Plzeň pěstuje díky nové mostové závlaze v lesní školce odolnější sazenice stromů

Plzeň pěstuje díky nové mostové závlaze v lesní školce Čtyrák na Bílé Hoře odolnější stromky pro městské lesy. Lesníci mění způsob pěstování a péče o sazenice stromků. S novým automatickým zavlažovacím systémem za 600 000 korun budou moci připravit pro výsadbu více takzvaných obalovaných sazenic. Tyto sazenice se po vysazení lépe uchytí, což je pro obnovu lesa po kůrovcové kalamitě důležité. Město každoročně ve svých lesích vysází v průměru 400 000 jehličnanů a listnáčů, řekl ČTK náměstek pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar (STAN). "Na obnovu lesů a jejich druhovou skladbu odpovídající lokalitě klademe velký důraz, a to i s ohledem na klimatickou změnu. S využitím nové mostové závlahy budeme schopni připravit více obalovaných sazenic, tedy sázených i s kořeny v substrátu. Tyto sazenice se díky rašelinovému substrátu a vláze, kterou si v něm nesou, lépe ujímají, takže lesní porosty obnovíme rychleji," uvedl Tolar.

Obalované sazenice zalévané mostovou závlahou jsou vhodnější pro přesazování, protože jsou výrazně odolnější než sazenice prostokořenné bez kořenového balu. Kromě toho, že se lépe ujímají, je také možné je vysazovat po výrazně delší období roku, řekl vedoucí oddělení lesního hospodářství městské organizace Správa veřejného statku města Plzně Milan Sekáč.

"Dalším plusem je i rychlejší růst, což vede k následné úspoře prostředků, které by se jinak vynakládaly na sekání buřeně (nežádoucích rostlin) okolo vysazených stromků. Dosud představovaly obalované sazenice asi pětinu všech našich sazenic stromů. Do budoucna bychom jich chtěli mít polovinu," uvedl.

V městské lesní školce Čtyrák je přibližně milion sazenic stromů. Nejstarším jsou čtyři roky a dosud lesníci většinu prostokořenných sazenic pěstovali v řádcích, které museli několikrát do roka zbavit plevele.

"Není to jednoduchá práce, zvláště v horkých letních dnech, a sehnat na ni schopné lidi je stále těžší," poznamenal vedoucí lesní školky Vít Fišer. Školka Čtyrák na Bílé Hoře vznikla před rokem 1947 a postupně se zvětšovala. Nyní má rozlohu 4,07 hektaru a pěstují se v ní asi ze 60 procent borovice, 30 procent stromků představují duby letní a zimní a v menší míře také sazenice jedlí, smrků, buků, lip, modřínů a douglasek. Přibližně 95 procent sazenic se vysadí v plzeňských městských lesích.

Plzeňské městské lesy mají rozlohu 4092 hektarů a zahrnují lesní pozemky na 52 katastrálních územích od Stodu až k Rokycanům. Svojí rozlohou jsou plzeňské městské lesy pátým největším městským lesním majetkem v České republice. Rostou v nich nejčastěji borovice či duby.

---

reklama

---