https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/smrkove-lesy-ceka-totalni-kolaps.nejlevnejsi-a-asi-jedina-mozna-bude-prirozena-obnova-lesu-rika-daniel-pitek
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Smrkové lesy čeká totální kolaps. Nejlevnější a asi jediná možná bude přirozená obnova lesů, říká Daniel Pitek

1.7.2019 01:21 | Černčice (Ekolist.cz)
Daniel Pitek žije v oblasti, kde vyrostl a kde – jak říká – zná každý kopec a tůň. Původním povoláním hajný se v devadesátých letech se vrátil z Německa do České republiky a v rodném kraji zakoupil opuštěné pozemky a polnosti. A začal na nich hospodařit. Z polí, která zarůstala šípky a bodláky, udělal sady a pastviny.

Jako zemědělec kombinuje rostlinnou i živočišnou výrobu. Drtivá většina jeho ploch jsou trvalé travní porosty – louky, pastviny a sady. Plus 15 hektarů orné půdy. Má čtyři koně, 100 krav a zhruba 600 ovcí. Je aktivní v Asociaci soukromého zemědělství ČR, kde má na starosti program Pestrá krajina.
Daniel Pitek žije v oblasti, kde vyrostl a kde – jak říká – zná každý kopec a tůň. Původním povoláním hajný se v devadesátých letech se vrátil z Německa do České republiky a v rodném kraji zakoupil opuštěné pozemky a polnosti. A začal na nich hospodařit. Z polí, která zarůstala šípky a bodláky, udělal sady a pastviny. Jako zemědělec kombinuje rostlinnou i živočišnou výrobu. Drtivá většina jeho ploch jsou trvalé travní porosty – louky, pastviny a sady. Plus 15 hektarů orné půdy. Má čtyři koně, 100 krav a zhruba 600 ovcí. Je aktivní v Asociaci soukromého zemědělství ČR, kde má na starosti program Pestrá krajina.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej
Smrkové lesy dlouho poskytovaly velké množství dřeva a svým vlastníkům dobré zisky. Sucho a teplo posledních let ale vedly ke kalamitnímu rozšíření lýkožrouta, který smrkové porosty decimuje. O tom, jak se v současnosti mění podoba lesa, jsme si povídali s lesníkem a zemědělcem Danielem Pitkem.

Rozhovor neprobíhá v kanceláři nebo kavárně. Daniel Pitek nás vozí po lesích v okolí Milešovky a ukazuje nám, jak před třiceti lety vysazený smrkový les usychá kvůli lýkožroutu lesklému, jak hned vedle prosperuje les, kde se nestihlo nic vysázet a kam si zalétla bříza, pod kterou už se na světlo tlačí vysázené buky a třešně. Dlouhou dobu strávíme i v listnatém vzrostlém různověkém lese, kde náš rozhovor začíná.
 

Kde to jsme?

Tady vidíte, jak má na tomhle místě správný les vypadat. Tenhle kousek lesa je můj. Několik let je sucho a mění se klima, ale tady vidíte, že tenhle les je krásně stabilní.

Netrpí nedostatkem vody. Jasně, když bylo loni velké sucho, tak stromy shodily listí dřív, než měly. Ale to je přirozené a přežijí to. Prostě tom konkrétním náročném roce omezí růst, ale nedochází k rozpadu porostů, jako je tomu u čistě smrkových lesů.

"Tady vidíte, jak má na tomhle místě správný les vypadat. Tenhle kousek lesa je můj. Několik let je sucho a mění se klima, ale tady vidíte, že tenhle les je krásně stabilní," říká Daniel Pitek.
"Tady vidíte, jak má na tomhle místě správný les vypadat. Tenhle kousek lesa je můj. Několik let je sucho a mění se klima, ale tady vidíte, že tenhle les je krásně stabilní," říká Daniel Pitek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

A až přijde mýtní doba, tak to tu vykácíte a znovu vysadíte listnáče?

Ne. V tomhle lese nebudu v žádném případě dělat paseku.

Já bych jako vlastník tohohle lesa nikdy nevykácel velký kus lesa, který bych pak zalesňoval.

Přijdu a označím konkrétní stromy, které se vytěží. Vyberu si třeba tři nebo čtyři stromy u sebe. Tím rozruším korunový zápoj, snížím zakmenění a připravím prostor pro to, aby se stromy mohly vysemenit a vzniklo přirozené zmlazení.

Proč?

Tím simulujete život původního lesa. Tam je taky stadium vzrůstu, optima a rozpadu.

A když dochází ke stádiu rozpadu, tak v místě, kde v pralese uhnijí a spadnou dva nebo tři stromy a objeví se tam trošku světla, spadne déšť až dolů na zem. V ten moment se probudí mladí jedinci, kteří se vysemenili z původních stromů, a začnou okamžitě růst a jdou zaplnit uvolněný prostor.

V přirozených lesích se stadia růstu, optima a rozpadu vlastně prolínají. Nikdy tam nemáte jenom jedno, ale máte tam všechny.

Vy jako lesník si do lesa chodíte vybírat svůj desátek, který si odvážíte, ale jinak les necháváte být.

Vy máte několik desítek hektarů lesa. Ale je to myslitelné i pro tak velké podniky jako jsou Lesy ČR?

Jednoznačně.

Je spočítané, že ekonomika u tohoto výběrového způsobu hospodaření vychází mnohem lépe než pasečný způsob, který se u nás zažil.

Příkladem výběrného způsobu hospodaření je demonstrační objekt Lesů ČR Klokočná.
Příkladem výběrného způsobu hospodaření je demonstrační objekt Lesů ČR Klokočná.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Němci už to takhle nějakou dobu dělají. Všechny majetky, které přešly na výběrný a podrostný způsob hospodaření, tvrdí, že je to lepší.

U nás se bohužel zažily ty paseky. Přijdete a na jednom místě vytěžíte velké množství dřeva, které přiblížíte. Máte na to techniku, takže to uděláte rychle, je toho hodně, a proto si všichni myslí, že produktivita je výborná.

Jenže to není konec. Holoseč musíte zalesnit a stromky ochránit před zvěří. Ve ztrátě, kterou máte v rámci zalesnění a ošetřování následného lesa, proděláte tolik peněz, že celá výhoda vytěžení dříví na jednom místě se vám naprosto rozplyne.

