https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/slintavka-byla-v-chlevech-nevitanym-ale-castym-hostem-ukazuje-dobovy-tisk
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Slintavka byla v chlévech nevítaným, ale častým hostem, ukazuje dobový tisk

29.3.2025 02:25 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Čeští sedláci v 19. století říkávali slintavce a kulhavce také pajed a paznehtice. Byla pro ně sice velmi nevítaným, ale poměrně častým hostem, který ve chlévech zanechával zbídačená dobytčata. Většina zvířat sice přežila, ale ztrácela na váze, méně dojila a neměla sílu k práci v chomoutu. Lidé neznali příčinu nemoci, věděli však o prudké nakažlivosti. V dobovém tisku, který je dostupný v Národní digitální knihovně, se zachovaly stovky zmínek či rad. K hlavním doporučením patřila čistota v chlévě.
 
Časopis Rolník v roce 1864 uváděl, že většina nemocných zvířat se do dvou týdnů uzdraví. Nemoc však přesto "způsobuje hospodáři velikou škodu, zvlášť svým častým a nakažlivým vypuknutím". Jako možné příčiny Rolník zmiňuje zastuzení při změně počasí, zkaženou píci a nečistou vodu, ale zároveň dochází k závěru, že nemoc po propuknutí "tvoří nakažlivinu, kterou se dále roznáší".

Že slintavku a kulhavku způsobuje virus, se vědcům podařilo prokázat až na konci 19. století. Ještě v roce 1911 České listy hospodářské zmiňují, že "široké vrstvy lidové dosud nevěří úžasné přenosnosti" slintavky a kulhavky. Ozývaly se také názory, že je zbytečné proti nemoci bojovat, když nekončí vždy uhynutím zvířete. "To je názor mylný. Škody způsobené slintavkou a kulhavkou jsou obrovské. Při letošní invasi zašly spousty dobytka, zejména zmírala telátka a selátka," napsaly České listy hospodářské.

Nemoc se často vyskytovala ve vlnách. Například Hospodářské noviny v roce 1870 napsaly, že v předešlém roce se slintavka a kulhavka rozšířily v některých oblastech tak, že "nebylo téměř osady, ba ani dobytčete, které by nemocí touto stiženo nebývalo." O šest let později stejný list zmiňuje, že se nemoc "morovitě rozšiřuje" a jde od východu k západu.

Doporučení k léčbě bývala v 19. století různá, často na úrovni "babských rad". Hospodářské noviny v roce 1864 přinesly zkušenosti různých statkářů. Například hospodář Konopásek doporučoval nepodávat dobytku žádné léky, protože jen zvětšují bolest. Hospodář Valeš radil obvazovat nohy hnojem. "Pánové, všude byla vůkol mě slintavka, můj dobytek však byl nemoce té prost. Míním, že to bylo tím, že jsem dobytek nevyháněl na pastvu, dobře jsem krmil, a to nejvíce lupením řepy," zdůrazňoval statkář Švarc.

Problémy se slintavkou a kulhavkou se nevyhýbaly ani českým krajanům ve Spojených státech. Týdeník pro Čechoameričany Pokrok západu v roce 1884 informoval o panice mezi dobytkáři. "Z pěti států došly zprávy o nemoci té a jelikož působen byl s nemocí veliký humbug, panoval velký poplach, že již je konec všemu, co na spárech běhá," napsal Pokrok západu, který zpětně hodnotil obavy jako přehnané.

Postupně se čím dál víc zdůrazňovala hygiena. "Při kulhavce musí napřed čistota největší zavedena býti," napsal v roce 1876 Národní hospodář. Dobytku se slintavkou se doporučovalo vymývat tlamu vodou s octem, při kulhavce pak ošetřovat paznehty studenou nebo vápennou vodou. Postupně se také zpřísňovala "zvěropolicejní" opatření. Rolníci museli výskyt hlásit, nemocná zvířata se porážela, ze zasažené oblasti nebylo možné vyvádět dobytek ani prodávat mléko. Když šla nemocná zvířata na porážku, nesměla jít po stejné cestě, kudy se vodil zdravý dobytek.

Časopis Česká hospodyně v roce 1905 popsal případ, kdy nákazu na statek zavlekli pocestní, které dobromyslný hospodář nechal přespat ve chlévě. Na podobných místech asi spali častěji, a nákazu tak nevědomky přenášeli z chovu do chovu. Hospodář dostal pokutu 100 korun za to, že nemoc neohlásil, a navíc deset korun za neoprávněné poskytování noclehu.

Slintavka a kulhavka se v Československu objevovaly až do 70. let 20. století. Zatím poslední výskyt spadá do roku 1975 na Mělnicku. Nyní se nemoc znovu vyskytla v Maďarsku a na Slovensku. Postupně se aktivují opatření proti jejímu zavlečení do Česka. Nezvaný a nevítaný host tak znovu stojí před pomyslnými vraty chléva.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (57)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2025 07:27
Kdyby se hlasovalo, zda vakcinovat proti SLAK, či ne, budu jednoznačně pro. Důvody snad netřeba vysvětlovat. Pokud je možnost ochránit chovy a snížit tím hosp škody, bylo chybou od očkování ustoupit. Pistolí to běží jak na páse... "Šetření" na nepravém místě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.3.2025 08:19 Reaguje na Karel Zvářal
Naprostý souhlas.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.3.2025 08:50 Reaguje na Karel Zvářal
Podle mně to je sporné. Očkování proti slintavce a kulhavce má fungovat jen necelý rok a nemá být úplně spolehlivé, takže některá zvířata i očkovaná onemocní a zemřou. A očkování je takhle potom v první řadě velký kšeft pro veterináře a výrobce vakcíny.
Kromě toho je třeba uvést, že článek je manipulativní, protože zvířata, o kterých se píše a která slintavku a kulhavku přežijí a pak se bez následků uzdraví, už dnes prakticky neexistují. Dnešní vyšlechtěná zvířata ve velké míře umírají. Se možná částečně uzdraví, ale jejich úžitkovost je výrazně snížena a chovatel je tak stejně musí rychle vybít a nahradit novými, protože by jinak v konkurenci s chovateli nenakažených zvířat ekonomicky zkrachoval.
Druhá věc je problém v tom, že produkty očkovaných zvířat mají výrazně sníženou velikost trhu. Protože jsou v nich z toho očkování protilátky z této nemoci. A běžně nejde odlišit, jestli to je z očkování a maso a mléko atd je tak v pořádku nebo jestli to je z počínajícího nakažení a potom je maso, mléko, kůže atd z těch zvířat infekční a může se přes ně slintavka a kulhavka rozšiřovat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.3.2025 08:50 Reaguje na Karel Zvářal
Podle mně to je sporné. Očkování proti slintavce a kulhavce má fungovat jen necelý rok a nemá být úplně spolehlivé, takže některá zvířata i očkovaná onemocní a zemřou. A očkování je takhle potom v první řadě velký kšeft pro veterináře a výrobce vakcíny.
Kromě toho je třeba uvést, že článek je manipulativní, protože zvířata, o kterých se píše a která slintavku a kulhavku přežijí a pak se bez následků uzdraví, už dnes prakticky neexistují. Dnešní vyšlechtěná zvířata ve velké míře umírají. Se možná částečně uzdraví, ale jejich úžitkovost je výrazně snížena a chovatel je tak stejně musí rychle vybít a nahradit novými, protože by jinak v konkurenci s chovateli nenakažených zvířat ekonomicky zkrachoval.
Druhá věc je problém v tom, že produkty očkovaných zvířat mají výrazně sníženou velikost trhu. Protože jsou v nich z toho očkování protilátky z této nemoci. A běžně nejde odlišit, jestli to je z očkování a maso a mléko atd je tak v pořádku nebo jestli to je z počínajícího nakažení a potom je maso, mléko, kůže atd z těch zvířat infekční a může se přes ně slintavka a kulhavka rozšiřovat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.3.2025 08:52 Reaguje na Radim Polášek
Omlouvám se za dvojí umístění příspěvku . Z nějakých důvodů v mém počítači trvalo odeslání příliš dlouho a já si to neuvědomil a kliknul na stále funkční tlačítko podruhé.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2025 09:30 Reaguje na Radim Polášek
Pane Polášku, maso ani mléko, natož krev, nepožíváte v syrové podobě! Takže nechápu, o čem točíte. Ten blábol je "šitý na míru" městskému neználkovi, který se "dovtípí", že SLAKem může onemocnět po konzumaci vakcinovaných zvířat. Přesně takto se vytváří fámy a psychózy ve společnosti, na které slyší politici typu Franse.

Ano, vakcinování je "kšeft", podobně jako pravidelné návštěvy lékaře, policejní dohled nad (nejen) silničním provozem, hasičská pohotovost pro případ jakékoliv živelné pohromy. Tady najednou pí Šonková je zticha, neb toto je zásluha jejích předchůdkyň, které jsou proti "týrání" zvířat. Ale vybíjení celých chovů jim nevadí!?!...

Této společnosti vládnou aktivisti a anarchisti, prostřednictvím svých zvolených humanitně vzdělaných politiků.
Odpovědět
JC

Jitka Chmelová

29.3.2025 12:10 Reaguje na Karel Zvářal
To jste špatně pochopil, nejde o poživatelnost, ale o distribuci. Pozitivní nesmíte převážet. Očkované vykazuje pozitivitu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2025 12:34 Reaguje na Jitka Chmelová
Tak nevím...Případ GB ve mě zanechal silnou pachuť odporu k takovému ne/systému. Ve vakcinaci nacházím více pozitivního, než nevýhod. Ano, omezilo by se šibování s dobytkem napříč Evropou, státy by měly být v max míře soběstačné. Při těch dnešních koncentracích to jsou úděsná čísla, co se musí zbytečně utratit, včetně domácích (piplaných a dobře odizolovatelných). Prostě dnešní normu považuji za více spornou, než dřívější plošné vakcinování. To by ani lidé nemohli cestovat, neb většina z nich je "pozitivní na covid" po vakcinaci...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.3.2025 12:40 Reaguje na Karel Zvářal
No nevím, kdyby to bylo tak jednoduché, tak nic nebrání masívnímu očkování např aspoň v ZOO.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2025 12:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
A co je na tom složitého?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2025 14:04 Reaguje na Slavomil Vinkler
Odhaduji, že tato politika, či spíše ideologie, byla jedním z prvních vítězství "bezzásahovců". Dlouho tu nákaza nebyla, tak to můžeme ukončit... Což se časem ukázalo jako ošidné řešení. Ani po r.2001 se k tomu nevrátili, což mě velmi zklamalo. To je zahrávání si s ohněm, neb to někdy může přijít s nečekanou silou. Kdyby to nebyla realita, považoval bych to (dříve) za nějakou cimrmanovštinu, zejména ve vztahu k úspěchům mikrobiologie díky zakladateli L. Pasteurovi. Ten by asi také nevěřícně kroutil hlavou.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.3.2025 22:54 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud mě paměť neklame, ani v 70 letech se už neočkovalo. Škoda, že se neozval některý z veterinářů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.3.2025 06:35 Reaguje na Slavomil Vinkler
Na konci 80. se ještě pichalo (nazdar Stando!-), až to některým chovatelům bylo nepříjemné- nižší přírůstek v důsledku zneklidńování. Když jsem o dekádu později viděl hororové scény z GB, tak jsem si říkal Zlatí úhoři!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.3.2025 11:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Zvířata v ZOO by očkovat mohli. Tam nevidím žádný problém, který by tomu vadil.
Dokonce by i moc nevadilo, kdyby SLAK dostali, když by přežili a byli i nadále plodní. Tam vidím problém jen v tom, že by se tím šířila velmi nakažlivá nákaza.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

31.3.2025 16:18 Reaguje na Karel Zvářal
Názor jednoho zemědělce:
https://www.vidlakovykydy.cz/index.php/clanky/slak
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.3.2025 16:39 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Dyť naznačuji (skoro) totéž. Vakcinovat, po nákaze uzavřít, co pojde, pojde, zbytek nucený výsek nebo do psích konzerv. Aspoň nějaký užitek by z toho byl. Za totáče se vše zpracovalo a nikdo nic nepoznal. Ideologie, předsudky a hysterie. Ještě štěstí, že u lidí se něco podobného nepraktikuje.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

29.3.2025 09:03
Ekolist ani po 5 dňoch nepriniesol informáciu o útoku ekoteroristov zo skupiny "za práva zvierat" Animal Rebellion na farmu viceprezidenta bavorských farmárov Günthera Felßnera, s ktorým CSU počítala na post ministra poľnohospodárstva.
https://www.zdf.de/nachrichten/politik/deutschland/guenther-felssner-landwirtschaftsminister-verzicht-100.html
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecko-flessner-vlada-nasilny-protest-media.A250328_193418_zahranicni_vals?zdroj=sph_hp


Odpovědět
FD

František Dvořák

29.3.2025 11:19
Zatím se ale neobjevil náznak toho, kde se to tu v Evropě po tolika letech vzalo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2025 12:07 Reaguje na František Dvořák
A jak byste to chtěl zjistit při tom dnešním globálním mumraji?
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

31.3.2025 08:33 Reaguje na Karel Zvářal
To zase není takový problém. Původ většiny epidemií SLAK ve 2. polovině 20. století známe. Nejčastěji to byl nepovolený dovoz ovcí nebo koz z oblastí se SLAK, také únik z laboratoře (a ne jednou) a málo inaktivovaná vakcína. Pokud se budou kolegové Maďaři snažit, zjistí ho. Jen jestli se jim bude chtít.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.3.2025 11:19 Reaguje na Marcela Jezberová
Tak je fakt, že příslušně připravené infekční agens by umožnilo "agentům cizí mocnosti" snadno nakazit komerční chovy a s malou pravděpodobností odhalení. Myslím tu mocnost na východě od nás v tom hradu z červených cihel. Akorát že by si asi vybrali jiné země než sympatizující Maďarsko a Slovensko.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

31.3.2025 17:19 Reaguje na Marcela Jezberová
Paní Marcelo.Virus SLAK je hlídán pečlivě a víme v které laboratoři.Vakcina se v Maďarsku nevyrábí.Špatně inaktivovaná vakcina nepřichází v úvahu.Tento picornavirus nepřežije zrání masa...Ten hloupý přesun kopytníků je nejpravděpodobnější.U koní se takto zavleče občas nějaká endemická infekce z Rumunska.
Na trpajzlíky už tu moc nevěříme,tak vítr ze Sahary.....abychom se někoho nedotkli.
Odpovědět
Lu

Lubajs

29.3.2025 14:33

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
EB

Emil Bernardy

29.3.2025 16:43 Reaguje na Lubajs
V prosinci okolí Berlína. Jinak jste dobrý vtipálek .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2025 17:03 Reaguje na Emil Bernardy
Máte snad někde jistotu, že lze vyloučit lidský faktor? Mně třeba to jako nesmysl nepřijde, byť ten postup vždy po několika dnech byl vlivem povětrnosti. To mohou být testovací balónky, jak na to zareagujeme.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

29.3.2025 19:14 Reaguje na Karel Zvářal
Logiku má zavlečení živým nakaženým zvířetem.Ovce,koza,prasátko,jiný kopytník.Tento virus nemá velkou odlonost.Opravdu vzduchem to nelétá.Tedy lidský faktor samozřejmě.Nezodpovědnost.Ale kdo a odkud?Jako riziko jsme vždy měli Malou Asii přez Bospor a severní Afriku.Více ze mne nedostanete,nevím.
Poslední Brucella abortus byla snad 25 let zpět velbloudi do zoo...přišlo se na ni ještě v karanténě,pokud paměť slouží. Veterinární správy a policie zúčastněných států na tom jistě pracují.Možná se to jednou dovíme i my.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2025 20:20 Reaguje na Emil Bernardy
Dnes zakázali dovoz slámy a krmiv, takže nejen krz živé zvíře... Přenos větrem několikrát vzpomínali při šíření K.-M.- Ň.-Baka. Je to nepatrný hajzlík, proto s přenosem větrem nemám problém. Pokud to šlo po zemi, tak určitě ne přes dobytek. Když k nám doletí saharský písek, tak může i něco s ním, ne?, třebas prach z kravinců...
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

29.3.2025 21:05 Reaguje na Karel Zvářal
Pigs on the wings.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

30.3.2025 09:34 Reaguje na Karel Zvářal
Dopravní prostředky samozřejmě,služby,inseminátor a veterinář stoprocentně.Tomu,že by to přinesl prach ze Sahary moc nevěřím.Tuto infekci pacient nevykašlává v aerosolu,je ve slinách.Že by průvan zaschlé sliny zvedl a odnesl k jinému zvířeti kilometry nelze úplně vylouči,ale opravdu spíše věřím tomu,že přenašečem je spíše osoba či technika.Mezi britskými ostrovy...spíše nenašli nic věrohodnějšího.Osvěžil jsem si paměť v epizootologii.Také jsem včera hovořil s kamarádem a spolužákem na jižní Moravě,aktuálně neví víc než my všichni,ale SLAK viděl.Byl s rodiči jako pachole v Alžíru,táta byl též zvěrolékař a řešili to neevropskými metodami.Jiná doba.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.3.2025 11:41 Reaguje na Emil Bernardy
V dávných dobách se poživatelné nevyhazovalo, upekli a zužitkovali. Znám z vyprávění, jak etnikum chodilo do žleba, kam se odvezl úhyn - a jak se poměli!-)

Je teplo, mouchy létají už dávno, farmy jsou 6km od sebe. Most tam je, ale jeho použití místní odmítali...
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

30.3.2025 15:43 Reaguje na Karel Zvářal
Podmíněně poživatelné výrobní a PP do tepelně opracovaných výrobků.A na vojně razítka navíc PES,KUŇ......
Odpovědět
RP

Radim Polášek

31.3.2025 11:23 Reaguje na Emil Bernardy
Dnes je problém v šíření nákazy při zpracování.
Ale určitě by šlo něco udělat. Minimálně kdyby se v likvidovaném chovu dařilo rozlišit nakažené a nenakažené zvíře, dala by se ta nenakažená případně nešířící nákazu zpravovat v nějaké malé mobilní porážecí lince.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

31.3.2025 13:31 Reaguje na Radim Polášek
Ne.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.3.2025 14:42
Doufám si, že to páté ohnisko se nepotvrdí, to už by bylo na pováženou...-/
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

30.3.2025 15:46 Reaguje na Karel Zvářal
V dnešní nedůsledné době alternativních pravd a bezohlednosti... uvidíme hodně brzy.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

31.3.2025 08:35 Reaguje na Karel Zvářal
Potvrdili v neděli.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

31.3.2025 09:45
Vážení kolegové,
stále nevím jak moc je vnímavá zvěř (srnčí, dančí, vysoká a prase) nemůže být také tím přenašečem? Padliny odstraní mrchožrouti velmi rychle a přeživší divoká zvěř je odolná. Jsou testování na protilátky atd? V tomto oboru jsem laik. A rád se nechám poučit. Dříve byla jatka v každém větším městě (několik na okres), to převážení živých zvířat je podle mě také jednou z příčin šíření epidemií. Chráníme každou toulavou kočičku a bojujeme za welfare zvířat a toto nám nevadí, kšeft je kšeft. K vakcinaci mám ještě jeden poznatek. Pokud z oblasti kde se vakcinuje převezu převezu nakaženého jedince (bez klinických příznaků) do oblasti kde se nevakcinuje, dojde k přenosu nemoci.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

31.3.2025 09:59 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Všechny informace pro veřejnost srozumitelné najdete na
https://www.svscr.cz/slintavka-a-kulhavka-aktualni-informace/
Vnímaví sudokopytníci,tedy i srnčí,prasata,lamy atd.Jen projevy jsou více nebo méně dramatické.No a to jsou přenašeči,vektoři.
Kdyby bylo zle,v nějaké kontaktní oblasti může být nařízena vakcinace.Ale tato zvířata po vyřešení problému bodou utracena.Přesun zvířat v ochranném pásmu neexistuje.Šel byste do basy,právem.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

31.3.2025 10:20 Reaguje na Emil Bernardy
Toto samozřejmě vím, ale co nevím zda se někde sledoval výskyt protilátek u zvěře. Jaký je typický klinický průběh nemoci u zvěře? Kdy a kde bylo toto zachyceno atd. Připadám mi to jak mluvení o paní Columbové všichni o ní mluví a nikdo ji neviděl.
Kdysi (ještě za komančů) jsem slyšel o možnosti likvidace kadáverů pomocí hranic s dřevem a napalmem a to na místě bez nutností převozů do kafilerií ... Dnes by snad šlo postavit převozitelnou kafilerii na kontejnerech a a zlikvidovat to na místě méně drastickým a smradlavým způsobem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.3.2025 10:57 Reaguje na Jaroslav Vozáb
AMP v Africe také zahubí jen část populace, stejné to bylo i v Červené zóně. Přeživší jsou imunní, což je dobré pro další pokolení.
A ano, transporty zvířat hore dolů po unii přenosu viru jen nahrávají. Jsem za vakcinaci, a utrácení jen strádajích kusů. Izolované domácí chovy bych ponechal, zvláštěpak, pokud je obsluhuje jedna osoba (důchodce s minimálním radiusem - určitě nechodí na farmu v době uzávěry...).
Takovýto "bezzásah je tuze zranitelný, zejména v dnešní divoké době.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

31.3.2025 11:22 Reaguje na Karel Zvářal
Asi i tem AMP už prošel populací i na severu, protože se za rok neulovilo žádné pozitivní prase. Někdy děláme opatření jen pro opatření např. likvidace kanára co bydlí jen v kuchyni u 90ti-leté babičky při výskytu ptačí chřipky ve velkochovu 3km daleko....
Také vím o potvrzeném případu přenosu antraxu na člověka z vydělané kůže, ze které ušili kabelku... Byl to suvenýr z Egypta.
Většina lidí zná slintavku jen z filmu Vesničko má středisková....
Naopak včelaři nemají páku a to, aby se mohli spálit staré opuštěné úly... někde za stodolou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.3.2025 11:33 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Ten virus SLAKu na SK (i HU) je pakistánského typu..., dnes to asi nikoho nemůže překvapit, že... A ano, virulentnost některých kmenů je neskutečná, v dokumentech jsou popisovány úmrtí egyptologů po návštěvě starodávných krypt.
Ano, na jednu stranu předběžná předposranost, jindy nelogické otálení. Jen mě nesmírně těší, že v tom dnes už nemusím lítat, asi bych ze všech těch nařízení a procedur ošaľel.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

31.3.2025 12:05 Reaguje na Karel Zvářal
https://www.cmmj.cz/slak-dulezite-informace-pro-myslivce
Dobrý odkaz přehlédl jsem ho.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.3.2025 12:51 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Tento vir není pro člověka nebezpečný, po tepelné úpravě prakticky vůbec, což v té krátké zprávě nezmínili. Při mírném průběhu nemusí mít kus klinické příznaky. Každopádně obezřetnost je na místě, ale touto dobou se zřejmě moc lovit nebude. Jsem zvědav, jestli budou (na SK) nějaké úhyny, zatím žádné právy o tom...
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

31.3.2025 13:09 Reaguje na Karel Zvářal
Dodávková úprava bez hlavy a spárků ... řeší taky hodně. Laický prohlížitel zvěře vše nezachytí. Jedině podporovat místního řezníka a vozit jen klobásy ( tepelně upravené ne studeným kouřem). Pro šíření nákaz je obchod se syrovým masem v dece to nejlepší. Pamatuji si do dnes na kus, který jsme chtěli zakopat(nějak se nám nelíbil bez běli atd...), ale vzal si ho s radostí pražský hoteliér zadarmo...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.3.2025 15:01 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Dnešní populace pochází z těch, které přežily mory, hladomory, kurděje a svrab. Jak se říká, člověk když chce, tak vydrží/dokáže neuvěřitelné. Jedním z příkladů je umění přežít z toho, "co dům dal". Ekologie je odvozená od řeckého oikos=dům. Po návštěvě/exkurzi jsem přestal jíst salámy, ale i tak je hodně těch, kteří výr. linku neviděli. Detaily nepopisuji, abych... Zkrátka na pojem potravina lze nahlížet různě. Někdo syrečky miluje, druhý ho nechápe...
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

31.3.2025 13:03 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Nechte to odborníkům.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

31.3.2025 17:23 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Protilátky SLAK u zvěře ne.Ochotně by nám to brzy řekl skot v té oblasti.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

1.4.2025 08:50 Reaguje na Emil Bernardy
Můj dotaz upřesním. Je ohnisko SLAK ve chlévě stanovým ochranná pásma atd. Testuji následně také ulovenou zvěř na protilátky? Jinde to nemám asi cenu.. Tento monitoring by napověděl o vnímavosti těchto populací. Pokud budou nedotčeny tak šíření je více měně jen lidskou činností.
Jak dlouho přežívá vir v senáži a slážích? Má cenu omezovat volnou pastvu atd.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.4.2025 09:53 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Neznám situaci v dnešní postfaktické době.
V ochranném pásmu se vše živé,tedy potencionální vektor,likviduje, střílí.
Asi jste nepochopil výše.Rozvlečení viru zvěří má za následek další ohniska a další ztráty.
A samozřejmě oddálení zvládnutí problému.SLAK nemá na území Evropy co dělat.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

1.4.2025 14:33 Reaguje na Emil Bernardy
Díval jsem se na web SVS, ale nikde se neřeší volně žijící zvěř. A taky pohyb osob v přírodě v ohniscích nákazy atd..., jen se zmiňují obory a farmové chovy... Lov v nákazových oblastech je problém, aby se ne rozehnal ostatní zvěř, se všemi důsledky ... neroznesl na obuvi a vozidly vše dále. Nikde jsem nenašel konkrétní zkušenosti s SLAK a zvěří. Zda byli případy zavlečení ho chovů od volně žijící zvěře atd?
Za měsíc začíná lov srnců a poptávka po lovu je vysoká, Maďarsko je vyhlášeno jako lovecko-turistická destinace... Chtěl jsem se jen trochu dovzdělat. Závažnost situace jsem pochopil... a dnešní svět je vysoce mobilní.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.3.2025 09:48
Neustále se stále více projevuje globalizace, při které se stále více šíří
choroby lidí i zvířat. Položme si otázku, komu globalizace vůbec prospívá?
Každopádně obchodníkům a možná dočasně zákazníkům, když nenastane nutnost
izolování kvůli nakažlivým chorobám. Pak je zatížen i zákazník, protože
nastane nedostatek produkce. V USA dnes stojí jedno vejce dolar a u nás
až 8 Kč. I takové jsou následky globalizace, když se vše, včetně šíření
chorob děje masově. Navíc je tu i možnost konkurenčního boje, kdy lze
některé choroby do chovů zavléci cíleně. Vím, že spekuluji, ale možné
je dnes vše a je to velmi jednoduché. Globalizace nás dovede až k tomu,
že nastane tendence k extrémní izolovanosti některých komunit a států.
Nebudou totiž ochotni snášet ta rizika globalizace, ale EU jde naopak
opačným směrem. Otvírá obchod se zvířaty a masem s jinými kontinenty
a umožňuje dovoz zemědělské produkce, ač ji máme dostatek, výměnou za
vývoz průmyslové produkce. Ta nějaká vybitá zvířata v EU kvůli SLAK
umožní doplnit výpadek produkce v EU produkcí z Jižní Ameriky a plní
se sen ekologistů o konci "prdění" zvířat v EU. Vím, že spekuluji, ale
v dnešní době se už nedivím ničemu, co prospívá kšeftmanům a ideovým
fanatikům. Dokonce i divokou zvěř SLAK zlikviduje spolehlivěji, než
vlci a vybíjení, aby neokusovala ničím nechráněné mladé lesy. Je tak
zajímavé pro kolik skupin lidí je nákaza požehnáním. Tak v prvé řadě
obchodníkům, když do zdražení zboží díky nedostatku něco připočtou.
V druhé řadě zahraničním producentům, kterým uvolní trh. Na třetí
pozici jsou zastánci teorie oteplování vinou "prdění" zvířat. Na
čtvrté pozici jsou odpůrci velkochovů a na pátém zastánci vybití
volně žijící zvěře. To už je hezká řádka odpůrců očkování zvířat,
pro které je absence prevence cílem a šíření nemoci přáním. Už
jsem zaslechl názor, že Maďaři a Slováci si to zaslouží, když
nejsou poslušnými "ovcemi" stáda zvaného EU. To už je vrchol
cynismu, kdy je vybíjení zvířat bez užitku bráno jako ideový
trest pro "neposlušné" národy.
Odpovědět
PE

Petr Elias

31.3.2025 10:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak to je opět myšlenka na úrovni exota Volného. :D
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

31.3.2025 13:10 Reaguje na Břetislav Machaček
:D))) začal s tím také Marco Polo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.3.2025 17:35 Reaguje na Emil Bernardy
Osobně jsem zvědav, co by se dělo, když by bylo SLAK zasaženo
stádo zubrů a praturů v "rezervaci" české krajiny.
Vybili by je taky a nebo by je jako chráněné živočichy očkovali?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.4.2025 08:08 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud by se toto přihodilo,málo pravděpodobné,tak vystřílení a likvidace."Očkování"není pro "chráněná"zvířata.
Odpovědět
PE

Petr Elias

31.3.2025 10:13
Něco pro místní odborníky:

https://www.cschms.cz/index.php?page=novinka&id=4310

A něco pro pitomce, kteří si myslí, že SLAK neexistuje:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-internetem-se-siri-lzi-slintavka-pry-neexistuje-a-je-to-blamaz-jako-covid-272759
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist