Smrkové lesy čeká totální kolaps. Nejlevnější a asi jediná možná bude přirozená obnova lesů, říká Daniel Pitek
1.7.2019 01:21 | Černčice
(Ekolist.cz)
Daniel Pitek žije v oblasti, kde vyrostl a kde – jak říká – zná každý kopec a tůň. Původním povoláním hajný se v devadesátých letech se vrátil z Německa do České republiky a v rodném kraji zakoupil opuštěné pozemky a polnosti. A začal na nich hospodařit. Z polí, která zarůstala šípky a bodláky, udělal sady a pastviny.
Jako zemědělec kombinuje rostlinnou i živočišnou výrobu. Drtivá většina jeho ploch jsou trvalé travní porosty – louky, pastviny a sady. Plus 15 hektarů orné půdy. Má čtyři koně, 100 krav a zhruba 600 ovcí. Je aktivní v Asociaci soukromého zemědělství ČR, kde má na starosti program Pestrá krajina.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej
Kde to jsme?
Tady vidíte, jak má na tomhle místě správný les vypadat. Tenhle kousek lesa je můj. Několik let je sucho a mění se klima, ale tady vidíte, že tenhle les je krásně stabilní. Netrpí nedostatkem vody. Jasně, když bylo loni velké sucho, tak stromy shodily listí dřív, než měly. Ale to je přirozené a přežijí to. Prostě tom konkrétním náročném roce omezí růst, ale nedochází k rozpadu porostů, jako je tomu u čistě smrkových lesů."Tady vidíte, jak má na tomhle místě správný les vypadat. Tenhle kousek lesa je můj. Několik let je sucho a mění se klima, ale tady vidíte, že tenhle les je krásně stabilní," říká Daniel Pitek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Příkladem výběrného způsobu hospodaření je demonstrační objekt Lesů ČR Klokočná.
Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Lýkožrout lesklý nikdy nebýval kalamitní škůdce. Vlivem posunu teplot a sucha se jím ale stal. Proto jsou dnes ohrožené i úplně mladé porosty.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Holiny po kalamitních těžbách dřeva v Jeseníkách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Společnost přátel Jeseníků, z.s.
Pionýrské dřeviny, jako bříza a jeřáb, nádherně zachránily lesní prostředí. Dnes jsou to porosty staré 35 let, ve fázi mladých kmenovin. Pod nimi se už nádherně zmlazují hlavní dlouhověké dřeviny jako je buk, který sem stanovištně patří.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Odrůstající přirozená obnova.
Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Krajina Českého Středohoří, domov Daniela Pitka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
V lesnictví jsme teď v bodě zlomu. A stejný bod zlomu přijde i v zemědělství, jenže může mít mnohem horší důsledky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Holina s dřevěným oplocením připravená k výsadbě.
Foto | Robin Ambrož / VÚLHM
"Hospodařit jenom ve smrku je riskantní. Není to stabilní. Sice to má ekonomické výnosy, ale z dlouhodobého hlediska je to průšvih," říká Daniel Pitek. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Pospíšil / Ochrana přírody
Zemědělská krajina kolem Miešovky.
Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Přečtěte si také |
Jak se žije zemědělci, který se o krajinu stará? Rozhovor s Danielem Pitkemreklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodních
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolky
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
JJ
Josef Jakubů
1.7.2019 11:38A já: „Kdybys sázel smrk ze 40 % a na zbylých 60 % by byly ostatní dřeviny, tak dneska by ti chalkograf sice sežral smrk... Listnáče by zlikvidovali srnci, takže by si Váš kamarád moc nepomohl. Leda, že by si celý ten les oplotil a pořídil hlídače. Taky mám kamaráda na Vysočině, který má les.
Odpovědět
MK
Maroš KIčkar
1.7.2019 11:58 Reaguje na Josef JakubůDobre teda, a čo by ste robili Vy so svojim lesom resp. máte les? Neberte to v zlom, neútočím, len sa pýtam. Máte iné skúsenosti? Máte lepšie výsledky? Darí sa Vám s Vaším lesom lepšie ako hospodárom v okolí? Máte plán? Ak áno, vyzdieľajte ho a pomôžte ostatným. Bohužiaľ, negatívne postoje k akejkoľvek progresívnej zmene nikomu nepomôžu. Chce to celospoločenskú debatu, osvetu, apel. Všetci vieme, že možnou cestou je biodiverzita, no ako to spraviť tak, aby to bolo efektívne, šetrné, ekologické a profitabilné? To je otázka. Mali by sme sa spojiť a pracovať na tom. Všetci spoločne. Inak naším deťom nenecháme nič z toho, čo sme poznali, keď sme boli mladí.
Odpovědět
JJ
Josef Jakubů
1.7.2019 12:55 Reaguje na Maroš KIčkarNevím, zda jsem se vyjádřil dost jasně. První část jsou zkopírovaná slova pana Pitka, má odpvěď začíná: "Listnáče by zlikvidovali srnci.." Mám kamaráda na Vysočině, který má cca 5 ha lesa, který částečně obnovoval. Kvůli silnému přemnožení srnců byl nucen sázet jen smrky, i tak dělal oplocenky a nátěry, jinak i u smrků by srnci okousali vrcholové pupeny. Co bych dělal já ? Stabilní les je prales, co je slabé uhyne, silné přečká a daří se mu. Mám kousek pralesa. Nejsem lesník, kdybych byl, určitě bych věděl, jak se starat o hospodářský les. Pro začátek je třeba snížit na minimum stavy spárkaté zvěře. V celé republice a to co nejrychleji. Tohle má zpoždění nejméně 30 let.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
1.7.2019 13:24 Reaguje na Josef JakubůCo se týče stavů zvěře, jsou cca na 10% procentech úživnosti prostředí. Stavy minimální jsou cca na hranici vyhynutí a stavy normované cca 2-3x vyšší. To je z pohledu přírody. Z pohledu ekologistické ekonomie je nejlepší nulový stav. Zvěř vyvraždit, ostatní vychemizovat.
Odpovědět
JJ
Josef Jakubů
1.7.2019 14:19 Reaguje na Michal UkropecMám návrh. Udělejte si na spárkatou obory a tam se nebudete muset ohlížet napravo ani nalevo. Taky jsem svého času choval kozy. Na noc do chlívka, přes den na řetízku.
Odpovědět
vw
vlad wolf
1.7.2019 17:51 Reaguje na Michal UkropecJe třeba nezapomenout na sádrový lišky na každý mezi, jelikož když zavřeme srnčí na noc do chlívka, tak co budou myslivci vraždit???
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
2.7.2019 22:21 Reaguje na vlad wolfPes je zakopán jinde. Smrk vyžaduje u nás výšku cca 1000 m a srážky cca 1000 mm. Po malé době ledové, se klima ve světě vrací do dlouhodobého průměru. Takže se bude ještě hodně a dlouho oteplovat. Z toho musí vycházet strategie lesního hospodaření, a ne z toho, co si přejí spotřebitelé a výrobci. Toto by mělo platit zejména pro státní lesy. Ne generace zisku. Neomarxistickým ( komunisticko-fašistickým) hledáním rasových, třídních a ideových nepřátel přírodu neochráníme.
Odpovědět
JJ
Josef Jakubů
4.7.2019 12:51 Reaguje na Michal UkropecMyslivci zastupují v kulturní krajině roli velkých predátorů, jejich důležitost nezpochybňuji. Ovšem, teď, v čase katastrofy, musí jít jejich zájmy, byť pro mě pochopitelné, stranou. Až tu budou zdravé lesy, můžeme diskutovat, kolik že můžou uživit a snést spárkaté. Se současnými stavy této zvěře se lesy neozdraví. Já žiji v krajině spíše zemědělské a srncí mě sice občas odřou kmínek mladé švestky, ale to jim nezazlívám, je to má chyba. Tady můžou být v plném počtu. Z lesů ovšem musejí na nějakou dobu zmizet.
Odpovědět
ČM
Čech M.
3.7.2019 00:37 Reaguje na Michal UkropecNesmysl. Úživnost je třeba počítat v zimních měsících a jestli věříte tomu ,že by se tady přes zimu uživilo o 90% víc zvěře, tak napište čím. Že by řepkou?
Ani současný stav zvěře by, bez mohutného přikrmování myslivci, nepřežil v takových počtech.
Ono by stačilo ten stav snížit i jen na určitou dobu , třeba 10-15 let. Bez toho ty ohromné kalamitní plochy nikdo nezalesní, nebo zase jen smrkem.
Odpovědět
Ani současný stav zvěře by, bez mohutného přikrmování myslivci, nepřežil v takových počtech.
Ono by stačilo ten stav snížit i jen na určitou dobu , třeba 10-15 let. Bez toho ty ohromné kalamitní plochy nikdo nezalesní, nebo zase jen smrkem.
JN
Josef Novák
3.7.2019 16:49 Reaguje na Čech M.Máte pravdu, je to nesmysl.
Stačí si zadat "Přemnožení spárkaté zvěře" a najdete spoustu článků na toto téma. Typy článků se ale zásadně liší podle toho, kdo je píše. Když je napíše kdokoli, mimo myslivců a je celkem jedno, o koho se jedná, vždy píše, že přemnožení existuje a že to lesům nesmírně škodí, když to napíše myslivec, je vše v pořádku. Problém ale je, že si různí starostové a jiní zastupitelé rádi prásknou a tak není síla, která by je přetlačila.
Odpovědět
Stačí si zadat "Přemnožení spárkaté zvěře" a najdete spoustu článků na toto téma. Typy článků se ale zásadně liší podle toho, kdo je píše. Když je napíše kdokoli, mimo myslivců a je celkem jedno, o koho se jedná, vždy píše, že přemnožení existuje a že to lesům nesmírně škodí, když to napíše myslivec, je vše v pořádku. Problém ale je, že si různí starostové a jiní zastupitelé rádi prásknou a tak není síla, která by je přetlačila.
MK
Maroš KIčkar
1.7.2019 14:07 Reaguje na Josef JakubůRozumiem, čiastočne súhlasím, problém vidím v tom , že lesný hospodár je limitovaný zákonom, vyhláškami, ktoré mu zakazujú používať zdravý sedliacky rozum. Holoruby (holoseče), monokultúry, nulová biodiverzita, klimatické zmeny, pôdna erózia, výnosnosť a prachy vždy na prvom mieste. Nechcem byť zlým prorokom, ale toto je smrteľný „megakoktail“. Ak niekto radikálne nezasiahne, máme veľký problém. Čo je smutné, ak by aj na koniec zdravý rozum zvíťazil, zmeny sa prejavia o 60-80 rokov. Mám z toho úzkosť.
Odpovědět
JJ
Josef Jakubů
1.7.2019 14:56 Reaguje na Maroš KIčkarTo co tu teď nastalo, myslím tu katastrofu, biologové předpovídali před více než 20 lety. Odpovědní zákonodárci a jim blízcí jejich varování nebrali vážně. Teď se snad situace změní, když to máme hezky pěkně před očima a nevěřící Tomášové si můžou i sáhnout. Přílišné úzkost je zbytečná, lesy tu byly před námi a budou i po nás. Akorát, že už to nebudou smrkové plantáže. Les člověka nepotřebuje, člověk se ho snažil znásilnit a bude s tím muset přestat.
Odpovědět
JN
Josef Novák
3.7.2019 16:50 Reaguje na Josef JakubůOni to předpokládali už mnohem dříve, před 50 lety jsme se tom učili ve škole, ale politici jsou často vášniví lovci za každého režimu a podle toho to nyní vypadá.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
20.10.2021 21:38 Reaguje na Josef JakubůPěkný kec. Jeden profesor lesník, kdysi napsal "zvěř má zlaté zuby", asi to někoho mate, ale právě proto, že zvěř okusuje pupeny je stromek nucen udělat kořen a to je základ onoho stromu, dobrý kořen, lepší růst, pevnější strom. Jděte a dívejte se a potichu. Když jsem začínal u lesů, sázel jsem stromky sazečem, pak jsem začal dělat hajnýho a po revoluci jsem musel odejít, byli zde lepšolidi, býv. komunisti z kanclu. Jenže jsem dělal u akciové společnosti, naštěstí na svém bývalém úseku. Takže jsem mohl chvíli hospodařit. Ještě hodně jsem mohl podrostním způsobem i kdž chtěli klasickou holynu a když viděli, že to vypadá dobře podrost zůstal a vedle byl onen porost sázen strojem, rozdíl mezi oběma asi deset let, musí se vzít v potaz, že když jsem tu byl ještě já jsem tento porost prosvětlil a stromky tu již byli. Dostal jsem se sem asi po dalších deseti letech a došel jsem se podívat na tyto porosty, onen zmlazený to byla nádhera, dokonce předhonil i ten sázený strojem, šel jsem a vzal za stromek zmlazený, ani se nehnul, pevný zdravý strom. Šel jsem vedle do strojového sázení, vzal jsem za stromek a vyvrátil ho, o ten jsme pečovali a tak to je. Další, sázené buky, po otevření oplocenky nic moc, vedle léta skousané buky, stály několik let u země, udělaly takové koště, odkácel se mateřský porost a do dvou let jsme ho nepoznaly. Ten vysázený má spoždění min. deset let. Největší škody dělá zvěř kde je rušena, beru podle sebe, jsem ve stresu a vyčistil bych lednici, třeba. Víte je potřeba se jen dívat a co nejméně rušit. LČR by vše vybili tím by ušetřili a přesto právě v jejich pronajatých honitbách se nejvíc namnožila černá a sika, jen proto, že pronajímají draho. To taky nikdo nevidí.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
2.7.2019 23:05 Reaguje na Josef JakubůOplocenka je nutnost, pokud sázíte dřevinu, která nemá v okolních porostech větší zastoupení a chutná zvěři. Jinak co dodat - majitelé chtěli ušetřit na obnově a ochraně lesa a teď splakali nad výdělkem.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
2.7.2019 23:22 Reaguje na Jan ŠkrdlaJinak pro doplnění - pokud jednotlivě vysazujete cenné dřeviny, nebo menší skupiny, nebo dosazujete do zmlazení SM, tak vám stačí individuální ochrana (např. tubus).
Odpovědět
mr
3.7.2019 15:57 Reaguje na Jan Škrdla
Jo, a k tomu tubusu na dostřel chlapa s flintou po 24 hod. denně. Jste docela velmi naivní snílek a nevíte, co dokáže způsobit v porostech zvěř.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
3.7.2019 17:03 Reaguje naSe ztrátami je potřeba počítat, pokud ale vysazené stromky necháte bez tubusů (nebo oplocení), tak se budou blížit 100%.
U nás nemáme s tubusy zásadní problém, akorát je potřeba je dobře ukotvit. A někdy více škody než zvěř nadělají neukáznění návštěvníci lesa.
Odpovědět
U nás nemáme s tubusy zásadní problém, akorát je potřeba je dobře ukotvit. A někdy více škody než zvěř nadělají neukáznění návštěvníci lesa.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
20.10.2021 21:45 Reaguje na Jan ŠkrdlaMáte pravdu, oplocenka nic neřeší, totiš místo smrku máme jen zas jednu dřevinu, já potřebuji mít zastopení i jiné druhy, smrk i nadále, z buku neuděláš krov ani rakev. Za další viděli jste jak zvěř trpí při nárazu do plotu z drátu a nebo jak těžce umírá ajak brečí, když jí jdete pomoci. Ona zvěř je tu doma a má právo zde být, přestaňte být sobci. Nejsem žádný magor jsem lesník i myslivec, ale zvěř mám rád a chci aby jí znali i moje děti a vnuci. Probuďte se. Les si na ochranu vydělal a co se dnes děje se smrkem, to je důsledek hospodaření LČR a státu, za všim hledej prachy....
Odpovědět
JN
Josef Novák
3.7.2019 16:55 Reaguje na Jan ŠkrdlaJenže tady jde o tisíce hektarů, tedy spíše miliony hektarů, tolik tubusů asi nemáme. Chce to buď oplotit lesy nebo oplotit obory, snížit počet zvěře a ty obory obětovat. Zvěře budou pořád desítky nebo stovky tisíc, takže její vyhynutí opravdu nehrozí. Jo nepouštět do lesa myslivce, ti by ty ploty ničili.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
3.7.2019 17:07 Reaguje na Josef NovákV předchozím příspěvku jsem psal, že tubusy pro menší skupiny nebo pro pomístnou výsadbu. Obalovat každý stromek na velké holině je krajně neekonomické a dost pracné.
Odpovědět
JN
Josef Novák
3.7.2019 16:39 Reaguje na Josef JakubůAle okolo Milešovky jsou listnáče v naprosté převaze, takže proč ne na Vysočině? Problém není v tom, že by ty stromy měly být oploceny, oploceny by měly být obory se zvěří, kdysi to tak bylo.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
20.10.2021 21:51 Reaguje na Josef NovákTo není pravda. Zvěř byla volná, v oborách jen vzácnější zvěř. Srnčí byla vždy volná. Jenže bylo obrovská spousta remízků a hlavně klid v lesích. Místní lidé se chovaly slušně. Mimo pytláků a i ti patřily k lesu jako hajnej. Mího strýce chtěli zastřelit, věděl o nich, ale měl flintu na rameni, jen slyšel, že ho nechají má doma čtyry děti. Přeci zvěř přežila. Problém v dnešní době je sečení, viděly jste někdy srnče když brečí s useknutými běhy? Já ano.
Odpovědět
JJ
Josef Jakubů
1.7.2019 11:41V ostatním s Vámi plně souhlasím, mám dlouhodobě podobný či téměř stejný názor na hospodaření v krajině.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
2.7.2019 23:02Zajímavý článek, v celku s autorem souhlasím.
Akorát mám poznámku k větě, že dřevo se nejí. Sice je to pravda, ale les nám poskytuje více než dřevo, třeba vodu, místo k odpočinku, nebo chrání půdu proti erozi.
Odpovědět
Akorát mám poznámku k větě, že dřevo se nejí. Sice je to pravda, ale les nám poskytuje více než dřevo, třeba vodu, místo k odpočinku, nebo chrání půdu proti erozi.
JN
Josef Novák
3.7.2019 16:36Těm nízkým stavům prostě nevěřím. Před 30 lety jsem viděl srnce tak jednou za rok, dnes se pasou stáda srnců na každém poli, divoká prasata rozrývají parky v krajských městech, to nikdy nebylo, naopak nejsou vidět bažanti, koroptve a zajíci.
Většina větší zvěře bývala kdysi v oborách, dnes jsou všude. Mladé buky jsou dnes spíše bonsaje než stromy, zatímco v oplocených školkách jsou stejně staré stromy 10x vyšší, neříkejte, že je tak v pořádku.
Odpovědět
Většina větší zvěře bývala kdysi v oborách, dnes jsou všude. Mladé buky jsou dnes spíše bonsaje než stromy, zatímco v oplocených školkách jsou stejně staré stromy 10x vyšší, neříkejte, že je tak v pořádku.
DF
Daniel Fiala
3.7.2019 19:32Nelze souhlasit, až na jednu "drobnost". Že nejlevnější je nechat to přirozené sukcesi. Odstěhujeme se na 30 let? Zůstal totiž nevyřčen jeden předpoklad: pouze pokud se na to budeme dívat predátorsky, byznysově, tedy pouze s ohledem na jednu stranu ekonomické rovnice, na stranu čistých zisků. Ano, potom ušetřené náklady za umělou obnovu zůstanou v peněžence. Pokud si ovšem budeme zodpovědně hledět i rizik (ohřívání, vysušování, povodně, eroze, ztráta humusu ...) a škod, tedy pokud zahrneme ztráty tzv. ekosystémových služeb (obvykle platí erár), potom se nedopočítáme.
Ano, jsou lesy s dostatečným počtem už dnes plodících stromů (břízy, duby a buky aj.) na 1ha, tam lze doufat. Ale to bohužel není většina kalamitou zasaženého území. A říct, že od toho dáváme ruce pryč, je podle mne nezodpovědnost malého dítěte, které rozbilo půjčenou věc a k nápravě se nezná. Jak to slušně nazvat u dospělého člověka? Ostatně, proč se na to pan Pitek nevyfláknul? Protože je rozumný lesník a má v hlavě perspektivu 100 let. A pokoru.
Odpovědět
Ano, jsou lesy s dostatečným počtem už dnes plodících stromů (břízy, duby a buky aj.) na 1ha, tam lze doufat. Ale to bohužel není většina kalamitou zasaženého území. A říct, že od toho dáváme ruce pryč, je podle mne nezodpovědnost malého dítěte, které rozbilo půjčenou věc a k nápravě se nezná. Jak to slušně nazvat u dospělého člověka? Ostatně, proč se na to pan Pitek nevyfláknul? Protože je rozumný lesník a má v hlavě perspektivu 100 let. A pokoru.
RP
Radim Polášek
5.7.2019 14:04Zase článek plný ekologistických blábolů a lží.
Tak za prvé zvěř přemnožená není. 20 - 30 kusů srnčího na 1200 hektarů, jako byl stav předepsaný odborem životního prostředí u nás v honitbě před takovými 8 roky, kdy mám poslední informace, žádné přemnožení není. A pokud můžu soudit, tak se tento stav dodržuje. Podle zimních stop je dnes stav zvěře asi poloviční až třetinový než byl za socíku.
Taky to, že se vysázený les musí chránit, jsou bláboly. Poslední oplocenku tady v lese jsem viděl tak před 40 roky. Stromky, jeghličnaté i listnaté, majitelé normálně sází, první větší vlna sázení smrků byla hned po roce 89, kdy majitelé dostali své lesy zpátky.Druhá vlna byla někde v roce 2006, kdy tady bylo první velké sucho a první kůrovcová kalamita, to už se sázely hodně listnáče. Pár hektarů, hlavně listnáčů, bylo vysázeno před asi 8 lety. Nikde žádné oplocenky, žádná ochrana proti zvěři, možná kromě nějakých nátěrů a všechno roste bez problémů.
Taky řeči o rozpadů smrkových lesů jsou blábol. Hlavní příčina kůrovcové kalamity je v tom, že lesákům bylo účinně zasahovat proti kůrovci znemožněno oním nesmyslem o konfliktu zájmů odhlasovaným, jestli se nemýlím, před cca 3 - 4 roky ve sněmovně. Lesní revíry už nemohly mít k sobě své dřevaře, kteří operativně likvidovali smrky napadené kůrovcem. Tyto kůrovcové kácení lesáci museli vysoutěžit, což se nedá stihnout dříve než za půl roku, ale spíše ještě později. Jakákoliv ochrana proti kůrovci tak byla paralyzována, za tuto dobu kůrovec dávno vylétl a ještě stihl udělat další generace. Celkově se díky tomu za ty 3 - 4 roky kůrovec stihl přemnožit tak, jak je dnes a zničil tak spousty lesů, které vůbec zničeny být nemusely. Je otázka, komu vyhovuje to, že naše smrkové lesy jsou z velké části ničeny, určitě propagandistům globálního oteplování, kteří tak mohou o to lépe strašit lidi.
Až teprve druhou příčinou v pořadí je sucho. Sucho je zejména, aspoň tady u nás v předhůří Beskyd, nejvíc ve vrcholových partiích Beskyd, což je dáno zřejmě geologickou stavbou většiny hlavních Beskydských vrchů. Smrky se dobře drží spíš v nižších polohách, do poloviny, třetiny svahů. kde je vláhy víc a hlavně na severních svazích. A to asi bude podstatné pro obnovu smrkových porostů. Bude třeba každý lesní pozemek projít, z hlediska vhodnosti půdy a vláhy a na cca třetině až dvou třetinách pozemků, kde byly dříve smrkové monokultury, bude třeba sázet něco jiného.
Na zbývajících rozlohách bude možné smrkové monokultury, jako ekonomicky nejvýhodnější les ve střední Evropě, obnovit. Za předpokladu, že ony nesmysly o konfliktu zájmů lesáků zmizí a lesáci budou opět schopni případně napadené smrky dát okamžitě pokácet a kůrovce v nich zlikvidovat.
Odpovědět
Tak za prvé zvěř přemnožená není. 20 - 30 kusů srnčího na 1200 hektarů, jako byl stav předepsaný odborem životního prostředí u nás v honitbě před takovými 8 roky, kdy mám poslední informace, žádné přemnožení není. A pokud můžu soudit, tak se tento stav dodržuje. Podle zimních stop je dnes stav zvěře asi poloviční až třetinový než byl za socíku.
Taky to, že se vysázený les musí chránit, jsou bláboly. Poslední oplocenku tady v lese jsem viděl tak před 40 roky. Stromky, jeghličnaté i listnaté, majitelé normálně sází, první větší vlna sázení smrků byla hned po roce 89, kdy majitelé dostali své lesy zpátky.Druhá vlna byla někde v roce 2006, kdy tady bylo první velké sucho a první kůrovcová kalamita, to už se sázely hodně listnáče. Pár hektarů, hlavně listnáčů, bylo vysázeno před asi 8 lety. Nikde žádné oplocenky, žádná ochrana proti zvěři, možná kromě nějakých nátěrů a všechno roste bez problémů.
Taky řeči o rozpadů smrkových lesů jsou blábol. Hlavní příčina kůrovcové kalamity je v tom, že lesákům bylo účinně zasahovat proti kůrovci znemožněno oním nesmyslem o konfliktu zájmů odhlasovaným, jestli se nemýlím, před cca 3 - 4 roky ve sněmovně. Lesní revíry už nemohly mít k sobě své dřevaře, kteří operativně likvidovali smrky napadené kůrovcem. Tyto kůrovcové kácení lesáci museli vysoutěžit, což se nedá stihnout dříve než za půl roku, ale spíše ještě později. Jakákoliv ochrana proti kůrovci tak byla paralyzována, za tuto dobu kůrovec dávno vylétl a ještě stihl udělat další generace. Celkově se díky tomu za ty 3 - 4 roky kůrovec stihl přemnožit tak, jak je dnes a zničil tak spousty lesů, které vůbec zničeny být nemusely. Je otázka, komu vyhovuje to, že naše smrkové lesy jsou z velké části ničeny, určitě propagandistům globálního oteplování, kteří tak mohou o to lépe strašit lidi.
Až teprve druhou příčinou v pořadí je sucho. Sucho je zejména, aspoň tady u nás v předhůří Beskyd, nejvíc ve vrcholových partiích Beskyd, což je dáno zřejmě geologickou stavbou většiny hlavních Beskydských vrchů. Smrky se dobře drží spíš v nižších polohách, do poloviny, třetiny svahů. kde je vláhy víc a hlavně na severních svazích. A to asi bude podstatné pro obnovu smrkových porostů. Bude třeba každý lesní pozemek projít, z hlediska vhodnosti půdy a vláhy a na cca třetině až dvou třetinách pozemků, kde byly dříve smrkové monokultury, bude třeba sázet něco jiného.
Na zbývajících rozlohách bude možné smrkové monokultury, jako ekonomicky nejvýhodnější les ve střední Evropě, obnovit. Za předpokladu, že ony nesmysly o konfliktu zájmů lesáků zmizí a lesáci budou opět schopni případně napadené smrky dát okamžitě pokácet a kůrovce v nich zlikvidovat.
pp
pavel peregrin
5.7.2019 16:02 Reaguje na Radim PolášekLesník nejsem, ale v tom, co jste napsal, vidím veliký kus pravdy, hlavně co se kůrovce týká. Pokud z lesa zmizely hájenky a s nimi hajní, kdo asi prochází revír a kontroluje les? A tak to dopadne se vším, co se nechá napospas osudu.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
5.7.2019 16:39 Reaguje na pavel peregrinPředpokládám, že revírník. Ale má toho tolik, co dříve 3-4 hajní, tak teď spíš les projíždí terénním automobilem.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.7.2019 10:45 Reaguje na Jan ŠkrdlaNu a z toho automobilu vidí..... velké...
Odpovědět
RP
Radim Polášek
6.7.2019 21:04 Reaguje na pavel peregrinNo zrovna před pár dny byla v televizi presentována aplikace, která má umět z dronu rozeznat smrky napadené kůrovcem. Je to založeno na selektivním sledování spektra vlnových délek světla vyzařovaného tím kterým smrkem a rozšířeného i trochu mimo viditelnou oblast směrem do infra a snad i do ultrafialového záření. Neboli laicky řečeno podle barvy toho kterého smrku. Má to údajně poznat i smrky pouze jenom náchylné na napadení kůrovcem, zřejmě ty nějak oslabené. To by mělo výrazně omezit pouhé procházení a hledání napadených smrků v revíru, lesáci by mohli jít do lesa na kůrovce v podstatě najisto. (a šetřit tak svůj čas na papírování na počítači.)
Koneckonců to není žádná nová technologie, už někdy na konci socíku nebo pár let po sametu jsem viděl článek v časopise Vesmír, kde se něco podobného dělali nad satelitními snímky. Tehdy kůrovcové kalamity nebyly, ale v horách usychaly smrky vlivem emisí.
Odpovědět
Koneckonců to není žádná nová technologie, už někdy na konci socíku nebo pár let po sametu jsem viděl článek v časopise Vesmír, kde se něco podobného dělali nad satelitními snímky. Tehdy kůrovcové kalamity nebyly, ale v horách usychaly smrky vlivem emisí.
JŠ
Jan Škrdla
5.7.2019 16:36 Reaguje na Radim PolášekV ledasčem máte pravdu, např. v tom, že soutěžit zpracování kalamitní těžby je hovadina (to už je skoro jako vybírat, kteří hasiči pojedou k lesnímu požáru).
V mnohém s vámi budu polemizovat.
Možná vám v Beskydech les vyroste i bez oplocenky, třeba v takovém Moravském krasu, kde je velké zastoupení BK, jej taky neoplocují, ale nelze to paušalizovat na celou ČR. Třeba u nás, kde 90% extravilánu zabírá orná půda, je sázení bez mechanické ochrany zbytečná práce (snad s výjimkou OL). Ponechat bez ochrany takový DB nebo JD nebo vzácné dřeviny jako BRK nebo TR, je podle mě hazard skoro všude.
V nižších a středních polohách je opravdu příčinou č. 1 sucho. Beskydy jsou v měřítku ČR velehory, stoupající přes 1000 m. Dá se předpokládat, že mají vhodné podmínky pro růst SM.
Navíc jak jste uvedl, neplatí čím výše tím lépe, ale je potřeba se řídit vegetační stupňovitostí, která je dána klimatickými podmínkami (teplota, množství srážek, aj.), viz. ty severní svahy.
Jinak nejsem zastánce monokultur, pokud se jedná o stanoviště vhodné pro SM, stejně bych tam rád viděl nějaký podíl melioračních dřevin (plnící výchovnou funkci pro SM a zlepšující půdní podmínky).
Odpovědět
V mnohém s vámi budu polemizovat.
Možná vám v Beskydech les vyroste i bez oplocenky, třeba v takovém Moravském krasu, kde je velké zastoupení BK, jej taky neoplocují, ale nelze to paušalizovat na celou ČR. Třeba u nás, kde 90% extravilánu zabírá orná půda, je sázení bez mechanické ochrany zbytečná práce (snad s výjimkou OL). Ponechat bez ochrany takový DB nebo JD nebo vzácné dřeviny jako BRK nebo TR, je podle mě hazard skoro všude.
V nižších a středních polohách je opravdu příčinou č. 1 sucho. Beskydy jsou v měřítku ČR velehory, stoupající přes 1000 m. Dá se předpokládat, že mají vhodné podmínky pro růst SM.
Navíc jak jste uvedl, neplatí čím výše tím lépe, ale je potřeba se řídit vegetační stupňovitostí, která je dána klimatickými podmínkami (teplota, množství srážek, aj.), viz. ty severní svahy.
Jinak nejsem zastánce monokultur, pokud se jedná o stanoviště vhodné pro SM, stejně bych tam rád viděl nějaký podíl melioračních dřevin (plnící výchovnou funkci pro SM a zlepšující půdní podmínky).
RP
Radim Polášek
6.7.2019 21:22 Reaguje na Jan ŠkrdlaNejedná se o Beskydy, ale severní podhůří Beskyd - Štramberská pahorkatina. Polí je tady tak od 50 do 80 %. Ty zkratky, co používáte, neznám, co se týká sazenic, sázených automaticky bez oplocenek, u nás se jedná o smrk a potom z listnáčů o dub a buk. Ale fakt je, že jsem se na ty listnáče nijak podrobně nedíval, mohou tam být i jiné listnaté druhy.
Beskydy nemají vhodné podmínky pro růst smrku, protože jsou to z velké části rozpukané hromady nesoudržného pískovce a jílovce. Většina hor centrálních Beskyd od poloviny, třetiny výšky nahoru nemá žádnou spodní vodu dosažitelnou dřevinami, protože ta voda mizí do nitra hory puklinami a rozsedlinami v jejich masívech. K dispozici pro stromy zůstává jen voda nasátá do půdy a ta se po delším období bez deště snadno vyčerpá. Ty prameny potom vyvěrají obvykle až v cca spodní třetině hor a teprve tam je dostatek vláhy pro smrk. V horních partiích Beskyd je na smrk příliš sucho.
Odpovědět
Beskydy nemají vhodné podmínky pro růst smrku, protože jsou to z velké části rozpukané hromady nesoudržného pískovce a jílovce. Většina hor centrálních Beskyd od poloviny, třetiny výšky nahoru nemá žádnou spodní vodu dosažitelnou dřevinami, protože ta voda mizí do nitra hory puklinami a rozsedlinami v jejich masívech. K dispozici pro stromy zůstává jen voda nasátá do půdy a ta se po delším období bez deště snadno vyčerpá. Ty prameny potom vyvěrají obvykle až v cca spodní třetině hor a teprve tam je dostatek vláhy pro smrk. V horních partiích Beskyd je na smrk příliš sucho.
JŠ
Jan Škrdla
7.7.2019 10:28 Reaguje na Radim PolášekVzhledem k tomu, že má SM mělký a plošný (talířový) kořenový systém, tak by mu mělké půdy neměly vadit. Na spodní vodu si většinou ani nesáhne, využívá to, co naprší. Co tedy potřebuje k zdárnému růstu, je nízká teplota, vysoké srážky a vysoká vlhkost (to by mělo být na S a návětrných svazích splněno).
Trochu mě překvapuje ten dub (DB) sázený bez oplocenky (možná bych to chtěl i vidět).
Jinak BRK je jeřáb břek a TR je třešeň, dřeviny, které dost chutnají zvěři.
Odpovědět
Trochu mě překvapuje ten dub (DB) sázený bez oplocenky (možná bych to chtěl i vidět).
Jinak BRK je jeřáb břek a TR je třešeň, dřeviny, které dost chutnají zvěři.
JŠ
Jaroslav Štemberk
10.7.2019 01:19 Reaguje na Radim PolášekJe potřeba si uvědomit, že ten článek je o Českém středohoří. To je suchá oblast ve srážkovém stínu Krušných hor, kde vysazování smrku bylo nesmyslné vždy. Co platí tam, rozhodně nelze paušalizovat na celé území ČR.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
20.10.2021 22:02 Reaguje na Radim PolášekSouhlasím, jen bych dodal, největší škůdce, který způsobil kalamitu je LČR, PRVNÍ KALAMITY 2006, OPAVSKO. Výběrové řízení a pak zdělávání jen soší a né kůrovcem napadených stromů, nechali je prostě vylítnout, kšeft i pro firmy.
Mám po kalmitě, okolo našich lesů, začali LČR zpracovávat napadené dřevo až, když zde byli tisícce kubíků a brouk i u nás. Sázím dál smrk, pod jeho ochranou zmlazení modřín, dub, buk , ale i bříza a další dřeviny. Pravda je do návětrné strany dávám douglasku, dub a modřín nalítá. To jsem viděl kdysi, po kalamitách v r.2008, zůstala stát douglaska, dub a modřín. Buk nevydržel.
Odpovědět
Mám po kalmitě, okolo našich lesů, začali LČR zpracovávat napadené dřevo až, když zde byli tisícce kubíků a brouk i u nás. Sázím dál smrk, pod jeho ochranou zmlazení modřín, dub, buk , ale i bříza a další dřeviny. Pravda je do návětrné strany dávám douglasku, dub a modřín nalítá. To jsem viděl kdysi, po kalamitách v r.2008, zůstala stát douglaska, dub a modřín. Buk nevydržel.
Sl
Slovan
6.7.2019 11:21Že končí doba smrková ví každý, kdo se v lese pohybuje. Smrk prostě usychá a pokud se budeme chtít do budoucna vyhnout velkému úhynu lesů, je třeba sázet smrk v úplně jiném, menším, množství. Pohybuji se hlavně v Lužických horách. Pokud se půjde člověk podívat třeba na Malý Buk, uvidí ten rozdíl krásně - zatímco zezačátku je mladý smrkový les, kde je mnoho uschnutých stromů, tak kousek víš začíná krásný bukový les, kde by člověk ani nepoznal, že nějaké sucho je - žádný uschlý strom, buk je prostě mnohem odolnější stejně jako dub, bříza, javor, lípa a jiné.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
20.10.2021 22:07 Reaguje na SlovanByl jste tu v zimě, smutný les, ale smíšený, kde je smrk, jedle a opadavé dřeviny, to je nádhera a klid. Viděl jsem krásné a staré buky vyvrácené v Železných horách. Neříkejte stále sucho, není to pravd, bylo zde větší, když vynechám za Marie Terezie, př. 1947, u nás nebyla voda ani ve studních a les rostl, nebyli zde LČR, nebyli meliorace a velké lány udusaných polí, kde se voda nevsákne a odteče.
Odpovědět