Polsko nechá zpevnit hraniční řeky, aby se mimo jeho území neocitl klášter

Co je to preboga za nesmysl? Hranice státu jsou přece dány souřadicemi lomových bodů polygonu, ne korytem pohraniční řeky!!! To se mění časem u všech řek, pokud nejsou regulované a u nás se v terénu hranice vyznačují hraničními kameny na břehu.

Pohyblivé a pevné hranice

Kritérium členění hranic na pohyblivé a pevné se dotýká hraničních vodních toků.

Zdroj: https://www.zdeneksmida.cz/teorie-statnich-hranic/druhy-statnich-hranic.html

Pohyblivé státní hranice sledují střednici (středovou linii) vodního toku popřípadě na splavných řekách střednici plavební dráhy. Pohyb hranic odpovídá automaticky přirozenému pozvolnému pohybu střednice vodního toku popřípadě střednice plavební dráhy. Pohyblivé hranice se tak mění společně se změnami v hraničním vodním toku. Změny hraničního vodního toku by měly být přirozené bez zásahu člověka, i když ani ten není vyloučen. A dále, ke změnám hraničního vodního toku by nemělo dojít náhle – například v důsledku povodně. Pohyblivá státní hranice nemusí vždy probíhat střednicí hraničního vodního toku – to je charakteristické pro splavné řeky na kterých se pohybují lodě. Střed plavební dráhy zde nemusí kopírovat středovou linii řeky, jelikož nejhlubší místo říčního koryta se může nacházet mimo tuto středovou linii. Smysl pohyblivosti státních hranic sleduje původní záměr smluvních stran – oboustranný rovný přístup k vodnímu zdroji.

Pevné státní hranice na hraničních vodních tocích nemění svoji polohu, a to ani v případě, kdy z různých důvodů dojde ke změně (přirozené nebo umělé) vodního toku. Pevné hranice tedy zůstávají neustále na témže místě a jsou zcela jasné. Mají však svoji nevýhodu. Vývojem hraničního vodního toku může dojít až k tomu, že postupně nebo náhle přejde na území jednoho ze smluvních států a účel, který sledovaly státy na počátku, tedy oboustranné rovné využívání, je zmařen. Má-li tohoto účelu být znovu dosaženo, je nutno vodní tok přenést zpět do původního koryta nebo smluvní cestou přenést státní hranice do nově vzniklého koryta vodního toku.

Otázky hraničních vodních toků, tj. pevnost a pohyblivost státní hranice, si zúčastněné státy upraví v mezinárodní smlouvě.

Bug není žádný veletok a žádná doprava po něm nepluje, akle chápu to, ta hranice je dlouhá jak píseň práce. U nác se takhle ošetřila Dyje s Rakouskem, ale to byl kousek.

Tak dává smysl na hranici s pochybným či částečně nepřátelským státem zpevnit koryto, aby se neměnilo a nemuselo se s tím státem zdlouhavě jednat. O přesunutí třeba hraničních plotů a zátarasů nemluvě.

Nelze, je to děsivě dlouhé a logicky by měla být hranice v souřadnicích a je fuk, co dělá řeka. U nás to bylo už za 1. republiky.

Nebylo by jednodušší nechat to a posléze tam postavit lávku přes vytvořivší se tok? Hranice na mapě zůstane nadále stejná a bude kopírovat mrtvé rameno, no ni? 🤔 PS. Mapka i s popisky by nebyla?

tam jde (s nadsázkou) o pár zlotek, v přepočtu "na české" asi tři miliony. to je pár stovek čtverečných metrů štětek (štětovnic) nebo spíš pár (tisíc) tun hrubého záhozu vně meandru nad klášterem (proudnice řeky je vně oblouku a meandry se tedy vymíláním břehů pohybují ven oblouku).

jinak pohled na mapu je moc pěknej, je to krásná "říční krajina" kde řeka v písčitých náplavech mění koryto každou chvíli a je to samé zaniklé slepé rameno a vymletím meandru hrozí, že se zase z nějakého zaniklého slepého ramene stane na čas hlavní koryto.