https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/pestovat-dal-smrky-proc-ne-jen-to-musime-delat-jinak-nez-dosud-rika-lesnik-ales-erber
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pěstovat dál smrky? Proč ne, jen to musíme dělat jinak než dosud, říká lesník Aleš Erber

10.11.2020 08:00 | PRAHA/CHOCEŇ (Ekolist.cz)
Aleš Erber je lesnický a agrolesnický poradce, který v současnosti spravuje lesy šestnácti vlastníků na ploše okolo 100 ha v několika krajích. Zavádí a propaguje přírodě bližší způsob hospodaření v lesích. Šíří myšlenky o potřebě příprav lesů na klimatickou změnu, o dřevostavbách a o větší potřebě spotřeby domácího dřeva. 
Vystudoval obor lesní inženýrství na ČZU v Praze. V rámci studia absolvoval program Erasmus v Německu na lesnické fakultě ve Freisingu spadající pod TU München. Při studiu si zařídil praxi u Lesů ČR na pozici adjunkta na lesní správě v Chocni. Po studii pracoval v letech 2011–2016 pro Lesy ČR a zároveň pokračoval ve studiu v doktorandském programu. Je členem Kůrovcového kalamitního štábu Pardubického kraje. Pro své úspěchy v přípravě borových lesů na klimatickou změnu a mediální osvětu lesnictví vyhrál Živnostníka roku 2020 Pardubického kraje.
Aleš Erber je lesnický a agrolesnický poradce, který v současnosti spravuje lesy šestnácti vlastníků na ploše okolo 100 ha v několika krajích. Zavádí a propaguje přírodě bližší způsob hospodaření v lesích. Šíří myšlenky o potřebě příprav lesů na klimatickou změnu, o dřevostavbách a o větší potřebě spotřeby domácího dřeva. Vystudoval obor lesní inženýrství na ČZU v Praze. V rámci studia absolvoval program Erasmus v Německu na lesnické fakultě ve Freisingu spadající pod TU München. Při studiu si zařídil praxi u Lesů ČR na pozici adjunkta na lesní správě v Chocni. Po studii pracoval v letech 2011–2016 pro Lesy ČR a zároveň pokračoval ve studiu v doktorandském programu. Je členem Kůrovcového kalamitního štábu Pardubického kraje. Pro své úspěchy v přípravě borových lesů na klimatickou změnu a mediální osvětu lesnictví vyhrál Živnostníka roku 2020 Pardubického kraje.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Aleš Erber se pro práci v lese nadchl především díky trilogii Tomáše Holého Pod jezevčí skálou. Pouštěl si ji pořád dokola a věděl, že až bude velký, chce pracovat v lese jako hajný. Dnes je mediálně jedním z nejvýraznějších propagátorů přírodě blízkého hospodaření v lesích u nás. Jako jeden z mála lesníků si vzal za své nejen práci v lese, ale i propagaci nového pohledu na les mezi politiky a novináři. Nás provedl převážně borovými lesy okolo Chocně, kde aplikoval různé způsoby hospodaření a snažil se o adaptaci porostů na klimatickou změnu v době, kdy se o problémech lesů téměř nehovořilo.
 
Chřadnutí lesů pomohlo otevřít debatu o tom, jak s lesy hospodaříme. Lidé si dnes například všímají, že na kalamitní holiny je opět vysazovaný smrk…

Vidíte, a já si myslím, že ta debata by neměla být, jestli sázet nebo nesázet smrk. Ale jak ho pěstovat jinak než dosud.

Jak to myslíte?

Určitě nemá smysl sázet smrk na rozsáhlé kalamitní holiny v takovém množství jako dosud, protože se tam mnohem lépe daří stromům, které jsou pionýři, jako třeba bříza, osika, olše atd. Ke všemu tyto dřeviny zlepšují půdu a mikroklima.

Les v Českém středohoří se obnovil po kyselých deštích v 80. letech a kůrovcové kalamitě díky náletům břízy, které lesníci nechali vyrůst.
Les v Českém středohoří se obnovil po kyselých deštích v 80. letech a kůrovcové kalamitě díky náletům břízy, které lesníci nechali vyrůst.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Zastávám názor, že jestliže chceme pěstovat smrk, pak v nějakém podílu v nižších a středních polohách, aby odolal v budoucích sušších letech a abychom z něj měli užitek pro dřevařský průmysl. Měli bychom ho pěstovat nejdříve v zástinu, tzn. holiny nejprve nechat zarůst přípravnými dřevinami, a teprve pak pod ně nasázet smrk. Často se smrk, ale i další dřeviny, objeví samy, přirozeně, pokud není velký vliv spárkaté zvěře.

Podívejte se na smrk před vámi (Aleš Erber ukazuje na osamělý smrk v usychajícím borovém lese). Jak to, že roste tady na Pardubicku, kde dva roky pršelo velmi málo? Jsme v nižších nadmořských výškách, které obecně nejsou pro pěstování smrku vhodné. A tenhle smrk je přitom vitální, krásný strom, přičemž okolní borovice odumírá.

Jak to?

Tenhle konkrétní smrk je přizpůsobený na extrémně chudé stanoviště, na extrémně nízké množství srážek, a protože vyrostl v zástinu. Díky tomu si vytvořil velký kořenový systém a dlouhou korunu. Takhle má vypadat dobrý smrk na chudém stanovišti.

Takže smrk můžu tím, jak ho pěstuji, naučit, aby mu bylo dobře i na místě, kde nemá optimální podmínky?

Ano. Ale znovu říkám: když smrk, tak ho pojďme pěstovat jinak než dosud. Klidně ho využívejme i v nižších nadmořských výškách, když se bude obnovovat přirozeně v zástinu dospělého porostu. Pak ale pečujme o koruny cílových stromů, aby byly dlouhé a velké, a hledejme optimální rozestupy mezi stromy.

Smrku se může dařit i v nižších nadmořských výškách, když poroste ve stínu vzrostlých stromů a budeme pečovat o jeho korunu, říká Aleš Erber.
Smrku se může dařit i v nižších nadmořských výškách, když poroste ve stínu vzrostlých stromů a budeme pečovat o jeho korunu, říká Aleš Erber.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Přístup k lesu, který popisujete, ale znamená, že lesník musí svůj porost znát. Nestačí se orientovat jen podle mapy, kde vidí, že někde má sto let staré porosty, které může smýtit…

Ano. Je to péče o každý strom či skupiny stromů.

Kolik hektarů pak lesník tímto způsobem zvládne obhospodařit?

Já jsem měl 1500 ha a zvládl jsem to.

K takovému hospodaření musíte mít určitý vztah. Měl byste sám chtít lesu dát tolik péče, kolik potřebuje. Jakékoliv nucení by bylo ke škodě věci.

Důležitá je pak kontinuita hospodaření. Bohatě strukturovaný les se tvoří 50 až 80 let, než se dosáhne cílového stavu. Počátky jsou nejtěžší. Pokud jeden lesník něco tvoří 20 let, a pak přijde jiný, který řekne, že takové hospodaření je bezpředmětné a bude les opět přeměňovat na pasečný, tak se nacházíme v bludném kruhu nestabilních lesů.

Je nutné mít k lesnímu majetku dlouhodobou vizi, představu přesahující generace lesníků.

Učí se to na lesnických fakultách?

Ano, já jsem většinu svých poznatků získal na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze a hodně mě ovlivnilo studium na Technické univerzitě v Mnichově.

Nicméně určité vnímání dynamiky lesa a cit pro něj se v lavici naučit nedá. Na to si musí každý přijít sám. A těžko se to stane v pohodlí kanceláře.

Já jsem o věci hodně přemýšlel. Když jsem šel na fakultu, nepasečným způsobům jsem také nevěřil. Říkal jsem si, že to je v našich podmínkách něco nedosažitelného. Až právě studijní cesty po různých ukázkových majetcích mě navedly k přemýšlení, že nemusíme hospodařit pasečným způsobem, až jsem se utvrdil v pravý opak.

Pasečné hospodaření v lesích znamená vykácet celou plochu lesa, vytvořit holinu, odvézt z ní klestí a větve a na vyčištěnou plochu vysázet nové stromky.
Pasečné hospodaření v lesích znamená vykácet celou plochu lesa, vytvořit holinu, odvézt z ní klestí a větve a na vyčištěnou plochu vysázet nové stromky.

Musím přiznat, že změna pohledu na les a hájení názorů na nepasečné hospodaření a na alternativní tvary lesa jako je les střední se ve mně utvářely velmi dlouho. Někdy to byla i dost trnitá cesta, za kterou jsem ale strašně rád. Posunula mě a dala hodně životních zkušeností.

Myslíte, že společnost změny v lesnictví vnímá?

Ano, veřejnost změnu hospodaření v lesích chce. Ale nemá jasnou představu, jak by správný les měl vypadat. Lidé na jednu stranu říkají, že chtějí divočinu, ale zároveň neradi vidí popadané stromy v lese.

Jestli chceme dosáhnout v lesnictví nějakých změn, je potřeba ukázat společnosti cestu a hlavně cíl. Pak si snad bude o změnu umět říct. K tomu nám musí pomoci média a politici. Tvrzení, že v českých lesích se výrazně mění druhová skladba, je fajn, ale neuvědomujeme si, že to je až potom, co se les vykácí a ztratí své funkce. U nás se v krátkém čase vytěžilo obrovské množství dřeva, u kterého došlo k výraznému znehodnocení a které se exportovalo ve většině případů do zahraničí. Je to demagogie. Nabývám dojmu, že se tím kryje něco, co se v minulosti hodně zanedbalo.

Přirozená obnova borovice v lesích na Pardubicku. Aby borovice neusychaly, je potřeba, aby byl les prosvětlený a déšť pronikl až k půdě.
Přirozená obnova borovice v lesích na Pardubicku. Aby borovice neusychaly, je potřeba, aby byl les prosvětlený a déšť pronikl až k půdě.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Celoevropským trendem je, že lesy mají významně plnit i další funkce, které převyšují produkci dřeva. Kromě jiného vázat CO2. Pak by ale společnost měla být ochotna to ocenit, zaplatit vlastníkům lesů, aby mohli zdárně spravovat lesy i nadále.

Takže stát má dát peníze vlastníkům lesa, kteří hospodaří přírodě blízce?

Spíše jim kompenzovat zvýšené náklady na péči o les, která zvýší či udrží danou mimoprodukční funkci lesa. Pokud vlastníci lesů budou chtít kompenzace za ekosystémové služby jen za to, že v lese hospodaří a nebudu chtít přejít na šetrnější způsoby hospodaření, podporu biodiverzity a tak dále, tak to je cesta do pekel celého lesnického oboru. Troufnu si říct, že v očích veřejnosti by to byl nepřijatelný přístup. A pro mě by to byl neakceptovatelný postoj.

Les budoucnosti může vypadat třeba takto. Na fotografii je pohled do středního lesa, který nabízí pestrou škálu sortimentů o různé jakosti s nadstandardním plněním mimoprodukčních funkcí lesa.
Les budoucnosti může vypadat třeba takto. Na fotografii je pohled do středního lesa, který nabízí pestrou škálu sortimentů o různé jakosti s nadstandardním plněním mimoprodukčních funkcí lesa.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Tenhle přístup od nás jako uživatelů lesa předpokládá, že rozumíme fungování ekosystému lesa…

Vše to stojí na precizní prezentaci o významu funkcí lesů, důležitosti celého lesnicko-dřevařského odvětví a práci lesníků a lesních dělníků. K tomu je nutné budovat důvěru, a to jak u laické, tak i odborné veřejnosti. Ta je ale hodně pošramocená.

Jak by se podle vás mělo v lesích hospodařit?

To je vlastně složitá otázka. Máme tu mnoho vlastníků lesů. Pro každého z nich může les znamenat něco odlišného. Mám za to, že by vlastníci lesů měli hledět na les jako na dlouhodobou akcii či investici, která se zhodnotí až za několik desítek let.

Je proto potřeba předcházet hrozbám, které mohou zničit veškeré úsilí předků. Měli bychom si také uvědomit, že vlastnictví je i odpovědnost. Teď narážím na množství malých vlastníků lesů, kteří ani kolikrát nevědí, kde jejich les leží. Důležité je mít vizi, vizuální obrázek toho, jak by jejich les měl vypadat za 50 nebo 80 let a znát cestu, jako toho docílit.

Zní to trochu abstraktně. Co je podle vás ta vize?

Cílem by měly být pestré a bohatě strukturované lesy. A toho se dosáhne při uplatňování nepasečných způsobů hospodaření. Chcete také myslet na biodiverzitu a hlavně na lidi, kteří v nich pracují a chtějí žít kvalitní životy, ne jen přežívat.

Já jsem započal cestu k takovým lesům, když jsem pracoval pro Lesy ČR. Na úseku lesa, který mi byl svěřený. Začal jsem s adaptačními těžbami. Minimalizoval jsem holiny, tedy nákladové položky související s následnou pěstební péčí. Rozvolňoval jsem porosty výběrovou těžbou. Přednostně jsem uvolňoval jedle, duby, buky či douglasky. Tím mi postupně klesaly náklady na pěstební činnost, protože to jsou nejvyšší položky za péči o kultury po holosečné těžbě.

Opravil jsem cesty, dával podněty k novým opravám pro lepší přístupnost atd. Ušetřil jsem tak vícenáklady do budoucnosti. Nastartoval jsem cestu k druhově pestřejšímu a věkově strukturovanějšímu lesu. Ten je v mnoha ohledech odolnější suchu, kůrovci, větru… A je to les, který dobře plní ekosystémové služby. Nyní své zkušenosti přenáším do lesů vlastníků, kteří mi svěřili své lesy do správy.

Borový les adaptovaný na klimatickou změnu je řidší než husté lesy, na které jsme si zvykli. Borovice potřebují kolem sebe prostor, aby se mohly zdravě vyvíjet.
Borový les adaptovaný na klimatickou změnu je řidší než husté lesy, na které jsme si zvykli. Borovice potřebují kolem sebe prostor, aby se mohly zdravě vyvíjet.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Přizpůsobí se zpracovatelský průmysl budoucí odlišné druhové skladbě lesů?

Věřím tomu. Prvotním zájmem by na tom měl mít stát, který nastavuje lesnickou politiku podporující přirozenější druhovou skladbu.

Nevýhodou může být nevhodná struktura tuzemských pil. V ČR máme buď velké, nebo úplně malé pily. Dřevařský průmysl bychom mohli pobídkami podpořit v tom, aby se proměnil a dokázal ve větší míře zpracovávat dříví z listnatých stromů, než to umí dnes.

Podle mě mají velký smysl investice za účelem vyšší výtěžnosti slabého dříví, a na druhou stranu velmi tlustého. Strašně důležité bude, co do budoucnosti bude stát, tedy my všichni, chtít od našich lesů a českého dřeva. Stále mi tu chybí osvěta, která by zasáhla masy lidí, aby se více využívalo české dřevo, výrobky a aby se stavěly výškové budovy z tuzemského dřeva, jako je to jinde ve světě.

Proč máme špatnou strukturu pil?

Z důvodu špatné privatizace lesů a nastavení obchodního modelu Lesů ČR, které zadávaly zakázky na základě nejnižší ceny ve výběrovém řízení. Zakázky pak vyhrávaly velké lesnické firmy, které měly díky velkým objemům dřevní hmoty na prodej výhodnější pozici u českých i zahraničních pil.

Dodávat dřevo malým pilám byl problém kvůli splatnosti a pravidelnosti plateb. A malé pily neměly tak velkou efektivitu pořezu a měly vysoké náklady na provoz. Když chtěly zvýšit nebo zlepšit provoz, musely si vzít úvěr, a ten nedostaly, protože neměly zajištěné kubíky dřeva na pořez. Takže menší a střední pily vykrvácely. A stát je v tom nechal.

Proto více jak půlku české produkce vyvážíme do zahraničí, kde řežou české dřevo hned za našimi hranicemi. ČR je jedním z největších exportérů surového dříví v přepočtu na obyvatele.

Aukce cenných sortimentů v Bavorsku. Bavorské státní lesy 2017. Na snímku dražené kmeny dubů.
Aukce cenných sortimentů v Bavorsku. Bavorské státní lesy 2017. Na snímku dražené kmeny dubů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Má se zpracovatelský průmysl přizpůsobit lesu, nebo les průmyslu?

V daleké budoucnosti se bude muset dřevařský průmysl přizpůsobit stavu lesů. Nyní ale cítím, že důležitější je, aby se více českého dřeva zpracovalo a využilo v ČR, zvýšila se výtěžnost a efektivita pořezu.

Významnou roli budou ještě dlouho hrát jehličnaté dřeviny. Většina dřevozpracovatelského průmyslu je totiž na něj nastavená. To se zjevně bude v rámci vývoje nových technologií zpracování a využití dříví postupně měnit, například ve stavebnictví. Dnes se ve velkém používá CLT technologie lepeného dřeva, má lepší vlastnosti než beton či ocel.

Dříví se používá v chemickém průmyslu, dělá se z něj textil i výrobky, které na první pohled vypadají jako plasty. Pozvolna se do těchto technologií využívají listnaté dřeviny. Proto lze pozorovat, že moderní způsoby pěstování dřevin s pestrou škálou dřevin a moderní zpracovatelský průmysl do sebe krásně zapadá.

Konstrukce budovy postavené především z CLT desek.
Konstrukce budovy postavené především z CLT desek.
Takže když teď budu sázet les, mám se zajímat o to, jaké jsou trendy ve zpracování dřeva, a podle toho zvolit druhovou skladbu?

Nemusíte. Kvalitní lepené konstrukce jsme se naučili dělat během deseti let. To není z pohledu lesa žádná doba.

Takže až za osmdesát let budu kácet právě vysazený les…

Špatně. Já chci stromy kácet v okamžiku, kdy jsou zralé. Takže to klidně může být dřív. Pokud strom dosáhne zralosti a splní svou sociální funkci za 50 let, tak ho skácím za 50 let.

Takže za 50 let, kdy bude mnou vysazený strom v lese růst, proběhne ve zpracovatelském průmyslu tolik změn, že přizpůsobovat les průmyslu nedává smysl... Je to tak?

S vysokou pravděpodobností tomu tak bude. Věřím tomu. Technologie zpracování se vyvíjejí velmi dynamicky.

Jako stát bychom ale potřebovali mít dlouhodobou strategii na obnovitelné zdroje, na využívání dřeva jako strategické suroviny pro ČR, protože máme velký podíl lesů. Taková strategie v ČR stále chybí.

Jakou změnu by ta strategie přinesla?

Dala by zpracovatelskému průmyslu signál, kam ho stát chce směřovat. Dala by jistotu investorům, že se jim finanční prostředky vrátí. S tím souvisí prvotní cíle, a sice jak budou naše lesy vypadat v roce 2035, 2050 a 2080 z pohledu druhové skladby a struktury lesů. Také by bylo dobré v souvislosti s uhlíkovou stopou využívaných surovin určit cíl, kolik bychom v Česku měli spotřebovat dřeva z českých lesů. Je špatně, že patříme k exportním zemím této obnovitelné a nejšetrnější suroviny.

V jakém horizontu si myslíte, že se obnoví kalamitní plochy třeba na Vysočině?

Záleží na strategii, kterou jako vlastník lesa zvolíte. Kdybyste byla vlastník lesa, zeptám se vás, co od něj očekáváte, jaké finanční prostředky do něj chcete investovat a kdy z něho chcete mít finanční prospěch. Pak jde o nastavení strategie.

Smrkové porosty hynou kvůli suchu. Oslabené stromy napadá kůrovec. Kůrovcové souše se těží a následně se tvoří kalamitní holiny obřích rozměrů. Následné se zalesňují listnáči, ale i opět smrkem. Byť stanoviště a poloha pro jejich růst není optimální, pěstuje se s rizikem, že opět uschne.
Smrkové porosty hynou kvůli suchu. Oslabené stromy napadá kůrovec. Kůrovcové souše se těží a následně se tvoří kalamitní holiny obřích rozměrů. Následné se zalesňují listnáči, ale i opět smrkem. Byť stanoviště a poloha pro jejich růst není optimální, pěstuje se s rizikem, že opět uschne.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Osobně bych se snažil vypěstovat pestrý les, což se samozřejmě váže na velikost majetku. Vlastník může využít cestu přes přípravné dřeviny, vysázet rovnou světlomilné dřeviny, nebo opět vysázet smrk, jak je to dosud častokrát běžné. Já bych radil první dvě zmíněné varianty.

Pokud pěstovat smrk, snažil bych se to dělat přes přípravné dřeviny. Ono to je i ekonomicky výhodnější z dlouhodobého hlediska. Spousta lidí ho přesto sází v hustém sponu na rozpálené holiny. Tím si ale na sebe a budoucí generace přenášejí obrovská rizika ze zmaření investic. Do nedávna u nás spousta lidí žila ze smrku, smrk byl zlaté vejce našich pil a jejich jediná akcie. Dnes tomu tak až úplně neplatí.

Jak myslíte, že to bude v budoucnu?

To je otázka. Cena jehličnanů může jít nahoru, až ho bude v ČR nedostatek. I proto jsou důležité činit včasné adaptační zásahy, a to výhradně u mladých a středně dospělých porostů, abychom udrželi takové porosty co nejdéle zdravé, přirůstalo kvalitní dřevo a lesy plnily i další funkce. Škoda, že takový záchranný plán nemáme. Bavorské státní lesy ho mají od roku 2006.

Budoucnost lesů, ať budou z jakýchkoli druhů stromů, je v nepasečném hospodaření.
Budoucnost lesů, ať budou z jakýchkoli druhů stromů, je v nepasečném hospodaření.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Co si mám představit pod adaptačními těžbami?

Nepasečné způsoby hospodaření. Takový způsob o les má tu výhodu, že les zůstává vizuálně stejný. Těžíte jen zralé stromy. To je cíl bohatě strukturovaného a odolného lesa. Když přijde kalamita, může shodit nejstarší stromy, ale les pořád zůstane zachovaný, protože ho tvoří více pater nad sebou. Tím se nemusí zalesňovat. Zvěř má stále svůj les a vlastník lesa nepřichází o přírůst dřeva.

Když budu mít větší přirozenou obnovu, nebudou mít lesní školky menší obrat semenáčků?

Ne. My lesní školky potřebujeme. Nicméně musí produkovat jiné dřeviny. Ale k tomu je nutné ten dlouhodobý plán s výhledem obnovy holin, ohrožených porostů a lesů pro urychlené přestavby lesa. Jsem přesvědčen, že výpadek smrku by mohly nahradit dřeviny pro agrolesnické systémy, na což se hodně zapomíná.

Takže sortiment lesních školek by se měl proměnit, co se týká pestrosti a kvality?

