUPFL způsobuje. Jedním z cílů bylo donutit MZe k tomu, aby vyšla ven s nějakými čísly, které by byly odpovídající skutečnosti vyplývající z evidovaných škod v lese. Fakt toto chybí. A omlouvám se, že jsem tak otevřený. Mám za to, že k tomu mají dostatek podkladů a materiálů, jak to mohou profesionálové na UHUL nebo VULHM (tam asi těžko, pač se zrušilo ekonomické oddělení)vyvrátit - ten "podle vás" nesymsl. Že taková čísla laická i odborná veřejnost nezná vnímám jako manažerské selháni odboru myslivosti. A jen tak mimochodem, Mze stanovení výši škod způsobené spárkatou zvěří dostala i úkolem od Zemědělsého výrboru PSP ČR, ale raději se vymluvily na to, že to nejde spočítat. Pak nevím, proč si platíme NIL (z našich daních a nejen to), kde se sbírají data o škodách, a pak sebrabá data neumíme promítnout do ekonomiky. Zřejmě proto, že čísla jsou daleko vyšší. Jinou to nelze chápat. Pokud si myslíte opak, je pak zapotřebí vyzvatm MZe, ať to spočítá.
A finále: nebyl účelem dát myslivosti a už vébec zvěři nějakou účtenku za škody zvěří, to právě naopak váženy pane či ženo :-) já chci myslivost, kvalitu zvěře a jejích v ČR povýšit na daleko vyšší odbornou úroveň a ještě vyšší úroveň společenskou! A to proto, že myslivost není jen lov zvěře, ale i péče o ni, o krajinu, kulturu na venkově a sociální aspekty - výchova mládeže a společnosti, jaký mají úkol a poslání myslivci. Věřte, že se o tom sofistikovaně snažím, byť to tak není vidět. Ale chápu vás, a máte i pravdu, že jsem vyvrhel, rebel atd., když se ale na to budete díváte pod jením zorným úhlem. Já se to ale snažím řešit komplexně, účelně a ve snaze najít nejúčiněji pro zlepšení naši krajiny a myslivosti. Věřím, že budu pochopen. Pokud ne, alespon má snaha o vysvětlení se cení. České myslivosti a lesu Zdar!
Odpovědět
Hu

Hunter

24.11.2020 21:50 Reaguje na Aleš Erber
Metodika výpočtu je stále tajná?
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

24.11.2020 23:36 Reaguje na Hunter
Není, je veřejné, mám za to ... ptá se?
Odpovědět
Hu

Hunter

25.11.2020 05:34 Reaguje na Aleš Erber
Před časem jsem se vás v diskuzi zde na ekolistu na použitou metodiku ptal, odpověděl jste mi něco v tom smyslu, že ji nehodláte sdělovat. Předesílám, že vámi uváděná čísla považuji za nesmyslná a záměrně účelově nadsazená, ale rád bych se s vaší metodikou výpočtu a co vše jako škodu zahrnuje seznámil. Předpokládám obdobu s metodikou prof.Mrkvy. Můžete mi dát odkaz, kde je možno se s vámi uváděnými výpočty seznámit? Děkuji.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

25.11.2020 07:16 Reaguje na Hunter
1)Už to, že diskutuji s anonymem považujte, prosím, za přinejmenším korektní a za vstřícnost z mé strany.
2) Jestli předem děláte soudy namísto toho, aby jste si teprve utvořil obrázek o skutečnostech, tak je jakákoliv disukuze bezpředmětná.
3) S ohledem toho, že jste anonym vám odpovím, že vše je dohledatelné na webu.
4) Omlouvám se, ale buď jste se nepřečtl výše uvedený text, co jsem již napsal, anebo nepochopil.
5) Ke všemu výše uvedený text byl jako doplněk na odpovědi, na které jsem byl dotazován.

S pozdravem
Aleš Erber
Odpovědět
re

regis24

25.11.2020 18:41 Reaguje na Aleš Erber
Mě se líbí, jak tady různé figurky označují jiné za anonymy. Jsme na internetu, profil a jméno může mít smysleny úplně každý. Kde mám já brát jistotu, že tím vaším názvem profilu je skutečně osoba tohoto jména? No nikde, samozřejmě. Ale dobrý, aspoň máte záminku.

Jinak stále zapomínate sdělit vaším dutým fandům důležitou informaci. Škody způsobené zvěří hradí uživatel honitby (to jsou myslivci) majiteli ze svého. Ne z dotací, ne ze státního rozpočtu. Ale pěkně ze svojí kapsy. Proč tohle zatajujete? Ono se to moc nehodí do té vaší konstrukce, že ano.

A odpovím přesně podle vás, budu taky dělat nafoukaneho chytráka. Nesmyslnost vašeho výpočtu je opakovaně vyvracena, vše je dohladatelne na internetu.

Co ten Pitek s Prikazkym? A co Bláha? Už se nekamaradite?
Odpovědět
JS

Josef Suchomel

25.11.2020 20:01 Reaguje na regis24
Kde pracujete? Můžete mi poslat odkaz???
Odpovědět
re

regis24

25.11.2020 20:29 Reaguje na Josef Suchomel
Nechápu proč se mě na tohle ptáte? Pracuji v EU.
Odpovědět
DA

DAG

26.11.2020 08:53 Reaguje na Josef Suchomel
Dobrý den pane Suchomel. Máte nějaký vztah k MZLU?
Odpovědět
MK

Milan Košulič

29.11.2020 15:41 Reaguje na regis24
Anonym, který se skrývá pod zdánlivě skutečným jménem, se většinou pozná snadno, pane regis24, nebo paní. A Erberovu metodiku najdete také snadno, zkuste hledat např. škody zvěří Erber.
Odpovědět
Hu

Hunter

25.11.2020 19:07 Reaguje na Aleš Erber
Děkuji za vyjádření, vidím, že od posledně se nic nezměnilo a stále nejste schopen obhájit, jak jste se k tomu číslu dostal a jste nucen se uchylovat k dětinským výmluvám. Kousek lesa vlastním a v řadě věcí (přirozené zmlazení, prosvětlení atd.) se s vámi shodnu, ale ten nesmyslný výpočet ani náhodou. Takže děkuji, že jste mne utvrdil v názoru na tuto věc.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

26.11.2020 16:35 Reaguje na Hunter
Taky si myslíte, že ty výpočty škod zvěří jsou poddimenzované? V roce +/- 1991 Lesnická práce uváděla na tehdejší hodnotě koruny ceny vyšší. Ale do knihovny vám ten článek vyhledávat nepůjdu.
Odpovědět
Hu

Hunter

26.11.2020 18:10 Reaguje na Pavel Jeřábek
Tak já nevím, není k tomu nějaká vyhláška? Fakt jsem teď úplně zmatenej, neměl bych taky účtovat škody za miliardy?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.11.2020 07:16 Reaguje na Aleš Erber
Matka mu dala jméno Hunter, protože nechtěla, aby si ho kdokoliv spojoval s jeho vlastní rodinou... a tak chodí po světě, hlásá bláboly a bojuje za zlo... s komplexem ze svého jména a toho, že nemá chudák příjmení.... proto prosím o krátkou modlitbu za jeho ubohou duši....
Odpovědět
re

regis24

24.11.2020 21:57 Reaguje na Aleš Erber
Vzletna slova, planá řeč. A to je asi tak všechno. Ten nesmyslný výpočet imaginarnich škod si neobhajite nikdy a nikde.
A povýšit myslivost? K tomu jste se spojil s veterinářem Bláhou? A nebo nabubrelymi rádoby sedláky typu Pitka? Možná jste to nepostrehl, ve volbách do senátu mu voliči dali jasně najevo, že to takhle nechtějí.
A Prikazky je taky ten vzor povýšene myslivosti?
No tak to fakt nazdar..
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

24.11.2020 23:41 Reaguje na regis24
Přes číslo nevidíte jádro problému. To mě mrzí. Myslím, že jsem vám to napsal slušně :-) Nejsem ekologický aktivista ani člověk, který má politické ambice :-) Ať Mze přijde s jiným číslem ...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

25.11.2020 00:08 Reaguje na Aleš Erber
Obávám se, že MZE s žádným číslem nepřijde. Vyšší sumu, než jste uvedl Vy, určitě neuvedou. Pokud jejich suma bude stejná nebo podobná té Vaší, určitě se vyrojí spousta dotazů, proč bychom měli z veřejných peněz platit to, že si určitá skupina lidí potřebuje bouchnout. A pokud by uveřejnili výrazně nižší sumu, ukázali by, že manipulují s údaji. Takže budou mlčet.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

25.11.2020 07:45 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Škody způsobené zvěří se hradí z veřejných peněz?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

25.11.2020 07:53 Reaguje na Jan Olejníček
A kdo myslíte, že hradí škody způsobené v Leích ČR? Platíme je my všichni z našich daní.
Odpovědět
re

regis24

25.11.2020 19:08 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pane Šeděnka, opakovaně zde pouze ukazujete vaší neznalost. Škody způsobené zvěří vždy platí uživatel honitby - myslivci. Platí je ze svého vlastního.
Ze státního rozpočtu, z veřejných financí (našich daní) se žádné škody způsobené zvěří nehradí! Ani v majetku lesů ČR ani žádné jiné!
Naopak se z našich veřejných financí hradí zábava pár psychopatu ochranářu. Konkrétně jde o nekonečný monitoring šelem, dále škody způsobené chráněnými živočichy (vlci, vydry,...) a další zbytečně výdaje.
Můžete odpovědět, proč zde šíříte tyto lživé informace?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

25.11.2020 19:57 Reaguje na regis24
Mám tomu rozumět tak, že třeba oplocenky jsou hrazeny nájemcem honitby? A pochybuji, že nájemce uhradí škody v plné výši. Budu-li hovořit konkrétně o Lesích ČR, neuhrazené škody způsobené zvěří odepíší LČR jako škodu a o to bude nižší jejich zisk. Vzhledem k tomu, že Lesy ČR jsou státní podnik, ten výpadek v příjmu (náklady na oplocenky + škody způsobené zvěří) uhradíme všichni z našich daní. Je to dostatečně vysvětleno? Podobně to ale funguje i u soukromých majitelů. I oni odvádějí ze zisku daň. Nižší zisk = nižší daň. Už to chápete?
Odpovědět
re

regis24

25.11.2020 20:34 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Prosím vás, pletete si hrušky a řízky.
Takové hlouposti už snad musíte psát schválně ne? Zbudování oplocenky je škoda zvěří? Vy a absolutně nevíte nic, ale pořád dokola vypisujete hlouposti.
Můžete prosím vás moc, poukázat na nějaký dokument o těch neuhrazenych skodach? Co je tak strašná blbost, že to ani nejde vyvrátit. Úplně to bolí, jak tohle může někoho vůbec napadnout.
Odpovědět
TM

Tomáš Matýsek

25.11.2020 09:05 Reaguje na Jan Olejníček
Jedna věc je škoda, druhá věc jsou ty nepřímé škody, které se už vůbec nevyčíslují a nehradí.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

25.11.2020 10:30 Reaguje na Tomáš Matýsek
Marně hledám souvislost s dotazem.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 08:12 Reaguje na Tomáš Matýsek
Mohu vědět o jakých nepřímých škodách mluvíte? Alespoň jednoduchý nástin, pojmenování.
Odpovědět
DA

DAG

25.11.2020 18:44 Reaguje na Aleš Erber
Ta metodika by mě taky zajímala. Stačí se podívat na NIL. To je jediná průkazná zpráva o poškození lesů(mimochodem práci na ní vedl můj spolužák). Zde je vidět jaké jsou problémy a tomu věřím. Jaká se za toto poškození postaví finanční hodnota je věc druhá. A to je právě jen věcí metodiky. Příklad: Sežrané sazenice neabsorbovaly CO2 v hodnotě 1 mld. a už z toho máme 8 mld. Doufám, že moji kostrbatou parafrázi chápete.
Jestliže právě vy jste hlavní činitel toho čísla 7 mld., tak věřte, že ochranářské organizace ho velice rády zneužily a jen a přímo toto číslo používají pro obhajobu svých záměrů. Bohužel
Bez větší veřejné diskuse zlomily pár politiků a vyšly s přílepkem. Asi víte o čem mluvím.
Neposuzuji jeho kvalitu ve vztahu k lesu, ale ke k organizaci myslivosti a vztahů mezi myslivci a honebními společenstvími následně k plánování a výkaznictví to byla tragédie.
Jako myslivecký hospodář jsem se malinko těšil, až budou zahnívat stovky slechou na úřadech a úředník škrábající se za uchem tužkou bude určovat poškození lesa, kterému nerozumí. Na druhou stranu jsem se děsil toho, že budeme muset pod hrozbou pokut několik let střílet množství zvěře, které v té honitbě prostě nebude.
Nová vyhláška taky není všespásná, ale myslím, že daleko kvalitnější pro všechny(mimochodem dneska jsem četl návrh) Jsou tam konečně vypuštěny normované stavy, takže člověk nebude muset ohýbat statistiku i možné sankce, tak uvidíme.
Je škoda, že prostě nikdo nechce myslivcům vysvětlit: teď zvěř na pár let omezte a po odrostu kalamitních holin se může zase stav o něco zvednout. To jen ekologičtí extrémisté hází "Vašim číslem", popírají samu existenci myslivosti a sami by se nejraději prohlásili za vševědoucí. Nedivme se pak, že se myslivci brání a snaží se obhájit vysoké pozice s tím, že nakonec o něco ustoupí.
Však Mze, a to nejsem jeho fanoušek, pochopilo, že přílepek je brutální zásah do státní správy, kterou by podle mě nezvládli a raději to sami předělali.

Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

25.11.2020 22:25 Reaguje na DAG
Všechno špatné je pro něco dobré :-) To číslo o škodách zvěří na lesním ekosystému tu už mělo dávno být z dílny MZe (např. jako jeden z výstuzpů NIL. Kdybych byl na postu manažera MZE, tak bych ho sám chtěl rozhodně vědět. Očekával jsem, že MZe příjde s protičíslem postavené na kvalitiní metodice. Bohužel se tak nestalo. A nevím, jestli se toho vůbec někdy dočkáme. během roku ze zákulusí vybíhaly zprávy, že se NIL provázala na vyhl. č. 55 a číslo škod bylo ještě vytší, a proto bylo v ZV PSP ČR řečeno, že se to nedá spočíta. Ale třeba to jsem drby. Na tomto fóru si to snad můžeme dovolit, říkat určité spekulace.
Pokud by neprošel "přílepek", tak by se nevytvořil tlak na MZe ke kvalitnějšímu zpracování mysl. zákona, který potřebal nutně vylepšit ve vazbě na kůrovcovou kalamitu, odpovídající sčítání zvěře apod. Takže v tomto směru lze či je nutné koukat na 7 mld. Kč pozitivně. Nebo vy si myslíte, že mysl. zákn nepotřeboval reagovat na aktuální vývoj, a tedy vylepšit? To je to oč tu běží. Jsem přesvědčen, že ať se řeší možná až v porodních bolestech, bude to ku prospěchu věci. Minimálně probíhá debata, lidi o tom přemýšlí a myslivost je v médiích. Toto bylo taktéž dílčím cílem. Bohužel to chce chytit za správný konec.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 02:19 Reaguje na Aleš Erber
Pravda na tomto je, že myslivost je v mediích. Tím ovšem ta pravda končí. Nevšiml jsem si, že by probíhala nějaká debata a už vůbec nejsem přesvědčen, že lidé o něčem přemýšlí. Pokud čtu tak čtu pouze o sedmi miliardách škod které chudák daňový poplatník musí vytáhnout ze své kapsy a o všude přemnožené zvěři která sežere vše tak dokonale, že se lesy nejsou schopny přirozeně zmlazovat a z umělé výsadby, co není za plotem , je také sežráno.
Jestli tohle má být ten správný konec tak ....... Asi to bylo tím vašim cílem. No a čísla? Čísla přeci jsou. No, akorát nejsou podle vašich představ.
Odpovědět
DA

DAG

26.11.2020 07:56 Reaguje na Aleš Erber
Malinko problém vidím v tom, že to číslo bude vždycky trochu imaginární, protože bude záležet co tam započítáte a za kolik. Samozřejmě v zákoně se jedná především o pasáž plánování. Možná to byla dobrá myšlenka, ale prakticky se to naprosto vymklo. Prostě když musíte na podzim skončit na nějakém čísle, tak je jasné, že to naplánujete, tak aby to vyšlo. Dále možná lepší vymahatelnost plnění plánu. To si ovšem myslím, že HS a úřady mají, jen to neřeší. Přijde mi to od majitelů alibismus, protože jsem osobně nikdy neslyšel o nikom, kdo by si na stavy zvěře stěžoval(na druhou stranu doteď se sázely SM monokultury a ty zvěři moc nechutnají). Kůrovcová kalamita to velice vyakcelerovala. Určitě je dobře, že se to začalo řešit. Bohužel řešením přes media se zase vykopávají větší příkopy. Ty už podle mě nepůjdou nikdy zasypat.
Dle mého je na devadesáti procentech území řešení vcelku jednoduché. Klíč je v srnčí zvěři. Snížení jejich stavů by stačilo k přirozenému odrůstání lesů. Přitom se srnčí loví celkem lehce a následně se může zase vcelku rychle zvýšit početnost.
Na vyčíslení škod v NIL se spolužáka zeptám. Nicméně NIL ukazuje naprosto přesně daný stav.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

25.11.2020 20:58 Reaguje na Aleš Erber
Takže jednoduše řečeno. Systém jak zkusit nově pěstovat les, s tím se dá určitě souhlasit, jen jestli bude proveditelný i v jiných, než obecních a soukromých lesích. Jenom se nedá přehlédnout, jaká astronomická čísla jste k vyčíslení škod sám použil. Podobně totiž argumentují i někteří ekoodborníci. Jaká opatření budou podle Vás následovat. Všechno co kousne do čehokoli zeleného eliminovat, budeme tomu říkat snížit stavy, jinak řečeno vystřílet a případně otrávit (tím myslím jenom plevel v oplocenkách). Chápu, že když pěstuji les, vše co mi ničí a ohrožuje výsadbu i přirozené zmlazení, chci eliminovat nebo tomu zamezit, nejlépe bez žádných nebo jen minimálních nákladů. K tomu je bezpodmínečně nutné radikálně snížit stav zvěře. Tento stav potřebujete udržet nejméně 10 – 15 let? Kdy a kdo podle Vás po této době rozhodne, že nastal čas pro zvěř, kdy dostane zase možnost se množit? Není to jen snaha o postupnou likvidaci spárkaté zvěře? Nic totiž není na povel a ne všechno se dá úplně naplánovat. Až se otevřou totiž současně vysázené oplocenky, zvěř bude opět startovat své stavy. Pokud bude ovšem z čeho. Ale tento koloběh určitě znáte. Vždyť jsme se na této planetě nenarodili sami a všechno nám snad nepatří? Neměla by nám podobně i příroda vystavit svůj účet škod, které jsme doposud svým nesmyslným a sobeckým jednáním způsobili a ještě dále chystáme? Podívejte se na mrtvá pole, kde neuvidíte v dnešní době živáčka. Tam vadí zemědělcům i plevel na mezích, z kterého se živí spousta jiných živočichů, zvěř i ptactvo v těchto plochách většinou neuvidíte, nejsou tam pro ně bohužel už vhodné podmínky. Zkrátka se tam neuživí. Stejný osud se chystá bohužel i v lesích, pod podobným heslem. Takže ne nedokonalé hospodaření, nevhodná skladba lesů, těžká technika, nezájem pracovníků o pěstební činnost, špatné klimatické poměry, brouk, ale hlavně ta přemnožená, zpropadená zvěř. Jenom jste si mohl do pozdravu nakonec dát České myslivosti a zvěři Zmar!
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

26.11.2020 16:44 Reaguje na Jarda Vesničan
Pokud chcete omezit škody zvěří, nemůžete se dívat je na porosty do 15 let od výsadby, ale tak do čtyřiceti, tedy do doby kdy je pro zvěř zajímavé loupat či ohryzávat kůru. A nebavím se o škodách na polích kulturách. Jestliže se v lese pohybují +30 hlavá stáda spárkaté, tak to jsou sarančata na pochodu. Jenže tohle většina příznivců myslivosti nevidí, a lidi ty okousané stromy nevidí, mají to za nějaké poranění z probírek. Jen jim nějak nedochází, že všechny poškození jsou ve stejné výši. a někdy i prakticky celé porosty. "Jelen má zlaté zuby" - stále to platí.
Odpovědět
Hu

Hunter

26.11.2020 18:25 Reaguje na Pavel Jeřábek
To je zvláštní, poškození ve stejné výši je obvyke od harvestoru nebo vyvážečky. Preferuji při hospodaření přirozený nálet a problémy se škodama moc nemám, ani s loupáním (není tam vysoká). Domnívám se, že jeden z rozhodujících faktorů je počet odrostků. Zmlazuje se mi i jedle a používám jen nátěr, mnohem horší jsou zloději vánočních jedliček, kteří mě připraví o značnou část slušných odrostků. Proč bych se měl tedy dívat na porosty kolem 40? Tam žádný škody nejsou.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.11.2020 12:29 Reaguje na regis24
Zatímco autor článku korektně argumentuje, anonymní myslivecké křídlo se zde bohužel jen omezuje na konstatování, že to je nesmysl a vzletná planá řeč a nějaká korektní argumentace z jejich strany nikde.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

9.12.2020 17:51 Reaguje na Aleš Erber
S Alešem Erbem souhlasím -i jako majitel polních a lesních nemovitostí. Jen je problém trochu jinde, do roku 1990 zde čtyřicet pět let vládl režim .. , a to i ve odborném školství. A podle foto toto vzdělání i AE vystudoval. Za výsadbový a chovný plán je a odpovídá lesní hospodář, a dnes i soukromý majitel. Populisté z ekologických organizací z velké části nedosahují potřebného vzdělání jako AE a P ohánět se vystudováním přírodovědné fakulty je mnohdy protiřečením neználka problému. Přírodovědná teorie se výrazně liší od přírodní praxe v terénu. Nechci se hádat o tom , že v v budoucnu nebude třeba dřevní hmota pro lidské podnikání a bude jen pro turismus a xy. Moji lesní výměru mi kontroluje místní hajný, a faktickou těžbu budou moci produkovat až ti po mě. Potomci pokračovat nechtějí a nebudou, takže to prodají. Restituční výměra se nerovná výměrám sro nebo sdružení. Zatím to zvládám a technika slouží, problémy s návštěvníky je stejná jako mají i jiní.
Odpovědět
TM

Tomáš Matýsek

25.11.2020 09:03 Reaguje na regis24
Můžete nám ten výpočet vyvrátit nějak jinak než jednou větou?
Odpovědět
Hu

Hunter

25.11.2020 19:55 Reaguje na Tomáš Matýsek
Dohledejte si to na internetu.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

24.11.2020 21:07
Výborný článok. Len mi je ľúto, že nepriebeha zmysluplná diskusia. Možno ani nie je o čom diskutovať, iba zobrať na vedomie znalosti a skúsenosti dobrého lesníka.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

24.11.2020 21:13 Reaguje na Vladimir Mertan
článek naprosto výborný a od člověka z praxe, což je o to cennější - děkuji autorovi.

Diskuze tady se obávám ani probíhat nemůže, protože tu vidím dva tábory, který každý mluví jinou řečí:

první: les se v těch oplocenkách obnovuje, tak kde je problém?

druhý: ale já nechci platit drahé oplocenky, já chci aby stromky rostly samy.

:(((
Odpovědět

Jan Škrdla

24.11.2020 22:45 Reaguje na Ondřej Dočkal
Článek se mi taky líbí.

Snad se nikoho nedotknu, ale někteří diskutující, a to není jen tento případ, neví o čem je diskuze. Myslí si že pouze oni mají pravdu a místo věcných argumentů se uchylují k urážkám.

Tajně doufám, že se diskuze stočí trochu jiným směrem.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.11.2020 07:22
V této zemi se nic nezmění, pokud budou u moci ti, kterým současný stav komplexně vyhovuje...

Nikdo v ČR nevydělává na "kůrovcové kalamitě" tak jako náš nejvyšší státní činitel Babiš.... hlavně žádná transparentnost a dohazování většiny zakázek firmě premiéra ČR.... korupce, klientelismus a řízená destrukce této země...

Nezbývá než doufat, že příští volby odrazí realitu ČR... pokud ani ty realitu odrážet nebudou, pak už není občanům této země pomoci....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.11.2020 07:25
Panu Erberovi z hlouby srdce děkuji za jeho snahy o napravení lesnictví a myslivosti v ČR. Jeho snahy si vážím o to víc, protože proti státem (a premiérem ve střetu zájmů) řízené lesnické mafii nemá téměř žádnou šanci.

DĚKUJI
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

25.11.2020 07:32 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Šance je, ale je to běh na strašně dlouhou trať. Až se u soukromých lesů časem projeví to, že vize pana Erbera jsou správné, určitě se budou lidé ptát, proč to nefunguje ve státních lesích a proč se to už dávno nezavedlo. No a pak je šance na plošnou realizaci.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

25.11.2020 07:35
Nejsem lesník, ale vím, jak vypadá buk v mýtním věku a viděl jsem kácení takového stromu. Moc se mi nezdá tvrzení autora, že se těžbou nerozbije nálet. Chtělo by to fotky před a po skácení, rozmanipulování a vyvezení z porostu.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

25.11.2020 07:35
Nejsem lesník, ale vím, jak vypadá buk v mýtním věku a viděl jsem kácení takového stromu. Moc se mi nezdá tvrzení autora, že se těžbou nerozbije nálet. Chtělo by to fotky před a po skácení, rozmanipulování a vyvezení z porostu.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

25.11.2020 07:51 Reaguje na Jan Olejníček
Zřejmě se s nějakými škodami při těžbě počítá, ale pokud pár procent náletových dřevin padne za oběť těžbě, ten zbytek v pohodě přežije a může sloužit jako základ nového porostu. Navíc, zkušený dřevorubec umí strom "položit" tak, aby udělal co nejmenší škody. Nejsem profesionál, ale když jsme u chaty káceli vzrostlý strom, i jako laici jsme jej dokázali naměřovat na požadovanou stranu. Problém je v tom, že při současném hospodaření to dřevaři nemusí řešit. Přijedou do lesa, udělají holoseč, pak naklušou pracovnice se sazenicemi, nahusto je nasází a i když se později udělá probírka, výsledkem je tmavá smrková monokultura, kde je minimum živočichů a jediný, komu to vyhovuje, je kůrovec.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

26.11.2020 16:49 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Na husto se nesází už mnoho let, možná desetiletí. A komu hustý les, třeba smrčina, vyhovuje je víc spárkatá, která se tam schovává a spokojeně kouše kůru. Kůrovec je důsledek oslabení stromů, a ten druh, který "hlodá" mladé stromky není tak rozšířen jako ten, co kouše středního a vyššího věku.
Odpovědět
TM

Tomáš Matýsek

25.11.2020 09:08 Reaguje na Jan Olejníček
Ano, je to někde běžná praxe, že strom nezničí nálet. Samozřejmě, že se nějaké škody udělají, ale v důsledku jsou imaginární k tomu, jak je přirozená obnova husta. Samozřejmě to nemohou dělat pilaři, kteří si koupili pilu v baumaxu a vyrazili do lesa...
Odpovědět
DA

DAG

25.11.2020 19:30 Reaguje na Jan Olejníček
Kácení zbytku bukového porostu se provádí ve fázi, kdy jsou na metru čtverečním desítky náletových dřevin. Ideálně v zimě na sněhu. Stačilo by, kdyby přežila jedna. Z mých pozorování je zajímavé, že nálet po přibližování vypadá brutálně řidší než okolní, přes který se netahalo.
Stačí ovšem dřepnout a počítat a dozvíte se, že na metru čtverečním je násobně víc stromků než z umělé obnovy :)
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

26.11.2020 11:59 Reaguje na DAG
To píšete, předpokládám, o "tradičním" hospodaření s bukem. Mě zajímá výběrová těžba takového stromu ve smíšeném různověkém lese, jak ho popisuje pan autor. To nebude totéž, myslím si. Tam nedojde jen k poškození zmlazení, ale i vzrostlejších stromů. Ale nevím, ptám se.
Odpovědět
DA

DAG

27.11.2020 09:53 Reaguje na Jan Olejníček
Ano je to tak. Popravdě mě ani nenapadlo dělat výběrové hospodářství v buku. Přišlo by mi to jako zbytečně složitá práce. Věkovou rozrůzněnost bych řešil spíše velikostí obnovované plochy.
Odpovědět
TM

Tomáš Matýsek

25.11.2020 09:15
Good job Aleši!
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

30.11.2020 11:03 Reaguje na Tomáš Matýsek
Díky :-) Hlavně na pohodu. Věřím a doufám, že budu pochopen a ve finále podpořet v mém snažení ...
Odpovědět
MH

Miroslav Hoření

25.11.2020 10:01
Zní to rozumně, bohužel hlupáci vládnou , působí důvěryhodně a nelze je přehlasovat. A to takřka ve všech odvětvích napříč Českou republikou.
Odpovědět
VS

Vilda Smakal

25.11.2020 10:19
Jo, méně stromů a méně zvěře.
Ten chlap hulí trávu, nebo mu nějaký soukromník zaplatil ?
Tohle přeci nemůže myslet vážně žádný zdravě myslící člověk.
Co si to vychováváme za generaci ?
To je fakt síla !
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.11.2020 12:36 Reaguje na Vilda Smakal
Mám pocit, že trávu hulíte Vy a článek jste si pořádně nepřečetl.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

30.11.2020 11:04 Reaguje na Vilda Smakal
Ale no tak! Přečtěte si rozhovor a napšte novou reakci. P.S. já jsem nikdy nekouřil trávu ani cigaretu :-)
Odpovědět
MK

Martin Koňařík

25.11.2020 11:23
Zajimavé je, že ten nadpis úplně nekoreluje s textem, v nadpisu je méně zvěře, ale krátkodobě, později její stavy můžou být zase vyšší. Co se týká vysazování stromů, vidím to dost podobně jakmile začnete prosvětlovat les, okamžitě se Vám tvoří nálety, není potřeba nic vysazovat, je pravda, že někdy je potřeba to trochu usměrnit, kdy např. chcete omezit smrk a více prosadit jedli apod.
Odpovědět
DA

DAG

25.11.2020 19:32 Reaguje na Martin Koňařík
S nadpisem máte pravdu. Kdybych já byl autor, tak si vymíním korekci i nadpisu. Škoda pěkného článku s rozumnými argumenty, když nadpis je zavádějící.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.11.2020 21:19 Reaguje na DAG
Myslím, že název článku je formulován schválně tak provokativně, aby přilákal pozornost více čtenářů.
Odpovědět

Jan Škrdla

25.11.2020 22:04 Reaguje na Martin Koňařík
Je pravda, že na některé čtenáře působí nadpis jako červený hadr na býka, zvláště na ty, co pak pořádně nečtou článek.
Jsem trochu naivní, ale bych bych rád, kdyby trochu více zástupců z řad myslivců ocenilo fakt, že výše popisovaným způsobem hospodaření dojde ke zvýšení úživnosti lesa.
Osobně bych šel ještě dál a nějaké to procento ve státních lesích (popř. obecních) bych vyčlenil pro dřeviny pro zvěř a včely. Ideálně na okrajích porostů.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

25.11.2020 22:46 Reaguje na Jan Škrdla
Tam, kde neberou les jako pole je běžné,že kraje jsou zarostlé náletovými dřevinami a to více druhy. Navíc, pokud´ vím, se myslivci snaží snížit poškozování dřevin přikrmováním-to jsou ty mnohými kritizované krmelce, které se dávají ke stažení zvěře právě od mladých dřevin, které by mohli poškodit. Docela by mě i zajímalo, jakou účinnost má chemická ochrana dřevin .proti poškození od spárkaté. Petrův Zdar
Odpovědět

Jan Škrdla

26.11.2020 17:34 Reaguje na Jan Knap
Někde jsou keřové porostní okraje, v mnoha případech bývá ostrá hranice les/pole.

Pokud tou chemickou ochranou máte na mysli repelenty, tak záleží na více faktorech. Jednak jak atraktivní (chutný) je daný druh, jak moc je v vzácný (zvěř preferuje to, čeho je málo), jaké je úživnost lesa a jaké jsou stavy zvěře.
Např. vysazené keře v poli, kde nic jiného nebylo, byly sežrané (ale spíše zajíci než spárkatou). A to i s nátěrem. Účinné bylo až pletivo polytex.
Odpovědět
Hu

Hunter

26.11.2020 18:18 Reaguje na Jan Škrdla
No on nátěr proti zajíci moc není.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 19:45 Reaguje na Jan Škrdla
No já znám to umělohmotné pletivo pod označením polynet. Třeba máme ale na mysli každý něco jiného.
Odpovědět

Jan Škrdla

26.11.2020 20:16 Reaguje na Jarek Schindler
Já zase znám polytex -je to plastové pletivo PE ve 100 m roli, ze kterého sedá ustřihnout chránička libovolné délky. Možná je to to samé, akorát od jiného výrobce.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.11.2020 10:49 Reaguje na Jan Škrdla
Zatímco polytex je netkaná textilie tak tím pletivem alespoň podle mě je opravdu ten polynet (celoplastové pletivo vhodné na ochranu stromů proti ohryzu a loupání).
No a samozřejmě nyní zase můžete začít kecat jak prosazuji tu svoji jedinou pravdu a ty vaše podobné nesmysly. Nejdříve ale dejte na ten polytex jako pletivo nějaký odkaz.
Odpovědět

Jan Škrdla

28.11.2020 19:23 Reaguje na Jarek Schindler
Doufám, že mě nesmažou za porušení pravidel diskuze, ale tohle opravdu není reklama. Nejsem zainteresován ve společnosti Interforst ani ve firmě vyrábějící toto pletivo, ale jak jinak přesvědčit nevěřícího Tomáše Jarka...

https://www.interforst.cz/det/polytex-ochrana-proti-okusu
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.11.2020 21:59 Reaguje na Jan Škrdla
Tak to ano pane Šrdla. Máte pravdu , existuje. Dík za odkaz a rozšíření obzoru. Já měl pod tím názvem jen ty netkané textilie.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.11.2020 11:41
Velmi zajímavý a hezký článek.

Co se týče diskuze, tak trochu klasika, nicméně je škoda, že zatímco se autor snaží o maximálně korektní diskuzi a argumentaci, myslivecké křídlo v se tomto případě bohužel jen omezuje na konstatování, že je nesmysl a vzletná planá řeč a nějaká korektní argumentace z jejich strany nikde. Což je škoda, protože vždy je dobré znát více názorů/úhlů pohledu.
Odpovědět
DA

DAG

25.11.2020 19:36 Reaguje na Svatá Prostoto
Bohužel to jsou zakopané pozice. Psal jsem to výše. Myslivci musí hájit schválně nadsazené meze, protože ochranáři chtějí ty meze na druhé straně extrému. Diskuse a slušnost potom trpí a lidé jsou hnáni k tomu, aby se přiklonili k jednomu extrémnímu názoru. Bohužel jako celá společnost a dnešní doba. Trochu mi to přípomíná: Mažňák nebo Losna :)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.11.2020 14:03 Reaguje na DAG
Tak v tom je naštěstí už jednou pro vždy jasno ... Bahňáka:-))).

Jinak si vás dovolím ocitovat ... "Je škoda, že prostě nikdo nechce myslivcům vysvětlit: teď zvěř na pár let omezte a po odrostu kalamitních holin se může zase stav o něco zvednout." ... tohle je úplně perfektní shrnutí, stručněji a přitom lépe to snad ani vyjádřit nelze.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.11.2020 12:22
Moc pěkný článek. Kdybych měla les, tak bych si ho přála mít obhospodařovaný způsobem, jaký doporučuje pan Erber. Doufám, že časem nepasečný způsob pěstování lesa převládne nad tím pasečným.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

25.11.2020 16:33 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková, koukám, že jste takový brouk Pytlík. Ten taky všechno věděl, všechno znal a všemu rozuměl. Taky jste se narodila v kině ????Petrův Zdar
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.11.2020 16:43 Reaguje na Jan Knap
Ono z mého komentáře plyne, že všechno vím, všechno znám a všemu rozumím?
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

25.11.2020 18:24 Reaguje na Majka Kletečková
Z Vašich komentářů cítím pokoru, úctu a lásku k přírodě, paní Kletečková. Kéž by takových lidí bylo víc.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

25.11.2020 21:56 Reaguje na Majka Kletečková
Tak pochopitelně z jednoho komentáře nevycházím, ale těch vašich komentářů k tolika rozdílným tématům je takové množství, že i ten knihovník z filmu je proti vám břídil. Petrův Zdar
Odpovědět
Hu

Hunter

25.11.2020 19:22 Reaguje na Majka Kletečková
Kdyby, kdyby, kdyby paní Kletečková. Víte jak se to říká, kdyby byly v prdeli ryby, nemuseli by být rybníky. Kdyby jste se narodila v Africe, tak byste nejspíš byla černá a neměla byste starosti, které máte tady. Takže jo, kdyby,kdyby, kdyby.......
Odpovědět
DA

DAG

25.11.2020 19:40 Reaguje na Majka Kletečková
Taky jsem chtěl, ale kůrovec byl rychlejší, ale i s lesem věkových tříd se dají dělat kouzelné věci. Různé dřeviny s různým růstovým potenciálem v různých sponech. Za třicet čtyřicet let se člověk může vyřádit habakuk ;)
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.11.2020 14:44
Když porovnám na Třeboňsku borovice ze stejnověkých hustých monokulturních plantáží (dlouhé štíhlé tyče s malými korunami vysoko nad hlavou) se sosnami, které mají kolem sebe dostatečný prostor pro vytváření koruny, tak mi připadá, jako by se jednalo o dva navzájem jiné druhy stromu.
Odpovědět
DA

DAG

25.11.2020 19:44 Reaguje na Majka Kletečková
V tom je dub a borovice potvůrka. Může to být výchovou. Viděl jsem cca 20ti letý porost borovice bez prořezávky a deset centimetrů mokrého sněhu z něj udělalo mýtinu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.11.2020 15:34
No jo. Pořád pěti až sedmi miliardové škody ať se děje co se děje. Také mám na věc vlastní názor.
V první řadě je potřeba říci, že tu máme nějaké vyhlášky o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. Vyhlášku 55/1999 novelizovala v. 296/2018. No a podle nich se vypočítávají škody zvěří. Je zajímavé, jak se výše škod podle této vyhlášky rozchází s výší škod vypočítaných panem Erberem.
K výpočtu pana Erbera .
1) Výpočet finančních škod na přírůstu vzniklé okusem - roční přírůst pro I. věk třídu má být 0,82m3 /ha. Škody jsou ale na stromcích 1-7 let. Tedy v 1 věk. stupni. Asi nejde srovnávat přírůst v prvním věk. stupní s přírůstem za celou věk. třídu. Jaký je přírůst ve věku vzniku škod? Jde tento přírůst ohodnotit částkou 1550 Kč /m3?
2) Finanční náklady na ochranu proti zvěří- snad nejsou škodou ale prevencí . Vždy je možné se bavit o účelnosti takto vynaložených nákladů. Navíc nájmy honiteb tuto částku z velké míry pokrývají .
3) Výpočet finančních škod zvěří vytloukáním, loupáním a ohryzem- pokud je % poškození u jehličnatých d. 11,5% ( na ploše jehlič. porostů) a 3,6% (na ploše listnatých porostů ) tak snad nemůže být výsledné poškození součtem. Tedy 15,1%. V tabulka c Plošné % poškození vytloukáním, loupáním a ohryzem podle jednotlivých věkových tříd v % , je uváděno pro třetí v. třídu ( 41 až 60) 13,9% poškození. Jak se z toho stane poškození ve výši 15,1%?
Přepočet na zásobu dříví a z toho odvozená ztráta je podle mě nesmysl. Zásoba za porost je počet stromů x proměrná hmota. No a v % se jedná o stromy. No a ten strom není poškozený na 100%. Poškození je tedy kolem 2 metrů výšky . Tedy ani ne dvacet procent z hmoty stromu. To již odporuje i bodu 4.
4. Výpočet ztráty za sníženou kvalitu produkce dříví vzniklé škodami zvěří loupáním a ohryzem- zase poškozený strom v % a hmota dříví v m3. Odpovídá skutečně % poškození množství poškozeného dříví? No ono je to nakonec jedno, při současném zpeněžení dříví se na ty miliardy nedostane ani pan Erber.
5. Výpočet vlivu zvěře okusem na lesní ekosystému pod porostem- rozhodující pro zmlazení je zastínění. V porostech se zakmeněním 10 toho světla asi moc nebude. To zase ale , jak je vidět nevadí k tvrzení, že na 40 % území porostů starší 60 let je obnova možná ale je ničena zvěří. A na zbytku plochy, tj. 6,3 % je vliv jiný. Ono se někdy stačí podívat na to, jak je po těžbě zmlazení rozbito. To ale asi bude pouze těch 6,3%.
6. Výpočet zbytečně vynaložených nákladů na obnovu lesa kvůli vlivu zvěře na lesní ekosystém- toto přímo souvisí s předchozím. Čím víc toho rozbiji, tím víc budu zalesňovat. Samozřejmě, vždy to jde přičíst na vrub zvěře i když těch jiných možných faktorů je strašně moc.
Uvažoval někdo, že se dělají nějaké výchovné zásahy a z nich ( prořezávky , čistky, hmota nehroubí z probírek) všechna hmota zůstává bez možného finančního ohodnocení ležet v lese. Sice zůstává ležet v lese ale škoda zvěří se na této hmotě dá přece také spočítat. Ona je vlastně počítána i na stromech nyní ponechávaných k zetlení.
Škoda přičítána zvěří po srážce s motorovými vozidly včetně ůmrtí. V tom případě je nutné posoudit srážky se stromy kolem silnic. Těch fatálních nehod je podstatně více , o škodách ani nemluvím. Přesto se asi všude nebudou aleje kácet. U srážek se zvěří je potom většinou nutné hledat chybu na straně řidiče.
Takže závěrem. Při dnešních cenách dříví se o výši škod vypočítaných panem Erberem opravdu mluvit nedá. Přesto se neustále zmiňují pěti až sedmi miliardové škody. Proč asi. Lidská činnost v podobě škod na lese vlastně neexistuje. Nejsou stromy odřené při přibližování, není zničený podrost těžbou atd.
Výpočet škod musí probíhat v lese a je dán vyhláškou . Držme se toho a nepočítejme miliardové škody u zeleného stolu. Stejně tak by se totiž mohly začít počítat škody vlkem. Pak ovšem taky zapomeňte na nějaký ten prozatímní miliónek.
Smutné, když se z lesníků stávají zahradníci.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.11.2020 16:45 Reaguje na Jarek Schindler
"U srážek se zvěří je potom většinou nutné hledat chybu na straně řidiče." - Zažil jste někdy srážku se zvířetem? Vzhledem k tomu co jste napsal o tom docela pochybuji. V realitě to totiž je přesně opačně, chybu řidiče je totiž třeba hledat u toho kdo to nakufroval do stromu, strom totiž skutečně nedovede vyskočit z příkopy dva metry před projíždějícím vozem.

Neberte si do úst zahradníky, kde se ve vás bere ta drzost používat náš stav jako nějaké pejorativum? U zkoušky z botaniky to byli právě většinou lesáci, kdo se projevil jako idiot a vyletěl jak papírový čert. Bavit se s nima dalo akorát o střílení do zvířat, a té arogance... "My jsme lesáci, nikdo jiný nedokáže vypěstovat strom"
Odpovědět

Jan Škrdla

25.11.2020 21:31 Reaguje na Jakub Graňák
Bez urážky, někdy je dobré, když je lesník tak trochu zahradníkem, nebo něčím mezi lesníkem, zahradníkem a krajinářem.
Rozhodně je v příměstkých lesích nebo lesících v zemědělské krajině lepší to, co by někteří hanlivě nazvali zahradničení, než lpění na kubících a plném zakmenění za každou cenu. A ani jinde to není na škodu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 01:05 Reaguje na Jan Škrdla
Lpění na kubícich a plném zakmenění za každou cenu. I na vás je to hodně jednoduché pane Škrdlo.
Odpovědět

Jan Škrdla

26.11.2020 19:39 Reaguje na Jarek Schindler
Ne že bych vás chtěl naštvat, podle toho jak píšete, vypadáte, že jste tak trochu na cholerik.

Z diskuze k jinému tématu jsem nabyl dojmu, že třeba takové selské lesy, nebo pařeziny považujete za něco podřadného. Mýlím se snad.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.11.2020 05:09 Reaguje na Jan Škrdla
Asi jste si mě spletl s panem Graňákem. No a nebo si špatně vykládáte mou velice slušnou reakci na vaše až příliš jednoduché hodnocení.
Na druhou část snad jen , že zaměňujete vaše dojmy za pojmy. "Selský les" snad nemusí být nutně pařezina a ne každá pařezina je selským lesem.
Odpovědět

Jan Škrdla

27.11.2020 17:20 Reaguje na Jarek Schindler
Zřejmě patříte mezi lidi, co vždy musí pravdu. Aby tomu tak bylo, tak rád překrucujete fakta, nebo možná nerozumíte psanému textu.
1. Kde jsem podle vás psal, že selský les a pařezina je to samé? V předchozím příspěvku jsem je oddělil spojkou - nebo. Běžný čtenář snad pochopí, že se jedná o 2 různé pojmy. Jen tak mimochodem, z vašich příspěvků jsem nabyl dojmu, že moc neuznáváte ani jedno.
2. rád vytahujete slova z kontextu. Viz ty kubíky a plné zakmenění. V reakci na příspěvek pana Graňáka jsem to použil v kontextu, že v polní krajině, nebo kolem měst, plní les důležitější funkce než produkci dřeva. Tím netvrdím, že se má v lese přestat těžit.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.11.2020 18:06 Reaguje na Jan Škrdla
S ním to nemá cenu, prvním odstavcem jste ho kompletně demaskoval, díky:-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.11.2020 01:58 Reaguje na Jan Škrdla
Pokud mě někdo nařkne, že překrucuji fakta, tak chci vědět jaká fakta a čím je překrucuji,
1. Já tu spojku vidím. Čist ještě dovedu. No a doufám, že běžný čtenář pochopí, že se jedná o 2 různé, spolu z podstaty věci, nesouvisející pojmy. Takže bych řekl, že odpověď na vaši otázku..."selské lesy, nebo pařeziny" je úplně přesná.
2. Já nečetl nic o důležitějších funkcích ale bohužel pouze o těch kubících a plném zakmenění za každou cenu. Zvlášť to za každou cenu je celkem výživné. Takže vidím to stejně jako když někdo například v souvislosti s myslivostí mluví o plných mražácích.
Odpovědět

Jan Škrdla

28.11.2020 08:16 Reaguje na Jarek Schindler
S vámi diskutovat, to je fakt utrpení.

Pro ujasnění:
1. Selský les může být pařezinou, ale nemusí, platí to i naopak. Nikde jsem nepsal, že musí.

2. Les plní různé funkce včetně té produkční. V případě polních lesíků nebo příměstských lesů jsou ovšem důležitější funkce. Toť můj názor.

Stáčí vám to tak, nebo si ještě něco najdete?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.11.2020 11:25 Reaguje na Jan Škrdla
Rozesmál jste mě, Nápodobně. Takže nakonec vlastně tvrdíte to samé co já. Jen to slovíčko nebo vám z toho nějak vypadlo.
Pro ujasnění. Selský les je pojmenování majetku. Historicky byly lesy selské, panské, obecní. Pařezina je naproti tomu tvar lesa (střední les, vysoký les). No a ta vaše spojka NEBO?Vy jste se tedy původně ptal jestli majetek nebo tvar lesa. No a proti majetku nic nemám a pařezina, pokud je tam kde patří může byt výbornou alternativou. No a pařeziny máte například pod elektrovody. Pařeziny mohou být všude tam kde vysoký les může způsobovat problém. Tedy kolem silnic , železnic. Pařezinou jsou plantáže rychlerostoucích dřevin pěstovaných pro energetické učely (štěpka). Na zemědělské půdě v zemědělské krajině výborný biokoridor. Takže ani s selským lesem a ani s pařezinou problém nemám. problém mám s nesmyslnými převody lesa vysokého na jiné tvary.
Ano les plní i jiné funkce. S tím problém nemám. Kde vám z vašeho vysvětlování utekly ty kubíky? S tímto dětinským zjednodušením problém mám a poukazuji na něj.
Tak toto doufám už stačí vám. Nebo se snad zase pokusíte něco překroutit?
Odpovědět

Jan Škrdla

28.11.2020 19:35 Reaguje na Jarek Schindler
Tak to jsem rád, že jsme se aspoň na něčem shodli.
Tím pádem ta narážka o kubícíh nenaleží vám, ale těm co neuznávají jiné funkce lesa než produkci dřeva. Taky nebyla mířena na vás, ale nějak jste si to vzal osobně.

Na oplátku byste mohl uznat, že lesník, který se stará třeba o biocentrum v zemědělské krajině, může být tak trochu zahradníkem nebo krajinářem.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.11.2020 22:52 Reaguje na Jan Škrdla
Vnímám to tak, jak jsem již napsal. Nesnáším ty zjednodušené narážky a je jedno jestli se jedná o kubíky či mražáky. Netvrdím, že je to zrovna váš případ ale u fůry lidí je to pomalu to jediné co o tom většinou vědí.
Nemám nic proti krajinářům. Každý ať dělá to, co ho baví.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.11.2020 09:02 Reaguje na Jan Škrdla
S tím problém nemám a nikdy jsem neměl, narozdíl od lesníků, kteří, jak jste si již mohl všimnout používají zahradníky, jako urážku. Jejich vševědoucnost ostatně krásně dokumentuje současný stav našich lesů (čest výjimkám).
Jeden čas jsem uvažoval, že jakožto ovocnářský školkař s letitou praxí založím na našich polnostech školku pro lesní sazenice, poté co jsem se prohrabal stohy legislativy, jsem narazil na sdělení, že jestli chci provozovat lesní školku, potřebuji minimálně deset let praxe v oboru lesnictví. Takže člověk, který za svůj život vyprodukoval destitisíce stromků (nesrovnatelně náročnějším technologickým postupem) není lesákovi dost dobrý a musí se prokázat "tou jedinou správnou praxí", aby mohl zamáčknout žalud do země. Zkrátka komedianti, ale brečet, že nemají dost sazenic, to jim jde skvěle
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.11.2020 14:11 Reaguje na Jakub Graňák
Lesákovi, nebo úředníkovi?

Zrovna ve vámi uváděném případě na to bacha.
Jinak věcně bych váš úžas chápal ... kdybych tedy tady nežil od narození, což je tedy už hnusně dlouho:-).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.11.2020 17:06 Reaguje na Svatá Prostoto
Je to důsledek obojího, silná lesnická lobby na MZE bránící pomocí nesmyslných vyhlášek a nařízení větší otevřenosti oboru.
Ale máte pravdu měl jsem s tím počítat, holt zelené kvádro s konoflíkama z parohů ve skříni nemám:-)
Odpovědět
Hu

Hunter

26.11.2020 19:50 Reaguje na Jakub Graňák
Tak si to kvádro kupte, třeba vám to k něčemu pomůže, když si myslíte, že to je o tom.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.11.2020 20:12 Reaguje na Hunter
Kdepak, to jenom takový symbol... zkostnatělosti
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.11.2020 05:15 Reaguje na Jakub Graňák
Chcete větší otevřenost oboru. Já myslel, že u nás je na les odborníkem pomalu každý. Dejte se k Hnutí Duha. Tam se stanete expertem na lesy velice rychle.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 01:02 Reaguje na Jakub Graňák
Jo zažil, řidič jel jak prase. Takže většinou je to nepřizpůsobení rychlosti a nerespektování výstražných značek. Osobně necivím na středovou čáru a dívám se i po příkopech, okolí. No a také vím, že pokud proběhne jeden kus, s velkou pravděpodobností mohou běžet i další a tak preventivně zvolním. Otázkou spíš je co má toto dělat se škodami zvěří na lese? Nelíbí se vám stromy u silnic. Vezmeme ptáky a jejich srážky s letadly. Taky za to můžou jen ty "opeřené bestie".
No a drzost? Tím trpím již od malička. Je to chronické a prý to nejde líčit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 08:29 Reaguje na Jarek Schindler
Léčit.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.11.2020 09:21 Reaguje na Jarek Schindler
Usuzujete z jednoho případu? Já zažil tři, ani v jednom se nedalo dělat nic, než přivřít oči. Všechny v noci v lese bez šance na reakci, vím patrně jsem měl vystoupit a ty tři kilometry přes les to auto tlačit, že ano?

"Otázkou spíš je co má toto dělat se škodami zvěří na lese?" - to mi vsvětlete vy.
Kde jste přišel na to, že se mi nelíbí stromy u cest? Vzhledem k tomu, že jezdím podle předpisů a svou jízdu přizpůsobuju podmínkám a stavu vozovky, narozdíl od těch co v těch stromech končívají, mi stromy kolem cest vůbec nevadí. Co to má společného s letadlama a ptactvem už vůbec nechápu, myslíte, že startující letadlo může přibrzdit, nebo startovat pomalu?

Najděte si jinou profesní skupinu kterou budete používat jako nějakou "soft nadávku", my zahradníci totiž zdaleka nejsme takoví idioti, abychom 50 let ignorovali rady odborníků, že způsobem výběru odrůd a technikou jejich pěstování si zaděláváme na kolosální průser
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 10:35 Reaguje na Jakub Graňák
Jezdím čtyřicet let "po lesích a přes lesy" a zažil jsem jenom jeden případ. To je tedy opravdu děs. No dohánět vás nebudu.
Co mají společného srážky motorových vozidel se zvěří se škodami zvěře na lesích? Sám nevím. Na to se budete muset zeptat pane Erbera. Ten ty srážky přiřadil k výpočtu škod. Já to opravdu nebyl.
Jinak nelíbí se vám srážky vozidel se stromy u cest jako příklad k srážkám vozidel se zvěří. Už tomu rozumíte? O ničem jiném jsem nepsal. Ti ptáci jsou potom jen dalším příkladem nesmyslnosti takových spekulací. Na druhou stranu je to také škoda. Je vidět, že perfektně chápete tak to raději nebudu rozvádět.
Jinak jen proto, že jste až nemístně vztahovačný určitě pro svůj příměr nebudu hledat jinou profesní skupinu. Nejdou pod pojem zahradníci( zahrádkáři) zařadit všichni kdo na zahrádce něco pěstují.
Jinak lesní školka na zemědělských polnostech je fakt dobrý nápad.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.11.2020 11:23 Reaguje na Jarek Schindler
Zahradník není zahrádkář, analogicky můžu říct, že myslivec je řezník.
Jaký máte problém s množením např. dubů na poli? Lesnická školka je co? Pole. Jediným určujícím faktorem je nadmořská výška
Odpovědět
DA

DAG

26.11.2020 11:40 Reaguje na Jakub Graňák
Úplně tomu nerozumím, ale kvůli mykorhizním houbám je asi lepší školka na lesní půdě.
Ovšem pochybuji, že třeba v Řečanech nad Labem je školka na původní lesní půdě.
Nicméně většina školek je opravdu mezi lesními porosty.
Navíc oblíbená krytokořená sadba je jistě bez těchto houbiček. Takže bůh suď
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.11.2020 12:15 Reaguje na DAG
Mykorhizu lze velice snadno aplikovat naočkováním, dalším faktem je, že na půdách které nebyly po dekády zamořovány pesticidy se celé spektrum mykorhizních hub vyskytuje přirozeně, případně se mycelia rozvíjí během několika sezón pěstování cílových dřevin, díky tomu ostatně mohou růst stromy i mimo les. Sazenice pěstované v sadbovačích taky nemají kontakt s půdou a přesto vyrostou, navíc vzhledem k době od vyklíčení do výsadby na stanoviště bych neřekl, že je absence mykorhizních mycelií nějakým výrazným limitujícím faktorem, úroveň péče, kterou lze sazenicím ve školce poskytnout tento handycap snadno vyváží.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.11.2020 12:19 Reaguje na DAG
Ano, stromky lépe prospívají, když mohou jejich kořeny využívat podhoubí mykorhizních hub. Polní půdu lze o tyto houby obohatit. Umožňuje to např. přípravek Ectovit vhodný pro borovice, jedle, modříny, smrky, buky, duby, jeřáby, lípy, lísky, topoly, ... Lze ho koupit bez problémů na našem trhu (https://www.symbiom.cz/cs/m-2-nase-produkty).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 13:29 Reaguje na DAG
Co říká chytrá literatura: Problémy při zakládání školek na zemědělské půdě – buřeň, často vysoká trofnost a acidita, možná fytotoxicita, půda bez vhodné mikroflory a mikrofauny, otevřené plochy.
Školky nezakládat v případě – pH H2O je vyšší než 7, fytotoxicita je vyšší než 50%. Naprosto nezbytná je však mykorhizace půdy a vybudování zábran (bariér) pro zlepšení klimatických podmínek.
No a co říká praxe. Již ti, dnes zatracovaní staří lesníci věděli, že nejlepší sadba pochází z podmínek co nejbližších místu výsadby. Bylo běžnou praxí mít podokapové školky atd. Vždy bude asi lepší použít sazenice místní. Jak se má asi dařit sazenicím pěstovaným na bohatší půdě ( pole a závlahy), když se potom vysadí do chudých sušších půd? Nadmořská výška(LVS) a pěstební oblast hraje roli při sběru osiva. No a sazenice z tohoto osiva se potom vysazují do stejné nadmořské výšky a vhodných oblastí. Nadmořská výška školky dnes žádnou roli nemá.

Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.11.2020 16:08 Reaguje na Jarek Schindler
Tak jsme si zavzpomínali, a teď pár termínů ze současnosti: geotextilie, sadbovače, substráty, stínovky, obalovaná sadba...
Mimochodem naše pole je v nadm výšce 400 m.n.m, ze všech stran obklopeno zelení, na jílovitých tudíž kyselých břidlicích, ale jistě co by mohl nějaký školkař vědět o pěstování tak delikátních a choulostivých dřevin, jako jsou duby, buky... , vždyť přece vypěstovat dvakrát štěpovanou odrůdu višně na zakrslé podnoži, je proti tomu banalita.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 12:47 Reaguje na Jakub Graňák
Jako myslivec rozbourat kus umím. Samozřejmě, chybí mi praxe a zručnost řezníka. No a řezník , pokud není myslivec.........S nim o té myslivosti asi ani nepokecám. Naproti tomu zahradník nebo zahrádkář, obojí se nakonec hrabou v půdě a posléze sklízejí plody své práce. O dalším snad pouze, když si to myslíte. Zahradníka bych si poučovat nedovolil.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.11.2020 15:58 Reaguje na Jarek Schindler
Moje přirovnání sedí jak prdel na hrnec, nebo se snad domníváte, že si se zahrádkářem pokecám o afinitě jednotlivých odrůd, mezištěpování, nebo vlivu skeletovitosti půdy na rozvoj kořenového systému?
Škoda, doufal jsem, že mě jakožto pouhého školkaře poučíte o něčem, s čím bych se v průběhu své praxe nepotýkal (a to i spřihlédnutím k tomu, co jste napsal DAGovi), myslíte, že ovocnářské školkařství je o něčem jiném? Nebo snad jednodušší? Od příslušníka vaší mlhou legend a mystérií opředené kasty mudrců-nimrodů, strážců vědění zapovězeného páriům a odpadlíkům z vlastních řad, bych čekal, že alespoň necháte nahlédnout pod pokličku. Špičkový stav lesů v této zemi ostatně napovídá, že přepjatá tvrzení laiků a renegátů byla lichá.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 18:43 Reaguje na Jakub Graňák
Co vy víte? Třeba by vám ten zahrádkář řekl, že ačkoliv je buk celkem na půdu nenáročný, na jílovitých a suchých písčitých půdách neroste. No a důležitý je pro něj obsah živin v půdě. Zejména vápník. No a špičkový stav lesů. Já si nestěžuji, rostou a to i se zvěří. Tak nevím jestli je na tom zemědělská půda lépe? Já bych řekl, že ne pane zahradníku.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.11.2020 19:21 Reaguje na Jarek Schindler
Záleží na tom, kdo se o tu půdu stará, jestli zahradník, nebo čuně
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.11.2020 18:20 Reaguje na Jarek Schindler
Vyznáte se v půdoznalství? Pokud ano, jistě jste si mohl povšimnout, že jsem zmínil, že jde o půdu na břidlicích... tudíž přiblížím: Půdním typem je kambizem, s výrazným podílem skeletu, obsahem jílovitých částic okolo 35%. Z toho lze vyvodit, že daná půda má relativně stabilní vodní režim a nízký obsah humusu. Jde tedy o půdu jílovitohlinitou skeletovitou... měl jsem tušit, že se zase budete chytat každého slovíčka, aby jste obhájil tu svou jedinou pravdu.
Buky nesnáší především půdy písčité tudíž výsušné, nebo půdy nepropustné na kterých stojí voda, a to z důvodu (ten jste neuvedl, proto ho uvedu já) značné choulostivosti jeho kořenového systému citlivého k asfixii suchu nebo např. vymrzání. O tom, že mnou vybraná lokalita je pro daný druh vhodná nicméně lejlépe svědčí okolní porosty s vysokým podílem buku, a to i jedinců značného stáří.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.11.2020 21:51 Reaguje na Jakub Graňák
Aha, pán se dovzdělával. Zrovna vy říkejte něco o pravdě za každou cenu. Takže ještě jednou. Moje reakce byla na vaše pole na jílovitých tudíž kyselých břidlicích. Kde vás chytám za slovíčko . Nezapomeňte na ten vápenec. Vy kecáte nesmysly od začátku. Například, že u školek je jediným určujícím faktorem nadmořská výška a já vás mám chytat za slovíčka abych za každou cenu obhájil svou pravdu? Už jste směšný.
Jo a ještě jedna věc k zamyšlení, Na holinách budeme pro klimaxové dřeviny pěstovat přípravný les a přitom sazenice klimaxových dřevin, v tomto případě buku, se budou pěstovat na poli. Paráda.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.11.2020 09:36 Reaguje na Jarek Schindler
Jílovitá břidlice není totéž co jíl, dovzdělat se běžte vy
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.11.2020 10:47 Reaguje na Jarek Schindler
1.Chytáte tu každého za slovo, jakmile někdo chytne za slovo vás, tak se začnete kroutit jako červ viz celá diskuse k nehodám se zvěří, dle vás způsobených řidiči
2."Co říká chytrá literatura:" zajímavé, prvně se dovzděláte a pak se tu pohoršujete, jak jsem se dovzdělal já na vás. Mimochodem, to o choulostivosti kořenového systému jsem si nemusel nikde dohledávat, to je zkušenost z praxe, kdyby jste každou zimu přenášel do sklepa metrákové bukové balovky, tak by jste to věděl taky.
K té věci k zamyšlení: zamyslete se co je lepší, jestli sazenice vypěstované někde v polabí, nebo sazenice z podhůří Jeseníků z pole ze 400 m.n.m., vypěstované na tom samém půdním typu, na kterém by byly vysazovány, protože desetitisíce ha kalamitních holin na dohled z okna.
Směšný jste vy
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.11.2020 05:28 Reaguje na Jakub Graňák
Nad dovzděláváním se nepohoršuji. Kde jste na to zase přišel. Právě naopak. O tom snad i ty diskuze jsou. Takže to nebylo pohoršování, jak tvrdíte ale konstatování, Ať je klidně po vašem. Pěstujte si co chcete a kde chcete. Mě těší, že tedy na rozdíl od vás nemám na dohled z okna ty "desetitisíce hektarů kalamitních holin" a dívám se na bukové stráně na vápenci. A víte že ten pohled není vůbec špatný.
Odpovědět
Hu

Hunter

26.11.2020 11:06 Reaguje na Jakub Graňák
Motory proudových letadel nacucnou ptáky, pokud se s nimi letadlo setká, což končí havárií motoru a často pádem letadla. Pokud se nepletu, tak motory jsou obvykle testovány na 2 husy, což by měly vydržet lopatky rotoru. Pokud ta zmínka o ptácích byla míněna takto.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 11:41 Reaguje na Hunter
Ne , bylo to míněno jako příklad toho, že těžko budeme obviňovat ptáky z leteckých neštěstí , vypočítávat škody a žádat snížení jejich stavu. Těžko budeme obviňovat stromy, že do nich někdo napálil. No nic nebrání tomu obvinit z toho samého zvěř a vypočítat škodu.
Odpovědět
Hu

Hunter

26.11.2020 12:08 Reaguje na Jarek Schindler
Proč ne :-)? Obviníme fťáky, třeba husy na tahu a pan Erber to vypočítá :-). Pak už se ty fťáci jen vystřílej a je to :-). Jak snadné :-).
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.11.2020 14:21 Reaguje na Jarek Schindler
To se jednou stalo bratrovi ... vyloženě jak prase, asi 120 km/h. Akorát že to bylo na dálnici.

Fakt vás vidím, jak po "Déčku" jedete 60 a nebo jak si ve 120 hrajete na Saintze, když vám cca 50 m před autem vyskočí zlblá srnka.

Podobně kamarád, srážka se srnkou pár km od baráku. Zná to tam, jel asi 40, přesto to stačilo na srnku v guláši a skoro 200 litrů v servisu. Fakt je, že to bylo Cayenne:-))). Perlička na závěr, je to vášnivý a dlouholetý myslivec, nicméně mu to nějak neposkytovalo velkou útěchu.

Ale jo, blbci jsou samozřejmě ti řidiči, ostatně, kdyby šli pěšky nebo seděli doma, tak se jim to nestalo. To už je jak když brečí cyklisti v Praze.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 19:00 Reaguje na Svatá Prostoto
Tak ať si stěžuje na ŘSD ,že není ještě oplocená. Kdo každý týden srazí srnce ať se pojistí. Otázkou spíš je o co se pokoušíte pánové? Jak souvisí srážka se zvěří se škodou na lese?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.11.2020 22:15 Reaguje na Jarek Schindler
Stěžovat si může jít na lampárnu, to prostě k životu patří, jim se nic nestalo a pojištěné to měl.

Nevím oč se snaží ostatní, ale mne osobně lehce nadzvedlo toto: "Jo zažil, řidič jel jak prase. Takže většinou je to nepřizpůsobení rychlosti a nerespektování výstražných značek." ... což je velmi eufemisticky řečeno velmi diskutabilní a nepodložené tvrzení. A to já nemám rád.

Já jsem v tomto pověrčivý a tedy nehodlám nic zakřiknout, ale je mi jasné, že i když si člověk nehraje na Loeba na Korsice, tak ke srážce se zvěří muže dojít velmi lehce. Stačí mít smůlu a nenadělá s tím nikdo nic, ani ten Sebastian ne. To je jak vožralej na silnici v zatáčce, nejlépe v noci. A taky to budou zkoušet, že jste měl předvídat a přizpůsobit ... na tyhle formulace jsem docela alergickej.

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.11.2020 05:52 Reaguje na Svatá Prostoto
Tak vás osobně nazvedne když popíši děj u kterého jste nebyl? No a diskutabilní či nepodložené tvrzení? Opravdu chcete tvrdit, že rychlá jízda není jedním z nejčastějších důvodů jakýchkoliv havárií a jedním z nejčastěji pokutovaných přestupků? I toto je ničím nepodložené tvrzení?
Takže ještě jednou a budu se snažit psát , abyste to pochopil, hodně pomalu.
Bavím se o škodách zvěří na lese a tak opravdu zde nechci rozebírat škody na zvěři. Stačí?
Nahoře máte to, s čím ve výpočtu sedmimiliardových škod nesouhlasím. Je zajímavé, že předtím někteří požadovali adresnost. No a když ji mají tak se nevyjádří.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

27.11.2020 12:35 Reaguje na Jarek Schindler
Pokuty nechme stranou, ty s nehodovostí souvisí opravdu velmi velmi volně.

Co se týče rychlosti a jejímu vztahu k nehodovosti, je potřeba odlišovat dvě kategorie. Překročení max povolené rychlosti a nepřiměřenou rychlost. Nejedná se rozhodně o synonyma. K nehodě z důvodu nepřiměřené rychlosti přitom může dojít, a velmi často také dochází, aniž by současně došlo k překročení maximální povolené rychlosti v daném úseku.

Rychlá jízda je pak pojem zcela subjektivní a nemá smysl s ním vůbec operovat.

Jinak pro info ...

https://www.povinne-ruceni.com/clanky/nejcastejsi-priciny-dopravnich-nehod/

A na závěr a ještě jednou, abyste to pochopil na oplátku vy, neřeším škody zvěří na lese, ale vaše nesmyslné tvrzení, že za většinu srážek se zvířetem si mohou řidiči sami.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.11.2020 02:08 Reaguje na Svatá Prostoto
Bohužel, původně byla řeč o škodách zvěře na lese.
Jak jsou tedy vyhodnocovány tyto nehody?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

25.11.2020 16:56 Reaguje na Jarek Schindler
Neberete v úvahu jeden podstatný fakt. Ohryz se nevztahuje pouze na zelenou hmotu, ale třeba i na kůru. A určitě víte, že pokud je u stromku ohryzána kůra včetně spodních pletiv na větší části obvodu kmene, strom může zahynout. A jenom pro doplnění - jelení zvěř dokáže ohryzat kůru i na šedesátiletých stromech.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

25.11.2020 18:19 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Já vloni viděl v lese suchý klen,opravdu již docela vysoký strom, ale s tenkým kmenem.Tak jsem šel blíž, a kůra byla sedřená. Takže vysoká opravdu dokáže zacvičit i se vzrostlým stromem všemi možnými způsoby(ohryz, výtluk, loupání)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 00:46 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nepovídejte pane Šeděnko. Fakt? Snad jen, že ten ohryz se vůbec nevztahuje k nějaké zelené hmotě a je jen a jen o té kůře. Stejně tak jako loupání. Rozdíl mezi loupáním a ohryzem je potom v době vzniku škody a podle té doby v provedení. A že je vysoká schopná ohryzat kůru dokonce na šedesátiletých stromech? No vidíte, panu Erberovi to loupe a hryže i v porostech V a VI.věkové třídy. Tedy ve věku 81 až 100 a 101+).
Odpovědět
DA

DAG

26.11.2020 08:50 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ano zvěř pro své fyziologické potřeby a bude les vždycky ničit.
Důležité je jaké procento. Několik zničených stromů nic neznamená. Stejně musíte udělat probírku.
Problém je u smrku, kdy loupání zasahuje velké procento porostu a stromy pak napadá pevník krvavějící. A je po lese.
Ale smrk je fuj a tak vysoká zvěř pomáhá k přeměně struktury našich lesů :)))))
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 11:52 Reaguje na DAG
Jde o to jestli je to opravdu jenom fyziologická potřeba nebo reakce zvěře na stres způsobený neschopností se díky vyrušování normálně v klidu napást. Řeč je samozřejmě o ohryzu a loupání.
Pokud by to byla pouze fyziologická potřeba tak by to loupání mělo být po celé ploše její 24 hodinové aktivity. No a ono se bohužel vyskytuje většinou na jejich denních stávaništích.
Odpovědět
DA

DAG

26.11.2020 12:06 Reaguje na Jarek Schindler
Vynikající poznámka. Ohryz je naplnění žaludku potravou. Ale loupání je daleko složitější. Dochází k němu totiž jen v určitém období a nevypadá to, že by to bylo kvůli hladu. Mě přijde jako kdyby hledali nějakou specifickou látku, která v těch smrcích je. Ale je to jen teorie.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 13:54 Reaguje na DAG
Myslíte, že by si ta zvěř ten žaludek nenaplnila normálně raději něčím jiným než kůrou? Normálně má vysoká pět pastevních period. Srnčí jedenáct. No a vysoká v houštině z které vyleze až za tmy se většinou nenapase a pást se má normálně i přes den. Jo a jinak hledá vlákninu a tříslovinu.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

26.11.2020 16:57 Reaguje na DAG
U nás pamětníci šlechty ještě z let před rokem 1945 vypravovali, že lesník musel zastřelit každý kus vysoké, jakmile začal loupat/ohryzávat, prý to byl i její zlozvyk. Na zimu si navíc zvěř stáhli do obůrek, případně v lesích zvěře měli málo, ale měly obory o ploše set hektarů. Trochu mi to připomíná doby za socialismu, kde se naši myslivci smáli západním Němcům, že ve svých lesích nemají zvěř, a jezdí k nám střílet. Nad tím je dobré se skutečně zamyslet, zda byli ti Němci "hloupí".
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

26.11.2020 18:03 Reaguje na Pavel Jeřábek
Tohle je reakce, která stojí za přemýšlení. Ono to bylo stejné i s černou zvěří.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2020 19:21 Reaguje na Pavel Jeřábek
Opravdu si myslíte pane Jeřábku, že v tom Německu neměli zvěř , nebo ji tam měli méně? Není to spíš tak, že pro ně bylo podstatně levnější lovit u nás? Opravdu asi nejsou hloupí a dokonce uměli, jak je vidět i počítat.
Zajímavé, že dnes tam na tisíc hektarů loví asi o třetinu víc zvěře než se loví u nás. To také stojí za přemýšlení.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

25.11.2020 16:46
výborný článek autor ví
Odpovědět
DA

DAG

25.11.2020 19:00
Mám dotaz. Je to teda už jedno, protože u nás už jehličnaté stromy nejsou, ale zajímá mě to. Píšete, že jste nechával cca. 400 SM/ha. To číslo mi přijde na starší porost poměrně vysoké a v mladším porostu do 60ti let zase nízké.
Měl bych obavy, že v mladších porostech s dosti nekvalitně udělanými probírkami mi to pobere vítr. Na jaké zakmenění (protože v mladých porostech se zakmeněním pod 0,7 by zároveň mohl být problém s úřady) a štíhlostní koeficient jste se dostal?
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

26.11.2020 18:13 Reaguje na DAG
Článek je publikovaný v lesnické práci 2/2019. Detailněji je z mé strany popsáno na mém webu: www.aleserber.cz Suma je orientační.
Ke smrku jsem psal článek do Vesmíru: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2019/cislo-4/prestavba-smrkovych-monokultur.html. Článek najdete na mém webu v pdf.


Proč je nutné pro zlepšení chovu zvěře přistoupit ke snížení stavu zvěře (je to zdůvodu zlepšení životních podmínek, úživnsoti, krytu apod.), jsem uvedl v tomto článku:

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alesn-erber-lesnici-versus-mocna-myslivecko-drevarska-lobby-ring-volny

Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

26.11.2020 22:48 Reaguje na Aleš Erber
Ale ani snížení stavu zvěře nevede ke snížení škod na lesních porostech.Ostatně,proč se zvyšují škody od srnčí zvěře a jak je snižovat je popsáno v knize Škody způsobované srnčí zvěří. Okus a Vytloukání od Erwina Engessera. Petrův Zdar
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

27.11.2020 08:40 Reaguje na Jan Knap
Já se orientu na základě zkušeností svých a dlouhodbých zkušeností kolegů z ČR i ze zahraniční.

Samozřejmě to není jen o snížení stavu zvěre, ale o celkovém jiném přístupu ke krajině - o její úživnosti, krytu a péči.

Doporučuji vám nastudovat níže uvedené texty:
https://www.asz.cz/cs/brozury-a-publikace/prirucka-prestavba-lesa-potrebuje-lov.html

https://prosilvabohemica.cz/wp-content/uploads/2019/08/1908-Lp-26-29-Foit.pdf

http://www.silvarium.cz/lesnictvi/dirk-roger-eisenhauer-jde-o-dosazeni-pestebnich-cilu-ne-o-zisk-z-myslivosti
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

27.11.2020 22:11 Reaguje na Aleš Erber
Tak u těch škod rozhoduje hodně faktorů a svádět všechno na zvěř a myslivce se mě zdá značně zjednodušené. Měly by se vzít do úvahy a spočítat škody, za které může nesprávné zemědělství, odvodńování lesní půdy budováním nových a nových cest pro těžké stroje v lesích, poškozování lesní půdy těžkými stroji, snaha budovat lesní plantáže, kde smrk pouze nahradí jeden-dva druhy listnáče a td. Takhle to vypadá, že stálé napadání myslivců a tvrzení o přemnožené spárkaté zvěři je účelová propaganda, aby se určitá skupina dostala k vlastním honebním pozemkům a mohla si hrát na Trautenbergy .A celé to je podporované takzvanými ochránci, kteří tím odvádějí pozornost od toho, že část těchto problémů a škod vznikla jejich vinou. Pochopitelně jsou rozdíly v každé oblasti. Bydlím v podkrkonoší,v okolí žádné pole, jenom pastviny. I když nejsem myslivec, tak v přírodě se pohybuji od dětství a to už pár desítek roků je. Za tu dobu neregistruji, že by se nějak významně změnili stavy spárkaté, narazit u nás na oplocenku byl a je unikum a nějaké škody na lesních porostech neregistruji. Sám mám 3,5 ha pozemek, spárkatá mě tam zimuje a škody prakticky 0 a to tam mám semenáčků více než dost. Bratranec má několik lesních pozemků roztroušených po okolí, celkem 15 ha a nějaké škody neregistruje. Petrův Zdar
Odpovědět
DA

DAG

27.11.2020 10:00 Reaguje na Jan Knap
Tak z lesnického hlediska by byla nejlepší zvěř, žádná zvěř. Ať totiž pěstujete les věkových tříd nebo výběrový les, tak stejně chcete kvalitní sortimenty.
Člověk nechceme, aby les patřil zvěři jak před příchodem lidí, ale chceme ho využívat.
Teď jde jen o rozumný kompromis.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

27.11.2020 13:11 Reaguje na DAG
To jste na velké omylu. Lesníci ví, že zvěř do lesů patří a chtějí ji tam mít! Jenže musí být ve vyváženým stavu s lesním ekosystéme. Jednodušeji: les musí uživit zvař tak, aby mu nadmíru neškodila. V bohatě strukturovaných lesích je zvěře víc a méně škodí. Rozumný kompromis je, aby myslivecká veřejnost pochopila, že je nutné snížit stavy zvěře k vypěstování pestřejších lesů, aby pak v nich mohlo žít i více zvěře s akceptovatelnými škodami pro vlastníky lesů, kteří tím nemusí vynakládat nemalé částky na prevenci proti škodám zvěří. Tyto prostředky pak můžou přeorientovat do mezd lesních dělníků a těžařů, jenž jsou desetiletí podhodnocené, a proto je o obor malý zájem a poměr českých pracovníků v našich lesích na ústupu.
Odpovědět
DA

DAG

27.11.2020 14:52 Reaguje na Aleš Erber
S tím co píšete souhlasím. Také si myslím co vy. Říkám to pořád, pod zapojeným sm porostem se zvěř jehličí nenažere, tak Ať se nediví, že mu tam nic neroste.
Jen ten stav zvěře musí být prostě neúměrně nižší než před příchodem člověka.
Dle mé ničím neověřené teorie si myslím, že přes absolutní obsazení teritorií vlky, rysy a medvědy tu bylo mnohem více zvěře než dnes. Navíc zde byli velcí spásači. Dle mého les byl spíše řídký a nezapojený se stromy zavětvenými až skoro k zemi.
Až s omezením zvěře se les dal pěstovat.
A znám lesníky, kteří si myslí, že zvěř do lesa nepatří ;)
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

27.11.2020 16:23 Reaguje na DAG
Souhlas. Tak to bylo :-)

Ne nadarmo se říká, že střední les (kde charakter lesa je velmi blízko vámi popisovanému stavu) je ideál tvar pro myslivost a pěstování tlustých stromů - především pak dubů. ...
Já takové lesníky neznám a nikdy jsem se s ními nesetkal. Alespoň víte, jak to vnímám já ...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.11.2020 17:55 Reaguje na Aleš Erber
Obdivuji Vaši odvahu stavět se proti trendu zahuštěných přeštíhlených věkově a druhově nediferencovaných porostů. Ostatně, že se karta začíná pomalu obracet, je zjevné i z čerstvé zprávy, že se lesočeši rozhodli akceptovat výhrady odborných společností a k prosvětlování porostů na Soutoku.
Přeju pevné nervy a (po zahradnicku) "Ať to roste"
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.11.2020 17:57 Reaguje na Jakub Graňák
Opr: ...a přistoupí k prosvětlování...
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

28.11.2020 10:00 Reaguje na Jakub Graňák
Díky: Na Soutoku jsem byl letos poměrně často. Snad se to tam už konečně chytne za rozumný konec.

Zde pro zajímavost ...

https://archiv.ihned.cz/c1-66795230-vedci-a-lesnici-se-prou-o-to-jak-pecovat-o-krajinu-staletych-dubu-lesy-kolem-dyje-jsou-evropsky-unikat
Odpovědět
Hu

Hunter

27.11.2020 20:59 Reaguje na Aleš Erber
Vy neznáte Jana Metzla? Že jste v tom spolku Pro Silva spolu :-).
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

28.11.2020 10:01 Reaguje na Hunter
Já znám všechny. Jsem i členm ČMMJ :-)
Odpovědět
Hu

Hunter

28.11.2020 11:03 Reaguje na Aleš Erber
Tak zrovna J.Metzl (a i M.Košulič) nejsou zrovna ti, kteří by souzněli s vaší představou o přítomnosti spárkaté v lese, mají názory hraničící až s extrémem (vystřílet, uzavřít do obor..). Takže mě poněkud překvapuje vaše tvrzení, že takové lesníky neznáte :-), což ve mě nebudí zrovna důvěru.
Odpovědět
Hu

Hunter

28.11.2020 11:04 Reaguje na Hunter
Btw. já členem ČMMJ nejsem :-).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.11.2020 11:16 Reaguje na Hunter
Co máte proti panu Košuličovi? Přijeďte se podívat, jaké tady máme díky němu krásné smíšené lesy
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.11.2020 05:48 Reaguje na Jakub Graňák
Nepsal jste náhodou jen o pár komentářů výše o deseti tisících hektarech kalamitních holin na dohled z okna? Nějak tomu nerozumím. Co tam tedy máte? Krásné smíšené lesy nebo desetitisíce hektarů holin? Obojí asi při těch rozlohách možné není a jedno jaksi vylučuje druhé.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.11.2020 09:15 Reaguje na Jarek Schindler
Do vzdálenosti,cca 5 km smíšené lesy, od vzdálenosti 5 km kalamitní holiny, najděte si na mapách Linhartovy a rozlídněte se kolem, pak si najeďte na Město Albrechtice a dál na západ a udělejte to samé, všechno to přehlídnu z okna.
Že něčemu tak nějak nerozumíte, to bude asi taky od narození že?
Odpovědět
Hu

Hunter

29.11.2020 10:08 Reaguje na Jakub Graňák
Neumíte číst? Extrémistické názory na spárkatou zvěř.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.11.2020 10:42 Reaguje na Hunter
Jakže jste to říkal? Na hrubý pytel hrubá záplata? Nebo tak nějak?
Odpovědět
Hu

Hunter

29.11.2020 16:00 Reaguje na Jakub Graňák
O co se vám zase jedná? Jasně jsem napsal, že mi vadí extrémistický postoj dotyčného ke spárkaté zvěři. Co na tom nechápete?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.11.2020 16:53 Reaguje na Hunter
jedná se mi to, že vzhledem k tomu jaké názory zde zastáváte, se nelze příliš divit názorům pana Metzla. Toť vše
Odpovědět
Hu

Hunter

29.11.2020 18:20 Reaguje na Jakub Graňák
A na to jste přišel jak?
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

28.11.2020 11:44 Reaguje na Hunter
Vždyť jsme vám napsal, že znám všechny. M. Košuliče a i váženého pana Metzla znám samo sebou taky a dlouho. Jsou to mí učitelé praktického lesnictví.

Vaše tvrzení je zcela mylné. Milan i Metzl zastáváme stejný názor o vyváženosti lesa a zvěře v lesních porostech. Asi přebíráte názory po svém.

Prosím, a to s velkou vážností, takovou lež o vystřílení spárkaté zvěře či její uzavírání do obor už nikdy nepište a nešiřte. Dělá to akorát zle.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

28.11.2020 21:28 Reaguje na Aleš Erber
O vystřílení zvěře nepsal, to je pravda.

"2. Zrušit chovy všech druhů škodící zvěře a tuto zavřít do obor a ve volnosti lovit „na potkání“. Vážit si přítomnosti predátorů"

Jan Metzl: Proč mizí královna dřevin z našich lesů
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.11.2020 06:09 Reaguje na Jan Olejníček
Ono by se toho určitě našlo víc pane Olejníčku. Taková nenávist ke zvěři, jaká se zkoncentrovala v osobě pana emeritního správce se hned tak nevidí.
Odpovědět
Hu

Hunter

29.11.2020 10:40 Reaguje na Jan Olejníček
Zrušit chov všech druhů škodící zvěře je jen eufemizmus pro vystřílení zvěře ve volnosti. Nic víc, nic míň.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

29.11.2020 11:38 Reaguje na Hunter
I to "lovit na potkání " nepotřebuje vysvětlování.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

29.11.2020 11:59 Reaguje na Jan Olejníček
Tak vidíte ...
Odpovědět
Hu

Hunter

29.11.2020 10:28 Reaguje na Aleš Erber
Chcete mi tu snad tvrdit, že lžu? M.Košulič - Cesta k přírodě blízkému hospodářskému lesu,str. 410, přečtěte si to sám. Metzl - co se týče působení tohoto pána na LS Karlovice, existuje dostatek písemných důkazů a řada svědectví, které lze doložit. Snad za všechny jeden citát: "Musí povstat osvícený státní úředník, který rozhodne jako před 200 sty lety Josef II. o zrušení mysliveckého chovu jelena ve volné přírodě. Mysllivci jej mohou přemístit do obor". Eufemisticky řečeno. Pokud tedy oba pánové byli vašimi učiteli, tak je mi jasné, jak by to povýšení myslivosti podle vás vypadalo. Přiznejme si tu otevřeně, že jde jen o minimalizaci nákladů a maximalizaci zisku na úkor zvěře. Vystřílet, abychom ušetřili. Prostě jako vždy, jde jen o prachy a pokus jak to zabalit do hávu sladkých řečí.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

29.11.2020 11:55 Reaguje na Hunter
Já vám tu stále dokola tvrdím, že to tak není, a vy se mě stále podsouváte, že říkám a píšu zcela něco jiného. Chápu, že vybíráte ten až extrémistický pohled na věc. A má to do jisté míry pravdu, že to tak může být pochopeno. Jsem si jist, že to tak ale není a části textu jsou vnímány jakože vytrženy z kontextu. Ale když tak ať zareaguji sami. Nebo jim napište, jak to tedy je.

Jak to vnímám? Ano, je snaha o snížení negativního vlivu zvěře na lesní ekosystém (to neznamená absolutní vystřílení zvěře a přes její chov JEN do obor), kvůli kterému musí vlastík lesa vynakládat preventivně nepřiměřené vysoké finanční prostředky (více jak 1 mld. Kč - suma všech vl. či správců lesů), jenž by mohl přesunout třeba do mezd lesních dělníků a těžařů, aby byl i tento obor atrativní a udržili jsme české pracovníky v lesích.

Omlouvám se, vy to tak nenmáte, ale pro mne je těžař, lesní dělník, chlap s koněm cennější a důležitější než chov jelena a udržení zvěře na vysokých stavech, jak byste to očivedně chtěl vy, aby jste mohl pohodlně a bez velkého čekání slovit a vidět při každé procházce po lese zvěř ve velkých rudlech.

Víte tomu se říká odpovědnost vůči rodinám, které zaměstnávám! A jestli by to mělo znamenat udržet tyto lidi v lese ve vazbě na jejich ekonomické zdraví,plěnéní jejich závazků vůči např. nájmu, úvěru atd., tak fakt zvěř je až na druhém místě. Ve své podstatě je myslivost koníček. Tuto odpovědnost si fakt musí uvědomit každý vlastník lesa. Je jasný, že mnoho vlastníkům lesů jsou sociální aspekty lidí, kteří pracují v lese absolutně u zadnice a dávájí zvěři větší přednost. To je taky dopad, proč je nedostatek lesních pracovníků v českých lesích! A běžní myslivci, kteří projdou jen mylsiveckým kurzem (nikolik vč kurzem o pči o krajinu) tyty aspekty bohužel vůbec nevnímají.

Věřím, že alespon trošku pochopíte proč vlastníci a správci lesů tlačí o snížení stavu zvěře. Mnohým jde fakt o přežití, když jim kůrovec sežral veškeré dřevo, které bylo jejich příjmem.

Snad jsem vám rozšířil důvody, proč alespoň já, chci snížit škody zěvře.

Berte to tak, že tohle je jen mé stanovisko! Nevím, jak to mají ostatní, protože do jisté míry máte taky pravdu. Hamižnost a touha po prachách je obrovská. Káže se voda a pije se víno!Zdar
Odpovědět
DA

DAG

29.11.2020 13:38 Reaguje na Aleš Erber
No kalamita je extrém a spousta firem bude mít brutální problémy. Ovšem zde bude muset zasáhnout stát a zvěř s tim nemá nic společného. Naopak pro některé majitele lesů bude myslivost dalších čtyřicet let jediný příjem z lesa. Co se týče pracovníků, tak si myslím, že težaři maji nyní velice dobré peníze. Pěstební činnost je horší. Dle mého jsou vysoké platy jen sen. Musel by jste dát zaměstnancům vic peněz než ve fabrice a i kdyby ty škody co píšete byla skutečně pravda, tak pochybuji, že skončí v kapsách zaměstnanců. Je to sezónní práce a majitelé si stejně najmou ukrajince, kteří jsou levnější a popravdě dělají daleko lepší práci než Češi. Vaše myšlenka se mi moc líbí, ale nevidím ji reálně.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

29.11.2020 17:27 Reaguje na DAG
Chytrý vlastník lesa, pokud bude mít chov zvěře ve vlastních rukou, bude tlačit na minimalizaci nákladů. Já ji vidím v úsporách nákladů na preventivní ochranu proti škodám zvěří, a to s bonusem, že bude les regenrovat celý, či rychleji odroste okusu atd. Kde jinde mají vl. lesů hledat úspory v rámci správy lesů? Myslivost byla, je a vždy bude ztrátová činnost. Lidi s pilkami mají konečně odpovídající platy. Na téma nízkých mezd jsem napsal článek do Lesnické práce do Zemědělce. Identifikace příčin a jak z toho ven. Články najdete zde: http://www.aleserber.cz/inpage/priciny-nedostatku-lesnich-pracovniku/?preview_secret=05a5e8e0122f81d66486ba57e2588004
Práce ve fabrice je specifická a v lese taktéž. Není to vždy jen o penězích. Velký souhlas s tím, že uspořené peníze skončí ve zvýšených mzdách. Toto právě kritizuji ve zmíněných článcích a ostře pálím do svých řad! Prostě padni komu padni! I právě toto téma řeším. Asi jediný v ČR. Ani výzkumníci sociálni aspekty téměř neřeší. Maximálně se to v nějakých dokumentech zmíní. lesnické práce nejsou jen sezónní práce. To jste na valým omylu. Nicméně hodně to tak probíhá. I s těmi Ukrajincemi máte pravdu. Otázka je někdy kvality. Nicméně je nutné položit si otázku, je to správně, že jsme to takhle dopracovali. Proti Ukrajincům nic nemám.
Díky, je to témá, které by se mělo více řešit. Díky za reakci na toto téma :-)
Odpovědět
DA

DAG

30.11.2020 08:10 Reaguje na Aleš Erber
Víte, já Vás chápu a Váš přístup se mi samozřejmě líbí. Vždycky je to o lidech. Ovšem ne každý není takový. Dám příklad. Jsem majitel lesa a mám vlastní honitbu. V oblasti vysočiny kde je zastoupení smrku přes 90% jiné dřeviny jsou jen na suťových a xerotermních stanovištích(a že takové lesy na vysočině bohužel jsou) Kůrovec mi z toho udělal holiny. Prodám dřevo, shrábnu kompenzace, budu kupovat levné sazenice, aby těch dvanáct korun dotace pokrylo sázení a ještě něco zbylo. Vím totiž, že jsou to poslední peníze, které z lesa v životě uvidím. Zasázím snížím stav zvěře. Propustím všechen personál a na péči si budu najímat. Nechám to odrůst. A budu se snažit mít co nejvíce zvěře a prodávat povolenky, trofeje a zvěřinu. Z toho v podstatě budu žít. No a počkám dalších pár let než si najmu lidi na prořezávky. Je to případ extrémní, ale vypovídá o fatální situaci na vysočině. Doufám, že to zase nevyvolá nějakou nesmyslnou diskusi, jako když jsem napsal druhý extrém, že z lesnického hlediska je nejlepší žádná zvěř ;)))
Odpovědět
Hu

Hunter

29.11.2020 17:23 Reaguje na Aleš Erber
Pane Erber, obávám se, že spíš něco podsouváte vy mě a ano, myslím si, že říkáte něco jiného než myslíte. Zřejmě žijete v domnění, že jsem jakýsi myslivecký fanatik, což je velký omyl. Tzv. lidové myslivosti lze jistě vyčítat řadu věcí, jedna z nich je neochota lovit nebo přímo zašetřovat holou samičí zvěř. Lovem samčí zvěře samozřejmě ještě nikdo nikdy stavy nesnížil. Proti snížení stavů spárkaté zvěře nic nemám a např. současné rozšíření doby lovu řady druhů spárkaté zvěře vítám, je to podle mě jedna z možných cest. Na druhou stranu myslivci nevytvořili smrkové monokultury, často ve zcela nevhodných LVS, které jsou pro zvěř hladomornou a pak následuje velké divení a neschopnost tyto porosty nebo kalamitní plochy nějak obhospodařit.Ale to je neschopnost a chyba vašeho oboru. Řešit to vystřílením zvěře cesta není. Dojemné řeči o sociální situaci lesních pracovníků na mě žádný dojem nedělají, ostatně tyto lidi občas zaměstnávám. Btw. by mě docela zajímalo, zda při současném hysterickém preferování výsadby listnáčů někoho napadlo, co se stane s populační hustotou např. černé zvěře, až z těch dubů po nějakých cca 25 letech začnou padat ty tuny žaludů, takže černá kromě celoroční nabídky vysokoenergetických plodin na zemědělské půdě bude mít další, lehce dostupný zdroj potravy. Já už se toho nedožiju. Nicméně, jak je vidět, tak na uvedenou problematiku máme odlišné názory a těžko to tady něja vyřešíme. Jak už jsem uvedl dříve, shodnu se s vámi v řadě věcí, ale v této otázce nikoliv.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

29.11.2020 17:39 Reaguje na Hunter
No dle vašich vyjádření se tak prezentujete. Nevím, ale asi jste si téměř nepřečetl rozhovor nebo texty, které jsem napsal, protože mojí prvotní snahou je vytvoření lepší úživnostnosti lesů, a to se právě snažím. Takže s těmi hladomornami se na 100 % shodneme. Ta cesta je někde uprostřed samozřejmě. O lovu jen samčí zvěře jsem neřekl ani slovo. Stejně tak jsem nikdy nekrizival myslivce. Naopak jsem je vždy podporoval, protože my, lesníci, je potřebujeme. A ano, včas připravit lesů na klimatickou změnu, budovat pro zvěř lepší prostředí v lesích je chyba našeho oboru, tedy spíše velké většiny vlastníků a správců lesů. A státní lesy nejdou tomu moc příkladem. Takže si myslí, že i tady se na tom shodneme. Nemyslíte? A s dojemnými řečmi o sociálních aspektech jsem nechtěl udělat dojem. To bylo konstatování věci a mrzí mne, že tento problém jste takto pojmenoval.
Odpovědět
Hu

Hunter

30.11.2020 06:28 Reaguje na Aleš Erber
Ach jo, už mi zase něco podsouváte. Vaše články jsem četl (možná ne všechny). A nevidím důvod se vyjadřovat např. k vašim článkům o platech v lesnictví, nebyli to myslivci ani zvěř, kdo rozhodl o přechodu na tzv. manažerský způsob řízení LČR a oddělení pěstební činnosti, správy a těžební činnosti. Důsledkem je podle mého akorát brutální zanedbání péče o les (výběrová řízení). Stejně tak současné slučování lesních správ, kdy územní celky budou tak velké, že to nepůjde obsáhnout. Ale i o tom rozhodovali tzv. manažeři a je to problém vašeho oboru, který byste si měli vyřešit vy jako lesnický stav. A nezlobte se, domnívat se, že vlastník (jakýkoliv), finanční prostředky ušetřené na ochraně rozdělí les pracovníkům mě připadá přinejmenším jako utopie a bezbřehá naivita, ale spíš bych to nazval jinak.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

30.11.2020 07:52 Reaguje na Hunter
Kdo nechce pochopit, nepochí. Vás bych chtěl fakt potkat :-D

Lesnictví a myslivost patří neodlučitelně k sobě včetně těch stavů, o kterých píšete. Je vidět, že absolutně nechápete věci zcela komplexně. Ke všemu máte hrubé nedostatky o lese a špatné inf. Pod vámi bych rozhodně dělat nechtěl.To není naivita, ale racionalita udržitelného hospodaření. Mějte se fajn, díky za diskuzi a slunce v duši.
Odpovědět
DA

DAG

29.11.2020 13:30 Reaguje na Aleš Erber
Ano pro myslivost je to, díky uzivnosti to nejlepší. Někteří nemyslivecti lesníci si ro myslí. Samozřejmě jich je velice málo. Odpovim i mimo vlákno na diskusi k panu Metzlovi. Jeho články jsem četl a skutečně to nešlo nepochopit jako extremismus. Ale myslím, že to do této diskuse nepatří a navíc tento hlas je osamocen.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

28.11.2020 17:41 Reaguje na DAG
Záleží na úhlu pohledu, jak pro koho. Stále z nikoho nevylezlo, jak dlouho ty stavy držet snížené. Myslím že pokud k tomu dojde, bude to už navěky. Protože tady jde především a hlavně o zisk vlastníků a nájemců lesních pozemků. Takže jaký kompromis?
Odpovědět
Hu

Hunter

29.11.2020 17:29 Reaguje na Jarda Vesničan
Obvykle se udává, že několik desetiletí, což je velmi vágní časová představa, která v reálu navozuje tzv. furtum furt.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

29.11.2020 17:43 Reaguje na Jarda Vesničan
Dokud se nezlepší stav lesního ekosystému a les neodrůstá bez většího (akceptovatelného) poškození. mě se to povedlo během pár let. je to odvislé od podmínek prostředí. Řekne vám to sám les ..
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

26.11.2020 16:21
Tohle učili na střední lesnické škole v minulém režimu v rámci předmětu "Pěstování lesů". Minimálně náš učitel, který pamatoval staré šumavské lesníky. Jen se to nějak průmysl, veřejnost a myslivci považovali za náročné. Takže ještě tak sto let, lesy se samy pro nedostatek vody rozestoupí na vzdálenost jako třeba v buši v Austrálii a budeme super.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

27.11.2020 22:33
Taková menší vsuvka ke kampani proti myslivcům a tvrzení,že za všechno může přemnožená zvěř jejich vinou, kterou provádí určitá skupina, která by chtěla mít vlastní revíry a hrát si na honoraci a které v tom podporuje určitá skupina ochránců, aby zamaskovala vlastní chyby, které stojí za částí problému. Z dnešních Krkonošských novin ze článku o veterinářích a nebezpečí prasečího moru.Účinnou zbraní proti šíření moru je snížení stavu divokých prasat.Myslivci na Náchodsku nás ale překvapili. Než s prasaty ,tak větší boj svádíme s vlky,říká jednatelka Okresního mysliveckého spolku Náchod Jana Jirmanová.Velké stavy divokých prasat nemáme,spíš jsou na Jaroměřsku,na Broumovsku je prasat málo.Z poslední naháńky na Janovičkách se vrátili s prázdnou .Tady to rozpráší vlci, nemáme zde ani spárkatou zvěř(expert na všechno pan Malík ovšem tvrdí pravý opak-moje osobní poznámka)Trefili jste špatně,my v revíru černou zvěř vůbec nemáme,hlásí i Jaromír Baše z Mysliveckého spolku Rasošky u Jaroměře,něco by mohli mít u hranic s Polskem.Nimrod Rudolf Kunt z Dolan u Jaroměře potvrzuje,že s přemnoženými prasaty ani tady nebojují.Petrův Zdar
Odpovědět
DA

DAG

29.11.2020 13:42 Reaguje na Jan Knap
No to neznamená, že tam ta zvěř není, jen že je opatrnější.
Divočáků je výrazně méně. Po tom co se do nich kvůli prasečímu moru šáhlo v roce 2017.
Dlouhodobě jsme stříleli 50ks ročně. Už tri roky to je okolo 35ti ks. Takže pokles cca 25%.
Odpovědět
Hu

Hunter

29.11.2020 17:31 Reaguje na DAG
Tato situace bych řekl, že je celoplošná. Vždy, když jeden rok bylo dosaženo řekněme rekordního úlovku černé zvěře, následoval další rok pokles.
Odpovědět
MK

Milan Košulič

29.11.2020 15:17
Souhlasím, v rozhovoru se rozebírá jeden z největších problémů českého lesnictví - příliš husté lesy, po lesnicky příliš vysoké hektarové zásoby. Všimněte si například, že pokud někde uvnitř kalamitní oblasti odolávají některé smrkové nebo borové porosty, jsou většinou řidší než je obvyklé a většinou plné podrostu. I jednotlivé odolávající smrky mají skoro vždy velkou korunu.
Odpovědět
MK

Milan Košulič

29.11.2020 17:28
Byl jsem vyzván, abych se vyjádřil k extrémním výrokům Jana Metzla a Milana Košuliče staršího (autora knihy Cesta k přírodě blízkému hospodářskému lesu). Jejich názory znám velmi dobře, Košulič st. byl můj otec a s J. Metzlem diskutujeme často dodnes, m.j. o škodlivosti veřejných výroků typu "vystřílení zvěře".

1. Zrušení chovu některých druhů (výrok použitý v uvedené knize) neznamená vystřílení ve smyslu úplné likvidace populace určitého druhu na určitém větším území. "Chováme" domácí zvířata, andulky a podobně, ale "chov" ve spojení s volně žijícími živočichy je nesmysl. Tento věcný nesmysl bohužel je a asi ještě dlouho bude součástí chápání obsahu myslivosti. Když něco chovám, tak je to na mě zcela závislé a mimo jiné to musí být ve stáji nebo aspoň za plotem a měl bych umět spočítat chované kusy. Místo chovu volně žijící zvěře za nepřítomnosti jejich přirozených predátorů by měla nastoupit účinná redukce při co možná největším omezení stresujících vlivů s cílem návratu rovnovážného stavu mezi zvěří a jejím prostředím, včetně návratu velkých šelem všude, kde to jen trochu jde.
Někde to může znamenat tak nízké stavy, že se zvěř stane takřka "neviditelnou". Toho v našich podmínkách lze jen obtížně dosáhnout a hlavně alespoň několik let až desítek let udržet. Myslivost ve smyslu "chovu" zvěře v takové situaci bude neudržitelná, zůstane jen lov, ovšem nikoliv jako koníček, ale jako tvrdá práce. Jestli přitom budou v dané oblasti 2 nebo 20 ks/1000 ha, je úplně jedno, nikdo to nikdy nespočítá. Příkladem takové oblasti mohou být naše horské lesy, kde převažuje smrk a potřebujeme tam uchránit každou jedličku a další dřeviny, které přirozeně nalétnou (a že jich v oplocenkách je často mnohem víc, než dokážeme vysázet). Nebo tam nic kromě smrku a třtiny není a tím spíš tam potřebujeme udržet každou uměle vysázenou JD (dnes to znamená ji v horském lese trvale oplotit na desítky let).
Vytržení jednoho výroku z celé kapitoly zkresluje její smysl. Opravdu je třeba znát celý kontext a v tomto případě číst pečlivě celou kapitolu o přirozené obnově a zvěři v uvedené knize.

2. Metzlovo "vystřílení" je silně emotivní výrok člověka, který se roky snažil změnit stav horských lesů na jedné lesní správě a viděl, jak je to obtížná až beznadějná snaha. Já bych takový výrok veřejně nepoužil.

