https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/nevim-z-jakych-skutecnych-duvodu-me-ministryne-odvolala-rika-byvaly-sef-np-ceske-svycarsko-pavel-benda
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nevím, z jakých skutečných důvodů mě ministryně odvolala, říká bývalý šéf NP České Švýcarsko Pavel Benda

8.11.2022 08:07 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pavel Benda vedl Národní park České Švýcarsko 14 let. Celý jeho profesní život je spjatý s ochranou přírody, působil buď na Správě Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce nebo v Národním parku České Švýcarsko, a to jako zoolog, vedoucí Správy CHKO nebo vedoucí odboru ochrany přírody národního parku. Vystudoval zootechniku na Vysoké škole zemědělské v Praze a doktorské studium ekologie na České zemědělské univerzitě.
Pavel Benda vedl Národní park České Švýcarsko 14 let. Celý jeho profesní život je spjatý s ochranou přírody, působil buď na Správě Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce nebo v Národním parku České Švýcarsko, a to jako zoolog, vedoucí Správy CHKO nebo vedoucí odboru ochrany přírody národního parku. Vystudoval zootechniku na Vysoké škole zemědělské v Praze a doktorské studium ekologie na České zemědělské univerzitě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Správa Národního parku České Švýcarsko
Pavel Benda byl na konci září odvolán z funkce ředitele Národního parku České Švýcarsko. Tehdejší ministryně Anna Hubáčková odvolání zdůvodnila tím, že nedostatečně komunikoval s obcemi a nezvládl krizové řízení během obrovského lesního požáru v národním parku. S Pavlem Bendou jsme hovořili o tom, jak své poměrně překvapivé odvolání chápe on. A jestli by zpětně dělal něco jinak.
 
Jak se díváte na své odvolání z funkce ředitele Národního parku České Švýcarsko?

Ministryně nebo ministr má právo odvolat ředitele rezortní organizace, a to i bez udání důvodu. Procedurálně je to tedy v pořádku.

A rozumíte důvodům svého odvolání, souhlasíte s nimi?

Podle mě není úplně v pořádku mluvit o selhání krizového řízení v souvislosti s požárem. Krizový štáb v průběhu požáru řídí hasiči. A jak někteří dobrovolní, tak profesionální hasiči se mi po mém odvolání ozývali s tím, že s důvodem odvolání nesouhlasí, že je to jen účelové zdůvodnění a že si velmi cení spolupráce, kterou jsme měli.

Ke komunikaci s obcemi: paní ministryně měla s obcemi několik jednání, já také několik. A upřímně řečeno, když jsem byl odvolán, z řady obcí se mi ozvali starostové s vyjádřením podpory. A s tím, že s odvoláním nesouhlasí a že je jim to líto.

Pravčická brána, ikonické místo Českého Švýcarska.
Pravčická brána, ikonické místo Českého Švýcarska.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Nevím, z jakých skutečných důvodů mě paní ministryně odvolala.

Ale opakuji, ministryně mě může odvolat i bez udání důvodu. Uvedené důvody však podle mého názoru nebyly zcela relevantní.

Ptal jste se na důvody odvolání na ministerstvu? Měl jste k tomu nějaké osobní jednání s ministryní?

Jednání s ministryní k tomuto jsem měl jen jedno, kde mi pouze sdělila své rozhodnutí, že mě odvolává kvůli tomu, že je nutné s obcemi navázat lepší spolupráci. Další důvod, tzn. krizové řízení během požáru, nezmínila. To jsem se dozvěděl až z médií. Celé to trvalo cca 5 minut.

Odvolán jste nicméně byl. Napadá vás, jaký jiný motiv by k němu mohl vést?

Já jsem vnímal tlak na své odvolání ze strany některých politiků tady v regionu. A paní ministryně tomuto tlaku zřejmě vyhověla.

Přitom ten tlak vytvářeli spíše jednotlivé osoby, které dlouhodobě práci národního parku kritizují. Nejednalo se o nic plošného.

Pravčický důl v Českém Švýcarsku po mniškové kalamitě ve 20. letech minulého století. Řádky výsadeb jsou smrkové monoluktury, které uhynuly během kůrovcové kalamity a v létě je spálil požár.
Pravčický důl v Českém Švýcarsku po mniškové kalamitě ve 20. letech minulého století. Řádky výsadeb jsou smrkové monoluktury, které uhynuly během kůrovcové kalamity a v létě je spálil požár.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Můžete zmínit, o koho se jedná?

Zejména senátor Linhart.

Z jakého důvodu vás vaši kritici kritizují?

Při ohlédnutím zpět mi přijde, že snad téměř úplně za všechno. Často podle principu, že když uděláte A, tak je to špatně a měli jste udělat B, ale když uděláte B, tak je to špatně, protože jste měli udělat A. Někdy to byly i zjevné lži a účelové manipulace. Samozřejmě musím říci, že ne vždy se všechny věci správě národního parku povedly udělat tak, jak si představovala. Je ale také nutno zdůraznit, že činnost Správy NP je vázána národní a evropskou legislativou a také tím, že všechna důležitá rozhodnutí podléhají schválení ministerstva životního prostředí, což je v mnoha případech běh na dlouhou trať.

Zejména pan senátor Linhart nevyužil možnost si s námi sednout a probrat výhrady, které k práci správy má a jednostranně se správou národního parku přerušil jakoukoliv komunikaci, přestože jsme ho k ní vyzývali jak formálně, tak i neformálně. Cíleně byl tak účelově vytvářen negativní obraz Správy Národního parku České Švýcarsko.

Dá se tedy říci, že průběh požáru byl spíše záminka než důvod vašeho odvolání?

To se musíte zeptat paní ministryně. Já si spíš myslím, že to byla záminka.

To ovšem nic nemění na tom, že letošní požár byla mimořádně vážná věc.

Požářiště v Národním parku České Švýcarsko v říjnu 2022.
Požářiště v Národním parku České Švýcarsko v říjnu 2022.
Foto | Jakub Hruška

Je podle vás mezi správou národního parku a obcemi nějaké napětí?

Já myslím, že to nelze říct takhle paušálně. S většinou obcí máme vztahy velmi korektní a slušné. A jsou samozřejmě jednotlivé obce, se kterými jsou vztahy komplikovanější.

Žádný národní park nemůže říct, že má vztahy s obcemi perfektní, nebo naopak úplně špatné. Vždy je tam část obcí, se kterými máte vztahy velmi dobré, část obcí, které jsou neutrální, a také ty, se kterými jsou vztahy horší. Ale to je problém všech národních parků. Obce nejsou monolit, ani tady, ani v Podyjí nebo v Krkonoších a na Šumavě.

Pokud tedy nějaké obce mají k Národnímu parku České Švýcarsko výhrady, čeho se týkají? Těžby dřeva, rozšíření vlka nebo turismu?

Já myslím, že to je všechno dohromady.

Některé obci vadí, že se v národním parku nezasahovalo proti kůrovci. Některé obce mají pocit, že se toho v národním parku dělá málo pro turisty, což je v oblasti Českého Švýcarska opravdu na pováženou, protože při obrovské návštěvnosti parku je její další zvyšování mimořádně problematické.

Fronta před pokladnou u vstupu na Pravčickou bránu, jednoho z mála chráněných míst v ČR, kde se vybírá vstupné.
Fronta před pokladnou u vstupu na Pravčickou bránu, jednoho z mála chráněných míst v ČR, kde se vybírá vstupné.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Těch problémů je několik, a každou obec může trápit něco jiného, a to i protichůdně.

Je nějaká obec, se kterou správa národního parku nebyla na jedné lodi?

Dlouhodoběji pouze město Krásná Lípa.

Víte, co by si Krásná Lípa v národním parku představovala?

Více turistických tras, více turistických atrakcí, výrazně větší zpřístupnění národního parku pro turisty.

Jiným obcím ale turistický ruch související s národním parkem zase spíše vadí. S dalším rozvojem turismu si spojují více problémů než přínosů.

Vybalancovat rozdílné zájmy je tedy velmi těžké.

Proto říkám, že nelze obecně říci, že obce kritizují národní park.

Zrovna zastupitel Krásné Lípy Richard Nagel se přihlásil i do výběrového řízení na nového ředitele. Myslíte, že by to změnilo směřování parku?

Kolega Richard Nagel je zaměstnanec parku, byl to můj náměstek. Jako zastupitel je s dalšími zastupiteli města v kontaktu, ale nemyslím, že by se tím hroty obrousily.

Že by se totálně změnil přístup Krásné Lípy k národnímu parku, když bude ředitelem jmenován kolega Nagel, si nemyslím.

Město Krásná Lípa má dlouhodobě výhrady k Národnímu parku České Švýcarsko.
Město Krásná Lípa má dlouhodobě výhrady k Národnímu parku České Švýcarsko.
Foto | Vlach Pavel / Wikimeda Commons

Přihlásil jste se vy do výběrového řízení na ředitele?

Ne.

Proč ne?

Situace okolo parku pro mě byla už dost vyčerpávající. Tak jsem se rozhodl, že už se hlásit nebudu. A působilo by to i divně, když jsem byl odvolán.

Co budete dělat teď?

Odcházím do soukromého sektoru. Budu se zabývat biologickými hodnoceními, biologickými průzkumy, managementem a podobně.

Koho byste rád viděl v čele parku?

To nemůžu říct. To opravdu není vhodné.

Já ani nemám přehled, kdo se přihlásil. Přeji si, aby v čele parku stál člověk slušný, zásadový, aby mu šlo o přírodu Českého Švýcarska a aby byl psychicky zdatný a odolný.

Zmiňoval jste, že letošní požár byla pro národní park opravdu zásadní věc. Jak ho správa národního parku podle vás zvládla?

Z mého pohledu velmi dobře. Byl to obrovský zápřah pro všechny zaměstnance, a to bez ohledu na pracovní dobu, soboty či neděle a musím říci, že jsem na všechny kolegy velmi hrdý a moc jim děkuji.

V současné době probíhají studie, které by měly dát odpověď na to, jak požár vznikl, jak se šířil, jaké měl fáze, co přispělo k tomu, že byl tak katastrofální.

Problematiku požárů jsme už několik let konzultovali s hasičským záchranným sborem. Na základě toho máme systém cest pro složky Integrovaného záchranného systému, které byly předány hasičům.

Hasiči měli možnost je každoročně projíždět i s cisternami, aby si ověřili jejich průjezdnost a nosnost a musím říct, že za tu dobu jsme nedostali jedinou zpětnou vazbu, že by něco bylo špatně.

Vrtulník zasahující při červencovém požáru v Národním parku České Švýcarsko.
Vrtulník zasahující při červencovém požáru v Národním parku České Švýcarsko.
Zdroj | HZS ČR

Mapu těchto cest dostaly i jednotky dobrovolných hasičů v našem okolí. Nikdo se neozval, že by cestní síť byla nedostatečná nebo špatně průjezdná.

Dělal byste vy osobně během požáru něco jinak?

Nemám pocit, že bychom dělali něco špatně.

Co se týká hašení požáru, tak jsme dělali věci, které jsme udělat měli a o které jsme byli požádáni. Hašení požáru řídí profesionální hasiči, my jsme s nimi spolupracovali, a snažili jsme se to dělat co nejefektivněji, a myslím, že ze strany hasičů to bylo velmi dobře hodnoceno.

Kritika správy parku během požáru a po něm se točila kolem ponechání kůrovcového dřeva v lese. Přispělo to podle vás k šíření požáru?

Na to se teprve hledá odpověď, která bude podložená daty.

Ale musíme si uvědomit dvě věci. Ponechání dříví je velmi důležitá věc pro následnou obnovu lesa a pro další složky ekosystému. A jsme na území národního parku, kde prim má hrát příroda, resp. přírodní procesy v co možná největší šíři, samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že jsme ve středoevropském prostoru a zdejší krajina je po staletí velmi intenzivně lidmi využívána, pozměňována a ovlivňována.

Kůrovcové souše v NP České Švýcarsko před požárem v červenci 2022.
Kůrovcové souše v NP České Švýcarsko před požárem v červenci 2022.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Za druhé: v Českém Švýcarsku je většina lokalit velmi obtížně přístupná, a odvážet z nich dříví někdy ani není v lidských silách. Třeba v soutěskách, které jsou úplně nepřístupné, by se dříví muselo odvážet pomocí helikoptér. To by byla práce tak na pět až sedm let, když by tam každý den létal vrtulník. A to prostě není reálné.

Takže ponechání mrtvého dřeva bylo nejen v souladu s posláním národního parku, ale i v souladu s unikátní geomorfologií – velmi obtížná přístupnost většiny lokalit.

Požár velkou rychlostí proletěl i přes místa, kde jsme se cca před 5 lety snažili kůrovce zastavit, zejména v okolí Hřenska, kde na některých místech nebylo mrtvé dřevo prakticky žádné, protože bylo odvezeno. Takže i kdybychom veškeré dříví odvezli, žádoucí efekt by to pravděpodobně nepřineslo.

Náš předběžný úsudek je, že největší problém byl pravděpodobně v množství biomasy v hrabance, ve vrstvě opadaného jehličí a listí. To zřejmě v kombinaci s větrem přispělo k šíření požáru. Ale jak říkám, to je naše teorie. Počkejme na vyhodnocení prováděných studií.

Jak podobným požárům předcházet?

Naprostá většina požárů je zaviněná lidmi, kvůli neuhašeným ohníčkům, odhozeným cigaretovým nedopalkům, pohozeným skleněným lahvím a tak podobně. Zejména noční táboření spojené s ohýnky je zásadní problém.

Při obrovské návštěvnosti národního parku se vždy najde určitá skupina lidí, která nebude dodržovat žádná pravidla. Klíčovým opatřením by mělo být posílení strážní služby.

Dále je možné využívat sofistikované systémy, které zjistí požár již v počáteční fázi, např. čidla, která zaznamenají kouř v území a využití satelitních družic.

Družicový snímek, na němž je vidět postup požáru v Českém Švýcarsku.
Družicový snímek, na němž je vidět postup požáru v Českém Švýcarsku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | CENIA na datech SATCEN a AIRBUS DS

Předcházení požárů je tedy kombinací represe a preventivního monitoringu.

Co by pro to národní park potřeboval, aby to mohl provádět?

Ještě když jsem byl ve funkci, tak na Šumavě se už zkoušel pilotní projekt využití požárních čidel. To se doufám rozšíří na všechny národní parky.

Ale to, co opravdu nutně potřebují všechny národní parky, je výrazným způsobem posílit strážní službu. Posílit strážní službu potřebují nejen národní parky, ale všechna chráněná území.

Národní park České Švýcarsko navštíví asi 1,5 milionu lidí za rok. Mít na tohle množství lidí šest nebo sedm strážců je naprosto nevyhovující. Strážci musí být v parku soboty, neděle, od rána do večera. Při takovémto zoufale malém počtu strážců není možné území parku ohlídat. Na to upozorňujeme ministerstvo již několik let. Bohužel bez odezvy.

V jakém stavu teď Národní park České Švýcarsko je? Jaký jste ho zanechal svému nástupci?

Žádný národní park neprošel tolika přírodními disturbancemi jako České Švýcarsko. Kůrovcová kalamita, kterou nebylo možno zastavit, jako se to dosud nepovedlo nikde v České republice. A pak letošní obrovský požár, který podle mě správa národního parku nemohla ovlivnit.

Můj nástupce bude v první fázi asi řešit zabezpečení turisticky značených cest, které jsou kvůli požáru a kůrovcové kalamitě nepřístupné, tak aby se mohly v co nejbližší době znovu otevřít veřejnosti.

Jsou tu i další velmi nepříjemné kauzy, např. plánovaný plavební stupeň Děčín a s ním spojená regulace mimořádně přírodovědně cenného úseku řeky Labe.

Musím ale říci, že kdokoli se vedení parku ujme, bude mít k dispozici kolektiv kolegů, kteří vědí, co mají dělat, a kteří pro zdejší přírodu dýchají.

Vizualizace plavebního stupně u Děčína.
Vizualizace plavebního stupně u Děčína.

Vy jste byl ředitelem parku 14 let. Co se vám za tu dobu povedlo, na co jste hrdý?

Možná to bude znít v kontextu mého odvolání podivně, ale většinu svého působení ve funkci ředitele jsem měl radost z velmi slušného a korektního jednání s obcemi. Naprostá většina obcí si na spolupráci s národním parkem nemůže stěžovat.

Podařilo se nám na správě vytvořit velmi dobrý tým. My jsme relativně malý kolektiv. A problémů, které národní park musel řešit, bylo hodně a troufám si říci, že ve srovnání s ostatními národními parky asi nejvíce. Tímto bych chtěl kolegům poděkovat, že to ještě zvládají i za cenu, že pracují pod obrovským stresem, o sobotách a nedělích, bez ohledu na pracovní dobu. To se však nedá dlouhodobě vydržet.

Z mého pohledu považuji za úspěch také to, že se povedlo sloučit Správu Národního parku České Švýcarsko a Správu Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce pod jednu organizaci, a to správu národního parku. Tyto dvě organizace působily do té doby jako dvě nezávislé, ačkoliv spravovaly jednu geografickou oblast Labské pískovce.

Myslím, že se také povedlo nastavit dlouhodobou a velmi efektivní spolupráci s kolegy ze Saska (NP a CHKO Saské Švýcarsko – NP a LSG Sächsichse Schweiz). Kvalita spolupráce byla i opakovaně oceněna certifikátem Europarc Federation.

Jaké naopak vidíte problémy, se kterými se musí národní park vypořádat?

Tím hlavním je právě zásadní personální poddimenzovanost.

Musíme si uvědomit, že na naše národní parky jsou obrovská očekávání a jsou pod různými, a to i protichůdnými tlaky. Na jednu stranu se očekává, že lidé v nich budou zasahovat co nejméně a nechají zde probíhat přírodní procesy, na stranu druhou, že budou „zachraňovat“ biodiverzitu i za cenu intenzivních managementových opatření, dále že budou turistickým superlákadlem, ale zase na stranu druhou, že budou poskytovat domov vzácným a ohroženým druhům, zejména těm, které jsou citlivé na rušení… To jde na tak malých územích jako jsou naše národní parky, zejména NP České Švýcarsko, jen těžko skloubit a je velmi těžké tyto věci citlivě vybalancovat.

Čáp černý s mláďaty na hnízdě, národní park České Švýcarsko
Čáp černý s mláďaty na hnízdě, národní park České Švýcarsko
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Sojka / Správa NP České Švýcarsko

A musím říct, že ve spoustě věcí, kde bychom potřebovali podporu ministerstva, jsme ji neměli.

A teď myslíte podporu obecně ministerstva, nebo spíše ministra a ministryně?

V některých případech ministerstva a v některých ministra.

Když byste mohl, dělal byste ve vedení parku něco jinak?

Asi ne.

Já myslím, že jsem nějakým způsobem založený, takže jsem se věci snažil řešit spíše nekonfliktně, i když v některých případech se člověk konfliktům nemohl vyhnout. Asi bych se choval pořád stejně.

V jakém stavu je teď podle vás ochrana přírody v České republice?

Myslím si, že jsme znovu na křižovatce, kde se bude rozhodovat, jakým směrem nejen národní parky půjdou. Tlak na omezení ochrany přírody je teď obrovský, a to se netýká jen národních parků.

Mě vlastně hrozně zaráží, že když vidíte, jak narůstají problémy související s kvalitou prostředí, ubývá přírodní rozmanitost, tlaky na volnou krajinu jsou obrovské, tak namísto toho, aby si lidé řekli, že je potřeba trochu ubrat a snažit se jít jiným směrem, naopak zesilují tendence rychle změnit právní normy tak, aby se to, co z naší přírody zbylo, v podstatě „dorazilo“…

V jakých oblastech bude podle vás větší tlak na národní parky?

Asi aby obce více zasahovaly do dění v národních parcích. Což si myslím, že je špatně, protože správa národního parku má za to území přímou zodpovědnost, a to nejen odbornou, ale i finanční, právní a trestní. Podle mého názoru nemůže být činnost správy limitována zadáním z obcí. Tím neříkám, že by spolupráce s obcemi neměla být velmi intenzivní a korektní. Na stranu druhou je potřeba říci, že žádná jiná organizace v ČR nevtahuje obce do dění tak jako správy NP, zejména prostřednictvím Rady národního parku.

Jak tedy řešit napětí mezi obcemi a národními parky?

Naprostá většina problémů národního parku pramení z tlaku na větší a intenzivnější turistické využívání národních parků. Tlaky z tohoto směru jsou opravdu mimořádné a tento konflikt tu bude i do budoucna. Já to nechci dramatizovat, ale mám strach, aby se z některých národních parků nestal spíš lunapark se značkou národního parku.


reklama

Přijde vám rozhovor zajímavý?
A pomůžete nám vydat další?
Chcete číst dál hned teď a darovat později? Pokračujte vlevo dole.

 
Chci číst dále, daruji později  Pro zobrazení článku se prosím přihlašte
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Uhrovič

8.11.2022 08:34
Obce potřebují rýžovat, je to pro ně dobrý příjem.A pokud na obce jsou napojeni podnikatelé v cestovním ruchu, pak se děje to, co se děje.
A pokud se s přírodou něco stane, svede se to na park. Byť s největší pravděpodobností za to můžou ti turisti.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

8.11.2022 08:38 Reaguje na Michal Uhrovič
žiji v jedné takové obci, která je na hranici CHKO. Na turistech se vydělává a vše se jim přizpůsobuje, ale do přírody a její ochrany se moc neinvestuje. Když začně chátrat zřícenína hradu v CHKO (velmi turisticky zajímavá a je tam přístup z obce), záchranu musí dělat obč. sdružení z velkého města, okolní obce se nestarají a některé na opravu ani nepřispěli.
A tak to u nás chodí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.11.2022 08:41 Reaguje na Michal Uhrovič
1*
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

8.11.2022 15:35 Reaguje na Michal Uhrovič
Každému návštěvníkovi by měli přišroubovat na tělo odpadkový koš, aby si ten bordel, co všude delaj odtáhli sebou
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.11.2022 16:00 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Hezký nápad, ale nerealizovatelný. Po nějaké době by dobrovolníci z přírody kromě odpadků odnášeli i ty koše.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

9.11.2022 08:13 Reaguje na Jaroslav Řezáč
větší pravomoci CHKO stráže, možnost dávat pokuty a více strážců. To by se ale na to museli chtít podílet ty obce a obce to nechtějí, protože jich to stojí peníze a odradí to část turistů.
Většina obyvatel je na turistický ruch napojena a má z toho dobrý život. Přiroda je až na druhém místě.
Odpovědět
FD

František Dvořák

8.11.2022 08:37
Už jsem tady o tom psal, tak se opakuji. Asi týden před tím, než jste byl odvolán ji prezident Zeman označil za dobrosrdečnou tetu. Tak se odhodlala vykázat činnost daleko viditelnou.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.11.2022 09:45
Když už se pan Benda otírá o pana senátora Linharta, tak bych rád připomněl, že to byl právě pan Linhart, který v pondělí dopoledne po propuknutí požáru volal přímo ministrovi vnitra, kde u něj celou záležitost interpeloval a požadoval zásah. Kdyby tak neučinil, požár by se zřejmě rozšířil mnohem více a možná by byly i oběti na lidských životech.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

8.11.2022 10:32 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Místní hasiči a obce dělali teda co, když požár musel hlásit senátor?
Hasiči si neumí vyhodnotit riziko požáru nebo o tom požáru nikdo nevěděl?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.11.2022 10:46 Reaguje na Michal Uhrovič
Pan Linhart je mimo jiné místostarosta jedné z místních obcí. A co se týče těch hasičů, tak je docela možné, že na ně byl vyvíjen tlak, aby to zvládli sami, protože zásah dalších sborů by stal samozřejmě mnohem více peněz.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

8.11.2022 10:53 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Je docela možné, ... To máte určitě z ověřených zdrojů.
Problém vidím v tom, že pan Linhart by chtěl co nejvíc vytěžit z parku a pan ředitel to viděl jinak. To jsem taky slyšel a je to docela možné.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.11.2022 12:51 Reaguje na Michal Uhrovič
Četl jsem poměrně rozsáhlý rozhovor s tímto pánem a začátek toho požáru popisoval snad po hodinách. Když ani za 24 hodin nebyl požár pod kontrolou, zavolal na to vnitro. Osobně si myslím, že vedení NP nemělo zájem na větší publicitě ohledně toho požáru a proto se vše ze začátku řešilo s minimálními zdroji.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

8.11.2022 13:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Potom to v ČR asi nefunguje. Když nebezpečnost požáru musí vyhodnotit senátor, když to hasič neumí.
Panu senátorovi s enelíbí, že se na bráně vybírá vstupné. Za 10 let s tím nic neudělal, až vypukl požár, kope do všech a všeho. Zajímavé.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.11.2022 13:33 Reaguje na Michal Uhrovič
Ono s tím nešlo moc dělat, když pozemky, přes které vede cesta k Pravčické bráně, vlastní rusko-ukrajinská firma a ta to vstupné vybírá. Proč byly tyhle cenné pozemky kdysi někomů prodány? Pro Vaši informaci - ty zisky jsou několik desítek mliónů korun.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

8.11.2022 14:00 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Před požárem s tím nešlo nic dělat a po požáru taky ne. Jen si na tom pan senátor přihřívá polívčičku.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.11.2022 16:02 Reaguje na Michal Uhrovič
To by šlo leda vyvlastnit, nebo vést přístupovou cestu jinudy a nezpoplatněnou. Mě by zajímalo, kdo je podepsán pod tím prodejem.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

9.11.2022 08:11 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Je to pouhý pseudoproblém, který někdo vytáhnul (asi pan senátor), aby zakryl opravdové problémy. Klasická hra v české kotlině.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.11.2022 10:23
Jsem na straně pana Bendy, tlak místních samospráv a podnikatelské lobby je obrovský a prostřednictvím zejména STAN a KDU zasahuje nejvyšší patra státu.
Naše přírodní dědictví je doslova devastováno , skutečně ekologické spolky odstaveny od jakéhokoli vlivu a hitem sezóny je vytřískat tolik prachů jak jen možno.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

8.11.2022 10:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.11.2022 22:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
1**
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.11.2022 15:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Asi Benda nezná tři dopisy.
1-Sveď to na mně,
2-udelej reorganizaci
3-napiš 3 dopisy.
Paní ministryně byla už u 2.neboť na minulého ministra už sváděla. A nakonec skončila u 3 dopisů pro nastupujícího.
Odpovědět
Martin Klewar

Martin Klewar

9.11.2022 09:19
Pane Bendo, proslýchá se, že jste 1.den požáru nehasil/nechtěl hasit, tak asi jste byl odvolán proto, ne?
Odpovědět
rl

rýpal lesní

10.11.2022 09:55 Reaguje na Martin Klewar
Ředitel, ani samotná Správa CHKO nejsou ve struktuře Integrovaného záchranného systému, tedy záchranné práce se na ně nevztahují, naopak, měli by se vyvarovat mimo neodkladné úkony (oznámení, bezprostřední ohrožení osob) neodborných činností. Mohlo by to dopadnout stejně, jako kdyby vám přišel krmit býky pan premiér. Pochopitelně by to učinit mohl a má na to dokonce i pravomoc, ale pak by jste asi běhal jen kolem něho (Skota) a ne okolo hladového skotu.
Přeji pěkný den.
<rýpal lesní>
Odpovědět
rl

rýpal lesní

10.11.2022 09:07
V první řadě je nutné upozornit na tu okolnost, že předmětem údajného pochybení ředitele CHKO bylo, že se údajně dostatečně nevěnoval rizikům vzniku požáru. Přitom z dikce zákona, je k řízení Správy CHKO určeno ministerstvo, zde MŽP, a ministr zde Hubáčková. Za další pak je nutné si nastudovat, jak je postaven systém rozhodování, kdy o věcech spolupráce i činnosti CHKO je zmocněny a odpovědna Rada CHKO, přičemž zde má ministerstvo jako orgán zřizující svého zástupce. Bylo by vhodné se přesvědčit, zda paní ministryně byla někdy na jednáních přítomna a zda i někdy nějaký ministr byl účasten rozhodování, a kdo MŽP zastupoval a jak, s jakou četností. Za další je pak vhodné se zeptat a nastudovat (například ze Zelených zpráv a ročenek MVČR či HZS) jakým způsobem byla NE-organizována LHS (letecká hasičská služba) pro ochranu lesních porostů před požáry a zjistilo by se, že od jistého roku tato LHS vůbec neprobíhala, aby ji později dostala do vínku letecká služba PČR, v rámci dohledové činnosti. Dalším aspektem je zásadní nevybavení HZS a prostředků PČR (i AČR) potřebnou technikou ke zmáhání požáru, což v celkovém vedlo až k potřebě použití složek jiných států.
Prostě, máslo na hlavě má (měla) paní ministryně, takto dobrovolná a soutěživá hasička z jisté obce na jižní Moravě, kde zasahovali dobráci i profesionálové z celé ČR při podobném zahoření.
Nu, personální opatření paní ministryně bylo obvyklé spasení před medvědem, který jezdí na koloběžce po návsi. Zavolala myslivcům a ulovila jej vlastní rukou.
A samotné téma je téma lobystických tlaků starostů a šíbrů samospráv. Ubytování v přírodních lokalitách za levný peníz již zůstává leda pro lidovce na faře, podnikatelé zušlechťují ubytovací kapacity takovým způsobem, že pak mají nekonkurenceschopné ceny pro peněženku občana. Ale z důvodu zvyšování standardu a lákání budují disney-parky které lákají do regionu další návštěvníky, kterým o přírodu vlastně nejde.
A takových pochybení by se dalo uvést více.
<rýpal lesní>
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.11.2022 09:29 Reaguje na rýpal lesní
Taky si rýpnu Rýpale. Vždyť vy sám ani nevíte o čem je řeč. O CHKO tedy určitě ne. No a MŽP jako zřizovatel NP tam dosazuje svého ředitele. No a pokud ho dosazuje tak má právo ho i odvolávat. Tomuto panu řediteli shořela víc než osmina plochy kterou spravoval a která měla být předmětem ochrany. K tomu připočítejme škody na majetku dalších subjektů a milionové náklady na samotnou likvidaci požáru.Řekl bych, že je to dostatečný důvod k odvolání ředitele. Celkem se divím, že se tomu odvolání diví.Bohužel takto se u nás, když k něčemu dojde, presentuje ochrana přírody. My nic , my muzikanti.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

16.11.2022 17:18 Reaguje na Jarek Schindler
Neměl by jste napadat někoho, s kým se neznáte. O CHKO vím dosti, a o MŽP také. Přečtěte si pozorně, prosím, to co jsem uvedl a zjistíte, že vaše argumentace je mimo. Ale patrně patříte k fans KDU-ČSL, já vám to neberu, ale já na takové argumenty odpovídám jen tolik, že vím o čem to bylo, a vím, že pochybilo MŽP a to řídila v té době ona slovutná dáma. Kdo je ve věci obeznámen a orientován, ten argumentuje fakty. Z těch jste neuvedl ani zbla.
Kontrolní otázka : Jakým postupem podle vás měl pan ředitel zabránit oznámenému požáru IZS a to tak, aby to nebylo považováno za ztížení zásahu HZS v místě. Pokud je známo, součinnost která byla z HZS na něj, splnil. Máte snad nějaké jiné informace ? Měl k dispozici potřebné technické, právní a personální i finanční prostředky ?
Pan ředitel padl, aby nepadla paní ministryně. A stejně to nepomohlo.
Přeji hezký den, <rl>
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.11.2022 20:28 Reaguje na rýpal lesní
Tak znovu. Celý článek a diskuze je o Np a o odvolání jeho ředitele. Jen rýpal lesní pořád mele to svoje o CHKO. Již toto je na zamyšlení. Jinak ředitel je zodpovědný za svěřený majetek a jeho správu. Co na tom není k pochopení? Že tomuto řediteli se to tak nějak vymklo z rukou? Kdo za to může? Zbytečné polemizování. Ředitel je nejen jmenovaný ale i odpovědný a pokud neví o důvodu on, tak ten důvod zná ten kdo jej jmenoval. Tečka.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

30.11.2022 22:33 Reaguje na Jarek Schindler
Klidně si zaměňte CHKO na NP, když na tom názvosloví tak bazírujete, z hlediska územní ochrany je to v principu to samé.
K faktům jste nerozporoval ničehož. Výsledek (23.11.22) je jasným důkazem, že to bylo nikoliv odborné, ale politické rozhodnutí. Odvolat někoho, kdo nepochybil, je chucpe. A za tím si stojím. A kdo zná KDU-ČSL ví, že to bylo o politikaření, ne o politické nutnosti. Je mi líto, že nemám pro vás příznivějších zpráv.
<rl>
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.11.2022 09:17
Divné, že přestal mlčet, až po odstoupení ministryně, ale v době její funkce za sebe nechal "bojovat" pouze kamarády. Nemíním soudit nikoho, pokud nevím přesně, co bylo skutečným důvodem odvolání. Za mně mohu pouze říci, že to ponechání souší v těsné blízkosti obcí a cest bylo nezodpovědné a taky se to vymstilo, když se nemohli hasiči dostat k požáru a doslova
před žárem ze souší utekli. Budiž to poučením a je vidět, že poučením bylo,
protože se masivně kácí ohořelá torza stromů a na Šumavě souše z okolí jezer a cest. Hra na divočinu a budoucí prales má své mantinely a v ČŠ se
pokus nezdařil. Takže důvody mohou být skutečně jiné, ale to by muselo
i ministerstvo přiznat, že umožněním takového hospodaření pochybilo samo!
Odpovědět
rl

rýpal lesní

12.11.2022 05:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Kontrolní otázka : Kdo schvaluje plán hospodaření a principy správy v CHKO a kdo tomu velí jako nejvyšší ? A druhá : Mohla Správa CHKO nařídit či provést sama odstranění souší z pozemků kde nemá vlastnictví ?
Resume : Je to o tom MŽP.
Odpovědět
Sl

Slovan

12.11.2022 16:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Kde že se to MASIVNĚ kácí prosím pěkně? Nějak jsem tuto informaci asi přehlédl...
Ona zde žádná hra na divočinu není, pouze se s Národními parky pracuje tak, jak by se správně mělo. Práce se z větší části přenechává přírodě, tedy někomu, kdo na rozdíl od nás chyby nedělá. Již dnes rostou na spáleništi např. obrovské václavky a já jsem nesmírně zvědavý, co tam bude na jaře. Mám to kousek, takže si na to čas určitě udělám.
Tak či tak je ten požár způsoben pouze lidskou debilitou a ničím jiným. Pokud v takovém případě má někdo potřebu kopat do ochranářů, měl by se nad sebou zamyslet.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.11.2022 16:44 Reaguje na Slovan
Ono se liší hospodaření podle vedení parku a v KRNAPU se
kůrovec kácí preventivně. To není kopání do skutečných
ochranářů, ale do těch, kteří přechod od hospodářského lesa
chtějí urychlit za KAŽDOU cenu. Nechat smrky sežrat, souše
nekácet ani u cest a baráků není asi moc moudré a čekat,
že nálet bude cílovým lesem je přímo blbost. V NP Šumava
monokulturní smrkový les nahrazuje opět monokulturní a
stejnověký smrkový les, který dopadne po čase úplně stejně.
Jinak pokud je václavka pro lesy výhra, tak ta si počká
i na ty nálety a dá jim zabrat taky. V půdě je ještě plno
neshořelé mrtvé dřevní hmoty, která se nemůže václavce
nijak bránit. Divím se, že ten požár vůbec dovolili hasit, když je takovým požehnáním pro NP a že to nepraktikují
a navíc požárům brání i jinde.
Odpovědět
Sl

Slovan

14.11.2022 16:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Na mojí otázku odpověď žádná, jak jinak.
KRNAP je v jiném režimu ochrany než zbytek našich NP.
On ten kůrovec řádí všude - v hospodářských lesích po celé republice, v mnoha CHKO i třeba v tom NPČŠ. Žádný druh zásahu ho ale nezastavil a nebýt deštivějšího počasí v posledních 2 letech, tak by se ani nezpomalil. Tak proč by to jako mělo být teď jinak? Protože to říkáte? Hahaha…
Tím, že les vykácíte, ho fakt nezachráníte. Naopak ho zničíte ještě víc. Akorát ho vysušíte, udusáte (protože na mnoha místech se používá harvestor a téměř vždy traktor), zničíte půdu apod. To nemá v NP co dělat a mělo by se začít více tlačit na změnu i jinde.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.11.2022 09:35 Reaguje na Slovan
Proti kůrovci má zásah význam na počátku šíření
a nechat ho sežrat celý les. To už je pak pouze
zhodnocení dřevní hmoty. Těžbou lze šíření omezit
a leckdy i zastavit, ale zkuste zapátrat v historii, že naši se předci vypořádali s mnoha
kalamitami a my to mohli taky, nebýt ekomagorů,
kteří si tu pohromu doslova vydupali, aby mohli
změnit hospodářské lesy na divočinu. V KRNAPU
by bezzásah takového rozsahu jako na Šumavě asi
neprošel, protože by hotely zely prázdnotou
a tak tam proti kůrovci zasahují. Ta pitomost
s divočinou se šířila z Německa stejně jako vlci
a u obojího se pomalu i tam ukazuje, že je to
utopie neslučitelná s kulturní krajinou Evropy.
Odpovědět
VN

Vladimír Němec

24.11.2022 19:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Ta bezzásahovost přišla spíše z Holandska, tam na rozdíl od Německa žádnou divočinu nemají, tak jí na některých místech cílevědomě vytvářejí. Doporučuji Holandsko navštívit, pak člověk lecos pochopí. U nás to má v menším měřítku smysl pochopitelně také, otázka ale je, jestli to realizovat všude, kde to zrovna někoho napadne. V každém takovém případě ale definovat účel takového opatření. Pavel Benda je fajn chlap, ale rozkaz z MŽP zněl jasně: BEZZÁSAHOVOST! Pokud nový ředitel teď dostane rozkaz "Zájmy obcí a místních podnikatelů především!", tak ho za to také možná za pár let odvolají. Viník prostě musí být vždy nalezen, ať je to Petr nebo Pavel, žádnou konspiraci bych v tom nehledal. Jen se asi budou ti, co nového ředitele ještě neznají, dost divit. A z těch, co ho znají, někteří zjistí, že ho neznají. :-) Na závěr mi nezbývá, než Pavlovi popřát, ať své odborné znalosti a zkušenosti uplatní tam, kde to ocení lépe. Howg.
Odpovědět
HH

Honza Honza

28.11.2022 08:51
Vyčítat správci parku, že na zemi ponechal hodně organického materiálu, který vyschl a požár se rozšířil, je nehorázná pitomost, vždyť to byl důvod přivazování se ke stromům na Šumavě. Pouze organický materiál zajistí uchování vlhkosti, zlepšuje půdu, ze semen vyrostou nové stromy a příroda se zkvalitňuje a ozdravuje a mění se v normální funkční přírodu. I lesníci by toto měli částečně aplikovat, aby své lesy ozdravili.
Pouze v začátku epidemie kůrovce, podobně jako požáru, je potřebné zasáhnout, stromy pokácet a brouka (a požár) jakožto ohnisko zkázy zlikvidovat.
Jenom mám strach, aby někdo neobvinil správce Šumavského parku, že na zemi poechali suché stromy, vznikl tady v létě za extrém. sucha požár a celá Šumava shořela. Podle mě by měli alespoň odtáhnout spadlé stromy z cest, aby tudy projeli požárníci!
Odpovědět
rl

rýpal lesní

30.11.2022 22:23
Finální zpráva z trati je taková, že novým ředitelem byl ministrem práce a sociálních věcí (či spíše pracovního nasazení a kácení důchodců a potřebných) toho času s právem řídit Ministerstvo životního prostředí Marianem Jurečkou jmenován pan Ing. Petr Kříž.
Ing. Petr Kříž je absolvent České zemědělské univerzity v Praze (Institut tropického a subtropického zemědělství). Současný ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR – Správy CHKO České středohoří pracoval v letech 2012–2017 i na Správě CHKO Labské pískovce. Kromě péče o území CHKO a výkonu státní správy se podílel mj. na realizaci projektů z Operačního programu Životní prostředí a z programu LIFE, dále se věnuje práci s veřejností (např. Slavnosti stepí a Slavnosti pastvin) a mezinárodní spolupráci. Je členem Rady NP České Švýcarsko.
Toho nepřekvapí ani požár savany.
Nicméně, ukazuje se, že pokud si lidovci něco vezmou do hlavy, realizují to bez ohledu na následky. A pak mají vždy správná zdůvodnění, ač všichni tuší, že je to jinak.
Jak přiznáno, nový pan ředitel byl členem Rady NP ČŠ a tedy věděl i o CHKO a tedy na uvedených nastaveních i spolupráci s MŽP ČR měl mnohé co dočinění. V zápisech není, že by se nějak zásadně vymezoval proti stávajícímu způsobu hospodaření.
Počkáme si, co tohle klopotné přepřahání přineslo.
Myslím, že to bude spíše na jedno Brdo (i tam působil).
Váš <rýpal lesní>
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist