Ruskou invazí ničená Ukrajina se dříve nebo později bude muset vypořádat se znečištěním, které válka způsobila. Česká společnost Dekonta, která se mimo jiné věnuje průzkumu a sanaci kontaminovaných míst, má zkušenosti se sanacemi po skončení války v Jugoslávii. Její majitel Pavel Mothejl se byl na Ukrajině již dvakrát podívat. Jaký je jeho pohled na situaci na Ukrajině?

Je obtížné představit si rozměr škod na životním prostředí, které se vznikají na Ukrajině za probíhající války s Ruskem. Občas je potřeba dodat kontext, který umožní českému čtenáři lepší představu. Proto jsme vyzpovídali Marcelu Černochovou z české organizace Arnika, která už od roku 2017 na Ukrajině vede projekt Clear Air for Ukraine (Čisté ovzduší pro Ukrajinu). Na otázky spolu s ní odpovídal ukrajinský kolega ze stejnojmenného programu Oleksiy Angurets.

Jitka Seitlová je nejdéle sloužící senátorkou. A je také senátorkou, která se aktivně a dlouhodobě věnuje tématu životního prostředí. V rozhovoru s ní probíráme nejen havárii na Bečvě, které se dostalo mimořádné publicity, ale i témata, na která není tolik vidět. Přesto jsou ale pro společnost závažná.

Co u revitalizací potoků funguje nejlépe? Použít princip inteligentního bagristy, říká Jiří Karnecki, specialista vodních toků z odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy. Povídali jsme si s ním o tom, jak se v Praze s obnovou potoků začínalo i o úskalí, která tyto projekty provázejí. Praha se dnes svými revitalizacemi pyšní, přestože veřejnost k nim byla zpočátku nedůvěřivá. Teď jsou to místa s pestrou přírodou, kam chodí obyvatelé města relaxovat.

Vzrostlým stromům ve městech bychom mohli poměrně snadno pomoci tím, že je zalijeme, tvrdí Martin Tušer, který spolu s manželkou vymyslel zavlažovací vaky pro velké stromy a metodu jejich použití. Povídali jsme si s ním o tom, proč velké stromy zalévat, a jak to dělat, abychom stromům zálivkou na špatném místě spíše neškodili.

Pavla Říhová je zooložka, která se už bezmála 30 let zabývá bojem proti nelegálnímu obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin. V současnosti působí v Centru environmentálních forenzních věd na Univerzitě Karlově, spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí ČR, je členkou expertní skupiny Interpolu pro wildlife crime a také soudní znalkyní v oboru ochrana přírody. Dříve vedla oddělení CITES České inspekce životního prostředí. Pomáhala odhalit řadu pašeráků a pytláků, kteří se podílejí na kriminalitě spojené s divokou přírodou.

Iniciativ a projektů, které chtějí pomoci české přírodě, je v Česku nepočítaně. Projekt Sázíme Česko se od nich odlišuje. Během půl roku se mu podařilo přesvědčit lidi, aby poslali peníze na vysazení více jak 135 tisíc lesních sazenic. Kus za 69 Kč. Bratru víc jak devět milionů korun. U odborné veřejnosti budí projekt rozpaky a pochybnosti, jestli nejde o využívání ochoty lidí pomoci ochraně přírody. O projektu Sázíme Česko jsme mluvili s jedním ze zakladatelů Filipem Hradilem.

Hlavní město Praha letos zřídilo novou městskou organizaci s názvem Pražské společenství obnovitelné energie. O tom, co má být jejím smyslem, jsme si povídali s jejím ředitelem Jaroslavem Klusákem.

Slovo „krajina“ každý zná a většina lidí podvědomě cítí, že krajinu je dobré chránit. O tom, co to krajina je a jak ji můžeme chránit, jsme si povídali s Klárou Duškovou, autorkou knihy Naše krajina, kterou vydala Nadace Via.