Podstatné je v obou případech jedno: dosažení a udržení rovnováhy. Kdo chce, ten to chápe, nebo aspoň hledá odpovědi, aby pochopil. S někým, kdo nechce pochopit, je obvykle každá diskuse zbytečná.
Odpovědět
DA

DAG

30.11.2020 07:52 Reaguje na Milan Košulič
Pan Metzl chudák musí pěkně škytat. Jeho články tady na ekolistu skutečně zaváněly skoro extremismem. Ale. Pokud jsem pochopil, tak si zamiloval jeřáb. A snažit se na několika tisících hektarech smrkové monokultury sázet jeřáby??? I kdyby tam bylo jenom jedno zvíře, tak si přijde kousnout. Má být naštvaný na systém ne na zvěř. Nebo si měl zamilovat břízu. Dá se sít a zvěř ji tolik nebere ;))))
Odpovědět
MK

Milan Košulič

29.11.2020 17:54
Byla tady také řeč o vykazovaných a uplatňovaných škodách dle vyhlášky č.
55/1999 Sb. V této vyhlášce je mimo jiné v § 14 odst. (3) Mimořádnými opatřeními jsou zejména vynucené meliorace (odvodnění, zavodnění, hnojení), revitalizační opatření (postřiky), protierozní opatření, rekonstrukce náhradních porostů, zpřístupnění poškozených porostů, výstavba náhradních komunikací, hlídání a vyklizování požářiště, činnosti v prodlouženém období do zajištění kultury způsobeném např. okusem zvěří a imisemi. Náleží sem také náklady nutné ke zjištění výše škody, např. náklady na monitoring, biomonitoring nebo znalecké posudky.

Ve smyslu tohoto ustanovení by měl mít vlastník lesa nárok na veškerá opatření, která jsou vynucená poškozováním lesa zvěří, pokud prokáže, např. kontrolními a srovnávacími plochami (kontrolní oplocenky), rozdíl v počtu jedinců a druhů nebo v jejich výšce mezi oplocenou a kontrolní plochou. A tento rozdíl by se měl statisticky přepočítat na celou plochu lesa a vyčíslit v Kč. Jsem si jist, a zdaleka nejsem mezi lesáky sám, že by šlo v ČR o miliardy Kč. V situaci obnovy pokalamitních holin půjde možná o desítky miliard ročně. Ať je zvěře v lese jakékoliv množství, ale její vliv nesmí být viditelný, zejména nesmí ochuzovat druhovou skladbu. A to se děje v ČR skoro všude! Jak potom mají vlastníci lesů plnit požadavek veřejnosti na zdravé lesy, když musejí trpět "nedělitelnou složku lesních ekosystémů" v množství, které lesy poškozuje?
Že jde o kontroverzní téma? No pochopitelně. Vždyť myslivost je mj. jednou mála legálních možností korumpovat důležité politiky! I já mám mezi zanícenými myslivci přátele a mnoho známých a když se neformálně bavíme, tak si většinou rozumíme a když v něčem třeba ne, tak to téma prostě opustíme. Jenže politik ani úředník to takto udělat nemůže, nebo by aspoň neměl. Ale dělají to - prostě nad problémem zavírají oči.

Ještě k té jedli: kdo má v porostech alespoň několik plodících jedlí a dostatečně oplocuje, tak ví, že několik jedlí na hektar dokáže doslova zaplevelit les jedlovými semenáčky. Stejně tak to vidí ten, kdo každoročně po desítky let vidí v porostech nové jedlové semenáčky, které neustále mizí, kam asi...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.11.2020 01:08 Reaguje na Milan Košulič
Neřekl bych, že ten § 14 odst. (3) o mimořádných opatřeních nemá společného se škodami zvěří víc než možnost vyčíslit náklady na dodatečnou ochranu kultur, pokud tyto nebyly z důvodu okusu zajištěny v termínu. V případě soudního sporu potom například náklady na soudního znalce. Řekl bych, že je to celkem jasné. Určitě z toho nevyplývá nic o tom ,že by se mělo dělat srovnání mezi oplocenou a kontrolní plochou a že rozdíl by se měl statisticky přepočítat na celou plochu lesa a vyčíslit v Kč. Tohle je další příklad jak od zeleného stolu vypočítávat miliardy a to bez toho, že by tam takové škody vůbec byly.
Ještě , že je dán přesný výpočet podle skutečné poškozených jedinců. Pokud vím tak se používá výpočet pro škodu za snížení přírůstu (okus). Ve vzorci je potom počet poškozených sazenic a to maximálně v počtu 1,3 násobku minimálního počtu.
Druhým výpočtem je potom výpočet škody za snížení kvality lesního porostu( ohryz, loupaní) také u tohoto je součástí vzorce počet poškozených jedinců. Tedy žádné imaginární čísla statisticky přepočítávaná na celou plochu lesa ale skutečné počty.
Zažil jsem chytráky co si podle zkusných ploch spočítali 50ˇ% poškození na zmlazení, přepočítali to na hektar a chtěli náhradu za celou plochu bukových porostů. Na hektar vyšlo asi 30 tisíc poškozených buků ve zmlazení. Tak se počítají miliardy.
No a ještě je možné počítat škodu za zničení( vytloukáním ) ale to není zas tak zásadní položka.
Kontroverzní téma, samozřejmě. Dlouho jsem netušil co vše se na zvěř dá shodit a za co všechno ta zvěř nakonec může.
Akorát zvěř ekosystém jako takový, nepoškozuje. Je jeho součástí. Škodí pouze člověku.
Odpovědět
MK

Milan Košulič

30.11.2020 08:57 Reaguje na Jarek Schindler
A jak se tedy podle vyhlášky počítá škoda ze zvěří zničených smenáčků JD (JR, OS, DB...), které jsou opakovaně spasené zvěří tak, že na jaře vyklíčí a do příštího jara zmizí a zůstanou jen v oplocenkách? To bych potřeboval poradit. Nebo myslíte, že tímto žádná škoda vlastníkovi lesa nevznikne? Nebo že to není poškození ekosystému?
Samozřejmě že prvotní příčinou není zvěř, tou je její chybné myslivecké obhospodařování a člověkem vyřazené složky potravního řetězce.
Znáte výzkumy rozsáhlých ekosystémů v severní Americe, které srovnávaly stav ekosystémů před a po návratu vlků? Nebo u nás něco podobného, ale místo vlků dlouhodobé oplocení, konkrétně objekt Svatá Anna v Brdech (Zatloukal)?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.11.2020 09:41 Reaguje na Milan Košulič
Tak snad toto byste měl v první řadě vědět vy. No a určitě ne nějakým statistickým přepočtem.
Dovolím si citovat: "Zákonitým jevem příznačným pro lesní porosty je přirozené prořeďování porostu, které má rozdílný průběh podle druhů dřevin, počáteční hustoty a stanovištních podmínek. Přirozeným vývojem porostu odumírá 80-99 % počátečního počtu stromů z přirozených náletů."
A nebo? " Také se ukazuje jako opravdu náročné stanovení doporučených počtů semenáčků, příp. obnovních cílů, které by sledovaly nejenom hospodárnost nebo jednoduše odpovídaly přání vlastníka lesa, ale zohledňovaly by také poznatky z ekologie lesa. Jestliže se nedosáhne doporučených počtů, je třeba neustále nově objasňovat příčinu. Může to být vedle okusu zvěře také např. nedostatek světla, tepla, zastínění bylinnou vegetací nebo chybějící semena."
Z článku ing Krčmy "KOMU A ČEMU SLOUŽÍ KONTROLNÍ A SROVNÁVACÍ PLOCHY"
http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-80-2001/lesnicka-prace-c-12-01/komu-a-cemu-slouzi-kontrolni-a-srovnavaci-plochy
Odpovědět
MK

Milan Košulič

1.12.2020 19:56 Reaguje na Jarek Schindler
cituji: Tak snad toto byste měl v první řadě vědět vy. No a určitě ne nějakým statistickým přepočtem.

Já to vím: nepočítají se nijak. Vyhláška na to nemá nástroj. To je část těch nevyčíslovaných a neuplatňovaných miliard.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.12.2020 10:23 Reaguje na Milan Košulič
Já to vím a proto se i ptám. Chcete tedy tvrdit, že vyhláška je paskvilem? Řekl bych, že pokud to nezahrnuje vyhláška mající řešit škody, není to škoda. Jak je ale vidět i to, že to tedy není škoda, která se nemá jak vyčíslit vám nepřekáží v neustálých tvrzeních o miliardových škodách.
Na druhou stranu bych ale řekl, že v určitém momentu a případě to vyčíslit jako škodu a jako škodu uplatňovat snad jde. Nebo snad ne? Tady ale asi zase nebudete souhlasit s tím 1,3 násobkem minimálních počtů.
No a řekl bych, že již u první fotky v článku je napsán nesmysl. Cituji: "Pokud je jí mnoho, je zvěř ve stresu, dělá více škody a les nemůže nastartovat proces přirozené obnovy."
Řekl bych že shromažďování zvěře do tlup je přirozené. Stresujícím faktorem je spíš neustále rušení člověkem a hlavně přítomnost vlka. Ta vyvolává srocování do ještě větších tlup. Přítomnost vlka je pro zvěř zásadní stresující faktor měnící její chování. Jak se bude přistupovat k nárůstu škod věří na lese v oblasti výskytu vlka a zaviněných tedy vlkem?
Odpovědět
MK

Milan Košulič

2.12.2020 19:40 Reaguje na Jarek Schindler
Netvrdím, že vyhláška je paskvil. Tvrdím, že neobsahuje nástoje na vyčíslení některých škod, a že tyto škody mohou být ve výši miliard Kč ročně za celou ČR.
Jelen, srnec a další býložravé druhy se vyvíjely v prostředí s velkými predátory. Posledních pár století bez vlka je epizoda v evoluci. Jo když se ale vlci vrátí po dvou stoletích mezi naše "chované" srnce, tak si na to budou ti srnci chvíli zvykat. Samozřejmě, že je to bude stresovat. Zajímavé ale je, že po návratu rysa na Šumavu rychle vzrostla průměrná hmotnost srnčí zvěře. Že jsou šelmy přirozenou součástí přírodního výběru, to se učí děti na základních školách. Je smutné, že mnozí myslivci na tohle po získání loveckého lístku jakoby zapomněli.
Argument, že v Kanadě vlci ničí stáda karibů, proto mají být populace vlků zredukovány, trochu nesedí na situaci v ČR, kde je zatím smeček pár. Kromě toho šelmy si svoji kořist nikdy nevyhubí, to je jaksi také prokázáno evolucí.
Vy ale nepotřebujete slyšet argumenty, které neodpovídají Vaší "pravdě".
Další diskusi s Vámi považuji tudíž za zbytečnou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.12.2020 09:32 Reaguje na Milan Košulič
Celkem příznačné ale dost slabé. Vezmu to ale od začátku. Takže vyhláška kterou jste nakonec vytáhl na světlo boží vy sám, není paskvilem přesto, že neobsahuje nástroje na vyčíslení škod podle vašich představ. No pokud se podle této vyhlášky nedají spočítat škody které uvádíte, tak musí byt buď špatná vyhláška nebo jsou tím nesmyslem ty škody co tu neustále opakujete. Obojí snad není možné. Myslím, že pan Krčma to má napsané celkem srozumitelně a jako argument je to těžko napadnutelné . Přesto vám to nebrání pořád dokola mluvit o miliardových škodách.
Jo evoluce.... "Vlk si svoji kořist nevyhubí", zvěř si svůj les nesežere. Tak nějak to snad je. Nebo snad ne?
Ty šelmy jako přirozená součást přírodního výběru. Ty děti na základních školách by měli učit i o tom , že chtít přirozené procesy v nepřirozeném , člověkem pozměněném prostředí, je nesmysl . Argumentace Kanadou byla odpovědí na argumentaci USA. No a že to nesedí na situaci v ČR? Celé toto přirovnání je od vás nesmysl. Opravdu chcete srovnávat zemi s obrovskými plochami člověkem pomalu nedotčené země s ČR. Opravdu chcete srovnávat ČR , kde zalidněnost je 134 osob se zemí s 4 osobami na km2? Tak to asi mohou opravdu srovnávat pouze ti progresívnější lesníci.
Zapomněl jste odpovědět na ten text o stresu zvěře z vyšších stavů, co je pod úvodní fotkou. Atd.
Za velice úsměvné dále považuji tvrzení o úžasné schopnosti vlků regulovat svůj počet podle potravy. Co podle vás budou žrát pokud by se ty stavy spárkaté zvěře dostali na to těžko ulovitelné minimum? Opravdu si někdo myslí, že vlk rozlišuje spárkatou zvěř od domácího zvířectva?
Takže argument o miliardových škodách, pokud nejde vypočítat podle platných vyhlášek považuji za nesmysl. Žádné další argumenty, mimo obyčejných, ochranáři stále dokola používaných frází jsem od vás neslyšel. Takže samozřejmě, dojdou argument a schopnost jiné vyvrátit, končí diskuze.

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.11.2020 10:04 Reaguje na Milan Košulič
No a co se týká vlků. Výzkum v severní Americe neznám. Co jsem ale četl, že v Kanadě přistupují k plošnému snížení stavu vlků o 80% z toho důvodu, že jim likvidují stáda karibů.
No a na Šumavě podle článků různých vědců se příroda a lesy zázračně zotavují. Že by to bylo z důvodu přítomnosti těch 60 rysů a dvou smeček vlků? Asi těžko pokud vyjde na jaře zpráva, že budou kvůli vzrůstajícím počtům jelení zvěře muset podstatně navýšit výši lovu. Na tom je zase velice zajímavé jak se tam i přes vzrůstající stav vysoké daří tomu novému lesu.
Odpovědět
DA

DAG

30.11.2020 10:37 Reaguje na Jarek Schindler
To proto, že na Šumavě jsou obrovské plochy, které se prosvětlily a je na tom obrovská plocha a obrovské množství potravy. Prostě se to rozmělní.
Když máte cca 80% plochy smrkové monokultury. Tak veškerý tlak zvěře se soustředí na 20% plochy. Ta je ještě vyžínána. Pak se nelze divit, že přichází obrovské škody. Někdo razí teorii, že nyní škody nebudou, protože po kalamitě stoupla úživnost o několik mmilionů procent ;)) U nás cca.90 % smrková monokultura a v podstatě až na výjimky nezbyl jediný smrk. Úplně tomu nevěřím, protože srnčí zvěř se zapíchla v lese a ani na traviny nechodí, ale tlak zvěře bude výrazně menší.
Myslím, že to tu mělo zaznít, protože se tady řeší množství zvěře, ale neřeší se změna potravní nabídky. Proto má stoprocentně pravdu pan Erber, když říká, že věkově a výškově diferencovaný les je pro zvěř a pro rozmělnění škod nejlepší.
Odpovědět
kk

karel krasensky

10.2.2021 22:08
Penize,penize nahrady škody.K čemu mi nějake penize když mi vysoka oloupe tyčovinu a dojde k nevratnemu počkozeni.Nebo budu mit dvacetilete javorove bonsaie.Asi tak. Vypichnu vam oko a dam vam nějake penize.No a musite byt přece spokojeni dostali jste nahradu škody
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist