Nepasečné hospodaření v lesích u Klokočné – soulad ekologie a ekonomiky lesa

Situace a problémy našich lesů

Současná kůrovcová kalamita svým rozsahem a svými důsledky již dnes překonává všechny pohromy, kterými naše lesy kdy prošly. Je zřejmě pravda, že spouštěcím mechanizmem celé situace kalamitních rozměrů byly klimatické změny posledních let. Nejméně stejně velkou pravdou ale je, že dlouhodobý způsob, jakým jsme lesy obhospodařovali a jakým prioritám jsme přitom jejich pěstování podřizovali, k takovýmto koncům směřoval a bylo jen otázkou, v jakou finální podobu takovýto proces vyústí.

Výsledky 30 let přírodě bližšího, výběrného hospodaření v demonstračním objektu Klokočná přesvědčivě dokazují jeho výhody – vyšší odolnost vůči kalamitám a lepší produkční a ekonomické výsledky.

Lesy na našem území byly a z větší části dosud jsou již přibližně třetí století obhospodařovány jako stejnověké, monokulturní porosty. To znamená, že v této struktuře věkového uspořádání, zaměřené přitom na jednu či dvě produkční dřeviny, jsou porosty uměle obhospodařovány od zalesnění vykácených holin, přes prořezávky a probírky až do přibližně stoleté dospělosti (mýtného věku). Jako takové jsou na soustředěných plochách (holosečích) mýceny a tím je jejich vývoj vracen do výchozího bodu nových holin.

Celý cyklus je v podstatě obdobou zemědělské výroby, samozřejmě s podstatně delší výrobní dobou, a to bez jakéhokoliv umělého doplňování živin v půdě (přihnojování). „Výrobní cyklus“ v tomto pojetí má jen velmi málo společného s přírodními procesy, na kterých je les, jako nejhodnotnější a nejsložitější ekosystém přírodního prostředí, existenčně závislý. Takovýto způsob hospodaření je sice poměrně jednoduchý, dá se relativně dobře vtěsnat do plánovacích a výrobních procesů, norem a normativů, ale les samotný je přitom čím dál víc zranitelný a jeho schopnost odolávat vnějším, ať už přírodním či civilizačním nepříznivým vlivům, se zákonitě snižuje.

Problémy, které tak vznikají, vyvolávají nezbytnou potřebu zásadní změny způsobů hospodaření. Musíme respektovat, že les není normální podnikatelské prostředí s možnou koncentrací na momentální maximální výrobní efekt. Ale naopak citlivá a složitá součást živé přírody, jejíž zodpovědné obhospodařování je založeno na respektu k přírodním procesům a mezigenerační zodpovědnosti, kdy úsilí a výsledek práce jedné generace je hodnotou a efektem pro generace následující. Současný špatný stav lesních porostů dokládá, že dosud uplatňovaný způsob lesní výroby, za přispění měnících se klimatických podmínek, naráží na limity svého dalšího použití.

Nezbytnost změn

Jedním z názorů, na kterých se při hledání změn v péči o ohrožené lesní porosty odborníci shodnou, je uplatnění ekologičtějších přístupů v celém procesu jejich obhospodařování. Bohužel na konkrétním způsobu a hlavně míře nezbytných opatření, které náprava současné situace v lesích a v jejich obhospodařování vyžaduje, již shoda nepanuje. Nebude-li nadále vůle k prosazení zásadních změn, prosadí si je zřejmě příroda sama a lze předpokládat, že budou pokračováním či obdobou současné kalamitní situace.

Jednou z možných alternativ k nápravě je uplatnění nepasečného, přírodě bližšího způsobu hospodaření. Jeho základním rysem je podpora, využívání a usměrňování přírodních procesů, a to jak při obnově, tak v celém dalším procesu vývoje lesa. Cílem je, aby porosty při zachování produkčních schopností vytvářely bohatě výškově členěnou strukturu v optimální druhové skladbě dřevin a v cílové fázi uplatňovaných změn tvořily uzavřený nepřetržitý vývojový proces, který nebude narušován holosečnými těžbami.

Hospodaření v lesích na Klokočné je v souladu s principy hnutí Pro Silva, jehož evropská centrála Pro Silva Europa má pobočky ve většině evropských i v některých mimoevropských státech. Česká pobočka působící od r. 1995 pod názvem Pro Silva Bohemica má 225 členů, kteří praktikují nebo podporují základní myšlenku hnutí: co největší využití přírodních procesů za účelem lepšího a trvalejšího hospodářského výsledku a souběžného zachování nepřetržitosti plnění všech funkcí lesů.

Demonstrační objekt Klokočná

Demonstrační objekt Klokočná je 400 ha lesa ve správě státního podniku Lesy České republiky, Lesní závod Konopiště, kde jsou od roku 1990, tedy již více než 30 let, uplatňovány zmíněné principy hospodaření přírodě bližším, výběrným způsobem, a to při plném produkčním využívání lesních porostů a za zcela běžných provozních a ekonomických podmínek správy státních lesů.

Slouží k ověřování výhod a možností provozního uplatnění takovéhoto ekologického pojetí péče o les v podmínkách plně hospodářsky a rekreačně využívaných lesů středních poloh. V lesích České republiky je průkopníkem při získávání provozních poznatků a zkušeností ze systematického uplatňování z takto obhospodařovaných lesů. Klokočná je po třiceti letech své existence zároveň výjimečný objekt s dlouholetou vývojovou řadou výsledků o měnících se hodnotách stavu lesa i ekonomice jejich obhospodařování.

V tomto směru se během tří desetiletí stala pro odborníky i ostatní zájemce zdrojem poznání a poučení o možnostech provozního uplatnění nepasečného, výběrného způsobu hospodaření v přírodních podmínkách většiny našich lesů. Demonstrační objekt Klokočná je využíván k řadě výzkumných prací i k výuce a cvičením studentů lesnických škol.

Cestou k řešení problémů kulturních lesů je nepasečný způsob hospodaření

I když 30 let ve vývoji lesa nemůže dát ještě konečný obraz o výsledcích hospodaření a celkové proměně lesních porostů, mají dosud získané údaje již svoji prokazatelnou hodnotu. Na Klokočné už 30 let nebyla vykácena jediná holina. Až na výjimky probíhá zalesňování „přirozenou obnovou“, tj. náletem semen z matečných stromů, což proti umělým výsadbám přináší značné výhody, a to jak v ekonomice, tak v předpokladech kvality budoucích porostů.

Těžba dřeva není prováděna na holinách, ale opakovaným výběrem stromů po celé ploše porostu. Nová generace stromků tak vyrůstá pod vyspělým porostem a jejich vývoj je usměrňován regulací přístupu světla pronikajícího rozvolněnou horní etáží porostu.

Výsledky za třicet let prokazují, že:

- lesní porosty jsou již nyní výrazně výškově diferencované, bez ostrých stěn porostů, a tím i stabilnější a odolnější proti větrným vývratům i kůrovcům

- pestrá struktura porostů přispívá i k udržení vláhy a tvorbě vhodného mikroklimatu uvnitř porostů

- za těchto podmínek přirozená obnova tvoří již podstatnou část (přes 90 %) nové generace lesa, a to již v odpovídající druhové skladbě

- přirozené procesy se výrazně uplatňují při autoredukci počtu jedinců v celém průběhu vývoje porostů a nahrazují tak většinu umělých pěstebních zásahů

- snížená potřeba umělých zásahů pak výrazně snižuje náklady na pěstební činnost (téměř o 80 %)

- produkční schopnost (přírůst) a tím i možnosti těžby dřeva se zvýšily o 18 %

- těžební činnost je o 8 % finančně nákladnější, přesto je celkový dosavadní ekonomický efekt hospodaření dlouhodobě zlepšený o 11 %

- zvýšení celkové ekologické hodnoty lesa je výrazné a nezpochybnitelné.

Uvedené výsledky jsou důkazem, že ekologie a ekonomika v lesním hospodářství nejsou při takovémto způsobu péče o les navzájem se vylučujícími hodnotami a provozní uplatnění změn ve způsobu hospodaření není limitováno zvýšenými náklady.

Klokočná tak jednoznačně dokazuje, že příroda uplatněnou „spolupráci s člověkem bere“, reaguje na ni pozitivně a je tedy jen na nás a naší zodpovědnosti, jak s tímto poznatkem naložíme.

Pozvání pro zájemce:

Lesy České Republiky a Pro Silva Bohemica pořádají 15. září 2021 tradiční celostátní seminář s exkurzí, tentokrát k 30. výročí DO Klokočné. Podrobnější informace a přihlášku na seminář najdete na https://prosilvabohemica.cz/.

Nepasečné hospodaření v lesích na Klokočné se dostalo mezi nejlepší příklady adaptace na klimatickou změnu v soutěži Adapterra Awards, pořádané nadací Partnerství. Hlasování o vítězném projektu, kterého se můžete zúčastnit i Vy, probíhá do 15. října 2021 na: https://bit.ly/Adapterra2021.

---

reklama

---