Když chce majitel zdravý les, nemůže myslivost outsourcovat, říká správce božídarských lesů Karel Picura

skvělý článek, skvělá práce lesníků. Podle p. Macháčka nic nejde, tady to jde (i ekonomicky). Efektivní práce se zvěří - neplašit ji vně lesa na loukách, které můžou vypást (spokojený by byl i p. Vinkler). Nevím, jak ji najdou v lese, aby ji mohli lovit. Na loukách, kde by se shromažďovala, by ji mohli počítat. V lese by ji mohli uměle i plašit. Schází mi zadržování vody- vykácet les za prameništěm, nechat jej zpustnout, zadržovat vodu- hráze, rozšiřovat močáliště, ev. jezírka.Smíšený les nestačí, je nutno na úkor lesa zadržovat vodu.

"Nutno na úkor lesa zadržovat vodu". Tak to je zase celé jeden velký blábol. Chcete na úrok lesa zadržovat vodu? Stavte přehrady.

voda se, pane, zadržuje hlavně v lese na hranici rozvodí, ne pod lesem v přehradě (tam taky, aby lidi měli pitnou vodu, ale pro dobrou funkci přírody zásadně hlavně v lese!). Čtěte ekolist a komentáře, abyste se poučil! Já to taky dělám!

Pokud hledáte poučení tak studujte odbornou literaturu. Potom snad nebudete psát takové kraviny jaké píšete.Vždyť vy neznáte ani význam základních pojmů. Víte vůbec co je to to rozvodí? Tam přece vždy zrovna žádný les nemusí být. Rozvodí tvoři hranici mezi sousedními povodími. A povodí máme v česku tři.
No a pokud z to vašeho poučení z Ekolistu "pramení" takový nesmysl, že je "nutno na úkor lesa zadržovat vodu", tak to děláte asi špatně..

Jen si Vás dovolím trochu poopravit. V Česku máme tři úmoří. Povodí máme řekněme spoustu, v podstatě každá řeka, říčka či potok mají své povodí. Jinak souhlas, rozvodí je hranice, tedy čára.

Tak samozřejmě, máme tři hlavní povodí odvádějící vodu z ČR. Povodí Labe, Moravy a Odry. To že se každé z nich nakonec vlévá do jiného moře a je věc jiná. Labe a Odra jsou nakonec povodí evropského významu a jsou konečné. Řeky se vlévají do moře. Povodí Moravy je pouze lokální protože je součástí povodí Dunaje. Ano , svoje povodí má nakonec každý potok který se potom stává povodím větší říčky a ta je zase povodím té větší do které se vlévá. Atd.

Marie Teresie i každý knížepán měl své myslivce zodpovědné i za zvěř. Někde měl zvěře málo, když chtěl dřevo, někde více jako komoru pro lovy. To se nějak zapomnělo, zejména v posledních 30 letech. V lesích na biodiverzitu (NP, CHKO) je zvěře stále málo a málo různorodá. No a v lesech na dřevo je jí moc.

Feudální přežitky reprezentované odborným personálem byly vykořeněny. Nyní se řídíme zelenou ideologií.

Nejenom feudální, ale i prvorepublikové a další !

Bohužel.

Za Marie Terezie se lesy neřešily, řešila se zvěř. Lesy rostly bez zásahu, cílené lesnictví začalo vznikat až v druhé polovině 19, století.

tady bych s Vámi nesouhlasil. obrovským tereziánským krokem (a pokrokem) byl zákaz lesní pastvy. a ano, školkování, výsadba, obžínání jako běžná norma přišlo až později.

a za terezie se to řešilo proto, že lesy začaly docházet, respektive bylo už jasné, že se kácí rychleji než stačí dorůstat.

Ano, cílené lesnictví začalo s povinností si po sobě paseku zalesnit. No a právě toto řešily ty Tereziánské patenty.

Za Marie Terezie byla plocha lesa 14%. Dnes je 37 + plus řepka a kukuřice. Takže Nezměrné krytové možnosti. Lesnictví se začalo řešit o něco dřív, protože najednou byla potřeba dřevěného uhlí.

Protože to byly les jen velkých vlastníků, šlechticů, církve a podobně. Lesy menších, hlavně selských majitelů byly buďto pastviny s produkcí dřeva na otop nebo v nějaké šedé zóně.

Lesy se řešily již za Karla IV.

Lze jistě souhlasit s tím, že v určité podobě se lesy řešily již od Karla IV, ale tady spíš šlo o to, že skutečné lesní hospodaření ve smyslu výsadeb, ochranypřed zvěří etc. skutečně započalo až ve druhé polovině 19. století. Do této doby si myslivci hleděli, ba byli přímo povinni bedlivě střežit stavy zvěře v lesích, aby panstvo mělo co lovit. Ostatně celou tuto problematiku popisuje hezky ve svých románech Jan Vrba, který i lesníkem byl.Připouštím, že pro mladou generaci už to čtení nebude, ale lze se mnohé dozvědět.

V zaostalých a rozvojových zemích jako třeba Keňa se i v parcích školkuje a oplocuje (Arabuko sokoke forest) a chrání se tam i zvířata včetně buvola nebo slona. Lov je tam zakázán.

Na Vrbu musí mít člověk povahu. Z dnešního hlediska už složitý sloh a knihy mimo lov a lesnictví dosti naivistické a slabě. Něco jako J.Š Baar nebo jako u nás díky Švejkovi slavný Ludwig Ganghofer :))
Jinak myslivecké a lesnické věci fakt neotřelé. Psaní z první osoby Bažantnice nebo Borovice pro mě hodně zajímavé. Ale naprosto skvělej Myslivcův rok. Není to tedy moc o myslivosti, ale ty postřehy z přírody, naprosto úžasné.

No právě, protože tomu rozuměl, tak lze z toho čerpat poučení.
Skvělá je taky Nejsilnější vášeň.

Tu jsem ještě nečetl. Nechávám si to na důchod :)

Ne tek docela. Například černou Marie zakázala chovat mimo obory a to se dodržovalo. I jiná zvěř byla hlavně v oborách (i z důvodů škod). No proč myslíte, že jich bylo a je tolik? největší odpor byl kvůli pastvě hospodářského zvířectva chalupníky.

Ano, myslivost patří do péče o les. Tam kde je vlastník lesa i honitby jeden většinou nevznikají výrazné škody na porostech. Stavy jsou mnohdy vyšší než jinde kde je zvěře méně. A to z jednoduchého principu zvěř tam má klid a potravu. Obvykle jí tam nehoní nikdo celou noc na čtyřkolce s puškou a termovizí, aby ji ustřelil sousedovi nebo kolegovi.
Pětikolka chce otevřít zákon o myslivost možná prolomit i minimální výměru honitby a tak se najednou vytvoří umělý problém s přemnoženou zvěří. Někde je zvěř přemnožená ale to jen místně. Já vidím trvalý pokles stavů spárkaté zvěře od doby koronáče a zrušení EET, ve stejné době přišli na trh cenově dostupné noční vidění a termovize. Půjde-li takto dál budeme znát zvěř jen z vyprávění.

Stačí si otevřít statistiky mysliveckých úlovků v ČR (stránky českého statistického úřadu je mají včetně sezóny 2022/2023) a zjistíte, že stavy spárkaté a černé jsou v ČR pořád děsně vysoké. Žádný posun od roku 2020 vidět není.

Co je to za číslo děsně vysoké? A jsou opravdu děsně vysoké?

Ano! Jsou třtinový oproti Rakousku nebo Bavorsku. Naopak v těchto zemích funguje ochrana přírody. U nás ekologismus.

Velmi děkuji Ekolistu, že přinesl pro mě velmi plodný a inspirativní rozhovor s člověkem, z kterého číší pokora a snaha problémům porozumět a pak je řešit. Navíc je zároveň schopen přesvedčit o smyslu své práce, jak místní politiky, tak mysliveckou komunitu.

Snaha porozumět problému, když už dopředu "ví" , že za vše může zvěř? No a přesvědčit mysliveckou komunitu. Držitel honitby, jako všude jinde rozhoduje o způsobu využití honitby. Tedy diktuje okolí své podmínky a okolí se buď přizpůsobí nebo ne.

Je to potěšení si takový článek přečíst. Děkuji.

Tak když jen střílejí zvěř, kdo může, bez nějaké evidence a pozorování, tak produkují budoucí plošnou degeneraci zvěře.
Chovná zvířata s trofejí a velká zvířata a zdravá zvířata s běžným chováním jsou přednostně odstřelována, zatímco všelijaká ty degerovaná, menší vzrůstem a nestandartní zůstávají v krytech nebo je myslivci nestřílejí, protože čekají na větší s lepší zvěřinou. A časem se pomnoží.
Jinak souhlasím, že myslivci a majitelé musí mít stejný názor na tu myslivost, ale nesouhlasím s tím, že myslivec a majitel musí být titíž. To je jen zjednodušení. Myslivci mohou být jedni a majitel či majitelé úplně jiní a může to jít. Jenom musí majitelé za prvé v tom lese mysliveckou činost sými myslivecky vzdělanými odborníky osobně fyzicky kontrolovat, aby reálně věděli, co se tam děje a za druhé musí mít majitel či majitelé na myslivce páku, aby si ad nimi prosadili svou a sice že pěstování lesa má být nad pěstováním zvěřě, ne naopak.
Pravda, v běžném Honebním společenstvu s spoustou majitelů drobných kousků lesa a s honitbou pronajatou sdružení zájmových myslivců vedených nějakým málo poddajným mysliveckým samorostem se takové věci dělají dost špatně.

Článek dobrý. Freulein Kovaříková nezklamala, když pána tlačila do kopání do myslivců a aby řekl, že myslivci jsou na h.... Nicméně z pána vypadlo, že potřebuje stejně každou pušku, tak jsou jim lidolovci dobří. Pro mě další potvrzení faktu, že snižování výměry honitby je nesmysl a že prostě obyčejné myslivce potřebují. Je to o státní zprávě a nastavení pravidel. Také o tom, že investice do honitby jsou velké a pokud chce sdružení do ní investovat, tak desetiletý nájemní rámec je krátká doba.
Jinak pán zjevně dělá co ho baví a dělá to dobře. Jestli je to aplikovatelne všude to pochybuji. Ale mystní lesničtí a myslivečtí ekologové mi jistě vysvětlí jak se mýlím:)

Ty investice do honitby zas tak moc velké nejsou. Příslušné množství posedů, zimních krmelců, možná produkce sena a dalšího krmení na zimu a občas nákup odchované zvěře a její vypouštění do přírody.
Pokud se to dělá průběžně a hodně z toho brigádami, tak to není víc než pár desítek tisíc ročně.
Novy teď myslím, hlavně v souvislosti s odstřelem divokých prasat, vzniká potřeba skladovacích prostor v mražácích pro ulovenou zvěř.

Jak se to vezme. Ty posedy musíte obnovovat. Nevydrží věčně. Bouráte staré, stavíte nové. To seno a například řepa taky něco stojí. Brigády, u většiny spolků pořád normální, rozpočet nakonec nezachrání, protože se týkají většinou běžného provozu . Věcí co musíte každoročně v honitbě provést. Pan Dag má pravdu, že na větší investice je desetiletý nájem krátká doba. Hlavní problém je nájem. Tedy u pronájmů od Lčr. Pokud jsou honitby pronajímány za 500 -800 Kč (řekl bych dnes průměrná cena) za hektar a cena je navíc zvyšována o inflaci, tak nájemce za tuto cenu chce i přiměřený počet zvěře a to po celé nájemní období. Málo kdo dá za "prázdný revír" statisíce. Minimální symbolická cena by potom mohla být podmíněna minimálními stavy zvěře. Udržíš je , neplatíš. Na druhou stranu ty vysoké nájmy se Lčr náramně hodí. Chce snad někdo tvrdit opak?

Děkuji za poutavý článek! Mám vždy radost, když se dozvím o dobrém příkladu moudrého hospodaření.

Děkuji za článek , je vidět , že to někde jde.Josef Valenta

Tak samozřejmě, s 85% informací z článku jde bezezbytku souhlasit. Bohužel těch zbývajících 15 % s kterými nesouhlasím je alespoň pro mě zásadních. Takže další článek lesního zahradníka z Pro Silva Bohemica.
Co by asi řekli "ochranáři" na fotku "Harvestory v krušnohorských lesích"? Jestli má takto vypadat výběrná těžba,...... tak to "potěš pánBůh".

Propagace saského modelu a ProSilva?

Samozřejmě, nic jiného to není. Jen by mě zajímalo proč tento pán mluví o myslivosti? Tady se jim myslivost scvrkla na pouhý lov. Lov pravděpodobně všeho a to kdykoliv. Jinak se stačí podívat na mapy a člověk vidí, že asi nebude vše tak jak je v článku napsáno. Tedy mimo jiné. No a zajímavé je jak rychle pán utnul řeč o jelenech. Na druhou stranu honitba do 1000 ha s ani ne pěti sty hektary lesa asi nebude mít jelení zvěř normovanou.Že by pán správce zrušil poplatkové lovy na špičáky?

Tak oni nemusi mít honitbu s 500 ha. Můžou prostě se svými ha bloknout pronájem a můžou ji mít ve vlastní režii. Na to tolik hlasů nepotřebujete. Což ochranáři a SVOLoč neradi říkají.
Na druhou stranu nízká početnost zvěře neznamená špatně prováděnou myslivost.
Samozřejmě myslivci si za spoustu věcí můžou sami. Ale to co se rozjíždí pza boj proti myslivosti je prostě cílený boj o ovládání přírody. Myslivci jsou velká organizace s velkým dopadem.
Ochranáři chtějí vice moci pro sebe. Viz. Nesmyslné vyškrtání druhů zvěře.

V dnešní době není problém se na honitby podívat. No a již z toho co je v článku je jasné že honitbu mají. Dále nepíši o stavech zvěře ale o tom co je v jejich honitbě prioritou. Myslivost je o chovu a lovu zvěře.Tady se píše pouze o tom lovu a to mnohdy způsobem který se mi dost příčí.Řekl bych, že i okolní honitby mají zajisté z takového hospodaření( takové myslivosti) radost. Za sousedy mají honitby podstatně větší. Jinak souhlasím. Ochranáři se momentálně již se..u do všeho.Jen na té neustále vzývané biodiverzitě,co jde u nás stále rychleji do kopru, to není nějak vidět.

Tak je fak, že když napíšou, že pri lovu jsou na hranicích možností, tak to nezní, že by to extra přebírali. Na druhou stranu asi by jsme je museli znát a vidět do vnitř, aby jsme mohli soudit.

Pokud je schopen někdo napsat, že "Místo jednoho jelena se dá během říje ulovit několik kusů holé zvěře", tak to o nějaké myslivosti asi nebude. Zabít co vyleze a je jedno kde a kdy. To má být asi ta "nová" myslivost v podání těch progresívních lesníků z Pro Silva Bohemica.

No proste styl lovu CVP (co vystrčí palici) . Jelenů 13+ tam mají určitě hromadu. Jezdíval jsem kdysi kousek od Bozaku na Zlatý potok, svého času asi nejznámější honitba v Kruskach. Z tohohle bych blil.

Jelenů +13 nebude moc v celé republice. Otázkou je jestli se tam vůbec najde III. věková.

Občas se najdou 😀. III. věková jen ze to přechází - občas 😀. Strilet můžou jak chtějí, stejně jim to tam bude furt chodit, protože jak už kdysi napsal zde výše citovaný J.Vrba, vystřileny revír vsakuje další zvěř jak houba. Proti tomu hovoří naopak zkušenosti třeba z Rakouska, kdy i při početnosti 65 ks/ha jsou při správném managementu škody minimální.

Tak je fakt, že ten managment je důležitý, ale to by se lesníci museli jaksi učit. To je lepší tlačit na myslivce.
U nás pět let po kůrovci je všechno tak zarostlé, že na sazenicích škody skoro nejsou. Největší problém je s kvalitou sazenic.
Jinak zvěře je všeobecně prostě hodně. A můžou za to jak myslivci, tak hlavě státní správa a systém plánování lovu.

Už jste přemýšlel o tom, že pokud by u vás bylo zvěře hodně tak by nebylo všechno tak zarostlé?No a myslíte si, že ten nově navrhovaný systém plánu lovu od zeleného stolu bez znalosti honitby a zvěře v ní, bude lepší?

Jako promiňte, ale když máte nově holých tři sta hektarů zarostlých buření, tak to nespase ani stádo krav.
Co bude lepší nevím, ale vím, že z nového plánování bude bordel. Nevím jak budou chtít řešit smíšené honitby.
Každopádně by to chtělo systematicky řešit vysokou. Ta se šíří a rozmnožuje a myslivci s tím nemohou nic dělat, protože je ve většině honiteb nemají dovolené a ono popravdě dohnat holou vysokou za světla je krajně těžké. Jinak srnčího je prostě hodně, kvůli pokřivenému plánování.
Podle mně je jediné myslivecké řešení, takové, že se každý rok bude navyšovat odstřel srnčí do té doby dokud jí prostě nebude výrazně míň. Jenže na to nejsou mentálně myslivci připraveni. Nakonec to bude podle diktátu a možná i masakr. Ale bohužel si za to z velké části myslivci můžou sami.

Tak ono to nespase ani stádo krav ale zvěř je přemnožená a dělá škody.Právě o stavech srnčí zvěře se v ČR nedá mluvit v souvislosti s přemnožením. Navíc ty stavy odpovídajíci normovaným stavům začínají klesat. Myslivci mohou pouze za to,že jim na rozdíl od jiných, neklesá ta nyní tak často vzývaná biodiverzita a to jak druhově tak množstevně. To přece nemůže zahradník, broučkař či expert Duhy připustit.

Bude to chodit pouze do určité doby. Ono se může rychle stát, že ta další zvěř ( hl. starší samčí)už prostě nebude. No a oproti nám minimální škody v Německu či Rakousku při mnohem vyšších stavech jsou pouze a jen o nastavení toho co je škoda a o výpočtu škod. O podmínkách které se zvěři připraví a o způsobu hospodaření jako takovém. Pro lesního zahradníka je zvěř nepřítelem číslo jedna a je nakonec jedno kolik ji v našich lesích bude. Škodit bude i ten poslední kus srnčí zvěře nebo zajíc.

No o tom srnčím právě myslivci nemají moc přehled. Podle mě je jí prostě hodně a kolikrát to má pak vliv i na její nízkou kvalitu.
U nás ty škody nejsou velké i při velkém množství zvěře. Bříry a jeřáby musíme vyřezávat, protože je jich tolik, že ohrožují cílové dřeviny a zpomalují je v růstu. Něco jiného bude 900 mnm. Takže je to hodně o dané honitbě. To ovšem SVOLoč a Duha nikdy nezmiňují. My teď můžeme doufat, že úředníci na ministerstvu mají více v hlavě něž oni a ty plány lovu budou trochu normální. Podle mě akorát nynější plán lovu vynásobí 1,3. Následně budou pod pokutou vyžadovat jeho splnění.

No já si myslím, že mají větší přehled něž kdokoliv jiný.No a nízká kvalita? Nezdá se mi, že by zrovna u srnčí zvěře šla kvalita dolů. Ona nejde dolů u žádné spárkaté zvěře pokud tedy nezdecimuje její stavy vlk. Ten si nevybírá slabé či nemocné jak tady ochranáři tvrdí. No a plánování lovu je asi největší průser připravované novely. Prostě člověk nenastřílí nic víc než je možné v dané honitbě nalovit. A čísla od zeleného stolu? Stupidní představa jak někdo kdo nezná honitbu bude určovat počet který se v ní má nalovit a to ještě podle škod.

Slečna Kovaříková míchá snímky jak se jí zachce.

Máte pravdu. K textu :"Město nedbá na to, jestli si někdo střelí velkého jelena, nebo srnce", dát fotku daňka může opravdu jen.....Paní Kovaříková je prostě odborník.

No i když daněk je původní zvěř, v době meziledové tady byl, je pokládán určitou sortou za invazní druh, neb před 5 tisíci lety se sem kvůli lidem znovu nedostal. Daněk je fuj.

Co s tím co jsem napsal má původnost nebo nepůvodnost společného?

Několik otázek k zákonu o myslivosti
Na základě některých vyjádření v médiích a jednáních týkajících se připravované novely zákona o myslivosti jsme požádali o rozhovor ministra zemědělství Mgr. Marka Výborného. Je třeba ocenit, že si i v nabitém programu našel čas na rozsáhlejší odpovědi na konkrétněji zaměřené otázky a opravdu si vyhradil prostor a možnost na osobní formulaci odpovědí.
Ve svém rozhovoru pro jiný myslivecký časopis uvádíte, že připravená novela obsahuje všechny tři důležité body programového prohlášení vlády (PPV), a to i posílení práv vlastníků. PPV je v některých částech velmi specifické (např. vyhlášení NP Křivoklát, nikoliv pouze zvýšení chráněných území).
Proč se tedy diskutuje na snížením výměry honiteb, když sám uvádíte, že posílení práv vlastníků návrh novely již obsahuje a je potřeba se zvěří hospodařit podle vědeckých znalostí a podle správného mysliveckého hospodaření. Snížením výměry honiteb se totiž výrazně negativně do takového hospodaření zasáhne…
V úvodu chci zopakovat, že prioritní zájem státu, ale také všech, kteří si novelu zákona o myslivosti přejí, je snížení škod zvěří. Není to jediný cíl, chceme myslivost skutečně posunout do 21. století. K tomu slouží řada dalších změn, které jsou v souladu i nevládními a zájmovými organizacemi. Vlastníci i další zájmové skupiny snížení minimální výměry honitby uplatnili až jako další požadavek v řadě.
Na základě mého návrhu koaliční jednání schválilo snížení minimální výměry pro honitbu na 250 hektarů. Jedná se o kompromis, protože jsem registroval požadavky na výrazně nižší minimální výměru, stejně jako zachování současného stavu.
Zmenšení honiteb je vnímáno jako posílení práv vlastníků zejména lesních honebních pozemků uvedené v programovém prohlášení vlády. Snížení stavů zvěře na míru tolerovaného poškození lesa však bude mechanismem vtěleným do novely zákona o myslivosti provedeno bez rozdílu držení a užívání honiteb a bez ohledu na velikost honiteb na území celé České republiky.
Novela zákona zajistí snížení škod pouze v případě, že bude integrálně s ní schválen i spolehlivý kontrolní mechanismus provedení lovu včetně uložených sankcí a posílení orgánů státní správy.
Snížení výměry honiteb respektuje stále probíhající vlastnické změny a umožní myslivecky reflektovat postupné scelování vlastnické držby pozemků, které podporují i komplexní pozemkové úpravy. Tato změna umožní přímý výkon práva myslivosti právě těm vlastníkům, kteří se o hospodaření v krajině aktivně zajímají a které zpravidla v jejich hospodaření na lesních i zemědělských pozemcích nejvíce postihují vznikající škody způsobené zvěří. Jedná se zejména o vlastníky lesů v řádu nižších stovek hektarů, kteří jsou přičleněni do větších společenstevních honiteb a nemohou zde plně uplatnit svoje práva na vlastnictví zdravého lesa.
Díky vytvoření i menšího počtu nových honiteb bude možné se lépe vypořádat s obnovou lesních porostů zničených dopady současných klimatických změn a škodami, které působí zvěř na lesních a zemědělských pozemcích. A navíc uznání honiteb s menší výměrou, než je ta dosavadní minimální, je možností, nikoliv povinností.
Z veřejně přístupných seminářů MZe k plánovanému nastavení mysliveckého plánování v rámci novely ZOM je známo, že se plánování bude stanovovat pro vymezená území, která jsou větší než samotná honitba, a to z těch důvodů, aby se mohlo řádně hospodařit se zvěří i s cílem snížení početnosti a tím snížení škod na lesích a zemědělství.
Při návrhu na snížení výměry honiteb není známo, zda tento systém bude fungovat i v menších 250ha honitbách. Je MZe a vlastníci takových honiteb připraveni řádně plnit plány a kontrolovat a případně sankcionovat nesplnění takových plánů?
Je totiž možné, že ve 250ha honitbě nemusí být dostatečný počet zvěře (s ohledem na
2
vědecky podložená data o chování zvěře, zejména druhů jelenovitých). Jak tedy předpokládáte upravit plánování zvěře u takto malých honiteb při domněnce toho, že při překročení hranic takto malých honiteb bude veškerá zvěř ulovena pro splnění plánu? To však naprosto neodpovídá správnému mysliveckému hospodaření…
Snižování stavů zvěře státem bude provedeno prostřednictvím plnění minimální výše lovu (nebo cestou uložených opatření lovu podle ustanovení v §39 zákona) v jednotlivých honitbách, které jsou základní a jedinou základní organizační jednotkou pro chov a lov zvěře. Snížení stavů zvěře na míru tolerovaného poškození lesa bude provedeno bez rozdílu držení a užívání honiteb a bez ohledu na velikost honiteb na území celé České republiky.
Snížení minimální výměry honiteb je výsledkem koaličního jednání a je vnímáno jako posílení práv vlastníků honebních pozemků. Ani vámi obhajovaných 500 ha v žádném případě neznamená optimalizaci podmínek pro chov zejména jelení zvěře.
Držitelé menších i větších honiteb mají možnost společně utvářet oblasti chovu zvěře, a tím si definovat podmínky pro správné myslivecké hospodaření, ovšem vždy v kontextu stavu lesa, jako nejvíce zvěří poškozovaného ekosystému v krajině. Žádný kontrolní mechanismus mysliveckého hospodaření nezajistí důsledné dodržení pravidel chovu a lovu zvěře lépe než dobrovolně regulovaná a vážně míněná systematická činnost vlastníků pozemků a aktivních myslivců v přírodě.
Právě pokud budou v oblastech chovu zvěře všichni cíleně hospodařit, a to na základě společných domluv, mají daleko pravděpodobnější možnost skutečně fungovat, než když je velmi složitě bude jakkoliv regulovat stát. A zde vůbec nehraje roli velikost honiteb sdružených oblasti chovu.
Novela zákona o myslivosti již nepracuje s rozdělováním plánu lovu samců do věkových tříd a nechává rozhodnutí na uživateli honitby, při pronájmu honitby na dohodě držitele s uživatelem. Povinné bude naplnit lov definovaného celkového počtu kusů s určeným minimálním počtem samic či mláďat. Lov samců může být nahrazen lovem samic či mláďat. Plánovaný chov, tedy i plánovaný lov samců podle věkových tříd, a do určité míry i určení pohlavní struktury při lovu bude nově v rukách uživatele (při pronájmu honitby na dohodě držitele s uživatelem).
Stát chce v tuto chvíli jednoznačně podpořit snížení škod zvěří. V návaznosti na stav lesa se celkový počet kusů zvěře, která les a prostředí nepřiměřeně poškozují, na základě uloženého minimálního lovu, v horizontu několika let, sníží. Jak rychle a jak kvalitně či neprofesionálně bude z pohledu zásahu do věkové a pohlavní struktury lov proveden, bude záležet na vlastnících pozemků a na myslivcích.
Jak jste se při rozhodování o snížení výměry honiteb vypořádal s otázkou vysoké administrativní zátěže při případném snížení minimální výměry honiteb? Jestliže může v ČR vzniknout přes 1600 nových vlastních honiteb, které mají přesah do téměř 60 % již uznaných honiteb v ČR, budou mít orgány státní správy myslivosti obrovskou administrativní práci se správními řízeními, při kterých bude dotčeno možná i statisíce účastníků řízení, resp. všichni vlastníci? Pokud by snížení výměry bylo uplatněno u všech honiteb, jak vlastních, tak společenstevních, pak by tato úprava potenciálně zasáhla celou ČR.
V návrhu se sice objevilo posílení státní správy myslivosti na jeden celý úvazek, ale ani toto navýšení nezajistí řádný chod státní správy, která vedle toho bude zároveň kontrolovat další nová ustanovení novely ZOM – plnění plánu lovu, atd.
Není tedy snižování výměry jen vyhověním zájmům několika vlastníkům bez ohledu na potřeby zvěře a podobu krajiny?
Je potřeba v době všeobecného šetření zavdávat příčinu k obrovské nové administrativní zátěži a podstatnému zvýšení finančních nákladů spojených s tvorbou a uznáváním
3
nových honiteb?
Snížení minimální výměry honiteb jsem po osobních jednáních s některými vlastníky a některými nevládními organizacemi navrhl na jednání zástupců vládních koaličních stran. Výsledkem byla podpora snížení minimální výměry na 250 hektarů souvislých honebních pozemků. To posílí práva jejich vlastníků. A již jsem uvedl, že to je minimální výměra a možnost, nikoliv povinnost. A realistické odhady hovoří o maximálně desítkách či nižších stovkách nových honiteb. Vámi uváděná čísla jsou sice možná, ale zjevně nereálná.
Co se týká finanční a administrativní náročnosti, je nutné si uvědomit, že administrativní, a přeneseně i finanční, zátěž – pokud nějaká skutečně nastane – bude zlomkem hodnoty škod, které způsobuje přemnožená spárkatá zvěř. Pro dosažení cíle snížení škod náklady státu vzrostou, pokud ale má navržený systém v novele zákona o myslivosti fungovat, musí k tomu stát mít odpovídající kompetence i odborný aparát. Navýšení úvazků pro státní správu myslivosti je s ohledem na jeho finanční možnosti koaličně přijatý kompromis a je ekonomicky obhajitelný. S finanční nákladovostí státní správy myslivosti stejně jako s vyšší administrativní pracností například při doručování písemností vlastníkům honebních pozemků při tvorbě a změnách honiteb se počítá. Proto musí dojít k posílení úvazků a v případech druhé a třetí instance i počtu úvazků. Zavedení zvláštního úřadu pro myslivost není koaličním záměrem.
Dovolujeme se zeptat, pro koho je tedy vlastně tvořena honitba – pro lidi nebo pro zvěř? Pokud má být honitba funkční a splňovat všechny předpoklady hospodaření s přírodním produktem jménem zvěř, pak by přece měla být tvořena ve velikosti odpovídající potřebám převládajícího druhu zvěře v honitbě (drobná zvěř, srnčí zvěř, větší spárkatá zvěř) a navíc by honitba měla mít tvořeny logické přirozené hranice (dálnice, vodní toky, železniční koridory, …) a nejen od stolu nakreslené hranice v podobě čáry v mapě (typicky nelogická a nesmyslná hranice po okraji lesa).
Novela zákona nezasáhla do základního pravidla, že honitba je tvořena na základě vlastnictví honebních pozemků. Pokud bylo myslivecké hospodaření prováděno na základě dlouhodobé dobré spolupráce a komunikace mezi vlastníky a myslivci, snížení minimální výměry honitby nemusí nutně způsobovat, že dojde k jejich dělení. Pokud však myslivci s vlastníky nekomunikovali, nebo vlastníci záměrně či nevědomky přenesli svá práva na někoho jiného, může být situace obdobná, nebo i rozdílná. Pokud si myslivci s vlastníky dohodnou ponechání současného stavu, mají tu možnost i nyní.
Snížení stavů zvěře na míru tolerovaného poškození lesa však bude provedeno bez rozdílu držení a užívání honiteb a bez ohledu na velikost honiteb na území celé České republiky. A je třeba podotknout, že honitba je tvořena jako kompromis mezi potřebou lidí a zvěře. Zvěř je součást ekosystému krajiny a není možné ji nadřazovat nade vše ostatní. Nemůžeme adorovat potřebu zvěře například nad potřebu mít zdravý les, který odolá klimatické změně. Hnilobami zničené smrkové porosty se rozpadají jako dětská stavebnice, protože byly desítky let poškozovány loupáním jelení zvěří a dnes místo produkce kvalitního dříví, které je zdrojem trvanlivých výrobků, jenž vážou dlouhodobě uhlík, sklízíme jen nekvalitní vlákninu pro spalovny biomasy.
V souvislosti se snížením výměry honiteb jste ve svém rozhovoru uvedl, že „dosavadní systém založený na vůli vlastníků nefunguje“. Proč tedy na základě požadavků několika vlastníků, kteří chtějí mít vlastní honitbu a kvůli kterým možná dojde ke snížení výměry honitby, jste takto rozhodl, když systém založený na vůli vlastníků nefunguje?
Jak už jsem uvedl, snížení minimální výměry honiteb jsem po řadě jednání s vlastníky zejména
4
lesů a některými nevládními organizacemi navrhl na jednání zástupců vládních koaličních stran a výsledkem byla podpora snížení minimální výměry na 250 hektarů souvislých honebních pozemků. Nejedná se o „požadavek několika vlastníků“ jak uvádíte. Jedná se kromě jiného o jasně formulované a na valné hromadě přijaté stanovisko SVOLu – tedy sdružení nestátních vlastníků lesů, které zastupuje naprostou většinu nestátních vlastníků lesů a má nepochybně odbornou kompetenci k integrovanému hospodaření s lesem a zvěří jakožto součástí ekosystému lesa. Podobně se vyjadřovala i řada dalších expertů.
Řada vlastnických a hospodařících subjektů požaduje po státu snížení škod zvěří, protože dosavadní systém selhal. Lov zvěře bude stanoven podle poškození lesa a uživatel honitby jej bude povinen splnit bez ohledu na velikost, držení a užívání honitby. Kritéria lovu si může uživatel honitby stanovit v dohodě s držitelem honitby, a přitom k lovu přistupovat podle pravidel správného mysliveckého hospodaření. Dosavadní nárůst početnosti zvěře, i když probíhá za současně platných pravidel, o dobrém mysliveckém hospodaření očividně nesvědčí.
A připomenu, co už jsem řekl, že dobrovolná a systematická činnost myslivců je podle mě mnohem efektivnější nástroj než regulace státem. Snížení regulace myslivosti státem se v novele objevuje v řadě míst s cílem co nejvíce napomoci možnosti využívat lokálních a regionálních potřeb pro hospodaření se zvěří a nestavět legislativní překážky například v podobě zakázaných způsobů lovu či různých povolovacích řízení.
Podle návrhu novely ZOM mají vlastníci pozemků nárok na povolenku k lovu s tím, že zároveň zaniká nárok na škody způsobené zvěří. Většina vlastníků ale své pozemky k zemědělskému hospodaření pronajímá, a tedy jim žádná škoda nemůže vzniknout. Proč je tedy v novele tento nárok zahrnut? Jak potom budou nově ošetřeny vztahy uživatelů honiteb s pachtýři zemědělských pozemků?
Možnost ochrany pozemků proti škodám zvěří cestou lovu na obhospodařovaných pozemcích je výsledkem koaličního jednání. V návrhu je povolenka nastavena pro hospodařící osobu. Vlastník pozemku si však může toto právo nárokovat v pachtovní smlouvě nebo dohodou. Cílem je prevence škod formou umožnění lovu hospodařících osob. To může v řadě případů uživateli honitby s lovem pomoci, přičemž ulovená zvěř stále patří uživateli honitby. Reálně tak může vzrůst počet osob, které budou zvěř lovit.
Očekával bych, že myslivci velkým hospodařícím subjektům a lesníkům umožní lov na jejich pozemcích za stanovených pravidel, o kterých by se domluvili. Tímto by se mohlo zamezit i vleklým dohadům o škodách, kdyby měl hospodařící subjekt možnost uchránit si své pozemky. Pokud toto někde nefunguje a myslivci neumožňují hospodařícím osobám lovit, musí přijít změna.
Jedním z dalších ožehavých bodů novely ZOM je úprava výčtu druhů zvěře. Podle vašich vyjádření je případná úprava výčtů druhů zvěře k jednání s MŽP. Co vás vede k tomu, aby byl seznam druhů zvěře, který je historicky opodstatněný, upravován? Respektive, proč se mají vyškrtávat některé druhy živočichů ze zvěře? Kdo se bude dále starat třeba o koroptve, tetřívky či tetřevy?
Ochranářské organizace nemají o tyto živočichy zájem, protože v nich nevidí ekonomický potenciál pro svou existenci, přitom myslivci se po desetiletí o tyto druhy starají na vlastní náklady a co je velmi důležité, bez potřeby tyto druhy lovit, jen z důvodu toho, že historicky bylo tyto druhy zvěří a myslivost vždy s těmito druhy hospodařila.
Snížení výčtu druhů zvěře na návrh některých organizací je výsledkem koaličního jednání. O konkrétním výčtu druhů, především ptáků, aktuálně jednáme s Ministerstvem životního prostředí. Společnost se vyvíjí, mění se přírodní prostředí a nemůžeme petrifikovat „historicky
5
opodstatněné“ zvyklosti.
Uvedení vzácných a chráněných druhů na seznamu zvěře v zákoně o myslivosti je anachronismus, přetrvalo z doby, kde se ještě tyto druhy, jako třeba tetřev, lovily. Jejich uvedení na seznamu zvěře, a tedy zahrnutí do mysliveckého hospodaření, zakládá dvojkolejnost jejich správy, kde se často historické myslivecké pohledy liší od požadavků ochrany přírody. Management zmíněného tetřeva je dnes dominantně v rukou profesionálních organizací ochrany přírody – na správách národních parků apod.
V souvislosti s touto otázkou bychom rádi věděli, jak zajistíte, že v případě toho, že orgán ochrany přírody rozhodne o regulaci některého druhu živočicha, který je nyní zvěří, ale který již nadále nebude zvěří, aby nedocházelo ke konfliktům na lokální úrovni?
Příklad – orgán ochrany přírody rozhodne o regulaci druhu a touto regulací pověří nějakou skupinu osob, která se bude pohybovat v honitbách ozbrojena palnými zbraněmi. Tímto ale přece mohou vzniknout vážné konflikty, které bude muset řešit myslivecká stráž, případně Policie ČR.
Zároveň touto změnou výrazně ubíráte práva vlastníků pozemků, protože se po jejich pozemcích budou pohybovat ozbrojené osoby. Doposavad případnou regulaci prováděl uživatel honitby, který byl v přímém a dlouhodobém vztahu s vlastníky pozemků…
Podle dohody našeho ministerstva a Ministerstva životního prostředí, která byla uplatněna například pro regulaci problematických jedinců vlka, národní legislativa stanovuje legální způsob pro regulaci živočichů lovem prostřednictvím výkonu práva myslivosti v režimu zákona o myslivosti.
Ministerstvo zemědělství nemá do budoucna zájem na vytváření dvojkolejnosti systému a nového mechanismu pro regulaci. Zejména, pokud bude spojený s nákladem na státní rozpočet v podobě odstraňování jedinců živočichů za úplatu, když takové jedince mohou ulovit a následně třeba i zužitkovat uživatelé honiteb.
V budoucnu by potenciální regulaci jiných druhů hlavně u savců či ptáků, které nejsou uvedeny v zákoně o myslivosti jako zvěř, po povolení orgánů ochrany přírody prováděl uživatel honitby.
Při předchozí novele ZOM a i v poslední době byl a je zvýšený tlak na zákaz norování. Diskutoval jste tuto otázku se všemi zainteresovanými subjekty při projednávání novely ZOM? Jak se na případný zákaz norování díváte?
Rádi bychom znali odpověď z toho důvodu, abychom se mohli případně připravit na argumentaci, že MZe zakazuje norování a tím snižuje účinný boj proti invazním nepůvodním druhům (zejména psíka mývalovitého) a zároveň výrazně degraduje mysliveckou kynologii, kdy po staletí se šlechtila plemena psů právě pro tyto účely.
Je nutné zároveň dodat, že veškeré snahy pro zlepšení životního prostředí drobné zvěře a dalších živočichů (v návaznosti na dotační tituly SZP, kdy je trend podporovat meze, menší políčka atd.), jsou pak naprosto proklamativní a zbytečné, protože bez cílené redukce predátorů, kterým liška obecná podle vědeckých studií je, pak je taková ochrana naprosto zbytečná…
Vnímám toto téma jako velmi aktuální v poslední době. Mým zájmem, ale i zájmem koaličních zástupců, je neotvírat ho v legislativním procesu. Jedná se o citlivé téma a uvědomuji si, že regulace lišek a dalších například invazních nepůvodních druhů je důležitá, zejména s ohledem na šíření závažných onemocnění na člověka, například vzteklina, tasemnička liščí, prašivina. O případných změnách se proto rozhodne při projednávání návrhu novely v Poslanecké sněmovně, takže půjde o politické rozhodnutí
6
Česká myslivost byla zapsána jako první na světě na seznam národního kulturního dědictví, myslivci společně s hasiči a asi i fotbalisty patří k posledním velkým společenským složkám na českém venkově. Jakou roli toto hraje ve vašem rozhodování o dalším osudu ZOM?
Nemáte obavu, že se uvažovanými změnami rozbije tento venkovský fenomén a vážně se naruší jedna z posledních na venkově fungujících struktur?
Jak jsem již uvedl, záměrem státu je snížit škody způsobené zvěří. Tento cíl se shoduje s požadavky vlastníků pozemků, hospodařících subjektů a neziskových organizací, a to mysliveckých i ochranářských. Snížení stavů zvěře na míru tolerovaného poškození lesa však bude provedeno bez rozdílu držení a užívání honiteb a bez ohledu na velikost honiteb na území celé České republiky.
Změna ZOM nerozbije venkovský fenomén. Jak jsem uvedl opakovaně při jednání s ČMMJ, lidové myslivosti si vážím a budu ji vždy podporovat. Ani já nechci, aby nadále klesaly stavy myslivců. O honitby musí mít, kdo pečovat, jinak je celý zákon a novela odsouzena k nezdaru. Myslivecký fenomén může žít a rozvíjet se dále, ale nesmí se zakonzervovat v minulosti, která se nevrátí. Myslivecká pospolitost, tradice, zvyky a hlavně péče o honitbu, lov zvěře apod. mohou mít moderní podobu. To záleží na protagonistech tohoto procesu postupné změny.
Rozhodují o ZOM opravdu ti, kteří dlouhodobě myslivecky hospodaří anebo je brán v potaz více názor různých městských ochranářských skupin a v přírodě nehospodařících subjektů?
Považujete za dostatečné konzultace s největší mysliveckou organizaci Českomoravskou mysliveckou jednotou a domníváte se, že jste získal dostatečný přehled o tom, jak vlastně v praxi myslivci fungují? Dostaly se k vám dostatečně jasné a srozumitelné názory myslivců reprezentovaných touto organizací?
O ZOM, stejně jako o všech jiných zákonech, rozhodují veřejností zvolení zástupci. Nemohou o něm rozhodovat ti, kteří hospodaří se zvěří, stejně jako např. o horním zákonu nerozhodují ti, kteří těží uhlí.
Otázku novely ZOM konzultuji jak s ČMMJ, tak s dalšími myslivecky hospodařícími subjekty a mám také řadu podnětů z praxe, bohužel i negativních a netýkají se jenom jiných subjektů. Žijeme zkrátka v pestré společnosti, kde se určitou problematikou zabývá více subjektů a nejenom jeden velký, jak bylo zvykem před rokem 1989.
s poděkováním za rozhovor
připravil Jiří KASINA

Děkuji za tento příspěvek!
Zasloužil by si zde na ekolistu formu samostatného článku.

Já jen doufám, že až se na to panu ministru Výbornému ty myslivecké subjekty demonstratívně na dva roky vys...u, tak to těch více dalších subjektů co se problematikou myslivosti zabývá, lehce zvládne.

A o to jde . To co my děláme za darmo . Budou potom dělat vlastníci, ale už za peníze , vymyslí dotace . Rozhodují o tom lidé z měst co nemají znalosti z praxe , bohužel to na mě takhle působí , je na tom přece politická shoda . Jak pořád opakuje pan ministr . Ještě jim to nikdo neschválil , ale !

Tohle říkám už dlouho, 2 roky by bohate stačili a všichni by přilezli po kolenou a prstickem hrabali. To by ovšem musel existovat konsensus, což se asi nestane.

No jo. Bohužel ke škodě věci.

Díky za výborný článek.
Naše lesy rozhodně nezachrání politicko - ochranářsky zpackaný návrh nového zákona o myslivosti. Jak je vidět současná legislativa je dostačující a kde není, nová sbírka nesmyslů to rozhodně nevyřeší. A astronomické sumy za pronájem honiteb jsou pouze kontraproduktivní machinací, která k obnově zdravého lesa nevede a nepovede jak logicky protagonista článku uvádí.