Když se naučíte hospodařit v lese šetrně a chytře, tak jen těžíte a přibližujete, nic jiného v lese neděláte. Všechno ostatní si les udělá sám. Zadarmo a dobře. A to je ten krásný a důležitý moment.

Teď ale stojíme v listnatém lese. Co s sebou změna druhů pěstovaných v našich lesích přinese po uživatelské stránce? Pro zpracovatelský průmysl?

Ano, smrk má široké využití, má ideální fyzikální vlastnosti dřeva pro všechno možné: nábytek, papír, stavebnictví. V tom je smrk asi nezastupitelný.

Jenže smrku odzvonilo a my tomu budeme muset náš dřevozpracující průmysl prostě uzpůsobit. Budeme se muset naučit zpracovat listnaté dřeviny nebo jedli.

Mimochodem, víte, že listnaté porosty zadržují třikrát více vody než smrkové monokultury?

Díky hlubšímu kořenění?

Lýkožrout lesklý nikdy nebýval kalamitní škůdce. Vlivem posunu teplot a sucha se jím ale stal. Proto jsou dnes ohrožené i úplně mladé porosty.
Lýkožrout lesklý nikdy nebýval kalamitní škůdce. Vlivem posunu teplot a sucha se jím ale stal. Proto jsou dnes ohrožené i úplně mladé porosty.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Zaprvé mají mnohem hlubší kořeny, a les funguje jinak. Ve středních polohách zadrží bukové porosty třikrát více vody než smrkové monokultury.

Když člověk založil smrčiny v nižších polohách, než kam smrk patří, vymyslel k tomu i systém péče, která musela být neustálá. Kdyby se o porosty nestaral, tak by se začaly rozpadat. I tehdy. Postupně by les upadl vlivem různých škůdců, třeba kůrovce.

Smrkové porosty jsou sice výnosné, ale jsou nestabilní a vyžadují neustálou péči.

Ale s tímhle listnatým porostem, kde stojíme, se vůbec nic nestane, když do něj 20 let nevstoupíte.

Smrk by správně měl mít 1000 mm srážek, ještě 800 mm je pro něj dobré. Jakmile to je míň, tak smrky začínají trpět.

Současný kalamitní stav našich lesů vyvolává dojem, že smrk je u nás odsouzený k zániku.

No jasně. Doba smrková končí.

Holiny po kalamitních těžbách dřeva v Jeseníkách.
Holiny po kalamitních těžbách dřeva v Jeseníkách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Společnost přátel Jeseníků, z.s.

A přesto v poslední podobě zalesňovací vyhlášky, která byla na konci roku přijata, je možné opět vysazovat smrk z více než 60 %...

Ano, to je nesmysl. Smrk, který se dnes vysází, se nedožije ani věku, kdy by se z něj dal dělat nějaký sortiment.

Budou to vyhozené peníze za sázení. A pak se ještě budou muset dát peníze za to, aby se smrk, který takhle uschne, odstranil.

Problém asi také je, že ve školkách jsou napěstované hlavně smrky, že?

To ničemu nevadí. Teď někde psali, že 6 milionů sazenic smrku se bude muset zkompostovat. To je nesmysl.

Smrk se samozřejmě může sázet, ale ne jako cílová dřevina. Dá se to otočit a smrk se dá sázet jako meliorační dřevina.

Máme tedy ve školkách vypěstované ty správné cílové dřeviny?

Málo.

Pionýrské dřeviny, jako bříza a jeřáb, nádherně zachránily lesní prostředí. Dnes jsou to porosty staré 35 let, ve fázi mladých kmenovin. Pod nimi se už nádherně zmlazují hlavní dlouhověké dřeviny jako je buk, který sem stanovištně patří.
Pionýrské dřeviny, jako bříza a jeřáb, nádherně zachránily lesní prostředí. Dnes jsou to porosty staré 35 let, ve fázi mladých kmenovin. Pod nimi se už nádherně zmlazují hlavní dlouhověké dřeviny jako je buk, který sem stanovištně patří.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Smrk teď dostává zabrat od kůrovce. Ale jedle a listnáče mají také svoje škůdce. Nemůže se stát to samé, co se děje smrkům, i u bukového lesa?

Každý strom má svého škůdce. Ale nejsou tak kalamitní jako lýkožrout.

Důležité je, abyste nikde nepěstovala čisté monokultury. Někde sice podle lesních typů a stanovišť vychází skoro čisté bučiny nebo doubravy, ale většinou je to tak, že jsou porosty smíšené.

Když se pak stane, že má jedna dřevina problém, tak ostatní dřeviny, kterých se to netýká, ty padlé nahradí.

Jak by tedy měl budoucí zdravý a odolný hospodářský les vypadat?

Když se dělala novela zákona o lesích, tak jsme spolu s lidmi z Asociace soukromého zemědělství oslovili lidi z akademické sféry a dali jsme dohromady body, které si myslíme, že by jednoznačně měly být v zákoně o lesích.

Aby se nesázely dřeviny, které jsou pro konkrétní stanoviště rizikové, aby se naopak sázely dřeviny, které jsou tam typologicky a stanovištně původní. Aby se v maximální míře využila přirozené obnova.

Odrůstající přirozená obnova.
Odrůstající přirozená obnova.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Aby přirozená sukcese, která tam bude probíhat, byla uznatelná jako přirozená obnova.

Kůrovcová kalamita u nás není poprvé. Ve zdejších lesích byl vysazený smrk, který v 80. letech zdecimovaly kyselé deště. Pak do něj nalítl lýkožrout, protože oslabené smrky byly jednoduchou potravou. Takže lesy byly na odpis. A vznikly tady ohromné holiny.

A tenkrát soudruzi rozhodli, že se na obnovu lesů budou sázet smrky pichlavé, smrky sitka a další nesmysly.

Některé holiny naštěstí nestačili osázet. A příroda si poradila sama. Nalétly ve velkém množství břízy, někde i osika. A tyhle pionýrské dřeviny nádherně zachránily lesní prostředí.

Dneska jsou to porosty staré 35 let, ve fázi mladých kmenovin. Pod ní se už nádherně zmlazují hlavní dlouhověké dřeviny jako je buk, který sem stanovištně patří.

A teď prostě stačí postupně z lesa vyndávat břízu a buk vytáhne nahoru. Bříza se dožije sedmdesáti let a pak se její porosty začnou rozpadat. Buk vydrží 200 let. Tenhle les pod Milešovkou je taková živá laboratoř, kde si jsme krásně schopní ukázat, jak to může fungovat.

Krajina Českého Středohoří, domov Daniela Pitka.
Krajina Českého Středohoří, domov Daniela Pitka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Je ale nutné ochránit buk před přemnoženou zvěří. Její stavy je nutné snížit. Protože když budeme mít v krajině přemoženou spárkatou zvěř, k přirozené obnově lesa nikdy nedojde.

Jenže lesní zákon nebere nálety bříz a jeřábů jako zalesnění, je to tak?

Ano. To se musí změnit novelizací zákona o lesích, protože jiná cesta nebude. My totiž ani tou zavedenou praxí nebudeme schopní zalesnit tak ohromné plochy, které po kůrovci zbydou.

Letos se kůrovec začal rojit v dubnu, což je velmi brzy. A pokud počasí bude takové, jak se předpokládá, tak prognóza je katastrofická.

Kalamita začala někdy v roce 2015, kdy byly vytěženy tři miliony kubíků, druhý rok čtyři a půl, pak šest a loni už bylo skoro dvacet milionů kubíků vytěženého kůrovcového dřeva. Letos se předpokládá, že to bude 50 milionů kubíků.

Když přepočtete tu zásobu dřeva na výměru, je to nějakých 200 000 ha. To je velikost Beskyd. A to je jen začátek.

Když si vezmete, že Lesy ČR mají zásobu dřeva cca 700 milionů kubíků a velká část toho je smrk, tak co nás čeká? To bude totální kolaps. Trh se dřevem se složil už teď.

Je jasné, že to dřevo nejsme schopní zpracovat. Jsme schopní zpracovat maximálně 17 milionů kubíků ročně. Lidi nenavýšíme, techniku nenavýšíme. Takže jenom budeme koukat na to, jak se kolem nás les rozpadne.

Ale pak musíme vymyslet, co s těmi lesními plochami dál. A podle mě bude přirozená sukcese ten nejlevnější a asi taky jediný možný způsob.

Smrkový les je ale pro mnoho lidí les jejich dětství. A takový pak máme rádi. Je prostupný, jsou v něm dobře vidět houby a borůvky. Les, kde budou stromy různě staré, asi nebude působit stejně „uklizeně“.

Když odtud lidi občas vyráží někam dál do smrčáku na houby, tak pak říkají, že tady máme v lesích bordel. A že tam to mají pěkný, mech a travička a jak se hezky mezi smrky chodí. To mě úplně irituje.

Téhle lesní správě se vždycky smáli, že tu nejsou lesy, ale křoviny. Všichni jsou zvyklí na smrkový, snadno průchozí les. Ti, co jezdili ze smrkových lesů, se vysmívali místním lesákům za to křoví, které tady mají.

Dnes sem ale jezdí lesníci ze sežraných smrkových porostů, pozorují a trochu závidí.

Kůrovec napadá teď i mladé stromy. Čím to je?

V lesnictví jsme teď v bodě zlomu. A stejný bod zlomu přijde i v zemědělství, jenže může mít mnohem horší důsledky.
V lesnictví jsme teď v bodě zlomu. A stejný bod zlomu přijde i v zemědělství, jenže může mít mnohem horší důsledky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

To dělá chalkograf, lýkožrout lesklý. Ten ale nikdy nebyl kalamitní škůdce jako lýkožrout smrkový.

Lýkožrout smrkový se není schopný vyvinout ve slabém lýčí a ve slabé kůře. Je větší, proto potřebuje větší lýko velkého stromu. V tom mladém není schopný se vyvinout. Takže mladé porosty před ním byly uchráněné a proto se kalamity týkaly především starších porostů.

Jenže lýkožrout lesklý se vlivem posunu teplot a sucha stal také kalamitní škůdcem. Proto jsou dnes ohrožené i úplně mladé porosty.

Tady u nás je jenom 14 % výměry lesních porostů ve smrku, takže byste řekli, že tu kůrovec nebude tak škodit. Ale škodí, protože jeho gradace je fakt strašně rychlá.

Vypadá to, že lesní hospodaření došlo do bodu zlomu?

Přesně. Já to říkám všem lesníkům a zemědělcům.

Když jsem nastoupil jako mladý kluk do školy a potom do lesnického provozu na Lesy Milešov, tak jsme se bavili přesně o tom, že smrkové monokultury jsou špatně. Že tady má být přirozený smíšený les. Že hospodařit jenom ve smrku je riskantní. Není to stabilní. Sice to má ekonomické výnosy, ale z dlouhodobého hlediska je to průšvih.

Jenže se jenom mluvilo a mluvilo a nikdo nic neměnil. Prostě se vydělávaly peníze. Jako dnes zemědělci vydělávají na řepce a kukuřici. A dneska najednou všichni zírají.

Holina s dřevěným oplocením připravená k výsadbě.
Holina s dřevěným oplocením připravená k výsadbě.
Foto | Robin Ambrož / VÚLHM

A Lesy ČR, které byly bohaté, které dávaly do státního rozpočtu velké peníze, za posledních osm nebo deset let to bylo asi 30 miliard korun, tak teď najednou mají problémy, aby uživily zaměstnance a aby měly z čeho fungovat.

A to stejné soukromí vlastníci. Můj kamarád na Českomoravské vrchovině ve svém lese vytěžil každý rok 2 000 až 3000 kubíků. Nepřekračoval etát, těžil krásně v klidu.

Měl jednoho traktoristu, který mu dřevo přibližoval, ten měl dva syny, kteří dělali s pilami. Když na odvozném místě prodal kubík kulatiny za 2 000 Kč a pak i za 2500 Kč, zaplatil za těžbu a přiblížení 500 Kč, tak mu zbylo 1500–2000 Kč z kubíku. Když vytěžil 2000 kubíků ročně, tak v lese to v podstatě nebylo znát a měl 3 000 000 Kč před zdaněním. Takže nádherný kšeft.

Teď ale najednou přišla kůrovcová kalamita a on chodí, smutně kouká a říká: „Já vůbec nevím, co mám dělat. Mně se na skládkách hromadí dříví, nikdo ho nechce, ale musím platit víc, protože zaměstnanci chtějí víc, protože dostali nabídky práce z okolí. Vytěžit stromy musím, ale nemám to kam prodat, tak prodávám se ztrátou, nebo mi to tady úplně shnije.“ A k tomu ho čekají ohromné náklady na zalesnění, pokud se nepodaří, že mu do lesa stromy nalétnou samy.

A já mu říkám: „Za to, že ten starej les je celý ve smrku, nemůžeš, to vysázeli ti před tebou. Ale ty už ten les máš třicet let a podívej se, co tady máš za těch za tu dobu vysázeno. Zase smrky. A teď ti je sežral chalkograf. Proč jsi do toho nesázel jedli, buk, javor klen?" A on: „No, víš, když ono to tak pěkně běželo.“

"Hospodařit jenom ve smrku je riskantní. Není to stabilní. Sice to má ekonomické výnosy, ale z dlouhodobého hlediska je to průšvih," říká Daniel Pitek. Ilustrační snímek.
"Hospodařit jenom ve smrku je riskantní. Není to stabilní. Sice to má ekonomické výnosy, ale z dlouhodobého hlediska je to průšvih," říká Daniel Pitek. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Pospíšil / Ochrana přírody

A já: „Kdybys sázel smrk ze 40 % a na zbylých 60 % by byly ostatní dřeviny, tak dneska by ti chalkograf sice sežral smrk, tak bys ho v klidu vyřezal, ale měl bys tu už založené jiné porosty a měl bys o problém míň."

A přesně takhle na tom mohly být i Lesy ČR a všichni ostatní vlastníci lesů. Kdyby nespoléhali na to, že to zatím pěkně běží a poslouchali vědce, co jim povídají.

A teď jsme v lesích v bodě zlomu. A zemědělcům říkám, že stejný bod zlomu přijde i v zemědělství, akorát to může být mnohem horší.

V čem?

Dřevo se nejí.

V zemědělství se to ukázalo v loňském roce u sena. Jeho cena vzrostla z 500 Kč na 2500 Kč. Seno není. Hromada lidí je zděšených, hromada lidí se zbavuje dobytka.

A já loni, místo toho, abych dělal něco užitečného, jsem musel svážet balíky sena z luk pod zámek, aby je někdo neukradl…

To se tady kradou balíky sena?

Samozřejmě. To je lepší než prodávat perník. Protože když vás chytnou s perníkem, dostanete tři roky natvrdo. Když vás chytnou s balíkem sena, tak řeknete, že to máte pro králíky a nestane se vám vůbec nic.

Tady byly organizované skupiny, které kradly. A teď počítejte. Na dodávku naloží dva balíky, na džíp jeden. Když za noc uděláte pět šest balíků, tak máte vyděláno.

Zemědělská krajina kolem Miešovky.
Zemědělská krajina kolem Miešovky.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Ale zpátky k zemědělství. Cena česneku stoupá, cena brambor stoupá, protože jejich produkce klesá.

A může se stát, že produkce se propadne z roku na rok a najednou budeme v ohromném problému.

Velcí zemědělci pořád mluví o potravinové soběstačnosti. Ale právě oni pro ni nic nedělají. Dnes hospodaří na maximální zisk, a ne tak, abychom měli potravinovou soběstačnost. Vždyť hromada plodin, které pěstují, jsou na energetické využití. To je nesmysl.

Témata lesa a stromů teď vzbuzují poměrně velký zájem. Sázení stromů je velebeno. Působí jako jeden z nejlepších činů pro životní prostředí, který můžeme udělat. Vnímáte to stejně?

Samozřejmě, sázet stromy je potřeba, ale teď když Nadace Partnerství vyhlásila projekt „Zasadíme 10 milionů stromů“, tak bych byl nerad, aby taková akce působila jako fíkový list k zakrytí ostatních problémů kolem nelesní zeleně a lesů. Oni naplánují, že se vysadí za každého občana strom, a že by to mělo pomoct v rámci klimatické změny. Zní to hezky, ale je to málo.

Jestliže udělám akci, kdy budu sázet 10 milionů stromů, tak k tomu „A“ musím udělat i to „B“. A to „B“ je, že nelesní zeleň se dnes dá kácet naprosto jednoduše a je to téměř nepostihnutelné. Protože povolení k tomu vydává prvoinstanční orgán ochrany přírody, což jsou obce.

Na obci sedí Franta, za kterým přijde Jarda a řekne: „Hele Franto, mám támhle stromy, padá jim listí a větve, a já si myslím, že mě to ohrožuje a potřebuju to porazit.“ A Franta řekne: „Jasně, Jardo.“ Nebudou si mezi sebou ničit vztahy. Úředník si nechce znepřátelit souseda, tak mu to povolení vydá. A ten si pokácí, co potřebuje.

Ostatní orgány, včetně České inspekce životního prostředí, už nemají možnost do toho zasáhnout. Takto dochází k relativně masívnímu kácení.

Co s tím?

Dalo by se to jednoduše napravit. Už dnes existuje v zákoně možnost, že si povolování pod sebe mohou vzít krajské úřady a správy chráněných krajinných oblastí. Takže ministerstvo životního prostředí by ani nemuselo měnit zákony ani vyhlášky, jenom by stačilo vydat metodický pokyn k tomu, že si to musí vzít krajské úřady.

Já nemám nic proti samotné akci Nadace Partnerství. Ale není dobře, když s publicitou probíhá taková akce a přitom stávající zeleň nemá adekvátní ochranu, jakou by měla mít. Tam by se mělo začít.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JJ

Josef Jakubů

1.7.2019 11:38
A já: „Kdybys sázel smrk ze 40 % a na zbylých 60 % by byly ostatní dřeviny, tak dneska by ti chalkograf sice sežral smrk... Listnáče by zlikvidovali srnci, takže by si Váš kamarád moc nepomohl. Leda, že by si celý ten les oplotil a pořídil hlídače. Taky mám kamaráda na Vysočině, který má les.
Odpovědět
MK

Maroš KIčkar

1.7.2019 11:58 Reaguje na Josef Jakubů
Dobre teda, a čo by ste robili Vy so svojim lesom resp. máte les? Neberte to v zlom, neútočím, len sa pýtam. Máte iné skúsenosti? Máte lepšie výsledky? Darí sa Vám s Vaším lesom lepšie ako hospodárom v okolí? Máte plán? Ak áno, vyzdieľajte ho a pomôžte ostatným. Bohužiaľ, negatívne postoje k akejkoľvek progresívnej zmene nikomu nepomôžu. Chce to celospoločenskú debatu, osvetu, apel. Všetci vieme, že možnou cestou je biodiverzita, no ako to spraviť tak, aby to bolo efektívne, šetrné, ekologické a profitabilné? To je otázka. Mali by sme sa spojiť a pracovať na tom. Všetci spoločne. Inak naším deťom nenecháme nič z toho, čo sme poznali, keď sme boli mladí.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

1.7.2019 12:55 Reaguje na Maroš KIčkar
Nevím, zda jsem se vyjádřil dost jasně. První část jsou zkopírovaná slova pana Pitka, má odpvěď začíná: "Listnáče by zlikvidovali srnci.." Mám kamaráda na Vysočině, který má cca 5 ha lesa, který částečně obnovoval. Kvůli silnému přemnožení srnců byl nucen sázet jen smrky, i tak dělal oplocenky a nátěry, jinak i u smrků by srnci okousali vrcholové pupeny. Co bych dělal já ? Stabilní les je prales, co je slabé uhyne, silné přečká a daří se mu. Mám kousek pralesa. Nejsem lesník, kdybych byl, určitě bych věděl, jak se starat o hospodářský les. Pro začátek je třeba snížit na minimum stavy spárkaté zvěře. V celé republice a to co nejrychleji. Tohle má zpoždění nejméně 30 let.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

1.7.2019 13:24 Reaguje na Josef Jakubů
Co se týče stavů zvěře, jsou cca na 10% procentech úživnosti prostředí. Stavy minimální jsou cca na hranici vyhynutí a stavy normované cca 2-3x vyšší. To je z pohledu přírody. Z pohledu ekologistické ekonomie je nejlepší nulový stav. Zvěř vyvraždit, ostatní vychemizovat.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

1.7.2019 14:19 Reaguje na Michal Ukropec
Mám návrh. Udělejte si na spárkatou obory a tam se nebudete muset ohlížet napravo ani nalevo. Taky jsem svého času choval kozy. Na noc do chlívka, přes den na řetízku.
Odpovědět
vw

vlad wolf

1.7.2019 17:51 Reaguje na Michal Ukropec
Je třeba nezapomenout na sádrový lišky na každý mezi, jelikož když zavřeme srnčí na noc do chlívka, tak co budou myslivci vraždit???
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

2.7.2019 22:21 Reaguje na vlad wolf
Pes je zakopán jinde. Smrk vyžaduje u nás výšku cca 1000 m a srážky cca 1000 mm. Po malé době ledové, se klima ve světě vrací do dlouhodobého průměru. Takže se bude ještě hodně a dlouho oteplovat. Z toho musí vycházet strategie lesního hospodaření, a ne z toho, co si přejí spotřebitelé a výrobci. Toto by mělo platit zejména pro státní lesy. Ne generace zisku. Neomarxistickým ( komunisticko-fašistickým) hledáním rasových, třídních a ideových nepřátel přírodu neochráníme.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

4.7.2019 12:51 Reaguje na Michal Ukropec
Myslivci zastupují v kulturní krajině roli velkých predátorů, jejich důležitost nezpochybňuji. Ovšem, teď, v čase katastrofy, musí jít jejich zájmy, byť pro mě pochopitelné, stranou. Až tu budou zdravé lesy, můžeme diskutovat, kolik že můžou uživit a snést spárkaté. Se současnými stavy této zvěře se lesy neozdraví. Já žiji v krajině spíše zemědělské a srncí mě sice občas odřou kmínek mladé švestky, ale to jim nezazlívám, je to má chyba. Tady můžou být v plném počtu. Z lesů ovšem musejí na nějakou dobu zmizet.
Odpovědět
ČM

Čech M.

3.7.2019 00:37 Reaguje na Michal Ukropec
Nesmysl. Úživnost je třeba počítat v zimních měsících a jestli věříte tomu ,že by se tady přes zimu uživilo o 90% víc zvěře, tak napište čím. Že by řepkou?
Ani současný stav zvěře by, bez mohutného přikrmování myslivci, nepřežil v takových počtech.
Ono by stačilo ten stav snížit i jen na určitou dobu , třeba 10-15 let. Bez toho ty ohromné kalamitní plochy nikdo nezalesní, nebo zase jen smrkem.
Odpovědět
JN

Josef Novák

3.7.2019 16:49 Reaguje na Čech M.
Máte pravdu, je to nesmysl.
Stačí si zadat "Přemnožení spárkaté zvěře" a najdete spoustu článků na toto téma. Typy článků se ale zásadně liší podle toho, kdo je píše. Když je napíše kdokoli, mimo myslivců a je celkem jedno, o koho se jedná, vždy píše, že přemnožení existuje a že to lesům nesmírně škodí, když to napíše myslivec, je vše v pořádku. Problém ale je, že si různí starostové a jiní zastupitelé rádi prásknou a tak není síla, která by je přetlačila.
Odpovědět
MK

Maroš KIčkar

1.7.2019 14:07 Reaguje na Josef Jakubů
Rozumiem, čiastočne súhlasím, problém vidím v tom , že lesný hospodár je limitovaný zákonom, vyhláškami, ktoré mu zakazujú používať zdravý sedliacky rozum. Holoruby (holoseče), monokultúry, nulová biodiverzita, klimatické zmeny, pôdna erózia, výnosnosť a prachy vždy na prvom mieste. Nechcem byť zlým prorokom, ale toto je smrteľný „megakoktail“. Ak niekto radikálne nezasiahne, máme veľký problém. Čo je smutné, ak by aj na koniec zdravý rozum zvíťazil, zmeny sa prejavia o 60-80 rokov. Mám z toho úzkosť.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

1.7.2019 14:56 Reaguje na Maroš KIčkar
To co tu teď nastalo, myslím tu katastrofu, biologové předpovídali před více než 20 lety. Odpovědní zákonodárci a jim blízcí jejich varování nebrali vážně. Teď se snad situace změní, když to máme hezky pěkně před očima a nevěřící Tomášové si můžou i sáhnout. Přílišné úzkost je zbytečná, lesy tu byly před námi a budou i po nás. Akorát, že už to nebudou smrkové plantáže. Les člověka nepotřebuje, člověk se ho snažil znásilnit a bude s tím muset přestat.
Odpovědět
JN

Josef Novák

3.7.2019 16:50 Reaguje na Josef Jakubů
Oni to předpokládali už mnohem dříve, před 50 lety jsme se tom učili ve škole, ale politici jsou často vášniví lovci za každého režimu a podle toho to nyní vypadá.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

20.10.2021 21:38 Reaguje na Josef Jakubů
Pěkný kec. Jeden profesor lesník, kdysi napsal "zvěř má zlaté zuby", asi to někoho mate, ale právě proto, že zvěř okusuje pupeny je stromek nucen udělat kořen a to je základ onoho stromu, dobrý kořen, lepší růst, pevnější strom. Jděte a dívejte se a potichu. Když jsem začínal u lesů, sázel jsem stromky sazečem, pak jsem začal dělat hajnýho a po revoluci jsem musel odejít, byli zde lepšolidi, býv. komunisti z kanclu. Jenže jsem dělal u akciové společnosti, naštěstí na svém bývalém úseku. Takže jsem mohl chvíli hospodařit. Ještě hodně jsem mohl podrostním způsobem i kdž chtěli klasickou holynu a když viděli, že to vypadá dobře podrost zůstal a vedle byl onen porost sázen strojem, rozdíl mezi oběma asi deset let, musí se vzít v potaz, že když jsem tu byl ještě já jsem tento porost prosvětlil a stromky tu již byli. Dostal jsem se sem asi po dalších deseti letech a došel jsem se podívat na tyto porosty, onen zmlazený to byla nádhera, dokonce předhonil i ten sázený strojem, šel jsem a vzal za stromek zmlazený, ani se nehnul, pevný zdravý strom. Šel jsem vedle do strojového sázení, vzal jsem za stromek a vyvrátil ho, o ten jsme pečovali a tak to je. Další, sázené buky, po otevření oplocenky nic moc, vedle léta skousané buky, stály několik let u země, udělaly takové koště, odkácel se mateřský porost a do dvou let jsme ho nepoznaly. Ten vysázený má spoždění min. deset let. Největší škody dělá zvěř kde je rušena, beru podle sebe, jsem ve stresu a vyčistil bych lednici, třeba. Víte je potřeba se jen dívat a co nejméně rušit. LČR by vše vybili tím by ušetřili a přesto právě v jejich pronajatých honitbách se nejvíc namnožila černá a sika, jen proto, že pronajímají draho. To taky nikdo nevidí.
Odpovědět

Jan Škrdla

2.7.2019 23:05 Reaguje na Josef Jakubů
Oplocenka je nutnost, pokud sázíte dřevinu, která nemá v okolních porostech větší zastoupení a chutná zvěři. Jinak co dodat - majitelé chtěli ušetřit na obnově a ochraně lesa a teď splakali nad výdělkem.
Odpovědět

Jan Škrdla

2.7.2019 23:22 Reaguje na Jan Škrdla
Jinak pro doplnění - pokud jednotlivě vysazujete cenné dřeviny, nebo menší skupiny, nebo dosazujete do zmlazení SM, tak vám stačí individuální ochrana (např. tubus).
Odpovědět
mr

3.7.2019 15:57 Reaguje na Jan Škrdla
Jo, a k tomu tubusu na dostřel chlapa s flintou po 24 hod. denně. Jste docela velmi naivní snílek a nevíte, co dokáže způsobit v porostech zvěř.
Odpovědět

Jan Škrdla

3.7.2019 17:03 Reaguje na
Se ztrátami je potřeba počítat, pokud ale vysazené stromky necháte bez tubusů (nebo oplocení), tak se budou blížit 100%.
U nás nemáme s tubusy zásadní problém, akorát je potřeba je dobře ukotvit. A někdy více škody než zvěř nadělají neukáznění návštěvníci lesa.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

20.10.2021 21:45 Reaguje na Jan Škrdla
Máte pravdu, oplocenka nic neřeší, totiš místo smrku máme jen zas jednu dřevinu, já potřebuji mít zastopení i jiné druhy, smrk i nadále, z buku neuděláš krov ani rakev. Za další viděli jste jak zvěř trpí při nárazu do plotu z drátu a nebo jak těžce umírá ajak brečí, když jí jdete pomoci. Ona zvěř je tu doma a má právo zde být, přestaňte být sobci. Nejsem žádný magor jsem lesník i myslivec, ale zvěř mám rád a chci aby jí znali i moje děti a vnuci. Probuďte se. Les si na ochranu vydělal a co se dnes děje se smrkem, to je důsledek hospodaření LČR a státu, za všim hledej prachy....
Odpovědět
JN

Josef Novák

3.7.2019 16:55 Reaguje na Jan Škrdla
Jenže tady jde o tisíce hektarů, tedy spíše miliony hektarů, tolik tubusů asi nemáme. Chce to buď oplotit lesy nebo oplotit obory, snížit počet zvěře a ty obory obětovat. Zvěře budou pořád desítky nebo stovky tisíc, takže její vyhynutí opravdu nehrozí. Jo nepouštět do lesa myslivce, ti by ty ploty ničili.
Odpovědět

Jan Škrdla

3.7.2019 17:07 Reaguje na Josef Novák
V předchozím příspěvku jsem psal, že tubusy pro menší skupiny nebo pro pomístnou výsadbu. Obalovat každý stromek na velké holině je krajně neekonomické a dost pracné.
Odpovědět
JN

Josef Novák

3.7.2019 16:39 Reaguje na Josef Jakubů
Ale okolo Milešovky jsou listnáče v naprosté převaze, takže proč ne na Vysočině? Problém není v tom, že by ty stromy měly být oploceny, oploceny by měly být obory se zvěří, kdysi to tak bylo.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

20.10.2021 21:51 Reaguje na Josef Novák
To není pravda. Zvěř byla volná, v oborách jen vzácnější zvěř. Srnčí byla vždy volná. Jenže bylo obrovská spousta remízků a hlavně klid v lesích. Místní lidé se chovaly slušně. Mimo pytláků a i ti patřily k lesu jako hajnej. Mího strýce chtěli zastřelit, věděl o nich, ale měl flintu na rameni, jen slyšel, že ho nechají má doma čtyry děti. Přeci zvěř přežila. Problém v dnešní době je sečení, viděly jste někdy srnče když brečí s useknutými běhy? Já ano.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

1.7.2019 11:41
V ostatním s Vámi plně souhlasím, mám dlouhodobě podobný či téměř stejný názor na hospodaření v krajině.
Odpovědět

Jan Škrdla

2.7.2019 23:02
Zajímavý článek, v celku s autorem souhlasím.
Akorát mám poznámku k větě, že dřevo se nejí. Sice je to pravda, ale les nám poskytuje více než dřevo, třeba vodu, místo k odpočinku, nebo chrání půdu proti erozi.
Odpovědět
JN

Josef Novák

3.7.2019 16:36
Těm nízkým stavům prostě nevěřím. Před 30 lety jsem viděl srnce tak jednou za rok, dnes se pasou stáda srnců na každém poli, divoká prasata rozrývají parky v krajských městech, to nikdy nebylo, naopak nejsou vidět bažanti, koroptve a zajíci.
Většina větší zvěře bývala kdysi v oborách, dnes jsou všude. Mladé buky jsou dnes spíše bonsaje než stromy, zatímco v oplocených školkách jsou stejně staré stromy 10x vyšší, neříkejte, že je tak v pořádku.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

3.7.2019 19:32
Nelze souhlasit, až na jednu "drobnost". Že nejlevnější je nechat to přirozené sukcesi. Odstěhujeme se na 30 let? Zůstal totiž nevyřčen jeden předpoklad: pouze pokud se na to budeme dívat predátorsky, byznysově, tedy pouze s ohledem na jednu stranu ekonomické rovnice, na stranu čistých zisků. Ano, potom ušetřené náklady za umělou obnovu zůstanou v peněžence. Pokud si ovšem budeme zodpovědně hledět i rizik (ohřívání, vysušování, povodně, eroze, ztráta humusu ...) a škod, tedy pokud zahrneme ztráty tzv. ekosystémových služeb (obvykle platí erár), potom se nedopočítáme.
Ano, jsou lesy s dostatečným počtem už dnes plodících stromů (břízy, duby a buky aj.) na 1ha, tam lze doufat. Ale to bohužel není většina kalamitou zasaženého území. A říct, že od toho dáváme ruce pryč, je podle mne nezodpovědnost malého dítěte, které rozbilo půjčenou věc a k nápravě se nezná. Jak to slušně nazvat u dospělého člověka? Ostatně, proč se na to pan Pitek nevyfláknul? Protože je rozumný lesník a má v hlavě perspektivu 100 let. A pokoru.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.7.2019 14:04
Zase článek plný ekologistických blábolů a lží.
Tak za prvé zvěř přemnožená není. 20 - 30 kusů srnčího na 1200 hektarů, jako byl stav předepsaný odborem životního prostředí u nás v honitbě před takovými 8 roky, kdy mám poslední informace, žádné přemnožení není. A pokud můžu soudit, tak se tento stav dodržuje. Podle zimních stop je dnes stav zvěře asi poloviční až třetinový než byl za socíku.
Taky to, že se vysázený les musí chránit, jsou bláboly. Poslední oplocenku tady v lese jsem viděl tak před 40 roky. Stromky, jeghličnaté i listnaté, majitelé normálně sází, první větší vlna sázení smrků byla hned po roce 89, kdy majitelé dostali své lesy zpátky.Druhá vlna byla někde v roce 2006, kdy tady bylo první velké sucho a první kůrovcová kalamita, to už se sázely hodně listnáče. Pár hektarů, hlavně listnáčů, bylo vysázeno před asi 8 lety. Nikde žádné oplocenky, žádná ochrana proti zvěři, možná kromě nějakých nátěrů a všechno roste bez problémů.
Taky řeči o rozpadů smrkových lesů jsou blábol. Hlavní příčina kůrovcové kalamity je v tom, že lesákům bylo účinně zasahovat proti kůrovci znemožněno oním nesmyslem o konfliktu zájmů odhlasovaným, jestli se nemýlím, před cca 3 - 4 roky ve sněmovně. Lesní revíry už nemohly mít k sobě své dřevaře, kteří operativně likvidovali smrky napadené kůrovcem. Tyto kůrovcové kácení lesáci museli vysoutěžit, což se nedá stihnout dříve než za půl roku, ale spíše ještě později. Jakákoliv ochrana proti kůrovci tak byla paralyzována, za tuto dobu kůrovec dávno vylétl a ještě stihl udělat další generace. Celkově se díky tomu za ty 3 - 4 roky kůrovec stihl přemnožit tak, jak je dnes a zničil tak spousty lesů, které vůbec zničeny být nemusely. Je otázka, komu vyhovuje to, že naše smrkové lesy jsou z velké části ničeny, určitě propagandistům globálního oteplování, kteří tak mohou o to lépe strašit lidi.
Až teprve druhou příčinou v pořadí je sucho. Sucho je zejména, aspoň tady u nás v předhůří Beskyd, nejvíc ve vrcholových partiích Beskyd, což je dáno zřejmě geologickou stavbou většiny hlavních Beskydských vrchů. Smrky se dobře drží spíš v nižších polohách, do poloviny, třetiny svahů. kde je vláhy víc a hlavně na severních svazích. A to asi bude podstatné pro obnovu smrkových porostů. Bude třeba každý lesní pozemek projít, z hlediska vhodnosti půdy a vláhy a na cca třetině až dvou třetinách pozemků, kde byly dříve smrkové monokultury, bude třeba sázet něco jiného.
Na zbývajících rozlohách bude možné smrkové monokultury, jako ekonomicky nejvýhodnější les ve střední Evropě, obnovit. Za předpokladu, že ony nesmysly o konfliktu zájmů lesáků zmizí a lesáci budou opět schopni případně napadené smrky dát okamžitě pokácet a kůrovce v nich zlikvidovat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.7.2019 16:02 Reaguje na Radim Polášek
Lesník nejsem, ale v tom, co jste napsal, vidím veliký kus pravdy, hlavně co se kůrovce týká. Pokud z lesa zmizely hájenky a s nimi hajní, kdo asi prochází revír a kontroluje les? A tak to dopadne se vším, co se nechá napospas osudu.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.7.2019 16:39 Reaguje na pavel peregrin
Předpokládám, že revírník. Ale má toho tolik, co dříve 3-4 hajní, tak teď spíš les projíždí terénním automobilem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.7.2019 10:45 Reaguje na Jan Škrdla
Nu a z toho automobilu vidí..... velké...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.7.2019 21:04 Reaguje na pavel peregrin
No zrovna před pár dny byla v televizi presentována aplikace, která má umět z dronu rozeznat smrky napadené kůrovcem. Je to založeno na selektivním sledování spektra vlnových délek světla vyzařovaného tím kterým smrkem a rozšířeného i trochu mimo viditelnou oblast směrem do infra a snad i do ultrafialového záření. Neboli laicky řečeno podle barvy toho kterého smrku. Má to údajně poznat i smrky pouze jenom náchylné na napadení kůrovcem, zřejmě ty nějak oslabené. To by mělo výrazně omezit pouhé procházení a hledání napadených smrků v revíru, lesáci by mohli jít do lesa na kůrovce v podstatě najisto. (a šetřit tak svůj čas na papírování na počítači.)
Koneckonců to není žádná nová technologie, už někdy na konci socíku nebo pár let po sametu jsem viděl článek v časopise Vesmír, kde se něco podobného dělali nad satelitními snímky. Tehdy kůrovcové kalamity nebyly, ale v horách usychaly smrky vlivem emisí.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.7.2019 16:36 Reaguje na Radim Polášek
V ledasčem máte pravdu, např. v tom, že soutěžit zpracování kalamitní těžby je hovadina (to už je skoro jako vybírat, kteří hasiči pojedou k lesnímu požáru).

V mnohém s vámi budu polemizovat.
Možná vám v Beskydech les vyroste i bez oplocenky, třeba v takovém Moravském krasu, kde je velké zastoupení BK, jej taky neoplocují, ale nelze to paušalizovat na celou ČR. Třeba u nás, kde 90% extravilánu zabírá orná půda, je sázení bez mechanické ochrany zbytečná práce (snad s výjimkou OL). Ponechat bez ochrany takový DB nebo JD nebo vzácné dřeviny jako BRK nebo TR, je podle mě hazard skoro všude.
V nižších a středních polohách je opravdu příčinou č. 1 sucho. Beskydy jsou v měřítku ČR velehory, stoupající přes 1000 m. Dá se předpokládat, že mají vhodné podmínky pro růst SM.
Navíc jak jste uvedl, neplatí čím výše tím lépe, ale je potřeba se řídit vegetační stupňovitostí, která je dána klimatickými podmínkami (teplota, množství srážek, aj.), viz. ty severní svahy.
Jinak nejsem zastánce monokultur, pokud se jedná o stanoviště vhodné pro SM, stejně bych tam rád viděl nějaký podíl melioračních dřevin (plnící výchovnou funkci pro SM a zlepšující půdní podmínky).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.7.2019 21:22 Reaguje na Jan Škrdla
Nejedná se o Beskydy, ale severní podhůří Beskyd - Štramberská pahorkatina. Polí je tady tak od 50 do 80 %. Ty zkratky, co používáte, neznám, co se týká sazenic, sázených automaticky bez oplocenek, u nás se jedná o smrk a potom z listnáčů o dub a buk. Ale fakt je, že jsem se na ty listnáče nijak podrobně nedíval, mohou tam být i jiné listnaté druhy.
Beskydy nemají vhodné podmínky pro růst smrku, protože jsou to z velké části rozpukané hromady nesoudržného pískovce a jílovce. Většina hor centrálních Beskyd od poloviny, třetiny výšky nahoru nemá žádnou spodní vodu dosažitelnou dřevinami, protože ta voda mizí do nitra hory puklinami a rozsedlinami v jejich masívech. K dispozici pro stromy zůstává jen voda nasátá do půdy a ta se po delším období bez deště snadno vyčerpá. Ty prameny potom vyvěrají obvykle až v cca spodní třetině hor a teprve tam je dostatek vláhy pro smrk. V horních partiích Beskyd je na smrk příliš sucho.
Odpovědět

Jan Škrdla

7.7.2019 10:28 Reaguje na Radim Polášek
Vzhledem k tomu, že má SM mělký a plošný (talířový) kořenový systém, tak by mu mělké půdy neměly vadit. Na spodní vodu si většinou ani nesáhne, využívá to, co naprší. Co tedy potřebuje k zdárnému růstu, je nízká teplota, vysoké srážky a vysoká vlhkost (to by mělo být na S a návětrných svazích splněno).

Trochu mě překvapuje ten dub (DB) sázený bez oplocenky (možná bych to chtěl i vidět).
Jinak BRK je jeřáb břek a TR je třešeň, dřeviny, které dost chutnají zvěři.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

10.7.2019 01:19 Reaguje na Radim Polášek
Je potřeba si uvědomit, že ten článek je o Českém středohoří. To je suchá oblast ve srážkovém stínu Krušných hor, kde vysazování smrku bylo nesmyslné vždy. Co platí tam, rozhodně nelze paušalizovat na celé území ČR.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

20.10.2021 22:02 Reaguje na Radim Polášek
Souhlasím, jen bych dodal, největší škůdce, který způsobil kalamitu je LČR, PRVNÍ KALAMITY 2006, OPAVSKO. Výběrové řízení a pak zdělávání jen soší a né kůrovcem napadených stromů, nechali je prostě vylítnout, kšeft i pro firmy.
Mám po kalmitě, okolo našich lesů, začali LČR zpracovávat napadené dřevo až, když zde byli tisícce kubíků a brouk i u nás. Sázím dál smrk, pod jeho ochranou zmlazení modřín, dub, buk , ale i bříza a další dřeviny. Pravda je do návětrné strany dávám douglasku, dub a modřín nalítá. To jsem viděl kdysi, po kalamitách v r.2008, zůstala stát douglaska, dub a modřín. Buk nevydržel.
Odpovědět
Sl

Slovan

6.7.2019 11:21
Že končí doba smrková ví každý, kdo se v lese pohybuje. Smrk prostě usychá a pokud se budeme chtít do budoucna vyhnout velkému úhynu lesů, je třeba sázet smrk v úplně jiném, menším, množství. Pohybuji se hlavně v Lužických horách. Pokud se půjde člověk podívat třeba na Malý Buk, uvidí ten rozdíl krásně - zatímco zezačátku je mladý smrkový les, kde je mnoho uschnutých stromů, tak kousek víš začíná krásný bukový les, kde by člověk ani nepoznal, že nějaké sucho je - žádný uschlý strom, buk je prostě mnohem odolnější stejně jako dub, bříza, javor, lípa a jiné.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

20.10.2021 22:07 Reaguje na Slovan
Byl jste tu v zimě, smutný les, ale smíšený, kde je smrk, jedle a opadavé dřeviny, to je nádhera a klid. Viděl jsem krásné a staré buky vyvrácené v Železných horách. Neříkejte stále sucho, není to pravd, bylo zde větší, když vynechám za Marie Terezie, př. 1947, u nás nebyla voda ani ve studních a les rostl, nebyli zde LČR, nebyli meliorace a velké lány udusaných polí, kde se voda nevsákne a odteče.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist