https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/jak-se-zije-zemedelci-ktery-se-o-krajinu-stara-rozhovor-s-danielem-pitkem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak se žije zemědělci, který se o krajinu stará? Rozhovor s Danielem Pitkem

24.5.2019 01:43 | PRAHA (Ekolist.cz)
"Tady dřív bylo šípkem zarostlé pole. Dnes je tu jabloňový sad," vysvětluje Daniel Pitek.
"Tady dřív bylo šípkem zarostlé pole. Dnes je tu jabloňový sad," vysvětluje Daniel Pitek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Daniel Pitek hospodaří na 600 hektarech pastvin, sadů, lesů a orné půdy kolem Milešovky, v chráněné krajinné oblasti České Středohoří. Mezi malými zemědělci patří mezi ty největší. Přesto se mu daří hospodařit s respektem ke krajině.
 

V poslední době se hovoří o tom, jak z přírody mizí hmyz a ptáci. Dává se to do souvislosti s intenzivním zemědělstvím. Vy tu máte samý remízek, mez a krajina má drobnou strukturu. Pozorujete, že je u vás víc ptáků a hmyzu, nebo jich také ubývá?

Tady je veškerá fauna ve velkém počtu jedinců i druhů, ať je to hmyz nebo na ně navazující ptáci.

Daniel Pitek žije v oblasti, kde vyrostl a kde – jak říká – zná každý kopec a tůň. Původním povoláním hajný se v devadesátých letech se vrátil z Německa do České republiky a v rodném kraji zakoupil opuštěné pozemky a polnosti. A začal na nich hospodařit. Z polí, která zarůstala šípky a bodláky, udělal sady a pastviny.

Jako zemědělec kombinuje rostlinnou i živočišnou výrobu. Drtivá většina jeho ploch jsou trvalé travní porosty – louky, pastviny a sady. Plus 15 hektarů orné půdy. Má čtyři koně, 100 krav a zhruba 600 ovcí. Je aktivní v Asociaci soukromého zemědělství ČR, kde má na starosti program Pestrá krajina.

My louky sekáme fragmentovaně a ne všechny najednou. Na jednom půdním bloku posekám třeba tři hektary a dva hektary nechám, jinde dva hektary posekám a pět hektarů nechám. Až když to posekané trochu odroste, dosekávám zbytek.

Tudíž se hmyz může přesunout...

Přesně tak. Motýli, kterým na jedné části posekám živné rostliny, se prostě jen přesunou o kus vedle.

A nejde jen o motýly. Na pastvinách, které máme kolem Černčic a Bílky, jsem zaznamenal bekasiny otavní, kalouse pustovku, objevují se tady dudci chocholatí nebo černí čápi. Když jsme udělali tůně – zatím jich máme kolem Milešovky čtyřicet – tak je okamžitě zkolonizoval jak hmyz jako znakoplavky, vodoměrky, potápníci, vážky, tak čolci a žáby. Stačí vytvořit biotop a druhy se tam objeví.

Čili tady ten úbytek hmyzu a ptactva tolik vidět není. A když sem přijedou lidi, kteří se zabývají přírodními vědami, říkají: „Vy žijete v ráji, ani nevíte v jakém.“ Ale já to moc dobře vím. A když pak přijedu někam jinam, tak z toho bývám nešťastný.

Louka se solitérními stromy a keři. "Mě tam nepřekaží. Já si je sekačkou objedu," říká Pitek.
Louka se solitérními stromy a keři. "Mě tam nepřekaží. Já si je sekačkou objedu," říká Pitek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Kdysi jsem vás slyšela vyprávět, jak bylo komplikované vyřídit dokumentaci pro vybudování tůní…

Ani mi o tom nemluvte. Teď připravuju 18 větších tůní kolem Milešova. Chceme je hlavně tam, kde byly dřív meliorace. Já chci meliorace odstranit a na jejich místě založit tůně. Ale je to administrativní katastrofa.

Připadá mi to jako kontrast s tím, že vodu v krajině potřebujeme...

Přesně.

Tvorba tůní v krajině není výdělečná činnost. Ale je to pro krajinu přínos. Abyste je tvořila, musíte mít silnou vnitřní motivaci, ne finanční. A když ji máte, často vás znechutí ty administrativní ústrky – a chcete s tím seknout.

Do těch 18 připravovaných tůní jsem už dal 200 000 Kč a mám akorát velký fascikl papírů, kde jsou všechna možná razítka. Administrativu řešíme tři roky a ještě nejsme u konce. Úřady v tom moc nepomáhají, spíš vám práci ztěžují.

Ale stejně je i vaše hospodářství je ohrožené suchem, je to tak?

Je, ale nemuselo by. Jen by se musely nastavit podmínky pro zemědělce rozumněji.

My jsme tady vždycky měli ohromně pestré pastviny. Jsme na území CHKO České středohoří a všechny pozemky jsou v 1. a 2. zóně chráněné krajinné oblasti, což jsou ty nejcennější a nejvíce chráněné. Když jsem na podzim přišel na pastvinu, byl tam hvozdík kartouzek, zvonky, hromada všech možných bylin.

Abychom jako zemědělci přežili, potřebujeme dotace od ministerstva zemědělství. Ty nám třeba přikazují, kolik jakých zvířat musíme mít na hektaru pastviny.

Loni v létě přišlo sucho, tráva nerostla a pastviny byly vypasené jako mlat. Jenže my nesmíme zvířata na pastvině přikrmovat. Takže místo toho, abyste seděla v traktoru, sedíte u počítače a píšete žádost na Zemědělský intervenční fond, abyste přikrmovat mohla. Stohy papírů.

Nastavení dotací vám nedává prostor na takové sucho nějak rozumně reagovat a nepřijít přitom o dotaci.

Pastviny má Pitek hned na úbočí Milešovky.
Pastviny má Pitek hned na úbočí Milešovky.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Co by mělo ministerstvo zemědělství dělat?

Například upravit počty zvířat na hektar, odpustit sekání nedopasků, aby zemědělec nemusel dělat práce, které jsou nesmyslné, posunout termíny sečí…

Nebo neměnit nastavená pravidla. Vy jako zemědělec, který si zažádá a přijme dotaci, máte pětiletý závazek, ze kterého nemůžete uhnout. Ministerstvo vám ale klidně každý rok pozmění podmínky dotací.

Máte nějaký příklad?

Poslední hit, který nám udělali za rok 2018, byly náhrady za sucho. Ministr Toman řekl, že nám vyplatí náhrady. My jsme měli škodu přibližně 1,5 milionu korun. A přišlo nám rozhodnutí, že dostaneme 600 000 Kč náhradu. Zaplať pánbůh za to, říkal jsem si.

Ale podmínkou plné náhrady bylo, že musíme být pojištění proti suchu. Jinak že dostaneme jenom půlku.

Ale na sucho se u trvalých travních porostů pojistit nedá. To jde jenom u tržních plodin, jako je řepka, kukuřice, pšenice.

Pak nám řekli, že můžeme být pojištění třeba na požár nebo krupobití, že to uznají taky.

Ale jakou souvislost mají škody suchem a pojištění proti krupobití nebo požáru? To jsou přece nesmysly.

Jaký je tedy důvod, proč ministerstvo takové podmínky dává?

Vymýšlí se to proto, že ministerstvo má určitou hromádku peněz, ale potřebuje, aby vyšly hlavně pro ty správné firmy.

Jenže ty podmínky hromada lidí nesplní. A tím peníze zbudou pro ty správné firmy.

Býček sirotek. Každé dvě hodiny chce mléko.
Býček sirotek. Každé dvě hodiny chce mléko.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

A správné firmy jsou jaké?

To jsou velké agrární podniky, od Agrofertu dál. Podívejte se, kdo jsou největší agrární podniky v ČR, kdo je v Agrární komoře a kdo ji vede. A přesně pro tyhle podniky se podmínky na ministerstvu dlouhodobě tvoří.

Nebo další příklad. Do náhrad škody suchem na tržních plodinách se do podmínek dalo, že nárok má jen ten, kdo bude mít víc než 35% ztrátu na tržbách a na výnosu. Největší ztráty mají samozřejmě ti, kteří jsou v oblastech, kde proběhne největší sucho. Ale jsou to zároveň ti, kteří hospodaří způsobem, že je sucho zdecimuje.

Pokud budete mít pole velké 300 ha a nebudete tam dávat žádnou organickou hmotu, tak vás sucho postihne mnohem víc, než toho, kdo má menší políčka, dává do nich organickou hmotu, má osevní postup, střídá plodiny, pěstuje víc plodin. Dopad sucha u něj nebude tak strašidelný. Ale nedosáhne na náhradu. Na ministerstvu se penězi neřeší příčiny, ale důsledky.

Zmiňoval jste také, že se podmínky mění za běhu…

My hospodaříme v oblasti tzv. LFA, hůře obhospodařované oblasti, a na to je jedna škatulka dotací. Na hektary, které máme v hůř obhospodařované oblasti, dostáváme zvláštní příplatek. A v loňském roce nám ten příplatek zkrátili dohromady o nějakých 550 000 Kč. Dali nám totiž zpětně podmínku, že musíme mít průběžně po celý rok 0,3 dobytčí jednotky na hektar, a to u všech kategorií zemědělské půdy.

Jedna kráva je jedna dobytčí jednotka, takže musíte mít zhruba jednu krávu na tři hektary. Pod to nesmíte klesnout. Takže nemůžete mít na jednu krávu čtyři hektary.

A nám se stalo, že jsme klesli na 0,28. O dvě setiny. Ty dvě setiny nás připravily o 550 000 Kč. Fór je ale v tom, že tu podmínku 0,3 dobytčí jednotky na hektar, kterou musíte mít po celý rok, vyhlásili v roce 2018. Ale zúčtovací období, za které se to počítalo, bylo v roce 2017.

Takže jste s tím nemohl nic dělat…

Kdybychom to v roce 2017 věděli a klesli pod danou dobytčí jednotku, tak je to naše blbost. Ale my se to dozvěděli zpětně! To je úplně na facku!

"Jezdím tudy denně na traktoru. Mám tady k tomu vztah. Tak jsem nechal sochu opravit," říká Daniel Pitek.
"Jezdím tudy denně na traktoru. Mám tady k tomu vztah. Tak jsem nechal sochu opravit," říká Daniel Pitek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Mají dotace pro zemědělce smysl?

Já tvrdím, že dotace, které dostáváme, jsou peníze za službu, kterou děláme pro společnost. Ty peníze nejsou určené na to, abych zvýšil počet dobytka nebo množství peněz, které vydělám pro sebe. Jsou to peníze proto, abych udržel funkce krajiny. Jsou to veřejné peníze a mají být vydávány ve veřejném zájmu.

Zemědělci musí v krajině udržovat všechny mimoprodukční funkce, ať je to biodiverzita nebo trvalá úrodnost půdy, na které hospodaříme. Musíme se snažit, abychom měli nulovou erozi jak větrnou, tak vodní. Tím udržíme plodnost půdy i pro další generace. A hlavně musíme zajistit, aby krajina i půda mohla zadržovat vodu.

A je tedy možné hospodařit šetrně, udržitelně, pečovat o mimoprodukční schopnost krajiny a přitom nakrmit naši populaci?

Určitě. Když se podíváte do Rakouska, Švýcarska, Belgie, Anglie, do Dánska a Německa, uvidíte, že struktura krajiny je úplně jiná než u nás. Mají mnohem pestřeji strukturovanou krajinu, která má všechny prvky, které jsou důležité pro zachování mimoprodukčních funkcí, ať už to jsou mokřádky, rybníčky, remízky, solitérní stromy, aleje, nelesní zeleň nebo mají menší velikost půdních bloků.

Velká část hospodářství u našich sousedů má souběh živočišné a rostlinné výroby. Nedávají do orné půdy jen průmyslová hnojiva, ale vracejí do půdy i organickou hmotu. Protože když nedáváte organickou hmotu do půdy, tak tam nemáte ani mikroorganismy, půda nežije a ztrácí svoje fyzikální schopnosti. A jedna z těch nejdůležitějších je zadržování vody v půdě. A v okamžiku, kdy půda tyhle schopnosti nemá, dochází k ohromné větrné erozi, protože se půda rozpadá na jemňoučký prach. A v létě, když je teplo, se větrem z našich polí zvedá jemňoučký prach. To nám vzduchem ročně odlétají miliony tun půdy pryč.

My si tady svojí zavedenou zemědělskou praxí vytváříme poušť.

Rakousko se poměrně často uvádí za příklad, jak dobře dělat zemědělství. Proč to u nás nejde stejně? Mají jiný systém dotací?

U nás je silná lobby velkých agrárních podniků. To je celé.

Dá se spočítat rozdíl v zisku, když hospodaříte a je vám jedno, jestli máte remízky a meze, nebo nemáte? Vydělává vám peníze to, když se nestaráte o mimoprodukční funkce krajiny a půdy?

Jasně, že tam bude rozdíl v zisku. Velké agrární podniky, když jedou tím intenzivním velkoplošným způsobem, mají zisky mnohem vyšší. Jenže je zajímá jen výnos v daném roce, ony nemyslí dál. Takže to je na úkor výrobního prostředku – půdy. Na úkor krajiny.

Kdežto sedlák, který v místě žije a který tam chce žít do své smrti a pak chce hospodářství předat své rodině, ten má jinou perspektivu. Nechce půdu zničit. Hledí na to, aby fungovala dlouhodobě.

Pastvina s koňmi. Ve svahu pastviny je vybudovaná tůň. Není tu jiný zdroj vody než déšť. Letos poprvé vyschla.
Pastvina s koňmi. Ve svahu pastviny je vybudovaná tůň. Není tu jiný zdroj vody než déšť. Letos poprvé vyschla.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Jak to vypadá konkrétně?

Nejsou mu například jedno sociální vazby s lidmi z vesnic v okolí. Není mu jedno, jestli když zaprší, tak se z kopce řine bahno do vesnice. Není mu jedno, když vyjede traktorem na silnici a vynese tam bláto. Protože ví, že mu potom sousedi okamžitě vynadají.

Kdežto když přijede člověk najatý od velkého agrárního podniku a bydlí někde o dva okresy dál, tak přijede, udělá práci, na kterou je najatý a odjede. Všechno ostatní je mu jedno. Není ta situace našeho zemědělství uzamčená v tom, že majiteli půdy jsou velké agrární podniky? Nebo jak by se to dalo změnit do podoby Rakouska, kde jsou rodinné farmy? Na to jsou docela jednoduché nástroje. Jedním z nich je zastropování zemědělských dotací. A pak také platba na první hektary.

Když zastropujete zemědělské podniky řekněme na hranici 1 000 ha, tak podniky, které budou mít nad 1000 ha pozemků, nebudou dostávat dotaci na pozemky, které budou nad touto hranicí.

Budou si muset vydělat produkcí?

Tak. Oni nebudou moct dostat tu základní dotaci, což je SAPS. Dotace jsou rozdělené do několika škatulek a SAPS je dotace, která je na udržitelnost zemědělského hospodaření. Není tam žádná jiná podmínka. Musíte jenom zemědělsky hospodařit. Nikdo už se neptá, jak hospodaříte. Do zemědělství jde ročně 30 miliard Kč na dotacích, a SAPS z toho dělá 23 miliard.

A SAPS jsou tedy ty tak zvané dotace na plochu?

Tak. A když budou dotace zastropované, tak zemědělci dostanou podporu jen na plochu do velikosti 1000 ha. Když budou chtít nějakou dotaci na další hektary, tak se budou muset přihlásit do některého z nadstavbových dotačních titulů a začít plnit podmínky ve prospěch životního prostředí.

Takže buď by se velký podnik začal chovat tak, že by měl pestře strukturovanou krajinu, anebo by nedostával žádné dotace mimo těch 1000 ha. A pokud by se bez těch dotací nebyly schopny uživit, tak by od nich přebytečné hektary začaly odpadat. A tím by se k pozemkům dostali ti malí, kteří by mohli do zemědělského hospodaření vstoupit.

Další fór je v tom, že spousta velkých podniků hospodaří na pronajaté půdě. V případě, že by bylo hospodaření pro malé vlastníky výhodnější a podmínky by se výrazně zlepšily, je možné, že by do toho vlastníci šli. Přestali by pronajímat a sami by začali hospodařit.

Zastropování zemědělských dotací je nástroj Evropské unie, to znamená, že Česká republika by ho musela přijmout bez ohledu na postoj vlády. Myslíte, že EU k zastropovaní doopravdy přistoupí?

Evropská komise řekla nekompromisně, že zastropování chce. I někteří naši europloslanci se vyjadřovali ve smyslu, že nová společná zemědělská politika musí být nastavená tak, aby všechny dotace byly vázané na životní prostředí. I proti vůli ministerstva zemědělství.

Když se podmínky dotace změní zpětně? To je na facku.
Když se podmínky dotace změní zpětně? To je na facku.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Co dalšího by mohla EU nabídnout za změnu?

Vedle zastropování zemědělských dotací například navýšení redistributivní platby či zavedení platby na první hektary. To znamená, že malí hospodáři by měli mnohem vyšší dotaci na hektar než velké podniky. Takže já s 600 ha bych měl na hektar míň, než kolik bude mít farma například do 100 ha.

Například když já bych dostal na hektar tisícovku, ten malý by dostal 1650 Kč. Protože navýšení může být až o 65 %.

Týkalo by se to podniků, které budou do průměrné velikosti podniku v zemi. U nás je to 150 ha.

Tyhle dva kroky by měly scénu zemědělských podniků rozdělit na menší celky. Přestalo by se to tak ohromně vyplácet těm velkým a začalo by se to víc vyplácet těm malým.

Zastropování dotací ani platba na první hektary nejsou samospásné a nevyřeší všechno. Je to jeden z důležitých kroků, ale ne jediný. Obecně je potřeba upravit naši legislativu tak, aby jasně říkala, co se v krajině může a co se nesmí.

To máte možná na mysli i protierozní vyhlášku? Připadá vám její příběh ilustrativní pro situaci českého zemědělství?

Připadá mi to jako strašný příběh. Tři roky se dohaduje ministerstvo životního prostředí s ministerstvem zemědělství o tom, že zavedou protierozní vyhlášku. Dodneška zavedená není. Jediné, co dnes omezuje erozi, jsou tzv. DZES, nově nastavené, které rozlišují zemědělskou půdu na erozně neohroženou, mírně erozně ohroženou a silně erozně ohroženou. A podmínky DZES jsou nastavené velice mírně. Když se bavíme o tom, že na plochách, které jsou mírně a silně ohrožené erozí, budou maximální velikosti půdních bloků 30 hektarů, tak to erozi neřeší. U nás je problém omezení velikosti půdního bloku na 30 ha, zatímco vedle v Rakousku je průměrná velikost celého hospodářství do 20 hektarů.

Takže u nás by ta hranice také mohla být nižší?

Samozřejmě. Já si myslím, že maximální velikost půdního bloku by na všech plochách měla být maximálně 30 ha. Na všech. Všechny plochy jsou totiž ohrožené minimálně větrnou erozí. A tam, kde je ohrožení vodní erozí, by podle mě měly být maximálně desetihektarové plochy s jednou plodinou.

A co pomůže předcházet větrné erozi? Používání meziplodin?

Pro odbourání větrné eroze jsou důležité meziplodiny. Rakušané je používají ve velkém. Když nemají dobytek a hnůj, pomáhají jim meziplodiny dostat do půdy organickou hmotu, jako zelené hnojení. To zaorají do půdy.

Takže to vypadá tak, že po sklizni hned osívám meziplodinou?

Jasně. Aby vůbec nezůstala odkrytá půda.

U nás se na některých místech na začátku července poseká, zdiskuje a celé léto na odhalenou půdu praží slunce. Takže funguje jako varná deska.

Další věc je mít plochu rozdělenou do menších dílů, nemít jeden velký celek. Neměl by na celé ploše být jenom ozim, ale byl by kus obilí, pak vojtěška, pak zase obilí.

Malebná krajina. Žádné nekonečné lány s jednou plodinou.
Malebná krajina. Žádné nekonečné lány s jednou plodinou.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

A myslíte, že náš premiér tenhle posun v zemědělství trochu blokuje?

Jednoznačně, vždyť je to jeho zájem.

Já jsem několikrát debatoval na veřejných sezeních s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. On vykládal něco, jak se snaží pečovat o krajinu. A já jsem se tomu smutně usmíval. A říkal jsem mu, nezlobte se, pane ministře, vy říkáte, že chcete udělat změny v krajině. Ale v okamžiku, kdy byste udělal smysluplné kroky, které by doopravdy vedly ke změnám v krajině, tak jako ministr okamžitě skončíte. Protože váš nadřízený Andrej Babiš by přišel o veliké peníze pro svůj Agrofert.

Andrej Babiš nemá žádný zájem, aby tohle všechno, o čem tady mluvíme, proběhlo.

Kdybyste vy měl větší techniku, nezkrátila by se vám doba práce? Nebylo by to efektivnější?

Určitě by se mi zkrátila. Ale já to nechci.

Byl jsem nedávno na kulatém stolu Stop sečení srnčat. Byli tam lidi ze Zemědělského svazu, z Agrární komory a všichni brečeli, že sečení srnčat se nedá předejít. Musejí produkovat a různá ochranná opatření by byly ztráty. A padla také otázka na mě, jak to dělám.

Já posouvám seče na dobu, kdy už srnčata běhají, takže sama utečou. I křepelky nebo chřástalové už jsou venku.

Kolem téhle sochy Daniel Pitek také jezdí. Tak ji také opravil.
Kolem téhle sochy Daniel Pitek také jezdí. Tak ji také opravil.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Pak to taky nesekám celé najednou, ale po částech. Jednu louku posekám, druhou nechám stát, třetí posekám a tak dál. Takže to fragmentuju a srnčata jsou schopna se posunout. Ale hlavně nemám na předním vývodu sekačku. Mohl bych tam mít třímetrovou lištu a do boku další třímetrovou, takže bych zabíral šest metrů najednou. Ale u té přední vůbec nevidím, co sekám.

Když tam něco bude, tak to zaseču vždycky. Kdežto když sekám jenom tou třímetrovou na bok, tak to sice trvá dvakrát tolik, ale vidím, když tam něco je, a v drtivé většině stihnu zastavit. Sice jezdím dvakrát tak dlouho, ale mě to za to stojí.

My zemědělci dostáváme peníze za nějakou újmu. Dostáváme peníze za to, že nejedeme na maximální zisk, že tu krajinu neždímeme. Protože samozřejmě naprosto jasným a legitimním smyslem podnikání je vytvořit maximální možný zisk za co nejnižších nákladů.

Ale v případě, že podnikám v rámci životního prostředí a tvorbou zisku bych negativně ovlivnil stav životního prostředí, pak mi stát a společnost dává peníze, abych nejel na maximální zisk. To mi dává smysl a to se přece musí dodržet.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

NK

24.5.2019 07:21
Konečně člověk, který nemyslí jen na sebe a své zisky! Bohužel, takových lidí je velmi málo. Moc panu Pitkovi fandím, jen ta dál!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.5.2019 07:40
Pán má 15 ha orné půdy a vše ostatní pastviny, louky, tady není problém hospodařit v podstatě tak, jak popisuje, samozřejmě za velké dotační podpory .Rád bych viděl, kdyby se měl živit i jako malý soukromník pouze polní výrobou- to by bylo jiné kafe.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

24.5.2019 15:32
Osobně jsem u "pána" loni byl,navíc byl tak laskav ,že s námi část "panství" projel.
Klobouk dolů,co za tu dobu dokázal.
Krajina pro něj není výrobní prostředek jako pro vás , ale veřejný statek ,o který se musíme starat. Ne hubou, ale skutkem.

A nedělá to pro sebe, dělá to pro celou společnost. Dávno měl sedět na ministerstvu MZe nejméně jako odborný poradce ministra.
Raději si dohodněte termín a mrkněte se ,jak byste to měl dělat i vy.

Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.5.2019 17:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Raději bych s pánem podiskutoval o tom, jak on by dělal polní hospodářství, rád bych se poučil, ale obávám se,že by nebylo moc o čem. To, co dělá, je chvályhodné,o tom žádná, ale klasické polní hospodaření je tomuto na hony vzdálené, o tom nemusíme polemizovat.
Odpovědět
RN

Radek Novák

24.5.2019 18:02 Reaguje na pavel peregrin
Tak pan Pitek dělá asi to co v daných podmínkách tj. historie oblasti, CHKO by asi dělal každý protože asi ani není moc na výběr. U nás by taky bylo možné propustit lidi, zatravnit a přejít na eko. Jen někdo dává přednost zaměstnanosti a má strach z nezvratnosti převodu OP na TTP, atd...
Odpovědět
RN

Radek Novák

24.5.2019 17:09
Jistě správný vzor hospodaření pokud jde o údržbu krajiny, jenže jinak hlavně kopnout do konkurence, pokud možno ji zlikvidovat a rozdělit si peníze které dnes dostávají ti kteří tvoří zaměstnanost venkova, to všechno pod módní eko nálepkou. Tvrdit že "Velké agrární podniky, ... Jenže je zajímá jen výnos v daném roce, ony nemyslí dál." v roce 2019 mi přijde poněkud zavádějící. Půda se při takovém hospodaření zlikviduje do 3 let což názorně předvedli někteří "taky" restituenti v začátku 90. let kteří potom rádi zničené plochy nabízeli zpět k pronájmům. Opravdu neznám dnes podnikatele, který hospodaří pár desetiletí, aby si řekl tak dneska tu půdu, stavby, stroje, ještě vyždímu a zítra konec. Ty zlé velkopodniky investují miliardy do stájí, tak si snad uvědomí, že bude potřeba krmení které by jim na poušti nevyrostlo. (už jen proto že z kravína v Horní-dolní neuděláte po 5 letech byty a kanceláře jak to dělali dotační kouzelníci v cestovním ruchu a pod). Že je Evropa rozdělená na malé farmy není určitě jejich výhoda a žádný západní sedlák nad tím nejásá. Zastropování dotací v zemědělství má asi stejnou logiku jako např. určit: parta 5ti zedníku daně vůbec platit nebude, ale stavební firma o 50 lidech a víc dostane daňovou přirážku 20% i když bude ve ztrátě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.5.2019 17:41 Reaguje na Radek Novák
Vy máte něco společného se zemědělstvím? Já jen, že je to zase jednou po dlouhé době rozumný názor.
Odpovědět
RN

Radek Novák

24.5.2019 17:54 Reaguje na pavel peregrin
ano mám, děkuji
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

24.5.2019 19:31 Reaguje na Radek Novák
Tak se přijeďte podívat k nám jak vypadá půda pod "vzornou" péčí agropodniku . Žít děda tak by celé představenstvo sešvihal potěhem.
Až totálně zdevastují půdu,vypoví nájemní smlouvu a vlastníkům zbudou oči pro pláč.
Ani zastropování dotací nepomůže. Dotace bych spojil jen a pouze s dobrým stavem půdy. A pěstuj si tam třeba kaktusy.
Odpovědět
RN

Radek Novák

24.5.2019 20:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
tak samozřejmě si dovedu představit i variantu vedení podniku před důchodem, nástupci nejsou tak to nějak doklepeme... Ale to samé si dokážu představit i u sedláka bez nástupce. Tj. tvrdím, že způsob hospodaření není o velikosti, právní formě atd. ale o konkrétních lidech. Na duhou stranu si myslím že ti opravdu velcí to pořád berou jako hodnotu firmy která zahrnuje i stav výrobních prostředků, najímají profesionály a ty si ohlídají. Na druhou stranu nikdo nikoho nemůže nutit aby mu půdu pronajal. Konkrétně jsem slyšel o případech kdy majitelé řekli teď když místní firmu koupil AB, tak jemu ze zásady nepronajmu a půdu nechali ladem. Domnívám se, že v mnoha případech je možnost pronajmout někomu jinému ke komu mám důvěru, když pominu variantu sám hospodařit protože to opravdu není pro každého vhodné nebo možné. Samozřejmě by bylo správné dotace nedávat jenže to by nesměl jimi být pokřiven celý trh. Tj. dotace je možno vnímat jako platba za údržbu "veřejného" životního prostoru, ale ony jsou ve skutečnosti také náhradou podnikateli za dumpingové ceny zahraniční konkurence kterým se nelze bránit (uvnitř EU) cly.
Odpovědět

Jan Škrdla

24.5.2019 22:46 Reaguje na Radek Novák
S tím pronajímáním půdy je to trochu složitější. Pokud má vlastník pozemek uprostřed půdního bloku, tak mu ho bude stejně obdělávat stejný zemědělec, jako ty ostatní kolem. Znám případy, kdy třeba soukromý zemědělec pronajímá část svých pozemků družstvu (které kvůli umístění nemá možnost obdělávat), a na oplátku obdělává část pozemků, které patří nebo má propachtované družstvo.

Na druhou stranu situaci, že by vlastník pozemek pronajal někomu jinému, nepronajal a fyzicky jej nechal ležet ladem, nebo se o něj sám staral, si dovedu představit. A to za předpokladu, že má jeho pozemek rozumný tvar, dá se k němu dostat a je možné jej vytyčit v terénu.
Odpovědět

Jan Škrdla

24.5.2019 23:02
Dle mého názoru by se měly dotace na plochu zrušit nebo výrazně omezit.
Většina peněz by pak měla být směřována na služby (ekologická opatření, ochrana proti erozi, zadržování vody v krajině) s přihlédnutím k míře eroze a stavu půdy (resp. vývojem stavu v průběhu hospodaření). Teprve pak by peníze, co se cpou do zemědělství, měly nějaký smysl.
Odpovědět
vC

vlasta C.

25.5.2019 08:46
Přispěvuji zde prvně a je fajn, že je zde diskuze bez ivektiv. Tedy žiji 45 let na Kolínsku - tedy klasické polní hospodaření, prkticky už bez živočišné. V mém okolí cca 1500ha hospodaří cca dva větší zemědělci (místní občané) a 4 kteří zde mají menší plochy. Pěstované plodiny cca 15let zpátky - řepka, pšenice,ječmen,mák, vyjmečně kukuřice. Na erozi se zde nehledí - např.mírně svažité části jsou už odhalenéna hlušinu. Majitelé pozemků se nezajímají co se na nich děje. Budou se divit, až jim nájemci řeknou - sorry už mi tam nic neroste, ja už to nechci. Poslední roky se podmítá v den, nebo těsně po žních. Vzhlem k absenci srážek zůstává pole holá a vítr dělá své. Když se v tomto období rozhlédnu po krajině, místo potěchy oka bych- promiňte- blil! Že by hospodaření s vodou?! S jakou, když v půdě žádná není?! Jednou jsem z jistého důvodu v poli potřeboval vykopat sondu do cca 70cm. Dostal jsem se do 45 cm, přičemž posledních 15 cm jsem rýčem sekal. Hlouběji by to bylo na jiné nářadí. Zkrátka beton. Volně žijící živočichové či organismy ?To je na samostatnou kapitolu. Každopádně říci, že jsou na posledním místě nevystihuje zcela situaci. Spíše se všichni chovájí, jako kdyby nic takového neexistovalo. Hodně se pohybuji v přírodě a zkrátka ty změny vidím. Poměry jsou rok od roku vždy o něco horší. Jsem si naprosto jistý, že se zde největší zásluhu má zeměděl. hospodaření. Že to jde i jinak i v rostlinné dokazuje můj kamarád. Nesmířil se s pozicí obvyklého výrobce tech. plodin a využívá úhory, nechává strniště, seje meziplodiny... A o tom vlastně všechno je. Nelitovat a utrhnout si trochu od huby ve prospěch okolní krajiny, volně žijících živočichů. Na to musí být ovšem jedinec dostatečně morálně vyzrálý a mít správně postižené srdce. Všem, kdo toto dokáže se HLUBOCE KLANÍM !
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2019 10:14 Reaguje na vlasta C.
To, co jste popsal, je pravda.Váš kamarád je trochu uvědomělejší, ale také v podstatě nedělá nic převratného, to samé děláme i my a navíc máme dost podstatnou plochu jetelovin a luskovin. Je pravdou, že pro hmotu z jetelovin je potřeba nějaký odbyt, pokud ji nechcete jen zbůhdarma mulčovat a to zdaleka každý nemá-teď mluvím o podnicích bez ŽV.Jen bych opravil váš náhled na podmítku- to, že se podmítá v den nebo těsně po žních je naopak naprosto v pořádku, protože jednou z funkcí podmítky je i právě hospodaření s vodou- podmítka přeruší vzlínání a voda se udrží v půdě. Nechávat strniště je hrubý agronomický prohřešek, ač se to vůbec nezdá. Strniště je po určitou dobu ještě živé a půdní voda se skrze stébla mnohem více odpařuje, než když se provede výše zmiňovaná podmítka.Nehledě na zaklopení zbytků, jejich rozklad, fytosanitaci etc.-ale to by měl ovládat student i SZTŠ. Aby byla pravda úplná, nejlepší variantou je, pokud se zároveň s podmítkou vyseje meziplodina, ale zase- v současných přísuškových rocích to má význam spíše pro pole, kde bude jařina, protože meziporostní období pro ozimy není tak dlouhé, meziplodina často ani nevzklíčí a paradoxně se může stát obtížným podzimním plevelem v kulturní plodině.
Odpovědět
vC

vlasta C.

25.5.2019 12:47 Reaguje na pavel peregrin
Můj příspěvek prosím nevztahujte na sebe. Uváděl jsem příklad hospodaření místních. Sám zemědělské vzdělání nemám. Obhospodařuji okolo 2ha pole,lesa,louky. Hendikep se snažím vyrovnat čtením odborných článků, konzultacemi s oním kolegou a selským rozumem. S následným setím meziplodiny po žních samozřejmě souhlasím a také souhlasím, že když není srážek není meziplodiny. Ale zde je prostor ponechat právě to strniště, které zamezí větrné erozi a setí lze nechat na vhodnější podmínky. Hospodaření s vodou díky podmítce jsem výše zmínil, ale opakuji když 60 dní neprší (u nás 2016,2018) a půda je bez jakékoli vlhkosti, postrádá podmítka smysl a nahrává pouze uvedené erozi. A opět zmiňuji případné živočichy, pro něž vznikne dokonalá poušť, kde nelze žít. Malý příklad - probíhal v naší oblati výzkum přítomnosti zajíců pomocí dronu s termokamerou na hranicích tří honiteb. V mém okolí jsem poměry hospodaření zmiňoval v předchozím, druhá je na tom podobně, ve třetí hospodaří menší družstvo a více menších hospodářů ( mimo jiné kolega) . Bloky odhaduji nejvíce do 50ha. Průměr bde mnohem nižší. Opakuji, že honitby sousedí typ krajiny je shodný. Výsledek výzkumu : počet zajíců 0-2ks/ha , 0-2ks/ha, 30-50ks/ha. Přiřadit výsledky k honitbám si jistě každý přiřadit dokáže sám.
Jistě že chápu, že systém dotací a další podporuje zemědělce hospodařit jak hospodaří, ale opakuji viz. výše : nebát utrhnout si od huby. Možná i částečně přehodnotit některé postupy, byť jsou dodnes na školách vyučovány. Každý obor se časem vyvíjí a ne vše musí platit i dnes. Následky chyb které byli donedávna brány jako běžné postupy, již dnes řešíme i v jiných oborech.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2019 13:44 Reaguje na vlasta C.
Nevztahoval jsem to na sebe, pouze jsem chtěl upozornit konkrétně na tu podmítku. Víte, ono je dnes módou zpochybňovat kde co. Ale nechat strniště, to je opravdu chyba z výše mnou jmenovaných důvodů a to nepřemistruje nikdo, to je staletími dokázaná pravda. Vždy platí, přerušit půdní kapilaritu a tudíž odpar. Protože nepodmítnutým polem si tu vodu z něj vyháníte. S tou dobou to není tak horké, protože většina polí se sklízí v srpnu, tudíž podmítáte dejme tomu do půlky srpna.A v podstatě již okolo 10. září se naorává-kypří- k následné plodině, obilovině, v případě řepky, ta je již dávno zasetá. Takže vidíte sám, že podmítnuté pole se dlouho "neohřeje" a opět je kultivováno a oseto. V případě jařiny platí to, na čem jsme se shodli, tj. zde by měla být zaseta meziplodina.
Existují i minimalizační postupy typu strip-till, setí do pásků s ponecháním strniště, ale i zde je něco za něco, a to něco ve většině případů je zvýšená potřeba herbicidu.
Co se zvěře týká, nejsem schopen to objektivně posoudit, nejsem myslivec, ale bude to asi sezonně lítat nahoru-dolů, alespoň podle toho, co od kamarádů myslivců vím.
Jinak s vámi souhlasím v tom, že utrhnout si občas trochu od huby se mnohdy vyplatí, konkrétně v případě zařazení jetelovin, tady je to nad slunce jasnější.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

25.5.2019 15:08 Reaguje na pavel peregrin
Paní Vlasta i p.Peregrin se poctivě snaží vysvětlit svůj názor. U mě vede paní Vlasta, neboť zohledňuje vliv struktury krajiny na její kvalitu. A což je neméně důležité,vychází z aktuálních informací o stavu území a zpětně je promítá do údržby krajiny.

Dovolím si připomenout, že vegetační období v porovnání s 60. roky min. století se prodloužilo díky narůstající teplotě i osvitu nejméně o 3 týdny. Tedy se podstatně zvýšila transpirace.
Dále doba konec srpna-začátek září už dávnou není onou idylickou dobou počínajícího podzimu. Velmi často pokračují letní teploty a toky energií do území.
Pokud v této době třeba na 20 ha provedu podmítku a porovnám se stejnými 20 ha ,kde bych podmítku neprovedl (odložil na později podle Vlasty) , tak jsem v půdě ponechal několik desítek tis. m3 vody,která by se jinak odpařila .

Ať to zkrátím - dynamika změn klimatu nabrala takovou rychlost, že bychom měli upravit standardní zemědělské postupy i pro tuto etapu podzimních prací. My to však děláme stále stejně, protože tak se to " dělat má."- - natlučeno do hlav školou a minulou praxí.



Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2019 15:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, opak je pravdou- pokud ponecháte pole nepodmítnuté, živým strništěm vám z něj bude unikat ta drahocenná voda-slyšel jste někdy pořekadlo" za kosou pluh" ? To už znali předci v 19. století. Samozřejmě postupy lze do určité míry modifikovat, ale princip se nemění. Problém vidím v tom, že dnes do zemědělství a obecně přírody mluví velice často lidé, kteří nevědí, o co jde a zákonitosti přírody jim unikají. Pěkně to okomentoval nedávno pan Kovařík z Šindelové, meteorolog a dlouholetý pozorovatel přírody, který se vysmál současnému trendu nesekání trávníků s tím , že toto mohl vymyslet pouze ignorant, který o přírodě nic neví. Plně sdílím jeho názor.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

25.5.2019 18:12 Reaguje na pavel peregrin
V tom je váš problém- opakujete pouze to,co se dodnes učí na středních zemědělských školách jako mantra - " při kvalitně provedené podmítce dochází k přerušení kapilárních pórů směrem k povrchu půdy. Přerušení těchto kapilár minimalizuje vzlínání vody. Zároveň dojde k lepšímu pronikání vody do půdy při srážkách."

Toto tvrzení je platné pro zdravou půdu, ale ne pro půdu utuženou,zbavenou organiky .

Pokud takový druh půdy podmítnete (otázkou je i hloubka podmítky) zbavíte se i těch zbytků vody,které tam ještě zbyly. (paní Vlasta vede na body)

===========

Pan Kovařík z Šindelové je možná dlouholetý pozorovatel přírody, ale z okna meteolaboratoře.

V r.2018 jsem na přání velitelky sekal trávník před domem- co by řekli lidi.

Nad domem je sad a zahrada, kde jsem to udělal po svém - pouze jedna seč až k podzimu.

Porovnání :

půda před domem holá, vypálená a zcela vyprahlá.

půda na domem,krytá porostem, sice suchá ,ale nikoli vyprahlá, porost v kondici dostatečné, půdní život zachován.

Ano, byl to extrémně teplý a suchý rok, ale na to si musíme zvykat . A nepapouškovat pravdy z doby kdy v ČR byl vodní blahobyt.
Skromně dodávám, že jsem na to již přišel v r.2015.




Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2019 20:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, bohužel musím konstatovat, že jste pouhý teoretik, bez jakékoliv praxe a zemědělství vůbec, ale vůbec nerozumíte.Máte štěstí, že se jako zemědělec nemusíte živit, neboť se svými názory byste brzo splakal nad výdělkem. Nepoučujte mě, starého praktika, o podmítce a stavu před ní a po ní- pokud bych vám dal do ruky nářadí, velice rychle byste poznal, které pole bylo a které nebylo podmítnuté, a ideálně by bylo orat s volky, abyste si to užil. Vaše teorie jsou nesmyslné a staré pravdy mají svou platnost, to prostě nepředěláte, i kdybyste se na hlavu stavěl.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

25.5.2019 22:32 Reaguje na pavel peregrin
Komentujete to stejně jako se "stará" škola lesníků bránila novým názorům , jak řešit kalamitu kůrovce.
Ani 200 let zkušeností neobstálo před rychlostí klimatické změny.

Zemědělci jsou na tom stejně, jak sám píšete "staré pravdy mají svou platnost".
Vůbec nepopírám, že jako zemědělec s praxí jste v této oblasti jinde než já.
Na straně druhé fyzikální zákony ve vazbě na dopady klimatické změny nemůžete změnit a tady jste poněkud mimo.
Chcete popřít, že se neprodloužilo vegetační období anebo, že je v průměru tepleji ?
Tady u nás, typická sudetská podhorská oblast typu brambory-žito -len , už není problém pěstovat meruňky,broskve, papriky atd. Dokonce tři roky po sobě tady v Sudetech mám melouny!!!
Kdybych to vykládal v r. 1960 tak bych skončil v blázinci.
Dnes je to realita.




Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.5.2019 13:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ne, změny v klimatu, určité prodloužení vegetačního období-nebo také zkrácení- vůbec nepopírám, v tom s vámi souhlasím. Jenže vše je nutno posuzovat střízlivě a s rozmyslem. To, že ve své oblasti nyní pěstujete uvedené druhy, není nic nenormálního- v 16. století se v naší oblasti pěstovala vinná réva a ty melouny také. Všeobecně se počítá s mírným posunem podnebných pásů, to však neznamená, že se u nás budou ve velkém pěstovat subtropické plodiny- přece jen máme klima přechodné, nevyzpytatelné.
Kalamitu kůrovce do velké míry zavinila neschopnost vlastníků lesů, ať již kohokoliv, pružně reagovat a splnit tu nejtriviálnější podmínku, totiž hlídat a okamžitě likvidovat i malý výskyt lýkožrouta- pokud se z lesa vyhnali hajní a lesních dělníků se nedostává, můžou si "odborníci" plkat, co chtějí, ale tady je základ.
A ještě něco- ono se tak ani neprodloužilo vegetační období, jako spíše dochází k přetáčení a posunu ročních období- a to zase zajímá mě, ale nikdo mi ještě nedal uspokojivou odpověď -ani na ni nečekám, protože to nikdo neví a vše je jen ve sféře spekulací. Politický kapitál se však z toho vytlouká dobře.
Odpovědět
vC

vlasta C.

25.5.2019 18:41
Jen se ještě omlouvám za počty nasčítaných zajíců při výzkumu uvedené v mém příspěvku. Znalec by jistě žasnul. Nasčítané počty jsou uvedeny samozřejmě na plochu 100ha nikoli ha, jak jsem uvedl. Pospíchal jsem k odjezdu - pardon. (jinak pan Vlasta nikoli paní - ovšem moje chyba při registraci. Ovšem díky za stejný názor pane Vinklere. Vlastimil.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist