Jak na škody z přemnožené zvěře? Musíme se zbavit komunistického pojetí myslivosti, říká Daniel Pitek
15.7.2019 01:07 | ČERNČICE
(Ekolist.cz)
"Ideální stav je ten, když majitel pozemku hospodaří zemědělsky a lesnicky a k tomu i myslivecky. Teprve pak se dá nastolit rovnováha, že hospodář nenechá přemnožit spárkatou zvěř, aby mu žrala jeho les nebo ničila pole. Majitel pozemku bude držet stavy zvěře na úrovni, jaká by měla být," říká Daniel Pitek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixabay
Daniel Pitek je původním povoláním hajný, který v 90. letech začal hospodařit v rodném kraji okolo Milešovky. Z polí, která zarůstala šípky a bodláky, udělal sady a pastviny. Jako zemědělec kombinuje rostlinnou i živočišnou výrobu. Drtivá většina jeho ploch jsou trvalé travní porosty – louky, pastviny a sady. Plus 15 hektarů orné půdy a kus lesa. Je aktivní v Asociaci soukromého zemědělství ČR, kde má na starosti program Pestrá krajina.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej
Přečtěte si také |
Smrkové lesy čeká totální kolaps. Nejlevnější a asi jediná možná bude přirozená obnova lesů, říká Daniel Pitek
"Historicky byla myslivost vždycky součástí lesního a zemědělského hospodaření. Až komunisti v roce 1962 zákonem oddělili zemědělství a lesnictví od myslivosti a řekli, že myslivost bude na vyžití dělnických kádrů, aby si oddechli od své náročné práce," říká Daniel Pitek.
Některé posedy vznikají v lese bez vědomí vlastníka lesa.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixabay
Početní stavy spárkaté zvěře ovlivňují schopnost lesa obnovovat se, protože zvěř ráda spásá mladé semenáčky stromů.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixabay
Přečtěte si také |
Jak se žije zemědělci, který se o krajinu stará? Rozhovor s Danielem Pitkem
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
V Anglii je populace vysoké zvěře větší než kdykoli za posledních 1000 let. Propaguje se tu zvěřina
Žádný ze 14 divočáků ulovených policisty na Jablonecku neměl africký mor
Policejní střelci odlovili na Jablonecku jen čtyři divočáky, přesunou se jinam
Další články autora |
Světelné znečištění v ČR nechceme. Ale uvést do praxe regulaci bude složité, říká Petr Žák
Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížaly
Za to, v jak špatném stavu jsou lesy a lesařina, můžou především škody zvěří a výběrová řízení, říká lesník Vladislav Ferkl Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (145)
Karel Zvářal
15.7.2019 07:36A proč se vlastně říká, že z h***a bič neupleteš? Vždyť Češi na to mají patent!
Odpovědět
JS
Jiří Sovák
28.6.2021 06:27 Reaguje na Karel ZvářalZ hovna bič neupleteš a když upleteš tak nezapráskáš a když zapráskáš tak jedině sebe. Češi jsou na to mistři.
Odpovědět
re
regis24
15.7.2019 09:51Pan Pitek prostě strašně moc chce mít vlastní honitbu. A řekl bych, že moc dobře ví, že na jeho 115 hektarové honitbě by stejně se spárkatou nemohl nijak hospodařit... Ale byla by to ta jeho vysněná honitba, že.
Odpovědět
JH
Jiří Havlík
15.7.2019 18:38 Reaguje na regis24A proč by nemohl? To co je na jeho pozemcích by mohl zastřelit! Teď nemůže!
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.7.2019 04:08 Reaguje na Jiří HavlíkA to je špatné,že může konat pouze v rámci daného zákona?
Odpovědět
re
ig
16.7.2019 10:42 Reaguje na regis24
Toť otázka - přinejmenším do té hypotetické zákonné úpravy která se tu probírá. Pokud vím, v některých zemích (UK) je zvěř toho, na jehož pozemku se právě nachází. Na druhou stranu tamtéž bývají lesy běžně oplocené.
Odpovědět
Hu
Hunter
16.7.2019 17:27 Reaguje naTak zrovna např. v UK si farmáři najímají profi lovce a stojí je to nemalé finanční prostředky. Nicméně nelze srovnávat legislativu a historický vývoj UK a ČR.
Odpovědět
JS
Jiří Sovák
28.6.2021 06:31 Reaguje na HunterHistorický vývoj u nás je takový, že co si jednou ukradeš je pak již tvoje na věky věků. Tak občané přišli o všechen státní majetek, který jim patřil.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
15.7.2019 09:56Jestli je to tak, jak popisuje autor článku, tak je to hodně špatné. Ze své zkušenosti mohu dodat, že výkon myslivosti se u některých "myslivců" zvrhl na lov - bezduché zabíjení pro potěšení a relaxaci po práci. Bouchálek vezme off-road a v podvečer zajede k posedu, který si nechal postavit. Pak pod něj sype nějakou dobu něco na žrádlo až si zvěř zvykne a pak přijde to pravé potěšení.
Dokonce jsem viděl posed poblíž krmelce.
Pan Picek má stoprocentní pravdu- myslivec musí být spjatý s hospodařením na pozemcích- jinak to vede k výše uvedenému.
Odpovědět
Dokonce jsem viděl posed poblíž krmelce.
Pan Picek má stoprocentní pravdu- myslivec musí být spjatý s hospodařením na pozemcích- jinak to vede k výše uvedenému.
re
regis24
15.7.2019 10:28 Reaguje na Miroslav VinklerJestli jste ten článek četl, tak pan Pitek touží po tom, aby mohl dělat právě to, co kritizujete - co nejdříve a co nejvíce zvěře odlovit.
Takže bezduché zabíjení za účelem co nejvyšších výnosů z půdy, případně lesa.
Odpovědět
Takže bezduché zabíjení za účelem co nejvyšších výnosů z půdy, případně lesa.
JS
Jarek Schindler
16.7.2019 04:12 Reaguje na Miroslav VinklerMůžete mi říci v čem to bude jiné? To "hospodaření" na 125 hektarech bude něco jiného?
Odpovědět
LZ
Leon Zumr
20.7.2019 12:54 Reaguje na Jarek SchindlerJak chce na takovém plácku plánovat lov holé a trofejové zvěře? Dopadlo by to tak že ten kdo by měl víc krmení by vymlátil co by mu vlezlo za hranici aniž by koukal na nějaký plán lovu který má udržet poměr pohlaví a věkové třídy.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.8.2019 20:21 Reaguje na Leon ZumrTak na to , pane Zumr, se budete muset zeptat spíš myslivců spjatých s pozemky tedy například pana Pitka.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.7.2019 10:23To by mě zajímalo, co je na současném systému myslivosti komunistického.
Když se vlastníci pozemků dají dohromady a vytvoří honební společenstvo, kde každý z vlastníků má tolik hlasů, kolik tam má hektarů. A na schůzi si demokraticky zvolí vedení honebního společenstva a potom si demokraticky odhlasují, kterému mysliveckému sdružení honitbu pronajmou a za jak vysoký pronájem.
Přitom většina honiteb je ztrátová, úlovky zvěře na provoz honitby nevydělají ani náhodou. "Díky" vysokým ztrátám drobné a vysoké zvěře na intenzívně zemědělsky využívaných pozemcích, vytrávením používáním zemědělské chemie a mechanicky posekáním při sečeních a sklizních a dalším vysokým ztrátám na každé místní asfaltce, která honitbou prochází. Kde dnes jezdí pomalu víc aut než za komunistů na páteřních silnicích, hlavně v noci.
Její provozování nelze proto dávat nikomu jinému než zájmovým mysliveckým sdružením, kde jejich nevýdělečnost nevadí. Pokud by se to mělo dávat profesionálům, museli by majitelé pozemků v podstatě kompletně hradit jejich náklady, zejména každoměsíční příslušné mzdy a potom náklady na udržování infrastruktury honitby, krmítka, posedy a další požadavky místního odboru životního prostředí, který defakto honitbu řídí a rozhoduje tam.
Nebo jako druhá varinta, kde by myslivost provozovali zaměstnanci placení státem a v režii státu, to by ale stálo mnoho miliard Kč z kapes daňových poplatníků.
Ztrátové nebudou pouze honitby v lesních oblastech, kde je na převládající rozloze honitby les a velmi málo silnic a potom v oblastech, kde jsou významnou součástí rozlohy honitby buď všelijaké chráněné oblasti, kde je zákaz intenzívní zemědělské činnosti a jiných činností člověka. Případně honitby, kde je situace se zvěří taková, že se tam vystytují trofejní kusy, které lze za vysoké poplatky nabízet externím lovcům k odstřelům.
Pokud ovšem politika ochránců přírody introdukovat zpět do našich lesů velké predátory nezpůsobí zničení tohoto fondu trofejních zvířat. Jako bylo třeba nedávno zničení onoho po staletí šlechtěného stáda muflonů na Broumovsku vlky.
Odpovědět
Když se vlastníci pozemků dají dohromady a vytvoří honební společenstvo, kde každý z vlastníků má tolik hlasů, kolik tam má hektarů. A na schůzi si demokraticky zvolí vedení honebního společenstva a potom si demokraticky odhlasují, kterému mysliveckému sdružení honitbu pronajmou a za jak vysoký pronájem.
Přitom většina honiteb je ztrátová, úlovky zvěře na provoz honitby nevydělají ani náhodou. "Díky" vysokým ztrátám drobné a vysoké zvěře na intenzívně zemědělsky využívaných pozemcích, vytrávením používáním zemědělské chemie a mechanicky posekáním při sečeních a sklizních a dalším vysokým ztrátám na každé místní asfaltce, která honitbou prochází. Kde dnes jezdí pomalu víc aut než za komunistů na páteřních silnicích, hlavně v noci.
Její provozování nelze proto dávat nikomu jinému než zájmovým mysliveckým sdružením, kde jejich nevýdělečnost nevadí. Pokud by se to mělo dávat profesionálům, museli by majitelé pozemků v podstatě kompletně hradit jejich náklady, zejména každoměsíční příslušné mzdy a potom náklady na udržování infrastruktury honitby, krmítka, posedy a další požadavky místního odboru životního prostředí, který defakto honitbu řídí a rozhoduje tam.
Nebo jako druhá varinta, kde by myslivost provozovali zaměstnanci placení státem a v režii státu, to by ale stálo mnoho miliard Kč z kapes daňových poplatníků.
Ztrátové nebudou pouze honitby v lesních oblastech, kde je na převládající rozloze honitby les a velmi málo silnic a potom v oblastech, kde jsou významnou součástí rozlohy honitby buď všelijaké chráněné oblasti, kde je zákaz intenzívní zemědělské činnosti a jiných činností člověka. Případně honitby, kde je situace se zvěří taková, že se tam vystytují trofejní kusy, které lze za vysoké poplatky nabízet externím lovcům k odstřelům.
Pokud ovšem politika ochránců přírody introdukovat zpět do našich lesů velké predátory nezpůsobí zničení tohoto fondu trofejních zvířat. Jako bylo třeba nedávno zničení onoho po staletí šlechtěného stáda muflonů na Broumovsku vlky.
JH
Jiří Havlík
15.7.2019 18:42 Reaguje na Radim PolášekKomunistického je na tom to, že lidé kteří nemají pozemky tady provozují mysliveckou činnost na cizích pozemcích!!! Má platit - nevlastníš les, nemůžeš provozovat myslivost!
Odpovědět
re
regis24
15.7.2019 19:32 Reaguje na Jiří HavlíkTakže každý majitel pozemku povinně do kurzu na lovecký lístek a udělat zbroják. Tak mě napadá - co když ten majitel nechce? Bude muset? To už tady bylo, právě za komunistů.
Už se to tu psalo několikrát - majitelé pozemků můžou provozovat myslivost ve vlastní honitbě jako honební společenstvo. Pokud nechtějí, honitbu pronajmou.
To je svobodná volba. Vy tady křičíte a ani nevíte co.
Odpovědět
Už se to tu psalo několikrát - majitelé pozemků můžou provozovat myslivost ve vlastní honitbě jako honební společenstvo. Pokud nechtějí, honitbu pronajmou.
To je svobodná volba. Vy tady křičíte a ani nevíte co.
vz
vlastimil z.c
15.7.2019 23:04 Reaguje na Jiří HavlíkVážený pane, oni ne všichni myslivci jsou lovci trofejí apod. Jsou to také mimo jiné milovníci přírody a myslivost je pro spoustu z nich styl a smysl života. Kdo se pohybuje v problematice ví, že spojení myslivost a koníček je poněkud zavádějící. Ona je to i pro "lidové" myslivce spíše poloprofesionální činnost. A teď jim řekneme nemáš les nebudeš myslivec! Vezměte někomu smysl života! Můžeme také říci rybářům, nemáš rybník nesmíš chytat ryby. Mužeme stejně i na houbaře apod. To je přeci blbost! Ona totiž jako vždy pravda je někdy uprostřed. Např. pan Polášek má také velký kus pravdy.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
16.7.2019 18:54 Reaguje na vlastimil z.cProblém je, že ta myslivost zasahuje do práv majitelů pozemků podstatně hlouběji, než příklady, které uvádíte.
Myslivci si z cizích pozemků dělají své soukromé prasečáky, majitelům pozemků za to dávají velký kulový, a není v reálu možné se domoci ani náhrady škod, které na pozemku napáchají (porosty, polní kultury apod.), případně je napáchá jimi záměrně přemnožená zvěř.
To sice není komunismus (protože pozemek není oficiálně "rozkulačen"), ale spíš je to nějaká forma fašismu, tedy něčeho velice podobného a ideově silně příbuzného.
Odpovědět
Myslivci si z cizích pozemků dělají své soukromé prasečáky, majitelům pozemků za to dávají velký kulový, a není v reálu možné se domoci ani náhrady škod, které na pozemku napáchají (porosty, polní kultury apod.), případně je napáchá jimi záměrně přemnožená zvěř.
To sice není komunismus (protože pozemek není oficiálně "rozkulačen"), ale spíš je to nějaká forma fašismu, tedy něčeho velice podobného a ideově silně příbuzného.
JV
Josef Valenta
12.2.2021 13:34 Reaguje na Radim PolášekPlně souhlasím s panem Pitkem. Z myslivců se stali bouchalové,kteří jásají nad přemnoženou zvěří,která ničí cizí /majetek vlastníka pozemků/ majetek bez náhrad /nebo s velmi obtížnými náhradami/.Referáty životního prostředí jim jen přitakavají a referenti si chodí za to zastřílet. S honitbami bych klidně šel ještě na daleko menší plochy /klidně 5ha/ nebo na systém o kterém mi vyprávěli kolegové z Rakouska,Francie atd.Musí konečně skončit ten bolševizmus,kdy myslivci záměrně drancují zdraví a majetek vlastníků pozemků. Opravdu by mělo být myslivectví v rukách obdělávatelů pozemků,to by hned ubylo černé a vysoké zvěře ,která dělá škody a určitě by přibylo koroptviček,křepelek,zajíců a bažanti by se nestříleli hned po vypuštění z bažantnice ale rozmožovali by se v krajině. To říkám jako zemědělec ,jako člověk,který se rád podívá na koroptve,křepelky,bažanty ,zajíce v krajině. Ten kdo své pozemky obdělává,by si tam tyto zvířátka hlídal,bránil by přemnožení zvěře,která mu tam páchá škody.Když by to však bylo někomu na obtíž at si své pozemky pronajme na myslivost komu chce.Já se chci držet svých zajíců,koroptví,bažantů,kteří se v krajině přirozeně rozmnožují a křepelek. Josef Valenta Něchov
Odpovědět
ig
15.7.2019 10:28
Jestli to dobře chápu, tak jde hlavně o to, že je majitel lesa z rozhodování zcela vyloučen. Při tom z logiky věci by měl mít výsostné právo (maximálně lehce moderované zákonem) rozhodovat o tom, kdo a jak bude na jeho pozemcích hospodařit.
Odpovědět
re
regis24
15.7.2019 10:38 Reaguje naTo právo má, pokud je v honebním společenstvu, tak má za každý hektar svého pozemku jeden hlas. Ale jemu vadí, že jsou tam i vlastníci s větším počtem hlasů a ti ho přehlasují. To je prostě tak. A zřejmě není schopen to přenést přes srdce.
Odpovědět
ig
15.7.2019 10:48 Reaguje na regis24
A může nechtít (myslím účinně nechtít) aby mu na pozemku jakékoliv honební společenstvo operovalo? Nebo vzít flintu a jít si na svůj pozemek něco střelit k večeři, aniž by byl členem nějakého toho mysliveckého sdružení, prostě jen z titulu majitele?
Odpovědět
re
regis24
15.7.2019 11:14 Reaguje naAle on je přeci členem toho společenstva, takže si tam hospodaří společně s ostatními. Ale on chce mít jen svoji honitbu.
Pokud nechce aby mu kdokoliv provozoval myslivost na jeho pozemcích, může požádat a z pozemků udělat nehonební. Trošku zrada je, že je bude muset oplotit...
Lovit zvěř může jen ten, kdo má lovecký lístek a povolenku k lovu - to že někdo vlastní pozemek je jedna věc. Ale to neznamená, že vlastní i tu zvěř.
Vše celkem jasně řeší zákon o myslivosti - stačí si přečíst.
Odpovědět
Pokud nechce aby mu kdokoliv provozoval myslivost na jeho pozemcích, může požádat a z pozemků udělat nehonební. Trošku zrada je, že je bude muset oplotit...
Lovit zvěř může jen ten, kdo má lovecký lístek a povolenku k lovu - to že někdo vlastní pozemek je jedna věc. Ale to neznamená, že vlastní i tu zvěř.
Vše celkem jasně řeší zákon o myslivosti - stačí si přečíst.
RP
Radim Polášek
15.7.2019 11:20 Reaguje na regis24No, ještě může lovit v jakémsi "návštěvním" režimu jako host. Detaily kolem vyřizování povolení přesně neznám. Pak by mělo jenom stačit, že má povolení na příslušnou loveckou zbraň. Odstřel si potom koupí u příslušného subjektu, třeba nějakého mysliveckého sdružení. A střílí v přítomnosti a pod dohledem zástupce toho mysliveckého sdružení a v podstaě na jeho zodpovědnost.
Přirozeně si ale za to i pořádně zaplatí. Je to spíš pro sběratele trofejí, jen na maso by se to pořádně prodražilo.
Odpovědět
Přirozeně si ale za to i pořádně zaplatí. Je to spíš pro sběratele trofejí, jen na maso by se to pořádně prodražilo.
RP
Radim Polášek
15.7.2019 11:38 Reaguje na regis24Může udělat ještě jednu věc, obejít majitele pozemků kolem svého pozemku a přemluvit je, aby vytvořili nové Honební společenstvo s ním v čele a tak vytvořili svoji honitbu s rozlohou nad 500 hektarů a od původního Společenstva a honitby se oddělili.
Mělo by to být legální, i když to zakládá na konflikty, řešené občas dokonce i soudně. Jak to znám tady z místní zkušenosti místního Společenstva a mysliveckého sdružení.
Nevím přesně, jak by to dopadlo s původním společenstvem, kdyby po odchodu nebylo schopno ze zbytků pozemků vytvořit novou očesanou honitbu. Předpokládám, že by potom jako rozhodčí orgán zapůsobil onen úředník na Životním prostředí, který by majitele jednotlivých pozemků rozdělil do okolních fungujících honebních společenstev.
Odpovědět
Mělo by to být legální, i když to zakládá na konflikty, řešené občas dokonce i soudně. Jak to znám tady z místní zkušenosti místního Společenstva a mysliveckého sdružení.
Nevím přesně, jak by to dopadlo s původním společenstvem, kdyby po odchodu nebylo schopno ze zbytků pozemků vytvořit novou očesanou honitbu. Předpokládám, že by potom jako rozhodčí orgán zapůsobil onen úředník na Životním prostředí, který by majitele jednotlivých pozemků rozdělil do okolních fungujících honebních společenstev.
RP
Radim Polášek
15.7.2019 11:15 Reaguje naZákon právě zajišťuje, aby takoví bouchalové neměli možnost si libovolně dle chuti bouchnout a to ani na svém pozemku.
Pokud nemají ten pozemek velký aspoň těch 500 hektarů. Potom ale si musí udělat myslivecké zkoušky, tuším druhého stupně a potom si tam může dělat myslivost sám. Ale pořád si nemůže jít "bouchnout" podle libosti, aby měl večeři. Co tam může a nemůže dělat, mu dopředu určuje plán myslivosti, který vypracovává či schvaluje příslušný úředník na místním odboru Životního prostředí. Stejně jako provozovatelům - nájemcům všech ostatních honiteb. Přirozeně, pokud se to vejde do mysliveckého plánu, je zrovna doba odstřelu a dělá to povoleným způsobem, může se klidně rozhodnout, že si zajde tu večeři střelit. Ale třeba drobnou zvěř tuším, zajíce, bažanta atd je dnes povoleno střílet jen na hromadných honech od října po prosinec, srnčí jen v určených letních měsících a na čekané z posedu, černou zvěř naopak celoročně a více způsoby....
Pokud na svém pozemku nechce honební společenstvo, musí na místním úřadě požádat o vyjmutí svého pozemku z honebních pozemků ( a účinně si ho oplotit, aby se mu tam zvěř nedostávala). Ale musí mít k tomu vážný důvod, třeba že tam provozuje takovou činnost, že se s přítomností zvěře neslučuje. třeba zelinářství nebo lesní školka. Že tam myslivce nechce, protože se s nimi pohádal v hospodě, stačit nejspíš nebude.
Odpovědět
Pokud nemají ten pozemek velký aspoň těch 500 hektarů. Potom ale si musí udělat myslivecké zkoušky, tuším druhého stupně a potom si tam může dělat myslivost sám. Ale pořád si nemůže jít "bouchnout" podle libosti, aby měl večeři. Co tam může a nemůže dělat, mu dopředu určuje plán myslivosti, který vypracovává či schvaluje příslušný úředník na místním odboru Životního prostředí. Stejně jako provozovatelům - nájemcům všech ostatních honiteb. Přirozeně, pokud se to vejde do mysliveckého plánu, je zrovna doba odstřelu a dělá to povoleným způsobem, může se klidně rozhodnout, že si zajde tu večeři střelit. Ale třeba drobnou zvěř tuším, zajíce, bažanta atd je dnes povoleno střílet jen na hromadných honech od října po prosinec, srnčí jen v určených letních měsících a na čekané z posedu, černou zvěř naopak celoročně a více způsoby....
Pokud na svém pozemku nechce honební společenstvo, musí na místním úřadě požádat o vyjmutí svého pozemku z honebních pozemků ( a účinně si ho oplotit, aby se mu tam zvěř nedostávala). Ale musí mít k tomu vážný důvod, třeba že tam provozuje takovou činnost, že se s přítomností zvěře neslučuje. třeba zelinářství nebo lesní školka. Že tam myslivce nechce, protože se s nimi pohádal v hospodě, stačit nejspíš nebude.
JH
Jiří Havlík
15.7.2019 18:50 Reaguje na Radim PolášekTakže, když plán myslivosti určuje, co se může a nemůže dělat, tak proč jsou tedy nadměrné stavy zvěře? To mě chcete říct, že to určují ty plány? Spíše je to tak, že myslivci při sčítání hlásí nižší stavy a nebo ty plány neplní!! Pak by za to neplnění plánů měli být myslivci trestáni!! Ale, kterému zvěř ničí majetek - les - vlastník by si to sakra ohlídal!
Odpovědět
re
regis24
15.7.2019 19:34 Reaguje na Jiří HavlíkKde jsou nadměrné stavy zvěře? Doložte to čísly. Toto se neustále všude opakuje - zvěř je přemnožená. Doložte čísly kde, jaká zvěř, o kolik je tam více oproti normovaným stavům.
Odpovědět
ČM
Čech M.
15.7.2019 21:20 Reaguje na regis24Problém jsou právě ty normované stavy u spárkaté- na dnešní lesy jsou moc velké a za současného stavu, kdy je třeba zalesnit obrovské holiny listnatými sazenicemi je to finančně neúnosné oplocovat každý kousek.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.7.2019 04:47 Reaguje na Čech M.Tak to doložte těmi čísly. V naší honitbě je normovaný stav nějak 25 kusů srnčího na celou honitbu, 1200 hektarů. Nebo aspoň byl, před cca 10 lety, nověhjší čísla nemám.
Pokud můžu posoudit podle stop v zimě, zhruba to odpovídá. A oplocenku v lese jsem neviděl 40 - 50 let, cokoliv je třeba v lese vysázet, se prostě vysází a, amrčky, buky, duby a pokud se o to majitel stará, obžíná, tak to roste.
prostě žádný problém se zvěří v lese není a řeči o přemnožení a jakémci likvidování sazenic zvěří hodnotím jako bláboly a lži.
Odpovědět
Pokud můžu posoudit podle stop v zimě, zhruba to odpovídá. A oplocenku v lese jsem neviděl 40 - 50 let, cokoliv je třeba v lese vysázet, se prostě vysází a, amrčky, buky, duby a pokud se o to majitel stará, obžíná, tak to roste.
prostě žádný problém se zvěří v lese není a řeči o přemnožení a jakémci likvidování sazenic zvěří hodnotím jako bláboly a lži.
ČM
Čech M.
16.7.2019 10:08 Reaguje na Radim PolášekTak to žijete asi v jiném státě. Tomu vašemu příspěvku se můžu jen zasmát. U nás co není za plotem je ze 100% sežrané a srny jsou tak krotké, že by si je mohl člověk pomalu pohladit. Čísla vámi uváděné jsou z jiné planety.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.7.2019 09:27 Reaguje na Čech M.Co takhle si Zákon o myslivosti prostudovat a zjistit, jaké má majitel lesa současné legální možnosti zavěření ovlivňit.
Ono úplně stačí přečíst tady tu diskuzi.
Odpovědět
Ono úplně stačí přečíst tady tu diskuzi.
JV
Josef Valenta
12.2.2021 14:12 Reaguje na Radim PolášekZnát zákon o myslivost je nadračku,když referent živ. prostředí chodí střílet do honitby
Odpovědět
JV
Josef Valenta
12.2.2021 14:09 Reaguje na Radim PolášekNejsou snadno se přesvědčíte když dojdete do lesú honebního společenství Něchov - Březí u Trhových Svinů v okrese České Budějovice Tam snadno změníte názor zvu vás přijedte! Josef Valenta Něchov valenta.josef@ email.cz
Odpovědět
re
regis24
16.7.2019 09:05 Reaguje na Čech M.Tohle ale vůbec nesouvisí s tímto článkem a ani to není pravda. To co posrali majitelé lesů se teď svádí na zvěř. To myslíte, že se v celé ČR zlikviduje spárkatá zvěř? A kdo to udělá? A kdo bude vracet nájemné za honitby?
Všude se píše o potřebě přirozené obnovy lesa - tak teď je ta chvíle kdy se s tím může začít.
Opatření proti okusu jsou známá, hodně také pomůžou odváděcí políčka. Jenže to nikdo z majitelů lesa nedělá, protože všude chce jen ten les.
Zvěř hlady nechcípne, prostě něco žrát musí.
Odpovědět
Všude se píše o potřebě přirozené obnovy lesa - tak teď je ta chvíle kdy se s tím může začít.
Opatření proti okusu jsou známá, hodně také pomůžou odváděcí políčka. Jenže to nikdo z majitelů lesa nedělá, protože všude chce jen ten les.
Zvěř hlady nechcípne, prostě něco žrát musí.
ČM
Čech M.
16.7.2019 10:17 Reaguje na regis24Opatření proti okusu jsou známá ,ano oplotit za desetitisíce pár arů. Děkuji pěkně.
Znám levnější opatření- kulovnice s dalekohledem a hodně nábojů! A státem najmutí lovci, protože od myslivců se toho nedočkáme.
Přirozená obnova bez oplocenek není možná-leda by jsme chtěli les z pionýrských dřevin.
Odpovědět
Znám levnější opatření- kulovnice s dalekohledem a hodně nábojů! A státem najmutí lovci, protože od myslivců se toho nedočkáme.
Přirozená obnova bez oplocenek není možná-leda by jsme chtěli les z pionýrských dřevin.
JŠ
Jan Šimůnek
18.7.2019 16:29 Reaguje na regis24Majitelé lesů nemají možnost přemnoženou škodnou zlikvidovat. To musejí udělat myslivci, kteří si na bouchání vyřvali nikým nekontrolovaný monopol. A nebo státem najatí profi střelci, třeba z ciziny.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
20.7.2019 07:49 Reaguje na regis24Stačí zajít do lesa a vidím celé hektary půdy rozryté černou zvěří a není možné vidět ani jeden listnatý semenáč, který by nebyl okupírovaný jako bonsaj.
Přičemž oba tyto fenomény jsou nové, ještě v 90. letech byly lesy v podstatě normální. A oba souvisejí s nadměrnou hustoto zvěře, která i přes přikrmování nemá co žrát. Dříve bylo vidět podobné jevy v ohradách se zvěří v zoologických zahradách.
Odpovědět
Přičemž oba tyto fenomény jsou nové, ještě v 90. letech byly lesy v podstatě normální. A oba souvisejí s nadměrnou hustoto zvěře, která i přes přikrmování nemá co žrát. Dříve bylo vidět podobné jevy v ohradách se zvěří v zoologických zahradách.
JV
Josef Valenta
12.2.2021 14:02 Reaguje na regis24 Není problém v honebním společenství na Trhovésvinensku Něchov -Březí byly léta stavy danků 13 zvířat a nebyl nejmenší problém. Po rozpuštění farmového chovu stouply stavy zvířat přibližně na 100. Po jednání s myslivci a referátem živ. prostředí byl určen stav 3O. Pouhým objetím kousku honebního společenství po propuštění z nemocnice jsem napočítal kolem 55 velkých zvířat. Patřičný referent lhal mému kolegovi a tvrdil že 30. Vymohli jsme kontrolní sčítání /bohužel to vyšlo na dobu kladení dančat/ a bylo napočítáno 62.Dále jsme zjistily ,že se ve větších lesích zakrmovalo a odhadovaný stav námi je 80 zvířat. 13 zvířat,která bylo únosně pro krajinu zvýšili na 30 a ani tento stav nedodrželi a mají tam kolem 80 zvířat. Trhové Sviny jsou v okrese České Budějovice a kdo nevěří at tam běží.Josef Valenta Něchov
Odpovědět
ig
15.7.2019 11:38 Reaguje na
Dík za vysvětlení. Ony některé důsledky nejsou ze zákona hned jasné :-)
Odpovědět
JS
Jaroslav Soukup
15.7.2019 10:29Pan Pitek mluví o tom, že je třeba změnit " komunistický" zákon o myslivosti a při tom ho vůbec nezná. Jen stručně: Každý vlastník pozemku, na kterém je provozována myslivost je členem honebního spolku. Honební spolek (vlastníků pozemků) pak pronajímá honitbu a určuje pravidla (třeba potvrzuje plán lovu) , která ještě řídí okresní úřad. Takže není pravda, že "ubohý" vlastník nemá na nic vliv. Chce se to jen trochu víc zajímat a ne jen si stěžovat na poměry.
Odpovědět
re
regis24
15.7.2019 10:39 Reaguje na Jaroslav SoukupA honební společenstvo navíc honitbu nemusí pronajmout, myslivost si může (a velice často tomu tak i je) provozovat ve vlastní režii.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.7.2019 10:49 Reaguje na regis24To může, pokud seženou tuším aspoň dva lidi, co mají ty vyšší myslivecké zkoušky.
Jeden tuším musí dělat hospodáře honitby a druhý kontrolní činnost a mysliveckou stráž.
Řadové myslivce s těmi základními mysliveckými zkouškami a zbraní, honce na hony a pracovníky, co budují infrastrukturu předepisovanou vedením - úředníkem na odboru místního životního prostředí mohou klidně najímat nebo jinak dávat dohromady na každou akci zvlášť.
Odpovědět
Jeden tuším musí dělat hospodáře honitby a druhý kontrolní činnost a mysliveckou stráž.
Řadové myslivce s těmi základními mysliveckými zkouškami a zbraní, honce na hony a pracovníky, co budují infrastrukturu předepisovanou vedením - úředníkem na odboru místního životního prostředí mohou klidně najímat nebo jinak dávat dohromady na každou akci zvlášť.
JŠ
Jan Šimůnek
15.7.2019 12:58 Reaguje na Jaroslav SoukupJá myslím, že to článek popisuje naprosto jasně: Máte pozemek, ten vám přičlení k jakési honitbě. Práva tam žádná v reálu nemáte (v podstatě ani taková, jako minoritní akcionář v akciové společnosti), takže opravdu žádný reálný vliv na chod v honitbě nemáte. Když se k tomu přičte značná nekvalita soudů, kdy v reálu není možné dosáhnout náhrady škody, kterou vám provozovatelé honitby udělají na pozemku a kulturách, tak jste opravdu v pozici vykořisťovaného, který jen ze svého živí bezcenný póvl = myslivce.
Osobně bych byl proto, celou tuhle legislativu zrušit a dát majitelům pozemku naprostou volnost, zda a komu honitbu na svém pronajmou (a za kolik), nebo zda ji budou provozovat sami.
Odpovědět
Osobně bych byl proto, celou tuhle legislativu zrušit a dát majitelům pozemku naprostou volnost, zda a komu honitbu na svém pronajmou (a za kolik), nebo zda ji budou provozovat sami.
re
regis24
15.7.2019 13:55 Reaguje na Jan ŠimůnekMajitelé pozemků mají naprosto volnou ruku jak s honitbou naloží již nyní. Problém mají právě v tom, že se nedokáží domluvit společně co vlastně chtějí - a proto se pořád dokola objevují tlaky na snížení výměr honiteb až k 50 hektarům. Naštěstí se daří tyto nesmyslné tlaky logickými argumenty zastavovat.
Odpovědět
vz
vlastimil z.c
15.7.2019 23:31 Reaguje na Jan ŠimůnekAno. A přesně tak se v současnosti děje. Ovšem leckde se honitba sestává z stovek vlastníků pozemků od velikosti stovek hektarů do několika m2. Jak byste chtěl vyjít vztříc všem? Právě proto toto upravuje zákon a to vcelku demokraticky. Všichni vlastníci kteří jsou členy honebního společentva ( každý vlastník pozemku má na toto právo) si zvolí svého zástupce, která má právo mluvit např. do plánu odlovu. Systém víceméně kopíruje podstatu fungování uskupení většího množství lidí. Jinak samozřejmě co člověk to názor.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
16.7.2019 18:58 Reaguje na vlastimil z.cOno by stačilo, kdyby honební společnost musela ze svého platit škody, které zvěř napáchá. Klidně bych na takové případy nasadil presumpci viny a bylo by na honební společnosti, aby prokázala, že pole nespásla černá, případně vysoká, ale z Jurského parku uteklí brontosauři.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.7.2019 09:24 Reaguje na Jan ŠimůnekPro zajímavost, komu konkrétně by ta Honební společnost ty škody měla platit?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.7.2019 08:26 Reaguje na Radim PolášekPane Polášek to je naprosto zbytečná otázka. Ten člověk, na hony vzdálen realitě, vůbec neví co píše.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
18.7.2019 16:31 Reaguje na Radim PolášekSnad majiteli příslušného pozemku, ne?
Prostě zvěř sežere tisíc nově vysázených stromků, bouchalové, kteří ji udržují přemnoženou, těch tisíc sazenic zaplatí.
Odpovědět
Prostě zvěř sežere tisíc nově vysázených stromků, bouchalové, kteří ji udržují přemnoženou, těch tisíc sazenic zaplatí.
JV
Ch
Charlijen
15.7.2019 13:39 Reaguje na Jaroslav SoukupPane Soukup, pěkně kecáte nesmysly. Patřím mezi ty malé vlastníky pozemků, kteří na vlastní honitbu nedosáhnou. Po celou dobu, mám s myslivci jenom samé problémy. Jezdí si kam chtějí, staví si posedy kde chtějí. Dokonce se mi několikrát stalo, že mne s napřaženou zbraní vyháněli z mého vlastního pozemku, kde si začali dělat posed a dříví si kradli v lese, musel jsem volat policii. Pokud se neudělá nový zákon, kde bude moci rozhodovat o pozemku vlastník (jak mu dává ústava), jsou pro mne myslivec a pytlák jedna a táž osoba
Odpovědět
re
regis24
15.7.2019 13:56 Reaguje na CharlijenVšechno má 2 strany - každý má nějaká práva, a také povinnosti. Jako majitel pozemku je Vaší povinnosti umožnit výkon práva myslivosti. Takové u nás máme zákony.
Odpovědět
JH
Jiří Havlík
15.7.2019 18:54 Reaguje na regis24A právě proto jsou ty zákony špatné a musí se změnit!! Myslivcem má být pouze majitel pozemků !!!
Odpovědět
re
regis24
15.7.2019 19:35 Reaguje na Jiří HavlíkJeště jednou - co když majitel nechce? Tak bude muset?
Zákon o myslivosti máme dobrý, stejně tak ten o zbraních. Naštěstí do toho nemůžou mluvit lidé jako pan Pitek nebo Vy.
Odpovědět
Zákon o myslivosti máme dobrý, stejně tak ten o zbraních. Naštěstí do toho nemůžou mluvit lidé jako pan Pitek nebo Vy.
ig
15.7.2019 19:47 Reaguje na regis24
Když majitel nebude chtít tak tím někoho pověří. A když nebude chtít ani to, tak se holt v jeho lese nebude střílet. Jednoduché :-)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.7.2019 06:00 Reaguje naStřílení je jen malá část myslivosti. Formálně není možné se na jakýmkoliv takovém pozemku přestat starat o zvěř, protože by docházelo k přemnožení jedněch druhů a následně k jejich zimním úhynům a naopak k vymírání jiných druhů.
Prakticky třeba co když se v tom lese, kde majitel nechce myslivce, objeví třeba nějaký kadaver. Kdo ho potom bude uklízet? Majitel?
Odpovědět
Prakticky třeba co když se v tom lese, kde majitel nechce myslivce, objeví třeba nějaký kadaver. Kdo ho potom bude uklízet? Majitel?
ig
16.7.2019 09:51 Reaguje na Radim Polášek
Asi by to mělo být na odpovědnosti majitele. Samozřejmě rozumný majitel by se dohodnul s myslivci atd. Nepředpokládám, že by se výsledný stav příliš lišil od současného, jen by byl dán především ekonomickými a praktickými potřebami a ne natvrdo zákonem, který nedovoluje různé místní a osobní odchylky.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.7.2019 09:21 Reaguje naProblém je v tom, že ty pozemky jsou pro zvěř volně průchozí. Aby tam myslivci neměli vůbec přístup a zároveň aby existence toho pozemku neznehodnotila myslivcům hon, musel by ten pozemek být strašně malý, tak stovky metrů čtverečních, víc ne.
Ale myslivci by tam nesměli projít ale třeba houbaři, výletníci, sběrači lesních plodů atd by dle zákona tam měli volný přístup? To je nesmysl!
Podle mně by ale jinak šlo, že by za určitých podmínek byla část pozemků v honitbě z působnosti myslivců vyjmuta. Pozemky do rozlohy řekněme 1 - 2 hektarů a v celkové rozloze řekněme do 5 % rozlohy honitby, kde by mohli myslivci či honci při honech jen pěšky procházet, nesměli by tam střílet ( což je obtížné kontrolovat) a nesměli by tam ani nic stavět, posed, krmítko ani nic jiného, což je zase snadné kontrolovat. Na oplátku by majitel takového pozemku nebyl řádným členem Honebního společenstva, tudíž by neměl nárok na požitky z pronájmu honitby ani by neměl nárok účastnit se rozhodování Honebního společenstva. Byl by pouze něco jako stínový ( jiný výraz mně nenapadá) člen honebního společenstva a z tohoto titulu by měl nárok na účast na schůzích Honebního společenstva, aby byl o myslivecké činnosti informován.
Odpovědět
Ale myslivci by tam nesměli projít ale třeba houbaři, výletníci, sběrači lesních plodů atd by dle zákona tam měli volný přístup? To je nesmysl!
Podle mně by ale jinak šlo, že by za určitých podmínek byla část pozemků v honitbě z působnosti myslivců vyjmuta. Pozemky do rozlohy řekněme 1 - 2 hektarů a v celkové rozloze řekněme do 5 % rozlohy honitby, kde by mohli myslivci či honci při honech jen pěšky procházet, nesměli by tam střílet ( což je obtížné kontrolovat) a nesměli by tam ani nic stavět, posed, krmítko ani nic jiného, což je zase snadné kontrolovat. Na oplátku by majitel takového pozemku nebyl řádným členem Honebního společenstva, tudíž by neměl nárok na požitky z pronájmu honitby ani by neměl nárok účastnit se rozhodování Honebního společenstva. Byl by pouze něco jako stínový ( jiný výraz mně nenapadá) člen honebního společenstva a z tohoto titulu by měl nárok na účast na schůzích Honebního společenstva, aby byl o myslivecké činnosti informován.
JV
Josef Valenta
12.2.2021 14:40 Reaguje na regis24To jsou pěkně blbé zákony,mne kvuli těm pitomým zákonům skolabovalo srdce,když si danci udělali promenádu přez patviny a já neustále musel opravovat a opravovat .Šichta která mi začínala ve tři ráno končila v 11 v noci,v době když jsem měl dělat krmení pro zvířata jen opravoval a opravoval a nic jiného neudělal.Myslivecké spreje nezabrali až tygří hovna vloni zabrali.A na referátu se jen smáli,myslivci tvrdili že nemohou,že jim z referátu brání a já strávil dnes už více jak půl roku v pražském Ikemu ,kde mne nejprve museli vrátit do života než mi mohli voperovat srdeční pumpu / v batužku mám baterky v noci se připojuji na "Temelín"/ předevčírem mé výsledky konečně splnili podmínky k transplantaci srdce. A daný referent pan Baldík -že jsem byl postižen málo . To mám kvůli těm baldíkovým potvorám umřít aby lovci byli spokojení,mohli by si potom dát mojí preparovanou hlavu na stěnu Josef Valenta Něchov
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.7.2019 16:43 Reaguje na CharlijenCharlijen: jednoduchá věc. Najděte si majitele okolních pozemků,dnes už to ,najdete zadarmo na internetu, není třeba platit výpisy na katastrálním úřadě, kontaktujte je, přemluvte je, a dohromady si vytvořte vlastní Honební společenstvo s hodnitbou o rozloze těch minimálně 500 hektarů. A pronajměte ji těm myslivcům, co se budou chovat dobře. Další rok už si můžete , ve spolupráci s novými myslivci, lebedit.
Jak myslíte, že v minulosti vznikly stávající honební společenstva? Přesně takhle, někdo zaplatil za výpisy z katastru x tisíc, někdo ty lidi osobně obešel, pokud to bylo blízko, jiné kontaktoval doporučeným dopisem nebo telefonem atd, svolal ustavující schůzi a bylo to.
Odpovědět
Jak myslíte, že v minulosti vznikly stávající honební společenstva? Přesně takhle, někdo zaplatil za výpisy z katastru x tisíc, někdo ty lidi osobně obešel, pokud to bylo blízko, jiné kontaktoval doporučeným dopisem nebo telefonem atd, svolal ustavující schůzi a bylo to.
JV
Josef Valenta
12.2.2021 14:17 Reaguje na Jaroslav SoukupTo je jen teorie ,ale když mají lovci u referátu zastání nestane nic. Stačí jen referenty zvát na hony. Josef Valenta
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.7.2019 10:42Menší honitby, takzvané selské zakládané na vlastních pozemcích velkých sedláků už tady kdysi byly a z hlediska vysoké se absolutně neosvědčily. Srnčí zvěř má totiž často ve zvyku každodenně cestovat ze svého denního úkrytu na pastvu půl kilometru až kilometr daleko. V prostředí 100 hektarových nebo ještě menších honiteb to znamená, že takový srnec v podstatě každodenně protahuje z toho krytu na pastvu přes více takových honiteb. A co potom dělají majitelé takových honitbiček, aby jim soused toho srnce legálně na jeho sousedově honitbě neodstřelil? Prostě si ho ještě dříve, než stihne přejít na sousedovo, sám odstřelí na své honitbě.
V reálu potom v takových selských honitbách nebývalo ani "kopýtko", protože selští majitelé si navzájem vysokou zvěř kompletně vybili. Sedláci pak číhali na posedech, jestli na jejich honitbu náhodou nezabloudí srnec třeba z nějaké sousední "panské" honitby s velkou rozlohou, kde se její majitelé o tu zvěř skutečně starali a udržovali její počet.
500 hektarů je potom určitý kompromis, pořád to není pro to srnčí úplně ideální, ale honitbu většího rozsahu z majitelů 1 - 2 hektarů pozemků je už velice obtížné poskládat a Honební společenstvo s takovým množstvím členů, pokud chodí na schůze, je obtížné spravovat.
Menší honitba by dávala smysl, pokud by se od sebe dala oddělit myslivost vysoké a černé zvěře a myslivost drobné zvěře, pouze pro drobnou zvěř. Podle mého názoru neodborníka je pro většinu drobné zvěře úplně dostačující honitba o rozloze 50 - 100 hektarů, pro divoké králíky třeba jen 5 - 10 hektarů. Na takovém pozemku by pak fungovali dvojí myslivci, jedni na drobnou zvěř a druzí na vysokou a černou.
Odpovědět
V reálu potom v takových selských honitbách nebývalo ani "kopýtko", protože selští majitelé si navzájem vysokou zvěř kompletně vybili. Sedláci pak číhali na posedech, jestli na jejich honitbu náhodou nezabloudí srnec třeba z nějaké sousední "panské" honitby s velkou rozlohou, kde se její majitelé o tu zvěř skutečně starali a udržovali její počet.
500 hektarů je potom určitý kompromis, pořád to není pro to srnčí úplně ideální, ale honitbu většího rozsahu z majitelů 1 - 2 hektarů pozemků je už velice obtížné poskládat a Honební společenstvo s takovým množstvím členů, pokud chodí na schůze, je obtížné spravovat.
Menší honitba by dávala smysl, pokud by se od sebe dala oddělit myslivost vysoké a černé zvěře a myslivost drobné zvěře, pouze pro drobnou zvěř. Podle mého názoru neodborníka je pro většinu drobné zvěře úplně dostačující honitba o rozloze 50 - 100 hektarů, pro divoké králíky třeba jen 5 - 10 hektarů. Na takovém pozemku by pak fungovali dvojí myslivci, jedni na drobnou zvěř a druzí na vysokou a černou.
RP
Radim Polášek
15.7.2019 10:55 Reaguje na Radim PolášekJenže zase, drobná zvěř u nás spíš mizí. Díky chemizaci zemědělství, díky tomu, že naši původní predátoři se už nevybíjejí, jako tomu bylo za komunistů ( což je klad i zápor) a díky tomu, že přibylo spousty cizích invazivních predátorů.
V poslední době pozoruji, že díky odkanalizování i malých vesnic se výrazně zlepšila čistota vodních toků a začalo na nich přibývat kachen coby další vítané drobné zvěře pro myslivce. Je otázka na jaké koncentraci kachen se ten růst zastaví.
Odpovědět
V poslední době pozoruji, že díky odkanalizování i malých vesnic se výrazně zlepšila čistota vodních toků a začalo na nich přibývat kachen coby další vítané drobné zvěře pro myslivce. Je otázka na jaké koncentraci kachen se ten růst zastaví.
JV
Josef Valenta
12.2.2021 15:03 Reaguje na Radim PolášekMůj děda by ván to vysvětlil ano vysoké a černé zvěře bylo přiměřeně,část v oborách ale za to bylo podstatně více zvěře pernaté a to se mohla lovit ,více zajíců. Jako aktivní zemědělec se snažím o ty ubohé zbytky zvěře starat,udržovat pro ně podmínky. Ale nejsem myslivec a tak nepřikrmuji,neb by se mi tam stáhla zvěř z širokého okolí a já rozhodně nestojím po tom aby mi danci bourali oplůtek. Josef Valenta
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.7.2019 12:25Mě zaujal ten údaj: pronájem 500 Kč za hektar honitby za rok.
Pro běžnou honitbu, která má tisíc hektarů, to znamená každoroční nájemné půl miliónu Kč. Kdyby se to mělo vyplácet, tak třeba jen v masu střelených srnců, znamenalo by to každý rok odstřelit 500 - 750 kusů srnčího v 1000 hektarové honitbě, 1 kus srnčího na každý 1,5 až 2 hektary lesa či pole. To odpovídá zazvěření minimálně 5 kusů srnčího na každý hektar, v reálu spíš až 10. Neboli tolik kusů na každé "fotbalové hřiště". Taková hustota je běžná už třeba u extenzívnějšího pastevního zemědělství, ale vůbec neodpovídá reálu možné existence zvěře a běžné úživné kapacitě běžného lesa.
Nebo 500 tisíc Kč každý rok by znamenalo udělat skrz platící střelce buď 1 - 2 odstřely velice kvalitní trofejní zvěře, která se jinak objeví v honitbě jednou za mnoho let, pokud vůbec. Či má nárok vyrůst pouze v oboře zaměřené na trofeje. Nebo 5 - 10 odstřelů lepších průměrných trofejí, které se v jednom roce v žádném případě neobjeví v jedné honitbě. Možná tak v jednom kraji za rok, ale ne v jedné honitbě.
Nebo to odpovídá takovým 4 - 8 tisícům střelené drobné zvěře, bažantů, zajíců za rok. Když v běžné honitbě o rozloze 1000 hektarů se střelí tak 20 - 30 kusů drobné zvěře za rok.
Řekl bych, že pan autor toho článku ovládá velmi dobře mysliveckou latinu.
Odpovědět
Pro běžnou honitbu, která má tisíc hektarů, to znamená každoroční nájemné půl miliónu Kč. Kdyby se to mělo vyplácet, tak třeba jen v masu střelených srnců, znamenalo by to každý rok odstřelit 500 - 750 kusů srnčího v 1000 hektarové honitbě, 1 kus srnčího na každý 1,5 až 2 hektary lesa či pole. To odpovídá zazvěření minimálně 5 kusů srnčího na každý hektar, v reálu spíš až 10. Neboli tolik kusů na každé "fotbalové hřiště". Taková hustota je běžná už třeba u extenzívnějšího pastevního zemědělství, ale vůbec neodpovídá reálu možné existence zvěře a běžné úživné kapacitě běžného lesa.
Nebo 500 tisíc Kč každý rok by znamenalo udělat skrz platící střelce buď 1 - 2 odstřely velice kvalitní trofejní zvěře, která se jinak objeví v honitbě jednou za mnoho let, pokud vůbec. Či má nárok vyrůst pouze v oboře zaměřené na trofeje. Nebo 5 - 10 odstřelů lepších průměrných trofejí, které se v jednom roce v žádném případě neobjeví v jedné honitbě. Možná tak v jednom kraji za rok, ale ne v jedné honitbě.
Nebo to odpovídá takovým 4 - 8 tisícům střelené drobné zvěře, bažantů, zajíců za rok. Když v běžné honitbě o rozloze 1000 hektarů se střelí tak 20 - 30 kusů drobné zvěře za rok.
Řekl bych, že pan autor toho článku ovládá velmi dobře mysliveckou latinu.
re
regis24
15.7.2019 13:02 Reaguje na Radim PolášekNevím čemu se divíte, Lesy ČR takové nájmy skutečně dostávají. Když se budeme držet v místech o kterých je článek, podívejte se na odkaz:
https://lesycr.cz/honitba/brezina-2/ - 1141 ha, nájem je 425 tisíc bez DPH
https://lesycr.cz/honitba/milesovka/ - provozují Lesy ČR
https://lesycr.cz/honitba/cerncice/ - 788 ha, nájem 210 tisíc bez DPH
A tak dále. Takže Lesy ČR (a s nimi ostatní majitelé pozemků v honitbě) si nechávají zaplatit obrovské částky za nájem honiteb. A potom ještě chtějí, aby vlastně v honitbě nikdo kromě nich nemohl myslivost provozovat.
Ty Vaše výpočty jen se srnčí zvěří jsou špatně, v honitbách není jen srnčí zvěř. Všude už musíte počítat s černou, velice často je dančí a vysoká, případně sika.
Naopak s drobnou zvěří nepočítejte vůbec, ta už není.
Odpovědět
https://lesycr.cz/honitba/brezina-2/ - 1141 ha, nájem je 425 tisíc bez DPH
https://lesycr.cz/honitba/milesovka/ - provozují Lesy ČR
https://lesycr.cz/honitba/cerncice/ - 788 ha, nájem 210 tisíc bez DPH
A tak dále. Takže Lesy ČR (a s nimi ostatní majitelé pozemků v honitbě) si nechávají zaplatit obrovské částky za nájem honiteb. A potom ještě chtějí, aby vlastně v honitbě nikdo kromě nich nemohl myslivost provozovat.
Ty Vaše výpočty jen se srnčí zvěří jsou špatně, v honitbách není jen srnčí zvěř. Všude už musíte počítat s černou, velice často je dančí a vysoká, případně sika.
Naopak s drobnou zvěří nepočítejte vůbec, ta už není.
RP
Radim Polášek
15.7.2019 16:32 Reaguje na regis24Já vím ,že tam není jen srnčí zvěř, ale i když výnosy složí z střílení srnčí i černé zvěře, pořád je to strašně moc peněz. Minimálně, když nic jiného, tam musí být hlavně v létě na číhané doslova každý večer víc myslivců, aby zisk splnili. To tam musí mít myslivecké sdružení 20 a víc členů, aby jako zájmoví myslivci nebyli pořád v lese, protože to je neživí, živí je nějaká jiná práce. Ale i tak to předpokládá strašné množství zvěře, aby to vyšlo, vždyť naši honitbu by tím tempem vymlátili úplně definitivně od srnčího za pouhý týden, 14 dnů. A černá zvěř už vůbec, ta se vyznačuje tím, že je jí najednou týden, 14 dnů plno a pak zmizí a třeba měsíc nebo půl roku vůbec není. Nebo je zahrabaná v lánech kukuřice nebo řepky, kde by se za ní dalo jít jedině pěšky a toho se žádný soudný člověk neodváží. Případně je střílet z dronu a to zatím není možné. Takový nájem za hektar se myslivcům vůbec nemůže vyplatit. I když tam je potom daněk a jelen, není to z hlediska výnosu další peníz, protože tyto druhy si z velké části vzájemně konkurují. A když tam je jelen a hlavně daněk, je tam o to méně srnčí.
Odpovědět
JN
Josef Novák
15.7.2019 17:10Dobrý den,
autor článku buď vědomě uvádí nepravdy, nebo jako hospodář má dost peněz, protože za přičleněné pozemku mu ze zákona náleží náhrada.Pokud je nájemné v honitbách 500 Kč za 1 ha, tak náhrad v žádném případě nečiní 10 Kč. Dle jednoho s posledních rozsudků musí Lesy České republiky vyplatit částku 297 Kč za jeden ha přičleněných pozemků. V případě 600 ha , které jsou uvedeny v článku jeto už slušný peníz. Je chválihodné , že pan Pitek ,nechává takové peníze LČR, které je mohou vložit do černé díry státního rozpočtu.
Pro veřejnost je překvapením, že myslivci platí nájem za honitby, který se pohybuje v řádech tisíců až do milionů korun, ročně bez DPH.Pro podnik LČR je příjem z myslivosti nemalí zisk a bohužel výše nájemného je rozhodující faktor při výběrovém řízení.
Každý vlastník a zvláště pokud je zároveň hospodář může zasahovat do mysliveckého hospodaření to umožňuje § 39 zákona o myslivosti.
Odpovědět
autor článku buď vědomě uvádí nepravdy, nebo jako hospodář má dost peněz, protože za přičleněné pozemku mu ze zákona náleží náhrada.Pokud je nájemné v honitbách 500 Kč za 1 ha, tak náhrad v žádném případě nečiní 10 Kč. Dle jednoho s posledních rozsudků musí Lesy České republiky vyplatit částku 297 Kč za jeden ha přičleněných pozemků. V případě 600 ha , které jsou uvedeny v článku jeto už slušný peníz. Je chválihodné , že pan Pitek ,nechává takové peníze LČR, které je mohou vložit do černé díry státního rozpočtu.
Pro veřejnost je překvapením, že myslivci platí nájem za honitby, který se pohybuje v řádech tisíců až do milionů korun, ročně bez DPH.Pro podnik LČR je příjem z myslivosti nemalí zisk a bohužel výše nájemného je rozhodující faktor při výběrovém řízení.
Každý vlastník a zvláště pokud je zároveň hospodář může zasahovat do mysliveckého hospodaření to umožňuje § 39 zákona o myslivosti.
re
regis24
15.7.2019 17:46 Reaguje na Josef NovákVšak taky účelem článku nebylo informovat veřejnost pravdivě. Účelem stejně jako ve většině článku bylo informovat jen o svojí pravdě. Od minulého týdne rozjela Duha brutální mediální kampaň o přemnožení zvěře a vlcich kteří to všechno zachrání, včetně boje s kůrovcem. Tento článek patří do kampaně Duhy. Pan Pitek tak moc touží po své honitbě, že by se spojil i s ďáblem jen aby ji měl.
Odpovědět
JH
Jiří Havlík
15.7.2019 19:19 Reaguje na regis24Ale pan Pitek má plnou pravdu. Přece není normální, aby třeba černá zvěř si chodila po městech a vesnicích a ničila louky a sady. Není normální, abych na vycházce do lesa okolo Brna narážel na divočáky. Není možné, aby vlastník lesa sázel listnáče a srnčí mu je likvidovala. Mám kamarády na Vysočině, kteří si s tím neví rady. A přitom říkat, že myslivci nic neporušují. Jak to že ne, když jsou stavy zvěře nadměrné. Pokud máme na tisíc hektarů 50 - 60 divočáků, když by jich mělo být maxmálně 5, tak to přece není v pořádku. Chyba byla likvidace prasečího moru na Zlínsku. Kdyby to nechali proběhnout v celé republice, tak bylo přemnožení černé vyřešeno. A kdyby se to přeneslo na chovy užitkové, tak je lepší tyto škody zaplatit. Přemnožená zvěř páchá také velké škody, odhady jdou do desítek miliard za rok.
Odpovědět
re
regis24
15.7.2019 19:39 Reaguje na Jiří HavlíkA tohle už je vrchol - nechat šířit v populaci zvěře a zvířat virovou nákazu. To svědčí jen o Vaší totální hlouposti a zaslepenosti.
Kde jste přišel na číslo 5 kusů černé na 1000 hektarů? Zvěř se normuje pro každou honitbu zvlášť podle její úživnosti, nikde neexistuje norma 5ks černé na 1000 hektarů.
Stejně tak není normální, aby družstevníci chemici celý rok jen stříkali pole chemií. A děje se to. Proč je černá všude? No díky těm chemikům má nadbytek potravy a krytu na polích s monokulturami pšenice, kukuřice a řepky.
Odpovědět
Kde jste přišel na číslo 5 kusů černé na 1000 hektarů? Zvěř se normuje pro každou honitbu zvlášť podle její úživnosti, nikde neexistuje norma 5ks černé na 1000 hektarů.
Stejně tak není normální, aby družstevníci chemici celý rok jen stříkali pole chemií. A děje se to. Proč je černá všude? No díky těm chemikům má nadbytek potravy a krytu na polích s monokulturami pšenice, kukuřice a řepky.
Miroslav Vinkler
15.7.2019 22:19 Reaguje na regis24To je bezva-zvěř se normuje. Zvěře má být přece jenom tolik,aby se vegetace/les stačila přirozeně obnovovat.
Na to neplatí normy, ale zdravý rozum ,který panu Pitkovi nechybí. Na rozdíl od jiných.
Odpovědět
Na to neplatí normy, ale zdravý rozum ,který panu Pitkovi nechybí. Na rozdíl od jiných.
JS
Jarek Schindler
16.7.2019 04:45 Reaguje na Miroslav VinklerA on se les přirozeně neobnovuje? Buď chodíme každý po jiných lesích nebo jste absolutně slepý. Já vím, píší to v novinách a tvrdí to pan Pitek.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.7.2019 05:46 Reaguje na Miroslav VinklerA co je vlastně jiného normování zvěře ? Úředník na odboru Životního prostředí pověřený spravovat myslivost na území svého úřadu stanoví úživnost honitby a zohlední další parametry či směrnice a podle, toho předepíše normovaný stav zvěře.
Odpovědět
re
regis24
16.7.2019 08:57 Reaguje na Miroslav VinklerAsi nečtete co je napsáno. Normuje se pro každou honitbu dle její úživnosti, tzn. podle toho, kolik se tam té zvěře může uživit. Dále se stanovují minimální stavy v honitbě. Skutečný stav potom musí být mezi minimálními a normovanými. Zdravý rozum musí mít zákonodárce když ten zákon tvoří, na nás všech je potom se tím zákonem řídit. I pan Pitek. Ale nic mu nebrání pustit se do politiky a ten zákon změnit k obrazu svému. Že se mu to naštěstí nepovede je jasné předem, protože on se neřídí zdravým rozumem, ale svojí zaslepeností a ješitností. Protože prostě on chce mít svojí honitbu!
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
16.7.2019 19:02 Reaguje na regis24Bohužel, to chyba není. Pokud myslivci nejsou s to zredukovat počty zvěře, tak bych nepřekážel přírodním mechanismům, které to udělají taky (a nebudou u toho švindlovat výkaznictví).
Odpovědět
vz
vlastimil z.c
15.7.2019 23:17 Reaguje na Jiří HavlíkTak tady jste přinejmenším v druhé polovině ale opravdu, opravdu mimo!
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.7.2019 05:41 Reaguje na Jiří HavlíkSoučasný stav černé zvěře je výsledek jejích dlouhodobého invazivního přemnožení ve velkých souvislých lánech kukuřice, řepky a obilí. A zlepšovat se to nebude, dokud zemědělci neupraví ty velké souvislé lány tak, aby v nich byla ta prasata vidět a tudíž mohla se střílet.
Podporovat šíření prasečího moru je přirozeně blbost, kříklouni jako Vy by byli první, co by začali ječet, když by v každém lese byla nějaká prasečí mršina páchnoucí na půl kilometru daleko. A ještě víc by začali ječet, kdyby kvůli plošnému vybití komerčních chovů prasat nakažených morem od divokých prasat bylo nutné vepřové dovážet a když by přirozeně vepřové podstatně zdražilo. Či by dokonce vyhynula nějaká prasečí plemena jako u nás třeba Přeštické.
Co se týká údajného přemnožení srnčího, za prvé už tady bylo mnohokrát napsáno, že současný zákon umožňuje vlastníkům pozemků v extravilánu se na rozhodování o myslivosti účinně podílet. Pokud svá práva skutečně využívají.
Pokud se myslivci chovají tak a myslivost se provozuje takovým způsobem, že jsou vlastníci pozemků plošně nespokojeni, zákon umožňuje těmto vlastníkům se sdružit a vytvořit vlastní Honební společenstvo. Které bude v honitbě určovat pravidla, jak tam tu myslivost provozovat a taky které může ovlivňovat i plán myslivosti, třeba právě onen normovaný počet srnčího v honitbě.
Co se týká velikosti honitby, 500 hektarů je skutečně minimální rozloha, kdy ještě lze účinně, zvěř, konkrétně srnčí a možná i daňčí, chovat. Jelení zvěř vyžaduje rozlohu ještě znatelně větší. Jestli někdo chce rozlohu honitby se srnčím zmenšovat pod těch 500 hektarů, zná myslivost tak jako Hurvínek válku a nemá vůbec kompetenci ty myslivost provozovat, je to potom bouchal, který si chce za každou cenu vystřelit a masař, který chce za každou cenu plný mražák a ne myslivec.
Odpovědět
Podporovat šíření prasečího moru je přirozeně blbost, kříklouni jako Vy by byli první, co by začali ječet, když by v každém lese byla nějaká prasečí mršina páchnoucí na půl kilometru daleko. A ještě víc by začali ječet, kdyby kvůli plošnému vybití komerčních chovů prasat nakažených morem od divokých prasat bylo nutné vepřové dovážet a když by přirozeně vepřové podstatně zdražilo. Či by dokonce vyhynula nějaká prasečí plemena jako u nás třeba Přeštické.
Co se týká údajného přemnožení srnčího, za prvé už tady bylo mnohokrát napsáno, že současný zákon umožňuje vlastníkům pozemků v extravilánu se na rozhodování o myslivosti účinně podílet. Pokud svá práva skutečně využívají.
Pokud se myslivci chovají tak a myslivost se provozuje takovým způsobem, že jsou vlastníci pozemků plošně nespokojeni, zákon umožňuje těmto vlastníkům se sdružit a vytvořit vlastní Honební společenstvo. Které bude v honitbě určovat pravidla, jak tam tu myslivost provozovat a taky které může ovlivňovat i plán myslivosti, třeba právě onen normovaný počet srnčího v honitbě.
Co se týká velikosti honitby, 500 hektarů je skutečně minimální rozloha, kdy ještě lze účinně, zvěř, konkrétně srnčí a možná i daňčí, chovat. Jelení zvěř vyžaduje rozlohu ještě znatelně větší. Jestli někdo chce rozlohu honitby se srnčím zmenšovat pod těch 500 hektarů, zná myslivost tak jako Hurvínek válku a nemá vůbec kompetenci ty myslivost provozovat, je to potom bouchal, který si chce za každou cenu vystřelit a masař, který chce za každou cenu plný mražák a ne myslivec.
JV
Josef Valenta
12.2.2021 15:11 Reaguje na regis24 Pan Pitek mluví pravdu,u nás dostanou majitelé pozemků v honebním společenství jednou do roka kanží guláš na schůzi a jinak nic.
Odpovědět
ČM
Čech M.
16.7.2019 00:58 Reaguje na Josef NovákPřekvapením není , že myslivci platí za nájem honitby miliony ročně, ale to že Lesy ČR jako správce státních lesů si nechají dobrovolně páchat škody na svěřeném majetku v řádech miliard ročně, jen aby uspokojili úzkou skupinu lidí a měli menší příjem z pronájmu honiteb. Je to samozřejmě proto, že většina lidí ve vedení lesů ČR jsou sami myslivci. Jsou v jasném střetu zájmů a měli být už dávno vyhozeni, včetně mistra zemědělství. Ale tam vládne ještě komunismus a nic se tam nezmění. A tak občané dál budou platit drahé oplocenky, jen aby pár lidí nepřišlo o svoji kratochvíli.
Dobře to popsal p. Metzl v několika článcích.
Odpovědět
Dobře to popsal p. Metzl v několika článcích.
JS
Jarek Schindler
16.7.2019 05:13 Reaguje na Čech M.To myslíte toho mimo jiné bývalého mysliveckého referenta LZ Karlovice ve Slezsku co z mysliveckého poblouznění náhle prozřel aby se pomalu přes noc převtělil do snad přímo bohem osvíceného lesníka? Osobně nevím co dobře napsal? Bohužel vším co píše je prostoupena pouze jenom jedna věc. Nenávist ke zvěři. Miliardy ročně? Prosím upřesněte to číslo. Nějaký výpočet , jak jste k němu došel. Nebo, že by to psali v novinách?
Odpovědět
re
regis24
16.7.2019 08:07 Reaguje na Jarek SchindlerBylo to na Nově ve zprávách, tak to musí být pravda....
Odpovědět
ČM
Čech M.
16.7.2019 10:27 Reaguje na Jarek SchindlerJá nenávistí ke zvěři rozhodně netrpím , spíše naopak, ale když vidíte denně marnost svojí práce, tak není jiná možnost.
A čísla jsou oficiální z min. zemědělství a nijak nepřekvapují při ceně oplocenek a počtu ha.
Odpovědět
A čísla jsou oficiální z min. zemědělství a nijak nepřekvapují při ceně oplocenek a počtu ha.
Hu
Hunter
16.7.2019 17:38 Reaguje na Čech M.Někde jsem četl (a už nevím za který to bylo rok), že LČR uvedly výši škod na lesních kulturách způsobených zvěří - byla to částka 19 mil CZK/rok. A pokud jste lesák, tak moc dobře víte, že ochrana proti škodám zvěří se dělala odjakživa. Velmi dobře a detailně to popisuje např. Fr.Budín v knize "O lesích a myslivcích", ta kniha vyšla v roce 1946!!!!, tedy před více než 70 roky!!!! Kapitoly věnované zabránění škod jsou velmi poučné zejména pro dnešní lesníky, aby věděli, co všechno nedělají a zanedbávají. Zkuste si to přečíst, někde v antikvariátu to určitě bude.
Odpovědět
ČM
Čech M.
17.7.2019 00:14 Reaguje na HunterOny jsou škody a škody. Něco jiného je přímá škoda okusem, otlukem (kterou je těžké spočítat) a něco jiného zase škody ve formě zbytečných nákladů na ochranu, které rozhodně nejsou u LČR 19 mil/rok, ale o řád vyšší.
Nelze srovnávat dobu, kdy se sázelo přes 90% jehličnanů s dneškem, kdy na obrovských kůrovcových holinách je třeba sázet listn. v opačném poměru. A čerstvé výhonky listnáčů jsou pro zvěř největší pochoutkou.
Knížku jsem nečetl, ale nic než plot (alespoň u nás) nefunguje tzn. žádné odváděcí políčka, nátěry, postřiky, pach. ohradníky- odzkoušeno.
Odpovědět
Nelze srovnávat dobu, kdy se sázelo přes 90% jehličnanů s dneškem, kdy na obrovských kůrovcových holinách je třeba sázet listn. v opačném poměru. A čerstvé výhonky listnáčů jsou pro zvěř největší pochoutkou.
Knížku jsem nečetl, ale nic než plot (alespoň u nás) nefunguje tzn. žádné odváděcí políčka, nátěry, postřiky, pach. ohradníky- odzkoušeno.
Hu
Hunter
17.7.2019 10:18 Reaguje na Čech M.Kde jste přišel na těch 190 milionů? Lesy ČR mají cca 800 honiteb, to by každý rok vycházela škoda cca 240 tis. na honitbu, což je naprostý nesmysl. Realita se až na vyjímky pohybuje v řádech tisíců. Vy se spíš pokoušíte za každou cenu šířit poplašnou zprávu :-). Náklady na ochranu byly, jsou a budou vždy nedílnou součástí lesnického hospodaření.
Odpovědět
ČM
Čech M.
17.7.2019 14:09 Reaguje na HunterNení to nesmysl a tu sumu jsem ještě podcenil. Když máte v lese samé DB vel do 1 metru, přičemž by měly mít cca 7 m, tak jaká je škoda?
Když bych chtěl náhradu, tak by myslivci museli dovézt DB ze zahradnictví v balu za cca 4 tis/ks !!
a ještě je zasadit. Na 1 ha by se nedopočítali. LČR hospodaří na ploše přes mil ha. Ale je ty škody nezajímají, nejsou to jejich lesy, je zajímá chov zvěře.
Na tom všem je největší paradox, že jak ty státní lesy, tak zvěř v krajině je vlastnictvím všeho lidu, ale nemají prakticky právo o svůj majetek rozhodovat.
Odpovědět
Když bych chtěl náhradu, tak by myslivci museli dovézt DB ze zahradnictví v balu za cca 4 tis/ks !!
a ještě je zasadit. Na 1 ha by se nedopočítali. LČR hospodaří na ploše přes mil ha. Ale je ty škody nezajímají, nejsou to jejich lesy, je zajímá chov zvěře.
Na tom všem je největší paradox, že jak ty státní lesy, tak zvěř v krajině je vlastnictvím všeho lidu, ale nemají prakticky právo o svůj majetek rozhodovat.
JS
Jarek Schindler
18.7.2019 08:58 Reaguje na Čech M.No stejně tak státní podniky, státní finance atd. Máte právo prakticky o tomto," také z části" "vašem" majetku rozhodovat? Ale pokrok tu je. Z miliard jsme již na milionech. Samozřejmě, pokud do holiny po šedesátiletém ,plně zakmeněném sm. porostu kde neroste ani travička dáte dub tak bude stačit jeden zajíc aby vám udělal "škodu". Výraz škoda je v uvozovkách proto, že příroda jako taková, tento výraz nezná. Pořád se tady mluví o tom jak se nic nezmlazuje, jak je vše sežráno atd. No a podívejte se třeba na elektrovody. Místo toho aby bylo pod nimi vše sežráno tak je Čez musí neustále, za drahé peníze, vyřezávat. Neargumentujte prosím tím, že pod elektrovody se zvěři nelíbí.Stačí aby zemědělec nechal pár let neobdělávaný desetimetrový pás kolem listnatého lesa a hranice lesa se mu o těch deset metrů rychle posune. Atd.
Odpovědět
ČM
Čech M.
18.7.2019 13:59 Reaguje na Jarek SchindlerUž jsem psal, že přímé škody nejdou spočítat, jen odhadnout, ale kdyby jsme šli do důsledku, tak by v součtu s náklady na ochranu dělaly miliardy. Ale většinu těch škod nikdo nepočítá a ani nikoho nenapadne, že tu jsou jelikož u nás v lesnictví převládá názor , že les má být sázen a to hlavně smrkem a ten spárkaté nechutná. Nepomáhá ani špatný lesní zákon.
Pravda je velkou část těch škod je nutné považovat jako daň za to, že v krajině je zvěř a nelze ji tedy po nikom vymáhat, ale část ano.
Pokud by se stavy spárkaté snížily na polovinu, škody by byly poloviční a tedy už únosné.
A k těm sloupům- podívejte se co pod nimi roste-většinou je to černý bez, bříza, nebo osika, tedy dřeviny, které srnčí moc nemusí a přesně to by vyrostlo dnes i na těch holinách pokud by se nechaly přirozeně zarůst.
Odpovědět
Pravda je velkou část těch škod je nutné považovat jako daň za to, že v krajině je zvěř a nelze ji tedy po nikom vymáhat, ale část ano.
Pokud by se stavy spárkaté snížily na polovinu, škody by byly poloviční a tedy už únosné.
A k těm sloupům- podívejte se co pod nimi roste-většinou je to černý bez, bříza, nebo osika, tedy dřeviny, které srnčí moc nemusí a přesně to by vyrostlo dnes i na těch holinách pokud by se nechaly přirozeně zarůst.
JŠ
Jan Šimůnek
20.7.2019 07:52 Reaguje na Čech M.Asi jediné řešení je, aby opravdu každou okousanou sazenici museli myslivci ze svého zaplatit a bylo to jednoduše vymahatelné.
Odpovědět
FM
Fero Metam
15.7.2019 19:30a zase komunisté...proboha - 30let výmluvy na komunisti!!!!!!Řidte si to kapitalisticky - americky - máte flintu, je to Váš pozemek tak střílejte - nenažraný kapitalisto
Odpovědět
VP
Václav Pech
16.7.2019 09:48 Reaguje na Fero MetamSkvělé děkuji za tento příspěvek! Autorka článku a p. Pitek jsou v oboru nevzdělaní hlupáci a lháři. Pech
Odpovědět
JH
Jiří Havlík
16.7.2019 13:20 Reaguje na Fero MetamA to právě nemůžu. Tak jako nemůžu zastřelit na svém pozemku zloděje!
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.7.2019 08:35Pan Pitek opět nezklamal. Nevím, proč si musí realitu neustále takto účelově upravovat? V první řadě ono hospodařit na šesti stech hektarech ještě neznamená těch šest set hektarů vlastnit. Pokud si pronajímá pozemky k zemědělské činnosti tak potom vlastně nedělá nic jiného než myslivci co si pronajímají honitbu. Pokud poukazuje na prvorepublikových 115 ha tak by měl v první řadě také porovnat realitu toho prvorepublikového zemědělství s tím současným. Mnohý lán dnes dosahuje velikosti dřívějších honiteb. Pokud tvrdí, že chce v takové honitbě (115 ha či menší)myslivecky hospodařit tak lže. V takových honitbách nejde hospodařit se zvěří, v takových honitbách jde pouze zastřelit vše,co tam omylem vleze. Držba pozemků u nás je , řekl bych značně roztříštěná. Je spousta malých vlastníků, kteří pronajímají své pozemky. Panu Pitkovi se nelíbí minimální rozloha honitby 500 ha. Druhý by potom chtěl vykonávat myslivost na 40 hektarech. Další potom bude argumentovat tím, že jsou okleštěna jeho práva ve vztahu k pozemku protože nemůže lovit na svých 5 hektarech. Otázkou potom je, kde by se to zastavilo. Spousta rozporů z rozhovoru s panem Pitkem bylo již výše napsáno tak uvedu jen to ,o čem jsem ještě nečetl. Není pravdou ,že by Čmmj sdružovala pouze lidi mající myslivost jako koníček. Naopak i takový myslivec nemusí být dnes povinně členem Čmmj. Nehonebními pozemky nejsou sady ale pouze ŘÁDNĚ OHRAZENÉ sady. Trochu rozdíl, ne? Jak to napsal pan Pitek : konflikt může zmizet jen v okamžiku, kdy tím, kdo bude přirozeně dělat myslivost, budou především zemědělci a lesníci. On tomu někdo brání? Nebo spíš on JIM v tom někdo brání? Samozřejmě myslivost jde provozovat pouze v uznané honitbě a uznaná honitba musí mít nějaké parametry. Pokud nejsem schopen vytvořit uznanou honitbu je problém podle pan Pitka v zákonu. Co na tom , že soused podle stejného zákona tu honitbu schopen vytvořit je.
Odpovědět
JV
Josef Valenta
12.2.2021 15:24 Reaguje na Jarek SchindlerPana Pitka se musím zastat,plně s ním souhlasím,hospodařit má každý na svém ,nebo at je to pronajaté,nebyly by potom takové exesy jako u nás v Něchově.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
16.7.2019 09:10Pan Pitek jako majitel honebního pozemku, je členem honebního společenstva. Tito mají ze zákona přednostní právo být v MS. Myslivecké sdružení musí předkládat plán lovu a honební společenstvo má toto kontrolovat. Spíše to vidím tak, že by velice rád smázl zadarmo každého srnce, který by mu ukousl stéblo jeho trávy.
Odpovědět
VP
Václav Pech
16.7.2019 09:38Vážený pane Pitek, s naprostou odpovědností a s vědomím mojich znalostí a celoživotních zkušeností, Vám musím říci před celou veřejností, že myslivosti vůbec, ale vůbec nerozumíte. Začnu tím, že povídáte a poskytujete bláznivým ekologům (kteří jsou v oboru myslivosti a chovu zvěře úplně mimo mísu, hlavně,že pořád blábolí a blábolí). Vaší lží je to, že mluvíte o starých myslivcích, jako o komunistech a že jenom komunisti měli zbraně a mohli lovit. Vážený pane, ne kolego, tím opravdu nejste, máte kožešinovou (komunistickou) lesnickou čepici a blábolíte co se vám hodí i když to není pravda. Z komunistů jsem celý život sloužil u státních lesů v režijní honitbě. Hospodření se zvěří dosahovalo velmi kvalitních výsledků beze škod na lese. Mimo to jsem byl členem a od mladých let jsem chodil na lovecké akce, jako chytání zajíců na export a pod. V e všech mysliveckých sdruženích, jsem potkával starší myslivce co jim dříve pozemky a lesy patřily o tom, že by to byli komunisti nemůže být ani řeči. Z jejich bývalých majetků a požitků z nich jim zůstala jenom myslivost. Byli to velmi výtaní členové mysliveckých združení, pro jejich zkušenosti a veliké družnosti, kdy se o myslivosti mluvilo celé hodiny. Těchto lidí bylo v každém sdružení, v každém kolem 20%, vlastnily zbraně, mnohdy vlastní z dob minulých a to zbraně brokové i kulové, jste neskutečný lhář a o těchto dobách nevíte vůbec nic a bezostyšně lžete.
Dále zejména mluvíte o hospodaření v lesích a na polích. Podle vašeho vyjadřování a posuzování věcí, nevíte o tomto hospodaření vůbec nic! Pole byla chráněna dokola pásy jetelů a vojtěšek a zvěř jak spárkatá, tak drobná (zajíci), kterého jste jistě nikdy neviděl, protože vaše hospodaření na polích (řepka,kukuřice,mák,) zcela pozabíjela hlady všechnu drobnou zvěř !! To nikoho z "ekologů", co píšou tyto přihlouplé články ani nenapadne, hlavně, že oslavují a ochraňují kdejakého brouka,ostatní hmyz,žábu, ale to co byla drobná zvěř je vůbec nezajímá.V lesích je třeba držet se starých meto dzakládání lesů a jejich výchovou, to je nejúčinější ochrana proti škodám spárkatou zvěří. Dá se hospodařit zcela bez chemie a ostatních moderních výmyslů.Na to ovšem by museli na školách skutečně přednášet odborníci a studenty řádně vzdělávat a posuzovat jejich znalosti, dnešní generace neví o hospodaření v lesích vůbec nic. K tomuto je třeba říci, že optimální výměra honitby je 2500ha a v lesních celcích 3000ha. Vaše bláboly o výměře honiteb za I. Republiky, byly takové, protože jeden záviděl druhému, přejeďte hranice do sousedního německa, sedněte si do hospody a dejte se do řeči s místními myslivci, od Čechů se učil myslivost každý, již od doby Marie Terezie, dnes jsme s myslivostí horší než Somálsko. Vysoké stavy spárkaté zvěře se posuzuje podle nesmyslných statistik o střetu dopravních prostředků, zejména aut se zvěří, ale že se zvětšila silniční síť na území republiky o 18% a počet aut narostl o 300%, nebere nikdo v úvahu. . . . . Mohl bych o této problematice napsat celou knihu, ale můj jednoznačný závěr, věřte, že píšu s fundovaností odborníka, soudního znalce pro myslivost a lesní hospodářství, jsem již starý a hodně pamatuji, nebyl jsem nikdy komunista, ale za Českou myslivost, musím říci Z L A T Í K O M U N I S T I ! ! ! Ing. Venca Pech
Odpovědět
Dále zejména mluvíte o hospodaření v lesích a na polích. Podle vašeho vyjadřování a posuzování věcí, nevíte o tomto hospodaření vůbec nic! Pole byla chráněna dokola pásy jetelů a vojtěšek a zvěř jak spárkatá, tak drobná (zajíci), kterého jste jistě nikdy neviděl, protože vaše hospodaření na polích (řepka,kukuřice,mák,) zcela pozabíjela hlady všechnu drobnou zvěř !! To nikoho z "ekologů", co píšou tyto přihlouplé články ani nenapadne, hlavně, že oslavují a ochraňují kdejakého brouka,ostatní hmyz,žábu, ale to co byla drobná zvěř je vůbec nezajímá.V lesích je třeba držet se starých meto dzakládání lesů a jejich výchovou, to je nejúčinější ochrana proti škodám spárkatou zvěří. Dá se hospodařit zcela bez chemie a ostatních moderních výmyslů.Na to ovšem by museli na školách skutečně přednášet odborníci a studenty řádně vzdělávat a posuzovat jejich znalosti, dnešní generace neví o hospodaření v lesích vůbec nic. K tomuto je třeba říci, že optimální výměra honitby je 2500ha a v lesních celcích 3000ha. Vaše bláboly o výměře honiteb za I. Republiky, byly takové, protože jeden záviděl druhému, přejeďte hranice do sousedního německa, sedněte si do hospody a dejte se do řeči s místními myslivci, od Čechů se učil myslivost každý, již od doby Marie Terezie, dnes jsme s myslivostí horší než Somálsko. Vysoké stavy spárkaté zvěře se posuzuje podle nesmyslných statistik o střetu dopravních prostředků, zejména aut se zvěří, ale že se zvětšila silniční síť na území republiky o 18% a počet aut narostl o 300%, nebere nikdo v úvahu. . . . . Mohl bych o této problematice napsat celou knihu, ale můj jednoznačný závěr, věřte, že píšu s fundovaností odborníka, soudního znalce pro myslivost a lesní hospodářství, jsem již starý a hodně pamatuji, nebyl jsem nikdy komunista, ale za Českou myslivost, musím říci Z L A T Í K O M U N I S T I ! ! ! Ing. Venca Pech
JH
Jiří Havlík
16.7.2019 13:12 Reaguje na Václav PechA to je právě to - zlatí komunisti. Myslivost byla a je provozována lidmi, kteří nemají pozemky! A podívejte se, jak dnes řádí kůrovec. To chcete říct, že to je důsledek hospodaření první republiky nebo dokonce Rakouska Uherska a ne komunistů? Jestli byli a jsou podle vás komunisti zlatí, tak pak nevím, co si o vás, soudní znalče, myslet. Komunisti všechno a všem sebrali a pak svým členům a všelijakým přicmrdávačům milostivě půjčovali. A aby byl na vesnicích klid, tak sedlácké rodiny vyhnali. Jejich movitý majetek nechali rozkrást bezzemky,kterým za to ještě milostivě povolili myslivost! A tento stav trvá dodnes!! Bohužel! A ještě k těm velkým lánům - ty jsou přece výsledkem práce vašich zlatých komunistů! A pana Pitka nechte, vy obdivovatelé zlatých komunistů, na pokoji. Aspoň do té doby, než dokážete v kapitalismu hospodařit na půdě aspoň jako on.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.7.2019 16:04 Reaguje na Jiří HavlíkTak nevím jestli se mám smát? Pokud je někdo schopen napsat že myslivost je provozována lidmi, kteří nemají pozemky a to dát do souvislosti s tím jak dnes řádí kůrovec, nemohu jej označit jinak něž slovem pitomec. Stejně tak po třiceti letech obviňovat komunisty z toho, že se jejich velké lány staly za posledních třicet let ještě většími, nebo tvrdit, že mohou za kůrovcovou kalamitu. Pane Havlík jste opravdu zoufalec. Jen pro zajímavost. Majitelů honebních pozemků je u nás kolem dvou milionů a pronájem honiteb honebním společenstvem těm „bezzemkům“ fungoval již za první republiky.
Odpovědět
JH
Jiří Havlík
16.7.2019 19:35 Reaguje na Jarek SchindlerPane Schindlere, chcete snad říct, že ty 100 a více hektarové lány tady vznikly až po roce 1989?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.7.2019 21:23 Reaguje na Jiří HavlíkProč mě nepřekvapuje pane Havlík, že kromě jiného máte problém i s pochopením psaného textu, Ne nechci říci a nikdy jsem neřekl, že by megalány byly produktem posledních třiceti let, Vy jste snad něco takového ode mě četl? Ne, jen tvrdím, že nám ty lány přes všechny poznatky za těch posledních třicet let ještě víc nabobtnaly a o co víc nabobtnaly lány o to se zmenšila rozmanitost plodin na nich.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.7.2019 08:18 Reaguje na Jarek SchindlerRozmanitost plodin na polích je daná rentabilitou. Zemědělec, který by dnes na pole nasil len nebo hrách, tak by zaručeně zkrachoval. Podobně, pokud by pro živočišnou výrobu zkusil pěstovat větší množství tradičních pícnin, jako jetel, vojtěšku, krmné směsky, intenzívní travní porosty atd. Případně pokud by zkusil pěstovat brambory, řepu cukrovku, zelí, kapustu, cibuli, mrkev atd a neměl na ty plodiny optimální půdní složení, speciální výkonné stroje a lidi se zkušenostmi s touto plodinou.
Zemědělec si už prostě nemůže dovolit jen na 20 - 30 % rozlohy pěstovat "tažné" plodiny, které mu přinášejí výnos a na zbytku rozlohy pěstovat jiné plodiny, kde to vychází šull null nebo ztrátově. Musí prakticky na celé rozloze svých polí pěstovat ty "tažné", co mu přinášejí zisk.
A to je právě jen těch pár plodin, co se nyní převážně pěstují.
Odpovědět
Zemědělec si už prostě nemůže dovolit jen na 20 - 30 % rozlohy pěstovat "tažné" plodiny, které mu přinášejí výnos a na zbytku rozlohy pěstovat jiné plodiny, kde to vychází šull null nebo ztrátově. Musí prakticky na celé rozloze svých polí pěstovat ty "tažné", co mu přinášejí zisk.
A to je právě jen těch pár plodin, co se nyní převážně pěstují.
pp
pavel peregrin
20.7.2019 10:15 Reaguje na Radim PolášekV podstatě máte pravdu, ale i ty ztrátové plodiny se musí- správněji řečeno měly by- se pěstovat z hlediska osevního postupu. když si vezmu náklady na řepku a hrách, tak přes prvotní optiku na tom ten hrách není vůbec špatně, když se zohlední nákladovost na plodinu. Je pravda, že velice citlivě reaguje na průběh sezony, ale jeho předplodinová hodnota je vyšší než u řepky.
Odpovědět
SK
Stanislav Korpass
16.7.2019 15:07 Reaguje na Václav PechVážený pane Pech. Krásně napsaný příspěvek,ale obávám se,že o takové názory,podložené celoživotní prací a zkušenostmi v době,kdy každý rozumí všemu ,viz pan Havlík,na takovém místě,jako je ekolist,nenajdou úrodnou půdu.Co si myslet o člověku,který napíše,že tlumení afrického moru prasat byla chyba,takovým se příspěvek zhrzeného hospodáře pana Pitka nejen líbí,ale slouží i k očernění české myslivosti a ti nejhloupější tomu snad dokonce i věří.V době,kdy je možné vystudovat vš za rok,není o takové odborníky nouze.Ale ti jsou nejvíce potřeba,já je nazývám chytrými hlupáky.Ti pak nastoupí do vedoucích funkcí,bez praxe,bez zkušeností a rozhodují o závažných věcech, ovlivnění různými zájmovými skupinami .Důsledek vidíme dnes a denně ve všech resortech nejen v zemědělství a potažmo myslivostí.Těžko vysvětlovat ,jak je nesnadné ulovit divoké prase čí jiné divoké zvíře,při dodržení všech zákonů a etiky lovu člověku,který nikdy nelovil.Velké šelmy obhajují lidé,kteří bydlí ve městech,a obyvatele dotčených oblastí by neváhali demokraticky vystěhovat.I takové myšlenky se na ekolistech objevily.Přesvědčit lidi,pro které jsou myslivci povl,že za problémy naší přírody nemohou ,je boj s větrnými mlýny, a tak doufám,že Váš příspěvek pomůže otevřít normálním lidem oči.A pro pana Havlíka,jsem majitelem pozemků a pocházím ze sedlácké rodiny.
Odpovědět
JH
Jiří Havlík
16.7.2019 19:31 Reaguje na Stanislav KorpassPane Korpassi, nedá mě to, abych na vás nereagoval - píšete, že ulovit divočáka není tak jednoduché. A když vám "chce pomoci sama příroda" přes africký mor, tak to odsuzujete. Na Zlínsku momentálně problémy s divočáky nemají. Na rozdíl od jiných částí republiky. A není normální, aby divočáci přeorali ve městě naše kynologické cvičiště.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.7.2019 19:47 Reaguje na Jiří HavlíkPane Havlíku, kdybyste si pořádně přečetl to, co psal tuším pan Polášek, bylo by vám jasné, že to v našich podmínkách by bylo naprosté šílenství.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
17.7.2019 06:53 Reaguje na pavel peregrinObávám se, že současný stav je šílenější a nepřijatelnější.
Myslím, že vláda by jasně měla dát myslivcům ultimátum, ve smyslu buď k určitému datu (řekněme do roka a do dne) sníží stav černé na deset procent stávajícího, nebo se plošně přeočkují pašíci v chovech proti klasickému prasečímu moru a následně se jeho původce, taky plošně, rozpráší nad celým územím ČR.
Odpovědět
Myslím, že vláda by jasně měla dát myslivcům ultimátum, ve smyslu buď k určitému datu (řekněme do roka a do dne) sníží stav černé na deset procent stávajícího, nebo se plošně přeočkují pašíci v chovech proti klasickému prasečímu moru a následně se jeho původce, taky plošně, rozpráší nad celým územím ČR.
RP
JŠ
Jan Šimůnek
18.7.2019 16:43 Reaguje na Radim PolášekJste ochoten uvést důvody?
Já opravdu nevidím důvod pro to, aby majitelé lesa platili myslivcům v podstatě prasečáky, kde je hustota jedinců na deseti a vícenásobku přirozeného stavu. A takto přehuštěné chovy znamenají pro nákazu (v podstatě jakoukoli dostatečně kontagiózní) asi to, co vysušený stoh slámy pro sirku. Dříve nebo později se takovou nákazu zastavit nepodaří.
Odpovědět
Já opravdu nevidím důvod pro to, aby majitelé lesa platili myslivcům v podstatě prasečáky, kde je hustota jedinců na deseti a vícenásobku přirozeného stavu. A takto přehuštěné chovy znamenají pro nákazu (v podstatě jakoukoli dostatečně kontagiózní) asi to, co vysušený stoh slámy pro sirku. Dříve nebo později se takovou nákazu zastavit nepodaří.
RP
Radim Polášek
17.7.2019 06:58 Reaguje na Jiří Havlíkhttps://www.idnes.cz/zlin/zpravy/africky-mor-divoke-prase-zlinsko-premnozeni-skody.A190713_488887_zlin-zpravy_ras
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.7.2019 08:54 Reaguje na Václav PechJá vidím problém hlavně s těmi mladými antikomunistickým rychlokvaškami. Komunisty už nezažili a ve škole jim do hlavy nalijou jen černobílé fráze typu. "Komunisti všecko ukradli" a "komunisti byli špatní, současný systém dobrý (béébéébéé)".
A tak to prostě vykřikují, protože nic jiného neznají a ani si nedovedou představit, že by to mohlo být jinak.
Ve skutečnosti to za komunistů platilo jen velmi krátkou dobu, na začátku v 50 letech a v době zakládání družstev v padesátých a 60 letech. A na různých místech to bylo dost individuální, podle toho, jak se k tomu lidi, komunisti i nekomunisti postavili. Od té doby, do pádu komunistů proběhlo 20 až 40 let a prakticky každých 5 - 10 let se to měnilo a bylo to trochu jinak.
Malý či střední sedlák, který v 50 letech víceméně pod tlakem dal svůl majetek do družstva, se potom mohl v družstvu klidně osvědčit jako schopný a spolehlivý pracant a za 20 - 30 let v 70 a 80 letech už klidně mohl být, pokud měl zájem, myslivec, mít flintu a pokud byl dobrý, třeba i ty myslivce vést. A to bez rudé knížky. Stejně tak jako v 50 letech fanatický komunistický funkcionář se mohl ukázat jako člověk, co umí jen aktivisticky bořit a neumí soustavně a intenzívně pracovat a v 70 letech už to mohl být alkoholem prosáklý nemakačenkou na vesnici někde ve spodní sociální vrstvě.
Obojí typy si z dob svého dětství a dopívání pamatuji.
Odpovědět
A tak to prostě vykřikují, protože nic jiného neznají a ani si nedovedou představit, že by to mohlo být jinak.
Ve skutečnosti to za komunistů platilo jen velmi krátkou dobu, na začátku v 50 letech a v době zakládání družstev v padesátých a 60 letech. A na různých místech to bylo dost individuální, podle toho, jak se k tomu lidi, komunisti i nekomunisti postavili. Od té doby, do pádu komunistů proběhlo 20 až 40 let a prakticky každých 5 - 10 let se to měnilo a bylo to trochu jinak.
Malý či střední sedlák, který v 50 letech víceméně pod tlakem dal svůl majetek do družstva, se potom mohl v družstvu klidně osvědčit jako schopný a spolehlivý pracant a za 20 - 30 let v 70 a 80 letech už klidně mohl být, pokud měl zájem, myslivec, mít flintu a pokud byl dobrý, třeba i ty myslivce vést. A to bez rudé knížky. Stejně tak jako v 50 letech fanatický komunistický funkcionář se mohl ukázat jako člověk, co umí jen aktivisticky bořit a neumí soustavně a intenzívně pracovat a v 70 letech už to mohl být alkoholem prosáklý nemakačenkou na vesnici někde ve spodní sociální vrstvě.
Obojí typy si z dob svého dětství a dopívání pamatuji.
Hu
Hunter
16.7.2019 17:25Pan Pitek by hrozně chtěl vlastní honitbu a tomu podřídil své názory, aniž by bral v potaz cokoliv jiného. O naléhavé potřebě změny zákona vykřikují nejvíc právě majitelé několika ha, kteří nejsou schopni postavit honitbu vlastní. Otázka na pana Pitka by spíše měla znít, zda dostatečně využil možností, které mu jako majiteli honebních pozemků (byť přičleněných) dává stávající legislativa. Proto by měl např. uvést, zda v souladu s par. 39 Zák. 449/2001 (ZoM - cituji § 39 Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu - Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí), kontaktoval státní správu myslivosti a doložil svou žádost patřičnými podklady, na tom není nic složitého. Pokud tak neučinil a pouze chce změnit stávající ZoM, nelze brát jeho slova vážně. Těch možností má navíc jako majitel honebmních pozemků mnohem více, to není jen par. 39. O potřebě změny zákona 449/2001 obvykle nejvíc křičí ti, co se ve stávající legislativě nevyznají, nejsou schopni ji využít a nelze předpokládat, že by tomu bylo v budoucnu jinak, i kdyby se nějaká změna provedla.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.7.2019 09:36Kromě toho, kdo má jen pár hektarů lesa a nedokáže se v něčem jako Honebním společenstvu domluvit s ostatními majiteli pozemků, nemusí se zrovna pokoušet bořit současné zákony, aby si zřídil vlastní honitbu a měl tak nějakou "soukromou svoji" státní zvěř ( Žívá volně se pohybující zvěř patří dle zákona státu).
Může si svých pár hektarů lesa oplotit a vyhlásit tam oboru. přirozeně zase za splnění určitých podmínek. Uvnitř pak může chovat zvěř mnohonásobně volnějším způsobem než by mohl v honitbě. A pokud najde díru na trhu, co se týká produkce masa nebo trofejí ( v oboru produkce jeleního masa nebo trofejí je už asi přecpáno)atd , může na tom i slušně vydělávat.
Odpovědět
Může si svých pár hektarů lesa oplotit a vyhlásit tam oboru. přirozeně zase za splnění určitých podmínek. Uvnitř pak může chovat zvěř mnohonásobně volnějším způsobem než by mohl v honitbě. A pokud najde díru na trhu, co se týká produkce masa nebo trofejí ( v oboru produkce jeleního masa nebo trofejí je už asi přecpáno)atd , může na tom i slušně vydělávat.
ČM
Čech M.
17.7.2019 14:24 Reaguje na Radim PolášekTo je sice hezký návod, ale obávám se, že hned soudíte ostatní podle sebe. Pochybuji, že by p. Pitkovi šlo o maso z lovu, když je mimo jiné chovatelem hosp. zvířat. Co když mu jde prostě jen o to, aby neměl sežraný vysázený (zmlazený) les?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.7.2019 18:01 Reaguje na Čech M.Na to stačí, aby využil možnosti, které mu dávají současné zákoy.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
17.7.2019 13:14Shodou okolností jsem dnes cestou z hub potkal paní, která mi (mj.) líčila, jak loni po honu našla na cestě několik zastřelených srnčat, která zřejmě nestála provozovatelům honitby ani za odnesení.
Prostě: Bouchnout si a ejakulovat z toho, že to chcíplo; o nic jiného těmto "obětavcům" nejde.
Odpovědět
Prostě: Bouchnout si a ejakulovat z toho, že to chcíplo; o nic jiného těmto "obětavcům" nejde.
Hu
Hunter
17.7.2019 13:59 Reaguje na Jan ŠimůnekZkuste si vymyslet nějakou jinou historku, aspoň trochu pravděpodobnou.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.7.2019 18:00 Reaguje na Jan ŠimůnekJJ, pokud chcete lhát věrohodně, musíte tu myslivost aspoň trochu nastudovat.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.7.2019 09:54 Reaguje na Radim PolášekPánové,dost se divím, že na takové pohádky nějakého pochybného ekoteroristy vůbec reagujete. Takoví nepotřebují nic vědět či si dokonce nějakou problematiku nastudovat. Právě naopak. Vystačí si s nesmyslnými pohádkami a pouhými urážkami.
Odpovědět
JŠ
WD
Wolf Dog
18.7.2019 23:53Pana Pitka si vazim, ale v tomto pripade si dovolim oponovat.
1) Zakon o myslivosti jasne definuje, ze ulohou uživatele honitby je udržovat rovnováhu ekosystemu ve vztahu k chovane a lovene zveri. Tomuto zakladnimu principu by mel byt prizpusoben plan chovu a lovu zvere. Cili je jasne receno, že je potreba zachovat rovnovahu systemu jako celku a zver vhodnym zpusobem regulovat s ohledem na jeji množstvi, zdravi a genetickou vybavu. Myslivec, lovec by tedy mel nahradit prirozene predatory, provadet vhodnou selekci a udrzovat pocetni stavy zvere ve vysi unosne pro ekosystem. Dale je povinnen se o zver starat, zamezovat jejimu stradani a skodam na zemedelskych a lesnich porostech. Pokud zver zpusobi vlastnikovi na jeho pozemcich skodu, je tento vlastnik opravnen vymahat tuto skodu po provazovateli honitby. Judikatu v teto veci je mnoho a vlastnici byli vzdy uspesni, pouze se upravovala vyse odškodneni.
Z vyše uvedeneho je zrejme, že je nutno udrzovat rovnovahu a je zrejme, ze pokud les trpi nedostatkem vlahy a s tim souvisejicim odumiranim sirsich porostovych celku a s tim souvisejici nutnosti vysadby nove stromove generace a s tim souvisejicimi škodami zveri na teto nove stromove generaci.... je nutno zver početně zregulovat aby novy les mel prostor vyrust a stabilizovat se, nasledne je mozno počty zvere opet zvyšit... Toto je ulohou človeka, myslivce, lovce a rikajimu to zakony teto zeme.
2) Zvěr, ktera beha po mem pozemku neni me vlastniství!!! Vykon prava myslivosti tedy s vlastnictvim pudy nesouvisi!!! Zakon o myslivosti, resp. jeho provadeci vyhlaška, rikaji, ze minimalni vymera honitby je 500 ha, v jelenarskych oblastech je to 1000 ha. Duvod rozdilu je v teritorialnim chovani sparkate (ne jeleni) a drobne zvere. Zver jeleni a cerna je migrujici a proto je rozloha honitby vetsi. Uvedene minimalni rozlohy jsou nutne ke spravnemu hospodareni se zveri. Nemohu zver chovat (nikoliv lovit) na male rozloze jednoduse proto, ze zitra uz ta zver vyjde na sousedovu louku - vsichni asi zname patalie z Krakonosovich pohadek. Cili ke spravnemu chovu zvere je nutna velka rozloha honiteb - cim vetsi tim lepsi. CR je na pomezi minimalni velikosti honiteb. Zapadni Evropa stavi na malych honitbach (zde je jasny tlak vlastniku) od 40 ha (holandsko po 300 ha (nektere casti nemecka) - Tyto vymery zpusobily, ze zver ze zapadni Evropy temer vymizela (mimo vybrane oblasti Alp, kde se drzi honitby ve vlastnictvi statu). Na druhou stranu v zemich byvaleho vychodniho bloku jsou minimalni vymery vyrazne vetsi nezli u nas a zver se na takovych vymerach muze skutecne chovat. Snizovani rozlohy honiteb povede k trvale devalvaci počtu a geneticke kvality zvere na nasich lesich a polich.
3) Zakon o myslivosti jasne definuje, ze bez souhlasu vlastnika pozemku, neni mozno na jeho pozemku umistovat zadna zarizeni k vykonu prava myslivosti. Pokud toto provazovatel honitby vykonal je povinnen takove zarizeni na zadost vlastnika pozemku odstranit. V teto veci je take mnoho jasnych judikatu
4) Zaverem: Co rikaji zakony teto zeme
A) zdravou zver v nasich lesich chceme v rovnovaze s zbytkem ekosystemu
B) k totmu, abych vyse uvedene naplnil potrebuji velkou vymeru honiteb - teprve pak mohu zver spravne chovat a regulovat
C) vlastnik pozemku ma narok na nahradu veškere škody mu zpusobene volně žijici zveri
D) vlastnik pozemku, ktery neni provozovatelem honitby ma narok na adekvatni vyplatu najmu za vykonani prava myslivosti na svem pozemku. Dulezite je slovo "adekvatni." I v teto veci je mnoho judikatu, ktere daly vlastnikum pozemku za pravdu. Cisla, ktera uvadi pan Pitek jsou vskutku neverohodna.
PS: V zaveru clanku uvadite: "Když budete platit těch 500 Kč/ha ročně, tak samozřejmě máte zájem, aby se vám ty peníze vrátily nebo abyste mohla co nejvíc lovit. Když myslivci dají tolik peněz za nájem, tak potom samozřejmě chtějí, aby tam zvěře měli co nejvíc, aby měli příjemné lovecké zážitky, aby měli co nejlepší trofeje... "
Te je prece nesmysl. Pokud chci aby se mi najem vratil z lovu, tak vystrilim v dane honitbe vse co tam beha. Najmy jsou na 10 let. Touto logikou by po 10 letech najmu nezustal v honitbe ani chlup.
Soucasny stav ekonomickeho fungovani je spise takovy, ze: Myslivost me bavi. Penize mam, tak si tu honitbu pronajmu a navratnost me prilis nezajima. Nebo. Myslivost me bavi. Nejake penize mam a zbytek mi zaplati členove sdruzeni na poplatcich.
Oprit ekonomiku honitby o zverinu je nesmysl s ohledem na dlouhodobe vykupni ceny zveriny. Poplatkovy lov trofejove zvere je take nesmysl, jelikoz kvalitni trofejova zver z nasich honiteb temer vymizela.
Odpovědět
1) Zakon o myslivosti jasne definuje, ze ulohou uživatele honitby je udržovat rovnováhu ekosystemu ve vztahu k chovane a lovene zveri. Tomuto zakladnimu principu by mel byt prizpusoben plan chovu a lovu zvere. Cili je jasne receno, že je potreba zachovat rovnovahu systemu jako celku a zver vhodnym zpusobem regulovat s ohledem na jeji množstvi, zdravi a genetickou vybavu. Myslivec, lovec by tedy mel nahradit prirozene predatory, provadet vhodnou selekci a udrzovat pocetni stavy zvere ve vysi unosne pro ekosystem. Dale je povinnen se o zver starat, zamezovat jejimu stradani a skodam na zemedelskych a lesnich porostech. Pokud zver zpusobi vlastnikovi na jeho pozemcich skodu, je tento vlastnik opravnen vymahat tuto skodu po provazovateli honitby. Judikatu v teto veci je mnoho a vlastnici byli vzdy uspesni, pouze se upravovala vyse odškodneni.
Z vyše uvedeneho je zrejme, že je nutno udrzovat rovnovahu a je zrejme, ze pokud les trpi nedostatkem vlahy a s tim souvisejicim odumiranim sirsich porostovych celku a s tim souvisejici nutnosti vysadby nove stromove generace a s tim souvisejicimi škodami zveri na teto nove stromove generaci.... je nutno zver početně zregulovat aby novy les mel prostor vyrust a stabilizovat se, nasledne je mozno počty zvere opet zvyšit... Toto je ulohou človeka, myslivce, lovce a rikajimu to zakony teto zeme.
2) Zvěr, ktera beha po mem pozemku neni me vlastniství!!! Vykon prava myslivosti tedy s vlastnictvim pudy nesouvisi!!! Zakon o myslivosti, resp. jeho provadeci vyhlaška, rikaji, ze minimalni vymera honitby je 500 ha, v jelenarskych oblastech je to 1000 ha. Duvod rozdilu je v teritorialnim chovani sparkate (ne jeleni) a drobne zvere. Zver jeleni a cerna je migrujici a proto je rozloha honitby vetsi. Uvedene minimalni rozlohy jsou nutne ke spravnemu hospodareni se zveri. Nemohu zver chovat (nikoliv lovit) na male rozloze jednoduse proto, ze zitra uz ta zver vyjde na sousedovu louku - vsichni asi zname patalie z Krakonosovich pohadek. Cili ke spravnemu chovu zvere je nutna velka rozloha honiteb - cim vetsi tim lepsi. CR je na pomezi minimalni velikosti honiteb. Zapadni Evropa stavi na malych honitbach (zde je jasny tlak vlastniku) od 40 ha (holandsko po 300 ha (nektere casti nemecka) - Tyto vymery zpusobily, ze zver ze zapadni Evropy temer vymizela (mimo vybrane oblasti Alp, kde se drzi honitby ve vlastnictvi statu). Na druhou stranu v zemich byvaleho vychodniho bloku jsou minimalni vymery vyrazne vetsi nezli u nas a zver se na takovych vymerach muze skutecne chovat. Snizovani rozlohy honiteb povede k trvale devalvaci počtu a geneticke kvality zvere na nasich lesich a polich.
3) Zakon o myslivosti jasne definuje, ze bez souhlasu vlastnika pozemku, neni mozno na jeho pozemku umistovat zadna zarizeni k vykonu prava myslivosti. Pokud toto provazovatel honitby vykonal je povinnen takove zarizeni na zadost vlastnika pozemku odstranit. V teto veci je take mnoho jasnych judikatu
4) Zaverem: Co rikaji zakony teto zeme
A) zdravou zver v nasich lesich chceme v rovnovaze s zbytkem ekosystemu
B) k totmu, abych vyse uvedene naplnil potrebuji velkou vymeru honiteb - teprve pak mohu zver spravne chovat a regulovat
C) vlastnik pozemku ma narok na nahradu veškere škody mu zpusobene volně žijici zveri
D) vlastnik pozemku, ktery neni provozovatelem honitby ma narok na adekvatni vyplatu najmu za vykonani prava myslivosti na svem pozemku. Dulezite je slovo "adekvatni." I v teto veci je mnoho judikatu, ktere daly vlastnikum pozemku za pravdu. Cisla, ktera uvadi pan Pitek jsou vskutku neverohodna.
PS: V zaveru clanku uvadite: "Když budete platit těch 500 Kč/ha ročně, tak samozřejmě máte zájem, aby se vám ty peníze vrátily nebo abyste mohla co nejvíc lovit. Když myslivci dají tolik peněz za nájem, tak potom samozřejmě chtějí, aby tam zvěře měli co nejvíc, aby měli příjemné lovecké zážitky, aby měli co nejlepší trofeje... "
Te je prece nesmysl. Pokud chci aby se mi najem vratil z lovu, tak vystrilim v dane honitbe vse co tam beha. Najmy jsou na 10 let. Touto logikou by po 10 letech najmu nezustal v honitbe ani chlup.
Soucasny stav ekonomickeho fungovani je spise takovy, ze: Myslivost me bavi. Penize mam, tak si tu honitbu pronajmu a navratnost me prilis nezajima. Nebo. Myslivost me bavi. Nejake penize mam a zbytek mi zaplati členove sdruzeni na poplatcich.
Oprit ekonomiku honitby o zverinu je nesmysl s ohledem na dlouhodobe vykupni ceny zveriny. Poplatkovy lov trofejove zvere je take nesmysl, jelikoz kvalitni trofejova zver z nasich honiteb temer vymizela.
Hu
Hunter
19.7.2019 00:30 Reaguje na Wolf DogDovolím si malou opravu nepřesné informace, minimální výměra honitby je v ČR 500 ha, žádná minimální výměra honitby 1 000 ha v jelenářských oblastech neexistuje. Viz par. 17, odst. 7 Zák. 449/2001.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
20.7.2019 07:54 Reaguje na Wolf DogTeď ještě něco o vymahatelnosti těch paragrafů proti maníkům s flintami.
Odpovědět
WD
Wolf Dog
20.7.2019 17:16 Reaguje na Jan ŠimůnekPoznamce uplne nerozumim.Clanek byl o aktualnim pojeti myslivosti s ohledem na zmeny, ktere se deji v nasich lesich a o vztahu vlastnickeho prava k pravu vykonu myslivosti.
Vymahatelnost paragrafu je vec fungovani nasi justice. Tu definuje spravni rad.
Odpovědět
Vymahatelnost paragrafu je vec fungovani nasi justice. Tu definuje spravni rad.
JM
Jiří Malík
21.7.2019 10:50Základní problém je, jak většině diskutujících níže uniká, že česká myslivost setrvale a systematicky selhává. Základním posláním myslivce je lov (nikoli příkrm), a tím regulace zejména spárkaté zvěře na rozumné minimum. V současné době je v ČR VŠUDE masivně přezvěřeno. Zejména spárkatá zvěř ničí v obrovské míře nejen lesy. Lesy se tak nemají šanci zmlazovat. Tím podporujeme sucho. Škody na lesích vlivem zvěře dosahují minimálně kolem 7 mld Kč ročně - jenže většinu z těchto škod NIKDO (v rozporu se zákonem) nehradí - a tak jdou na újmu vlastníků. To je to, co pan Pitek měl zejména na mysli. Myslivci nechají přezvěřit a vlastníkům, bez možnosti regulace zvěře, zbudou pro pláč. Jenže to poškozuje každého občana v této zemi, protože lesy, naše zásobárna vody, i proto masivně vysychají! Takže chybná strategie lesníků (monokultury smrku) se teď kumuluje kůrovcem a přezvěřením v katastrofu. A NIKDO s tím zatím není schopen nic udělat. Toto je základní problém. A v případě myslivců jenom proto, že nechtějí přijít o ledničky, a protože si myslím, že lesní zvěř je jejich. Není!
Odpovědět
21.7.2019 17:23 Reaguje na Jiří Malík
O tom, ze selhava ceska myslivost skutecne presvedcen nejsem. Selhava clovek, ktery je soucasti ekosystemu. Clovek, ten uplne nejobycejnejsi clovek, spotrebovava vice, nezli je zdravy ekosystem schopen mu poskytnout. Resenim je zmena urovne blahobytu, coz je vsak utopie. Tedy soucasny problem nehazejme na mysivce, ale jsme za nej odpovedni my lide spotrebytele. Ceska myslivost pouze na onu velmi rychlou zmenu nedokaze adekvatne rychle reagovat (coz ocividne nedokazou ani vlastnici lesni a zemedelske pudy). V teto veci jsou velmi zajimave dalsi clanky a aktivity pana Pitka - vrele doporucuji.
Presvedceni, ze ulohou myslivce je primarne lov a nikoliv pece o zver je skutecne chybne, jelikoz v soucasnem stavu by bez prikrmovani zvere v zimnich mesicich byly skody na lesnich porostech vyrazne vetsi. Uvedomme si, ze současný ekosystem je kulturne prirodni a tedy clovek musi byt ten kdo vytvari ekologickou rovnovahu, ale zaroven ve vztahu k ekonomickym a kulturnim hodnotam a potrebam.A v tom je cely spor - v prioritach hodnot. Pro nekoho je priorita ekonomika, pro jiheho ekosystem, pro jineho estetika,... Dulezite je, ze vubec netusime, jak realne nastavit podminky udrzitelneho kvalitniho zivota. Tak se dohadujeme protoze kazdy ma jine priority, jiny pohled na svet a jinou uroven ega. Reseni je jednoduche - snizit uroven sveho blahobytu.
Skutecne stale nevim o jak ohromnych skodach se zde stale hovori. Ja sam jsem zemedelec, ktery hospodari na 200 ha a pokud mi zver udela skodu, zavolam mysliveckeho hospodare at se na to podiva a vzdy se bez problemu dohodneme. Pokud bychom se nedohodli, tak to predam pravnikovi a ten to z provozovatele honitby vysoudi. A ano, bude me to stat nejakou energii, penize a nervy. Mno takovy je zivot. Podstata hry je v tom, ze se chci dohodnout a ne jit do konfliktu.
Lesy neschnou kvuli zveri. Lesy schnou proto, ze: 1) maji absolutne nezdravou druhovou strukturu 2) dochazi ke zmene klimatickych podminek. Proste a jasne pokud vsechnu zver vystrilim a zachovam soucasny system hospodareni v lese pri aktualnich klimatickych podminkach, tak tady zadne lesy nebudou. V lese a v zemedelstvi chybi pestrost. pokud by tam byla, jsou skody zveri na zemedelskych a lesnich pozemcich vyrazne mensi.
Myslivcum nejde v prve rade o lednicky ale o zazitky a lesni zver JE myslivcu (resp. provozovatelu honitby)
Odpovědět
Presvedceni, ze ulohou myslivce je primarne lov a nikoliv pece o zver je skutecne chybne, jelikoz v soucasnem stavu by bez prikrmovani zvere v zimnich mesicich byly skody na lesnich porostech vyrazne vetsi. Uvedomme si, ze současný ekosystem je kulturne prirodni a tedy clovek musi byt ten kdo vytvari ekologickou rovnovahu, ale zaroven ve vztahu k ekonomickym a kulturnim hodnotam a potrebam.A v tom je cely spor - v prioritach hodnot. Pro nekoho je priorita ekonomika, pro jiheho ekosystem, pro jineho estetika,... Dulezite je, ze vubec netusime, jak realne nastavit podminky udrzitelneho kvalitniho zivota. Tak se dohadujeme protoze kazdy ma jine priority, jiny pohled na svet a jinou uroven ega. Reseni je jednoduche - snizit uroven sveho blahobytu.
Skutecne stale nevim o jak ohromnych skodach se zde stale hovori. Ja sam jsem zemedelec, ktery hospodari na 200 ha a pokud mi zver udela skodu, zavolam mysliveckeho hospodare at se na to podiva a vzdy se bez problemu dohodneme. Pokud bychom se nedohodli, tak to predam pravnikovi a ten to z provozovatele honitby vysoudi. A ano, bude me to stat nejakou energii, penize a nervy. Mno takovy je zivot. Podstata hry je v tom, ze se chci dohodnout a ne jit do konfliktu.
Lesy neschnou kvuli zveri. Lesy schnou proto, ze: 1) maji absolutne nezdravou druhovou strukturu 2) dochazi ke zmene klimatickych podminek. Proste a jasne pokud vsechnu zver vystrilim a zachovam soucasny system hospodareni v lese pri aktualnich klimatickych podminkach, tak tady zadne lesy nebudou. V lese a v zemedelstvi chybi pestrost. pokud by tam byla, jsou skody zveri na zemedelskych a lesnich pozemcich vyrazne mensi.
Myslivcum nejde v prve rade o lednicky ale o zazitky a lesni zver JE myslivcu (resp. provozovatelu honitby)
JŠ
Jan Šimůnek
22.7.2019 08:33 Reaguje naJe mi líto: Naprostý nesmysl. Přemnožení zvěře nijak nesouvisí s tím, že je lidí moc a chovají se neekologicky. Je jednoznačně dáno skutečností, že ji na takto vysokých stavech udržují záměrně myslivci a v reálu (byť by to podle zákona jít mělo, ale spousta soudců jsou taky bouchalové) neexistuje (zatím, buďme optimisté) prostředek, který by je donutil ke snížení hustoty zvěře, jaká zde byla na počátku 90. let, po pádu komunistického režimu. Tedy na cca 1/20 - 1/10 nynějšího stavu.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
22.7.2019 08:35 Reaguje naA pokud tvrdíte, že "zvěř JE myslivců", tak by měli myslivci platit, ze svého a do posledního haléře, škody, které ta zvěř nadělá. A ony by je roupy přešly.
Odpovědět
AF
Agata Fuchs
22.7.2019 13:47Jako drobný vlastník lesa musím s článkem souhlasit. Myslivci si na MÉM pozemku chovají SVOJI zvěř, a když se mi to nelíbí, můžu si trhnout nohou. Černá zvěř mi pravidelně ničí oplocenky, o rozrytí ostatních pozemků nemluvě.
Kdo tam provozuje honitbu ani nevím, neobtěžujou se mě informovat o tom, co dělají, natož aby mě třeba pozvali na členskou schůzi.
Komunistický přístup trvá: my si budeme dělat, co chceme, protože jsem si na to udělali zákon.
Odpovědět
Kdo tam provozuje honitbu ani nevím, neobtěžujou se mě informovat o tom, co dělají, natož aby mě třeba pozvali na členskou schůzi.
Komunistický přístup trvá: my si budeme dělat, co chceme, protože jsem si na to udělali zákon.
Hu
Hunter
23.7.2019 08:36 Reaguje na Agata FuchsMilá paní Agáto Fuchs, stačí zavolat na příslušný OŽP a pracovník státní správy myslivosti vám sdělí kontakt na uživatele honitby, ve které se ten kousek lesa nachází. Opravdu nic složitého, zvládne to v pohodě i žák druhého stupně ZŠ. Požadavek na náhradu škod pak uplatníte u uživatele honitby v souladu s par. 55 Zák. 449/2001. Opět nic složitého. Proč by vás měli zvát na člensku schůzi mysliveckého spolku, když nejste členem? (Pokud si to nepletete s valnou hromadou HS).
Odpovědět
AF
Agata Fuchs
23.7.2019 08:47 Reaguje na HunterKdyž můj pes zakousne sousedovi slepici, tak za ním zajdu sama a s omluvou škodu zaplatím. Tak to dělají slušní lidé.
Když myslivecká zvěř udělá škodu mně, tak si jejich vlastníky musím dohnat sama? Navíc ta škoda je hlavně ve zničené práci, na to fakturu nemám.
Odpovědět
Když myslivecká zvěř udělá škodu mně, tak si jejich vlastníky musím dohnat sama? Navíc ta škoda je hlavně ve zničené práci, na to fakturu nemám.
Hu
Hunter
23.7.2019 09:55 Reaguje na Agata FuchsTo jste jistě velmi vzorná :-). Nicméně vám ani nestálo za to, si ten zákon a příslušný paragraf přečíst, protože byste se tak blbě neptala. Takže ano, nárok na náhradu škody musíte uplatnit vy sama, viz par. 55, odst. 1, cituji: (1) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit
a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla,
b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období.
(2) Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.
Uplatnění nároku na náhradu škody za vás opravdu nikdo neudělá (je to běžný postup i v jiných oborech, takže nic mimořádného), k vyčíslení žádnou fakturu nepotřebujete (viz metodika MZe pro oceňování náhrad škod způsobených zvěří). Skutečným důvodem vašich problémů je evidentně vaše neznalost, lenost a neschopnost. Ale je samozřejmě jednodušší pobrekávat, jak je ten svět nespravedlivej. Stávající legislativa vám dává dostatečné možnosti a pravomoce, jen se o to trošku zajímat a blbě nekafrat. Btw., vy nemáte OLH? Protože ten tohle všechno samozřejmě ví moc dobře. Pokud je to na vás moc složitý na pochopení, tak si na to vemte někoho, kdo se v tom vyzná.
Odpovědět
a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla,
b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období.
(2) Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.
Uplatnění nároku na náhradu škody za vás opravdu nikdo neudělá (je to běžný postup i v jiných oborech, takže nic mimořádného), k vyčíslení žádnou fakturu nepotřebujete (viz metodika MZe pro oceňování náhrad škod způsobených zvěří). Skutečným důvodem vašich problémů je evidentně vaše neznalost, lenost a neschopnost. Ale je samozřejmě jednodušší pobrekávat, jak je ten svět nespravedlivej. Stávající legislativa vám dává dostatečné možnosti a pravomoce, jen se o to trošku zajímat a blbě nekafrat. Btw., vy nemáte OLH? Protože ten tohle všechno samozřejmě ví moc dobře. Pokud je to na vás moc složitý na pochopení, tak si na to vemte někoho, kdo se v tom vyzná.
AF
Agata Fuchs
23.7.2019 13:51 Reaguje na HunterTakže místo toho, aby myslivci šli a opravili moji oplocenku (jako odborníci jistě poznají, kdo ji zničil), tak si mám sehnat soudního znalce (což je postup uváděný v metodice), advokáta a o škodu se soudit.
Zdrojem mých problémů je přemnožená zvěř, a kdopak ji nechal přemnožit?
Odpovědět
Zdrojem mých problémů je přemnožená zvěř, a kdopak ji nechal přemnožit?
Hu
Hunter
23.7.2019 16:00 Reaguje na Agata FuchsHlavně musíte nejdříve uplatnit ten nárok. Na to nepotřebujete advokáta ani znalce ani soud. Pokud neučiníte ani tento základní krok a chcete se tady jen nesmyslne dohadovat o blbostech, tak je mi lito.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
23.7.2019 10:00 Reaguje na HunterPaní to popsala správně. Komunistický přístup bouchalského póvlu bohužel současná legislativa podporuje takovým způsobem, že je to celospolečensky neúnosné. Bude třeba drastické změny legislativy, kdy bouchalové přijdou o možnost provozovat "mysliveckou činnost" na cizích pozemcích.
Odpovědět
Hu
Hunter
23.7.2019 10:10 Reaguje na Jan ŠimůnekPani evidentně stejne jako vy vůbec neví o čem mluvi.
Odpovědět
AF
Agata Fuchs
23.7.2019 13:53 Reaguje na HunterKdy mi přijedete spravit tu oplocenku, anonyme?
Odpovědět
Hu
Hunter
23.7.2019 15:43 Reaguje na Agata FuchsMila Paní Agáto Fuchs, nevím jak jste přišla na to, že JA bych vam mel opravovat oplocenky. Na to si vemte nějaký ukácka. Zatím jsem vám zdarma poradil, jak máte uplatnit nárok na náhradu škody. Místo poděkování chcete mit zas blby kecy? Vy asi nebudete moc chytrá, co?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
26.7.2019 10:14 Reaguje na HunterVámi citovaný paragraf je záměrně formulován tak, aby se škoda v reálu na myslivcích vymáhat nedala. Takže jen blábolíte bezcenné nesmysly.
Tu legislativu je třeba upravit v neprospěch myslivců tak, aby škoda byly vymáhatelná reálně a aby myslivci museli sehnat a zaplatit ta "ukáčka", bez ohledu na aktuální cenu jejich práce. Nebo aby byli nuceni nastoupit s nářadím a opravit to sami.
Prostě se smiřte s tím, že v civilizovaných poměrech nemůžete mít z něčeho benefit s tím, že náklady ponese někdo jiný.
A poměry v myslivosti zcela jednoznačně odpovídají poměrům za socialismu, a ne poměrům v civilizované společnosti.
Odpovědět
Tu legislativu je třeba upravit v neprospěch myslivců tak, aby škoda byly vymáhatelná reálně a aby myslivci museli sehnat a zaplatit ta "ukáčka", bez ohledu na aktuální cenu jejich práce. Nebo aby byli nuceni nastoupit s nářadím a opravit to sami.
Prostě se smiřte s tím, že v civilizovaných poměrech nemůžete mít z něčeho benefit s tím, že náklady ponese někdo jiný.
A poměry v myslivosti zcela jednoznačně odpovídají poměrům za socialismu, a ne poměrům v civilizované společnosti.
Hu
Hunter
30.7.2019 13:38 Reaguje na Jan ŠimůnekJako obvykle zase žvaníte naprosté kraviny o věcech, o kterých nevíte vůbec nic. Škody se v reálu běžně uplatňují a jsou vymahatelné.
Odpovědět
JV
Josef Valenta
27.6.2020 17:24Dobrý den.Přečetl jsem si článek,přečetl komentáře a zjistil co je názorů.Musím přiznat,že po svých /a bohužel mi to stálo velkou část mého zdraví,a kdyby nebylo mého psa tak určitě i život/zkušenostech se musím postavit za autora článku,mnohé by to vyřešilo.Napíši svůj neuvěřitelný ale skutečný příběh.Jsem velmi malý zemědělec /u chalupy je 8,5ha/na kterém chovám masný skot-limousine. Vždy jsem to dělal po práci a produkoval jsem plemenná zvířata.V roce 2016 jsem onemocněl zánětem srdečního svalu takže jsem se snažil při invalidním důchodě.Na jaře 2019 vypustil jeden nezodpovědný chovatel v blízkém okolí při nedostatku krmiva své stádo danků do okolí/ Todenské hory/.Protože nejsem myslivec šel jsem na myslivecké sdružení dohodnout se na regulaci stavu,tam mne sdělili,že vidí tento stav zhledem ke škodám které díky zvířatům vznikají také za neúnosný ,ale regulaci brání úředník životního prostředí v Trhových Svinech.Vypravil jsem se tedy za ním a jal přesvědčovat o nutnosti regulace -když nechce lovit,dají se zvířata přemístit do jiných méně zatížených lokalit/vysvětlil jsem mu i způsoby jakým je to možné udělat/.Z jeho úsměvu a neustálému opakování,že s tím bude něco dělat/povolí odlov/až v polovině srpna/bylo to na přelomu dubna a května/Pro představu v honitbě kde bylo povoleno 13 danků jich bylo přibližně 80 a ty se rozhodli udělat si z mých pastvin procházkovou zonu jak na václaváku nezbylo mi nic jiného než hlídat,spravovat a popřípadě honit krávy po okolí/a pořád dokola/až jsem 21 května na pastvině zkolaboval .Kardiostimulátor se mnou "cloumal o stošest" a nakonec mne táhla Meggi /můj pes/ domů.Já vlastně nevím ani jak jsem se dostal do postele,ale vešer jsem začal trochu komunikovat a zvedat se.Druhý den jsem se dostal do pražského Ikemu,kde kroutili hlavou jak jsem se tam mohl dostat a měsíc mne dávali dohromady než mi voperovali srdeční pumpu./ v Ikemu jsem celkem dodnes strávil s přestávkami půl roku /dnes tu ležím zas ale to je kvuli vyšetření na možnou transplantaci srdce/ Letos na jaře začalo hádání opět,neb jsem zjistil,že v okolí je ještě příliž mnoho zvířat.Tentokrát s krajským odborem v Českých Budějovicích ,jsou na mne značně naštvaní,když jsem se obrátil na paní hejtmanku se stížností a ona jejich činnost nechala prověřit.Výsledkem nebylo ujištění,že stavy zvířat srovnají na únosnou mez ale seznam počtů na podzim lonského roku odstřelených zvířat podle mysliveckých združení a tím udělali dost na to aby nevznikali škody od jara téhož roku.Nemyslíte si že jako majitel honitby /ikdyž jen na 8,5ha/bych byl schopen tomuto předejít,nebylo by to lepší než být odkázaný líné a neschopné úředníky?Co bych státu ušetřil peněz za špičkové zdravotní služby,jak bych na tom byl lépe kdybych mohl také chodit do práce /ikdyž v tehdejším případě jen hlídat na vrátnici.Co jsem vše ztratil na chovu svou hospitalizací.Jsem ochoten autorovi článku pomáhat v jeho snahách.Josef Valenta Něchov
Odpovědět
KK
Karel Kadavý
13.2.2021 08:40Možná by bylo dobré v článku dát prostor taky opačnému názoru. Než dát na celou stránku moudra, která trousí p. Pitek.
Odpovědět
MB
Michal Buřinský
17.6.2021 18:52Vždy se podívám na nějaký takový úplně nesmyslný článek a žasnu. Pán si tady ohřívá polívčičku a lidi mu to žerou. Potom přijdou komentáře :-D přiřadí, vlastník nic nesmí... hloupost vytažená z kontextu. Víte jak se počítá zvěř? Víte kolikrát do roka? Víte v jakém období? Víte jak probíhá migrace zvěře? Víte kolik se platí pronájem honitby, právě majitelům? Víte vůbec, že se platí škody způsobené zvěří? Tak si to zjistěte a hned budete vědět odkud vítr fouká. Nakonec mě dostane, když tu lidi křičí, že jsou myslivci jen tupí bouchači co střílí co se pohne, ale hned na to chtějí regulovat zvěř :-D asi ji budou přemlouvat a tancovat kolem ohně, aby se nemnožily :-D
Odpovědět