Ano. A navazuje to na speciální vyhledávání nejkvalitnějších a málo častých dřevin v lese. Třešeň, jeřáb břek, hrušeň, javor klen, „top ten“ popelek v lese. Je jich velmi málo. O ty bychom měli velmi dobře pečovat a vědět, kde jsou. Měly by mít volnou korunu, aby pravidelně plodily. Osobně se obávám, že z důvodu dopadů klimatické změny nemusí pravidelně plodit potřebné druhy dřevin, pakliže nebude o uznané porosty dostatečně postaráno, tzn. nebude zvýšená péče koruny plodících stromů.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Karel Pavelka

10.11.2020 05:57
Správné názory - je jen škoda, že takových lesníků je zatím velmi málo.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.11.2020 07:21 Reaguje na Karel Pavelka
Rozumných lesníků tu určité množství asi bude, ale hlavní problém je v MZe a osobě ministra Tomana, kteří se snaží udržet staré pořádky za každou cenu a co nejméně je měnit.

Máme i strategické dokumenty(národní lesnický program a národní lesnický program 2), kde je jasně popsán plán na stabilizaci našich "lesů", ale právě MZe v praxi brání jejich aplikování do praxe.... těžařská lobby prostě ovládá celé lesnictví... zvlášť, když v lesích těží a zalesňují firmy našeho premiéra ve fatálním střetu zájmů.... to se toho moc nezmění.... on by si totiž tolik nevidělal a to stát nemůže dopustit.....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.11.2020 07:21 Reaguje na Lukáš Kašpárek
*nevydělal
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

10.11.2020 11:16 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A Monika musí vydělávat také. Má malé kapesné.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

11.11.2020 10:36 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Proč nedosazovat do rozhodných pozic státu jedince s patřičným odborným vzděláním, místo politiků jednotlivých politických subjektů jež o problematice nemají ponětí a volí si své poradce ještě hlo... než jsou oni sami, aby to na ně neprasklo ? Zemědělské a lesnické školství má a mělo by vychovávat profesně znalé odborníky. Je to obor trochu jíný než přírodovědecké obory jež jsou spíše teoretickými zašívrnami než praktickými pomocníky. Zemědělství a lesnictví je zde pro člověka a lidské přežití. V ČR zatím nepřišel nikdo s lepší náhradou jehličnaté suroviny k výrobě prostředků lidského používání a využívání. Dřevovýroba at truhlařina nebo tesařina se bez jehličnatých surovin neobejde. A to věděli už i majitélé přírody v době před socialismem a komunisty. Stát se bez tesařů a truhlářů jako plátců daní neobejde. Stát není výdělečný subjekt ten je jen a pouze zastřešovatelem podnikání. Pokud by stát a evropské fondy zastavili dotační podporu - tak na co si dnešní občan zvykl jako samozřejmost by splakal nad výdělkem - a to jak osvč tak sro !!!
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

10.11.2020 10:01
Snad v budoucnu zvítězí takové rozumné názory a nebude rozhodovat socialistická lobby vedená řepkovým králem Burešem.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

11.11.2020 10:46 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Každá potopa jednou přestane - a tím i vláda Andreje Babiše ! Podobně jako tomu bylo za Hitlera, Stalina nebo Brežněva. Otázkou je na koho se bude v budoucnu českomoravská společnost vymlouvat ?? Bečva je od Prahy stovky km vzdálená, stejně jako byl Černobil od Moskvy a Kijiva, průsery dělá přítomný člověk odpovědný za provoz majitele firmy at ten je v Bratislavě, Praze nebo Moskvě či Kijivě !! Takže by jsme měli spíše hledat viníky v bezprostřední blízkosti problému než .... ! Ano, viníkem je majitel, ŽE do řídících pozic dosadil neschopné jedince managmentu !
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

10.11.2020 11:14
Správně. Jak článek, tak postup. Lesníci jsou od roku 1852 povinni skládat státní zkoušky z lesnictví a myslivosti. Jde jen o to, aby nebyli moc podřízeni nějakému ekonomovi nebo ideologovi.
Odpovědět
DA

DAG

10.11.2020 11:53 Reaguje na Michal Ukropec
To je si myslím správná myšlenka. Jen teda ti ekonomové a zelení ideologové, by si to podřízení přáli.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

10.11.2020 12:21 Reaguje na DAG
Taky pro to dělají co se dá. Jan Metzl je i pro to, aby byla katedra myslivosti na LDF Mendelu zrušena. Prostě odborně jim to do ideologie nepasuje, tak chtějí odbornost zakázat.
Odpovědět
DA

DAG

10.11.2020 12:50 Reaguje na Michal Ukropec
Tak já myslím, že ho nikdy nikdo nebral vážně. Tady bych byl v klidu.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

13.11.2020 11:55 Reaguje na Michal Ukropec
Zeptám se jinak - jaký je rozdíl mezi vzděláním přírodovědným a zemědělskolesnickým ?? Zemědělské a lesnické školy a fakulty by zde měly být pro potřeby člověka (využití dřevní hmoty v papírenství, dřevozpracujícím odvětví) přírodovědné školy a fakulty by měly být pro ochranu přírody fauny a flory prostředí. PROČ mezi těmito subjekty neexistuje rovnítko ???? Jistě politika a zájmy jedince jsou a mohou být odlišné od zásad vzdělanosti ........... ! Co udělal managment firem nejen Dezy pro udržitelnost přírody a okolí svých podnikatelských působišt ? Zjistit trasování neevidovaných výpustí není zase tak složité, stejně jako odebrání vzorků stěrů ze stěn výpustí, ale to je také věcí vzdělání a chutě zjistit pachatele.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

10.11.2020 11:14
Správně. Jak článek, tak postup. Lesníci jsou od roku 1852 povinni skládat státní zkoušky z lesnictví a myslivosti. Jde jen o to, aby nebyli moc podřízeni nějakému ekonomovi nebo ideologovi.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.11.2020 00:17
Pro mne nesmírně zajímavý článek. Nepasečné hospodaření v lesích určených zatím hlavně k produkci dřeva se mi jeví jako dobrá cesta. Pokud se o takovýchto šetrnějších způsobech hospodaření dnes učí studenti na lesnických a dřevařských školách, tak to je skvělé. A ještě lepší je, že se to aplikuje v praxi, byť v ČR tento přístup bohužel není ještě moc rozšířený.


Pan Aleš Erber nastartoval cestu k druhově pestřejšímu a věkově strukturovanějšímu lesu, který je v mnoha ohledech odolnější vůči suchu, kůrovci, větru, takže první vlaštovku už tady máme. Snad se najde i nějaký osvícený člověk do čela MZe.


Je smutné, že ČR je jedním z největších exportérů surového dříví v přepočtu na obyvatele a že se spousta českého dřeva řeže hned za našimi hranicemi. Co je třeba udělat, aby se více českého dřeva zpracovalo a využilo v ČR?
Odpovědět
DA

DAG

11.11.2020 08:23
K danému rozhovoru ještě chci říct, že pan Erber má ve své podstatě ve všem pravdu. Ovšem technické provedení je nad možnosti českého lesnictví a hlavně na malých majetcích s OLH. Myslím, že kdyby se šlo směrem vytýčeným panem Erberem, tak by ze selských lesů byly krásné přírodě blízké lesy s jediným sortimentem a to palivo. Obyčejný člověk bez zkušeností a s kvalitou dnešních OLH nemůžou dynamiku dřevin ve směsi zvládnout.
No a myslím, že někteří zaměstnanci LČR taky ne :))
Nicméně střídání malých ploch s jednou dřevinou nebo s dvěma se stejnou dynamikou je naprosto nutné. Já ještě vždy pro jistotu přidám do porostu na hektar cca. 50 třešní, hrušní, lip a javorů. Vyřezat se to dá vždy.
Zástin v mládí nahrazuji tím, že nenechávám plošně vyžínat a nevysekáváme ani všechnu břízu s jeřábem. Ovšem myslím, že většinu nechám odstranit před dvacátým rokem. Dávám totiž často do 10 m pruhů směs dubu a borovice a pak 8 m smrku. Vylepšovat budu modřínem v dubu a javorem ve smrku.
Myslím si, že takto by mohli hospodáři co přijdou po mě vcelku jednoduše pěstovat les a zároveň by mohl les být celkem stabilní vzhledem ke změně klimatu.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

11.11.2020 17:54 Reaguje na DAG
tak za takové hospodaření palec nahoru!
V přírodě pozoruju, jak úžasný je, když je někde starý semenný strom(třeba buk nebo klen), jak se pěkně postará o reprodukci,
a mohlo by se tak ušetřit za sadební materiál.

Odpovědět
DA

DAG

12.11.2020 09:27 Reaguje na Jakub Brenn
Přirozenou obnovu taky používám, ale na kalamitních holinách je to trochu omezené. V mrtvých porostech smrku do 40 ti let se s tím dá hrát. To jsou porosty, které nechávám zatím stát. Je to z důvodu, že toto dřevo je finančně záporné a bude stále, tak mě nic netlačí ho kácet. I když nemá jehličí, tak je pod ním stále dost tma, nato, aby se nemnožila buřeň, ostatní stromy můžou zesílit, dá se později prosvětlit pro přirozené zmlazení a zároveň získávám čas na kalamitní holiny.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

15.11.2020 11:36 Reaguje na DAG
Pěkný přístup!
A že taky není buřeň jako buřeň! To jsem v létě zažil u Strakonic, když jsme to vyžínali.Dvoumetrová směs trávy, kopřiv a ostružiníku.Laťky u stromků se v tom ztrácely, my byli poškrábaný a sežahaný kopřivama, že jsem nevěděl, jak si mám sednout.
To třeba tady ve Slavkovském lese, je na pasekách jen nějaké neagresivní býlí a občas maliník.Občas semenáček břízy, jívy, jeřábu nebo osiky. To si pak řekne,že takováto buřeň je výhra.A ty náletové pionýrské stromky brát jako dar, maximálně je trochu probrat, ale ne se jich zbavit úplně.
Odpovědět
DA

DAG

16.11.2020 07:48 Reaguje na Jakub Brenn
To máte naprostou pravdu. Všichni se děsí třtiny křovištní nebo lipnice, ale já s nimi nemám špatnou zkušenost. Zasázeno musí teda být před tím než udělá brutální kožich. Potom ovšem osobně neřeším vyžínání. Na podzim se stromky obšlápnou a natřou a je vystaráno. Stromky na jaře startují dřív a v letě jsou zase ve stínu travin.
To maliník a ostružiník je jiný level. Tam mám zkušenost, že když se to v létě neobežne, tak na podzim se vysvobozováním stromků stráví tak neúměrný čas, že je to úplně deprimující. Náletové dřeviny jen omezuji.na cca 100 až 200 na ha jednotlivě bez zápoje. Myslím, že většina dřevin je vyvinutá na to, aby měla v mládí zástin, jinak ve stáří mohou mít problémy. Navíc tím bráním přehřívání pasek. Jeřáby a břízy mají za tři roky tři metry a zasázené dřeviny začínají teprve trochu přirůstat.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

16.11.2020 12:21 Reaguje na DAG
Ano, to je pro cílové klimaxové dřeviny nefyziologické a pak se to projeví na jejich stavu, a z dlouhodobějšího hlediska z nich děláme dřeviny z pionýrskými vlastnostmi...
Pionýrské dřeviny mají jedinečnou úlohu.

Chtěl jsem se zeptat - nejsem lesník, jen pozorovatel lesa... - sazeničky buku (jako stínomilné dřeviny) by ten maliník čí ostružiník(ten dělá ještě mnohem větší stín) nedaly? Nepřerostly by ho časem bez ožínání? Je to lesnicky potvrzené? To by mě zajímalo, prosím o odpověď.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

16.11.2020 12:22 Reaguje na Jakub Brenn
(s pionýrskými)
Odpovědět
DA

DAG

16.11.2020 12:47 Reaguje na Jakub Brenn
No buk je stínomilná dřevina a třeba z náletu do nárostu je pro něj zastínění velice potřebné. Potom už stín moc nesnáší.
Já popravdě nevím jestli by to ten buk dal.
Vím jen, že ne do potřebných sedmi let. Pokud buky "neosvobodím" aspoň na podzim, tak příští rok na jaře je přírůst mizerný.
Ale samozřejmě je to o přírodních podmínkách a kvalitě sazenic. Která je po čertech kolísavá.
Bavíme se samozřejmě o obnově umělé.
U přirozené nemusíte dělat vůbec nic.
A musím, říct, že u nás jde buk fakt dobře. U nás je bukový porost schopný pozabíjet i smrky.
Jinak buk je dobrá dřevina i pro amatéry.
Jednou dvakrát vyřežěte stromy, které jsou nad porosten, rozvětvené a křivé a pak si porost poradí sám.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

17.11.2020 00:16 Reaguje na DAG
Děkuji za Vaše poznatky z praxe!

To právě obdivuju u buku u přirozené
obnovy ten krásný hustý koberec mladých semenáčků.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

13.11.2020 21:18 Reaguje na DAG
Technické provedení je na lesnickém umu a na strategii hospodaření na daném majetku ve vazbě toho, co chce hlavně vlastník lesa! Ano, aby les produkoval při těžbě jednotlivé sortimenty, které by vytvořily ucelenou dodávku (kamion, vagon)pro lepší zpeněžení, je potřeba určitý úsek lesa. Čím menší majet, tím samozřejmě menší mnnožství hodnotnějších sortimentů. To samé se ale děje i u pasečného hospodářství, pokud samozřejmě nedělýte holoseč na majetku o rozloze do 1 ha. Ale v tomto nevidím zakopaný pes. Ten vidím, když už se bavíme o malých majetcích, které spravují pověření OLH (a předpokládámm, že oba víme, jaká je s nimi zkušenost), že je v nesystematičnosti, neinformovanosti a hlavně v neucelené společné správě a obchodu se dřevem. Pomohlo by sdružování majetků, ale to by muselo být finančně podporované, marketingově dobře zvládnuté. Pokud by teda tyto správy dobře fungovaly a nezávisle, tak se může nepasečně hospodařit i na menších výměrách vlastníků lesů, protože často dohromady tvoří nemalý kus lesa. A ještě jedna věc, pověřené OLH, které se rozdáva bez jakéhokoliv výběru dle kvality služeb pro vlastníky lesů, bych zrušil. Pověžení by se mělo soutěžit na základě předloženého projektu nabídnutého servisu, přístupu a možností (atd. - asi by měla být metodika a výběr OLH by měl být přes nezávislé komise mimo daný kraj), kde nabídnutá cena by měla být jen jednou z atributů.
Odpovědět
DA

DAG

14.11.2020 08:28 Reaguje na Aleš Erber
Reakce samotného pisatele článku. To je pocta ;) Ano malé majetky se sice krásně nabízí k věkové a druhové rozrůzněnosti, ale právě díky OLH a všem těm lidem s různými názory a potřebami to bylo do teď naprosto nereálné.
Jsem z obce, kde má les každý. Někdo půl ha někdo třicet. Spravuji i obecní lesy, protože jsem vystudovaný lesník, ovšem podotýkám nikdy nepraktikující pěstební činnost.
Lidé se na mě obrací o radu s prodejem dřeva, pěstební činností, sháním jim sazenice vysvětluji dotace. Musím ovšem konstatovat, že ti lidé, i když si lesa všichni velice považují a přijde mi velice fascinující, jak hluboko to v nich je, tak prostě smíšený les vypěstovat nedokáží. Zde by měla být práce OLH. Jenže taky každý OLH má firmu na prodej dřeva, drcení pasek atd. Věnování se malým vlastníkům spočívá v koupi dřeva od nich, prodat jim sazenice nebo za peníze zasázet a vyplnit dotace.
Proto byl do teď pro drobné vlastníky smrk úžasná dřevina. Není ho moc na hektar, roste všude, nemá moc škůdců, jsou za něj pěkné peníze a vypěstuje ho i průměrně myslící mongol.
Možná se přístup OLH změní ve chvíli, kdy dojde OLH možnost dělat výše popsané činnosti. U nás to vidím do pěti let, kdy budou všechny zničené smrkové porosty zasázeny (u nás cca 85 % lesních ploch). Ovšem i tak to budou mít u nás s tak rozdrobeným majetkem velice složité.
Ale pro les jako ekosystém, to bude nesčetně krát lepší, protože lidé opravdu sází úžasné směsky dřevin :) hlavně listnatých. Jen ta kvalita sortimentů prostě nebude.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

14.11.2020 14:27 Reaguje na DAG
Já taky spravuji selské lesy - od 0,3 po 40 ha lesa a ve třech krajích. Už spravuji přes 100 ha a to dělám OLH (nepověřeného) rok a půl. Vše je o umění komunikace, vysvětlování a dobrém marketingu. Nemám firmu na pěstební ani těžební činnost. Obchod se dřevím s vlastníků lesů nerad dělám, či jen zprostředkovávám. Tím má správa vůči vlastníkům lesů je nezávislá, a tím vlastníkům lesů přináším levnou (pro dělníky hodně vysokou) práci a nejvyšší cena za dřevo. Takže to jde, jen je třeba hledět na to, aby OLH se snažil přinést vl. lesa maximální zisk, ze kterého je pak odměněn. A o to tady jde. Jak píšete, většina OLH má obchod se dřevem, pěstební činnost, takže často radí to, co je nějaký lesnický standard a jak na vl. lesa nejvíce vydělá. Prvotním zájmem není stav lesa - omlouvám se za vtrdou kritiku, ale tohle je má dlouhodobá zkušnost (OLh jsem dělal i u LČR). Stav lesa - tzn. max. využití přirozeného zmlazení, hledání úspor, dotace, oprava cest či komunikace s ostatními vl. lesů o opravě cest, přístupu špatně přístupných míst atd. Toto téma je snad nejsložitější. Spravuji lesy, které jsou nesystematicky státem spravovány (pověření OLH), takže nepřístupné, tím rostou obrovské náklady na přiblížení, špatně se zrpacovává nahodilka atd. atd. 25 let se na vlastnících lesů jen vydělávalo a stát se na to úplně vybodl. A OLH u LČR? To ani nebudu komentovat. To je ve většině případů vyhazování našich peněz.
Odpovědět
DA

DAG

16.11.2020 07:53 Reaguje na Aleš Erber
Je to opravdu složité téma a myslím, že se ho prakticky nepodaří vyřešit. Každý člověk nemá takové zapálení a schopnosti a ochotu s každým jedním majitelem kousku lesa jednat a přesvědčovat ho. A že jednání s lidmi je to nejsložitější. S OLH u LČR nemám zkušenost, ale jestli to řeší tak nějak při práci, tak se jim moc nedivím, že na to kašlou. Popravdě nikomu u LČR jsem nikdy nic nezáviděl. Po škole, když jsem si hledal práci, tak právě díky LČR jsem šel z lesnictví pryč, a když se bavím se spolužáky, kteří tam pracují, tak si myslím, že jsem udělal dobře.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.11.2020 09:14
Faktem je, že dnes vidíme v lesích skupiny smrků, které zjevně mají vyšší odolnost proti kůrovci a teplu. Asi by bylo vhodné tyto stromy cíleně množit a osazovat jimi plochy, kde smrky uhynuly.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.11.2020 15:47 Reaguje na Jan Šimůnek
Jakpakto? Chtěl by jste hledat odolnější jedince a množit je? Vždyť za kolaps smrkových monokultur přece můžou "ekologové" (a nejspíš i komunistickofašistická EU), jak nám tady ve stovkách sdělení neustále opakujete.

Nějak nám vypadáváte z role.
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

12.11.2020 14:59 Reaguje na Jakub Graňák
Za tento přešlap nasazený troll pochválen nebude...
Odpovědět
VJ

Václav John

12.11.2020 23:36 Reaguje na Jan Šimůnek
To tedy nevím jestli je to cesta. Pokud je ta odolnost daná geneticky, tak ano. Ale pokud je to dané něčím jiným - vliv náhody, individuální lepší kondice díky dejme tomu vyšší hladině podzemní vody atd. tak to k ničemu nepovede. A kůrovec napadá vzrostlé smrky, takže jestli je tam vyšší odolnost se ukáže v lepším případě za mnoho desetiletí.

Já tedy skupiny smrků moc nepotkávám, spíš vidím jak na těch pasekách roste spousta modřínů, kterých si ve smrkovém lese normálně ani nevšimnete, ale ve chvíli kdy smrky uhynuly je to často jediné co zůstává.
Odpovědět
DA

DAG

13.11.2020 09:31 Reaguje na Václav John
Mám také tento názor. Jinak smrk je dřevina velice plastická a je možné, že až se přežene kůrovcová kalamita, tak poroste velmi pěkně.
A když bude struktura lesů více smíšená, tak třeba už žádná taková kůrovcová kalamita nebude.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.11.2020 11:45 Reaguje na DAG
Přesně tak, ve smíšených porostech se ještě docela drží i solitéry jsou v relativně dobrém stavu
Odpovědět
DA

DAG

13.11.2020 18:39 Reaguje na Jakub Graňák
Asi hodně záleží jaká byla nálož kůrovce. Na spoustě míst je to jak říkáte. U nás 600 mnm nepřežil jediný smrk starší třiceti let.
Jen na jednom místě jsem zachránil cca 5 ha. Kůrovec postupoval ze obou stran. Tak jsem z obou stran nechal vymastit napadený porost a dalších tři sta metrů ke zdravému porostu a zabralo to. To jsou jediné smrky, které široko daleko přežily. A to si myslím, že ještě díky letošnímu počasí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.11.2020 20:01 Reaguje na DAG
U nás byla "nálož" dost nízká, po kalamitě po velké vodě v roce 97 většina monokultur padla, naštěstí tehdy již nedošlo k masivnějším výsadbám smrků, ale byly vysazeny smíšené porosty s převládajícími duby, buky, jedlemi, asi díky tomu sem tam nějaký smrk zůstal, což také dokládá, že obsah článku dává smysl, tedy, že smrky jako "vmísená dřevina" mají perspektivu.
Ale jen o pár kilometrů dál v Městě Albrechticích, kde byly poměrně rozsáhlé smrčiny už to je katastrofa a nezbylo tam vůbec nic.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.11.2020 21:33
Pěkný článek, vidím to podobně. Jen čekám, až se do diskuze přihlásí nějaký holosečník, který bude tvrdit, že les se dá obnovovat je pasečným způsobem, výběrné hospodaření je nekončící probírka, že hospodářský les má plnit jen produkční funkci. Nebo třeba, že pila nastavená na SM vám pořeže cokoliv, když jim to dáte příkazem.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.11.2020 17:25 Reaguje na Jan Škrdla
No, on ten pasečný způsob s monokulturou, obvykle smrkovou je asi ten nejúčinnější. Neboli takový, který má nejnižší náklady a přináší největší zisk. Pokud ta monokultura do doby kácení vydrží. On má totiž taky nejnižší režii. Respektive pokud jde všechno dobře, je dlouhé desítky let v podstatě bezúdržbový. Sice na začátku jsou vyšší náklady, paseka se musí zalesnit a pak pár let zasázené smrčky chránit. Potom se prvních 20 - 30 let musí probírat. Potom ale už takový les téměř nic nepotřebuje, může až do kácení fungovat prakticky bez jakéhokoliv přístupu nějaké mechanizace a bez přístupu, bez vyhražené plochy na lesní cestu. Pokud nepřijde kůrovec.
Zatímco les, jaký popisuje autor, po celou dobu potřebuje údržbu. Potřebuje, aby tam po celou dobu byla funkční a kvalitní lesní cesta, potřebuje, aby vedle toho lesáka byl pořád někde v pohotovosti dřevorubec s pilou a s traktorem atd. Je třeba pravidelně z takového lesa odstraňovat nežádoucí dřeviny, které ho příliš zahušťují a pokud zrovna nějaké stromy dosahují mýtního věku, je třeba je skácet a kmeny vytáhnout těžkou mechanizací ven. Což taky dost okolního porostu poškodí a tak to jsou další náklady na režii. Sice takový les produkuje, díky tomu, že ty stromy jsou víc solitery, kvalitnější dřevo, zisk z lesa je rozložen na víc desetiletí, mimoprodukční fukce lesa jsou výrazně lepší, ale zase v součtu za celou dobu životnosti lesa je ta celková potřeba režijních nákladů vyšší.
Odpovědět

Jan Škrdla

15.11.2020 18:08 Reaguje na Radim Polášek
Vtip je v tom, že na drtivé většině míst v nižších a středních polohách to smrk takovým způsobem jak se běžně pěstuje nezvládne.
Otázkou je, která dřevina to v monokultuře zvládne za takových 40-50 let.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.11.2020 20:04 Reaguje na Jan Škrdla
Přesně tak, jsem přesvědčen, že v budoucnu to jinak, než cestou smíšených porostů, nepůjde.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.11.2020 08:54 Reaguje na Jan Škrdla
Podle mně nezávisí ani tolik na výšce polohy, ale na místních podmínkách. Třeba jižní vrcholové svahy centrálních Beskyd jsou podle mně většinou než na smrkové mnokultury tak na smíšené nebo dokonce listnaté lesy. A to kvůli převládající geologické stavbě těchto hor, kde díky rozpukanému pískovci a jílovci na většině těch ploch každý nadbytek srážek mizí puklinami dovnitř těch hor a stává se pro stromy nedostupný. Takže každé trochu delší sucho, hlavně ve vegetační době znamená, že vláha zachycená v půdě mizí a stromy jsou na suchu.
Naopak spodní svahy Beskyd, zvláště ty severní, jsou na tom jinak, tam právě ta vláha z hloubi hor vyvěrá a půdu trvale zvlhčuje. Tam je podle mne leckde prostor i na smrkové monokultury, jakožto snadno pěstovatelné a přitom výnosné kultury.
Například třeba v kontrastu s Jeseníky, což jsou hory tvořené většinou pevnými monolity vyvřelých či přeměněných hornin, kde se vláha nevsakuje dovnitř hor, ale pohybuje se v půdě po povrchu té skály z vrcholových partií dolů po úbočí. Tam je potom mnohem víc prostoru pro smrky, monokultury i přimíšené, protože na takových úbočích je vláha dostupná pro stromy i za menšího sucha. Je to například vidět i podle pramenů, v Beskydech jsou prameny vodních toků zpravidla až v dolnějších partiích hor, výše umístěné prameny jsou vzácné, v Jeseníkách je spousta pramenů už ve vrcholových partiích.
Odpovědět

Jan Škrdla

22.11.2020 17:22 Reaguje na Radim Polášek
Vzhledem k tomu, co jsem psal výše (že nevíme, jaké budu podmínky za 40 let), tak smrk ano, ale i severních svazích ve směsi.
Třeba s bukem, popř. javorem klenem. Tyto dřeviny mají hlubší kořeny, stabilizují porost, a svým opadem zlepšují kvalitu humusu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.11.2020 05:37
Nádherný článek , díky p. Erberovi za něj, ať se daří.
Odpovědět

dědek

22.11.2020 07:02
Význam místní spotřeby dřeva poroste spolu s vysychajícími zásobami ropy. Já nevím, jak bude probíhat technický vývoj, ale troufnu si odhadnout, že lidstvo již nikdy nebude disponovat tak levnou energetickou surovinou, jakými jsou ropa, nebo uhlí. Tak že stav, který je dnes běžný, že se naloží 30 kubíků na kamion a veze se po ose na 150-200 km vzdálenou pilu, bude za několik desítek let historií. Samozřejmě, kdyby politici tento proces urychlili a podpořili domácí zpracovatelské kapacity, bylo by to jenom pro dobro nás všech. Ale politici dojdou k nejlepšímu řešení vždy až po vyčerpání všech špatných. To je téměř jistota.
Ke změně druhové skladby asi tolik. Máme kapitalismus a peníze se staly středobodem našich životů. Tak že i když lesník má snahu na jím svěřeném majetku "něco dělat", většinou narazí na peníze. V řadě lokalitách mi vcelku prospívají zmiňované duby. Možná to souvisí i s klimatickými změnami. Jedná se většinou o vtroušené jedince, které po lese pravděpodobně roznesli ptáci. Kdybych chtěl v jejich "práci" pokračovat, narazím na peníze. V 6. a 7. vegetačním stupni mi taxátor dub nedá jako MZD. Tím pádem jsem bez nároku na dotaci a náklady za nákup sazenic jdou celé za mnou. A tak sázíme buk a jedli do kotlíků, nebo bukové odrostky do zastíněných ploch do větrem a sněhem prolámaných mladých porostů.
S rozvolňováním porostů vidím u nás také problém. Jakmile se porosty prosvětlí, nastupuje buřeň. Ostružina, malina, krušina, a další prakticky obsadí bylinné patro a nejenom že znemožní přirozenou obnovu, ale výrazně prodražuje i tu umělou. Letos jsme museli některé plochy i čtyřikrát vyžínat. A stejně jsou v tuto chvíli opět zarostlé. A to nemluvím o zvěři. Borovici musíme plotit stejně jako buk, nebo jedli a v některých lokalitách se vyplatí oplotit i smrk. Stačí si spočítat náklady na repelenty a ožínání. Oplocená kultura nerušeně odrůstá a o dva až tři roky se tak zkracuje doba mezi výsadbou a zajištěním kultury.
Na závěr bych si dovolil svůj soukromý názor. Za 1. nevíme, kam se budou ubírat klimatické změny. Všechny výhledy jsou pouze "kvalifikovanými" odhady. Skutečnost ukáže až čas. Za 2. význam dřeva poroste spolu s vyčerpáváním zásob uhlí, ropy a plynu. Stavební boom také bude zvolna klesat, protože lidi zchudnou. A my lesáci nic nezkazíme, když se budeme snažit pěstovat les co nejbližší přírodě blízkému. V rámci našich, především finančních možností. V přírodě platí, že každý živočišný, ale i rostlinný druh je zapojen do potravního řetězce. Každý má svého parazita, nebo predátora, přičemž jejich výskyt je přímo úměrný výskytu hostitele. Tak že když se dnes volá po masivní výsadbě listnatých dřevin, mohou být tyto za sto let (ale možná i dříve) decimovány stejně, jako jsou dnes decimovány smrkové porosty kůrovcem. Osobně bych si vsadil na houby a plísně. Tak že jak se říká, doufej v lepší, počítej s horším. A skloubit ekonomiku s přírodou je skutečně hodně těžké.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.11.2020 11:26 Reaguje na dědek
Hodně pravdivý příspěvek.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.11.2020 12:21
No, mně se víceméně povrdilo to, co jsem si už dávno myslel o způsobech obnovy lesa. A sice že přirozeně vzniklý les je odolnější než sázený les. Podle mne to ale není tím, že jeden les je přirozeně vzniklý určitým přirozeným výběrem a druhý vzniklý uměle. Vždyť pro produkci semen pro vypěstované stromky ve školkách se složitě vybírají nejlepší matečné stromy, s nejlepším přírůstkem a v nejlepším zdravotním stavu, zatímco u přirozeně vzniklého lesa nálety jsou ty zdroje z toho, co prostě je "k dispozici" v dosahu větru, ptáků atd, tudíž téměř vždy geneticky znatelně horší. Příčina je podle mně v tom přesazování. Co jsem trošku náhodně studoval stavbu a růst kořenů a ovocné stromy, vyšlo mi, že právě při přesazování je růst kořenů nenávratně poškozen. U ovocných stromů semenáček tvoří obvykle silný kůlovitý kořen, který sahá, pokud to podloží umožňuje , v podstatě zhruba stejně hluboko jakou výšku dosahuje koruna. U přesazovaných stromků je většina těch kořenů ztracena a i když se přesazovaný stromek dobře ujme, tak kořeny už nikdy nedosáhnou původní hloubky a původního rozsahu. Přesazovaný stromek tak živiny pro svůj růst odebírá z menšího objemu podloží a má horší přístup k vodě, zvláště pokud je podzemní voda hlouběji. Na zahradě, kde je půda kultivovaná, to nevadí. A do špatných půdních podmínek se jednoznačně doporučuje vysít podnož přímo na místě a naroubovat.
Podobné to asi bude i pro les. Například smrk sice nemá kůlovitý kořen do hloubky, ale i tak podle mne má smrk předpěstovaný více let ve školce a potom vysázený coby prostokořenný stromeček někde na paseku po celou dobu života podstatně horší kořenový systém než smrk, který na té pasece vyroste přímo ze semena. Ještě větší rozdíl podle mne může být u listnatých stromů, třeba dubů, které asi ten kůlovitý kořen do hloubky podle mne víceméně mají.
Les vysázený ze stromečků ze školky tak obecně podle mne bude citlivější k suchu - snížení hladiny podzemní vody, bude mít nižší přírůstky kvůli celkově menšímu kořenovému systému a bude citlivější na vznik polomů větrem než les vyrostlý ze semínek přímo na místě, to je dnes pouze přirozeně se obnovující les.
Já si prostě myslím, že dříve nebo později právě z tohoto důvodu nastane technologický převrat ve způsobu obnovy lesa po vykácení. Z hlediska řízení skladby lesa, získání optimální skladby lesa pro optimální produkci dřeva bude ale na většině parcel přirozená obnova nevhodná, bude tedy třeba většinu ploch lesa i nadále řízeně vysazovat. Ale dnešní systém , kdy se les vykácí, zůstane paseka, která se případně ještě nechá rok, dva, tři roky zarůst trávou a maliním, než se majitel vzmůže na výsadbu a "napere" tam půl, 3/4 metru vysoké stromečky, pro úsporu nákladů na výsadbu prostokořenné, se nejspíš stane minulostí.
Podle mne se začne sázet u vhodných dřevin přímo ze semene, u ostatních sazeničkami starými tak půl roku, maximálně rok a to v nějakých minikontejnerech. Aby les měl kvalitní kořenový systém. Zalesňování pak bude muset být dvouetapové, v první etapě se parcela bude muset hustě zalesnit pomocnou snadno řízkováním množitelnou dřevinou, třeba i keři a za několik let, až nastanou na zemi vhodné podmínky, tak sadit konečné dřeviny. Ze semene nebo těmi minikontejnery. Je to v podstatě návrh, jak si myslím, že by to mohlo fungovat. V praxi by se to muselo vyzkoušet, najít, odchytat a vyřešit háčky a problémy, třeba pro různá prostředí, podloží, vlhkost, nadmořskou výšku...
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

24.11.2020 08:02 Reaguje na Radim Polášek
Myslím si, že na tom přesazování tak, jak to uvádíte něco je!
Zvlášť když tam je ten ústřední kůlovitý kořen. Není nad přirozené vysemenění.
To vidím třeba u klenu, když je vysazenej někde ve smrkovém lese(no teda že je to dost vzácný), většinou vidím, jak živoří a zasychá, a navíc, když se naruší oplocenka, tak má kmínky orašplované zvěří(tím jak má kmen dole bez postranních větví). Ale v týž podmínkách - např vede silnice, u níž z jedné stranyroztroušeně rostou mohutné kleny (možná pozůstatek aleje)a z druhé strany je smrkový les s malou pasekou, tak ta je hned kolonizována mladými semenáčky klenu a do pár let je tam zapojený kvalitní porost klenu.A díky tý hustotě zvládá i poškození zvěří(ta nestačí okousat ani omlátit všechy stromky)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.11.2020 14:06
Výnosy z jednoho hektaru lesa.
Tady v článku zmíněný maliník je považován za obtížný plevel, hlavně co se týká zalesňování. jenže já bych chtěl upozornit ještě na další aspekt. Maliník je významná včelařská rostlina. Je to rostlina hlavní včelařské snůšky. Ve včelařských knihách se uvádí, že maliník na hektar monokultury produkuje tak 600 - 1200 kg sladiny. Obsah cukrů ve sladině je nějak od 20 do 50 %, nepamatuji si, kolik má zrovna maliník. Ale reálně to je z hektaru výnos medu řekněme zhruba třetiny až šestiny uváděného množství. V přepočtu s cenou medu se jedná o každoroční výnos z hektaru řekněme lesa vyšších desítek Kč až v ideálním případě nižších stovek Kč.
Z dřevin jsou potom včelařské rostliny s podobným výnosem javor klen a lípa velkolistíá a v našich průměrných chladnějších podmínkách zvláště malolistá. Pokud se tedy pěstuje les tak, že tam je významný prostor pro ten maliník a jsou tam i výše uvedené včelařské stromy , v dostatečném množství, lze "při prohnání skrz včely" získat z lesa každoroční významný výnos, v součtu za dobu růstu lesa daleko vyšší než je výnos ze dřeva. Podobné počty platí i pro akát, ale musí se jednat o naše nejteplejší oblasti. Jinde je během kvetení akátu v průměru málo teplo a snůška z jeho květu jednou za několik let.
Z dalších stromů, ze kterých by ještě mohl být skrz včely určitý výnos, mě napadají ovocné stromy. Divoká třešeň ptačí a na dřevo vhodné odrůdy hrušní a jabloní. U ovocných stromů (vysokokmenů) se ve včelařských knihách uvádí produkce nějak od 100 do cca 500 kg sladiny na hektar. Naše původní včela tmavá moc tyto snůšky nedokázala dobře využít, protože pro ni byly ty květy příliš brzo, ale dnešní chovaná kraňská včely už tyto květy kolem prvního května dobře využije.
Další produkce medu z lesa je přes medovici. Tam je určitý problém v tom, že naše původní černá včela sbírala medovici velmi ochotně, ale v posledních letech dokončené přešlechtění naší chované včely na horskou včelu kraňskou způsobilo, že včely medovici sbírají jen málo. (v horách na horských loukách Alp a Karpat, kde se kraňka vyvinula, medovice moc není). Za socíku byl poměr medovicového a květového medu tak zhruba 1:1. V té době bylo v přírodě určeno na cca 100 producentů medovice, většinou mšice, nějací červci a jedna houba. Velkým zdrojem medovicového medu byl smrk, tam je těch producentů několik a každý rok přinášel snůšku aspoň jeden, další hlavní producenti byli na jedli, borovici, dubu, javoru, lípě. Dnes je otázka, jak to s medovicí je. Oficiálně podle vedení včelařů je u nás určena k chovu pouze kraňská včela a někteří chovatelé se snaží i z této rasy včely vybrat a vyšlechtit linii, která by dobře sbírala medovici, ale zatím se to moc nedaří. Pokud by se to povedlo, tak to by byl další zdroj, jak z lesa získat nějaký další přínos.
Přirozeně toto jsou teoretické propočty. V praxi se leccos nemusí povést a vyjít, jsou různé místní podmínky a místní "háčky", každý majitel lesa taky nemůže "tahat" další peníze skrz včely a prodej medu z nich. Ale pokud jsou určité podmínky splněny, je možné s navýšením výnosu z lesa takhle počítat, upravit podle toho obnovu lesa a prostě to využít .
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist