Mladí přispějí na ochranu klimatu více, pokud ví, že to udělá i jejich kamarád

Ilustrační foto

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Výzkumníci se otázkou zabývali proto, že narůstá zájem obyčejných lidí s klimatickou krizí něco dělat. „Naše každodenní rozhodnutí, tedy například zda budeme jezdit autem do práce, čím budeme topit, co budeme jíst a zda jsme ochotni přispět na ekologické projekty, mohou v souhrnu významně ovlivnit míru emisí skleníkových plynů. S rostoucím důrazem na zapojení veřejnosti do klimatické politiky roste i povědomí o významu individuálních rozhodnutí,“ uvedl jeden z autorů aktuální studie SYRI Ondřej Krčál.

Výzkumníci zkoumali hodnotové zaměření respondentů, kterých bylo celkem 770. Na závěr celé studie studenti dostali každý 200 korun s tím, že celou částku nebo její část mohli věnovat právě na snižování emisí. Alespoň část příspěvku tímto směrem poslalo 68 % respondentů, kteří dohromady přispěli částkou více než 33 000 korun.

Z experimentu zároveň vyplynulo, že ti, kteří věděli, že jejich příspěvek bude veřejný, přispěli v průměru o 31 % více než účastníci v anonymní skupině. „Tento efekt byl výraznější u středoškoláků, kteří reagovali citlivěji na sociální kontext. Silným prediktorem výše příspěvku byl také odhad chování ostatních. Respondenti, kteří očekávali, že ostatní přispějí více, sami také přispěli vyšší částkou. Očekávání se tak ukazuje jako významný psychologický mechanismus, který formuje ochotu přispívat k veřejnému dobru,“ doplnila Renata Kosíková z Masarykovy univerzity.

Popsaný efekt byl nejsilnější u středoškoláků. Na rozhodování měla vliv i osobnostní charakteristika jednotlivců. Ochotu přispět zvyšovali lidé, pro které je důležitá péče o druhé, a také ti, kteří vykazovali větší otevřenost vůči novým zkušenostem. Naopak obavy z rizika nebo nejistoty byly spojeny s nižšími příspěvky.

„Studie ukazuje, že ekologicky příznivé chování závisí nejen na hodnotách, ale i na podmínkách, za kterých se lidé rozhodují. Malé úpravy prostředí, jako je větší transparentnost nebo sdílení informací o chování ostatních, mohou znatelně ovlivnit ochotu přispět k veřejně prospěšnému cíli,“ dodal Krčál.