Švédsko se stává obětí svého úspěchu. Nízká cena elektřiny z větrných elektráren brzdí další investice
Švédsko už před třemi lety ukončilo hlavní systém dotací pro nové projekty obnovitelných zdrojů. Investice do čisté energie se tam teď řídí pouze cenou energie. Švédsko se tak liší od většiny evropských států, které stále nabízejí různé pobídky.
Kromě klesajících cen bojuje odvětví větrné energie ve Švédsku s dalšími překážkami, od vyšších nákladů na turbíny přes úrokové sazby až po odpor místních komunit vůči výstavbě větrných elektráren poblíž jejich domovů, veta projektů od obcí a armády a problémy s připojením k síti.
Tento útlum ohrožuje ambiciózní cíl Švédska dosáhnout do roku 2045 čistých nulových emisích. A nejde jen o Švédsko. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) je ohrožen celosvětový cíl ztrojnásobit do konce desetiletí kapacitu obnovitelných zdrojů energie, protože rozvoj větrných turbín je příliš pomalý.
Podle údajů odvětvové skupiny Svensk Vindenergi nebyla od prvního čtvrtletí ve Švédsku objednána žádná nová turbína. To je nejdelší období za dva roky. Uvedení větrného parku do provozu, od podání žádosti, nyní v zemi trvá 8,5 roku, zatímco v roce 2010 to bylo 2,5 roku, upozornila poradenská společnosti Ernst & Young. Prodloužení lhůty pro investory a developery představuje také značný problém.
Vzhledem k tomu že se v zemi rozvíjí revoluce takzvané zelené technologie, odhady toho, o kolik vzroste poptávka po elektřině, se mezi analytiky značně liší. Vláda očekává, že se poptávka v příštích dvou desetiletích zdvojnásobí. Jedno je ale jisté - větší kapacita větrných elektráren bude mít pro uspokojení tohoto růstu zásadní význam. Instalovaný výkon větrných elektráren v zemi je čtvrtý nejvyšší v EU, koncem loňského roku činil přibližně 16.400 megawattů.
Ostatní země, které se stále snaží o dekarbonizaci pomocí dotací, se více spoléhají na fosilní paliva, což se projevuje ve vyšších cenách elektřiny. Ve Skandinávii se průměrná sazba v letošním roce pohybuje kolem 36 eur (905 Kč) za megawatthodinu. To je polovina ceny v Německu, které je největším evropským trhem. A rozdíl by se mohl ještě zvětšit, pokud bude poptávka stagnovat.
Ředitel poradenské společnosti Baringa Partners Yinfan Zhang uvedl, že investoři jsou při pohledu na to, co se stalo ve Skandinávii, dost nervózní a přemýšlejí, zda se to může stát i jinde. Příkladem může být Španělsko, kde se hodně rozvíjejí solární elektrárny a ceny elektřiny klesají.
Některé země, které se potýkají s odporem vůči projektům větrných elektráren na pevnině, preferují moře. Švédsko překvapivě nemá téměř žádnou kapacitu větrných elektráren na moři. V listopadu ale vláda zrušila 13 žádostí o projekty v Baltském moři s tím, že by ohrozily obranu země před Ruskem.
Starosti dělají odvětví větrné energie také vládní plány rozvoje jaderných elektráren. Návrhy zahrnují 40letou smlouvu, která garantuje, že elektrárna bude dostávat 70 eur za megawatthodinu, tedy že stát dorovná případný rozdíl v ceně, aby stavba byla pro investory atraktivní. I ty nejlepší větrné projekty by měly problém této ceně konkurovat.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (54)
Jiří Svoboda
6.12.2024 20:28To je jistě správná strategie. Příliš velký podíl elektřiny z větru dělá potíže, tak je potřeba postavit větrných elektráren ještě mnohem víc.
Pavel Hanzl
6.12.2024 21:02Jaroslav Studnička
6.12.2024 21:52 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://www.mpo.gov.cz/assets/cz/energetika/2024/10/Zprava-o-vyhodnoceni-nabidek-k-1-aukci-na-podporu-elektriny-z--OZE-pro-rok-2024.pdf
Pavel Hanzl
7.12.2024 08:36 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
7.12.2024 09:35 Reaguje na Pavel HanzlTak vám dokládám realitu.
Emil Novák
7.12.2024 08:21 Reaguje na Pavel HanzlSlavomil Vinkler
7.12.2024 08:29 Reaguje na Emil NovákPavel Hanzl
7.12.2024 08:55 Reaguje na Emil Novák"Ostatní země, které se stále snaží o dekarbonizaci pomocí dotací, se více spoléhají na fosilní paliva, což se projevuje ve vyšších cenách elektřiny."
Možná i vám je jasné, že cena elketřiny nemůže být nízká nebo na nule, investor musí mít zaručený, alespoň minimální zisk.
Proto tam jednají o garanci pro jaderky za 70 eur. Kolik má být garantovaná pro dukovany? Nebude to skoro dvakrát tolik?
Emil Novák
7.12.2024 09:06 Reaguje na Pavel HanzlSnadno pak může být silová, zdůrazňuji silová cena elektřiny nižší než z fosilních paliv, když ty jsou naopak penalizované tak aby byly dražší, a obnovitelné zdroje dotované, aby se je vyplatilo provozovat i při nízkých cenách silové elektřiny, a ty dotace se platí z jiných složek elektřiny než je ta silová.
O garanci pro jaderky jednají proto, že se tam bez dotací nevyplatí stavět žádné zdroje a oni "překvapivě" potřebují elektřinu pořád a ne jen když fouká. A ne, garantovaná cena pro Dukovany nebude skoro dvakrát tolik, bude nižší než 90 €/MWh. Jak jste přišel na "skoro dvakrát tolik"?
Pavel Hanzl
7.12.2024 20:07 Reaguje na Emil NovákPavel Hanzl
9.12.2024 09:19 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
9.12.2024 09:31 Reaguje na Pavel Hanzl2) Aspoň vidíte to co jsem vám mnohokrát říkal, že vaše naivní představy o tom, že když elektřina z Hinkley Point stojí X, musí stát elektřina z každé další elektrárny v jiné zemi od jiného dodavatele s jiným způsobem financování taky X, byly úplně mimo.
Jiří Svoboda
7.12.2024 19:27 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
8.12.2024 08:36 Reaguje na Jiří SvobodaViktor Šedivý
6.12.2024 22:22A regulaci toho *** zaplatí také jen koncový spotřebitel.
Pavel Hanzl
7.12.2024 08:57 Reaguje na Viktor ŠedivýEmil Novák
7.12.2024 09:09 Reaguje na Pavel HanzlPetr Zedníček
7.12.2024 09:12 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
7.12.2024 19:31 Reaguje na Petr ZedníčekEmil Novák
7.12.2024 19:42 Reaguje na Jiří Svobodahttps://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2380452
To se také promítá do české legislativy v právě schvalované novele Lex OZE III, kde: "Novela zavádí takzvaný index zajištění obchodníka, které stanoví procentní podíl elektřiny nebo plynu, které si musí dodavatel elektřiny a plynu zajistit pro období nejbližších 36 kalendářních měsíců."
https://ekonomickydenik.cz/zelena-pro-velke-baterie-ministri-schvalili-novelu-energetickeho-zakona-neboli-lex-oze-iii/
Radim Polášek
9.12.2024 08:52 Reaguje na Jiří SvobodaA co se týká soukromých spotřebitelů, je to totéž zejména když má rodina napnutý rozpočet bez rezerv.
Přirozeně není to tesáno do kamene, potom je ale třeba mít nějaké finanční zajištění.
Pavel Hanzl
7.12.2024 09:02Bejlevnější vždy bylo, lít splašky na ulici a kadit na náměstí. Proč se tada za šílené dotace stavěly všude kanalizace?
Jaroslav Studnička
7.12.2024 09:39 Reaguje na Pavel HanzlNakydat co nejvíce příspěvků s co nejmenší obsahovou hodnotou.
Nejdříve si článek několikrát přečtěte a pokuste se pochopit obsah.
Pavel Hanzl
7.12.2024 16:27 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
7.12.2024 21:47 Reaguje na Pavel HanzlKarel Valenta
7.12.2024 11:42https://en.wikipedia.org/wiki/Wind_power_in_Sweden
Ze zde uvedených údajů vyplývá, že využití instalované kapacity bylo v roce 2022 jen 26,5 %. Švédsko je tedy málo větrnou zemí a provozované větrníky je nutné dotovat podobně jako na většině území Německa :
https://www.nzz.ch/visuals/windkraft-in-deutschland-grosse-versprechen-kleine-ertraege-ld.1710681
Navíc jsou zde dlouhá období, kdy je vysoká nadvýroba a spotové ceny klesají k nule, což by částečně vyřešila bateriová akumulace. To by ale vyžadovalo další investice. Další investice si vyžádá stavba paroplynových elektráren, protože větrná farma musí mít za sebou elektrárnu na fosilní paliva, která bude čekat, až nebude foukat vítr. Švédsko je téměř 6x větší na plochu než ČR, ale i tam lidé protestují proti likvidaci krajiny větrnými monstry a brání jejich výstavbě.
Švédská vláda si toto vyhodnotila a rozhodla se tyto nekonečné dotační programy zastavit a dostatek stabilní elektřiny řešit stavbou jaderných elektráren.
Proto naprosto nechápu snahu naší vlády jít touto slepou uličkou, kterou již neúspěšné prošlapalo Švédsko a podporovat stavbu větrníků u nás:
https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cesko-vsazi-na-vetrnou-energetiku-ve-velkem-provozni-podporu-ziska-az-200-elektraren-o-vykonu-1000-mw
Tyto zdroje na dotacích pohltí desítky miliard korun investičních dotací a za 20 let provozu stovky miliard provozních dotací.
Pavel Hanzl
8.12.2024 08:40 Reaguje na Karel ValentaDo jádra jdou, když mají už dost větru, my jdeme naopak, ale výsledek by mohl být taky dobrý.
Karel Valenta
7.12.2024 12:21„Kontroverze Sdružení pro ochranu švédské krajiny je v opozici vůči větrné energii. Jejich předseda říká: Myslím, že začíná docházet k tomu, že se stávající jadernou a vodní energií dostupnou ve Švédsku je role větrné energie s přerušovaným provozem okrajová a primárně jde o cvičení v následování „módy“. Má málo co přispět k výrobní kapacitě nebo bezpečnosti přenosu. A je to drahé. „
„Elisabeth von Brömsen, Veřejný rozhlas SR, březen 2011 V době vydání prohlášení v roce 2011, větrná energie představovala 4,3 % elektřiny ve Švédsku, jak je uvedeno výše. V roce 2017 to bylo 12,4 %. Při srovnání vyrovnaných nákladů na energii byla větrná energie k listopadu 2019 odhadována na 28 až 54 USD za MWh oproti 118 až 192 USD za MWh u jaderné energie.[13]. Zatímco podle vydání Projected Costs of Generating Electricity z roku 2020 [14] jsou nivelizované náklady na energii jaderné energie ve Švédsku 28 až 32 USD za MWh.„
Pavel Hanzl
8.12.2024 08:42 Reaguje na Karel ValentaMiroslav Vinkler
8.12.2024 11:23Proč stavět VE , když se plánuje další nuklearizace zdrojů elektřiny ?
Spíše bych řekl, že Švédové pochopili , že zelení magoři nechápou základy energetiky a mají na to svůj vlastní názor. Na rozdíl od českých eurohujerů.
Pavel Hanzl
9.12.2024 09:23 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Studnička
9.12.2024 10:02 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.12.2024 14:40 Reaguje na Jaroslav StudničkaMilan Dostál
9.12.2024 11:39 Reaguje na Pavel HanzlEmil Novák
9.12.2024 12:41 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
10.12.2024 07:00 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
10.12.2024 07:07 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
10.12.2024 08:21 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
10.12.2024 08:33 Reaguje na Milan Dostál2) Stejně to budou ve výsledku stavět z větší části české firmy, zásadní rozdíl je ale v organizaci výstavby a i v připravenosti projektu. Jestli přijede např. tlaková nádoba z Koreje nebo z Francie je ve výsledku jedno. Turbínový ostrov budou dodávat i servisovat české firmy, což by u EDF nebylo možné.
Milan Dostál
10.12.2024 11:15 Reaguje na Emil NovákPavel Hanzl
9.12.2024 14:41 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
10.12.2024 07:13 Reaguje na Pavel HanzlTonda Selektoda
8.12.2024 17:13Pavel Hanzl
11.12.2024 08:51 Reaguje na Tonda SelektodaEmil Novák
11.12.2024 09:03 Reaguje na Pavel HanzlZajistit nejnižší výkupní ceny rozhodně nutno není, naopak je nutno zajišťování nejnižších výkupních cen co nejdříve odstranit a přesně o to se také EU snaží, protože už i EU pochopila že není dobrý nápad odstiňovat zdroje od tržních signálů, vede to totiž k obrovským nákladům a bezhlavou výrobu v době kdy ji nikdo nepotřebuje a naopak to demotivuje zdroje vyrábět v době kdy je elektřina opravdu potřeba. Výsledkem je pak destabilizace sítě a obrovský růst nákladů na jejich stabilizaci.
Radim Polášek
9.12.2024 08:59Problém není levná elektřina z větrníků. Když je a není přímo v takovém extrémním přebytku, že pro ni není využití a musí se dalšími finančními náklady spotřebovávat.
Problém je nedostatek elektřiny, když nefouká a ostatní zdroje nestačí, kdy tak spotová cena elektřiny vyrazí velmi vysoko a svou vysokou hodnotou výrazně zvyšuje průměr cen a fixní ceníky elektřiny. Za které například vyrábí švédské firmy.
Pavel Hanzl
9.12.2024 09:25 Reaguje na Radim PolášekEmil Novák
9.12.2024 09:33 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.12.2024 14:42 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
9.12.2024 14:52 Reaguje na Pavel HanzlViktor Šedivý
10.12.2024 08:58 Reaguje na Pavel HanzlOd té doby, co byly spuštěny Dlouhé stráně, žádná akumulace (co by stála za řeč) nevznikla. To je dost málo typů, co?