Jak má myslivec doložit uloveného srnce? Uříznutým slechem už letos, nebo fotkou z mobilu za rok?

Majitelé lesů si stojí za tím, že myslivci nezvládají zajistit, aby v lesích nebylo větší množství daňků, srnců, jelenů nebo divokých prasat, než kolik les uživí. A kvůli velkému počtu zvěře se nedaří dostatečně rychle obnovovat zbídačené české lesy. Tak by se dala shrnout problém, na který reaguje novelizace mysliveckého zákona. Jejím cílem je zlepšit stav českých lesů odlovením většího množství zvěře. „Obnovu lesa dnes nelze provést bez razantního snížení stavu spárkaté zvěře,“ upozorňuje na naléhavost problému kalamitního stavu lesů Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Tento názor zastává i řada lesníků.

Jenže u odborné veřejnosti není shoda na tom, jak toho dosáhnout. Proti sobě jako by stály dva názorové proudy, které se promítly do dvou podob novelizace zákona o myslivosti.

Platná podoba zákona o myslivosti

Jeden názorový proud požaduje větší a nezávislou kontrolu myslivosti. Vychází z přesvědčení, že regulace počtu zvěře dlouhodobě nefunguje, a je tedy potřeba změnit systém myslivosti z gruntu. Chce lépe řešit i škody, které zvěř působí vlastníkům lesních a zemědělských pozemků. Ty se dlouhodobě nedaří vymáhat a končí vleklými soudními spory.

Volání po větší kontrole nad škodami v lesích se promítlo do legislativy v roce 2019, kdy byla schválena novela předložená poslankyněmi Markétou Pekarovou Adamovou, Danou Balcarovou a poslanci Radkem Holomčíkem a Vlastimilem Válkem.

V novele, která byla předložena jako pozměňovací návrh k lesnímu zákonu, se píše: „V současné době přemnožená spárkatá zvěř spase nebo vážně poškodí někde všechny, někde většinu vysázených listnáčů a jedlí. Podle poslední inventarizace škod zvěří je průměrně poškozeno 64 % mladých listnáčů a jedlí, na polovině území ČR je to více než 75 % a na čtvrtině území republiky je to 100 %. Zejména vzhledem ke kalamitní situaci, kdy je třeba obnovit obrovské plochy poškozených lesů, je tento pozměňovací návrh absolutní prioritou pro umožnění obnovy lesů.“

Tato novela byla poslanci přijata v roce 2019, ale v platnost vstoupí až v listopadu letošního roku. Novela mimo jiné uzákonila, že myslivci musí odevzdávat části těla ulovené zvěře, takzvané markanty, jako důkaz toho, že zvěř ulovili. Aby se nestalo, že lov zvěře vykáží jen na papíře.

Podle přijaté úpravy navíc přechází zodpovědnost za plánování mysliveckého hospodaření na obce s rozšířenou působností (ORP), které jsou orgánem státní správy myslivosti. Ty mají každých pět let vypracovat posudek, jehož součástí bude i roční plán lovu. K tomu jim myslivci každoročně sečtou zvěř ve své honitbě a připraví podklady k tomu, jak by chtěli v honitbě hospodařit. Plán ale bude stanovovat ORP, ne myslivci.

Cílem těchto změn bylo zajistit větší míru kompetentnosti a odbornosti v posuzování stavu lesa, případně nelesních pozemků a škod na nich. V podstatě to znamená, že se tak stanoví, kolik zvěře si „les může dovolit“. A to by podle novely měl říci někdo jiný, než myslivec, u něhož se dá předpokládat, že se bude rozhodovat nikoli podle stavu prostředí, ale podle svých zájmů. Návrh poslankyň vycházel ze saského modelu odvozování plánu lovu od míry poškození lesů.

Tyto úpravy ale vyvolaly nesouhlas části odborné veřejnosti, především zástupců Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ), která je největší mysliveckou organizací v ČR.

Proč ČMMJ s novelou nesouhlasí? „Protože nám zásadně vadí předkládání markantů ulovené zvěře. A to z pohledu veterinárních a dalších,“ uvedl předseda ČMMJ Jiří Janota na jednání kulatého stolu v poslanecké sněmovně 30. března 2021. „Potom zásadně odmítáme plánování myslivosti na základě posudků třetí strany, kde de facto proti nim není ani praktická možnost odvolání. Až po třech letech podle toho, jak budeme hospodařit. Dále nechceme, aby za vlastníky a uživatele honiteb rozhodoval stát. Bylo by to za prvé drahé a za druhé nesmírně organizačně náročné,“ uvedl dále Janota.

Výhrady k přijaté novelizaci vyjádřilo i ministerstvo zemědělství. „Jakkoli vnímám cíle a účel této novely, je skutečností, že zaváděné periodické zpracování posudků, zavedení povinností překládání a kontroly takzvaných markantů, i nový proces tvorby a schvalování plánu mysliveckého hospodaření znamenají ve svém důsledku velké zatížení pro státní rozpočet, uživatele honiteb i pro orgány státní správy myslivosti všech stupňů,“ vyjádřil se k aktuálně platnému předpisu Patrik Mlynář, náměstek ministra pro sekci lesního hospodářství, na březnovém jednání kulatého stolu.

Navrhovaná novela

Podle slov Jiřího Janoty požádala ČMMJ ministra zemědělství o nápravu novelou přijatých opatření, ministerstvo tomu vyhovělo a předložilo svou vlastní novelu zákona o myslivosti. Novela ministerstva zemědělství přináší odlišný pohled na myslivost. Ten tvrdí, že myslivci zvládnou odlovit více zvířat, pokud pro to budou mít lepší podmínky – méně administrativy, možnost lovit v noci, během sklizně nebo s pomocí přístrojů pro noční vidění. Tento návrh novely schválila v roce 2020 vláda a v současnosti se projednává v poslanecké sněmovně. Má i podporu ministerstva životního prostředí.

Tato novela zákona o myslivosti ruší povinnosti pro myslivce i státní správu, přijaté v roce 2019. Kontrolu lovu má namísto dodávání markantů zajistit elektronická evidence. Díky ní mají myslivci a státní správa získat aktuální data, podle kterých budou moci myslivost lépe plánovat. Elektronizací se má zjednodušit hlášení lovu i hlášení škod působených zvěří na lesích.

„Vládní novela řeší situaci se škodami z mého pohledu proveditelnějším a levnějším způsobem. Navrhuje mnoho změn, které povedou k tomu, že myslivci budou muset cíleně a efektivně snížit stavy spárkaté zvěře na únosnou míru,“ podpořil novelu Vlastimil Hart z Katedry myslivosti a lesnické zoologie ČZU.

„Nahrazuje například markanty, které by měly být odlišitelné pro jednotlivá pohlaví zvěře, což si dlouhodobě provozně nedokážu téměř představit. Nahrazuje je elektronickou aplikací do mobilních telefonů, což je dlouhodobým řešením poctivé evidence. Počítá i s tím, že pokud odlov myslivci nebude splněn, tak nastupuje sankce uživateli honitby. Nahrazuje periodické posudky informacemi o stavu lesa zpracovanými Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, který je bude zajišťovat kontinuálně v rámci inventarizace lesů,“ vypočítal výhody navrhované úpravy Hart.

Představa, že mobilní aplikace zajistí poctivou evidenci ulovené zvěře, ale vzbuzuje pochybnosti. Nebude naopak překážkou pro starší myslivce, kteří nepoužívají chytrý mobilní telefon?

„Systém navržený ministerstvem zemědělství nepožaduje, aby každý myslivec měl chytrý telefon a využíval ho pro vykazování ulovené zvěře,“ odpověděl na otázku Ekolistu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. „Odpovědnost bude na uživateli honitby a bude stačit, aby připravovaný systém využívala jedna osoba. Současně systém dává možnost sběru dat více osobami, které určí uživatel honitby. Zkušenosti ze zahraničí jasně ukazují, že i starší osoby jsou schopny využívat moderní technologie pro výkon práva myslivosti,“ dodal mluvčí.

Jakým způsobem bude zajištěno, aby se jedna srna nenafotila na více místech a nebyla vykázána jako několik ulovených kusů zvěře, zatím není jasné.

„V tuto chvíli vybíráme nejvhodnější způsob z řady možností, jak zamezit opakovanému vykázání jednoho kusu zvěře. Nejvhodnější způsob řešení bude následně stanoven prováděcí vyhláškou,“ odpověděl za ministerstvo Vojtěch Bílý.

Kritika

Jako měla své kritiky předchozí poslanecká novela, má je i ta nová. Upozorňují například na to, že pokud ji parlament schválí, odkládá řešení problému nadměrného počtu zvěře a špatného stavu lesů o další rok.

S ministerskou novelou nesouhlasí vlastníci pozemků, na nichž je provozována myslivost, menší zemědělci, ekologové a ochránci přírody. Podle nich nenapravuje zásadní nedostatky současného systému.

„Klíčovým požadavkem většiny nevládních organizací, které byly v loňském roce průběžně zvány na sérii odborných kulatých stolů ministerstva zemědělství k přípravě záměru novely tohoto zákona, bylo, aby novela odpovídajícím způsobem respektovala práva vlastníků a uživatelů pozemků. Tedy aby vlastníci a pachtýři měli přímý a efektivní vliv na to, co se na jejich majetcích odehrává, zejména na změnu či tvorbu honiteb. Tento požadavek však nebyl ze strany ministerstva zemědělství vzat vůbec v potaz,“ vyjádřil se k novele předseda ASZ ČR Josef Stehlík.

Vlastníci pozemků tvrdí, že v současné úpravě myslivecké legislativy jsou potlačena vlastnická práva, což způsobuje složité a nevyrovnané vztahy a vede ke vzniku a trvání křivd vůči jednotlivým stranám hájícím svá práva.

„Současné pojetí myslivosti dává zásadní práva v činnostech souvisejících s myslivostí pouze uživatelům honiteb, držitelům honiteb, a práva vlastníků honebních pozemků jsou výrazně okleštěna,“ uvedl zemědělec Daniel Pitek, který na jednání mluvil za Asociaci soukromých zemědělců ČR. „Většina vlastníků honebních pozemků nejsou držitelé honiteb s minimální možností zasahovat do výkonu práva myslivosti, přestože nesou velkou část nákladů na chov zvěře. Bez narovnání práv mezi těmito skupinami nejsme schopni vyřešit problémy naší myslivosti,“ dodal Pitek.

Osm organizací spojilo pro připomínky k myslivosti své síly (Asociace soukromého zemědělství ČR, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, Český svaz ochránců přírody, Pro Silva Bohemica, Česká společnost ornitologická, Hnutí DUHA a Spolek vlastníků honebních pozemků) a dali dohromady pět priorit, které chtějí v zákoně o myslivosti mít. Chtějí, aby se lov zvěře plánoval podle míry poškození lesů, aby škody způsobené zvěří byly efektivně vymáhány, žádají vypustit chráněné a ohrožené živočichy jako je poštolka nebo vydra ze seznamu zvěře, zmenšit velikost takzvané honitby vlastní na 250 hektarů ze současných 500 ha a umožnit výkon práva myslivosti vlastníkům nebo pachtýřům honebních pozemků zapsaných v sysému LPIS, tj. zemědělcům. Uživatelé honitby by měli povinnost vystavit jim za přesně stanovených podmínek povolenky k lovu výměnou za vzdání se práva žádat škody. Tím by podle nich byli vlastníci honebních pozemků motivováni k výraznějšímu zájmu o kvalitní fungování myslivosti.

„Pokud se tato témata projeví v novelizaci zákona o myslivosti, tak si troufám říct, že tento předpis bude funkční a pomůže nám krajinu po kůrovcové kalamitě obnovit,“ uvedl na jednání kulatého stolu Richard Podstatzký ze SVOL.

Ministerská novela přináší i změny, které působí jako krok zpátky oproti roku 2001, kdy byl přijat současný zákon o myslivosti. Ruší například maximální možný počet zvěře v honitbách. Ministerstvo to pro Ekolist vysvětlilo tím, že není potřeba. „Plán lovu bude určen podle vlivu zvěře na les a není tedy nutné stanovovat maximální (normované, únosné, jarní kmenové či jakkoliv označené) stavy zvěře. Pokud bude někde les zvěří nadměrně poškozován, nařídí orgán státní správy myslivosti (obec s rozšířenou působností) zvýšení lovu,“ uvedl Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství.

Zároveň je na místě říci, že markanty již myslivci předkládají, a to při lovu divokých prasat. Kvůli vyšetření na přítomnost svalovce trichinely musí odebírat a předkládat veterinárnímu ústavu jednak vzorek svaloviny a jednak ocásek uloveného kance, v mysliveckém žargonu „pírko“. Tato povinnost byla zavedena v roce 2017 a je dnes běžnou praxí. U ostatní spárkaté zvěře ale zatím neplatí, a o té se teď, mimo jiné, jedná.

Samotný návrh vyčíslil vícenáklady na zajištění kontroly markantů na částku až 5 milionů Kč ročně. K tomu se přidávají náklady na zpracování posudků. Posouzení, zda jsou to náklady, které by významně pomohly ušetřit peníze jinde, totiž na obnově lesů, je v centru názorového sporu o myslivost. Výdaje na pěstební práce a obnovu lesů vyšly například státní podnik Lesy ČR v minulých letech na 2-3 miliardy.

Pokud se ministerská novela nepřijme, zůstane v platnosti úprava předchozí. Podle ní přejde od listopadu velká část odpovědnosti za myslivecké hospodaření na obce s rozšířenou působností. Jsou na to obce připravené?

„Já připravený jsem,“ odpověděl na dotaz Ekolistu, zda je od listopadu připraven začít naplňovat požadavky současné legislativy, Lubomír Štulík z městského úřadu ve Valašských Kloboukách, kde má na starosti státní správu myslivosti. Sám je dlouholetý myslivec a nepovažuje ale tuto změnu za něco, co by posunulo myslivost dopředu. V jiné obci s rozšířenou působností, Přešticích, o nových povinnostech nevěděli, v Benešově zaměstnanec pověřený výkonem státní správy myslivosti uvedl, že se povinnostmi začne zabývat, až pokud začnou platit.

---

reklama

---