https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/reportaz-z-lesa-kam-ctyricet-let-nesmela-zver-ani-lide
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Reportáž z lesa, kam čtyřicet let nesměla zvěř ani lidé

17.6.2021 13:37 | DOBŘÍŠ (Ekolist.cz)
Terénní exkurze Hnutí DUHA o demonstračního lesního objektu sv. Anna v Brdech, Lesy Zbiroh, které spravuje Colloredo-Mannsfeld, s. r. o. Lesní celek byl dříve součástí muničního skladu a byl oplocen, proto se v něm neprojevil vliv zvěře.
Terénní exkurze Hnutí DUHA o demonstračního lesního objektu sv. Anna v Brdech, Lesy Zbiroh, které spravuje Colloredo-Mannsfeld, s. r. o. Lesní celek byl dříve součástí muničního skladu a byl oplocen, proto se v něm neprojevil vliv zvěře.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Stojíme u plotu z betonových sloupků, pletiva a ostnatého drátu. Odděluje čtyřicetosm hektarů lesa, kam čtyřicet let neměla přístup zvěř ani lidé. V polesí Svatá Anna u Dobříše byl totiž muniční sklad a kasárna, o kterých neměla veřejnost vědět.
 

Aby úkryt obstál před pohledy ze všech stran, včetně pohledu shora, omezilo se v lese hospodaření na minimum. Neprovádělo se tu žádné plošné kácení stromů. Dnes je les na Svaté Anně příkladem ideálního lesa – roste tu třináct druhů stromů, různě starých, od nejmenších semenáčků po střední i horní stromové patro. Les přestál v dobré kondici i sucha posledních let. A výrazně ho nepoškozuje ani zvěř, která sem už zhruba deset let může.

„Je to prostřený stůl, kde je všechno v nadbytku,“ popisuje současnou podobu lesa ředitel Lesní správy Zbiroh Robin Ambrož, který vede lesnické hospodaření pro majitele lesa společnost Colloredo–Mannsfeld.

Robin Ambrož popisuje současnou podobu lesa, který spravuje pro rod Colloredo-Mannsfeld, kterému byl tento lesní majetek vrácen v restituci.
Robin Ambrož popisuje současnou podobu lesa, který spravuje pro rod Colloredo-Mannsfeld, kterému byl tento lesní majetek vrácen v restituci.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Velká a pestrá potravní nabídka pro zvěř je důvod, proč v lese jsme i my – novináři. Přesvědčit se, že je možné mít zdravý les a přitom v něm mohou žít i srnky, jeleni, daňci nebo divoká prasata.

„Přírodě stačila tato šance, aby byla dost odolná. Dnes už tu zvěř nedělá takové škody. Poškození se sice děje, ale les je zvládá,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí DUHA, které nás do lesa u Dobříše pozvalo, aby vysvětlili své připomínky k novele zákona o myslivosti. Ta se má v poslanecké sněmovně projednávat v pátek 18. června.

Dejte mi na chvíli pokoj

Rozdíl Svaté Anny a klasického hospodářského lesa je právě v desítkách let, kdy byl les ponechaný nerušené přirozené obnově. Během nich dorostl do podoby, kdy si vytvořil dostatečnou odolnost, aby snesl to, že se na něm živí vysoká zvěř.

Hospodářské lesy v Česku ale takovou možnost regenerace nemají. Stromky jsou okousány zvěří, jakmile dorostou 30 – 40 cm. Tedy ještě předtím, než se dostanou do lesnické evidence. Zvěř si vybírá jako potravu především listnaté stromy, popřípadě i jedle – zkrátka ty stromy, které jsou v lesích vzácné.

Semenáček dubu s ukousnutou špičkou.
Semenáček dubu s ukousnutou špičkou.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
„Pokud se nevyřeší škody zvěří, veškeré řeči o adaptaci lesů na změnu klimatu nemají smysl,“ soudí Vladimír Zatloukal z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů. Zatloukal studoval, v čem se les na svaté Anně liší od jiných lesů v oblasti, které nebyly oplocené. A zjistil, že je to především v tom, jak se daří růst malým semenáčkům stromů.

Zatímco v oploceném území odrostlo 6 088 kusů stromů na hektar, v neoploceném lese to bylo jen 1 666 kusů, to je 3,7krát méně. V oploceném lese se přirozeně zmladila i jedle, což se mimo oplocenou plochu dělo minimálně. A pokud v neoplocené lese přeci jen jedle začala růst, nepřežila. Sežrala ji zvěř. Výzkum vlivu zvěře na stav lesa pochází z let 2005 a 2006 a prováděl ho IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů.

Přečtěte si také |
Foto: Jeňýk Hofmeister / Katedra ekologie lesa Ať žijí mrtvé stromy!

Výzkumná zpráva dochází k závěru, že zvěř do lesa patří, ale jen v únosných stavech působících ekologicky únosné škody. Ty se podle vědeckých závěrů dají vyčíslit tak, že zvěř spase nebo poškodí 20 % nově rostoucích stromků. Tato míra je ale v Česku vysoce překročena. A kvůli vysokým stavům zvěře v lesích se pak vydávají obrovské částky na výsadbu a ochranu stromků před okusem. Tyto vícenáklady v důsledku poškozování obnovy zvěří mají podle závěru studie činit 576 milionů Kč ročně.

Ilustrační snímek vlivu zvěře na les z Pálavy. Šípáková doubrava v Milovickém lese - porost v oboře (vlevo) a mimo ni.
Ilustrační snímek vlivu zvěře na les z Pálavy. Šípáková doubrava v Milovickém lese - porost v oboře (vlevo) a mimo ni.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kryštof Chytrý / CHKO Pálava

„Je potřeba překonat určitou úživnou hranici a atraktivitu nedostatkových stromků, kdy už les zvládne odrůstat,“ vysvětluje Zatloukal. A tuhle šanci by lesu mělo dát to, že se dočasně sníží počet zvěře v ní žijící. Prostě se bude více lovit, dokud se les neobnoví do stavu, kdy zvěře zase může být více, protože i les bude více fit – bude v něm více malých stromů, více druhů.

Tento požadavek ale naráží na nesouhlas těch, kdo u nás se zvěří nejvíce hospodaří, a to myslivců. Jejich největší organizace, Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ), nesouhlasí s tím, že by se na zavedeném způsobu hospodaření mělo něco podstatného měnit. Souhlasí sice s tím, že lesy nejsou v dobrém stavu, ale mají výhrady k většině navrhovaných úprav mysliveckého hospodaření.

Jedle má ráda zastínění, na pasece v lese nevyroste. Proto je ji při holosečném způsobu hospodaření obtížné vypěstovat.
Jedle má ráda zastínění, na pasece v lese nevyroste. Proto je ji při holosečném způsobu hospodaření obtížné vypěstovat.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Příkladem tohoto nesouhlasu je novelizace myslivosti přijatá v roce 2019, která požadovala větší kontrolu nad tím, jak myslivci v lesích loví – část pravomocí plánování a kontroly lovu přesouvala na státní správu, která měla zajistit objektivnější posouzení, než které provádí samotní myslivci. Po myslivcích se měly vyžadovat důkazy, tzv. markanty, že skutečně loví tolik zvěře, kolik tvrdí. Tato novela byla i přes její schválení parlamentem silně kritizována zástupci ČMMJ. Před dvěma týdny byla takzvaným přílepkem k invazní novele zrušena. Ještě předtím, než začala platit, což mělo být letos v listopadu.

„Od myslivosti je teď očekáváno, že ubere ze svých práv. Proto ta neochota,“ vysvětluje odpor k úpravám mysliveckého hospodaření Vojtěch Macek ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL). SVOL patří mezi osm organizací, které se spojily ve svých požadavcích na změnu myslivosti. Společně se snaží prosadit, aby novelizace zákona o myslivosti byla postavena na tom, že se lov zvěře bude odvozovat od míry poškození lesa.

Ochrana majetku

Les za plotem tvoří převážně smrky.
Les za plotem tvoří převážně smrky.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Vlastníci lesů jsou ve zvláštní situaci – chtějí mít zdravý les, ve kterém mohou těžit stromy na dřevo, ale ten se jim nedaří vypěstovat bez vysokých nákladů. Stromky samy nevyrostou, protože je sežere zvěř, a chránit vysazené stromy oplocením zvyšuje náklady.

Přitom pokud nemají výměru lesa minimálně 500 ha, nemohou sami stav zvěře snížit. To může jen tzv. uživatel honitby, myslivci. A těm škody na lese vadit nemusí. „Představte si zoufalství vlastníků lesa, kteří mají odpovědnost za svůj majetek, a nemůžou ovlivnit, jak je poškozován,“ popisuje Vladimír Zatloukal, jak vzniká spor mezi vlastníky a myslivci. Škody způsobené zvěří se totiž obtížně prokazují, a většina snah o náhradu škody uplatňovaná vůči myslivcům končí dlouholetými soudními spory.

Vlastníci pozemků nejsou jediní, komu vadí, že živí přemnoženou zvěř. Ovlivňuje to i zemědělce. V lesích je obecně „hladovo“, a zvěř se proto přesouvá i na pole, kde působí škody na zemědělských plodinách. Zvěř jde zkrátka za potravou, ať je v lese, na poli, nebo jinde v krajině – proto se v novelizaci mysliveckého zákona angažují i organizace jako ČSOP, ČSO a Hnutí DUHA.

Stav lesa samozřejmě ovlivňuje nejen zvěř, ale i sucho, přemnožení kůrovce nebo málo živin v půdě. Zvěř je ale teď ve středu pozornosti. „Kde je les ve špatném stavu, je zvěř limitujícím faktorem jeho obnovy,“ vysvětluje Jaromír Bláha. A většina lesů na území České republiky je po letech sucha a intenzivního lesnického hospodaření a následné kůrovcové kalamity ve špatném stavu.

Zvěř do lesa patří

Druhově a věkově rozrůzněný les uživí i větší počet zvěře.
Druhově a věkově rozrůzněný les uživí i větší počet zvěře.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Vlastníci lesních a zemědělských pozemků a ochránci přírody nechtějí vybít všechna divoká prasata, jeleny a srnky. Prosazují ale to, aby v krajině žilo jenom takový počet zvířat, který krajina uživí.

Proto by se podle nich stavy zvěře měly odvozovat od toho, v jakém stavu les je. Zároveň chtějí snížit výměru tzv. vlastní honitby z 500 ha na 250 ha, aby na myslivost dosáhli i menší vlastníci lesa.

„Myslivci by se měli podílet na tvorbě odpovídajícího prostředí pro zvěř,“ zazněl na exkurzi názor Petra Marady, zemědělce a myslivce, který hospodaří v tzv. Moravském Toskánsku. Podle Marady si myslivci odvykli pracovat v krajině, a dělat ji pro zvěř přívětivou. Například tím, že budou zakládat tzv. myslivecké políčka anebo se starat o dostatek remízků v zemědělské krajině.

„Je potřeba zbavit se nálepky myslivec = lovec,“ upozorňuje na Marada na to, že se myslivost redukovala na zábavu, kdy si myslivci zajdou do lesa zastřílet, namísto péče o krajinu.

Vladimír Zatloukal z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů.
Vladimír Zatloukal z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Za Českomoravskou mysliveckou jednotu se exkurze účastnil právě Petr Marada, který býval předsedou Ekologické komise ČMMJ. Ta ale byla nedávno zrušena. Českomoravská myslivecké jednota je největší mysliveckou organizací v České republice a má největší výhrady k požadavkům vlastníků lesů, zemědělců a ochránců přírody. Její zástupci při jiných příležitostech upozorňuili, že myslivci by mohli přestat být myslivci, pokud se pro ně podmínky stanou nevýhodné. A kdo pak bude se zvěří hospodařit?

Na to nabízí znovu odpověď les na Svaté Anně. Patří rodu Colloredo-Mannsfeld. Díky dostatečně velké ploše lesa tu může vlastník i myslivecky hospodařit. A využívá toho.

„Myslivost mají na starosti naši lesníci,“ popisuje Robin Ambrož. Je jim nabídnuto, že kromě lesnických povinností mohou hospodařit i jako myslivci. Za ulovené kusy zvěře jim pak patří zástřelné, zvěřina patří držiteli honitby, tj. společnosti Colloredo-Mannsfeld. „Někteří toho využívají, jiní ne,“ říká Ambrož. Myslivost nicméně funguje v lesích Zbiroh dobře. Vlastník lesa, který může sám myslivecky hospodařit, si zajistí, aby v lese bylo pouze takové množství zvěře, kterou les uživí.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (68)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

17.6.2021 14:56

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.6.2021 18:15 Reaguje na Michal Ukropec
Prolhaný a manipulativní článek od začátku do konce. Můj příspěvek byl smazán, ale ani jeden bod nebyl okomentován natož vyvrácen.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

18.6.2021 07:23 Reaguje na Michal Ukropec
Protože sám jste prolhaný a manipulativní a píšete jak dobytek. :-)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.6.2021 08:56 Reaguje na Petr Eliáš
Děkuji, víckrát se to nestane. Končím.
Odpovědět
RS

Roman Sofín

17.6.2021 15:07
Michal Ukropec dejte si facku. Kdy jste byl na Šumavě naposled? To bude už asi hodně dlouho co? Já jezdím na Šumavu každý rok po dobu 20 let. Nechat Šumavu napospas osudu bylo asi to nejlepší co se mohlo udělat. Ještě pár let a už nikdo nepozná, že tam nějaká kalamita vubec byla. Je to rozhodně mnohem lepší stav než co se odehrálo na Vysočině nebo v Jeseníkách. Plošné holoseče bez mrtvého dřeva rozhodně v těchto parných dnech nezarostou.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

17.6.2021 15:18 Reaguje na Roman Sofín
naprostý souhlas, rád sleduju ten vývoj na Šumavě rok po roku a za 20 let tam bude les mnohem pestřejší. Proto se nikterak tragicky nedívám ani na kůrovcovou kalamitu co teď běží, prostě příroda si začne dělat některé věci po svém, bez vlivu člověka moudrého
Odpovědět

Karel Šašek

17.6.2021 16:30 Reaguje na Roman Sofín
Vážený pane, západní Šumavu znám asi padesát let, oblast Velký Ostrý - Knížecí Pláně jsem prošel až po otevření hraničního pásma a vojenského prostoru. Nechat Šumavu svému osudu s heslem "nechte pracovat kůrovce - architekta lesa" bylo čiré diletantství, protože les už dávno nebyl v režimu, kdy je schopen kůrovce sám utlumit. Řešením byla likvidace kůrovce a podsevy jedlí, v nižších polohách i bukem (bříza a jeřabina to nezvládají) a to během dalších 30 let. Nelze přenášet znalosti a informace z jiných lesních systémů. V Kanadě kůrovec vymrzne, jenže tam klesá teplota na -50°C. Padlý strom je zárodkem nového života, jenže když padl, byl již prosycen dřevokaznými houbami - to v případě kůrovcového zaschnutí neplatí. Vzniklo mnoho holin, kde teplota snadno překračuje 50°C. Roste tam jen buření, které udusí každý semenáč. Další škodou je výpadek v absorpci CO2 a v produkci O2, suché stráně porušily koloběh vody (vysychají Modravské slatě). Nejsou důkazy, že se kůrovec šířil větrem dále do Čech, ale pohled na mapu tomu napovídá. To hlavní nakonec: Na Šumavě není původní skladba, ani tam nejsou původní smrky. Poslední padly po větrné kalamitě r. 1870, pak byl vysazen smrk ztepilý ze všech evropských školek, co jich bylo, aby nedošlo k erozi půdy. Takže pěstujeme původní prales z nepůvodních stromů. Přitom v každé slati je uložen pyl a lze tak snadno zjistit, jak to bylo dříve. Poslední kousek původního lesa je k vidění nedaleko Ostrého a šumavského smrku je několik exemplářů na německé straně, nedaleko kopce Javor. Dejte vědět, až je najdete. Zdravím Karel Šašek
Odpovědět
kk

karel krasensky

17.6.2021 17:14 Reaguje na Karel Šašek
Dík za výborný příspěvek.Ale značnému množství laiku to nevysvětlite.Jejich mozečky jsou už zničený každodenní propagandou
Odpovědět
VS

Vilda Smakal

17.6.2021 22:37 Reaguje na karel krasensky
Pane Krasenský, tahle invektiva si nechte do práce. Je logické, že laik nezná tyhle věci a ani já NEVÍM co je pro takový napadený les nejlepší. On je totiž v dnešní době zásadní problém, někdo je třeba jak píšete zasažen dnešní propagandou, ale dnes je všude tolika odborníků, že každý má jiný názor. To samé, jako když budete u soudu, každý soudce si to vysvětluje po svém. Tak nám laskavě vysvětlete jak laik, který o této složité věci neví nic, jak má asi usoudit, co je nejlepší. To je jak kdyby Vám dílenský vysvětloval jak udělat generálku motoru......a přitom ani netušíte co je to vačková hřídel..
Každý umí něco jiného a tento složitý problém si také každý odborník vysvětluje jinak, tak co chcete po laikovi.....Zamyslete se nad sebou než budete psát debilní přízpěvky....
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.6.2021 18:00 Reaguje na Karel Šašek
Pěkné, děkuji.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.6.2021 18:11 Reaguje na Karel Šašek
Klosterman a jiní na internetu nejsou a nebudou, protože jsou buržoazně-feudální. Takže nechápou, co se jim snažíte vysvětlit.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.6.2021 18:38 Reaguje na Karel Šašek
Díky ochráncům přírody, kteří v NP Šumava zabránili v bezzásahových zónách holosečím, tam z podrostu a semenáčků roste poměrně rychle nový omlazený les, aniž by tam musel někdo nové stromky sázet. Dobře, že tam nebyl aplikován běžný postup používaný v hospodářských lesích s využitím supertěžké techniky. Jsem ráda, že na Šumavě roste přírodní les, a to nejen proto, že bude stabilnější vůči vnějším vlivům. Buďme vděční za tohle území ponechané nyní přirozenému vývoji. Je zajímavé a překvapující, jak rychle zde probíhá opětovné zalesnění bez lidského zásahu.

Hospodářské lesy u nás ve srovnání s těmi přírodními zaujímají mnohem větší rozlohu. Pohodlně se v nich chodí, pěkně voní a od dětství jsem na ně byla zvyklá, takže jsem dřív na kritizovaných stejnověkých smrkových monokulturách v pravidelných rozestupech, na Třeboňsku borovicových, neviděla nic špatného. Vzhledem k oteplování a suchu ale stávajícím umělým stejnověkým smrkovým monokulturám v nižších polohách odzvonilo.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

24.6.2021 22:59 Reaguje na Majka Kletečková
Pokud již dnes se hovoří o tom, že prudce roste cena kvalitního dřeva, že výpadek dřeva pro průmysl je minimálně 15 - 20 let, že se začínají hledat jiné materiály na stavby místo dřeva, či se začínají používat lepené profily, tak si odpovězte zda to zas není postavené na hlavu.
Monokultur se nezbavíte, pokud budete chtít levnější dřevo. Jen se zmenší plochy jedné dřeviny - asi jako v polích - řepkpa nebude v jednom bloku na set hektarech, ale bude se na tisíci hektarech po 30 ha střídat s jinou plodinou.
Odpovědět
Sl

Slovan

17.6.2021 19:46 Reaguje na Karel Šašek
"Nejsou důkazy, že se kůrovec šířil větrem dále do Čech, ale pohled na mapu tomu napovídá." - Proč tedy téměř minul Brdy?

"Na Šumavě není původní skladba, ani tam nejsou původní smrky." - Proč tedy vědci tvrdí opak? Mj. i díky rozboru onohu pylu?
Odpovědět

Karel Šašek

17.6.2021 22:07 Reaguje na Slovan
Brdy jsou hospodářský les od Šumavy ne příliš po větru a v majetku Vojenských lesů. Probíhá tam běžná hospodářská činnost včetně boje s kůrovcem. Avšak, měl jsem možnost vidět jen malou oblast v okolí Obecnice.
Odborníci tvrdí leccos. Se vzděláním v biochemii věřím jen tomu, co vidím. Datování pomocí C14 pokud vím, nebylo provedeno.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

18.6.2021 00:03 Reaguje na Karel Šašek
Profesor Turčáni v jednom rozhovoru na ČT24 tvrdil, že ten přenos ze Šumavy do zbytku republiky je nesmysl. Třeba jste ale větší nebo stejně dobrý odborník na danou problematiku a budete tvrdit, že je mimo ...

Kůrovec byl v našich lesích odjakživa i ve vnitrozemí. Špatně létá a tak by se měl šířit pomalu. Na druhou stranu se roztahal díky transportu napadených stromů. Jeden můj známý viní z přemnožení lýkožrouta pozdní nástup vlastníků lesů na likvidaci napadených stromů, ze kterých lýkožrout vylétl do okolních porostů, často se kácely již jen bezvýznamné stromy. Mně zase připadá, že se pokácely možná desítky milionů stromů a stejně se kůrovec šířil dál i tam, kde se pokácelo včas. Pokud smrk nebude mít dobré podmínky pro růst, třeba díky změně klimatu, zmizí z našich lesů a nikdo tomu nezabrání.
Odpovědět
va

vaber

18.6.2021 09:07 Reaguje na Majka Kletečková
pokud si vzpomínám kůrovcová kalamita začala někdy před 12léty na severu Moravy a ne na Šumavě,
všude okolo Brd kůrovec je a v Brdech taky ,proč je ho tam méně by měli říci odborníci ,
přes Brdy ale nevedou cesty po kterých se transportovalo napadené dřevo plné kůrovce do Německa
Odpovědět

Karel Šašek

18.6.2021 21:20 Reaguje na vaber
Na Šumavě byl větší výskyt na jezerní stěně nad Prášilským jezerem v roce 1988. Vojáci přestali střílet, aby se to mohlo zlikvidovat. O rok později jsme měli jiné starosti (těšil jsem se na změnu asi jako každý), pak přišli ke slovu zelení. V roce 2002 po orkánu Kyril padlo na Šumavě asi 220 000 m*3 lesa i mimo chráněné území. Tehdejší ministr prosadi, aby se to nechalo být.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

18.6.2021 23:33 Reaguje na Karel Šašek
Kyrill byl, myslím, v roce 2007.
Odpovědět
va

vaber

19.6.2021 08:29 Reaguje na Karel Šašek
v té době byl kůrovec bezvýznamný ve srovnání s dneškem,
kolik se stromů nechalo po Kirilovi nevím ,možná na Boubíně je tam informační cedule,
vojenské lesy těžily i v pásmu,
ale vyjděte si na Knížecí stolec v prostoru Boletice a najdete u cesty památník těm, co pomohli odstraňovat kalamitu po Kirilovi
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

28.6.2021 10:37 Reaguje na Karel Šašek
Na Brdech kůrovec byl vždycky a kdo před několika roky jel po D, mohl vidět poměrně rozsáhlé plochy zasažené kůrovcem.
Ale štěstí Brd je, že tam hospodaří vojenské a státní lesy a tak včas dřevo dokázali zpracovat.
Když jedete po D4, tak hned u Cukráku je vidět poměrně velká vykácená plocha, a potom je vidět, jak kůrovec směrem do Brd postupuje. Ale opět to tam zatím lesy ČR zvládají, problémy budou zřejmě v soukromých lesích směrem od D4 k Vltavě..
Je jen otázkou, kdy přijde další sucho a teplo.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

18.6.2021 07:14 Reaguje na Karel Šašek
No, mapa tomu moc nenapovídá.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.6.2021 18:06 Reaguje na Roman Sofín
Na Šumavě jsem byl loni na jelení říji. Probíhala stejně jak u nás v Táboře na nádraží. Pokud se napadený strom porazí a odkorní tak z toho nebude mrtvé dřevo? Vysvětlete mi prosim, proč brouk do přírody patří a zvěř ne? Má snad buržoazní nebo Židovský původ a proto musí být likvidována? Pro toto jsem klíče a nezvonil abych jednu diktaturu nahradil ještě horší!
Odpovědět
Sl

Slovan

17.6.2021 19:43 Reaguje na Roman Sofín
Naprostý souhlas!
Odpovědět
JG

Jan G

17.6.2021 19:53 Reaguje na Roman Sofín
Na Šumavě jsem v životě nebyl. Ale jedno vím jistě - za 20 let vám les nevyroste. A toto "ekologické" krédo - nechat přírodu napospas osudu - moc dobře znám. Je-li příroda narušená, těžko se obnoví do "původní" formy. A takové ty hurá akce ekologů jenom dokazují hloupost jejich ideí - v noci přijdou zasadit semenáčky a ráno pozvou televizi, ať hloupým lidem ukážou, jak se příroda sama od sebe zázračně vzpamatovala.
Odpovědět
Sl

Slovan

17.6.2021 20:05 Reaguje na Jan G
"Jedině příroda ví, co chce... nikdy nežertuje a nikdy nedělá chyby, ty dělá jen člověk." - Johann Wolfgang von Goethe

Jeďte se na tu Šumavu radši podívat.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.6.2021 22:06 Reaguje na Jan G
Měl byste se přesvědčit přímo na místě na vlastní oči.

V NP Šumava je to asi hodně dáno tím, že smrky by tam celá tisíciletí rostly přirozeně i bez hospodaření člověka, je tam pro ně vhodné prostředí. V jihočeské části Šumavy např. na Modravě jsem mezi spoustou menších i větších smrčků zahlédla už i nálety břízy a jeřábů. Nikdo, myslím, nečekal tak rychlou a bujnou obnovu. Tím, že ty mladé stromky přímo na místě vyrostly od semínka a ještě stále vyrůstají další nové a nikdo je nepřesadil z jiného prostředí, jsou více životaschopné než by byly člověkem přesazené sazenice z lesní školky. Půda tam nebyla poškozena těžkými stroji a ponechané staré kmeny mlaďochům poskytují určitou ochranu. Ovšem nejedná se o hospodářský les, tohle území se postupně vrací divoké přírodě.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

28.6.2021 10:31 Reaguje na Majka Kletečková
Především máte tam zmlazené geneticky nepůvodní smrky (výsadba sazenic z celého Rakouska -Uherska koncem 19 století) a ve své podstatě v mnoha případech vznikají opět smrkové monokultury. Někde silně přehuštěné, takže časem dojde k rozlámání porostů, protože stromy budou přeštíhlené, slabé, jinde naopak to jsou solitérní jedinci, mezi kterými se vyvíjí bylinné patro, nezřídka se převahou třtiny, která vytváří souvislý a silný drn, ve kterém se později semena neuchytí, a nebo semenačky brzy uhynou.
O života schopnosti si ale pojďme bavit tak za čtyřicet let. Viděl jsem hodně krásných náletů, které ale se nedožily vysokého věku.
Ale ve své podstatě je to jedno, co se na Šumavě děje, vše je nějaký proces přírody - i holá skála je biotop, stejně jako rozsáhlé bezlesí v původních zalesněných pohoří. Ty bezlesní plochy v průběhu staletí, tisíciletí lesem zarostou, pokud nedojde ke změně klimatu.
Protože ve střední Evropě ve většině případech konečným stádiem vývoje je les.

Takže dnes ty diskuse je jen plácání prknem do vody - výsledek pokusu bezzásahových zón už lesníci, kteří na Šumavě žili v první polovině 20 století znají. Takže my si počkejme těch 50 let, a potom se bavme.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

18.6.2021 07:35 Reaguje na Jan G
Nikdy jste tam nebyl ale víte jaké to tam je. :D Jako kdyby měl Šimůnek bratra... :D
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

17.6.2021 15:17
40 let? Takovehle stari ma kdejaka zanedbana, oplocena zahrada ve meste
jejiz majitele zestarli ci ztratili o tu zahradu zajem :)
Odpovědět
kk

karel krasensky

17.6.2021 16:12
Manipulatívní článek
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.6.2021 17:16
Ti odborníci vidím našli řešení. Oplotit lesy, vybít zvěř, chovat ji pouze
v ohradách jako potravu pro šelmy, stromy netěžit a dříví dovážet odněkud
z Amazonie. Uvádět jako příklad tuto lokalitu je manipulace s laickou
veřejností, které už nepoví to B, že podmínkou je oplocení, vybití zvěře,
nicnedělání a s dovozem dříví ze světa. Hospodářský les je o práci od
zasazení stromku přes jeho ochranu před okusem a strouháním, po výchovné
zásahy a preventivní těžbu napadených stromů houbami a hmyzem. Tu se stále omílá pouze kůrovec, ale taková václavka napadá kořeny i mladých listnáčů
a chutná jí i půda na mém dvoře prosycená pilinami všemožných dřevin.
Víte jak jí budou chutnat rozkládající se souše, polomy a ty semenáče?
Ty kecy o výběrové těžbě si do budoucna mohou vykládat dnešní zlaté
mládeži štítící se manuální práce, protože s technikou výběrová těžba
nelze efektivně provádět. Je to pouze klička, jak i z hospodářských lesů
vypěstovat vysněnou divočinu, ale bez zvěře pouze s predátory spásající
trávu. Kdopak bude v lesích spásat trávu, okusovat maliník, ostružiník
a jinou buřeň než spárkatá? Není jak to doplnit fotkou odněkud z opravdu
spasené obory a neukázat 99 % ostatních lesů. To, co neproředí spárkatá
musí pak prořezat člověk, ale oni fandí samovýsevu, bezzásahu a taky
absenci těžby s umíráním přestárlých stromů a jejich rozkladu v lese.
Nechci se dožít požárů lesů plných klestí, suché trávy a soušek na
stojato i na ležato. Naši předci se těch požárů obávali a vrchnost
dovolila lidu sběr klestí a mnohde i vypásání trávy v lesích. Dnes
to vypásání dělá spárkatá a ty soušky a klestí mohou být potravou
požárů, které pohltí nakonec les komplet. I to by si mnozí přáli,
aby mohli "zkoumat" i následnou obnovu lesa a nebo jeho přeměnu na
zcela jiný biotop. Jsem rád, že jsem žil ještě v době selského
rozumu a pracovitých lidí a ne těchto "vědců" a aktivistů z DUHY
a jiných podobných spolků.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.6.2021 18:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Problém je v tom, že Kovaříková vydává oboru Bulhary za výsledek myslivecké péče, a přitom je to režijní obora lesů Č.R. závod Židlochovice. Tam žádné M.S. nehospodaří. Inu ekologistka. Lže jako když tiskne.
Odpovědět
Sl

Slovan

17.6.2021 19:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Bla, blablabla, bla.. :)
Odpovědět
Hu

Hunter

17.6.2021 21:17 Reaguje na Slovan
Argument, aspoň nějaký, třeba i blbej, by nebyl?
Odpovědět
kk

karel krasensky

17.6.2021 21:35 Reaguje na Slovan
Děkují zasebe i ostatní diskutující za fundovaný odborný příspěvek obsahující nezvratitelná fakta a argumenty
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

18.6.2021 07:17 Reaguje na Břetislav Machaček
To jsou zase kecy pane bože... Starý důchodce nadávající na mládež a obdivující socialismus...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.6.2021 08:31 Reaguje na Petr Eliáš
Škoda, že se nedožiju té pracovitosti budoucích generací,
které nadšeně vyrazí do různověkého, více druhového lesa
ručně těžit výběrovým způsobem stromy tak, aby při těžbě
a přibližováni nepoškodili ten zbytek. Víte o tom prd a
ve všem hledáte politiku, což ukazuje na člověka, který
je nevyzrálý a když neví kudy kam, tak je z něj politruk.
Mladí už dnes preferují na práci v lese pouze těžké
stroje a prodírat se džunglí s pilou a koněm nikomu
nevoní. Bude hůře, jen se dětí zeptejte, co by chtěly
dělat ? V lese a na poli určitě ne ! No a socík může
hodnotit ten, kdo ho zažil a ne klučina, který o něm
četl a viděl nějaké filmy. Každý režim chválí sebe sama,
haní ten předchozí a všechny neúspěchy svádí na něho.
Život není pouze boj, ale i touha po životních jistotách, které dnes mnozí nemají a na to nostalgicky vzpomínají.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

18.6.2021 09:13 Reaguje na Břetislav Machaček

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.6.2021 11:30 Reaguje na Petr Eliáš
Opět nic konkrétního. Pouze politika a napadání
oponenta. Smutné, že mimo politikaření neumíte
oponovat mým konkrétním připomínkám k článku. Ale
mě pane nenaštvete, protože v minulém režimu jsem
takových mudralů zažil mnoho a přežil ty jejich
žvásty. Z jednoho ucha do druhého a ven je ta
nejlepší obrana před ideology a jejich bláboly
za každého režimu. Vzhůru noví SVAZÁCI do boje
za samovýsev, bezzásahovost, vybití zvěře a jiné
nesmysly. Historie vás ohodnotí, tak jako vy
nyní haníte práci mnoha generací předků. Věda
bez praxe je odtržena od reality a zůstává pouze
pokusem na přírodě, který se může hrubě vymstít.
Příkladů už je za 30. let dost, další přibývají,
viníci zaujali pozici mrtvého brouka, zkoušejí
nové nesmysly a co příroda a lidé vydrží.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

18.6.2021 12:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Prý oponenta. :D Ty vaše připomínky nejsou nic jiného než demagogie a hromada žvástů smíchaná dohromady s tím jak vše za posledních 30 let stojí za h..no, jak mladá generace stojí za h..no a jak bylo vše před 30 lety lepší. Nic víc. ;-)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

18.6.2021 11:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Socík jsem zažil, a to sakra dlouho, a mohu zodpovědně prohlásit, že to stálo za vyliž. Tím myslím ten socík, ne mládí;-))).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.6.2021 09:41 Reaguje na Svatá Prostoto
Já pouze konstatuji, že socík měl i některé klady
pro obyčejné lidi, kteří se necpali do politiky
a netoužili po kariéře. Věnovali se o to více svým
koníčkům a rodině. Dnes pro materiální uspokojení
zapomínají na oboje a ono se jim to vymstí tím,
že si tuto absenci chtějí vynahradit materiálním uspokojením. Bohužel vztahy v rodině a společnosti peníze nenahradí a pak se diví odcizením generací mezi sebou a lidí od lidí. Diferenciace na úspěšné a neúspěšné vytváří zdi, které umí málokdo překonat a to se ukazuje i tady. Některým stačí přečíst jméno autora příspěvku a okamžitě ho napadnout a obvinit z toho, co ten dotyčný nebyl, ale pouze neumí vše minulé pouze hanit a to nové chválit.
Já byl kritikem nešvarů vždy a taky jsem si to "vyžral". Ti mí dnešní kritici bývali naopak
často těmi přisluhovači a nebo jejich rodiče.
Takových "prekabátníků" znám kvanta a vím
jedno, že jim slušnost nikdy nic neříkala
a ani říkat nebude. Preventivně útočí, aby
se nemuseli bránit připomenutí té minulosti.
Největšími komunistobijci jsou bývalí straníci
a nebo ti, které ta strana pro jejich "kvality"
nechtěla. Pamětníci jim neuvěří a oblbovat neznalé
není nic těžkého. To dělal a dělá každý režim,
aby si vychoval své přisluhovače, místo občanů
s vlastním rozumem. Ti vadili a vadí vždy.
Odpovědět
sv

20.6.2021 10:27 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak, tak, soudruzi gustav a milouš, tu obtížnou politiku a kariéru vzali za "obyčejné lidi" obětavě na svá bedra, že machačku. Takový feudalismus a otrokářství to měli úplně stejně jako komouši. Poddaný a otrok radostně od dřeli jako koně, zatímco pán stejně jako komunistický kádr či stbák se postarali o to skutečně obtížené, tedy o plánování a kontrolu ... žraní, že jo překabátníku machačku.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

18.6.2021 11:38 Reaguje na Petr Eliáš
Tak to zase pozor ... že mladá generace nestojí za nic je prostě pravda. Je to jeden z pilířů, na kterých je založena lidská společnost už tak od Kopčema a pračlověka Janečka:-).

A dřív nebo později na to přijde úplně každý ... pokud tedy stačí zestárnout;-))).
Odpovědět
sv

20.6.2021 10:20 Reaguje na Svatá Prostoto
Tak, tak, to že mladí je banda diletantů, kteří si neváží starých a zkušených, kteří "to" ví lépe, psali už staří egypťani na hrobky. Je jen s podivem, že jsme se od té doby posunuli od šachtových hrobů k letům do vesmíru.
Odpovědět
MB

Michal Buřinský

17.6.2021 19:11
Hnutí duha a děti země :-D opět článek mimo. Proč se snaží manipulovat s veřejností? Naprosto jednoduché: Vlastníci by nejraději volnou zvěř nikde neměli. Protože co zachráněný strom, to peníze do kapsy. Nejspíš Vás napadá, tak jako mě otázka: Proč zrovna takové organizace co vypouští nevinné bobry do našich říček a potoků, aby ničily porost, vyplavovali pole a navrtávali hráze....Proč právě tito ochránci přírody křičí? PENÍZE nic jiného. Když se dostanete ke korýtku a budete rozhodovat od stolu o stavu zvěře (mimochodem honitby jsou u nás tak malé, že zvěř vysoká dokáže projít i čtyři honitby za rok, při migraci a pak otázka je ve které je když se počítá :-D ) tak určitě se najde nějaký duchapřítomný zemědělec a přispěchá s krabicí od vína plnou zlaťáků, jen aby zrovna u něj nejlépe žádná zvěř nebyla.
Odpovědět
JG

Jan G

17.6.2021 20:07
Líbí se mi práce ekologů. Již asi 30 let sleduji jejich skvěloúžasnou práci. Lesy hynou, ale když nezasáhneme, samy za pár desítek let vyrostou v prales. Je mnoho zvěře, tak to vystřílíme a bude více lesů. Chceme zase zpět bobry, vydry a kormorány. Bobříci se naučí hlady okusovat habry, vydry se zase nasytí z rybníků a kormoráni už sami pochopili, že to, co jednou vyplení, už nidky nebude. Naše toky jsou tak čisté, jako nikdy dříve - dokonce už i tu plotici v nich aby člověk pohledal. Straky, kavky a sojky se přestaly střílet no a to velice mnoho pomohlo populacím jiných druhů ptáků (k redukci jejich počtu, samozřejmě). A to kácení nepůvodních dřevin, aby to zarostlo křídlatkou či netýkavkou, to je také geniální. Bravo, pány a dámové ekologové. Jste fakt borci. Jen tak dále, vážně se těším na další plodné nápady a idee.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.6.2021 22:21 Reaguje na Jan G
„Lesy hynou, ale když nezasáhneme, samy za pár desítek let vyrostou v prales.“

Domnívám se, že tohle nikdo z opravdových ochránců přírody, vědců, lesníků a majitelů lesů netvrdí. Zatím jsem se setkala spíše s názorem, že aby došlo k takovému samovolnému „zmlazení“ na místě starého lesa, musí se jednat o místo vhodné pro daný typ lesa. V minulosti byly uměle zakládány lesy i na pro ně nevhodných místech, tam nemá cenu se o něco takového pokoušet.
Odpovědět
va

vaber

18.6.2021 08:49 Reaguje na Majka Kletečková
a kdyby náhodou za pár desítek let,spíš stovek let, prales vyrostl ,tak se stane co? pro přírodu to nejlepší řešení, zvěř, brouci,stromy ,voda ,vše tam bude fungovat jak má,
ale pro člověka to nejhorší, nemůže v takovém lese těžit,nenarostou tam vhodné druhy stromů pro prodej,nemůže se tam procházet a to hlavní, nemůže prostě z lesa ždímat peníze
Odpovědět
dm

david matoušek

18.6.2021 13:27 Reaguje na vaber
Přesně, produkty a výrobky ze dřeva nahradíme umělými materiály, pro přírodu to nejlepší řešení.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

18.6.2021 07:19 Reaguje na Jan G
Obviňovat ze všeho ekology...inteligence na diskuzích ekolistu jde dolu. :-)
Odpovědět
Ra

Radek

17.6.2021 21:30
Sprostá manipulace ekoteroristů. Kdo s nimi někdy jednal, potvrdí
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

18.6.2021 07:33 Reaguje na Radek
Sám jste ekoterorista.
Odpovědět
Ra

Radek

18.6.2021 13:45 Reaguje na Petr Eliáš
A co jste vy? Jezdíte autem a nebo chodíte pěšky? Máte doma elektřinu, ledničku, tekoucí vodu? Jestli se vám pokrok nelíbí, žijte jako ve středověku, ale nenuťte k tomu ostatní
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

18.6.2021 14:06 Reaguje na Radek
Co to melete za kraviny? Když vás někdo počastuje tím čím vy častujete ostatní, tak hned brečíte a stupidně argumentujete autem a elektřinou? :D
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

18.6.2021 23:15 Reaguje na Petr Eliáš
Dobře jste to vystihl.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

17.6.2021 22:15
musím hned napsat řediteli NP Bavorský les, že to dělá špatně, Češi tomu přišli na kloub
Odpovědět
VW

Vlastimil Waic

17.6.2021 23:21
Zní to krásně. Dočasně se sníží počet zvěře. Jak jednoduché, že? A kdo tu myslivost bez zvěře bude dělat? Ekologisté, jako ostatně obvykle, opět nedohlédnou skutečných důsledků svých nápadů. Není se tak co divit, že myslivci mají výhrady k většině navrhovaných úprav mysliveckého hospodaření. Ony totiž ty navrhované úpravy jsou prostě a jednoduše špatné. Nic nám ale nebrání bavit se o úpravách dobrých, pokud je někdo navrhne, ne? Jsem poměrně zvyklý, že články na Ekolistu jsou plné manipulací, ale to se obvykle jedná o přetištěné články pánů Michaliska a podobných. Tento text se ale zdá být redakční. Proto mě překvapuje poměrně svérázná interpretace dění okolo tzv. vyvlastňovacího přílepku Pirátů a TOP 09 z roku 2019. Pokusím se odstavec o ní přepsat tak, aby manipulativní nebyl, srovnejte: „Příkladem tohoro nesouhlasu je přílepek k lesnímu zákonu přijatý v roce 2019, který novelizoval (jinak neotevřený) zákon o myslivosti. Požadoval větší kontrolu nad tím, jak myslivci v lesích (a všude jinde) loví. Veškeré plánování mysliveckého hospodaření vyvlastnil vlastníkům pozemků i uživatelům honiteb a přesunul je na státní správu, která měla zajistit posouzení (o objektivitě tam rozhodně řeč nebyla). Po myslivcích se měly vyžadovat důkazy, tzv. markanty, že loví tolik zvěře, kolik tvrdí. To by se v praxi provádělo odřezáváním a nehygienickým předkládáním částí těl ulovené zvěře státní správě. Tato novela byla i přes její schválení parlamentem, které však přinejmenším v Senátu proběhlo pod jednoznačným nátlakem na senátory, silně kritizována zástupci ČMMJ. Před dvěma týdny byla pozměňovacím návrhem (přílepek to nebyl, protože součástí balíku zákonů o invazních druzích byl i otevřený zákon o myslivosti) k invazní novele zrušena. Ještě před tím, než vstoupila v účinnost, což mělo být letos v listopadu.“ To je rozdíl, že? Dále bych si dovolil odkázat vás na tiskovou zprávu SVOL, která poměrně jednoznačně zpochybňuje podíl této organizace na nátlaku „osmi“: https://www.svol.cz/aktuality/svol-podporuje-vysledek-3-cteni-tzv-invazni-novely-v-poslanecke-snemovne/ Není pravda, že vlastníci nemohou sami stav zvěře snížit, pokud nemají výměru lesa minimálně 500 ha, a už vůbec není pravda, že nemůžou ovlivnit, jak je jejich majetek poškozován. Právo myslivosti je svázáno s vlastnictvím pozemku – jen vlastníci rozhodují o tom, jestli na svých pozemcích budou myslivost vykonávat sami, nebo je za tímto účelem a za svých vlastních podmínek pronajmou jinému subjektu. Omezeni přitom jsou pouze členstvím v tzv. honebním společenstvu, které rozhoduje demokratickou většinou. Menší pozemky se spojují do honiteb proto, aby šlo právo myslivosti vykonávat na územích velikostí lépe odpovídajících životním nárokům zvěře. Vedle této svrchované možnosti sami hospodařit či sami stanovit podmínky pronájmu mají vlastníci i nájemci pozemků možnost podle paragrafu 39 zákona o myslivosti požadovat po státní správě nařídit uživateli (nájemci) honitby snížení stavů zvěře či ukončení chovu některého druhu, pokud to vyžaduje např. stav lesa. Vlastníci i nájemci tedy mají k dispozici veškeré nástroje pro vlastní výkon práva myslivosti či ovlivnění způsobu jeho výkonu na svých pozemcích. Samozřejmě existují případy, obvykle plynoucí z nemožnosti se dohodnout uvnitř honebního společenstva, kdy individuální vlastník svůj zájem proti demokratické většině neprosadí. Pak je zde nález Ústavního soudu číslo 49/2007 Sb. V něm ÚS považuje zvěř za přírodní bohatství, které je dle Ústavy stát zavázán chránit. Tuto ochranu vykonává prostřednictvím myslivosti. Vlastníci pozemků jsou povinni myslivost strpět, jedná se o věcné břemeno pozemku. Pan Bláha tvrdí, že „kde je les ve špatném stavu, je zvěř limitujícím faktorem jeho obnovy“. Musím se ptát: A proč je, pane Bláho, většina lesů v Česku ve špatném stavu? Kdo bojoval za rozšíření kůrovce, kdo se přivazoval ke stromům?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

18.6.2021 07:30 Reaguje na Vlastimil Waic
Za rozšíření kůrovce nemůže Bláha. Ale chápu, potřebujete se na někoho vyřvat. :-)
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

18.6.2021 23:29 Reaguje na Vlastimil Waic
Ptáte se, proč je většina lesů v Česku ve špatném stavu. Dobře je to vysvětleno v následujícím videu: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/221562248420007-nepoucitelni/
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

17.6.2021 23:28
Lživí a manipulativní článek, ušitý na míru pro ničitelé přírody a některé lidi, kteří by si chtěly hrát na Trautenberky. Autorce by jsem doporučil, aby se podívala na nedělní pořad Nedej Se-Nepoučitelní? Sice pojednává o Mniškové kalamitě která proběhla před 100 roky a současné kůrovcové,ale narazí tam na skutečné hospodáře v lese, kteří nehospodaří v nějakém národním parku nebo za plotem ale přes to nemají problém s kůrovcem ani se zvěří. Dokonce ani desítky roků nesázejí sazenice a hospodaří tak, že mají nekonečnou těžbu. Po shlédnutí pochopí, že to co napsala je naprostý blábol .Petrův Zdar
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

18.6.2021 07:32 Reaguje na Jan Knap
To že se vám nelíbí neznamená že lže nebo je manipulativní, ničiteli. Petrův nezdar.
Odpovědět
Ra

Radek

18.6.2021 09:19 Reaguje na Petr Eliáš
Tady máte odpověď na vše a to jestli se vám to líbí nebo ne

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/221562248420007-nepoucitelni/
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

18.6.2021 23:10 Reaguje na Jan Knap
Se zájmem jsem se podívala na tenhle díl televizního pořadu „Nedej se“. Díky, že jste na něj upozornil. Líbil se mi velice, ale nemyslím, že dokazuje lživost a manipulativnost reportáže. „Nepoučitelní“ z ekonomických důvodů masově zakládali smrkové stejnověké monokultury, často dokonce v místech, kde před tím převažovaly listnáče. Do budoucna tak připravili na mnoha místech u nás prostřený stůl pro brouka specializujícího se na dospělé smrky. Teplé počasí v minulých letech umožnilo rychlejší množení kůrovce a sucho zároveň snížilo obranyschopnost smrků, to vedlo k obrovské a rychlé kalamitě. Takže video je hlavně o tom, že je špatné zakládat stejnověké monokulturní plantáže a sázet smrky na pro ně nevhodná stanoviště. A ano, ti, kteří hospodaří v lesích, které jsou jinak strukturované než lesy „nepoučitelných“, nemají problém s kůrovcem a nepotřebují naráz obnovit většinu lesa.

Zatímco článek paní Zdeňky Kováříkové je o tom, jak zařídit, aby na totálně zničených smrkových plantážích vyrostl co nejdříve dostatek nových stromků, jejichž sazenice na rozdíl od smrků, dokud jsou malé, velice chutnají spárkaté parohaté zvěři. A to je jiné téma, než o jakém pojednává onen díl pořadu Nedej se.
Odpovědět
Ra

Radek

19.6.2021 08:48 Reaguje na Majka Kletečková
jak zařídit, aby na totálně zničených smrkových plantážích vyrostl co nejdříve dostatek nových stromků, jejichž sazenice na rozdíl od smrků
Na Vysočině zase sází , na cca 80 procentech plochy smrk . Pokud sazí listnáč , znovu malá kolečka ,v žádném případě tam není vidět snaha o vytvoření zdravého a odolného ,smíšeného lesa . Vše je řečeno v pořadu NEPOUČITELNÍ situace se bohužel opakuje . Co se zvedla cena dřeva ,tak se vrací do porostu , pro 3 -4 roky staré souše ,vše za pomoci těžké techniky . Smutná pravda ,vše se snaží dát na zvěř ,to co zničí technikou ,jako by nebylo . Dělají to vlastníci .
Já bych na postižených plochách vysel jako nosnou dřevinu Břízu a nechal bych les, cca 20 let dělat co umí . Potom bych se rozhod co dál .
Jako vlastník bych přestal tvrdošíjně odmítat HONEBNÍ SPOLEČENSTVA , vytvořil bych honitby 5000 ha , v nich bych ovlivnil chov spárkaté zvěře tak aby bylo vše v rovnováze . Veškeré řeči vlastníku že nemůžou ovlivnit myslivecké hospodaření na jejich pozemcích , pokud se nezmění výměra honitby jsou podle mě lživé . V našem spolku máme všechny vlastníky , jenom jeden z nich se aktivně podílí na všech činnostech . Zbytek se veze , plán lovu spárkaté zvěře za ně plní ostatní , pokud něco uloví tak je to kus černé , naopak se snaží o omezení vstupu všech členů spolku na jejich pozemky , někteří to řeknou ,někteří prostě navalí kámen do cesty a nebo tam dají závoru .Nevěřím že snížením výměry honebních pozemku , se změní situace . Nevěřím že jde o les jako takový . Jde jen a jen o to aby na jejich pozemky nikdo jiný nechodil . Takže článek paní Zdeňky Kováříkové není o tom jak pomoci lesům ale je o tom jak pomoci vlastníkům zrušit myslivost . O les ,přírodu tady nejde .
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

19.6.2021 15:30
Cituji:

"Samostatnou kapitolu biotických činitelů ovlivňujících
lesní prostředí představuje býložravá zvěř. U tohoto
činitele nejsou z území Česka k dispozici přesné údaje
o výši poškození. V současné době se škody zvěří plošně
zjišťují kontinuálně v rámci Národní inventarizace lesů.
Současně každoročně část vlastníků lesa hlásí poškození
v rámci statistického zjišťování na ČSÚ, kde jsou tyto
údaje k dispozici aproximované na území celé ČR.
Význam poškození je však neopomenutelný, o čemž svědčí
i novelizace zákona o myslivosti, především způsob
stanovování výše lovu a kontroly jejího plnění obzvláště
v souvislosti s aktuálním nárůstem potřeby obnovy lesa
a následné výchovy na vznikajících holinách po kalamitních
těžbách. Z pohledu ochrany lesa není pochyb, že obnova
lesa bez snížení stavů spárkaté zvěře a efektivní chemické
a mechanické ochrany lesa nebude možná."

a teď otázka - koho jsem citoval? Kdo si dovolil napsat, že - opakuji:

Z pohledu ochrany lesa není pochyb, že obnova
lesa bez snížení stavů spárkaté zvěře a efektivní chemické
a mechanické ochrany lesa nebude možná.

bylo to Ministerstvo zemědělství.

http://www.uhul.cz/images/ke_stazeni/zelenazprava/ZZ_2019.pdf

je to na str. 38 dole.

Odpovědět
KP

Karel Pavelka

21.6.2021 06:34
A mnozí tzv. lesníci rady zase kdákají. Jako za totáče, když jsme jim tvrdili, že nemají sázet smrkové monokulury, že z toho jednou bude katasrofa. Někam zalezte Vy zoufalci...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist