https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/stin-vaclava-klause-konci-a-environmentalismus-se-stava-mnohem-vic-prijimany-rika-filozof-a-psychoterapeut-bohuslav-binka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stín Václava Klause končí a environmentalismus se stává mnohem víc přijímaný, říká filozof a psychoterapeut Bohuslav Binka

12.9.2022 08:20 | BRNO (Ekolist.cz)
Bohuslav Binka je český environmentální etik, filosof a gestalt terapeut, laureát Ceny Josefa Vavrouška v kategorii vědecko-výzkumné práce. Od roku 2004 působí na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Od roku 2012 do roku 2019 byl vedoucím katedry.
Bohuslav Binka je český environmentální etik, filosof a gestalt terapeut, laureát Ceny Josefa Vavrouška v kategorii vědecko-výzkumné práce. Od roku 2004 působí na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Od roku 2012 do roku 2019 byl vedoucím katedry.
Životní prostředí je pro mnoho z nás velkou hodnotou. Ale ne jedinou. A někdy se stane, že se dostaneme do konfliktu několika našich vnitřních hodnot, třeba ohledu na životní prostředí a na sebe. Jak s tím naložit? I o tom jsme si povídali s environmentálním etikem, filosofem a gestalt terapeutem Bohuslavem Binkou, který působí na Katedře environmentálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
 
Při hledání příčin environmentálních problémů často dojdeme k tomu, že za mnoha z nich je rostoucí populační tlak lidí na planetu. Na tom místě se většinou skončí. Jak k tomu přistupujete vy?

Já vnímám dva přístupy. Jeden říká, že zásadním problémem je počet lidí a ten musíme řešit. A jiná skupina lidí říká, že to zásadní problém není. Že ten je způsobený až sociální strukturou. A když změníme sociální systém, tak nebude takový problém.

Já si myslím, že ani jeden z těch pohledů není bez druhého celý.

Představa 15 miliard lidí na planetě, kteří budou žít na životní úrovni České republiky, je neúnosná. To prostě nejde, protože tu jsou nějaké limity. Zároveň ale souhlasím s tím, že způsob uspořádání společnosti a to, na jakých hodnotách stojí, je stejně významné. Je to možná rozhodující faktor v tom, jak to celé může dopadnout.

15 miliard lidí na planetě s životní úrovní České republiky? To těžko.
15 miliard lidí na planetě s životní úrovní České republiky? To těžko.
Jak to myslíte?

Čím déle si budeme držet liberální iluzi, že svět je nám tu k dispozici a nikdy nám nedojde, tím méně nám toho svobodného zbude.

Já sám jsem v nějakém základním smyslu liberál. A jako takový chci přemýšlet, jaké změny můžeme udělat, aby nám z liberalismu zbylo co nejvíc. Co nejvíc svobodomyslného světa, ve kterém lidé mohou sledovat své vlastní cíle.

Že toho nezbude tolik, kolik jsme si mysleli ve 20. století, to je jasné. Pokud totiž budeme ignorovat environmentální limity, nezbude nám nakonec svobodá žádná. Mít dvě auta a jachtu na planetě, jejíž teplota se zvýšila o osm stupňů nebude úplně svoboda, kterou byste chtěli. Takže představa, že si můžeme dělat cokoli a jenom nesmíme ubližovat jiným, ta už nedostačuje.

Jeden problém je narůstající populace a respekt k tomu, že jsou nějaké limity, ale druhý problém je rozdělení zdrojů, které jako společnost máme…

Jeden z hrozně zajímavých italských myslitelů, ekonom a sociolog Vilfredo Pareto zkoumal, jak se distribuuje bohatství společnosti v docela dlouhé časové řadě. A dospěl k zajímavému výsledku. Ať je politický či ekonomický systém jaký chce, tak 20 procent obyvatel disponuje 80 procenty zdrojů a 80 procent obyvatel disponuje 20 procenty zdrojů. A podle něho se to nedá obejít. Já s tím sice nesouhlasím, ale to je teď vedlejší.

Tenhle poměr se v posledních 50 letech ještě posunul. A pokud máte ve společnosti lidi a firmy disponující bohatstvím, které je konkurenční vůči bohatství států, tak to je problém. A není to problém jen environmentální, ale i společenský.

Kniha Vzestup a pád amerického růstu vede k zamyšlení, jestli nám ekonomický růst ještě má co nabídnout.
Kniha Vzestup a pád amerického růstu vede k zamyšlení, jestli nám ekonomický růst ještě má co nabídnout.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Někdo může namítnout, že když si to vydělají, tak si to zaslouží. Nebo se ptát, jestli chci vytvářet další lidi, kteří budou mít ještě větší moc, aby jim to mohli sebrat. Já si jsem vědom toho, že je to velmi ošemetná otázka. A to, jak to řešil komunismus nebo jak se to řešilo v nějakých utopických společnostech, vedlo k nezamýšleným katastrofálním důsledkům.

Ale zároveň nemůžu zavřít oči před tím, že společnosti, ve kterých 1 procento lidí vlastní polovinu bohatství, generují rozdílnost možností a moci způsobem, který je vlastně antiliberální. Toto je strašně důležitá otázka, do které se ale nikomu nechce, protože to nemá jednoduché řešení a navíc 1 procento nejbohatších vlastní i velkou část médií.

Musíme vymyslet, jak to udělat, abychom měli společnosti, ve kterých nebudou lidi, kteří budou díky svému bohatství mimo systém.

Jsou v tom nějaké příklady nebo myšlenky dobré praxe, které už někde klíčí?

Myšlenek je spousta. Jak v ekonomické, tak sociální oblasti je hodně zajímavých idejí, co můžeme dělat. Když byste se ptala na příklady dobré praxe, tak to je horší…

Zároveň se nám v liberální demokracii a ekonomickém kapitalismu žilo prima. Život byl prima i pro kritiky systému, i pro ty, kteří úplně nevyhráli vstupenky do lóží.

Existuje knížka, která se jmenuje Sláva a pád amerického růstu. Tlustá sedmisetstránková bichle, ale skvělá knížka. Její autor Robert J. Gordon se podíval na to, jaký je osud amerického růstu. Popsal tři fáze. První začne po roce 1880. Americká ekonomika roste každý rok v průměru o něco málo přes 1 procento ročně, což nikdy předtím nebylo. To trvá do roku 1920.

Tahle fáze růstu o 1 procento přinesla obrovské změny, obrovské zlepšení života z hlediska délky dožití, přístupnosti vody, ale také osvětlení nebo vzniku školství, které pokrývá většinu společnosti. Američanům se velmi zlepšil život.

Pak je druhá fáze, 1920 – 1970, a v té americký HDP rostl o něco více než 2 procento ročně. Extrémní růst i proti tomu mimořádnému růstu prvního období. A v téhle fázi se život dále zlepšoval, ale výrazně pomaleji.

A pak je období od roku 1970 až dodnes, kde HDP roste zase o 1 procento, a Gordon říká: už nikdy nedoufejte ve 2 procenta. To byla mimořádná situace, ale už pominula. Ale co je daleko významnější zpráva: přestože HDP rostl, velké části americké společnosti se život vůbec nezlepšil. Část extrémně zbohatla, ale nemalá část si buď mírně pohoršila, anebo je na tom stejně. A on říká, že ekonomický růst je něco skvělého, fakt nám v minulosti obrovsky zlepšil naše životy, ale je otázka, co z něj máme teď. Jestli ho teď potřebujeme.

A jaké z toho vyvozuje závěry?

Jedna část sociálně-ekonomického myšlení jde tím směrem, jestli ještě potřebujeme růst v bohatých společnostech prvního světa. Dává nám ještě něco? A jak by vypadala společnost, která by nebyla orientovaná růstově? Tím se nemyslí, že by měl nastat pokles.

Tohle je myšlenka, která jde proti bezprostřednímu zájmu těch, kteří drží reálnou ekonomickou moc, protože ta se ekonomickým růstem posiluje.

Takže když se ptáte na příklady dobré praxe, tak spíš odpovídám odkazem na knihu Sláva a pád amerického růstu, která říká: „Položte si otázku, jestli nám ekonomický růst ještě k něčemu je, jestli už nejsme ve fázi, kde nám víc bere, než dává.“ Já bych na to odpověděl, že minimálně v některých společnostech už v této fázi jsme.

To je tedy otázka toho, co možná už nepotřebujeme. Co bychom ale jako společnost potřebovali, abychom měli nějakou naději udržitelnosti?

Doteď jsem nezmínil ještě jeden rozměr. Když se podíváte na rozvoj minulých 10 let, tak minimálně o České republice platí, že se tady vykopala nesmiřitelná kulturní válka mezi konzervativnější a liberálnější částí společnosti. Společnost se hodně štěpí. A environmentální téma se může stát předmětem kulturních válek. A byla by hrozná škoda, kdyby environmentální témata společnost rozdělovala.

Kulturní válka emzi konzervativnější a liberálnější částí společnosti se vede i v ČR.
Kulturní válka emzi konzervativnější a liberálnější částí společnosti se vede i v ČR.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jsme ve velmi choulostivé situaci. Když se zeptám odborníků, kteří rozumí klimatu, jestli je klimatická změna opravdu krizová situace, dostanu odpověď, že ano. A že na jeho řešení nemáme dalších 200 – 300 let. A zároveň, když položím otázku, jak nastolovat téma klimatické změny tak, aby se nestalo předmětem kulturní války, dostanu odpověď, že by se tím nemělo úplně strašit. To po nás chce, abychom velmi klidným terapeutickým hlasem oslovovali lidi tématem, které v nás probouzí pocit velkého neklidu.

A vy to umíte?

Já jsem si několikrát osahal, že jakmile jsem chtěl o něčem přesvědčit skupinu lidí, a začal jsem na ně trochu tlačit, tak se objevil protitlak. A nakonec jsem skončil o krok zpátky než tam, kde jsem začínal. A to myslím u klimatické změny platí. Je velká otázka, jak to tedy vlastně dělat.

Jak to tedy dělat?

Podle mě mají velmi důležitou roli takoví „velvyslanci“. Je důležité, aby katolíkům o klimatické změně říkal katolík, nebo někdo kdo katolické víře v nějakém smyslu fandí, někdo, kdo je jeden z nich. Takové věrozvěstectví může v mimořádných situacích fungovat, ale funguje jinak, když vás oslovuje někdo, kdo k vám patří.

Já si třeba myslím, že i v české podnikatelské sféře je spousta lidí, kteří jsou oslovitelní, ale je dobré, aby je neoslovoval ekologický aktivista a radikální levičák, ale někdo, kdo k nim mluví jejich řečí.

K tomu, abychom se dobře pouštěli do nových věcí, potřebujeme určitou stabilitu a jistotu. Já přemýšlím nad tím, co můžeme mít jako celospolečenskou jistotu.

Máte nápad?

Třeba zmenšit tlak na kulturní válku. Ale neptejte se mě, jak toho dosáhnout.

Zablokování dopravy hnutím Extinction Rebellion v Praze.
Zablokování dopravy hnutím Extinction Rebellion v Praze.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Když zmiňujete tlak, vybaví se mi hnutí Extinction Rebellion. Jakou roli má na české environmentální scéně?

Já úplně rozumím jejich energii, která vyplývá z vnímání klimatické krize. Je to opravdu hodně zátěžová věc a člověk si říká: fakt s tím musíme něco dělat. Rozumím i tomu, že mě to žene buď do naštvání na lidi, nebo do potřeby udělat co nejvíc, abych svět zachránil.

Ale to, jak to Extinction Rebellion dělá, je podle mě kontraproduktivní. Pocit, že jde o něco strašně zásadního a my máme povinnost udělat všechno, je vede k akcím, které nikdo jiný nepochopí. A stanou se nábojem do kulturních válek. Tím, co bude společnost rozdělovat.

Zároveň cítím, že pokud někdo něco takhle intenzivně prožívá, nemám právo mu v tom bránit. Mám ale právo říkat, v čem je to kontraproduktivní. Protože vnímám hluboký omyl v tom, že tenhle typ protestu nás posune blíž k vyřešení environmentální krize.

Já vím, že je hrozně těžké zůstat v klidu v okamžiku, kdy člověku hoří už vedlejší místnost. Zároveň si myslím, že k tomu, abychom dobře hasili vedlejší místnost, nepomáhá výkřik: „Všichni tady umřeme!“. Spíš vede k tomu, že nikdo hasit nebude schopen, protože bude v nějakém amoku.

Klimatická změna je téma ohrožující samo o sobě. Dělat z něho ještě větší drama znamená lidi odrazovat. Jedna část naší psychiky se totiž stará o to, abychom byli co nejvíc v bezpečí i za cenu toho, že budeme žít v iluzi.

Vy jste psal o zeleném extrémismu. Jsou dnes v ČR zelení extrémisté?

Česká veřejnost většinově není radikální a nikdy nebyla. A o environmentálním hnutí to platí podobně.

Když srovnáte texty Pentti Linkoly z Finka a naší Hany Librové, uvidíte ten rozdíl. Linkola je opravdu ekofašista, zajímavý, ale v naprosté většině s ním člověk nesouhlasí. U nás označujeme za radikální Hanu Librovou, což je důstojná akademička a laskavý člověk. Jenom člověk společenského přehledu a narcisismu Václava Klause může vidět Hanu Librovou a Erazima Koháka jako ekoextremisty.

Ekoextremistka? Ne, jen environmentalistka Hana Librová.
Ekoextremistka? Ne, jen environmentalistka Hana Librová.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Stanislav Krupař / Nakladatelství MUNIPRESS

Ovlivňuje nás pořád ještě „stín Václava Klause“? Dívá se česká společnost na environmentální hnutí pohledem ovlivněným nedůvěrou a skepticismem předních politických představitelů?

Viděla jste nějaké filmy z první republiky, které se týkaly školství, kde bylo ještě hodně přítomné Rakousko-Uhersko? Na tom se podle mě dobře vysvětluje, jak „stín Václava Klause“ vznikl.

Rakousko-Uhersko znamená pevnou strukturu. Pan ředitel, později soudruh ředitel, který je nade všemi, pak vrstva učitelů, kteří jsou pod panem ředitelem, a pak žáci. A dobří žáci jsou ti, kteří si zvnitřní všechna pravidla, strukturu a hierarchii, a vlastně jsou hodní tím, že poslouchají.

Moje vize toho, co se stalo v roce 1989 je, že jsme už nechtěli tehdejšího ředitele. Jakeš a komunistická strana byli tak degenerovaní, že už je nikdo nechtěl. Ale naše touha nebyla vytvořit otevřené působiště, ale jen vyměnit pana ředitele.

Když se na chvilku stal tím ředitelem v představách lidí Václav Havel, tak nebyl úplně dobrý. Protože on přemýšlel, jestli to, co dělá, je dobře.

Zpochybňoval. Nebyl to typický rakousko-uherský ředitel gymnázia. Na rozdíl od Václava Klause, který je úplně typický ředitel rakousko-uherského gymnázia, který o sobě nikdy nepochybuje. Chce, aby k němu ostatní vzhlíželi, aby tam byl velký rozdíl od ostatních. Revoluce roku 1989 bude podle mě dokonaná tehdy, až už nebudeme hledat nového ředitele.

A my environmentalisti jsme měli smůlu, že ten nový ředitel byl těžký antienvironmentalista a dokázal svoje postoje protavit do společnosti. Důsledek toho je, že my, kdo pracujeme v ochraně životního prostředí, se bojíme přiznat k nějaké zelenosti.

Prototyp ředitele rakousko-uherského gymnázia, který o sobě nikdy nepochybuje. Václav Klaus na autogramiádě.
Prototyp ředitele rakousko-uherského gymnázia, který o sobě nikdy nepochybuje. Václav Klaus na autogramiádě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Takže my si vlastně nemůžeme dovolit být radikální?

Česká společnost nebyla nikdy radikální a zároveň máme velké dědictví toho hierarchického. Já nerozhoduju o tom, co je dobré. To přebírám z vnějšku. A když se cokoli stane, tak se mohu odvolat na pana ředitele a ten rozhodne. Máme tradici tohle přijímat a být v bezpečí. A když je přestávka, tak si na ty nahoře zanadáváme.

Zároveň nás ovlivnila normalizace, kdy šlo o to nebýt jiný. Nejenom environmentalismus, ale i další směry myšlení, které byly něčím nové, byly podezřelé. Celá normalizace je o tom, abychom nebyli jiní. Tvařte se, že nám věříte, i když nám nevěříte. My se budeme tvářit, že nevíme, že nám nevěříte, i když to víme. Ale hlavně nenoste dlouhé vlasy a určitý typ oblečení. Nevyčnívejte. To tam bylo po revoluci spolu s hledáním, kdo nás teď bude řídit.

Ti, kdo byli v roce 1968 aktivní a o něco usilovali, pak zažili, jak je špičky komunistické strany zradily, vykašlaly se na ně a řekly: my už dál nebojujeme, díky za podporu, ale my teď klidně přijmeme zákon proti vám. Aktivní lidi dostali strašně nařezáno.

Environmentalismus mohl v 90. letech dráždit i tím, že to bylo něco aktivního. To se teď výrazně mění. Environmentalismus se stává mnohem víc přijímaný. Takže stín Václava Klause končí.

Co tedy brání většímu rozšíření environmentálního myšlení v ČR?

Hodně věcí. Jednak to v praktickém slova smyslu znamená nevyužívat všechny možnosti, které nám společnost dává. Snažit se omezit používání auta, jedení masa, je to tak trochu ztěžování si života. Tam je pak dobré mít náhradu, říct si, že co není v kvantitě, může být v kvalitě. Takže je to taková dobrovolná volba života, který je o něco těžší a zároveň v něčem nabízí víc.

Druhá věc je, že to není lehké téma a nemá jednoduché řešení.

Když přijdete s tím, že staří lidé v domově důchodců nemají co dělat a vás napadne, že by mohli udělat budky pro ptáky, které vypadají jako domy, v nichž vyrůstali, máte poměrně jednoduchý problém a řešení. To environmentální témata nejsou ani omylem. Je to zátěžové téma. Existuje riziko, že civilizace, jak ji známe, nebude dál existovat, že moje děti se nebudou mít stejně dobře jako já. Můžu omezit létání, už nikdy nejet autem, jíst vegansky, a stejně se Česká republika k udržitelné budoucnosti nepohne ani o milimetr. Je tam hrozně velká sdílená odpovědnost.

Kdybychom si představili, že lidstvo je 50 lidí a svět je kotel, ve kterém všichni stojíme, a pod ním hoří hořák. A z 50 lidí se 3 snaží zoufale mačkat na něco, co snižuje přívod plynu. A dělají to na úkor sebe. A ostatní čekají, až to udělají všichni. Odpovědnost za životní prostředí je hodně rozprostřená...

Co s tím?

Já bych radil, ať si každý hledá oblast, ve které přispěje k ochraně životního prostředí tím, co ho baví. Nesnažte se zachraňovat svět prostřednictvím sebeoběti, ale tak, že vás to bude těšit.

Nesnažte se zachraňovat svět prostřednictvím sebeoběti, ale tak, že vás to bude těšit.
Nesnažte se zachraňovat svět prostřednictvím sebeoběti, ale tak, že vás to bude těšit.

Je to zároveň nabídka toho, co dělat s environmentální úzkostí?

Je to jedna z mnoha věcí. Jsou věci, které nám umožňují lépe být u těžkých věcí. Třeba tomu pomáhá mít dobrý vztah, kde se cítíte v bezpečí. Nebo jakákoliv sebepéče. To, že člověk upouští emoce.

A zároveň někdy můžou být věci tak těžké, že i když budeme dělat všechno hrozně dobře, tak to stejně může být hodně blbý. Když vám bude umírat blízký člověk, tak vám nezmenší bolest, když si dáte dortík a kafe v cukrárně. Jsou věci, jak s tím být líp, ale zároveň je dobré si říct, že žijeme v období, kdy nemáme jistotu, že to dobře dopadne. Nemít představu, že budeme mít 10 nástrojů, ty použijeme a bude nám dobře. Někdy tam smutek prostě patří.

Vy jste environmentální etik a zároveň psychoterapeut. Jak jdou tyhle profese dohromady?

Ta druhá mi hodně změnila tu první. Když mi bylo třicet, měl jsem svět dobře narýsovaný, věděl jsem, co je dobré. A teď se mi zdá, že etika je hrozně zajímavá a důležitá součást našeho života, ale dost často je to způsob, jak nebýt s věcmi tak, jak jsou. Někdy je dobré poslat moralizátora za dveře.

Ta dobrá otázka pro člověka někdy není, co bys měl, neměl, co musíš, co nesmíš, ale co si skutečně přeješ. A ta odpověď je hrozně důležitá.

Etické hodnoty jsou pomůcky, které nám říkají, kudy cesty můžou vést. Ale zároveň jsou to jen pomůcky. A jít mimo značené cesty je někdy k nezaplacení.

Je něco, co vy byste chtěl pro české environmentální hnutí?

V pragmatické rovině aby vyhrálo volby, a ať je lidem, pro které je příroda hodnotou, v tom, co dělají, dobře.


Podle Bohuslava Binky má být česká ekovýchova na co pyšná. Chcete vědět, jak to myslel? Přečtěte si rozhovor s ním v aktuálním čísle magazínu Pražská EVVOluce.
reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (55)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

12.9.2022 09:35
v článku je hodně myšlenek a mohlo by se o tom diskutovat celý život a stejně by se řešení nenašlo,
třeba přemnožení lidí já nevidím jako problém sociální ,ale problém který ohrožuje civilizaci a její rozvoj ,výsledkem bude ,že zchudnou všichni i když stále budou extrémně bohatí,
,,Musíme vymyslet, jak to udělat, abychom měli společnosti, ve kterých nebudou lidi, kteří budou díky svému bohatství mimo systém,,
na bohatství a moci jednotlivců dnešní systém stojí a ti extrémně bohatí budou vždy mimo,
socialistická revoluce byla poražena , proč byla poražena?
demokratická společnost je iluze ,lidé se chovají jak těch 50 v kotli a čekají co udělá vůdce a potom stádo zahájí úprk, tam kam je vůdce nasměruje ,ale může se stát ,že někdy neposlechnou ,když se objeví jiný vůdce a má jinou možnost
,,Česká společnost nebyla nikdy radikální,,
jako společnost možná nebyla ,ale radikálních jednotlivců máme dost,
stačí si přečíst fašistické názory některých diskutujících a extrémní nenávist k lidem ,co mají jiný názor, jsou i zde na Ekolistu,
a takové extrémní chování jednotlivců vyvolá extrémní chování masy,
nervozita na napětí v celé populaci lidí se zvyšuje a není žádná snaha toto zmírnit
je neuvěřitelné kolik médií a lidí sleduje mlácení lidí do sebe ,tuším tomu říkají Oktagon a doslova šílí při boji
Odpovědět

Viktor Šedivý

14.9.2022 22:25 Reaguje na vaber
Bohužel se nenávist k jinému názoru dostává do vystupování nejvyšších představitelů státu a nejspíš se dostane i do TrZ.

Ale není to naše specialita, i jinde ve světě právě u těch, co mají plné huby diverzity, podporování různosti a tolerance k odlišnostem, najdeme nejvíc netolerantních, agresivních, ...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.9.2022 11:47 Reaguje na Viktor Šedivý
Já bych striktně rozlišoval nenávist a netoleranci. To máme být tolerantní například k evidentně nebezpečným názorům? Samozřejmě, ta netolerance musí být projevena vhodnými prostředky.
Odpovědět

Viktor Šedivý

18.9.2022 00:25 Reaguje na Jiří Svoboda
"Evidentně nebezpečné názory"?

Že je názor někomu nebezpečný neznamená, že by měl být potlačovaný. To znamená pouze tolik, že se někomu nehodí do krámu.

Kritériem by snad mohlo být "pravdivý" ... jenže pravdivost názoru je věc sakra subjektivní, takže bych to raději nechal tak, že každý má právo na svůj názor a s názory lze nesouhlasit, není ale přípustné je potlačovat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.9.2022 11:01 Reaguje na Viktor Šedivý
Já psal o netoleranci nikoliv potlačování. V tom cítím jakýsi rozdíl.

Pak má mít každý právo šířit třeba názor, že lze zabíjet jiné lidi? Toto právo přece nemůže být univerzální a nadřazeno všeobecně přijímaným etickým hodnotám.
Odpovědět

Viktor Šedivý

18.9.2022 11:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Ale zabíjení jiných lidí je přeci přípustné. Běžně se zabíjejí lidé ve válce, dokonce se ti, kteří jsou v zabíjení zvlášť úspěšní, oslavují.

A je to v pořádku, zrovnatak jako je v pořádku (bohužel podstatně méně akceptované) zabíjení v sebeobraně.

Je tedy také v pořádku diskuse nad otázkou, kdy lze jiného člověka zabít - a názory se budou různit.

------------

Pokud si pod netolerancí představujete to, že člověku podobných názorů byste ruku nepodal, je to zcela v pořádku.
Pokud si pod tím představujete aktivní úsilí zabránit mu v další prezentaci názorů nebo ho dokonce (pracovně, společensky atp) poškozovat, v pořádku to samozřejmě není a klesáte tím pod jeho úroveň.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.9.2022 17:29 Reaguje na Viktor Šedivý
Já bych pod tou netolerancí viděl to, že se aktivně ozvete a dáte svůj nesouhlas, nejlépe podpořený dobrými argumenty, jasně najevo. Je to opak tolerance, kdy proti tomu nic nečiním.
Odpovědět

Viktor Šedivý

18.9.2022 22:13 Reaguje na Jiří Svoboda
Nesouhlas s názorem? Jasně. Ale mám pocit, že dnes se to posouvá spíš k nesouhlasu s tím, že dotyčný smí podobné názory šířit, že se mu policie nepodívala na zoubek atd.

A v této souvislosti jste také pro, aby bylo jasně možné vyslovovat netoleranci třeba ... různým lidskoprávním blábolům? Takovým těm o právu na kdeco, o bezmezné rovnosti všech lidí a jiným nesmyslům s destruktivními následky?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.9.2022 17:34 Reaguje na Viktor Šedivý
Ano i netolarance lidskoprávních blábolů je velmi potřebná.

Mám z toto všeho ale pocit, že když chcete netolerovat něco, co není v zájmu "středního proudu" společnosti, velmi těžko hledáte prostor pro vyjádření netolerance a vaše snahy zapadnou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.9.2022 11:15
Já mám intenzivní pocit, že dělat jakékoliv prognózy na dobu po roce 2030 jsou dost nesmyslné bez toho, že bychom počítali s dost drastickým vlivem globální změny klimatu.
Už dnešní eskalace změn je silně problematická a přitom se jen stále zrychluje a my ještě mohutně přitápíme.
To nemůže dobře dopadnout.
Už dnes se dá odhadnout, že v téhle dekádě se změní evropská krajina na daleko sušší, více se podobající lesostepi, bude pokračovat fatální poškozování lesů i orné půdy, budou trvalé problémy s vodou, budeme v silné zátěži milióny připrchlíků z oblastí, kde žít už nebude možno vůbec. I třeba kvůli krutým válkám o vodu.
A to se bude stále zhoršovat, dá se očekávat postupný kolaps celé lidské civilizace a můžná i vyvolaná světová válka.

Nejhorší na tom je, že tomuhle vývoji se dnes už nedá prakticky vůbec nijak zabránit.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.9.2022 11:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy si systémově protiřečíte.

Na jedné straně se soustavně rozplýváte nad tím, jakou dělá západ perfektní proklimatickou politiku a pak napíšete poslední větu...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.9.2022 14:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Jo, jo, pochopit cokoliv je problém. Já uznávám Západ, že bojuje proti klimatické tragédii, ale nevěřím tomu, že se to podaří vyhrát. Ale nepadneme bez boje. Ropáci by to vzdali hned, antož jsou natolik blbí, že většinou vůbec netuší, že v nějaké válce jsme.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.9.2022 16:23 Reaguje na Pavel Hanzl
A má význam vést moderní válku vybaveni špuntovkami?
Není to infantilní? Není nejvyšší čas začít intenzivně usilovat o nasazení adekvátních zbraní?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.9.2022 21:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Pořád dokola. Tak napište, jakou zbraní a jak se to válčení má provozovat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.9.2022 09:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Pořád dokola. Již jsem mockrát prezentoval a vysvětloval.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.9.2022 11:19
Pane Binko, rád jsem si Váš rozhovor přečetl.

Pořád ale cítím, že Vy se soustřeďujete na to, jak každého člověka (kolečko v obrovském soustrojí) přimět, aby se točil správným směrem. Jenže ta kolečka v tom soustrojí do sebe zapadají a pokud budeme usilovat o to, aby se většina koleček točila správnám směrem, soustrojí se zničí. To si asi málokdo přejeme. Když to soustrojí zničíme, vůbec nemáme jistotu, že se nám za ně podaří vytvořit náhradu a vůbec už ne, že ta náhrada bude lepší.

Myslím, že mnohem lepším řešením je přimět stávající soustrojí, aby správně fungovalo, a tím i kolečka v něm se začala správně točit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.9.2022 09:37 Reaguje na Jiří Svoboda
Hezké. Jenže to soustrojí si vytváří ta kolečka, pokusů bylo hodně a tento stroj je momentálně nejlepší možný a stále se mění.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.9.2022 17:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Mění, ale ke stále horšímu. Proto je třeba do jeho mechanismu radikálně zasáhnout. Samozřejmě po kritické diskusi a po aspoň většinové shodě.

Vy jste zjevně mistr v nalhávání si, jak vše dobře (na západě) funguje.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

12.9.2022 12:11
Je to na mne mnoc abstraktni a odtazite. Mozna by bylo dobre priblizit to ctenarum - prizemnim laikum jako jsem ja - treba tim, ze se uvedou teploty interieru, chodeb atd, na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v minulych letech a v nastavajici zime. Jak tam topite, co typicky obedvate atd. Co planujete udelat s duchodci a s mladou generaci? Bude zavreni kohoutku u Nordstreamu I ci II
chvalyhodnym cinem z hlediska ekologie nebo ne? Ja to z clanku nepochopil - jake navrhujete odpovedi na podobne aktualni otazky


Když přijdete s tím, že staří lidé v domově důchodců nemají co dělat a vás napadne, že by mohli udělat budky pro ptáky, které vypadají jako domy, v nichž vyrůstali, máte poměrně jednoduchý problém a řešení. To environmentální témata nejsou ani omylem. Je to zátěžové téma. Existuje riziko, že civilizace, jak ji známe, nebude dál existovat, že moje děti se nebudou mít stejně dobře jako já. Můžu omezit létání, už nikdy nejet autem, jíst vegansky, a stejně se Česká republika k udržitelné budoucnosti nepohne ani o milimetr. Je tam hrozně velká sdílená odpovědnost.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.9.2022 13:39

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.9.2022 16:28 Reaguje na Petr Eliáš
Myslím, že jeho vliv je stále obrovský, protože jeho "pravda" je pro mnohé pohodlnější. Vy nevnímáte diskusi na Ekolistu aspoň trochu jako zrcadlo společnosti? To jste mne docela překvapil!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

14.9.2022 13:33 Reaguje na Jiří Svoboda

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.9.2022 15:35 Reaguje na Petr Eliáš
Tady nejde o to jím explicitně argumentovat a nejde zdaleka jen o popírače. Jde o obyčejné lidi se všedními starostmi, kteří chtějí svůj život nějak přijatelně dožít. Takoví se pro klima nepřetrhnou a Klaus je jim stejně "blízký" jako Bursík.

Já mám v sobě zakořeněný dialektický materialismus a nikdy Lenina nečetl ani necituji.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

12.9.2022 17:14
Zajímavý článek. Ne všechno mi 100% rezonuje ale rozhodně ta stať nutí přemýšlet. Pro mě je užitečná úvaha: "... ať si každý hledá oblast, ve které přispěje k ochraně životního prostředí tím, co ho baví. Nesnažte se zachraňovat svět prostřednictvím sebeoběti, ale tak, že vás to bude těšit." A potom ten postřeh o Extinction Rebellion (nebo radikalismu obecně). Kdy způsob vyhrocené "komunikace" radikálů je kontraproduktivní a obecně vede k akcím, které majorita (nebo i "odborná" veřejnost) nepochopí. Naopak se sposta lidí "zatne" nebo se alespoň snaží nepříjemnosti vytěsnit.
Odpovědět
Bohuslav  Binka

Bohuslav Binka

14.9.2022 17:22 Reaguje na Dalibor Motl
Díky moc. Určitě mě zajímá i to co tak úplně nerezonuje. Díky.
Odpovědět

Viktor Šedivý

14.9.2022 19:49 Reaguje na Dalibor Motl
Ovšem ze sebeoběti (či spíše z kolektivního obětování evropského civilizačního okruhu) se stala oficiální politika, která není o nic méně radikální než Extinction Rebellion, jen neříká věci na rovinu a postupuje salámovou metodou.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.9.2022 15:59 Reaguje na Viktor Šedivý
"... ať si každý hledá oblast, ve které přispěje k ochraně životního prostředí tím, co ho baví. Nesnažte se zachraňovat svět prostřednictvím sebeoběti, ale tak, že vás to bude těšit."

Takový přístup ani sebeoběti přece vůbec nezaručí, že svět neupadne do záhuby!!!! Toto NELZE doporučovat jako řešení. To je strkání hlavy do písku před strašně vážnými problémy!!!!
Odpovědět

Viktor Šedivý

18.9.2022 00:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Samozřejmě že (ekonomické) sebeobětování nepatrné části světa nemůže mít na planetární procesy vliv.

Ale levičácké flagelantství prosáklo do všech koutů ...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.9.2022 11:11 Reaguje na Viktor Šedivý
Mám obavu, že ani to ekonomické sebeobětování podstatné části světa by nemělo pozitivní účinek a spíše by vedlo k destrukci rozumné společnosti (psal jsem o tom výše).

Myslím, že tady se pan Binka strašně moc mýlí, a vzhledem k nutnosti řešit problémy planety rychle a efektivně, je to i velmi nebezpečné. Škoda, že se k tomu sám nevyjadřuje.
Odpovědět

Viktor Šedivý

18.9.2022 11:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Řešit problémy planety je naprostý nesmysl - a na tenhle bruselský pokus evropská civilizace tvrdě dojede.

Celý svět se totiž bude chovat racionálně sobecky a pokud my si odepřeme nějakou spotřebu, spotřebují to rychle za nás a pokud nevyprodukujeme nějaký odpad, jsou tu miliardy lidí, které nás rychle nahradí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.9.2022 17:38 Reaguje na Viktor Šedivý
Ano, tak to zatím funguje. Ale na druhé straně je jasné, že racionálně sobecké jednání, pokud nebude usměrněno dalšími vhodnými pravidly, povede velmi brzy k devastaci planety a ohrožení civilizace.

Jiště, můžete říci, nechme to být, nás se to ještě tak moc netýká. Tak si to ale mohou říkat pořád všichni. Nastane někdy zlom? V jakém stavu spojitě se vyvíjející planety?
Odpovědět

Viktor Šedivý

19.9.2022 20:50 Reaguje na Jiří Svoboda
Z toho je jediná cesta.

Zlikvidovat konkurenci - resp. regulovat ostatní populaci tak, aby zdrojů bylo zase dost.

Jenže to je cesta, na kterou se klidně vydá Čína, Evropa toho už není schopna. Ani technicky, ale hlavně ne mentálně.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.9.2022 17:42 Reaguje na Viktor Šedivý
Takový přístup je mi odporý.

Hlavně pokud existují i jiné rozumnější cesty
Odpovědět
ig

12.9.2022 22:01
Jedno procento lidí vlastní padesát procent majetku - a to je špatně? Vadí to něčemu? Proč?
Odpovědět

Viktor Šedivý

14.9.2022 08:35 Reaguje na
Závist je mocná síla. A dobře zneužitelná.
Odpovědět
Bohuslav  Binka

Bohuslav Binka

14.9.2022 17:22 Reaguje na Viktor Šedivý
Člověk nemá nikdy hodnotit sám sebe a já tu zásadu teď poruším, za což se omlouvám: mám spousty "stínů" a nedostatků, ale fakt nemám pocit, že bych ostatním nějak záviděl. A veliký majetek už vůbec ne. Takže nevím, zda to je mocná síla (z terapií mám spíš pocit, že ne, že za závistí je skoro vždy schováno něco významnějšího a důležitějšího), ale rozhodně to není síla, která by vedla moje myšlenky při tomto rozhovoru. Prostě ekonomická nerovnost je problém současného kapitalistického světa a ne proto, že by byl někdo bohatší a někdo chudší, ale protože vytváří podmínky, ve kterých si zaděláváme na konec demokracie jak jí známe z jejích slavných časů.
Odpovědět
ig

14.9.2022 19:40 Reaguje na Bohuslav Binka
Pokud to tak je, tak extrémní nerovnost není podle mého pozorování na závadu. Viz předposlední volební období. Extrémně bohatý podnikatel získal spoustu hlasů za to, že slíbil, že "narovná podnikatelské prostředí". Jeho voliči jinotaj pochopili a už viděli, jak skrouhne tu mrchu od vedle, co bere dvanáct set za pitomé nabarvení vlasů a jezdí si v Octavii, ale mimo jeho zorné pole byl majetek onoho podnikatele i údajný způsob jeho nabytí. Zato z údajného nevystavení účtenky za guláš se šesti se mohli pominout :-)
Odpovědět

Viktor Šedivý

14.9.2022 19:52 Reaguje na
Z čehož jasně vyplývá, že problémem není ten politik, ale volič, který se nechá uplatit slibem, že sousedovi chcípne koza.

Odpovědět
ig

15.9.2022 11:08 Reaguje na Viktor Šedivý
A to je to co mě děsí. Že politici jsou odrazem lidí kteří je volí. Nic temnějšího si už nedovedu představit.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.9.2022 15:48 Reaguje na
To si nemyslím. Tady není z čeho vybírat a sama politika není určována politiky, ale zájmy vlivných subjektů. Vlastní politické prostředí je již tak zdegenerováno, že volič je vlastně pouhým divákem politického divadla. A politik, který by to chtěl změnit, se buď přizpůsobí, nebo bude vyštípán.
Odpovědět
ig

16.9.2022 19:04 Reaguje na Jiří Svoboda
Politici stejně nakonec udělají to, co lidi chtějí. Mohou to lehce přiohnout, ale nemůžou se postavit proti nim.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.9.2022 09:35 Reaguje na
1. Vědí lidé, co chtějí?
2. Pokud ano, nestačí, aby politici jen "usilovali" o dělání pro lidi, co chtějí? Copak ta politika není hlavně divadlo?
Odpovědět

Viktor Šedivý

18.9.2022 11:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Ovšem pokud voliči stále volí ty, kteří mají na štítě napsáno "pod bruselským vedením k zářným zítřkům" a vcelku otevřeně propagují energetickou chudobu a pokles životní úrovně, pak se voliči nesmí divit, že se jim dostane energetické chudoby a poklesu životní úrovně.
A že si to představovali jinak, jako že se to dotkne jen "těch ostatních" a jich ne? To už není naivita.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.9.2022 17:45 Reaguje na Viktor Šedivý
Ale bruselské vedení jasně říká, že chce naše bohatství a všemi nástroji bojuje proti energetické chudobě. Víceméně způsobí požár (o tom se nemluví) a pak si hrají na udatné hasiče.

Opravdu je při volbách z čeho vybírat ve smyslu nikoliv z bláta do louže?
Odpovědět

Viktor Šedivý

19.9.2022 20:57 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano je. Volit toho, kdo bruselské šílenství odmítá - bez ohledu na cokoli jiného.
Protože Putin by nás možná mohl ohrozit v budoucnu ale Timmermans nás ohrožuje dnes. A až nás zelenou politikou ekonomicky zlikviduje, nějaký příští Putin slupne vyčerpanou Evropu jak malinu.

Bohužel tuhle možnost jsme, mám obavy, už prošvihli.
Odpovědět

Viktor Šedivý

14.9.2022 19:44 Reaguje na Bohuslav Binka
No, já nemířil na Vás, ani v nejmenším. ;-)

Myslel jsem tím spíš u levice tak oblíbené schéma, kdy se pod hesly o rovnosti zneužije masa hlupáků, kteří před nerovností v bohatství dají přednost rovnosti v bídě. (A dostanou zase nerovnost, okořeněnou mrtvolami.)
Odpovědět
va

vaber

14.9.2022 09:09 Reaguje na
nemuselo by to vadit ať si hromadí majetku kolik chtějí ,mohou stejně sedět jen na jedné židli a spát v jedné posteli ,
ale tito lidé svými penězi ovládají ty druhé ,sám to určitě znáte když přijde i malý podnikatel na zastupitele obce s něčím, jak se zachovají,
no a ti hodně bohatí mají mnohem větší páky a dokáží si přiohnout cokoliv, samozřejmě i politiky a ti ještě větší i politiky celého světa,
jste podnikatel, tak víte jak to chodí ,nehrajte si na malého kluka
Odpovědět
ig

14.9.2022 15:59 Reaguje na vaber
Já to vím, ale připadá mi, že spousta jiných včetně autora článku v tom dost tápe :-) Ono se tomu nedá zabránit, někdo je holt šikovnější než ostatní a vznikne kolem nich velká a svým způsobem mocná firma. A kdyby tomu přece někdo chtěl bránit, tak národní podnik Amazon nebo lidové družstvo Tesla automotive prostě nebude bez silné osobnosti v čele fungovat. Mnohokrát v praxi ověřeno :-)
Odpovědět
Bohuslav  Binka

Bohuslav Binka

14.9.2022 17:18 Reaguje na
Krásný den a díky za komentáře. Rozdělil bych problém na několik rovin: 1. Je nerovnost od určitého bodu společenský problém? Zde bych odpověděl ano, a dokonce to považuji za problém poměrně veliký. Dobře to vidíme tam, kde je nerovnost nevyvažovaná institucemi (například Rusko, Tádžikistán), ale i v zemích, kde existují tyto vyvažující instituce je velká koncentrace politické a ekonomické moci prostě problém - u nás to je vidět třeba na příkladu Babiš (ale nechci to rozhodně na něj zužovat): jeho možnosti ovlivňovat veřejné mínění, vyhýbat se trestu jsou prostě diametrálně odlišné od běžného občana. Takže, podle mého názoru to je problém. 2. Má ten problém řešení? To už je horší. Tam, kde lidé usilovali o řešení pomocí jiné než ekonomické moci to vedlo velmi často k situaci, kdy nerovnost ještě narostla (nacistické řešení, komunistické řešení). Takže zatím ten způsob řešení hledáme a máme za sebou velmi, velmi temná období spojená právě se špatným řešením. Ale stejně nevyhnutelné se v určitou dobu zdálo otroctví a naštěstí už jsme se ho zbavili. Takže za mě: je to ošemetné a nemá to jednoduché řešení, a zároveň je to problém, který budeme muset řešit.
Odpovědět
ig

14.9.2022 18:33 Reaguje na Bohuslav Binka
Jestli je v tom nějaká sociální nerovnost (všemi milovaný pan Babiš vyvázne z průšvihu, který by jiného rozdrtil), pak nebyla předmětem mého rýpání :-) Obhajoval jsem Paretovu distribuci, případně její hodnoty na hranici definičního oboru (1 % vlastní 50 %), protože jednak myslím, že se to tak nutně musí samo vyvinout, jednak že ekonomické důsledky pro společnost jsou příznivé. Důkaz první teze poskytuje třeba naše kupónová privatizace. Všichni dostali stejně, ale už za pár let drtivá většina lidí neměla nic a Kellner měl všechno [nadsázka]. K té druhé: automaticky jsou do vedení národní i světové ekonomiky vybráni lidé, kterým to prostě jde. Nikdo je nenominuje, oni sami ukážou, že jim je vhodné svěřit majetek, aby jej investorům rozmnožili. Proti tomu bojovat znamená bojovat proti ekonomickému rozvoji. A to, že třeba Bezos vlastní po světě 200 obrovských distribučních skladů neznamená, že by si je po večerech užíval (ve většině z nich sám nebyl a nejspíš ani nebude), ty fakticky spíš spravuje a organizuje v nich práci pro statisíce lidí. A protože převálcoval konkurenci, asi to dělá dobře a ku prospěchu všech :-)
Odpovědět

Viktor Šedivý

18.9.2022 12:11 Reaguje na
Akorát EU vedou lidi, kteří kdyby dostali do správy veřejný záchodek, tak tam za chvíli ani to ..vno není.
Odpovědět
HH

Halina Holá

13.9.2022 10:05
Povedený rozhovor, děkuji.
Odpovědět
Bohuslav  Binka

Bohuslav Binka

14.9.2022 11:37 Reaguje na Halina Holá
Díky a krásný den.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.9.2022 11:43
Environmentální témata společnost ale rozdělují a fotka pána, který protestuje proti autům s nápisem "Děsí mě, kolik mlrd. lidi zemře kvůli klimatické krizi" je vypovídající. Lidé, kteří se kvůli té sabotáži dopravy dostanou pozdě do práce, školy, nemocnice, někdo možná kvůli ní zemře, jsou oprávněně naštvaní. Na druhé straně environmentalisté straší přemnožením lidi na planetě a vyznávají dnes restartované maltuziánství, tak jak se dá tomu protestu věřit. Česká společnost není radikální, jedinci ale ano, radikální národ jsou sousedi, a výsledky jsou známé. Je smutné, že snad jen environmentalista by měl být člověk, který má přírodu jako hodnotu. Normální člověk tedy přírodu jako hodnotu nemá? Opravdu  a kdo je tím vinen, výchova? Na boháče reálně páky nikdy nebyly, to autor vidí, tak proti nim nerebeluje. Velké země, které své oligarchy sem tam podusí, leží na východě. Ti opravdu bohatí lidé budou ekonomicky růst vždycky, v dobách epidemií, válek, a ti, kteří jsou provázáni s vládami, stojí nad zákonem. Uskromnění se, např.v environmentálním zájmu, pokles příjmů a mobility, se vždy bude týkat jen lidi od střední vrstvy dolů nebo jen některých národů.
Klausovy názory mají hlavu a patu, tak nevím, co je problém. Připadá mi to jako iracionální nenávist k tomu pánovi, stejně jako  k Babišovi ... na někoho hodit své problémy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.9.2022 07:16 Reaguje na Jarka O.
Meyrinkovo pravidlo. Inflace veškeré úspory znehodnotí, celoživotní práce a dřina lidí zmizí v luftu. Všechno zdraží, což vyčerpá zdroje domácností. Na konci vyčerpání domácnosti sáhnou nakonec na své nemovitosti a začnou je masově prodávat, ale jejich cena bude klesat, protože nebude nikdo, kdo by si je mohl dovolit koupit."
A pak přijde nabídka těch super bohatých elit, které úmyslně způsobily inflaci, že odkoupí náš majetek doslova za pusinku, a my budeme rádi, protože lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist