Slintavka byla v chlévech nevítaným, ale častým hostem, ukazuje dobový tisk

Že slintavku a kulhavku způsobuje virus, se vědcům podařilo prokázat až na konci 19. století. Ještě v roce 1911 České listy hospodářské zmiňují, že "široké vrstvy lidové dosud nevěří úžasné přenosnosti" slintavky a kulhavky. Ozývaly se také názory, že je zbytečné proti nemoci bojovat, když nekončí vždy uhynutím zvířete. "To je názor mylný. Škody způsobené slintavkou a kulhavkou jsou obrovské. Při letošní invasi zašly spousty dobytka, zejména zmírala telátka a selátka," napsaly České listy hospodářské.
Nemoc se často vyskytovala ve vlnách. Například Hospodářské noviny v roce 1870 napsaly, že v předešlém roce se slintavka a kulhavka rozšířily v některých oblastech tak, že "nebylo téměř osady, ba ani dobytčete, které by nemocí touto stiženo nebývalo." O šest let později stejný list zmiňuje, že se nemoc "morovitě rozšiřuje" a jde od východu k západu.
Doporučení k léčbě bývala v 19. století různá, často na úrovni "babských rad". Hospodářské noviny v roce 1864 přinesly zkušenosti různých statkářů. Například hospodář Konopásek doporučoval nepodávat dobytku žádné léky, protože jen zvětšují bolest. Hospodář Valeš radil obvazovat nohy hnojem. "Pánové, všude byla vůkol mě slintavka, můj dobytek však byl nemoce té prost. Míním, že to bylo tím, že jsem dobytek nevyháněl na pastvu, dobře jsem krmil, a to nejvíce lupením řepy," zdůrazňoval statkář Švarc.
Problémy se slintavkou a kulhavkou se nevyhýbaly ani českým krajanům ve Spojených státech. Týdeník pro Čechoameričany Pokrok západu v roce 1884 informoval o panice mezi dobytkáři. "Z pěti států došly zprávy o nemoci té a jelikož působen byl s nemocí veliký humbug, panoval velký poplach, že již je konec všemu, co na spárech běhá," napsal Pokrok západu, který zpětně hodnotil obavy jako přehnané.
Postupně se čím dál víc zdůrazňovala hygiena. "Při kulhavce musí napřed čistota největší zavedena býti," napsal v roce 1876 Národní hospodář. Dobytku se slintavkou se doporučovalo vymývat tlamu vodou s octem, při kulhavce pak ošetřovat paznehty studenou nebo vápennou vodou. Postupně se také zpřísňovala "zvěropolicejní" opatření. Rolníci museli výskyt hlásit, nemocná zvířata se porážela, ze zasažené oblasti nebylo možné vyvádět dobytek ani prodávat mléko. Když šla nemocná zvířata na porážku, nesměla jít po stejné cestě, kudy se vodil zdravý dobytek.
Časopis Česká hospodyně v roce 1905 popsal případ, kdy nákazu na statek zavlekli pocestní, které dobromyslný hospodář nechal přespat ve chlévě. Na podobných místech asi spali častěji, a nákazu tak nevědomky přenášeli z chovu do chovu. Hospodář dostal pokutu 100 korun za to, že nemoc neohlásil, a navíc deset korun za neoprávněné poskytování noclehu.
Slintavka a kulhavka se v Československu objevovaly až do 70. let 20. století. Zatím poslední výskyt spadá do roku 1975 na Mělnicku. Nyní se nemoc znovu vyskytla v Maďarsku a na Slovensku. Postupně se aktivují opatření proti jejímu zavlečení do Česka. Nezvaný a nevítaný host tak znovu stojí před pomyslnými vraty chléva.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (57)

Karel Zvářal
29.3.2025 07:27Radim Polášek
29.3.2025 08:50 Reaguje na Karel ZvářalKromě toho je třeba uvést, že článek je manipulativní, protože zvířata, o kterých se píše a která slintavku a kulhavku přežijí a pak se bez následků uzdraví, už dnes prakticky neexistují. Dnešní vyšlechtěná zvířata ve velké míře umírají. Se možná částečně uzdraví, ale jejich úžitkovost je výrazně snížena a chovatel je tak stejně musí rychle vybít a nahradit novými, protože by jinak v konkurenci s chovateli nenakažených zvířat ekonomicky zkrachoval.
Druhá věc je problém v tom, že produkty očkovaných zvířat mají výrazně sníženou velikost trhu. Protože jsou v nich z toho očkování protilátky z této nemoci. A běžně nejde odlišit, jestli to je z očkování a maso a mléko atd je tak v pořádku nebo jestli to je z počínajícího nakažení a potom je maso, mléko, kůže atd z těch zvířat infekční a může se přes ně slintavka a kulhavka rozšiřovat.
Radim Polášek
29.3.2025 08:50 Reaguje na Karel ZvářalKromě toho je třeba uvést, že článek je manipulativní, protože zvířata, o kterých se píše a která slintavku a kulhavku přežijí a pak se bez následků uzdraví, už dnes prakticky neexistují. Dnešní vyšlechtěná zvířata ve velké míře umírají. Se možná částečně uzdraví, ale jejich úžitkovost je výrazně snížena a chovatel je tak stejně musí rychle vybít a nahradit novými, protože by jinak v konkurenci s chovateli nenakažených zvířat ekonomicky zkrachoval.
Druhá věc je problém v tom, že produkty očkovaných zvířat mají výrazně sníženou velikost trhu. Protože jsou v nich z toho očkování protilátky z této nemoci. A běžně nejde odlišit, jestli to je z očkování a maso a mléko atd je tak v pořádku nebo jestli to je z počínajícího nakažení a potom je maso, mléko, kůže atd z těch zvířat infekční a může se přes ně slintavka a kulhavka rozšiřovat.
Radim Polášek
29.3.2025 08:52 Reaguje na Radim Polášek
Karel Zvářal
29.3.2025 09:30 Reaguje na Radim PolášekAno, vakcinování je "kšeft", podobně jako pravidelné návštěvy lékaře, policejní dohled nad (nejen) silničním provozem, hasičská pohotovost pro případ jakékoliv živelné pohromy. Tady najednou pí Šonková je zticha, neb toto je zásluha jejích předchůdkyň, které jsou proti "týrání" zvířat. Ale vybíjení celých chovů jim nevadí!?!...
Této společnosti vládnou aktivisti a anarchisti, prostřednictvím svých zvolených humanitně vzdělaných politiků.
Jitka Chmelová
29.3.2025 12:10 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
29.3.2025 12:34 Reaguje na Jitka ChmelováSlavomil Vinkler
29.3.2025 12:40 Reaguje na Karel Zvářal

Karel Zvářal
29.3.2025 14:04 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
29.3.2025 22:54 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
30.3.2025 06:35 Reaguje na Slavomil VinklerRadim Polášek
31.3.2025 11:14 Reaguje na Slavomil VinklerDokonce by i moc nevadilo, kdyby SLAK dostali, když by přežili a byli i nadále plodní. Tam vidím problém jen v tom, že by se tím šířila velmi nakažlivá nákaza.
Jaroslav Pokorný
31.3.2025 16:18 Reaguje na Karel Zvářalhttps://www.vidlakovykydy.cz/index.php/clanky/slak

Karel Zvářal
31.3.2025 16:39 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Peter Sládek
29.3.2025 09:03https://www.zdf.de/nachrichten/politik/deutschland/guenther-felssner-landwirtschaftsminister-verzicht-100.html
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecko-flessner-vlada-nasilny-protest-media.A250328_193418_zahranicni_vals?zdroj=sph_hp
František Dvořák
29.3.2025 11:19
Karel Zvářal
29.3.2025 12:07 Reaguje na František DvořákMarcela Jezberová
31.3.2025 08:33 Reaguje na Karel ZvářalRadim Polášek
31.3.2025 11:19 Reaguje na Marcela JezberováEmil Bernardy
31.3.2025 17:19 Reaguje na Marcela JezberováNa trpajzlíky už tu moc nevěříme,tak vítr ze Sahary.....abychom se někoho nedotkli.
Emil Bernardy
29.3.2025 16:43 Reaguje na Lubajs
Karel Zvářal
29.3.2025 17:03 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
29.3.2025 19:14 Reaguje na Karel ZvářalPoslední Brucella abortus byla snad 25 let zpět velbloudi do zoo...přišlo se na ni ještě v karanténě,pokud paměť slouží. Veterinární správy a policie zúčastněných států na tom jistě pracují.Možná se to jednou dovíme i my.

Karel Zvářal
29.3.2025 20:20 Reaguje na Emil Bernardy
Emil Bernardy
30.3.2025 09:34 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
30.3.2025 11:41 Reaguje na Emil BernardyJe teplo, mouchy létají už dávno, farmy jsou 6km od sebe. Most tam je, ale jeho použití místní odmítali...
Emil Bernardy
30.3.2025 15:43 Reaguje na Karel ZvářalRadim Polášek
31.3.2025 11:23 Reaguje na Emil BernardyAle určitě by šlo něco udělat. Minimálně kdyby se v likvidovaném chovu dařilo rozlišit nakažené a nenakažené zvíře, dala by se ta nenakažená případně nešířící nákazu zpravovat v nějaké malé mobilní porážecí lince.

Karel Zvářal
30.3.2025 14:42Emil Bernardy
30.3.2025 15:46 Reaguje na Karel ZvářalJaroslav Vozáb
31.3.2025 09:45stále nevím jak moc je vnímavá zvěř (srnčí, dančí, vysoká a prase) nemůže být také tím přenašečem? Padliny odstraní mrchožrouti velmi rychle a přeživší divoká zvěř je odolná. Jsou testování na protilátky atd? V tomto oboru jsem laik. A rád se nechám poučit. Dříve byla jatka v každém větším městě (několik na okres), to převážení živých zvířat je podle mě také jednou z příčin šíření epidemií. Chráníme každou toulavou kočičku a bojujeme za welfare zvířat a toto nám nevadí, kšeft je kšeft. K vakcinaci mám ještě jeden poznatek. Pokud z oblasti kde se vakcinuje převezu převezu nakaženého jedince (bez klinických příznaků) do oblasti kde se nevakcinuje, dojde k přenosu nemoci.
Emil Bernardy
31.3.2025 09:59 Reaguje na Jaroslav Vozábhttps://www.svscr.cz/slintavka-a-kulhavka-aktualni-informace/
Vnímaví sudokopytníci,tedy i srnčí,prasata,lamy atd.Jen projevy jsou více nebo méně dramatické.No a to jsou přenašeči,vektoři.
Kdyby bylo zle,v nějaké kontaktní oblasti může být nařízena vakcinace.Ale tato zvířata po vyřešení problému bodou utracena.Přesun zvířat v ochranném pásmu neexistuje.Šel byste do basy,právem.
Jaroslav Vozáb
31.3.2025 10:20 Reaguje na Emil BernardyKdysi (ještě za komančů) jsem slyšel o možnosti likvidace kadáverů pomocí hranic s dřevem a napalmem a to na místě bez nutností převozů do kafilerií ... Dnes by snad šlo postavit převozitelnou kafilerii na kontejnerech a a zlikvidovat to na místě méně drastickým a smradlavým způsobem.

Karel Zvářal
31.3.2025 10:57 Reaguje na Jaroslav VozábA ano, transporty zvířat hore dolů po unii přenosu viru jen nahrávají. Jsem za vakcinaci, a utrácení jen strádajích kusů. Izolované domácí chovy bych ponechal, zvláštěpak, pokud je obsluhuje jedna osoba (důchodce s minimálním radiusem - určitě nechodí na farmu v době uzávěry...).
Takovýto "bezzásah je tuze zranitelný, zejména v dnešní divoké době.
Jaroslav Vozáb
31.3.2025 11:22 Reaguje na Karel ZvářalTaké vím o potvrzeném případu přenosu antraxu na člověka z vydělané kůže, ze které ušili kabelku... Byl to suvenýr z Egypta.
Většina lidí zná slintavku jen z filmu Vesničko má středisková....
Naopak včelaři nemají páku a to, aby se mohli spálit staré opuštěné úly... někde za stodolou.

Karel Zvářal
31.3.2025 11:33 Reaguje na Jaroslav VozábAno, na jednu stranu předběžná předposranost, jindy nelogické otálení. Jen mě nesmírně těší, že v tom dnes už nemusím lítat, asi bych ze všech těch nařízení a procedur ošaľel.
Jaroslav Vozáb
31.3.2025 12:05 Reaguje na Karel ZvářalDobrý odkaz přehlédl jsem ho.

Karel Zvářal
31.3.2025 12:51 Reaguje na Jaroslav VozábJaroslav Vozáb
31.3.2025 13:09 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
31.3.2025 15:01 Reaguje na Jaroslav VozábEmil Bernardy
31.3.2025 17:23 Reaguje na Jaroslav VozábJaroslav Vozáb
1.4.2025 08:50 Reaguje na Emil BernardyJak dlouho přežívá vir v senáži a slážích? Má cenu omezovat volnou pastvu atd.
Emil Bernardy
1.4.2025 09:53 Reaguje na Jaroslav VozábV ochranném pásmu se vše živé,tedy potencionální vektor,likviduje, střílí.
Asi jste nepochopil výše.Rozvlečení viru zvěří má za následek další ohniska a další ztráty.
A samozřejmě oddálení zvládnutí problému.SLAK nemá na území Evropy co dělat.
Jaroslav Vozáb
1.4.2025 14:33 Reaguje na Emil BernardyZa měsíc začíná lov srnců a poptávka po lovu je vysoká, Maďarsko je vyhlášeno jako lovecko-turistická destinace... Chtěl jsem se jen trochu dovzdělat. Závažnost situace jsem pochopil... a dnešní svět je vysoce mobilní.
Břetislav Machaček
31.3.2025 09:48choroby lidí i zvířat. Položme si otázku, komu globalizace vůbec prospívá?
Každopádně obchodníkům a možná dočasně zákazníkům, když nenastane nutnost
izolování kvůli nakažlivým chorobám. Pak je zatížen i zákazník, protože
nastane nedostatek produkce. V USA dnes stojí jedno vejce dolar a u nás
až 8 Kč. I takové jsou následky globalizace, když se vše, včetně šíření
chorob děje masově. Navíc je tu i možnost konkurenčního boje, kdy lze
některé choroby do chovů zavléci cíleně. Vím, že spekuluji, ale možné
je dnes vše a je to velmi jednoduché. Globalizace nás dovede až k tomu,
že nastane tendence k extrémní izolovanosti některých komunit a států.
Nebudou totiž ochotni snášet ta rizika globalizace, ale EU jde naopak
opačným směrem. Otvírá obchod se zvířaty a masem s jinými kontinenty
a umožňuje dovoz zemědělské produkce, ač ji máme dostatek, výměnou za
vývoz průmyslové produkce. Ta nějaká vybitá zvířata v EU kvůli SLAK
umožní doplnit výpadek produkce v EU produkcí z Jižní Ameriky a plní
se sen ekologistů o konci "prdění" zvířat v EU. Vím, že spekuluji, ale
v dnešní době se už nedivím ničemu, co prospívá kšeftmanům a ideovým
fanatikům. Dokonce i divokou zvěř SLAK zlikviduje spolehlivěji, než
vlci a vybíjení, aby neokusovala ničím nechráněné mladé lesy. Je tak
zajímavé pro kolik skupin lidí je nákaza požehnáním. Tak v prvé řadě
obchodníkům, když do zdražení zboží díky nedostatku něco připočtou.
V druhé řadě zahraničním producentům, kterým uvolní trh. Na třetí
pozici jsou zastánci teorie oteplování vinou "prdění" zvířat. Na
čtvrté pozici jsou odpůrci velkochovů a na pátém zastánci vybití
volně žijící zvěře. To už je hezká řádka odpůrců očkování zvířat,
pro které je absence prevence cílem a šíření nemoci přáním. Už
jsem zaslechl názor, že Maďaři a Slováci si to zaslouží, když
nejsou poslušnými "ovcemi" stáda zvaného EU. To už je vrchol
cynismu, kdy je vybíjení zvířat bez užitku bráno jako ideový
trest pro "neposlušné" národy.
Petr Elias
31.3.2025 10:05 Reaguje na Břetislav MachačekEmil Bernardy
31.3.2025 13:10 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
31.3.2025 17:35 Reaguje na Emil Bernardystádo zubrů a praturů v "rezervaci" české krajiny.
Vybili by je taky a nebo by je jako chráněné živočichy očkovali?
Emil Bernardy
1.4.2025 08:08 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Elias
31.3.2025 10:13https://www.cschms.cz/index.php?page=novinka&id=4310
A něco pro pitomce, kteří si myslí, že SLAK neexistuje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-internetem-se-siri-lzi-slintavka-pry-neexistuje-a-je-to-blamaz-jako-covid-272759