Nejvyšší kontrolní úřad: ČR výrazně investuje do životního prostředí, výsledky ale zaostávají Aktualizováno

Kontrolní úřad podotýká, že do ochrany životního prostředí směřují značné peníze a třeba z operačního programu Životního prostředí směřovalo na tento účel v letech 2014 až 2020 téměř 72 miliard korun. Z toho 66 miliard korun šlo přímo do oblastí, které kontroloval NKÚ, jako jsou energetické úspory, vodní a odpadové hospodářství, ochrana přírody a krajiny nebo zlepšování kvality ovzduší. "Celkové výdaje jsou pak podle dat Českého statistického úřadu ještě významnější – jen v roce 2023 směřovalo do ochrany životního prostředí více než 130 miliard korun," uvádí NKÚ.
Navzdory tomu odpovídal stav životního prostředí v Česku v roce 2024 podle průzkumu Indexu prosperity šesté nejhorší pozici mezi 27 zeměmi EU, uvedl úřad. Jako příklad uvádí NKÚ recyklaci odpadu, kde Česko recykluje 38,3 procenta, přestože cílem je dosáhnout 60 procent do roku 2030. "Skoro polovina odpadu stále končí na skládkách a kapacita recyklačních linek zůstává nedostatečná. V mezinárodním srovnání je Česko v recyklaci na 12. místě v EU," upozorňuje NKÚ.
Ministerstvo naproti tomu uvádí, že podle dat za rok 2023 se v ČR recyklovalo 43 procent komunálního odpadu, a nikoli 38,3 procenta. "Recyklace komunálních odpadů v ČR stoupá, což ukazuje, že přijatá opatření jsou funkční a přinášejí očekávaný efekt. Je potřeba v nich dále pokračovat," uvádí ministerstvo.
"Ministerstvo životního prostředí každoročně vydává Zprávy o životním prostředí, podle poslední zprávy za rok 2023 se kvalita životního prostředí v Česku díky zásadním investicím do jeho ochrany zlepšuje a postupně se snižuje uhlíková náročnost ekonomiky," uvedlo MŽP. Dodává, že ve zmíněném indexu prosperity za rok 2025 si Česko naopak o tři příčky polepšilo.
Vysoké zůstávají podle NKÚ i emise skleníkových plynů, a to 10,16 tuny oxidu uhličitého na obyvatele, což Česko řadí na šesté místo v EU, uvádí úřad. Dodává, že významným zdrojem znečištění ovzduší zůstává vytápění domácností, často v energeticky neefektivních budovách.
Ministerstvo reagovalo, že v roce 2023 vypustilo Česko do ovzduší 99 milionů tun emisí skleníkových plynů. Meziročně tak šlo o pokles o 15 procent, což představuje pokles o 17,5 milionu tun. Jde o největší pokles od 90. let 20. století, uvádí MŽP. Pokles emisí skleníkových plynů k roku 2023 o 47 procent byl v ČR rychlejší než v celé EU, kde emise klesly o 37,3 procenta.
Naproti tomu se v některých oblastech podařilo dosáhnout pokroku, poznamenává NKÚ. Například proti 90. letům klesly emise oxidu siřičitého téměř o 95 procent. Od roku 2000 se také zlepšila kvalita povrchových vod. Vliv na to měla výstavba nových čistíren odpadních vod i rozšiřování kanalizační sítě. V roce 1995 bylo na kanalizaci napojeno 56 procent obyvatel, zatímco v roce 2023 jejich počet stoupl na téměř 87 procent, uvedl NKÚ.
reklama