Potraviny si na zahradě nebo balkonech pěstuje více než polovina českých domácností

Zahrádkaření je stálicí českých domácností, potraviny si pěstuje více než polovina z nich. Věnují se mu ženy, muži, lidé s rozdílnými příjmy i vzděláním, ve městech i na venkově. Zahrádkáři častěji konzumují čerstvé ovoce a zeleninu a jsou méně ohroženi potravinovou chudobou. Dokládají to aktuální studie vědců z Národního institutu SYRI, na kterých spolupracovali Jan Vávra a Petr Jehlička ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Maika Ohno z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Odborníci studovali poměrně komplexní vztah mezi stravováním, zahrádkařením a zdravím. Vycházeli z dat získaných od 1 699 respondentů v dotazníkovém šetření z podzimu 2022, tedy z období na konci pandemie covidu-19. Mezi zahrádkáře přitom řadili i domácnosti, které pěstovaly zeleninu na balkonech. Celkově tak došli k podílu 55 % zahrádkařících domácností v celém Česku, což představuje nárůst asi o 10 % z již dost vysokého stavu před pandemií.

„Potvrdilo se, že zahrádkáři konzumují čerstvé ovoce a zeleninu častěji než zbytek populace. Také jsme zjistili, že zahrádkaření je jeden z faktorů, který je spojený s nižší tělesnou hmotností. V době epidemie obezity jde o důležitou informaci. Přímý vztah mezi zahrádkařením a absencí konkrétních onemocnění se nicméně neprokázal, tak jednoduché to není,“ konstatoval Jan Vávra.

I přes tato pozitivní zjištění o vlivu zahrádkaření totiž také platí, že čerstvé ovoce a zelenina se v Česku konzumují málo. Každý den si je dopřeje pouze 32 % zahrádkářů a ještě méně lidí, kteří nic nepěstují, kterých je konkrétně 22 %.

V druhé studii se vědci zaměřili především na potravinovou chudobu a její vztah ke stravování. Lidé, kteří ovoce nebo zeleninu sami pěstují, zažívají pocit nedostatku potravin v domácnosti kvůli chybějícím financím méně často, zároveň se tolik nebojí, že si nebudou moci potraviny koupit. Ostatní zjištění ohledně potravinové chudoby jsou ale spíše pochmurná.

„Okolo 30 % respondentů zažilo potravinovou chudobu nebo se jí obávalo. Často šlo o mladé respondenty s nižším vzděláním a s malými dětmi v domácnosti. Tito respondenti také mnohem méně konzumovali čerstvé ovoce a zeleninu, což může samozřejmě mít své zdravotní důsledky. Naše práce tak nabourává dlouho přetrvávající mýtus Česka jako rovnostářské společnosti bez chudoby,“ uvedl Vávra.

Výsledky obou studií ukazují, že zahrádkaření není jen individuálním koníčkem, ale má své místo v potravinových politikách i politikách veřejného zdraví. „Tento fakt veřejná správa obvykle ignoruje. Například zahrádkářské osady ve velkých městech stále ubývají. Domácí pěstování potravin, klenot českých vesnic i měst všech velikostí, je stále spíše přehlížený,“ dodal Vávra.

---

reklama

---