https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-ma-myslivec-dolozit-uloveneho-srnce-uriznutym-slechem-uz-letos-nebo-fotkou-z-mobilu-za-rok
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak má myslivec doložit uloveného srnce? Uříznutým slechem už letos, nebo fotkou z mobilu za rok?

20.4.2021 20:25 | PRAHA (Ekolist.cz)
Lesy mohou být na potravu i úkryt cudé, ale na polích se dá najít obojí.
Lesy mohou být na potravu i úkryt cudé, ale na polích se dá najít obojí.
Majitelé lesů si stojí za tím, že myslivci nezvládají zajistit, aby v lesích nebylo větší množství daňků, srnců, jelenů nebo divokých prasat, než kolik les uživí. A kvůli velkému počtu zvěře se nedaří dostatečně rychle obnovovat zbídačené české lesy. Tak by se dala shrnout problém, na který reaguje novelizace mysliveckého zákona. Jejím cílem je zlepšit stav českých lesů odlovením většího množství zvěře.
 
„Obnovu lesa dnes nelze provést bez razantního snížení stavu spárkaté zvěře,“ upozorňuje na naléhavost problému kalamitního stavu lesů Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Tento názor zastává i řada lesníků.

Jenže u odborné veřejnosti není shoda na tom, jak toho dosáhnout. Proti sobě jako by stály dva názorové proudy, které se promítly do dvou podob novelizace zákona o myslivosti.

Potřebuje myslivost zásadní reformu, nebo potřebují myslivci spíše podpořit, aby mohli více a lépe lovit?
Potřebuje myslivost zásadní reformu, nebo potřebují myslivci spíše podpořit, aby mohli více a lépe lovit?

Platná podoba zákona o myslivosti

Jeden názorový proud požaduje větší a nezávislou kontrolu myslivosti. Vychází z přesvědčení, že regulace počtu zvěře dlouhodobě nefunguje, a je tedy potřeba změnit systém myslivosti z gruntu. Chce lépe řešit i škody, které zvěř působí vlastníkům lesních a zemědělských pozemků. Ty se dlouhodobě nedaří vymáhat a končí vleklými soudními spory.

Volání po větší kontrole nad škodami v lesích se promítlo do legislativy v roce 2019, kdy byla schválena novela předložená poslankyněmi Markétou Pekarovou Adamovou, Danou Balcarovou a poslanci Radkem Holomčíkem a Vlastimilem Válkem.

V novele, která byla předložena jako pozměňovací návrh k lesnímu zákonu, se píše: „V současné době přemnožená spárkatá zvěř spase nebo vážně poškodí někde všechny, někde většinu vysázených listnáčů a jedlí. Podle poslední inventarizace škod zvěří je průměrně poškozeno 64 % mladých listnáčů a jedlí, na polovině území ČR je to více než 75 % a na čtvrtině území republiky je to 100 %. Zejména vzhledem ke kalamitní situaci, kdy je třeba obnovit obrovské plochy poškozených lesů, je tento pozměňovací návrh absolutní prioritou pro umožnění obnovy lesů.“

Stav českých lesů není dobrý, na tom se myslivci, lesníci i ekologové shodnou.
Stav českých lesů není dobrý, na tom se myslivci, lesníci i ekologové shodnou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Pospíšil / Ochrana přírody

Tato novela byla poslanci přijata v roce 2019, ale v platnost vstoupí až v listopadu letošního roku. Novela mimo jiné uzákonila, že myslivci musí odevzdávat části těla ulovené zvěře, takzvané markanty, jako důkaz toho, že zvěř ulovili. Aby se nestalo, že lov zvěře vykáží jen na papíře.

Podle přijaté úpravy navíc přechází zodpovědnost za plánování mysliveckého hospodaření na obce s rozšířenou působností (ORP), které jsou orgánem státní správy myslivosti. Ty mají každých pět let vypracovat posudek, jehož součástí bude i roční plán lovu. K tomu jim myslivci každoročně sečtou zvěř ve své honitbě a připraví podklady k tomu, jak by chtěli v honitbě hospodařit. Plán ale bude stanovovat ORP, ne myslivci.

Cílem těchto změn bylo zajistit větší míru kompetentnosti a odbornosti v posuzování stavu lesa, případně nelesních pozemků a škod na nich. V podstatě to znamená, že se tak stanoví, kolik zvěře si „les může dovolit“. A to by podle novely měl říci někdo jiný, než myslivec, u něhož se dá předpokládat, že se bude rozhodovat nikoli podle stavu prostředí, ale podle svých zájmů. Návrh poslankyň vycházel ze saského modelu odvozování plánu lovu od míry poškození lesů.

Tyto úpravy ale vyvolaly nesouhlas části odborné veřejnosti, především zástupců Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ), která je největší mysliveckou organizací v ČR.

Proč ČMMJ s novelou nesouhlasí? „Protože nám zásadně vadí předkládání markantů ulovené zvěře. A to z pohledu veterinárních a dalších,“ uvedl předseda ČMMJ Jiří Janota na jednání kulatého stolu v poslanecké sněmovně 30. března 2021. „Potom zásadně odmítáme plánování myslivosti na základě posudků třetí strany, kde de facto proti nim není ani praktická možnost odvolání. Až po třech letech podle toho, jak budeme hospodařit. Dále nechceme, aby za vlastníky a uživatele honiteb rozhodoval stát. Bylo by to za prvé drahé a za druhé nesmírně organizačně náročné,“ uvedl dále Janota.

Ulovený divočák.
Ulovený divočák.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | quubii / Pixabay

Výhrady k přijaté novelizaci vyjádřilo i ministerstvo zemědělství. „Jakkoli vnímám cíle a účel této novely, je skutečností, že zaváděné periodické zpracování posudků, zavedení povinností překládání a kontroly takzvaných markantů, i nový proces tvorby a schvalování plánu mysliveckého hospodaření znamenají ve svém důsledku velké zatížení pro státní rozpočet, uživatele honiteb i pro orgány státní správy myslivosti všech stupňů,“ vyjádřil se k aktuálně platnému předpisu Patrik Mlynář, náměstek ministra pro sekci lesního hospodářství, na březnovém jednání kulatého stolu.

Navrhovaná novela

Podle slov Jiřího Janoty požádala ČMMJ ministra zemědělství o nápravu novelou přijatých opatření, ministerstvo tomu vyhovělo a předložilo svou vlastní novelu zákona o myslivosti. Novela ministerstva zemědělství přináší odlišný pohled na myslivost. Ten tvrdí, že myslivci zvládnou odlovit více zvířat, pokud pro to budou mít lepší podmínky – méně administrativy, možnost lovit v noci, během sklizně nebo s pomocí přístrojů pro noční vidění. Tento návrh novely schválila v roce 2020 vláda a v současnosti se projednává v poslanecké sněmovně. Má i podporu ministerstva životního prostředí.

Tato novela zákona o myslivosti ruší povinnosti pro myslivce i státní správu, přijaté v roce 2019. Kontrolu lovu má namísto dodávání markantů zajistit elektronická evidence. Díky ní mají myslivci a státní správa získat aktuální data, podle kterých budou moci myslivost lépe plánovat. Elektronizací se má zjednodušit hlášení lovu i hlášení škod působených zvěří na lesích.

Oplocenka je základní předpoklad, že nové stromky v lese vyrostou.
Oplocenka je základní předpoklad, že nové stromky v lese vyrostou.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

„Vládní novela řeší situaci se škodami z mého pohledu proveditelnějším a levnějším způsobem. Navrhuje mnoho změn, které povedou k tomu, že myslivci budou muset cíleně a efektivně snížit stavy spárkaté zvěře na únosnou míru,“ podpořil novelu Vlastimil Hart z Katedry myslivosti a lesnické zoologie ČZU.

„Nahrazuje například markanty, které by měly být odlišitelné pro jednotlivá pohlaví zvěře, což si dlouhodobě provozně nedokážu téměř představit. Nahrazuje je elektronickou aplikací do mobilních telefonů, což je dlouhodobým řešením poctivé evidence. Počítá i s tím, že pokud odlov myslivci nebude splněn, tak nastupuje sankce uživateli honitby. Nahrazuje periodické posudky informacemi o stavu lesa zpracovanými Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, který je bude zajišťovat kontinuálně v rámci inventarizace lesů,“ vypočítal výhody navrhované úpravy Hart.

Představa, že mobilní aplikace zajistí poctivou evidenci ulovené zvěře, ale vzbuzuje pochybnosti. Nebude naopak překážkou pro starší myslivce, kteří nepoužívají chytrý mobilní telefon?

„Systém navržený ministerstvem zemědělství nepožaduje, aby každý myslivec měl chytrý telefon a využíval ho pro vykazování ulovené zvěře,“ odpověděl na otázku Ekolistu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. „Odpovědnost bude na uživateli honitby a bude stačit, aby připravovaný systém využívala jedna osoba. Současně systém dává možnost sběru dat více osobami, které určí uživatel honitby. Zkušenosti ze zahraničí jasně ukazují, že i starší osoby jsou schopny využívat moderní technologie pro výkon práva myslivosti,“ dodal mluvčí.

Jakým způsobem bude zajištěno, aby se jedna srna nenafotila na více místech a nebyla vykázána jako několik ulovených kusů zvěře, zatím není jasné.

„V tuto chvíli vybíráme nejvhodnější způsob z řady možností, jak zamezit opakovanému vykázání jednoho kusu zvěře. Nejvhodnější způsob řešení bude následně stanoven prováděcí vyhláškou,“ odpověděl za ministerstvo Vojtěch Bílý.

Lovíme pro zdraví lesa.
Lovíme pro zdraví lesa.
Licence | Volné dílo (public domain)

Kritika

Jako měla své kritiky předchozí poslanecká novela, má je i ta nová. Upozorňují například na to, že pokud ji parlament schválí, odkládá řešení problému nadměrného počtu zvěře a špatného stavu lesů o další rok.

S ministerskou novelou nesouhlasí vlastníci pozemků, na nichž je provozována myslivost, menší zemědělci, ekologové a ochránci přírody. Podle nich nenapravuje zásadní nedostatky současného systému.

„Klíčovým požadavkem většiny nevládních organizací, které byly v loňském roce průběžně zvány na sérii odborných kulatých stolů ministerstva zemědělství k přípravě záměru novely tohoto zákona, bylo, aby novela odpovídajícím způsobem respektovala práva vlastníků a uživatelů pozemků. Tedy aby vlastníci a pachtýři měli přímý a efektivní vliv na to, co se na jejich majetcích odehrává, zejména na změnu či tvorbu honiteb. Tento požadavek však nebyl ze strany ministerstva zemědělství vzat vůbec v potaz,“ vyjádřil se k novele předseda ASZ ČR Josef Stehlík.

Vlastníci pozemků tvrdí, že v současné úpravě myslivecké legislativy jsou potlačena vlastnická práva, což způsobuje složité a nevyrovnané vztahy a vede ke vzniku a trvání křivd vůči jednotlivým stranám hájícím svá práva.

„Současné pojetí myslivosti dává zásadní práva v činnostech souvisejících s myslivostí pouze uživatelům honiteb, držitelům honiteb, a práva vlastníků honebních pozemků jsou výrazně okleštěna,“ uvedl zemědělec Daniel Pitek, který na jednání mluvil za Asociaci soukromých zemědělců ČR. „Většina vlastníků honebních pozemků nejsou držitelé honiteb s minimální možností zasahovat do výkonu práva myslivosti, přestože nesou velkou část nákladů na chov zvěře. Bez narovnání práv mezi těmito skupinami nejsme schopni vyřešit problémy naší myslivosti,“ dodal Pitek.

Zvěř se nepase jen v lese, ale prostě tam, kde najde potravu. Třeba na polích, loukách a v sadech.
Zvěř se nepase jen v lese, ale prostě tam, kde najde potravu. Třeba na polích, loukách a v sadech.

Osm organizací spojilo pro připomínky k myslivosti své síly (Asociace soukromého zemědělství ČR, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, Český svaz ochránců přírody, Pro Silva Bohemica, Česká společnost ornitologická, Hnutí DUHA a Spolek vlastníků honebních pozemků) a dali dohromady pět priorit, které chtějí v zákoně o myslivosti mít. Chtějí, aby se lov zvěře plánoval podle míry poškození lesů, aby škody způsobené zvěří byly efektivně vymáhány, žádají vypustit chráněné a ohrožené živočichy jako je poštolka nebo vydra ze seznamu zvěře, zmenšit velikost takzvané honitby vlastní na 250 hektarů ze současných 500 ha a umožnit výkon práva myslivosti vlastníkům nebo pachtýřům honebních pozemků zapsaných v sysému LPIS, tj. zemědělcům. Uživatelé honitby by měli povinnost vystavit jim za přesně stanovených podmínek povolenky k lovu výměnou za vzdání se práva žádat škody. Tím by podle nich byli vlastníci honebních pozemků motivováni k výraznějšímu zájmu o kvalitní fungování myslivosti.

„Pokud se tato témata projeví v novelizaci zákona o myslivosti, tak si troufám říct, že tento předpis bude funkční a pomůže nám krajinu po kůrovcové kalamitě obnovit,“ uvedl na jednání kulatého stolu Richard Podstatzký ze SVOL.

Ministerská novela přináší i změny, které působí jako krok zpátky oproti roku 2001, kdy byl přijat současný zákon o myslivosti. Ruší například maximální možný počet zvěře v honitbách. Ministerstvo to pro Ekolist vysvětlilo tím, že není potřeba. „Plán lovu bude určen podle vlivu zvěře na les a není tedy nutné stanovovat maximální (normované, únosné, jarní kmenové či jakkoliv označené) stavy zvěře. Pokud bude někde les zvěří nadměrně poškozován, nařídí orgán státní správy myslivosti (obec s rozšířenou působností) zvýšení lovu,“ uvedl Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství.

Po návštěvě divočáků.
Po návštěvě divočáků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Michalisko / archiv ASZ Krnovska - Opavska

Zároveň je na místě říci, že markanty již myslivci předkládají, a to při lovu divokých prasat. Kvůli vyšetření na přítomnost svalovce trichinely musí odebírat a předkládat veterinárnímu ústavu jednak vzorek svaloviny a jednak ocásek uloveného kance, v mysliveckém žargonu „pírko“. Tato povinnost byla zavedena v roce 2017 a je dnes běžnou praxí. U ostatní spárkaté zvěře ale zatím neplatí, a o té se teď, mimo jiné, jedná.

Samotný návrh vyčíslil vícenáklady na zajištění kontroly markantů na částku až 5 milionů Kč ročně. K tomu se přidávají náklady na zpracování posudků. Posouzení, zda jsou to náklady, které by významně pomohly ušetřit peníze jinde, totiž na obnově lesů, je v centru názorového sporu o myslivost. Výdaje na pěstební práce a obnovu lesů vyšly například státní podnik Lesy ČR v minulých letech na 2-3 miliardy.

Pokud se ministerská novela nepřijme, zůstane v platnosti úprava předchozí. Podle ní přejde od listopadu velká část odpovědnosti za myslivecké hospodaření na obce s rozšířenou působností. Jsou na to obce připravené?

„Já připravený jsem,“ odpověděl na dotaz Ekolistu, zda je od listopadu připraven začít naplňovat požadavky současné legislativy, Lubomír Štulík z městského úřadu ve Valašských Kloboukách, kde má na starosti státní správu myslivosti. Sám je dlouholetý myslivec a nepovažuje ale tuto změnu za něco, co by posunulo myslivost dopředu. V jiné obci s rozšířenou působností, Přešticích, o nových povinnostech nevěděli, v Benešově zaměstnanec pověřený výkonem státní správy myslivosti uvedl, že se povinnostmi začne zabývat, až pokud začnou platit.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

20.4.2021 07:22
Myslím, že tento článek je vcelku vyvážený. A konečně si dal někdo práci a oba návrhy, sice ne do hloubky, porovnal.
Jen poznámka. V článku zaznělo, že pokud se schválí ministerská novela, tak se vše posune o rok. Chci jen poznamenat, že jestli, začne platit přílepek od paní Balcarové, tak jen udělat posudky na honitby bude trvat víc jak rok a navíc nastane naprostý chaos, protože není nachystáno vůbec nic.

Odevzdávání markantů u divočáků je prováděna na krajskou veterinu, kde dělají vyšetření na trichinelozu. Zde mohou pírka také zlikvidovat jako biologický odpad. Zatímco markanty z ostatní zvěře se mají odevzdávat na obec s rozšířenou působností. Vidím tu radost až se tam každé pondělí budou trousit myslivci a budou krvavé pytlíky dávat úřednictvu(všimněte si genderově vyváženého pojmenování úřední osoby;) Navíc ze zákona je nutné jej likvidovat jako biologický odpad.
Co na mě z článku celkem zapůsobilo, bylo že pod odstavcem kde je vysvětlen smysl novely možné postihy a jak bude fungovat, je sloupec s názvem kritika.
Zde se vyjadřují organizace proč tuto novelu odmítnout, ale vůbec s neodkazují na smysl a funkčnost té novely. To jest snížení stavu spárkaté zvěře a předkládají požadavek na vyškrtnutí některých druhů živočichů ze seznamu zvěře a snížení výměry honiteb. První co mě napadlo je, že to je mimo téma a že jde v podstatě o to se svést na vlně změny zákona a prosadit jen své zájmy. Ovšem je to možná jen shoda toho, jak autorka článek sestavila.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.4.2021 08:42 Reaguje na DAG
Odevzdávání markantů na obci kromě toho dává prostor ke korupci. Myslivecká sdružení, která vykazují odlov jenom na papíře, si koupí už jednou odevzdané markanty od úředníka, načež je odevzdá znovu.
Odpovědět
dm

david matoušek

20.4.2021 10:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Že vy o praktickém fungování myslivosti nevíte ani zbla?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.4.2021 11:13 Reaguje na david matoušek
Jenom jsem rozvedl Dagovu myšlenku o odevzdávání markantů na obci.
Odpovědět
JS

Jakub Sedlak

20.4.2021 22:33 Reaguje na david matoušek
Ze Vas beru za slovo. Muzete sdelit jak to funguje na urade (spadova obec) a kde se da dohledat castka KC vyclenena na hospodareni lesniho fondu. Mam takovy dojem ze na nasem urade se neradi sveruji s jednotlivymi polozkami. Dekuji
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.4.2021 00:57 Reaguje na Jakub Sedlak
"Částka vyčleněná na hospodaření lesního fondu" ?
To má být prosím co ? Tak trochu nesmysl, ne?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.4.2021 10:40 Reaguje na DAG
Článek nepovažuji za vyvážený. Z jednoho prostého důvodu. Většina lesů je tak přehuštěná, že na zemi z důvodu nedostatku světla a vláhy není na 100 ha ani stéblo trávy, metr2 mechu nebo lišejníku, o keřovém patře ani nemluvě. Prostě monokulturní poušť. Pokud se tam dle staré saské metody vytěží hektar lesa a vysází se tam nové sazenice, i jeden jediný zatoulaný zajíc na týden bude přemnožený.
Odpovědět
DA

DAG

20.4.2021 11:30 Reaguje na Michal Ukropec
Ano to byl i můj názor před pěti lety. Myslím, že situace se radikálně změnila. Dřív dávali lesníci všude smrky a ty nic moc nežere a bylo jim celkem jedno, že listnáče dostanou na frak. Myslivci zase mohli mít víc zvěře. Dneska se všechno hází na zvěř potažmo na myslivce, ale že mají máslo na hlavě všichni nikdo nepřizná.
Navíc mi teď přijde, že už to je jen zákopová válka, kdo prosadí svoje představy. Myslivci aby samozřejmě měli co nejmíň práce, lesníci to hází na myslivce, aby zakryli svoje chyby, ochranáři to hází na všechny a prosazují svoji představu lesa vrativšíseho do pralesovitého tvaru.
Je jasný, že teď už ČMMJ nemůže couvnout a změnit názor na cokoliv. Všechny ty podepsané organizace už nakydali mnoho nesmyslné špíny a požadavků a zahnaly myslivce do kouta.
Bohužel na do nakonec doplatí les a zvěř.
V roce 2016 přednesl Jurečka pozměňovací návrh zákona o myslivosti. Začaly úplně stejné nesmyslné pozměňovací návrhy jako dnes. Nakonec to ministerstvo stáhlo celé.
Výsledek: Pět let je pryč a jsme úplně přesně tam kde tenkrát. Konec volebního období a pozměňovací návrh se prostě nestihne.
A novela paní Balcarové? Z toho bude akorát ostuda a utečou další roky.
Odpovědět
DA

DAG

20.4.2021 11:31 Reaguje na DAG
Omlouvám se ne novela paní Balcarové, ale přílepek paní Balcarové
Odpovědět
ig

20.4.2021 21:34 Reaguje na DAG
Já bych prostě zavedl Průkaz srnce, který by lovec zvířeti odebral a odevzdal na místně příslušném úřadě.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

21.4.2021 11:47 Reaguje na
Průkazy se zadržují. Ale řešení je to elegantní🙂
Odpovědět
Hu

Hunter

21.4.2021 11:56 Reaguje na
A ten průkaz stranické příslušnosti k srncům by měl mít červenou barvu :-)
Odpovědět
JH

Josef Hromádko

21.4.2021 13:30 Reaguje na DAG
Dovolím si nesouhlasit. Tento článek je psán vyloženě jednostranně a dokonce si autor dovoluje takové věci jako zvláštním dělením odstavců, interpretovat na první pohled jasná stanoviska osob opačným způsobem viz vyjádření pana doktora Vlastimila Harta, Koukal jsem na to jako blázen a musel si to přečíst dvakrát abych zjistil co si tento pedagog myslí.
Odpovědět
va

vaber

20.4.2021 08:28
zachraňovat lesy střílením srnců , je určitě objev století,
jen se divím, proč lesy nebyly zničeny přemnoženou zvěří v dobách, kdy zvěře bylo několikanásobně více a nebylo to dávno, tak 120roků
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.4.2021 08:44 Reaguje na vaber
Ve středověku v lesích žili medvědi, rysi i vlci, nikde neexistovaly oplocenky a přitom se les normálně obnovoval. Kdepak asi je chyba?
Odpovědět
dm

david matoušek

20.4.2021 10:42 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Když srovnáme výměru lesů, hustotu osídlení a způsoby života a objem těžby proti dnešku, že, tak melete naivní hlouposti.
Odpovědět
va

vaber

20.4.2021 15:42 Reaguje na david matoušek
když jste to tak hezky srovnal a máte to srovnané, musíte dojít k závěru ,že největší nebezpečí pro naše lesy je člověk a ne srnci
Odpovědět
dm

david matoušek

20.4.2021 22:02 Reaguje na vaber
Tak o tom zadna, staci se podivat na soucasny stav lesa, a za to zver rozhodne nemuze. Jen to ale odnese ze.
Odpovědět
Je

Jenda

20.4.2021 10:53 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Problém je v tom, že od středověku se toho mnoho změnilo. Nežijeme v divočině, ale v jakém si upraveném parku. Opravdu zde není místo pro medvědy a vlky v takovém množství, aby dokázali účině redukovat stav zvěřě a přitom jsme tu všichni žily v harmonii. U rysa uvidíme. Ten se již hojněji vyskytuje. Bohužel vrací se do prostředí, které mu již zdaleka nenabízí pestrou potravní nabídku v podobě drobné zvěřě. Teď trochu z praxe. Jak mám krucifix vystřelit na prase, když za chvíli ho v té řepce neuvidím. Pak vleze do kukuřice a zase ..... To my může někdo nařizovat 100x kolik se toho má nalovit. Letos máme pole rozděleny, tak uvidíme. Dle mne by to mohlo pomoci. U obnovy lesa se jaksi zapomíná že vlastníci musí dělat opatření, které bývaly zcela běžné, aby se zabránilo nadměrným škodám. Ale já jsem převážně z polní honitby, tak k tomu by měl říci někdo, kdo hospodaří v lesní honitbě. Noční lov za určitých podmínek určitě ano.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.4.2021 19:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Milý pane les a les je rozdíl. Pokud oku ekologa stačí
pokroucené stromy různých druhů, tak vlastník toužící
po zisku si přeje les s rovnými kmeny bez suků dřevin
o které mají zájem zpracovatelé dřeva. Při počtu obyvatel
ve středověku se vždy nějaký ten rovný kmen mezi stovkou
pokroucených našel a zbytek skončil jako palivo, či polotovar pro pálení dřevěného uhlí. Takové pralesy byly
na počátku průmyslové revoluce vykáceny a dříví nahradilo
uhlí. Naopak vzrostl zájem o rovné a žádané rychlerostoucí
dříví a lidé se pomoci účinných střelných zbraní naučili
regulovat všechnu zvěř včetně šelem sami. Při vyšším tlaku
na lov zvěře byly šelmy nejen konkurenty, ale škodily i na
dobytku, který nebylo možno chránit nějakými elektrickými
ohradníky a vysokými ploty podle doporučení DUHY a AOPK.
Uměli však ale lovit ty šelmy a tak je odlovili, zvěř se naučili regulovat podle potřeby a nenechat to pouze na
samoregulaci. Tu problematickou vybili taky(zubry) a
černou zavřeli do obor. Vysokou do obor nalákali, či
nahnali k reprezentativním lovům aristokratů a zbytek
byl pod tlakem pytláků a nižší aristokracie. Takže ty lesy
až tak plné zvěře nebyly a přesto se sazenice oplocovaly
a chránily před okusem a strouháním. Stačí pouze studovat dějiny a i dějiny myslivosti a lesnictví. Váš argument o šelmách má trhliny už od nařízení Karla IV, který žádal
veškeré obyvatelstvo o likvidaci vlků pomocí vlčích jam
a jiných pastí, protože pro něho byl v prvé řadě dostatek
vysoké a dobytka pro výživu obyvatel a ne nějací vlci.
To samé platilo o medvědech plenících brtě (úly) pro produkci v té době jediného sladidla-medu a lovících
ovce pro obživu nejchudších a výrobu tkanin z vlny. My
už sice nutně nic z toho nepotřebujeme a tak si můžeme
místy hrát na divočinu (NP), ale nechtějme to i tam,
kde to není již reálné. Pokud si do budoucna vystačíme
pouze s výrobky ze štěpky, pilin a dřívím k energetice,
tak opravdu není třeba les sázet, vychovávat atd. Na
štěpku budou stačit zase ty pokroucené stromy různých
druhů, těm okus zvěří nijak vadit nebude a není důvod
ji radikálně vybít. No a pokud chci to kvalitní dříví,
tak ho musím pěstovat jako cca 300 let výsadbou v oplocenkách, vychovávat žádané dřeviny a ne pouze nálety. Chce si pouze srovnat v hlavě, co bude jednou žádané, ale chtít regulaci zvěře šelmami je v dnešní zastavěné krajině plné komunikací je utopický nesmysl. Ty problémy, které
to přinese nikdy nevyváží jejich přínos pro regulaci
zvěře. Jednoduchými počty si spočtěte náhradu odstřelu
myslivci, kterou by museli udělat vlci, tak vám tu vyjdou
tisíce vlků a jsem zvědav na reakci lidí ve vnitrozemí
na vlky v okolí měst a nebo vesnic. Zatím se tu jedná
o pohraničí a pár miliónů odškodnění, ale bude to asi
narůstat a bude tu ochota to vše hradit a nebo nechat
pouze na bedrech chovatelů? A neskončí to taky třeba
karbofuranem jako u dravců? Nerad bych se dožil této
partyzánštiny a tak se přimlouván za preventivní
"výchovu" vlků k ostražitosti a plachosti.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.4.2021 09:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Pakliže jsem hovořil o středověku, tak jsem měl skutečně na mysli středověk. V té době neexistovaly žádné oplocenky, snad až na výjimky se stavělo ze dřeva, ti nejbohatší z kamene a ti nejchudší měli lepenice. Zkuste mi vysvětlit, kde teda tehdejší stavitelé brali to dřevo? To 300 let pěstovali cíleně nějaký les, aby měli dřevěné trámy na výstavbu třeba Karlštejna?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.4.2021 00:52 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A on se snad neobnovuje. Chtělo by to si přečíst tu Národní inventarizaci lesa II. Možná pak přijdete na to že ty % poškození, kterými se tady argumentuje jsou nesmyslem.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.4.2021 09:17 Reaguje na Jarek Schindler
Stačí se podívat na pár fotek, jak dřeviny bují v oplocenkách a mimo ně jsou stromky vyžraně do výše mechu. Než se utápět v nějakých teoretických statích, radši si zajdu do lesa a kouknu se na vlastní oči. On totiž jeden pohled vydá někdy za víc než 100 stránek nějakého elaborátu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.4.2021 10:46 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Když se to hodí je elaborát svatý. Když se to nehodí tak stačí jeden pohled nejlépe na fotku. Jen z toho co píšete, díváte se na fotky nebo chodíte po lese? No a jak jsem napsal již několikrát. Asi nechodíme po stejných lesích. Stromky "vyžrané na mech" opravdu nevídám. No a vy tam máte v lese mech? Tak buďte rád že alespoň něco.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.4.2021 10:53 Reaguje na Jarek Schindler
Nikdy jsem nebyl přítelem nějakých elaborátů. Spíš mě zajímala praktická stránka. A pokud se nejedná o nahusto nasázenou smrkovou monokulturu, pak je mech běžnou součástí každého lesa. A představte si, že vím i o místech v okolí Ostravy, kde roste třeba rašeliník. Ale pokud bych se spokojil jenom s tím mechem, tak bych na tom byl hodně špatně.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

20.4.2021 08:47
Jako vždy jde o to kdo bude tuto zvěř lovit. Jen dejme nikým nevolenému úřednictvu stále větší pravomoci a ono se nám odvděčí. Heslo: učiň čertu dobře, peklem se Vám odmění. Proč mám nad vlastníkem byt stát? Čím je méně státu tím lepe. Co když bude na ORP nepřítel zvěře a zvířat co mu chutnají klobásy? (Znám jednoho, který na květnou neděli (velikonoce) totálně ořezal kvetoucí jívu vlastnímu tátovi před včelínem ..., ten se úplně vyžívá při zakázaných lovech, které si snadno sám povolí). Kdo bude řešit spory s ORP? Proč se mají zvyšovat náklady na byrokracii? Nakonec vše zaplatíme my co ještě pracujeme (z našich daní) a za to budeme ještě více otravováni byrokracii.
Vážení čtenáři, zamyslete se prosím nad věcí než vypustíte gina z lahve.
Odpovědět
ML

Miroslav Linda

20.4.2021 17:01
Má pravdu pan Pitek. Rozhoduje držitel nebo uživatel daný vůlí vlastníků pozemků. Vlastník pozemků je ve valné většině odtržený od pozemku a v pravdě ho nezajímá krom ubohého nájmu od pachtýře nějaká zvěř.
Ta trápí pachtýře jež primárně zajímá jen zisk a tak se chovají na pronajatém jak na divokém západě a optimální stav je 0. ASZ pak prezentuje jak jsou poškozována práva vlastníků což ale není až tak pravda, ty trápí chemizace na jejich půdě, splavování jejich ornice, větrná eroze a degradace majetku nešetrným hospodařením. V opatření proti těmto škodám pak ASZ bojuje proti zájmům vlastníků pozemků a způsobuje jim škody ve prospěch pachtýřů.
K lesům se vyjadřovat nebudu. Tam každý normální vidí že kůrovcové holiny tu jsou kvůli chybnému managementu lesa a ne kvůli zvěři. Bláha co se za kůrovce vázal ke stromům nemá právo se vůbec vyjadřovat.
Odpovědět
JM

Josef Marouš

20.4.2021 21:32 Reaguje na Miroslav Linda
Vystihl jste to naprosto přesně. Jinak co se lesů také týče, dříve běžné techniky ochrany porostů proti škodě způsobené zvěří dnes téměř nikdo nedělá jelikož se spoustě vlastníků/nájemců zdá jako příliš nákladná a proč to řešit když to někdo zaplatí.
Pokud si někdo odtržený od reality chce hrát na ekologa který žádá tlumení zvěře kvůli škodám, je to jen pokrytec jako pan Bláha. Zvěř má prostě jako součást potravy i mladé stromky a v přirozeném prostředí zkrátka dokáže bezpečně dorůst tak jeden z x tisíců semenáčků.
Pokud vlastníci/nájemci neučiní opravdu logické a funkční kroky k ochraně kultur, nemá cenu plakát a něčeho se domáhat.
Velikost honiteb nad 500ha má i zabezpečit přehledný stav zvěře a genetickou pestrost. Dojde-li k výraznému snížení počtu zvěře, hrozí u některých druhů degenerace zaviněná příbuzenskou plemenitbou (asi jako v současné době u tetřeva na Šumavě díky poklesu populace úbytkem vhodného prostředí).

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.4.2021 00:35
Co považuji za důležité a je potřeba vysvětlit. Například tvrzení v článku , že v novele, která byla předložena Markétou Pekarovou Adamovou, Danou Balcarovou a poslanci Radkem Holomčíkem a Vlastimilem Válkem, jako pozměňovací návrh k lesnímu zákonu, se píše: Podle poslední inventarizace škod zvěří je průměrně poškozeno 64 % mladých listnáčů a jedlí, na polovině území ČR je to více než 75 % a na čtvrtině území republiky je to 100 %.
1. O jaké inventarizaci škod je vůbec řeč?
Pokud vím, tak proběhla Národní inventarizace lesa II. a škody zvěří jsou pouze jednou z kapitol.
2. Kde se člověk může seznámit s výše uvedenými čísly?
V NIL II. jsem podobná čísla nikde nenašel. Pokud jste je tam paní Kovaříková našla udejte prosím kde. Dopředu děkuji.
Jinak jsou to pořád stejné výmysly. Stýblo ( ČSOP ) lže již v nadpisu svého článku a ani se nezačervená. Že by se snažil na upozornění reagovat a své lži se snažil alespoň vysvětlit? To od fanatiků jeho typu asi člověk čekat nemůže. Bláhové výkřiky je asi zbytečné komentovat stejně tak nesmysly co dlouhodobě trousí Pitek a Podstatzký. Za kolik lidí lobují? Bude to alespoň 1 % co si na úkor ostatních polepší? Když čtu nesmysl, že : Uživatelé honitby by měli povinnost vystavit jim za přesně stanovených podmínek povolenky k lovu výměnou za vzdání se práva žádat škody. Tím by podle nich byli vlastníci honebních pozemků motivováni k výraznějšímu zájmu o kvalitní fungování myslivosti". To opravdu někdo myslí vážně? Pokud by byl zájem těchto lidí na "lepším a kvalitním fungování myslivosti" tak se zapojí do činnosti s myslivostí spojených. Samotný lov je jen jedna z těchto činností. Najednou jim nepůjde o škody? Trochu divné. No a co škody těch ostatních? Otázek ohledně nesmyslů které výše uvedení trousí, by byla spousta. Ptát se je ale zbytečné. Stejně na otázky neodpoví.
Odpovědět
JH

Josef Hromádko

21.4.2021 14:38 Reaguje na Jarek Schindler
Souhlasím.
Odpovědět
JH

Josef Hromádko

21.4.2021 14:30
Už to bylo všude možně řečeno stokrát, ale stejně někteří lidé nechtějí slyšet jak situace ve skutečnosti vypadá a natož se zamyslet kdo a jak stojí za touto loby.
1. Zvěř není přemnožená, využívá nosnou kapacitu prostředí kterou ji svým pěstebním systémem vytvořil člověk. (Souvislé obrovské lány polních plodin)
2. Při vysokých stavech zvěře člověk sklidí z těchto lánů veškerou potravu a nevysadí žádné meziplodiny mimo řepky která je např. pro srnčí toxická a v době kdy v přírodě nastává čas hojnosti, který má zvěř připravit na zimu tak zvěř hladoví.
3. Z důvodu hledání potravy a krytu se stahuje ze sklizených polí do lesů kde je zneklidňována obrovským počtem lidí, kteří se neumějí chovat a proto vyhledává mlaziny které poškozuje a nebo stojí v tlupách na poli a strádá.
4. Loby vlastníků a jimi zaplacených neziskovek je procentuálně velice malá skupina majetných lidí, jejichž zájmem není ochrana plodin a zabránění škodám, ale vznik vlastních honiteb nebo lov bez možnosti spolkové a státní kontroly. Honitba o velikosti 250 ha je např. obdélník o stranách 0,5 km x 5 km. Z praxe je jasné že zvěř jako již zmíněný srnec se pohybuje v jednom dni na daleko větší rozloze a proto by tato velikost honitby neumožňovala průběrný lov za účelem zdravé populace a správného poměru pohlaví. Honitba 500 ha je už tak kompromisem. Pro chov srnčí zvěře je minimální vhodná výměra 1000 ha a u jelena evropského minimálně 1500 ha.
6. Objektivně je nepravda, že postavení vlastníků pozemků je právně nevýhodné a že nemají možnost zasahovat do výkonu práva myslivosti je sprostá lež svědčící o neznalosti zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Každý vlastník může vstoupit do honebního společenstva, kde má právo hlasovat podle počtu ha, které vlastní. Osoba, která má zájem něco změnit může obejít vlastníky, kteří nejsou aktivní a přesvědčit je, aby mu dali plnou moc k zastupování v honebním společenstvu a tak si podle zákona i dnes může, když to přeženu dělat jedna osoba co chce pokud získá potřebný počet hektarů, aby přehlasoval ostatní. Majitelé pozemků se podle mých zkušeností naprosto nezajímají o dění v honebním společenstvu, natož aby se účastnili jednání a tak většina honebních společenstev je řízena skupinou do 10 lidí. Máme svobodu a v rámci zákona si každý k tomuto může přistoupit jak chce. Další právo dané zákonem je účast zástupce honebního společenstva na sčítání zvěře a možnost odsouhlasit či neodsouhlasit plán mysliveckého hospodaření na rok podle tohoto sčítání. Opět nezájem honebních společenstev. V neposlední řadě každých 10 let se uzavírá smlouva uživatele honitby s honebním společenstvem nebo vlastníkem, kde opět může vlastník stanovit podmínky jaké chce a je na uživateli jestli za stanovených podmínek bude nebo nebude v honitbě hospodařit. Podle výše popsaného mají vlastníci v jakékoli podobě svrchovanou kontrolu nad prováděním myslivosti na svých pozemcích a dále je to pouze o demokratickém a svobodném přístupu jednotlivých vlastníků a to se pravděpodobně malému procentu lidí nehodí jelikož při výměře 500 ha a více dá spoustu práce přesvědčit vlastníky o potřebě realizace názoru jednotlivců. Přesně řečeno 2x tolik práce :)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.4.2021 15:42 Reaguje na Josef Hromádko
Je to asi dva měsíce, kdy jsem četl článek o tom, že mírně klesá počet regitrovaných myslivců u nás a roste průměrný věk. Je to dáno tím, že některé myslivecké spolky se brání přijímání nových členů. Důvod nebyl vysvětlen, nicméně domnívám se, že geronti v těchto spolcích se obávají, že by s přílivem nové krve přišli o svá výsadní postavení a pochybná privilegia. Z toho vyplývá jeden závěr - každý vlastník pozemku může sice vstoupit do mysliveckého spolku, který na jeho pozemku spravuje honitbu, nicméně mu to nemusí být umožněno. Když k tomu připočteme i VIP osoby, které jsou v některých spolcích registrovány a které prosazují zájmy myslivecké lobby, z myslivosti leckde stává zábava pro vyvolené.
Odpovědět
JH

Josef Hromádko

21.4.2021 15:47 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Zaměňujete myslivecký spolek a honební společenstvo, běžná chyba, která způsobuje řadu nedorozumění. Já jsem o členství v mysliveckém spolku nic nepsal.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

22.4.2021 09:50 Reaguje na Josef Hromádko
Zlatá pravda jen to vytesat do kamene... Lidé jsou hádaví, hladoví na ránu, na maso, na trofej atd. Proto tlak na malé honitby. Ti nejdravější budou celou noc sedět na hranicích a čekat co vyleze...a šup s tím dolů. To je konec plošného chovu zvěře. Zbude jen střílení. Myslivost bude provozována jen na velkých hospodářstvích.
Odpovědět
MM

Milan Milan

26.4.2021 17:28
A taky neexistvalo MZ, ani MŽP, nebyly dálnice, železnice, velkochovy,ani Lídl, Tesco, nebo Terno.....a když se stavěl hrad, vykácelo se několik ha blízkých lesů, dokonce těch nejlepších stromů. Následně byl s rozvojem zemědělské a hospodářské potřeby vymořen vlk i ten medvěd, až se poměry nějakým způsobem ve 20. století stabilizovalo. A najednou je všechno tak nějak prý špatně,ale realita je taková,že někteřá zvířátka či zvěř jsou přemnožené a začínají být dominantní až "na obtíž" ostatním živočišním i rostliným druhům, které taky mají právo na svůj životní prostor. A poslanci nějakou přirozenou rovnováhu ze svých lavic určitě nevymyslí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist