Petr Svoboda: Nový stavební zákon a právo životního prostředí od 1. 1. 2024

Od 1. ledna 2024 došlo v oblasti stavebního práva a související právní úpravy ochrany životního prostředí (ŽP) k velkým změnám. Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který byl ochránci přírody právem kritizován jako výtvor Ropáka století a který měl původně nabýt účinnosti již dnem 1. 7. 2023, byl loni významně novelizován v několika směrech k lepšímu. Především velkou přímou novelou č. 152/2023 Sb., která zrušila zamýšlenou soustavu státních stavebních úřadů, v dílčích ohledech původní zákon zkultivovala a odložila jeho účinnost na 1. 1. 2024. Dále nepřímou novelou v podobě nového zákona č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku. A konečně zákonem č. 149/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku.

Pojďme se podívat, co je z těchto změn, které nabydou účinnosti jako celek od 1. 1. 2024, nejdůležitější pro ochranu přírody.

Nový stavební zákon

Stavební úřady budou poměrně komplikovaně organizovány do třech soustav, které se budou zčásti překrývat, ale každá bude mít v čele jiné ministerstvo. Obecnou soustavu stavebních úřadů, která bude v zásadě stejná jako dnes, budou představovat obecní úřady (OÚ), krajské úřady (KÚ) a Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Zvláštní soustavu stavebních úřadů pro dopravní infrastrukturu budou představovat OÚ, KÚ, nově zřízený a centrálně koncipovaný Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) se sídlem v Praze a Ministerstvo dopravy (MD). A zvláštní soustavu stavebních úřadů pro technickou infrastrukturu budou představovat OÚ, KÚ, DESÚ a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Oblast územního plánování, tzn. pořizování a vydávání územně plánovací dokumentace (ÚPD), zejména územních plánů obcí, je upravena velmi podobně jako dosud. Za pozornost stojí dvě změny. Zatímco dosavadní úprava rozlišovala dvě formy obrany proti návrhu ÚPD, a sice připomínky (pro každého) a námitky (pro vlastníky dotčených pozemků a staveb a pro zástupce veřejnosti), nová úprava již námitky ani zástupce veřejnosti nezná a umožňuje všem podat jen jednu formu obrany, a sice připomínky. Možnost následné obrany v podobě návrhu na zrušení vydané ÚPD (např. územního plánu) k soudu však zůstává stejná. Tzn. že zavedený ekologický spolek, sdružující občany žijící v místě či oblasti dotčené budoucím územním plánem, bude moci podat nejen připomínky k úřadu, ale po vydání ÚPD i návrh na její zrušení k soudu.

Občané budou muset dávat pozor na novinku v podobě „plánovacích smluv“, kterou již do původní předlohy zákona vepsali advokáti Hospodářské komory. Tento „vynález“ umožní developerovi uzavřít s obcí veřejnoprávní smlouvu, v níž se obec může zavázat mj. k tomu, že učiní kroky k vydání územního plánu v určité podobě, nebo naopak že po sjednanou dobu územní plán nezmění, a to tak, aby to vyhovovalo developerovi v jeho záměru. O uzavření smlouvy bude rozhodovat „od stolu“ zastupitelstvo, které tím bude moci dopředu předurčit nebo naopak zablokovat standardní veřejný proces pořízení a vydání územního plánu či jeho změny, jakož i případné budoucí návrhy odlišné politické reprezentace obce na zrušení takového územního plánu u soudu. Místní referendum na návrh přípravného výboru občanů tak bude v těchto věcech důležitou formou obrany proti zastupitelstvu, které by v touze usnadnit developerovi jeho stavební záměr zapomnělo na ochranu životního prostředí.

Povolování staveb bude významně zjednodušeno především v tom, že o něm budou napříště stavební úřady rozhodovat v jediném a jednotném řízení o povolení záměru. Nový zákon tak ruší dosavadní dvoufázové povolování staveb v podobě (předchozího) územního řízení a (následného) stavebního řízení. Ruší i všemožné varianty územního řízení, jako je územní řízení spojené s posouzením vlivů na životní prostředí (EIA) či společné územní a stavební řízení. Ruší i různé alternativy současného územního i stavebního řízení, jako je územní souhlas, ohlášení stavby či veřejnoprávní smlouva nahrazující územní rozhodnutí nebo stavební povolení.

Ochrana veřejných zájmů mj. v oblasti životního prostředí bude oslabena potenciálně korupčním nástrojem v podobě tzv. fikce souhlasného stanoviska dotčeného orgánu. Podle této zákonné konstrukce v řízení o povolení stavby budou mít dotčené orgány povinnost vydat závazné stanovisko v zásadě do 30 dnů s tím, že pokud ho nevydají, automaticky podle zákona platí, že vydaly souhlasné závazné stanovisko bez podmínek. Stálo by za pokus napadnout tuto nefér zákonnou konstrukci u Ústavního soudu návrhem na zrušení pro jednostranné zvýhodnění zájmu stavebníka vůči ostatním účastníkům řízení.

Jednotné environmentální stanovisko (JES)

V řízení o povolení stavby již nebude docházet k tomu, že by pět různých dotčených orgánů chránících jednotlivé složky životního prostředí, jako je ovzduší, voda, les, zemědělská půda či příroda a krajina, vydávalo k budoucí stavbě pět závazných stanovisek. Pro účely řízení před stavebním úřadem o určitém stavebním záměru bude vždy jeden příslušný orgán (podle typu záměru buď obecní úřad obce s rozšířenou působností, KÚ, popř. MŽP) vydávat jen jedno „jednotné environmentální stanovisko“ (neboli JES), a to namísto všech souhlasů, závazných stanovisek i povolení kácení dřevin i povolení výjimek ze zákazů týkajících se zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které by jinak vydávaly dotčené orgány podle jednotlivých zákonů z oblasti práva životního prostředí. Jinak řečeno, místo tří, čtyř či pěti různých souhlasů, závazných stanovisek či povolení bude jeden dotčený orgán za celou oblast životního prostředí vydávat jen jeden JES a v něm komplexně posuzovat všechny vlivy budoucí stavby na všechny dotčené složky životního prostředí (včetně ochrany lesů, pro kterou je jinak příslušný rezort Ministerstva zemědělství).

JES bude sloužit jako závazný podklad pro řízení o povolení stavby před stavebním úřadem a stavebník ho bude předkládat zpravidla jako součásti žádosti o vydání povolení stavby. Pokud bude JES nesouhlasný, bude stavební úřad muset rozhodnout o zamítnutí žádosti. Pokud bude JES souhlasný, bude muset stavební úřad převzít do výroku povolení stavby podmínky stanovené v JESu na ochranu životního prostředí. Příslušný orgán bude mít na vydání JESu lhůtu v zásadě 60 dnů. Pokud v této lhůtě JES nevydá, nastane fikce souhlasného JESu. JES bude mít platnost 5 let a stavebník bude moci i opakovaně požádat o jeho prodloužení na dalších 5 let.

Příslušný orgán bude vydávat JES i namísto povolení výjimky ze zákazů týkajících se zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOchrPř), takže pro povolení stavby se již tato výjimka vydávat nebude a orgán ochrany přírody nepovede správní řízení o její povolení. Zkrátka, vše z hlediska ochrany životního prostředí bude obsaženo v JESu

Příslušný orgán nebude vydávat JES ve správním řízení, ale ve zjednodušeném postupu, ve kterém zákon výslovně zaručuje „účastenství“ jen žadateli (tj. stavebníkovi), a tedy nikoli např. ekologickým spolkům.

Právo spolků na účastenství v řízení o povolení stavby

Nicméně, aby ekologické spolky v důsledku této zjednodušující procesní úpravy nepřišly o dosavadní právo na účastenství ve správním řízení o povolení výjimky ze zákazů týkajících se zvláště chráněných druhů podle § 56 a § 70 ZOchrPř, zákonodárce novelizoval ust. § 70 ZOchrPř a rozšířil (resp. vrátil) ekologickým spolkům účastenství i na řízení o povolení stavby před stavebním úřadem, a to v případě, že „se v něm rozhoduje na základě jednotného environmetálního stanoviska vydávaného namísto povolení kácení dřevin nebo výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů“. Tzn. že pokud jde o stavbu, pro kterou JES „zahrnuje“ i povolení ke kácení dřevin a/nebo výjimku ze zákazů na ochranu památných stromů či chráněných druhů, ekologické spolky mají právo na účastenství v řízení před stavebním úřadem. A v něm se budou moci mj. domáhat odvoláním proti povolení ke stavbě toho, aby nadřízený orgán přezkoumal zákonnost nebo správnost JESu. Lze shrnout, že spolky se nebudou moci účastnit řízení o vydání JESu, ale budou se moci účastnit řízení o povolení stavby.

JES a EIA

V případě, že půjde o záměr, který podléhá procesu EIA, bude si stavebník moci vybrat, zda nejprve absolvuje proces EIA, získá závazné stanovisko EIA, podle něho si nechá vypracovat projektovou dokumentaci a na základě ní pak požádá příslušný orgán o vydání JESu. Anebo si rovnou nechá vypracovat k záměru projektovou dokumentaci a spolu se zahájením procesu EIA požádá příslušný orgán též o vydání JESu. V takovém případě příslušný orgán vydá závazné stanovisko EIA zároveň s JESem jako jeden výsledný akt. Na základě toho pak stavebník podá žádost o zahájení řízení před stavebním úřadem.

JES v chráněných územích

Výše popsaná úprava JESu se bude uplatňovat všude tam, kde není chráněné území podle ZOchrPř, tzn. ani „české“ zvláště chráněné území, ani evropské chráněné území (evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast). Pokud půjde o stavební záměr na území některého ze zmíněných chráněných území, bude se uplatňovat složitější „duální“ režim ochrany. Jako podklad pro zahájení řízení o povolení stavby před stavebním úřadem bude muset stavebník doložit dva závazné akty týkající se ochrany životního prostředí. Jednak „společné rozhodnutí“, které bude vydávat příslušný orgán ochrany přírody namísto všech souhlasů, závazných stanovisek, povolení a výjimek, včetně výjimky ze zákazů týkajících se zvláště chráněných druhů, které by jinak byly k záměru třeba podle ZOchrPř. A jednak JES, který ovšem bude zahrnovat „jen“ souhlasy, závazná stanoviska a povolení podle ostatních zákonů z oblasti ochrany životního prostředí (tzn. kromě ZOchrPř). Zmíněné „společné rozhodnutí“, jemuž můžeme pracovně říkat „jednotné environmentální povolení“ (neboli JEP), ovšem bude vydávat orgán ochrany přírody ve správním řízení, v němž se samozřejmě budou moci účastnit i ekologické spolky na základě § 70 ZOchrPř.

Zjednodušeně řečeno, mimo chráněná území se bude vydávat JES a v chráněných územích se bude vydávat JEP (k ochraně přírody a krajiny) a JES (k ostatním složkám životního prostředí).

Na závěr

Nová zákonná úprava je kompromisem mezi zájmem na „zrychlení a zjednodušení“ stavebního řízení a zájmem na ochraně životního prostředí. Po hrůze představované původní verzí nového stavebního zákona z dílny Andreje Babiše a advokátů Hospodářské komory jde o kompromis, s nímž ochránci přírody budu moci v rámci možností nějak žít.

---

reklama

---