https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/nepasecne-hospodareni-v-lesich-u-klokocne-soulad-ekologie-a-ekonomiky-lesa
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nepasečné hospodaření v lesích u Klokočné – soulad ekologie a ekonomiky lesa

19.8.2021 15:17 (Ekolist.cz)
Nepasečný les, kde se dlouhodobě těží jen výběrem jednotlivých stromů bez vzniku holých ploch, je na první pohled neobvykle pestrý. Právě pestrost lesa je základem jeho vysoké odolnosti, ale i efektivity hospodaření.
Nepasečný les, kde se dlouhodobě těží jen výběrem jednotlivých stromů bez vzniku holých ploch, je na první pohled neobvykle pestrý. Právě pestrost lesa je základem jeho vysoké odolnosti, ale i efektivity hospodaření.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vojta Herout / Nadace Partnerství
Situace a problémy našich lesů

Současná kůrovcová kalamita svým rozsahem a svými důsledky již dnes překonává všechny pohromy, kterými naše lesy kdy prošly. Je zřejmě pravda, že spouštěcím mechanizmem celé situace kalamitních rozměrů byly klimatické změny posledních let. Nejméně stejně velkou pravdou ale je, že dlouhodobý způsob, jakým jsme lesy obhospodařovali a jakým prioritám jsme přitom jejich pěstování podřizovali, k takovýmto koncům směřoval a bylo jen otázkou, v jakou finální podobu takovýto proces vyústí.

 
Výsledky 30 let přírodě bližšího, výběrného hospodaření v demonstračním objektu Klokočná přesvědčivě dokazují jeho výhody – vyšší odolnost vůči kalamitám a lepší produkční a ekonomické výsledky.

Lesy na našem území byly a z větší části dosud jsou již přibližně třetí století obhospodařovány jako stejnověké, monokulturní porosty. To znamená, že v této struktuře věkového uspořádání, zaměřené přitom na jednu či dvě produkční dřeviny, jsou porosty uměle obhospodařovány od zalesnění vykácených holin, přes prořezávky a probírky až do přibližně stoleté dospělosti (mýtného věku). Jako takové jsou na soustředěných plochách (holosečích) mýceny a tím je jejich vývoj vracen do výchozího bodu nových holin.

Celý cyklus je v podstatě obdobou zemědělské výroby, samozřejmě s podstatně delší výrobní dobou, a to bez jakéhokoliv umělého doplňování živin v půdě (přihnojování). „Výrobní cyklus“ v tomto pojetí má jen velmi málo společného s přírodními procesy, na kterých je les, jako nejhodnotnější a nejsložitější ekosystém přírodního prostředí, existenčně závislý. Takovýto způsob hospodaření je sice poměrně jednoduchý, dá se relativně dobře vtěsnat do plánovacích a výrobních procesů, norem a normativů, ale les samotný je přitom čím dál víc zranitelný a jeho schopnost odolávat vnějším, ať už přírodním či civilizačním nepříznivým vlivům, se zákonitě snižuje.

Dva světy současného lesnictví. Rozdíl mezi obvyklým stavem smrkové monokultury, kde ještě převod na nepasečný les nezačal (vlevo) a dlouhodobě nepasečně obhospodařovaným lesem (vpravo) zvlášť vyniká, když je vidíme vedle sebe.
Dva světy současného lesnictví. Rozdíl mezi obvyklým stavem smrkové monokultury, kde ještě převod na nepasečný les nezačal (vlevo) a dlouhodobě nepasečně obhospodařovaným lesem (vpravo) zvlášť vyniká, když je vidíme vedle sebe.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vojta Herout / Nadace Partnerství

Problémy, které tak vznikají, vyvolávají nezbytnou potřebu zásadní změny způsobů hospodaření. Musíme respektovat, že les není normální podnikatelské prostředí s možnou koncentrací na momentální maximální výrobní efekt. Ale naopak citlivá a složitá součást živé přírody, jejíž zodpovědné obhospodařování je založeno na respektu k přírodním procesům a mezigenerační zodpovědnosti, kdy úsilí a výsledek práce jedné generace je hodnotou a efektem pro generace následující. Současný špatný stav lesních porostů dokládá, že dosud uplatňovaný způsob lesní výroby, za přispění měnících se klimatických podmínek, naráží na limity svého dalšího použití.

Nezbytnost změn

Jedním z názorů, na kterých se při hledání změn v péči o ohrožené lesní porosty odborníci shodnou, je uplatnění ekologičtějších přístupů v celém procesu jejich obhospodařování. Bohužel na konkrétním způsobu a hlavně míře nezbytných opatření, které náprava současné situace v lesích a v jejich obhospodařování vyžaduje, již shoda nepanuje. Nebude-li nadále vůle k prosazení zásadních změn, prosadí si je zřejmě příroda sama a lze předpokládat, že budou pokračováním či obdobou současné kalamitní situace.

Jednou z možných alternativ k nápravě je uplatnění nepasečného, přírodě bližšího způsobu hospodaření. Jeho základním rysem je podpora, využívání a usměrňování přírodních procesů, a to jak při obnově, tak v celém dalším procesu vývoje lesa. Cílem je, aby porosty při zachování produkčních schopností vytvářely bohatě výškově členěnou strukturu v optimální druhové skladbě dřevin a v cílové fázi uplatňovaných změn tvořily uzavřený nepřetržitý vývojový proces, který nebude narušován holosečnými těžbami.

Hospodaření v lesích na Klokočné je v souladu s principy hnutí Pro Silva, jehož evropská centrála Pro Silva Europa má pobočky ve většině evropských i v některých mimoevropských státech. Česká pobočka působící od r. 1995 pod názvem Pro Silva Bohemica má 225 členů, kteří praktikují nebo podporují základní myšlenku hnutí: co největší využití přírodních procesů za účelem lepšího a trvalejšího hospodářského výsledku a souběžného zachování nepřetržitosti plnění všech funkcí lesů.

Demonstrační objekt Klokočná

Demonstrační objekt Klokočná je 400 ha lesa ve správě státního podniku Lesy České republiky, Lesní závod Konopiště, kde jsou od roku 1990, tedy již více než 30 let, uplatňovány zmíněné principy hospodaření přírodě bližším, výběrným způsobem, a to při plném produkčním využívání lesních porostů a za zcela běžných provozních a ekonomických podmínek správy státních lesů.

Slouží k ověřování výhod a možností provozního uplatnění takovéhoto ekologického pojetí péče o les v podmínkách plně hospodářsky a rekreačně využívaných lesů středních poloh. V lesích České republiky je průkopníkem při získávání provozních poznatků a zkušeností ze systematického uplatňování z takto obhospodařovaných lesů. Klokočná je po třiceti letech své existence zároveň výjimečný objekt s dlouholetou vývojovou řadou výsledků o měnících se hodnotách stavu lesa i ekonomice jejich obhospodařování.

V tomto směru se během tří desetiletí stala pro odborníky i ostatní zájemce zdrojem poznání a poučení o možnostech provozního uplatnění nepasečného, výběrného způsobu hospodaření v přírodních podmínkách většiny našich lesů. Demonstrační objekt Klokočná je využíván k řadě výzkumných prací i k výuce a cvičením studentů lesnických škol.

Bříza je součást hodnoty porostu, je mnohde jediná, která nahrazuje současný nedostatek listnáčů v druhové skladbě - zaslouží si péči hospodáře. Je také pojistkou pro přírodě blízkou obnovu kalamitních holin, pokud přece jen vzniknou.
Bříza je součást hodnoty porostu, je mnohde jediná, která nahrazuje současný nedostatek listnáčů v druhové skladbě - zaslouží si péči hospodáře. Je také pojistkou pro přírodě blízkou obnovu kalamitních holin, pokud přece jen vzniknou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Milan Košulič

Cestou k řešení problémů kulturních lesů je nepasečný způsob hospodaření

I když 30 let ve vývoji lesa nemůže dát ještě konečný obraz o výsledcích hospodaření a celkové proměně lesních porostů, mají dosud získané údaje již svoji prokazatelnou hodnotu. Na Klokočné už 30 let nebyla vykácena jediná holina. Až na výjimky probíhá zalesňování „přirozenou obnovou“, tj. náletem semen z matečných stromů, což proti umělým výsadbám přináší značné výhody, a to jak v ekonomice, tak v předpokladech kvality budoucích porostů.

Těžba dřeva není prováděna na holinách, ale opakovaným výběrem stromů po celé ploše porostu. Nová generace stromků tak vyrůstá pod vyspělým porostem a jejich vývoj je usměrňován regulací přístupu světla pronikajícího rozvolněnou horní etáží porostu.

Výsledky za třicet let prokazují, že:

- lesní porosty jsou již nyní výrazně výškově diferencované, bez ostrých stěn porostů, a tím i stabilnější a odolnější proti větrným vývratům i kůrovcům

- pestrá struktura porostů přispívá i k udržení vláhy a tvorbě vhodného mikroklimatu uvnitř porostů

- za těchto podmínek přirozená obnova tvoří již podstatnou část (přes 90 %) nové generace lesa, a to již v odpovídající druhové skladbě

- přirozené procesy se výrazně uplatňují při autoredukci počtu jedinců v celém průběhu vývoje porostů a nahrazují tak většinu umělých pěstebních zásahů

- snížená potřeba umělých zásahů pak výrazně snižuje náklady na pěstební činnost (téměř o 80 %)

- produkční schopnost (přírůst) a tím i možnosti těžby dřeva se zvýšily o 18 %

- těžební činnost je o 8 % finančně nákladnější, přesto je celkový dosavadní ekonomický efekt hospodaření dlouhodobě zlepšený o 11 %

- zvýšení celkové ekologické hodnoty lesa je výrazné a nezpochybnitelné.

Uvedené výsledky jsou důkazem, že ekologie a ekonomika v lesním hospodářství nejsou při takovémto způsobu péče o les navzájem se vylučujícími hodnotami a provozní uplatnění změn ve způsobu hospodaření není limitováno zvýšenými náklady.

Klokočná tak jednoznačně dokazuje, že příroda uplatněnou „spolupráci s člověkem bere“, reaguje na ni pozitivně a je tedy jen na nás a naší zodpovědnosti, jak s tímto poznatkem naložíme.

Pozvání pro zájemce:

Lesy České Republiky a Pro Silva Bohemica pořádají 15. září 2021 tradiční celostátní seminář s exkurzí, tentokrát k 30. výročí DO Klokočné. Podrobnější informace a přihlášku na seminář najdete na https://prosilvabohemica.cz/.

Nepasečné hospodaření v lesích na Klokočné se dostalo mezi nejlepší příklady adaptace na klimatickou změnu v soutěži Adapterra Awards, pořádané nadací Partnerství. Hlasování o vítězném projektu, kterého se můžete zúčastnit i Vy, probíhá do 15. října 2021 na: https://bit.ly/Adapterra2021.


reklama

 
foto - Ferkl Vladislav
Vladislav Ferkl
Autor je lesníkem na demonstračním objektu Klokočná.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.8.2021 09:53
No prosím, a pak že to nejde
Odpovědět

Jan Škrdla

19.8.2021 23:26
Dobrý článek. Uložím si odkaz pro případ, až někdo zase bude tvrdit, že se takhle hospodařit nedá.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.8.2021 05:57
Ne že bych tomu nefandil, ale přece jen nějaké poškození těch mladších stromů při těžbě (smýcení, odvoz) vznikne, a bude tudíž na to rozdílný pohled, než na třicet let rostoucí les. Navíc v takovém lese se člověk snadno ztratí, takže osobně vidím budoucnost v kombinaci tradičního lesnictví s tímto bezvýsadbovým. Přijít o slova jako paseka, mýtina, hustník, mlazina, probírka... a nahradit to jedním - les... Řekl bych, že oba způsoby mají své přednosti i nedostatky.
Odpovědět
MK

Milan Košulič

28.8.2021 18:04 Reaguje na Karel Zvářal
O ta slova paseka atd jistě nepřijdeme, když nic jiného, tak vítr se o to postará, ale mohlo by být pasek o hodně méně. Pokud jde o poškození při těžbě a vyklizování dříví, samozřejmě, že vznikne a bude vznikat. Ale na Klokočné i všude jinde ve výběrných lesích se těží a poškození tam není žádným velkým problémem. Cena takového dříví a nepatrné náklady na jeho vypěstování umožňují dobře zaplatit lidem, kteří to umí. A mimo to v množství mladých jedinců, které se v takových lesích vyskytuje, je poškození těžbou snadno nahraditelné.
Odpovědět
DA

DAG

20.8.2021 07:34
Jak je to možné, když nad každým semenáčkem stojí nějaká zlá zvěř a chce ho ukousnout :)
Článek pěkný, možná malinko strohý. Hlavně mnoho odvedené práce lesníků. To co je provedeno v tomto porostu je dlouhodobá cílená práce a pro většinu porostů je na ni už pozdě. Lesníci budou muset vymyslet spíše vhodný způsob porostních směsí a další práci s nimi. Pasečné hospodaření a zkušenosti s ním budou dalších čtyřicet let to hlavní v českém lesnictví.
Pak se naši potomci rozhodnou jestli začnou les měnit na druhově a věkově různorodý nebo zůstanou u pasečného hospodaření.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

22.8.2021 13:39
Bravo. Toto je cesta adaptace na klimatickou změnu, plus řešení cest, aby nebyly jen dalšími prudkými potoky za přívalu, a náprava uměle narovnaných a zahloubených toků a přerušení odvodňovacích struh. Takový les je úplně v souladu naším know-how adaptace na klima změnu Živá krajina, stručně zde: https://spolecneprotisuchu.cz/
Odpovědět
JM

Jiří Malík

22.8.2021 13:40
Jen jedna zásadní potíž - v oblastech s přezvěřením spárkaté se toto nepovede.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

23.8.2021 20:34
Prosím, může mě někdo poradit oblast, kde je přezvěřená spárkatá??? I když jsem docela usilovně pátral, tak jsem na ni kromě různě publikovaných nevěrohodných fotek nenarazil. Děkuji. Petrův Zdar
Odpovědět
MM

Martin Macek

23.8.2021 21:18 Reaguje na Jan Knap
Milý Zdare, když tedy podle vás není se spárkatou problém, proč tedy lesníci budují oplocenky a kdo tedy okusuje semenáčky? Nechcete snad tvrdit, že to okusují hladoví turisté? Nebo snad nevěříte VULHM, když na základě monitoringu uvádí, že okusem je v ČR poškozeno zmlazení u 30% hlavních dřevin a 60% melioračních?
https://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/07/ZOL_Suppl_2019.pdf
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.8.2021 11:28 Reaguje na Martin Macek
1*
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.8.2021 12:29 Reaguje na Martin Macek
Milý Macíčku, když tedy podle VULHM je poškozeno 30% hlavních a 60% melioračních dřevin tak o kolik % se následně redukují počty jenom v prořezávkách? Kolik desítek tisíc stromků se nachází v přirozeném zmlazení, tedy pokud má porost možnost se přirozeně zmlazovat? Například u buku ani 60% poškození toho zmlazení nemusí být snad na závadu. Atd.
Osobně mě zaráží ale jiná věc. V kolika metrech nad mořem se nachází ta Klokočná? Neustále slyším od různých expertů že smrk do těchto nadmořských výšek nepatří. Tak jak to ve skutečnosti je? Samozřejmě když řekne progresívní lesník či poš...ný ekolog že smrk v nějakých 450 až 500 m.n.m ( nejvyšší body) je adaptací na klimatickou změnu tak to asi musí být pravda. Nebo tam ten smrk v tomto rozsahu naopak nemá co dělat? Otázek bez odpovědí je samozřejmě více. Jen mě napadá, proč tyto demonstrační objekty jsou výhradně na "rovinách"? Proč nevidím tento výběrný způsob praktikovat ve stráních? To jsou expozice kde u nás přece roste nejvíce lesa.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

24.8.2021 14:40 Reaguje na Jarek Schindler
16 let se snažím o převod malého lesíka. Původně 90% smrk, 5% bříza, 5% buk. Co není oplocené zvěř nemilosrdně ze 100% sežere nebo vytluče. Repelent na smrku funguje tak na 60%, na buku 30% na jedli 0%. Jižní úbočí Černé Studnice, Jizerské hory. Pokud bych neoplocoval, rezignoval na individuální ochrany a každoročně nenatíral zůstal by pouze skousaný smrk. Nezbyl by jediný buk, jilm, javor ani jedle. Modříny, borovice nebo douglasky by byly 100% zničené vytloukáním. Pokud máte zájem vidět jste zván. A pozor 700m n.m., žulové podloží, rovinu nemáme...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.8.2021 09:56 Reaguje na Dalibor Motl
No, já spíš vidím to, že se musí vyřezávat okraje cest aby jako cesty i nadále sloužily. Pokud se nechá okraj louky nebo pole deset let svému osudu tak si z té louky les ukrojí deset , patnáct metrů a to i se zvěří. Za sestnáct let tam máte směs dřevin k prořezávce. No a u vás je za šestnáct let "snahy" jen okousaný smrk? Řekl bych, že buď nevíte co děláte nebo si vymýšlíte.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

26.8.2021 09:02 Reaguje na Jarek Schindler
Promiňte ale asi jste nečetl pozorně. Pokud bych neoplocoval, nestavěl individuální ochrany a pravidelně nenatíral zbyl mi jen ten skousaný smrk (jako u mých sousedů). "Pokud bych" je podmiňovací způsob.
Odpovědět
MK

Milan Košulič

28.8.2021 18:42 Reaguje na Jarek Schindler
Vliv zvěře nespočívá jen v tom, že redukuje hustotu hlavní dřeviny. Ona především ochuzuje druhovou skladbu, která by za normálního stavu byla mnohem pestřejší. Normální stav u nás vidíte prakticky jen v oplocenkách.
Samozřejmě i na Klokočné je smrk mimo své ekologické optimum a pravděpodobně i tam časem podlehne, ale zatím odolává. Pokud podlehne, už je tam na většině plochy podrost SM+JD a nevzniknou tam takové holiny, jako vidíme jinde. A dále: tam, kde je smrk v podobných výškách ve směsi nebo v pestřeji strukturovaných porostech, nebo rostl nějakou dobu pod přípravným porostem, zůstává i po kalamitě jako hospodářsky cenná příměs, byť třeba jen v jednotlivém zastoupení. Tam, kde kalamita prošla čístými smrčinami, nezůstal smrk žádný.
A proč nejsou podobné DO i jinde a hlavně na svazích? Ony jsou, ale neví se o nich. Některé najdete na webu prosilvabohemica.cz pod záložkou "objekty".
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.8.2021 19:48 Reaguje na Milan Košulič
Začnu od konce. Na ty DO ve svazích se rád podívám. Bohužel všude jsou to pouze DO a ty nemají s normálním hospodařením mnoho společného. Pamatuji dobu kdy se jezdilo do bukov. lesů na Vláru. Taky pár hektarů které ale mužete potkat v každé oblasti se zastoupením buku. Pestřejší druhová skladba? Co zbude z té pestré druhové skladby v hospodačském lese po probírkách? Tam kde byl smrk v těch pestřeji strukturovaných porostech "kůrovcem odejit" ta cenná příměs ve velkém padá. No a případy toho "padání" máte "doma" přímo před očima.
Na Klokočné je na většině plochy podrost SM +JD. Jak je to možné, když nikde jinde se JD kvůli zvěři nezmlazuje? Je to tam snad pouze v oplocenkách?
No a fotka " dva světy součas. lesnictví" u článku. Počítám s tím, že se mýtní porost časem dotěží a to zmlazení vyplní prostor. Jak to bude vypadat až doroste do 40-50 let? Nebude to náhodou vypadat stejně jako na zmíněné fotce ten les před převodem? Atd.
Odpovědět
MK

Milan Košulič

29.8.2021 17:00 Reaguje na Jarek Schindler
Cituji JS: Bohužel všude jsou to pouze DO a ty nemají s normálním hospodařením mnoho společného.
MK: DONH na webu prosilvabohemica.cz (pokud myslíte tyhle) jsou na majetcích, kde jejich vlastník nebo OLH se rozhodl pro přestavbu na nepasečný les. To samozřejmě není v ČR zatím "normální". Jestli chcete vidět normální hospodaření, tak přece nemusíte objíždět DONH.
JS: Tam kde byl smrk v těch pestřeji strukturovaných porostech "kůrovcem odejit" ta cenná příměs ve velkém padá. No a případy toho "padání" máte "doma" přímo před očima.
Odp.: Ty zbytky samozřejmě padají, ale ne všechny, ne všude a hlavně tam nevznikají tak velké holiny, bo tam všude něco mladého zůstává. Doma přímo před očima ale mám hlavně holiny po čistém SM. S nějakými zbytky MD, a semtam JD nebo BK apod. Nejčastěji zůstal nějaký SM v bývalých selských lesích, kde byl většinou ve směsi. A tam samozřejmě nepadá.
Na Klokočné je to zajímavé v tom, že JD začala v určité fázi odrůstat bez oplocení. Asi je to dáno množstvím semenáčků, dlouhodobým přistíněním, které vyhovuje nejvíc právě JD, možná přemnoženými divočáky, kteří vysbírají srnčata, ale jistě i nadprůměrným množstvím plodících JD a stanovištními podmínkami (vodou ovlivněná). Nedávno jsem ale narazil na překvapivě velké plochy s odrůstající JD bez oplocení v jednom komplexu řemenových soukromých parcel na Opavsku.
JS: Počítám s tím, že se mýtní porost časem dotěží a to zmlazení vyplní prostor. Jak to bude vypadat až doroste do 40-50 let? Nebude to náhodou vypadat stejně jako na zmíněné fotce ten les před převodem?
MK: To snad bude záležet na budoucích hospodářích, ne? 30 let od začátku převodu, to je stále jen začátek. Jestli to budoucí hospodář jednou dotěží vše najednou a vrátí se k podúrovňovým probírkám, no tak z toho zase časem vyrobí jednoetážovou smrčinu. Ale to by snad musel být naprostý ignorant.

Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

24.8.2021 20:29
Škoda, že někteří neumí číst. Ptal jsem se na oblast, kde je přezvěřena spárkatá. Pokud´ je někde přezvěřena spárkatá, tak to znamená, že její populace převyšuje nosnou kapacitu prostředí ,spárkatá strádá a hyne hlady. Zřejmě si to většina spojila se škodami na lesních porostech. Tam nepopírám, že ty škody jsou někde značné. Na druhou stranu na základě osobních zkušeností si nemyslím, že by se jednalo o celorepublikový problém a také by bylo potřeba se nejdříve zaměřit na to, proč v těch oblastech k těm škodám dochází. Čísla nelžou a porovnání s okolními státy jako je Německo nebo Rakousko hovoří jasně-mají tam na plochu daleko početnější populace spárkaté a ty škody nijak vysoké nemají. Pro srovnání rozloha Rakouska-83 879 km2 , ČR-78 870 km2 a mají tam dvakrát až třikrát větší populaci srnčí nebo vysoké. Pokud´ by problém byl v početnosti spárkaté, tak tam už jsou bez stromů. Petrův Zdar
Odpovědět
MK

Milan Košulič

28.8.2021 18:19 Reaguje na Jan Knap
Přezvěření je hantýrka a neznamená to, že zvěř hyne hlady. Tam, kde se oplocuje, vidíte obvykle rozdíl na první pohled. Pokud je rozdíl vidět i na bylinném patře, což velmi často je, nebo pokud v oplocence je pestřejší skladba dřevin, což skoro vždy je, tak tam není rovnováha a jde o "přezvěření". Pokud to nechcete vidět sám, tak tu napište, odkud jste, a já Vám dám kontakty na lidi, kteří Vám to ukáží, když nevěříte fotkám ani výzkumům.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist