https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-svoboda-neviditelna-ministryne-obetovala-reditele-narodniho-parku-ceske-svycarsko
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Svoboda: Neviditelná ministryně obětovala ředitele Národního parku České Švýcarsko

4.10.2022 | PRAHA
Nejen staří Mayové, ale i jiné lidské společnosti hledaly v těžkých dobách obětní beránky. Film Apocalypto (2006).
Nejen staří Mayové, ale i jiné lidské společnosti hledaly v těžkých dobách obětní beránky. Film Apocalypto (2006).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | IMDb
Pozoruhodný film Apocalypto z roku 2006 od režiséra Mela Gibsona zachycuje dramatické okolnosti rozkladu mayské civilizace v předkolumbovské Střední Americe. Příčinou bylo vyčerpání půdy a zhroucení ekosystémů. Následkem byl hlad, nemoci, vzpoury a války. Vládci starých Mayů se v těchto těžkých časech obraceli na boha Kukulkána a přinášeli mu lidské oběti. Při veřejných obřadech, které sledovaly tisíce rozhněvaných obyvatel, stál na vrcholu kamenné pyramidy velekněz a jeho pomocníci. Ti vzali vybraného nešťastníka, natáhli ho za ruce a za nohy a položili zády na kamenný oltář. Poté k němu přistoupil velekněz, obsidiánovým nožem mu rozřízl hrudník a za živa vytrhl srdce. Dav pod pyramidou se tím odreagoval a všichni doufali, že se Kukulkán napije krve a bude zase dobře. Ale nebylo. A mayská civilizace zanikla.
 
Nejen staří Mayové, ale i jiné lidské společnosti hledaly v těžkých dobách obětní beránky, na které mohly svalit vinu za hlad, nemoci, živelní pohromy i svoje vlastní hříchy či chyby. Když při nějakém neštěstí nebyl k dispozici skutečný viník, ať již proto, že se ho nepodařilo vypátrat, anebo proto, že neštěstí nikdo nezavinil, vybraly náhradního viníka a toho potrestaly. Takový trest odvedl pozornost od skutečných příčin problémů a na rozbouřený lid měl uklidňující účinek. Někdy byl trest drsnější jako v případě upalovaných čarodějnic, pronásledovaných Židů nebo protestantů. Jindy byl moderní a zabalený do pravidel řádného soudního procesu jako v případě Alberta Dreyfuse, Leopolda Hilsnera či Milady Horákové.

Ministryně životního prostředí, která ke dni 30. 9. 2022 odvolala ředitele Národního parku (NP) České Švýcarsko Pavla Bendu „pro nedostatečnou komunikaci s obcemi a nezvládnutí manažerských povinností v průběhu krizového řízení“ v souvislosti s požárem ve zmíněném národním parku v červenci letošního roku, jednala ukázkově podle kulturního vzorce obětního beránka.

Pavel Benda, jeden z nejpoctivějších a nejkvalitnějších úředníků ve státní ochraně přírody v naší porevoluční historii, samozřejmě neudělal nic, za co by po 14 letech obětavé práce zasluhoval odvolání z funkce. Akt jeho odvolání současnou ministryní je tak neodůvodněný a je projevem podvolení slabé ministryně vůči tlakům dřevařské a vodní lobby a s ní spřátelených starostů a senátorů, kterým byl zásadový ochránce přírody trnem v oku.

Deklarovaný důvod odvolání spočívající v „nezvládnutí manažerských povinností v průběhu krizového řízení“ je neplatný již z formálního hlediska, a to ve dvou směrech.

Za prvé, „krizové řízení“ je souhrn postupů podle krizového zákona a probíhá (pojmově) právě a jen v souvislosti s „krizovými stavy“, tedy stavem nebezpečí, nouzovým stavem a stavem ohrožení státu. Krizové stavy vyhlašují při mimořádných událostech nebo jiných nebezpečích příslušné orgány. Během požáru v NP České Švýcarsko nebyl vyhlášen žádný z krizových stavů. Proto v souvislosti s ním neprobíhalo žádné krizové řízení. A proto se ředitel Benda nemohl „v průběhu krizového řízení“ ničeho dopustit.

Odvolaný ředitel Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda.
Odvolaný ředitel Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | NP České Švýcarsko

Za druhé, pokud paní ministryně použila v odvolávacím právním aktu pojem „krizové řízení“ v laickém slova smyslu, tedy asi ve smyslu řízení v době požáru coby krize, pak je třeba upozornit, že podle zákona o požární ochraně při zdolávání požáru řídí všechny podstatné věci Hasičský záchranný sbor, a nikoli ředitel národního parku či kdokoli jiný. Jinými slovy, jakmile vypukne požár, všechny klíčové povinnosti týkající se jeho zdolávání mají hasiči a především velitel zásahu.

Z věcného hlediska ředitel Benda v souvislosti s požárem v národním parku udělal maximum toho, co udělat měl a mohl, a nic podstatného nezanedbal, a to ani v letech před požárem, ani v jeho průběhu.

Lesy v NP České Švýcarsko zasáhla asi před 5 lety kůrovcová kalamita, která je ostatně již prakticky na celém území nejen České republiky, ale i většiny zemí střední Evropy. Při zdolávání této kalamity správa parku pod vedením ředitele Bendy od roku 2018 v postižených oblastech parku intenzivně zasahovala – kácela rozsáhlé úseky lesních porostů a odvážela prakticky veškeré napadené stromy. Na několika místech parku tak vznikly obrovské holiny. Jedna z nich dokonce byla (a dosud je) největší holinou v národních parcích ve střední Evropě, za což byla správa parku kritizována vědeckou komunitou. Po dvou letech se však ukázalo, že ani masivní kácení s následkem holin nedokáže gradaci kůrovce zastavit, že to zkrátka nemá smysl. Proto v roce 2020 správa parku od kácení ustoupila a ponechala oblasti kůrovcem sežraných mrtvých stromů svému přirozenému vývoji. Mrtvé stromy jsou totiž v lese nejdůležitějším zdrojem živin pro novou generaci stromů, která již roste sama podle zákonů přírody a nikoli podle názorů a pokynů lesních inženýrů, jak lze dobře vidět v Národním parku Šumava. A právě tak to přikazuje i zákon o ochraně přírody a krajiny ve znění klíčové novelizace z roku 2017: „Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémů. Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů.“ Toto základní zákonné nastavení správa národního parku pod vedením Pavla Bendy - po marných pokusech zastavit masivním kácením šíření kůrovce - respektovala a respektovala ho správně.

Dva roky intenzivního kácení postup kůrovce nezastavily, v roce 2020 správa parku od kácení ustoupila a ponechala oblasti kůrovcem sežraných mrtvých stromů svému přirozenému vývoji.
Dva roky intenzivního kácení postup kůrovce nezastavily, v roce 2020 správa parku od kácení ustoupila a ponechala oblasti kůrovcem sežraných mrtvých stromů svému přirozenému vývoji.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Správa v parku řádně udržovala i všechny požárně významné přístupové cesty, které jí Hasičský záchranný sbor vymezil v požárních mapách. Správa je průběžně prosekávala a odstraňovala porosty kolem nich. Od vzniku národního parku v roce 2000 samozřejmě na území I. zón neudržovala některé neznačené staré cesty či stezky. Ale to nebylo nikterak protiprávní ani nevhodné. Území I. zón národního parku jsou podle zákona oblastmi „nerušných přírodních procesů“ a nikoli udržovaným hospodářským lesem.

Kritika, které se řediteli Bendovi či správě Národního parku České Švýcarsko dostalo v červenci a srpnu letošního roku v některých médiích a z úst některých starostů a senátorů, že správa parku „neodklízela“ kůrovcem napadené stromy, a že právě díky tomu se požár tak snadno a rychle rozšířil, je – nad rámec výše uvedeného – nepodložené a nehorázné nařčení. Z žádného z dostupných zdrojů, kterých je v současné době již dostatek, naprosto nevyplývá, že by se požár šířil více nebo rychleji v oblastech parku, kde byly ponechány mrtvé stromy. Naopak ze zdrojů, které jsou k dispozici, je zřejmé, že se požár šířil srovnatelně intenzivně i v oblastech, kde byly zdravé smrky, a to díky čerstvým pryskyřicím a silicím, které jsou obsaženy v jehličí i v dřevní hmotě a jsou velmi hořlavé.

Ředitel Benda i ostatní zaměstnanci správy národního parku při zdolávání požáru spolupracovali maximálně vstřícně s Hasičským záchranným sborem i s orgány dotčených obcí i Ústeckým krajem. Na jednání ani komunikaci ředitele Bendy během obrovského požáru, který musel být pro všechny zúčastněné stresujícím zážitkem, nebylo nic podstatně chybného ani „chaotického“, jak mu vytklo Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Naopak: skutečný chaos jsme u našich politiků a úředníků viděli při zdolávání koronavirové epidemie, havárie na Bečvě a (bohužel) i současné energetické krize.

Když už mluvíme o odvolávání z funkcí v souvislosti se zdoláváním mimořádných událostí, je vhodné připomenout, že po povodních v roce 2002 nebyl nikdo odvolán z funkce. Ani pražský primátor Němec, který dne 13.8.2002 pár hodin před zatopením pražského metra pronesl slavnou větu: „Situace je nadmíru výtečná“, přičemž vedení Prahy uklidňovalo Pražany, že v metru jsou v bezpečí. Nebyl odvolán ani nikdo ze státního podniku Povodí Vltavy. Nikdo nikomu nevyčítal, že přehrady na vltavské kaskádě měl upustit dříve či více, aby rozložil průtok tisícileté vody, že připravil či schválil nevhodné manipulační řády, které na velkou vodu nepamatovaly, anebo že v těch vypjatých chvílích „nevhodně komunikoval“. Lidé v té době tak nějak ještě měli rozum a nadhled. Živelní katastrofy, jako povodeň v roce 2002 i požár v NP České Švýcarsko v roce 2022, jsou na našem území něčím tak mimořádným a neobvyklým, že jen stěží lze odpovědným politikům a úředníkům spravedlivě klást za vinu to, když v jejich průběhu nejednali a nekomunikovali zcela správně a přesně. Protože to, co je při katastrofě ve zmatku protichůdných hledisek a názorů zcela správné a přesné, se zjistí a vyhodnotí až s odstupem.

A je dobré připomenout i to, že dosud nebyl odvolán ani ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss, který nese manažerskou odpovědnost za personální rozvrat inspekce i ostudné selhání jejích úředníků při vyšetřování havárie na řece Bečvě v září roku 2020. Jinými slovy, pokud byl odvolán Pavel Benda, ale nebyl odvolán Erik Geuss, je něco velmi shnilého v rezortu MŽP.

Končící ministryně Hubáčková.
Končící ministryně Hubáčková.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | MŽP

Pokud pak paní ministryně odvolala ředitele Bendu z důvodu „nedostatečné komunikace s obcemi“, pak zcela určitě měla nejprve odvolat sama sebe. Jakpak ona komunikovala s obcemi a vůbec s veřejností nejen v průběhu požáru, ale vůbec od svého nástupu do funkce v prosinci roku 2021? Paní ministryně totiž prakticky není vidět, ani slyšet a nezdá se ani, že by něco konkrétního podstatného dělala. Během požáru v národním parku to platilo dvojnásob. Podle názorů z kuloárů je to solidní úřednice a komunální politička z Moravy a je prý „hodná“. Když se podíváte na internetové stránky MŽP, zjistíte, že jejím hlavním cílem ve funkci je „ústavní ochrana vody“. Zkuste se na tento nápad zeptat nějakého průměrně zdatného právníka z oblasti ústavního či správního práva, obrátí nejspíše oči v sloup.

Každopádně pan ředitel Benda komunikoval s obcemi dostatečně, ale leckdy nekompromisně s ohledem na veřejný zájem, který jako státní úředník podle zákona chránil. Někteří místní politici, kteří mu vyčítali „nedostatečnou komunikaci“, sami nedocházeli na zasedání Rady národního parku. Pavel Benda nebyl kývací pejsek. Nebyl ani obratný taktik jako ředitel NP Šumava Pavel Hubený. A nebyl ani mediální matador, takže po vypuknutí štvanice, kterou proti němu v souvislosti s požárem vyvolaly jisté politické kruhy, se nebránil.

Jestli odvolání ředitele Bendy o něčem vypovídá, pak o současné ministryni a o silném vlivu dřevařské, vodní a komunální lobby na rezort MŽP. Právě to naznačuje skutečné důvody, které jsou zřejmě v pozadí jeho obětování. A ty jsou dva.

Za prvé, mocná dřevařská lobby je vzteky bez sebe, že ochranáři a přírodovědci po zkušenostech z kůrovcové kalamity na Šumavě nakonec prosadili, že se staleté mrtvé smrky v národních parcích ponechávají na místě a neprodávají s obrovskými zisky do celého světa. A pro některé politiky s technickým pohledem na život je představa přirozeného lesa v národním parku nesnesitelná jako pálivá paprička. Chtějí, aby se v lese hospodařilo a přírodě pomáhalo jako dřív, protože český lesní inženýr ví lépe než příroda sama, co je pro ni dobré.

Za druhé, správa NP České Švýcarsko pod vedením Pavla Bendy v roce 2018 vydala nesouhlasné stanovisko ke Koncepci vodní dopravy, která předpokládala vybudování obřího jezu na Labi u Děčína. Ve stanovisku dospěla k závěru, že evropsky chráněné přírodní stanoviště bahnitých břehů na řece Labi by nemohli stavaři vytvořit uměle jinde. Tím dostal jez u Děčína stopku a spolu s ním i marné sny českých „vodníků“ o tom, že na vysychajícím Labi budou plout s velkými loděmi z Pardubic až do Hamburku.

Důvody, pro které neviditelná ministryně odvolala Pavla Bendu, jsou tak jen záminkou, která odvádí pozornost od skutečných příčin požáru. Tou hlavní je globální změna klimatu spojená s chronickým suchem, které vede k požárům v mnoha zemích světa. Naše země tak s požáry, povodněmi a vichřicemi vstupuje do těžkého období, ve kterém se bude Kukulkán stále častěji hněvat a čas od času mu alibističtí vládci raději obětují nějakého beránka, než aby místo astronomicky drahých stíhaček F 35 raději koupili našim hasičům pořádná letadla ke zvládání velkých lesních požárů.


reklama

 
foto - Svoboda Petr
Petr Svoboda
Autor pracuje na Katedře právo životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.10.2022 05:55
Tak to bychom měli . Názor paní ministryně a názor opačný , z úst zástupce dotčené veřejnosti, zastoupeným Petrem Svobodou.
Mám-li si vybrat ,dávám přednost interpretaci doktora Svobody o němž lze prohlásit , že to na rozdíl od paní ministryně s ochranou přírody myslí vážně. Což lze doložit nejen jeho prací , ale i názory zveřejněnými v Ekolistu.
Přejme paní Hubáčkové, aby svůj odchod z vlády ze zdravotních důvodů zvládla.
Když byla vybrána lidovci na svůj post, pomyslel jsem si přesně to, co o ní napsal autor příspěvku.
K odvolanému řediteli NP - není první ani poslední , koho políbila panská láska, která jak známo, ráda po zajících skáče.
Uvidíme , jak se k problému postaví nový ministr Petr Hladík, který je podle mého názoru o level výše než hodná tetka z Brna.
Odpovědět
va

vaber

4.10.2022 09:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
paní Hubáčková má ještě další politické funkce ,těch se také vzdala ?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.10.2022 12:27 Reaguje na vaber
Po jmenování na MŽP se jich vzdala jak v obci, tak na kraji. Sesli v Senátu už neobhajovala.
V tomto jí nelze absolutně nic vytknout.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

18.10.2022 08:07 Reaguje na Svatá Prostoto
Svatá prostoto, je to jinak.
Ve skutečnosti ji dohání kauza Bzenec - komplex.
A pro výkon trafiky v a.s. VAK Hodonín bud mít nezpochybnitelné lidovecké kvality, jak bývá zvykem.
Hlavní úkol - zazdít žalobu u Evropského soudního dvora tato absolventka veřejnosprávní školy za peníze daňových poplatníků splnila.
Ke škodě zájmů ekologie i státu (bez pejorativ). K ziskům uhelné lobby.
Mouřenín posloužil, mouřenín může jít.
<rl>
Odpovědět
rl

rýpal lesní

18.10.2022 08:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tato dvě stanoviska jsou podobně, jako PR vysokého politika a názor osoby obeznámené. Je vcelku pochopitelné, že je vše jinak.
<rl>
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.10.2022 07:33
Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů. Směřuje člověkem založený masivní požár nepůvodních jehličnatých lesů k uvedenému cíli lépe než "umělé" převody nepůvodních lesů k přirozenějšímu složení a struktuře? Na jaké ploše (v procentech plochy parku) se za dobu existence NP povedlo postupně obnovit přirozené ekosystémy (a jaké jsou důvody)? Je spáleniště této rozlohy přirozeným ekosystémem a bude k němu směřovat následná sukcese? Za jak dlouho se cestou sukcese podaří docílit přirozených ekosystémů (druhové složení, věková a protorová struktura) na tomto území? Jak vedení NP zajišťovalo požární ochranu v době zvýšeného požárního rizika před vypuknutím požáru? Jak je možné, že požár (podle satelitních dat založený nějakým pitomcem okolo půlnoci) byl nahlášen až druhý den ráno (po osmi hodinách nerušeného hoření)? S autorem článku se v jeho hodnocení neztotožňuji. Mnohem bližší je mi realističtejší pohled na škody i následná opatření Zdeňka Patzelta (publikovaný: https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/pozar-v-np-ceske-svycarsko/). Důležité teď bude jak nový ministr a případně nové vedení NP přistoupí k té cílové "postupné obnově přirozených ekosystému" na velkém spáleništi.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.10.2022 07:45 Reaguje na Dalibor Motl
Jsem podobného názoru, příroda si touto pidiepizodou poradí. Směrodatné bude, co má vzniknout na spáleništi. Jestli replika "původního"=posledního, nebo s pomocí člověka - toho prapůvodního.
Odpovědět
Pe

Petr

4.10.2022 08:08 Reaguje na Dalibor Motl
"Na jaké ploše (v procentech plochy parku) se za dobu existence NP povedlo postupně obnovit přirozené ekosystémy (a jaké jsou důvody)?"
To je lidský materialistický pohled na přírodu a snaha člověka přírodu řídit, měřit a kvantifikovat. Přitom odpověď a vysvětlení je hned v první větě o cílech NP: "zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů."
A podle mě to dobře vystihuje i myšlenka z filmu Pátý element: "Čas není důležitý. Důležitý je pouze život."
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.10.2022 09:19 Reaguje na Petr
Celá věta zní "Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů." Nerušené přírodní děje v umělých podmínkách (třeba rozsáhlých monokulturách) vedou k ekologickým katastrofám. Stejně jako zarůstání pastvin vede k ohrožení existence kriticky ohrožených druhů tak bezzásahovost v hospodářských lesích vede k jejich velkoplošnému rozpadu (zde dokonce rozsáhlému nepřirozenému požáru, který by se v listnatých přirozených lesích asi vyvíjel podstaně jinak, pokud by vůbec vznikl) se všemi negativními jevy jako je významná ztráta biomasy, jednorázovému uvolnění velkého množství CO2, erozi půdy i povrchu skalních výchozů. Na takto nepřirozeně velkém požářišti při nezasahování vznikne už během desítek let sukcesí na velké ploše porost složený z pionýrských dřevin (bříza, osika, částečně borovice, smrk a vejmutovka) velmi odlišný od přirozeného porostu pokrývajícího původně tu nyní zuboženou krajinu. Ztráta biomasy a eroze bude mít dlouhodobé důsledky pro vývoj následného lesa. Prosazení autochtonních vhodných dřevin (duby, buk, habr, jilmy, třešeň...) na takto rozsáhlé ploše, rychle osídlené pionýrskými druhy, bude trvat nižší stovky let. Podle mého názoru by správa parku měla přistoupit k výsadbě nebo výsevu dubových, habrových, třešňových, jilmových a možná i borových "ostrovů" (o velikosti korunové plochy dospělého stromu) do požářiště s cílem zvýšit pestrost a pomoci těmto dřevinám v kolonizaci spáleniště. Tyhle"ostrovy" můžou tvořit třeba jenom 5-7% plochy. Uvedené dřeviny jsou součástí přirozené druhové skladby ale zejména dubům bude bez pomoci člověka trvat stovky let než se v "novém lese" prosadí. Proto je teď vhodné jim pomoc. Zbytek lze nechat na přírodě s tím, že by se každých 5-10 let likvidovala vejmutovka a případně další nepůvodní dřeviny jako pajasan nebo akát (pokud se vyskytnou). Dále řekněme po 15-20 letech by bylo vhodné podsázet ty osiky a břízy třeba jedlí a bukem. Je to to nejmenší a relativně extenzivní opatření, které lze pro přírodu teď po katastrofě udělat. Vznikne sice opět stejnověký les ale alespoň s relativně vyhovujícím druhovým složením. Přírodní procesy si už podíl jednotlivých dřevin upraví a postupně se během několika stovek let upraví i věková struktura. Pionýrské dřeviny po desítkách let zahynou a na uvolněných plochách se zmladí třeba ty duby, buky a jedle.
Odpovědět
Pe

Petr

4.10.2022 09:54 Reaguje na Dalibor Motl
Tak to bude trvat stovky let. No a co? Pořád to bude příroda. Proč to vadí?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.10.2022 10:15 Reaguje na Petr
Protože se o stovky let "odloží" prostor pro spoustu žádoucích součástí přirozených ekosystémů (hmyz, ptáky, houby...), pro které má ten park vytvářet podmínky. Protože jinak vznikne o dost méně přirozené prostředí. Resp. jedno nepřirozené bude nahrazeno na zbytečně dlouhou dobu jiným nepřirozeným. Kritériem úspěchu vedení NP by mělo být to kýžené "zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů". A důležitá je celá ta věta. Žádná z jejích částí nemá být vytržena z kontextu. Výše jsem popsal v čem já vidím potíž s obnovou těch přirozených ekosystémů. A upřímně pro zajištění naprosto nerušeného průběhu přírodních dějů by bylo potřeba mnohem většího území než je současný NP. Už jenom depozice oxidů dusíku z dopravy v kaňonu Labe nebo blízkých sídel dost přírodní děje v malém NP ovlivňuje. A to nemlivím do spostě dalších pozitivních či negativních externalit činností v okolí parku nebo o probíhající změně klimatu související s činností lidstva. Takže záleží jak moc fundamentalisticky tu větu a její jednotlivé části vykládáme.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.10.2022 10:16 Reaguje na Dalibor Motl
...a to nemluvím o spoustě dalších... za překlepy se omlouvám
Odpovědět
Pe

Petr

4.10.2022 10:35 Reaguje na Dalibor Motl
Vy to popisujete jako že tam po celou dobu vývoje nebude nic, a teprve po stovkách let les a podmínky pro život a všechny druhy. Ale tak to není. Vše tam bude celou dobu, celou dobu to bude v podstatě přirozené prostředí, bohatá příroda, jen se to bude postupně vyvíjet a měnit. I zcela přirozený les se neustále vyvíjí a mění.
Píšete o zbytečně dlouhé době. To bude asi ono, chtěl byste to hned, nejpozději zítra. Opět lidské vlastnosti, polidštit přírodu. Příroda je ale něco jiného.
Odpovědět
Pe

Petr

4.10.2022 12:36 Reaguje na Petr
Nedávno tu byl článek, ukazující na fotografiích postup přirozené obnovy lesů po požárech.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/fotopribeh-prirozene-obnovy-lesa-po-pozaru
Ano, změna je to velká, ale nedá se označit na negativní, nebo nějak špatnou. Jen pro spotřební lidi zvyklé zaplatit a okamžitě používat asi bude zoufale pomalá, možná až stagnující. Já bych řekl, že to roste hezky. Jen pár let po požáru všechno vesele roste a bují, všude plno života, invazivní dřeviny se nekonají...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.10.2022 15:30 Reaguje na Petr
Bude to požárně ještě nebezpečnější směs: bříza, smrk, vejmutovka, douglaska...
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.10.2022 13:32 Reaguje na Petr
Bude tam to co jsem popsal. Nebude to přirozený ekosystém. Stejně jako nebyl přirozený lidmi založený požár nepřirozených lesů. Pokud chci přispět k přirozenosti měly bych usilovat o přirozenou vegetaci a tou budou reliktní bory na skalách, bukodubové lesy na plošinách a svazích a třeba smrky s olšemi a javory v inverzních dnech roklí. Ať se to vyvíjí jsk se přírodě zlíbí. Nemíním jí do toho příliš mluvit. Navrhuji tomu prostě trochu pomáhat aby žádoucího stavu bylo dosaženo rychleji a prostor pro organismy vázané na přirozené lesy byl obnoven o trochu rychleji. Jinak sukcesi lze studovat na každé opuštěné výsypce, ve starých lomech nebo opuštěných sudetských loukách. K tomu není třeba obětovat celý národní park.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.10.2022 15:31 Reaguje na Dalibor Motl
Zejména lze studovat sukcesi k přirozenému lesu v okolí Prahy na brownfieldech.
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.10.2022 09:58 Reaguje na Dalibor Motl
shodou okolností je letos ve středních polohách jižních, středních a západních čech krmný rok (obrovská úroda žaludů) a výborná příležitost pro vandaly s plnými kapsami a špacírkou provádět při výletech guerilové akce.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.10.2022 10:25 Reaguje na Lukas B.
Asi si také udělám výlet :D ala muž co sázel stromy.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.10.2022 10:25 Reaguje na Lukas B.
Asi si také udělám výlet :D ala muž co sázel stromy.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.10.2022 11:14 Reaguje na Dalibor Motl
Jak hluboko je vhodne to sazet a do jakeho prostredi? Samozrejme, nemuzeme ovlivnit budouci rizene zalesnovani toho mista atd.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.10.2022 12:05 Reaguje na Miloš Zahradník
Žaludy 2-4cm hluboko ideálně do minerální půdy. Nejlepší je sebrat žaludy domácích druhů (dub zimní) z relativně blízkého okolí. Určitě jsou nežádoucí introdukované duby. Efektivnější by bylo žaludy namořit, skladovat stratifikované zabezpečené před hlodavci a vyset v předjaří. Byly by menší zimní ztráty (sežrání hlodavci a černou zvěří). Ale to by pro guerillu nebylo úplně praktické. Pokud je vysejete rovnou na podzim, dost daleko od sebe (nepravidelně 50-100cm) i tak něco může přežít. Bude to alespoň přirozenější... Habr přeléhá i v přírodě takže klidně rovnou na podzim opět stejně. Ještě teď lze získat javory (mléč, klen, babyku). Třešně jsou už letos pasé. Jilmy nejlépe otrhat na jaře před opadem a úplným dozráním semen na stromech a hned vyset. Pokud uděláte jamky 50 cm od sebe bude to pro myši a divočáky pracnější hledat a i při soustředěném útoku něco můžou opomenout ;) I jednotky dospělých stromů se můžou stát základem budoucí populace a urychlit proces o mnoho desítek nebo jednotky stovek let.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.10.2022 15:23 Reaguje na Dalibor Motl
Doporučuji při partizánské akci vhazovat hrsti žaludů a ještě bukvic do hromádek větví a ne jen volně řídce do plochy. V ploše to prasata snadněji vyberou. Šel bych taky, ale mám to zruky.
Odpovědět
Pe

Petr

4.10.2022 17:04 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já bych jen prosil ty partyzánské žaludy a bukvice sbírat co nejblíž, nevozit je tam přes půl republiky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.10.2022 18:30 Reaguje na Petr
Být já ředitelem NP s nepůvodní monokulturou, žaludy, bukvice a habřinky by tam šly zcela legálně, v rámci managementu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.10.2022 16:37 Reaguje na Karel Zvářal
To by mě zajímalo, jak byste získal ty habřinky.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.10.2022 16:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano, pokud takovou hromadu najde divoké prase, je velká pravděpodobnost, že aspoň pár žaludů nebo bukvic z hromádky 1 - 10 % celkoého počtu bnezvládne sežrat, zašlape do země a tím zasadí.
A co takhle kaštan koňský? ještě by se leckde nějaký pod zapomenutějšími stromy nebo u dětí našel.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.10.2022 16:32 Reaguje na Dalibor Motl
Co se týká třešně ptačí, já znám místa, kde roste ve svazích a kde se biomasa z listí nedrží. Tam se dá kdykoliv v roce najít pecky ze třešní, předpokládám včetně těch živých. Ale peckoviny přeléhají, zatímco kvůli tomu, aby stromek získal náskok před jinými dřevinami, by správně měl vzejít hned další rok na jaře. U třešní by snad bylo dobré pecky přes zimu stratifikovat ( prosít přes síto půdu nebo rovnou písek, do proseté půdy namíchat pecky a uložit přes zimu někde zapuštěné ve vlhké půdě na zahradě.
Před koncem zimy vytáhnout, v chladu konce zimy pod střechou , za 14 dnů až měsíc nechat půdu vyschnout,aby šla propasovat přes síto a ty pecky tak získat. Pecky rozlousknout, bez poškození jadýrek, velmi dobře to jde pomalu ve svěráku a před koncem zimy vysít jen ty jadýrka. )
Připomínám, že třešeň ptačí pro dobrý vývin a růst vyžaduje dostatek vláhy. Takže svah s dostatkem vlhkosti, spíš spodek svahu než vrch, blízko pramenu či potoka nebo pobřežní či lužní porost kolem potoků a řek.
Sázení na jaře má ještě jednu výhodu, populace hlodavců je přes zimu redukována zimou a nedostatkem potravy a tudíž sázená semena mnohem lépe ujdou jejich žíru.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.10.2022 17:01 Reaguje na Dalibor Motl
"Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů."

Ale tento cíl nelze z principu splnit, protože nerušený průběh přírodních dějů bude drasticky narušen člověkem způsobenou drsně rychlou globální klimatickou změnou. Na co si tedy hrajeme?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.10.2022 08:37 Reaguje na Dalibor Motl
ekosystémy jsou i na "agrárních" polích...nic není tuhšího než myšlení zemědělce, kterým leckde nejde o krajinu ale o co finančně přijde ale už jej nenapadne, že pokud bude mít mrtvé pole, tak si to může jít akorát hodit.
Jinak spáleniště není v přírodě žádná katastrofa ale obrození z popela neb ten další les vyroste jako pták fénix ale spíš to, jak se k tomu ohni došlo
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

4.10.2022 09:14
Pokud více sledujete politiku, tak pan Hladík měl být od začátku ministr, ale post primátora v Brně je pro něj lákavější, protože tam má rodinu a malé děti. Primátor nevyšel, tak mu dali ministra. Protože v KDU má asi velké slovo a ambice.
Bohužel paní Hubáčková byla jen zástup a od začátku se vědělo, že to nebud ena celé období. Co potom takový ministr může dělat? Co může plánovat? A tak se bohužel u nás politika dělá.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.10.2022 12:32 Reaguje na Michal Uhrovič
Nejen u nás, ale u nás hodně, hlavně menší strany občas dostanou sesle, které na ně tak nějak zbydou a nemají na ně odpovídající lidi. A chtít po nich, aby když už se teda do té vlády dostali, aby na těch pár fleků nominovaly nestraníky, to už by člověk chtěl moc ... a ono to není ani moc praktické, jako poslanec nebo senátor to má ten ministr vždy snazší.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.10.2022 09:27
Zajímavý a dobrý článek. Nelíbí se mi výmluvy na klimazměnu. Naopak kritika nákupu F35 nebo také německých tanků, bez tendrů, je ok, je to v této době kriminalita.
Když nebude dřevo, nebude ani ruská ropa, není těžba vápence, z čeho se bude stavět? Budem žít „v přírodě“? P. Benda mi spíš připadá být jednou z obětí ideologie bezzásahovosti nez ministryně, i kdyz se tu píše, že to ze začátku s bezzásahovostí nepřeháněl. Bezzásahovost je až v novelizaci zákona 114/92, před 2017 tam nebyla a ani to nemá oporu v nějakých mezinárodních dohodách. K ochraně krajinného rázu např. slouží CHKO, kde se smí mírně hospodařit. Na to jsou školení ti zlí lesní (vodní) inženýři všech zemí. I oni se jen řídí zákony. Dřív se celkově starali o les (přírodu) a zisk z něj, podle ideologie 90.let jim zbyla starost o zisk, starost o přírodu prevzali ochránci, a uplynulo 30 let... Tak na ne neplivte, ale změnte zákony, a začnete obnovou funkce hajného, aby se kalamitám dalo předcházet. Ty pozdní tězby asi opravdu nemohly nic zachránit, ale proč by vadil prodej„nepůvodního“ smrkového zlého dřeva, zato je ok výroba pralesů z tohoto dřeva, neporozumím. Jde přece o špatné dřevo, které v lese nemá co dělat a musí za jakoukoliv cenu pryč. Proč je zakázáno mít z něj zisk do státní kasy, ona je tak plná?
Odpovědět
va

vaber

4.10.2022 09:42
jeden člověk nebo jiný člověk,lidé přicházejí a odcházejí,
mě zaujala jiná věta,
,, Po dvou letech se však ukázalo, že ani masivní kácení s následkem holin nedokáže gradaci kůrovce zastavit,,
to platí od začátku kalamity v ČR a to je mnohem více než dva roky,
tak kde je pravda?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.10.2022 17:06 Reaguje na vaber
Když se s kácením nezačne včas, bych uteče a už ho nedoženete.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.10.2022 09:55
S autorem bych jiste souhlasil v jeho nazoru na nakup americkych stihacek. To je ale tak vse. Pominu otazku kurovce, o te jiz bylo receno a napsano dost a dost, zeptam se na ty "bahnite brehy Labe": Pokud "ekologove" tvrdi neco ve smyslu, ze na velkem spalenisti "vstane jako Fenix z popela" v kratke dobe nejaka "super divocina" tak totez jeste rychleji plati pro obnovu bahnitych spolecenstev v nove vybudovane nadrzi, ne? Iracionalni odpor vuci stavbe tech jezu je neco, co bigotnost strazcu "narodniho parku" charakterizuje nemene vystizne, jako jejich vztah ke kurovci coby "architektu lesa"
Ostatne - politika ted vsechno zmeni, odkud a jak (po silnicich? zeleznici? po vode?) se ted bude vozit australske cerne uhli, drevena stepka z Brazilie ci Kanady, zkapalneny plyn atd. pro populaci mrznouci v nevytapenych bytech a pro kolabujici prumysl?

--------------------------------------------------------------------------
Za prvé, mocná dřevařská lobby je vzteky bez sebe, že ochranáři a přírodovědci po zkušenostech z kůrovcové kalamity na Šumavě nakonec prosadili, že se staleté mrtvé smrky v národních parcích ponechávají na místě a neprodávají s obrovskými zisky do celého světa. A pro některé politiky s technickým pohledem na život je představa přirozeného lesa v národním parku nesnesitelná jako pálivá paprička. Chtějí, aby se v lese hospodařilo a přírodě pomáhalo jako dřív, protože český lesní inženýr ví lépe než příroda sama, co je pro ni dobré.
Za druhé, správa NP České Švýcarsko pod vedením Pavla Bendy v roce 2018 vydala nesouhlasné stanovisko ke Koncepci vodní dopravy, která předpokládala vybudování obřího jezu na Labi u Děčína. Ve stanovisku dospěla k závěru, že evropsky chráněné přírodní stanoviště bahnitých břehů na řece Labi by nemohli stavaři vytvořit uměle jinde. Tím dostal jez u Děčína stopku a spolu s ním i marné sny českých „vodníků“ o tom, že na vysychajícím Labi budou plout s velkými loděmi z Pardubic až do Hamburku.
Důvody, pro které neviditelná ministryně odvolala Pavla Bendu, jsou tak jen záminkou, která odvádí pozornost od skutečných příčin požáru. Tou hlavní je globální změna klimatu
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.10.2022 10:03 Reaguje na Miloš Zahradník
Upresnim moji poznamku o tech udajne supercennych bahnitych brezich Labe. Muze nekdo strizlive napsat, cim jsou tak unikatni a co bude jejich pripadnym znicenim/zmenou nove ziskano ci naopak nenavratne ztraceno?
Chapu ze se zmeni rychlost proudu v te rece, sedimentacni pomery atd. (mimochodem, jak ty sedimentacni pomery v labi ovlivnuje napr. Strekov a jezy nad nim az k Praze?)

Rad bych si precetl vecny, nesentimentalni rozbor tehle otazky. Nestaci jen vyjmenovat latinske nazvy rostlinek, ktere tam v tech brehovych porostech vegetuji...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.10.2022 10:10
Beru obhajobu ředitele potud, pokud je mu vytýkána nekomunikativnost jako
důvod odvolání. Mám ale tušení, že je to taktní vyslovení nedůvěry k celé
činnosti po zjištění stavu na místě a po dílčích závěrech šetření hasičů,
policie a stížností místních samospráv. Politik vám málokdy na rovinu
poví skutečný důvod, aby nepopřel to, že ministerstvo zanedbalo dohled
a nebo dokonce podpořilo hospodaření, které se na požáru takto podepsalo.
Minimálně bylo zanedbáno vytěžení souší v okolí obydlí a přístupových
cest tak, že bylo hašení nemožné. Pak tam byly plochy celkem snadno
dostupné pro těžbu a odstranění vydatného paliva, které ohrozilo žárem
hlavní předmět ochrany(skalní útvary). Beru netěžit v nepřístupných
roklích a ve skalách, ale netěžit v lokalitě jako na snímku je co?
Následek je žalostný a cíl znovuobnovy bez pomoci člověka nejistý na několik desetiletí. Paní ministryně svůj post opouští a nový ministr to
může buď potvrdit a nebo zrušit platné rozhodnutí ředitele odvolat.
Ví autor článku o pozadí odvolání opravdu vše? Ví to laická veřejnost? Já
kdysi zažil odvolání vedoucího ze "zdravotních důvodů" a nakonec to byla
neoficiálně korupce, kterou bylo třeba utajit kvůli věrohodnosti orgánů,
které ji měly potírat a naopak ji provozovaly. Nebudou to tak nakonec ty
chyby vytknuté hasiči, části ochranářů, podnikatelů, občanů a vedeni obcí
a nikoliv pouze nedostatek komunikace se všemi dotčenými? Jinak manažer
komunikovat musí i s odpůrci a ne je arogantně přehlížet, přestože si
myslí, že jejich názory nejsou správné. Takto se může chovat vědec, který
nechce ztrácet čas vyvrácením své pravdy a věnovat se jejímu zkoumání.
Odpovědět
OP

Otmar Průša

4.10.2022 11:14
Tele na první pohled, stačilo když označila za emisně neekologické i jaderné elektrárny s tím že také kouří, zřejmě měla na mysli vodní páru stoupající z chladících věží. No Bečvy je jí líto.., alespoň něco. Netušil jsem že je možné aby noví ministři byli ještě méně kompetentní než ti v Babišově vládě.
Odpovědět
ČM

Čech M.

5.10.2022 12:44 Reaguje na Otmar Průša
To opravdu řekla?
Jestli je to pravda, tak to je masakr.
Odpovědět
DV

Daniel Vondrouš

10.10.2022 09:44 Reaguje na Čech M.
Samozřejmě, že neřekla. To by si toho už někdo všiml a pan Průša by mohl připojit odkaz z internetu. Takhle nemůže připojit nic, protože si to vymyslel.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

4.10.2022 13:41
Tvrzení, že suché dřevo vlastně vůbec nehoří, je zcela geniální... doporučuji autorovi udělat nějaký malý pokus doma v obýváku... s hromadou suchého dřeva na koberci.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.10.2022 15:28 Reaguje na Karel Padevet
Nechci se jí zastávat. Ale bříza, vejmutovka a smrk hoří daleko lépe zelené než suché.
Odpovědět
ČM

Čech M.

5.10.2022 12:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
Není pravda. U zelené vejmutovky a smrku hoří dobře jen jehličí a u břízy kůra, jinak dřevo VŽDY hoří lépe suché!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.10.2022 15:35 Reaguje na Čech M.
Vy máte znalosti jen od skautů nebo co. Já viděl a hasil lesní požár v reálu, když jsme zapálili střelnici Jince. Mám z toho blok. Poslední 3 roky jsem si netroufl ani opékat buřta na chatě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.10.2022 15:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
A nejprve hoří koruny pak hoří opad a nakonec i to dřevo.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.10.2022 16:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Plus ty koruny jsou rozhodující pro rychlost šíření požáru. A když do toho zafouká ...
Odpovědět
ČM

Čech M.

5.10.2022 22:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
Prosím vás! zjistěte si nejdříve výhřevnost suchého a mokrého dřeva, je to jednoduché učivo pro střední školy. Neexistuje jediný důvod proč by syrové dřevo mělo hořet lépe, zato několik důvodů proč hůře.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.10.2022 15:29 Reaguje na Čech M.
Já se bavil o lesním požáru a vy o kamnech no.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.10.2022 06:06 Reaguje na Slavomil Vinkler
Slušné bláboly. Pro každý požár platí, že jakmile je celková energetická bilance toho ohně výrazně kladná a tím vzniká dostatečně vysoká teplota, hoří cokoliv, co může hořet. A intenzita hoření není určená tím, jak hořlavá látka, suché či mokré dřevo, hoří v malém množství, na hromádce malého táboráku nebo v kamnech, ale tím, v jak velkém nadbytku tam ta hořlavina je soustředěná a tudíž jak vysokou teplotu ten požár v místě, kde postupuje, vytváří.
Trouchnivina neboli polorozložená biomasa vytvořená mnoha desítkami let akumulace opadaného jehličí, listí a větviček do většinou suchého prostředí pískovce v ČS hoří pomalu a produkuje nízkou teplotu, proto většinou nedokáže zapálit kmeny stromů ať už jakéhokoliv suchého nebo mokrého dřeva, pokud stojí nebo nejsou ležící na hromadě. Dojde pouze k k umrtvení živých stromů a k ohoření těch kmenů. Jakmile se ale to dřevo ocitne ležící na nějaké větší hromadě či vrstvě, první ohnisko požáru pravděpodobně v místech vršků a větví těch stromů vytvoří tak vysokou teplotu, že celá ta hromada a vrstva kmenů vzplane a shoří na popel za vývinu velmi vysoké teploty. Ať už ty kmeny byly suché nebo mokré, ať už to byly "nehořlavé" živé kmeny nebo vychlé mrtvé kmeny.
Odpovědět
RM

Roman Mysík

4.10.2022 14:50
Nechoď Janku s pány na led, mnohý příklad známe, že pán sklouzne a sedlák si za něj nohu zláme. Pamatuju komouše a je to furt stejný! :-)
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

5.10.2022 05:47
no a proč tedy ten odvolaný ředitel neprotestuje a nechá si od nekompetentní osoby srát na hlavu ? já bych se soudil o satisfakci !!!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.10.2022 09:17 Reaguje na radim buffalo tobias
Ono to může být úplně jinak a proto odchází i mimo park, kde by mu
určitě nějaké místečko "odborného" poradce nové vedení našlo.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.10.2022 12:43
S ohledem na profesní působení autora je ten příklad s neodvoláním primátora HMP tedy hodně blbý.

A s ohledem na vývoj v posledních měsících je ten nápad, že místo obnovy výzbroje AČR bychom měli raději hasičům kupovat "sprchovací" letadélka, taky slušná úchylnost ... teď abstrahuji od otázky zda fakt ausgerecht musíme mít F-35.

Jinak k tomu odvolání ... vůbec netuším, zda Benda něco mohl či měl udělat jinak a lépe, nicméně realita je taková, že se do něj trefoval kde kdo zejména zástupci samospráv na něj byli slušně naprdlí a jejich budoucí spolupráce právě s ním by asi podle toho vypadala. Což je situace, která v dlouhodobějším horizontu prostě nemůže být ku prospěchu ani NP, ani tomu regionu. Odvolat Bendu tedy bylo možná ne úplně sluníčkové řešení, ale rozhodně řešení pragmatické a pravděpodobně v dané situaci jediné možné.

A myslím, že to ví i sám Benda a i to je jedním z důvodů, proč on sám nedělá nějaké vlny.
Odpovědět
Sl

Slovan

6.10.2022 13:01 Reaguje na Svatá Prostoto
S tím Bendou souhlas. Prostě bude lepší, když teď bude jednat někdo nový. Za mě by bylo i fajn, pokud by se jednalo o člověka spojeného přímo s regionem.
Pan Benda jinak za mě odvedl kvalitní práci, což dokládá i fakt, že tam vydržel dlouhých 14 let.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.10.2022 23:58
Tento článek považuji za jeden z nejlepších, které jsem na ekolistu četla.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.10.2022 05:36
Tak pro začátek, podle posledních výzkumů bylo zhroucení majské civilizace způsobeno tehdejší klimatickou změnou. Došlo k výraznému snížení srážek a tím ke zhoršení dostupnosti až zmizení kvalitní vody nutné pro zdraví obyvatel i pro dostatečn výnosné zemdělství.
Jinak ředitel národního parku je politická funkce, jejíž úspěšnost výrazně souvisí s tím, jak NP vykomunikuje soužítí s lidmi, které národní park a jeho současná pravidla výrazně omezují v jejich životě, případně jim rovnou kvalitu života svými zásahy zhoršuje. Současným ideálem zelených aktivistů a zeleného vedení většiny Národních parků je totiž Národní park bez lidí a proto se každé vedení NP snaží svými zásahy lidi žijící v NP a na jeho okrajích přinutit, aby se odstěhovali "někde jinde". A tady to přirozeně narazilo na eskalaci danou tím požárem, kdy se ukázalo, že prostory Národního parku České Švýcarsko jsou díky zeelným zásadám vedení Národního parku nejen čím dál víc nekompatibilní s lidským osídlením, ale tak nekompatibilní s prováděním protipožárního zásahu. Přitom veřejné mínění ještě není zelenou propagandou zpracováno tak dostatečně, aby přijalo úplnou bezzásahovost spočívající v případě požáru v kompletním vyhoření celého území parku. S tím, že oheň je v přírodě přírodní proces a příroda se vzpamatuje. Na základě tohoto rozporu tak vznikla potřeba obětního beránka, kterou ještě šéf NP zvýraznil svým chováním v době požáru, a tak byla obět tohoto obtního beránka jeho odvoláním vykonána.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.10.2022 05:47 Reaguje na Radim Polášek
Neboli pan Benda se stal ředitelem NP ve špatné době.
Kdyby se stal ředitelem dříve, když ještě zelená ideologie nepřevládala, tak by určitě realizoval v NP protipožární opatření. Realizoval by požární cesty a průseky, aby se hasiči mohl i v tom lese pohybovat, dostat se k požáru i utéct v případě nebezpečí i požádní nádrže, aby hasiči nemuseli draze a zdlouhavě tahat vodu mnoho kilometrů daleko nebo ji velmi draze dovážet vrtulníky, ale měli ji k dispozici u požáru. A staral by se, aby bezdůvodné nahromadění hořlavých materiálů jako těch souší v lese prostě nebylo a významná část toho dřeva byla vytěžena. A v takovém případě by ten požár byl zlikvidován už v počáteční fázi a shořelo by tak maximálně desetina toho, co nyní shořelo. A sdělovacím prostředkům a veřejnosti by ten požár vydržel tak na jeden, dva dny zpráviček daleko za hlvní zprávou dne.
A kdyby se stal ředitelem později, tak by hasiči maximálně obestoupili území NP a hasili požár, až když by se dostal přes hranice NP. Uvnitř NP by se nechal o všechno vyhořet nebo pokud by přišely deště , dohořet. Obydlí lidí uvnitř NP by se nechalo shořet a ti lidi by nedostali povoleníé si své domky si své domky na tom místě znova postavit, ale byli by s nějakou finanční náhradou vypakováni z území NP. A zelenoiu ideologií úplně zblbá veřejnost by s tím vším nadšeně souhlasila. Naštěstí ještě tak daleko nejsme.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

18.10.2022 07:32
Já budu kompaktnější ve vyjadřování a shrnu skutečnost ze článku do jedné věty.
Paní ministryně si zachraňovala sedínku.
<rl>
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist