https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jde-to.v-plzni-nasli-zpusob-jak-mit-v-rybniku-misto-sinic-pruzracnou-vodu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jde to. V Plzni našli způsob, jak mít v rybníku místo sinic průzračnou vodu

2.10.2023 05:44 | PLZEŇ (Ekolist.cz)
Problém, který trápí všechny rybníky. Sinice. Nejčastěji je poznáte podle zeleného povlaku na hladině rybníka, který je nejen nevábný, ale i toxický. Sinice tím pádem znemožňují koupání a další rekreační využití rybníků. A jak se jednou sinice v rybníku usadí, velmi obtížně se jich zbavuje. Dobrá zpráva ale je, že to není nemožné.
 
Podařilo se to například v Plzni ve Velkém Boleveckém rybníku. Namísto kalné vody se sinicemi dnes Plzeňané plavou v průzračné vodě, o kterou se dělí se štikami a chráněnými škeblemi a vodními rostlinami.

„Nudíte se? Pořiďte si rybník,“ glosuje hydrobiolog Jindřich Duras fakt, že rybníky potřebují pravidelnou péči. Právě on dostal na starosti vymyslet řešení, jak z rybníka se sinicemi dostat rybník s průzračnou vodou. Oslovil proto řadu odborníků, se kterými dali dohromady plán, jak Bolevecký rybník uzdravit.

Moc živin škodí

Prvním úkolem bylo vypořádat se se zdrojem problému: nadbytkem živin, především fosforu.

Ten se do krajiny dostává v malé míře spolu s hnojivy, ale především odpadní vodou. A to i tou, která prošla přes čistírnu odpadních vod. Čistírny většinou fosfor z vody neodstraňují dostatečně, a tak se z nich dostává do potoků, řek a rybníků, kde je ale nežádoucí.

Sinicový povlak ve Velkém Boleveckém rybníku v roce 2003.
Sinicový povlak ve Velkém Boleveckém rybníku v roce 2003.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

V české krajině je nadbytek živin od druhé poloviny 20. století prakticky všudypřítomný. A experty ve využití živin jsou právě sinice.

Aby se omezil růst sinic, je potřeba zamezit jim přístup k té nejzásadnější živině, fosforu. V Boleváku nebylo třeba řešit přísun fosforu ze zdrojů znečištění v povodí nad rybníkem, takže stačilo „jen“ se vyrovnat s fosforem, který už v rybníce byl. To udělali tak, že fosfor pomocí řízených chemických procesů „zamkli“ do sloučenin, kterými se sinice živit nedokáží.

V praxi to vypadalo tak, že v červenci roku 2006 správce rybníka do vody vmíchal asi 100 tun síranu hlinitého. Ten na sebe fosfor naváže a vytvoří nerozpustné sloučeniny. Aplikace sloučenin s hliníkem bylo ale třeba v následujících letech několikrát opakovat, byť už v menším množství, aby byl uzamčen opravdu všechen fosfor využitelný sinicemi.

Uzamknout fosfor ale nestačilo. Aby rybník mohl fungovat přírodně, bylo také potřeba radikálně snížit počet ryb, které v něm žijí. Rybí obsádka totiž dokáže zásoby fosforu znovu aktivovat.

Ošetření Boleváku síranem hlinitým, který vytváří spolu s fosforem sloučeniny s pevnou vazbou tak, že tato klíčová živina není k dispozici pro růst sinic a řas.
Ošetření Boleváku síranem hlinitým, který vytváří spolu s fosforem sloučeniny s pevnou vazbou tak, že tato klíčová živina není k dispozici pro růst sinic a řas.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Duras

Konec rybolovu

Postupně bylo z rybníka odloveno 95 % biomasy ryb, především cejnů, plotic, kaprů a perlínů. Proč tak radikální zásah?

„Kaprovité druhy ryb mají na kvalitu vody negativní vliv, protože se živí zooplanktonem,“ vysvětluje Tomáš Jůza z Hydrobiologického ústavu Akademie věd.

Rybník potřebuje mít dost zooplanktonu, zejména perlooček, protože ty se živí drobnými řasami a sinicemi, a tak pomáhají udržet v rybníce průzračnou vodu.

Bolevecký rybník ale nezůstal kompletně bez ryb. Vysazováním byly podporovány dravé druhy ryb: štiky, candáti, sumci a bolen dravý, aby držely na uzdě populace odlovovaných druhů ryb. Jinak by se úbytek nežádoucích ryb rychle doplnil.

Štika v Boleveckém rybníce.
Štika v Boleveckém rybníce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Cílem bylo pokusit se nastolit v Boleveckém rybníku rovnováhu mezi zooplanktonem, rybami, které se jím živí, a dravými rybami.

„Když se odloví velké kaprovité ryby, jejich populace se zmladí. A s mladšími ročníky už si dravé ryby poradí,“ popisuje Tomáš Jůza křehkou rovnováhu rybí populace, kterou se podařilo v Boleveckém rybníku nastolit. „Teď už žádné ryby neodlovujeme, není potřeba, rybí obsádka se udržuje navzájem v rovnováze a na kvalitě vody je to vidět,“ uzavírá vědec.

To, že se v rybníce ryby udržují navzájem v rovnováze, ale znamená, že zde není možný rybolov. To, že rybáři přišli o tradiční revír, se neobešlo bez výhrad, ale i oni nakonec proměnu Boleváku přijali.

„Bolevecká soustava bývala úžasným mnohasetletým fungujícím ekosystémem, chov ryb si s rekreačním využitím nepřekážel. Rovnováha byla narušená především výstavbou sídliště, odvedením a přerušením přítoků a dalšími vlivy, včetně rostoucí teploty,“ říká Jiří Podskalský, předseda místní organizace Českého rybářského svazu Plzeň 1. Podskalský poukazuje na to, že rybník byl kvůli výstavbě sídliště odříznut od části území, ze které se doplňovala voda. Dešťová voda, která se dříve vsakovala do půdy a následně sytila i rybník, byla z území svedena do jednotné kanalizace. Tento problém ještě rybník potrápí v souvislosti se suchem.

Bolevecký rybník, pohled od dnešního kempu k Rybárně. Kolorovaná fotka cca 100 let stará. Z orobinců za lidmi lze najít ještě dnes kořeny ve dně. S trochou fantazie je vidět i ostrůvek, který tehdy byl porostlý břízami a vystupoval zřetelně nad vodu.
Bolevecký rybník, pohled od dnešního kempu k Rybárně. Kolorovaná fotka cca 100 let stará. Z orobinců za lidmi lze najít ještě dnes kořeny ve dně. S trochou fantazie je vidět i ostrůvek, který tehdy byl porostlý břízami a vystupoval zřetelně nad vodu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

V roce 2005 ale město potřebovalo řešit rybník se sinicemi. A obětovat zájmy sportovního rybolovu ve prospěch rekreace nakonec nebylo obtížné rozhodnutí.

„Kdyby projekt nezačal, byl by z rybníka žabinec a lidi by se do něj nemohli chodit každý letní den koupat,“ shrnuje Martin Gregar ze Správy veřejného statku města Plzně. „Velký Bolevecký rybník je přece jen nejdůležitější koupací rybník v Plzni, který městu patří,“ dodává s tím, že pro město je důležité nabídnout občanům místo k letní rekreaci.

„Za rok se na Boleváku prodalo kolem 200 povolenek na lov ryb. Ale když je tropický den, tak se u rybníka vystřídají za den tisíce lidí,“ vysvětluje Jindřich Duras, že čistá voda táhne lidi víc než rybaření.

Ke stejnému závěru došel i provozovatel Autocampu Ostende Milan Čech. Úbytek rybářů zaznamenal, ale proměnu rybníka z chovného na koupací oceňuje.

„Chvilku trvalo, než Autocamp přešel na jiný obchodní model, nicméně dnes musím říct, že v tom vidím samá pozitiva. Našli se úplně jiní klienti, kteří naopak oceňují to, že se v rybníce nerybaří, a že se mohou koupat v krásné čisté vodě,“ popisuje provozovatel největšího rekreačního areálu u Boleváku.

Čistá voda k sobě přitahuje lidi.
Čistá voda k sobě přitahuje lidi.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Aby vodní rostliny nepřerostly přes hlavu

Zdálo by se, že stačí snížit množství fosforu a ryb v rybníce a problém je vyřešený. Ale není to tak. Ke zdravému rybníku patří i vodní rostliny. Ty jsou hlavním článkem, který udržuje vysoce průhlednou vodu. Například tím, že na nich žijí přisedlé organismy, které se živí řasami a sinicemi, které dokážou odfiltrovat z vody. Vodní rostliny navíc také poskytují úkryt dravým rybám, čímž pomáhají udržet příznivé složení rybí obsádky.

Ve Velkém Boleveckém rybníce je na počátku projektu vysadili, aby rybníku pomohli rychleji se uzdravit.

„Vodní rostliny se několik let držely při dně a dělaly všem radost. Časem jejich kořenový systém sílil a prorůstal hlouběji do sedimentu k zásobám fosforu,“ popisuje Jindřich Duras.

Kořeny navázaly spolupráci s bakteriemi, které jim začaly zpřístupňovat živiny podobně, jako to dělají kořeny stromů s houbami.

„V roce 2011 došlo k tomu, že vodní rostliny ovládly většinu plochy rybníka a začaly překážet plavcům i jachtařům,“ vzpomíná Duras. Intenzivní růst vodních rostlin byl jednou z věcí, která ho zaskočila. A bylo potřeba najít řešení.

Vodní rostliny napomáhají průzračné vodě, ale pokud je jich moc, překáží rekreaci - plavání i jachtaření.
Vodní rostliny napomáhají průzračné vodě, ale pokud je jich moc, překáží rekreaci - plavání i jachtaření.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Duras

Všemožná řešení, jak vodní rostliny zkrotit, ale měla své nevýhody.

„Herbicidy považujeme za nepřijatelné pro vodní prostředí. Letnění či zimování, tedy vymrznutí dna, může pomoci jen tam, kde lze rybník snadno vypustit a napustit – a to tady nejde. Navíc je rizikem i pro mlže, raky a další organismy,“ vypočítává Jindřich Duras.

„Nechat rostlinnou biomasu sežrat rybami jako je amur bílý nebo býložravými vodními ptáky jako jsou labutě či dokonce využít rostlinožravé plže, které za tímto účelem testovali v Holandsku, vypadá sice ekologicky, nicméně s exkrementy býložravců se vracejí zpět do vody živiny. A byli bychom opět tam, odkud jsme se snažili dostat: u zvyšování úživnosti a podpory sinic,“ zamítá další možnosti řešení.

Nakonec se v Plzni rozhodli sklízet rostliny v rybníce podobně jako na poli nebo v parku: posekat je a odvézt. Město pořídilo vyžínací loď, jakýsi vodní harvestor, který od května do října jezdí po rybníce a vyžíná vodní vegetaci. Za sezónu sklidí kolem 3000 m3 biomasy.

Za rok se na Velkém Boleveckém rybníku sklidí kolem 3000 m3 rostlinné biomasy.
Za rok se na Velkém Boleveckém rybníku sklidí kolem 3000 m3 rostlinné biomasy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Duras / archiv autora

„Pokud by se vegetace nesklízela, s projektem čisté vody by byl konec. Rybník by úplně zarostl a při odumření vegetace by zhoršené kyslíkové poměry zahubily rybí obsádku,“ vysvětluje Jindřich Duras, jak křehká je rovnováha v rybníce.

„Pro čistou vodu musí něco obětovat i plavci a jachtaři, protože ne vždy jsou všechny exponované části rybníka vykosené tak, jak by si představovali. Obtížné je zejména zvládnout první časně letní nápor, kdy se rostliny derou rychle ke hladině po celém rybníce najednou,“ dodává hydrobiolog.

Jak dlouho se rybník uzdravuje

Město Plzeň se rozhodlo „něco s Bolevákem udělat“ v roce 2000. Pět let bylo potřeba na to, aby se změřilo, co přesně Bolevecký rybník trápí, a aby odborníci navrhli, jak to vyřešit.

V roce 2005 se začalo jednat. Dva roky pak správci spolu s vědci lovili ryby, sázeli vodní rostliny a aplikovali sloučeniny hliníku.

Na jaře třetího roku se objevila krásně průzračná voda. A v ní se pak začalo dařit i dalším druhům živočichů jako škeble říční a velevrub nadmutý, kteří filtrují vodu. „Najednou v rybníce všichni začali pracovat pro čistou vodu: rostliny, mikroskopičtí i velcí filtrátoři, sloučeniny hliníku v bahně chytající fosfor,“ chválí si Jindřich Duras.

Na průzračnou vodu si obyvatelé Plzně zvykli rychle.
Na průzračnou vodu si obyvatelé Plzně zvykli rychle.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Duras / archiv autora

Inspirace pro ostatní rybníky?

„Takový rybník jako Bolevák v Čechách nenajdete, je to naprostý unikát,“ chválí projekt Tomáš Jůza z Hydrobiologického ústavu Akademie věd. Podobně se vyjadřují další odborníci, kteří pod pokličku proměny Boleváku nahlédli.

„Projekt Boleveckého rybníka je výborným příkladem zvládnutí vodního ekosystému ekotechnickými zásahy s využitím nejnovějších odborných zkušeností,“ hodnotí hydrobiolog Jan Kubečka.

Tyto komplimenty ale zároveň naznačují, že podobných příkladů proměny rybníků není v České republice mnoho. A tak se nabízí otázka, jak to, že na jiných rybnících prostě plzeňský recept nenapodobili?

Jedněmi z prvních odpovědí budou lidi, čas a peníze.

Město Plzeň udělalo zásadní krok: rozhodlo se zkusit s rybníkem udělat experiment, který v České republice neměl obdoby, a zaplatit ho. Proměna rybníka se sinicemi na koupací jezero vyžadovala investici do několika let průzkumu, do vyžínací lodi (jejíž pořizovací cena byla 4 882 800 Kč), do vysazení ryb i vodních rostlin. A nadále vyžaduje pečlivou a citlivou údržbu rybníka, která za rok 2022 vyšla na 1 117 312 korun.

Ale na tom, že dnes můžeme dávat Velký Bolevecký rybník za příklad, se podílí největší měrou hydrobiolog Jindřich Duras, jehož úsilí o proměnu Boleváku odborníci i město Plzeň vyzdvihují.

Duras přiznává, že přijmout zodpovědnost za realizaci experimentu, který u nás neměl obdoby, byla výzva. „Bolevecký rybník je kultovní lokalita. Byl jsem nervózní, aby se vše povedlo, abych myslel opravdu na všechno,“ vzpomíná Duras.

Příklad Boleveckého rybníka zároveň nejde jednoduše replikovat. Každý rybník je totiž jiný. „Hodně záleží na okolních podmínkách a poměrech v lokalitě a na chuti rybník obhospodařovat adekvátním způsobem,“ říká Jindřich Duras.

„Do rybníka nesmí téct odpadní vody, a to ani ty, které prošly čistírnou odpadních vod, protože stále obsahují velké množství fosforu. Do rybníka se nesmí splachovat ornice z polí, musíte mít dohodu s rybáři. A musíte mít vizi, co budete dělat s vodními rostlinami,“ vypočítává Duras. „Navíc, každý rybník je živý organismus a může mít své vrtochy: neobvyklé druhy planktonních řas a sinic, zavlečení invazních druhů ryb či vodních rostlin. Prostě pořád je co řešit.“

Bolevecký rybník má v tomto štěstí, že do něj není svedena žádná výpusť z kanalizace, že není obklopen poli a že ho vlastní čtvrté největší město v republice, které je ochotné platit jeho pravidelnou údržbu, která vyjde zhruba na jeden milión korun ročně.

Bolevecký rybník je specifický svou polohou mezi hustou zástavbou.
Bolevecký rybník je specifický svou polohou mezi hustou zástavbou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Duras / archiv autora

„Tato zkušenost je přenositelná pouze rámcově, tedy na obecné úrovni: omezte vstup živin, omezte ryby na 50 kg/ha, vysaďte dravce a vyřešte sedimenty,“ uvádí Jakub Borovec z Biologického centra Akademie věd, který měl na starosti průzkum sedimentů. Někde může být problém to, co měl Bolevecký rybník vyřešeno, totiž vstup živin z okolí. Zásadní výhoda Boleváku je, že do něj neteče skoro žádná voda.

Přesto, že napodobit příklad Boleváku není jednoduché, projekt zaujal mnoho obcí, které by také rády vyčistily své rybníky. Do určité míry se jím inspirovaly třeba Doksy při čištění Máchova jezera, anebo Hlučínská štěrkovna, kde si pořídili vyžínací loď.

V čem ale příklad Boleveckého rybníka napodobit rozhodně jde, je přístup, kdy jeho majitel mezi dostupnými řešeními hledá vhodnou kombinaci právě pro svůj rybník.

Řešení využitelná pro Bolevecký rybník byla již dříve popsaná ve vědecké literatuře. Ta se ale týkala hlavně severských jezer nebo hlubokých jezer v USA a v Kanadě. Naše rybníky jsou ale něco hodně jiného. Šlo tedy především o ochotu problém řešit a poprat se s komplikacemi, které se cestou objevily. O rybník je zároveň třeba se neustále citlivě starat.

Jedno vyhrání z kapsy…

Přestože se Boleveckému rybníku podařilo vypořádat se sinicemi, neuchránilo ho to před jiným problémem, vysycháním.

Problemyticky snížený stav vodní hladiny Velkého Boleveckého rybníka v Plzni.
Problemyticky snížený stav vodní hladiny Velkého Boleveckého rybníka v Plzni.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Fojtíková / Město Plzeň

V roce 2017 poklesla jeho hladina oproti normálu o 30 centimetrů, v roce 2019 o metr. Největší pokles byl zaznamenán na podzim roku 2020, a to o 134 cm. Tehdy v rybníce chybělo asi 480 000 kubíků vody.

Rybník ztrácel vodu odparem a neměl ji odkud doplňovat. Jedním ze zdrojů problému je výstavba, která rybník odřízla od území, ze kterého se sytil dešťovou vodou. Voda ze sídlišť je svedena do kanalizace, a rybníku chybí.

A protože Bolevecký rybník je pro rekreaci Plzeňanů opravdu důležitý, i tady se město rozhodlo najít řešení, a to co nejrychleji. Do rybníka se v roce 2022 začala čerpat voda z řeky Berounky.

Jenže do vypiplaného čistého Boleveckého rybníka nejde jen tak přečerpat říční vodu. Musí se nejdřív vyčistit, aby křehký rybniční ekosystém neznečistila. Z vody je nezbytné odstranit sloučeniny fosforu, který by okamžitě vrátil do hry sinice, a také se zbavit bakteriálního a virového znečištění, které by nebylo dobrým dárkem pro lidi rekreující se u vody. A tak byla kvůli rybníku postavena i speciální úpravna vody.

A zdá se, že systém funguje. Město Plzeň dokonce provozuje stránky, kde je možné podívat se, kolik vody bylo do Boleváku přečerpáno a kdy, a jaká kvalita vody v rybníce zrovna je


reklama

 
Další informace |

Tento text vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (56)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MP

M Pikous

2.10.2023 08:46
Z plavců město nic nemá. A nemají tak mocný hlas jako rybáři. Na jihu Čech v kraji rybníků jsou skoro všechny rybníky zničené. Chovné i sportovní. Až se divím, že kapři v takové vodě dokážou přežít. Jak je vidět, dosažení čisté vody vyžaduje dost značné investice a žádné příjmy. Takže to tak nakonec dopadne.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.10.2023 21:36 Reaguje na M Pikous
Mám za to, že jsme vše dotáhli tak daleko, že laciná řešení už nemáme. A jestli chceme s vodou nakládat správně, prostě to laciné být nemůže. Myslím s vodou dešťovou, odpadní, povrchovou, podzemní... Laciná řešení nás dovedla tam, kde dnes jsme.
Kdekdo vám na potkání řekne, jak je voda cenná a důležitá a další - takže jestli to myslíme vážně, nemělo by nám být zatěžko na čistou vodu nějaké prostředky vynaložit. Za blbosti utrácíme docela dost, ne :-)? Ekonomický efekt by měl být jasnou prioritou jen někde. V oblasti přírodního prostředí ne.
Odpovědět
va

vaber

2.10.2023 09:02
tak nejen lidi, ale i kapři špiní vodu a potom ji začnou špinit i rostliny,
ona je asi špinavá voda zdravá , špinavá voda nezdravá a čistá voda zdravá a čistá voda nezdravá,
každému podle chuti,
chceme mít vodu v přírodě jak v bazénu? potom musíme držet ph a dávkovat chlor a budeme mít čistou vodu, zdravou nebo nezdravou?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.10.2023 21:09 Reaguje na vaber
Možná si to ještě párkrát přečtěte :-)
Odpovědět
TM

Tomáš Mikuš

3.10.2023 09:18 Reaguje na vaber
Souhlas s panem Durasem stačí si to přečíst a najdete odpovědi na vaše otázky.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2023 09:03
Je otázka, jaký má vliv pravidelné otravování rybníka hlinitými solemi.
Jinak asi jako podstatné považuji to odčerpávání živin z rybníka vytěžováním vodních rostlin. Pokud by se to dělalo dostatečně dlouho, možná by se do rybníka ani nemusely sypat ty soli hliníku a vylovovat původní rybí osádku. Kaprovité ryby by totiž postupně ustoupily samy s tím, jak by v rybníky ubývalo živin. A velké kusy by mohli postupně vylovit rybáři, s úbytkem živin by velké kaprovité ryby šly mnohem ochotněji na návnadu na udice.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2023 10:35 Reaguje na Radim Polášek
No pokud by nepřitékal fosfor dostatečně dlouho, on by se vyčistil sám, ale trvání stovky let?
Odpovědět

Martin Černý

2.10.2023 16:10 Reaguje na Radim Polášek
K tomu otravování hlinitými solemi .. víte o tom, že síran hlinitý je jednou z hlavních chemikálií standardně používanou při úpravě pitné vody?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2023 17:40 Reaguje na Martin Černý
Ano, ale hliník zůstane v podobě sraženiny v úpravně. V pitné vodě budou pouze anionty z hlinité soli, obvykle sírany.
Jinak Jinak vyšší kontaminace organismu hliníkem je v podezření, že rozvíjí v stáří vznik demencí.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.10.2023 21:07 Reaguje na Radim Polášek
Rybník ty hlinité soli neotravují. Sledovali jsme každého, koho ty aplikace mohly ovlivnit: mlže, raky, vodní rostliny. Zooplankton samosebou trochu zásah dostal, protože ta sraženina (hydroxid hlinitý) mu zalepuje filtrační aparát, ale úbytek byl kolem 20 % v jedné ze skupin (buchanky) a trval asi týden, pak se vše doplnilo. Sraženina hyroxidu hlinitého se mění v řádu dnů na hydroxi-oxidy hliníku a pak dochází k postupné polymerizaci na plejádu minerálů, které se víc a víc blíží tomu, co je běžně v půdách na poli.

Představa, že se rybník vyčistí sám :-). Kdyby na to měl stovky let, tak asi ano. Ale když, jako v našem případě, potřebujete výsledek dost brzy a navíc rybník neprotéká (vše stále koluje uvnitř a ztráty jsou nepatrné), je šance na samovolné zlepšení nulová.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.10.2023 16:02 Reaguje na Jindřich Duras
Tak to jo, dík za informaci.
Co se týká živin, když ty vodní rostliny přes léto vyrostou ve vodě v podobném objemu biomasy jako na souší, tak taky musí při růstu vytáhnout z svého okolí podobné množství fosforu a dalších živin. Když ty vodní rostliny vytěžíte, tak z rybníka seberete z hektaru každý rok klidně i vyšší desítky kilogramů toho fosforu, dusíku i draslíku. Pokud ty živiny v podobném množství nejsou v přitékající vodě, tak se berou ze dna toho rybníku. Nemám povědomí, jak hluboko do dna do bahna sahají kořeny těch vodních rostlin, ale pár desítek cm to asi bude a všude tam, kde dosáhnou, určitě ten fosfor z toho bahna vytáhnou.
Neboli vyčištění bahna v rybníku od živin by trvalo jednotky let.
Pomaleji by to trvalo, jen kdyby se rybník čistil důsledným vylovováním ryb bez vrácení živin do vody.
Na hektar by se mohla vylovit řekněme každoročně tuna nebo 500 kilo ryb a v nich by se tak každoročně vytáhly z rybníka jednotky kil fosforu. To by potom skutečně čištění rybníka trvalo desítky let.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.10.2023 16:27 Reaguje na Radim Polášek
Začnu těmi rybami.
1 kg živé váhy kapra obsahuje 5-8 gramů fosforu. U produkčních rybníků jsme moc rádi, když rybáři z rybníka v biomase ryb vyndají tolik, kolik do rybníka s krmením nasypali (1 kg obilí zhruba 3 g P). U rybníka, který má velmi malý obsah živin (jinak by nemohl být s čistou vodou), je možné s rybami vytáhnout jen malé množství fosforu, protože i produkce ryb je někde na 20 kg z hektaru.
A teď ty kytky:
1 kg suché biomasy vodní vegetace obsahuje asi 6 g fosforu. Problém je, že obsah sušiny je ve vodních rostlinách velmi nízký. Takže ano, s vodní vegetací se živiny vesele odstraňují, ale jde to velmi pomalu. Nejlépe bude, když zase uděláme nějakou analýzu bahna, ta to ukáže celkem jasně. V bahně tady bylo zhruba od 0,8 do asi 1,5 g fosforu na 1 kg suchého bahna, podle toho ve které části se ty vzorky odebraly. Údaje jsou, tak bude s čím srovnávat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.10.2023 17:57 Reaguje na Jindřich Duras
Děkuji za další údaje, každý takový údaj zpřesňuje mé amatérské představy o této problematice.
20 kg ryb z hektaru je strašně málo. Asi to reprezentuje vodu, kde je jen minimální, prakticky žádná úživnost a většina živin z těch 20 kilo biomasy ryb, to je řekněme 40 kilo biomasy krmení těch ryb se do vody rybníka dostává hlavně vzduchem nebo z okolí rybníka. Jako polétavý hmyz, co se dostane na vodu nebo hmyz a drobní živočichové lezoucí z břehů do vody.
1 kg suché biomasy by asi v optimálním případě mohl narůst za léto na 1 m2 rybníka, pokud by tam bylo víc živin. 1 kg suchého bahna je řekněme 4 kila mokrého bahna a je na 1 dm2 dna rybníka. na 1 m2 je 80 - 150 gramů fosforu, takže rostlinami by se to čistilo 10 - 25 let.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.10.2023 21:14 Reaguje na Radim Polášek
Jojo, úživnost opravdu minimální, cca 0,015 mg/l fosforu, což je někde cca 12 kg v celém rybníce ve vodě :). Spousta fosforu se do rybníka dostane spadem listí, to je docela dost, něco s jehličím a šiškami, ale to se moc nerozkládá. Něco načůrají lidi, to není úplně zanedbatelné, v moči je fosforu spousta.
Bahno - jedno kilo suchého je slabě přes jedno kilo mokrého :). Pak záleží na vrstvě. Ne všechen fosfor je ale využitelný... Prostě je to šíleného počítání a nikdy se jeden nedopočítá :-). On totiž ten ekosystém funguje tak, že čím je fosforu míň, tím je v něm všechno úspornější = všichni si vystačí s málem a fosfor si mezi sebou ukrutně rychle podávají = ve vodě koncentračně vlastně nic není, ale spousta ho za nějaký čas proběhne.
Každopádně ty odhady jsou vždycky velmi orientační. Prostě nejde to spočítat, pouze s pokorou odhadnout. Jak už jsem psal, musím to znovu proměřit a uvidíme, jak to vypadá :)!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

2.10.2023 12:09
Krásná práce. Jako kdysi. Naši předkové také vyhrnovali vodní rostliny na pole a sklízeli rákos. V potocích a řekách to dělala velká voda.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.10.2023 12:40 Reaguje na Michal Ukropec
1*
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2023 17:49 Reaguje na Michal Ukropec
Rákos ano, protože ten mohli sklízet za silných mrazů, kdy se zamrznutím staly dostatečně únosná i rákosiště. Rákosí prostě posekali nějakými silnějšími kosami a podobně. Část rákosí možná těžili v létě z loděk, ale asi méně.
Ale že by naši předkové pravidelně těžili vodní rostliny coby hnojivo jsem nikde nečetl. Už ten problém, že z našich vodních rostlin z loděk toho moc nevytěží, mnohem méně než na souší vytěžili posekáním nějaké trávy a buřene na hnojení. Navíc vodní rostliny potřebují specifické prostředí s vyšším obsahem živin a to v dřívější době většinou v rybnících nebylo, protože odpady z praní i exkrementy ze záchodů nešly do vodních toků a hnojení polí umělými hnojivy taky ještě nebylo.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.10.2023 21:23 Reaguje na Radim Polášek
Dříve (1) bylo živin v rybnících extrémně málo, takže vodní rostliny rostly podstatně méně intenzivně. (2) Bylo víc ledu a sněhu => v zimě pod vodou tma a navíc pohyby ledu ty kytky trhaly. (3) Rybníky se letnily, což znamenalo přirozené omezení pro vodní vegetaci. No a (4) když bylo víc kapříků, prostě se museli v neúživném rybníce shánět po potravě celkem už při malé hustotě obsádky a zničili, co šlo.
Prostě všechno bylo tak nějak jinak :-)
Odpovědět
VK

V. Kolar

2.10.2023 21:53 Reaguje na Jindřich Duras
Jen bych doplnil, že právě při tom letnění často sázeli nějaké plodiny, které pak normálně sklidili = vytáhli ty živiny z rybníku pryč a někdy to prý dělali klidně dva roky za sebou a až pak rybník napustili...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.10.2023 16:18 Reaguje na V. Kolar
Já myslím, že to s tím letněním bylo trochu jinak. Plodiny zaseté na dně rybníku sice vytáhly živiny z bahna a přinesly dobrou úrodu, ale současně tam chemické a fyzikální změny půdy i pomnožení půdních organismů v půdě a zbytky rostlin po sklizni zanechaly zdroj dalších živin. Až se rybník další rok zase zaplavil, tak se ty živiny uvolnily do vody a tam podnítily velký nárůst řas, sinic i vodních rostlin a z nich velký nárůst drobných organismů. Neboli se letněním velmi zvýšila úživnost rybníka pro všežravého kapra a možná i další ryby a o to víc ten rybník dal ryb.
Neboli letněním prostě velmi zvyšovali produkci ryb. Dokud nebylo výhodnější do rybníka pro kapry dávat hnůj a sypat tam obilí, aby získali podobné výnosy ryb každý rok jako po tom letnění rybníka.
Odpovědět
Vladimír Jirka

Vladimír Jirka

2.10.2023 12:56
Jsem rád, že ve městě žijí tak osvícení lidé ochotní si dát tolik práce. Já příčinu vidím v přílišné hygieně. Baba si prdne do gatí a už je hází do pračky. Pere se několikrát za týden. Hrůza! Pak se nedivme, kolik fosforu do řek a rybníků přitéká. Další je bezohledná výstavba a urbanismus. Místo vsaků a retenčních nádrží, vše posíláme do moře. A máme tu sucho. Já na Bolevák chodil jako malý kluk s dědou. Přímo proti onomu ostrůvku. Jóoo, už se nevrátí, pohádka mládí. P.S. Jen je mi líto onoho rybářského revíru. Také chytám!
Odpovědět
AJ

Aleš Johanovský

5.10.2023 12:32 Reaguje na Vladimír Jirka
Nejsem baba, takže tu nemůřžu komentovat, ale spotřebuju asi tak dvě kila pracího prášku za rok, peru cca jednou týdně .. a za tu dobu spotřebuju dejme tomu 200 kg potravin, ze kterých všechen fosfor jde přes čističku do potoka. Nebylo by lepší tu vodu s živinama využít třeba na závlahy, aby se to vracelo do půdy, než to pouštět řekama do moře se všemi doprovodnými problémy, včetně ochuzování organiky v půdě? Dřív to šlo krátkou a "suchou" cestou rovnou z kadibudky na hnojišti.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2023 17:58
Fotka těch vodních rostlin mně připomněla dobu mého mládí. Tehdy komunisti u nás vytvořili další místní přehradu a po nějakých 10 letech se ve vodě zřejmě vytvořilo vhodné prostředí pro vodní rostliny. Rostlo tam rdesno, to z hloubky až 5 metrů a potom tyto vodní rostliny na fotce, z hloubky až takových 3, možná i 4 metrů až na hladinu. V té době jsem se tam do těch rostlin potápěl s potápěčskými brýlemi, ploutvemi a šnorchlem, dalo se občas vzácně při troše opatrnosti narazit na slušně velké okouny (krásná ryba ve sluncem prosvícené vodě) a na kapry či cejny.
Ty vodní rostliny tam po nějakých 5 letech zase vymizely, nejspíš se zásoby fosforu ve vodě vyčerpaly a uložily do bahna a voda přestala být pro tyto rostliny dostatečně úživná. Ostatně u břehů ubylo i orobincových houštin.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.10.2023 21:12 Reaguje na Radim Polášek
Za úbytek vodních rostlin obvykle může rybí obsádka. Jednak sníží průhlednost vody a jednak se k nám dostali býložraví amuři, které rybáři vysadili všude. No a bylo po kytkách.
Jinak, fosfor se z vody vodními rostlinami nedostane - ony když uhynou, klesnou ke dnu a tam je ten fosfor zase využitelný pro kdekoho.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.10.2023 16:07 Reaguje na Jindřich Duras
Spíš se tam uloží a zůstane v bahnu. Jinak by bahno z rybníků nebylo v minulosti tak dobré hnojivo.
Rybí osádka to v té "mojí" přehradě asi být úplně nemohla, protože podle růstu orobinců u břehů přehrady v době zmizení vodních rostlin taky poklesla úživnost vody. A ryby konzumující vodní rostliny by naopak svými exkrementy měly obsah živin ve vodě a tím její úživnost zvyšovat.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.10.2023 16:31 Reaguje na Radim Polášek
Ke zhodnocení toho, co se děje u vás, bychom potřebovali mít nějaká data.
Jinak, bahno je výtečným zdrojem živin i v současnosti. Navíc se z něj ty živiny uvolňují postupně během letních měsíců (baktérie na tom pracují, ale jen když je jim teplo), takže ideální ekohnojivo :)!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.10.2023 17:41 Reaguje na Jindřich Duras
Pokud v bahně nejsou v nadměrném množství těžké kovy.
Data o tom mají jiní, já jsem jen pozorovatel a trochu uživatel té přehrady.
Odpovědět
FB

František Balco

2.10.2023 19:04
Nežerte tak tu ekologii, nebo se z toho zblázníte! Dívejte se na to hospodářsky. Nebo vlastně taky ne. Samé náklady. To je taky k nasrání. Ale takový růst ekonomiky, samé zisky! Že nejsou vaše? Nemůžou být všech. To odporuje kumulaci kapitálu. To by bylo přímé ohrožení svobody a demokracie. Že z těch dvou kategorií nejste nadšeni? Tak buďto je chyba ve vás, nebo v samotné definici těch pojmů. Zase jsem se vyhnul odborné debatě. Ale kdo je blíž podstatě?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.10.2023 21:17 Reaguje na František Balco
Jakou podstatu máte na mysli :-)? Jako že čistá voda ke koupání je špatně?
Já vidím tu podstatu asi takhle:
Čistá voda je velmi vzácná. Umíme o tom mluvit, ale to je často všechno. Tu čistou vodu jsme už systematicky podělali a přírodu, jejíž je Voda součástí, taktéž. Takže:
1/ Važme si čisté vody, je nenahraditelná.
2/ Pojďme si dosud dobrou vodu opravdu chránit a ne si na to jen hrát
3/ Voda všechno propojuje a bez zdravé Přírody nebudeme mít ani zdravou Vodu (potraviny, vzduch, půdu...) ani nás a další pokolení.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.10.2023 23:44
Naprosto skvělá práce pana Durase a spol. Tomu nelze než zatleskat.
Ale i při vší úctě k odbornému výkonu zaslouží ti z vedení města Plzně ještě vyšší ocenění.
Nebýt politického rozhodnutí, které jde jaksi proti proudu dnešní společnosti , nedostal by projekt zelenou i finanční krytí. A nic by se nekonalo.
Maně jsem si vzpomněl na výrok Archiméda :" Dejte mi pevný bod a pohnu Zemí."
Odpovědět
KH

Kristyna Havlíčková

3.10.2023 05:23
Projekt je úžasný. Jen bych se chtěla zeptat,určitě jste na to také mysleli. Chápu,že rybník přišel o svůj zdroj vody díky výstavbě sídliště a bude mít starosti s vysycháním. Ale je udržitelné napouštět ho z Berounky? Nebude ta voda chybět zase tam? Když bude mít problémy rybník,bude i řeka na nízkém stavu vody,tam přece taky žijí živočichové, kteří v létě zápasí s tím,že jim sinice a přehřátá voda berou kyslík z vody. My žijeme u Sázavy a nedokážu si letos představit,že by zvládla ještě napouštět rybník, to co tam poslední 2mesice teče je větší potok a ne řeka. A teprve co když se na řece chytne víc takových projektů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.10.2023 07:35 Reaguje na Kristyna Havlíčková
No já myslím, že projektanti nejsou padlí na hlavu. Při větších průtocích lze rybník napouštět a při malých rybník něco vydrží.
Odpovědět
KH

Kristyna Havlíčková

3.10.2023 12:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
No tak hlavně aby je to napadlo. Páč pokud teď 2 měsíce neprší, hladiny vody jsou většinou na minimu,tak určitě se nebudou chtít všichni koupat v plivátku,které tam v době suche zbyde. A pak přijdou obce s tím,že se nesmí brát voda z řeky na zalévání zahrady 😁 Pokud má být něco udržitelné,tak to musí fungovat a ne opírat oběma rukama o berle,jinak by to ztroskotalo. Finanční stránku opominu,to si zaplatí z větší části plzeňáci nebo přispějeme přes dotace všichni.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.10.2023 16:40 Reaguje na Kristyna Havlíčková
Bylo to úplně bez dotací, včetně čerpání vody, platilo to město. Vypadá to hodně peněz, ale ve srovnání s akvaparkem, na který by byly dotace a pořádná uhlíková stopa :-), je Bolevák docela udržitelný projekt.
A není to plivátko, ale 43 hektarů :-)!
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.10.2023 16:37 Reaguje na Kristyna Havlíčková
Jojo, na to nebylo těžké myslet :-).
V Berounce je minimální průtok, za kterého se ještě smí čerpat voda, 4 300 l/s. Úpravna vody má kapacitu 20 l/s a čerpá se obvykle jen 15 l/s kvůli čištění technologie a tak. Takže porovnání objemů proteklé vody je vypovídající. Navíc v době, kdy se v Berounce dostaneme na oněch 4300 l/s, což bylo letos skoro celé léto, musí se přestat čerpat (a přestalo :-)!). Technologie úpravy vody je na tokový typ provozu navržena.
V zásadě tedy je snaha v době dostatku vody, která prchá do moře, jí trochu zachytit u nás.
Sázava: Jojo, tam to nevypadá dobře.
Odpovědět
va

vaber

4.10.2023 09:03 Reaguje na Jindřich Duras
průtok v Berounce 4,3 m3/s byl celé leto a prý máme průtoky na 100%,
Berounka jsou dohromady čtyři řeky ,kolik vytéká z jen plzeňských čističek a kolik z čističek z celého plzeňského okolí ,které tečou do Radbuzy ,Uhlavy ,Uslavy a Mže
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

5.10.2023 09:56 Reaguje na vaber
Průtoky na 100% máme jen občas :). Když se průtok rychle zvýší po dešti, řeka s sebou nese jak znečištění z odlehčených odpadních vod z kanalizace, tak splachy z polí - každopádně by nebylo moudré spouštět na těch pár dní technologii, protože by ji to znečištění přehlcovalo tak, že by provoz té úpravny vody byl silně nerentabilní.
Ano, řeky jsou v Plzni sice čtyři, ale jedna z nich se vlévá do Berounky až pod čerpáním pro Bolevák a zbylé tři byly v létě s minimálními průtoky.
Z plzeňské čističky se do Berounky vlévá v průměru kolem 400 l/s. Jenže je to voda, kterou jsme předtím odebrali z Úhlavy => do řeky se vrací jen to, co jsme z ní už vzali, nic navíc. Spíše míň, protože se také zalévá.
Takže tak .-)
Odpovědět
Jiří Klicpera

Jiří Klicpera

3.10.2023 11:08
Je hloupostí tvrdit, že z plavců (a rekreantů) město nic nemá. Již naši pradědové věděli, že odpočinek a sport u vody je nenahraditelnou součástí odpočinku celých rodin příležitost mladých k seznamování, starších ke sportování a že to vše dohromady významně ovlivňuje zdravotní stav obyvatelstva. Přínos ke zdraví je nedocenitelný.
Odpovědět
Jiří Klicpera

Jiří Klicpera

3.10.2023 11:17
Proces zvaný eutrofizace je nevratný. Jestliže sáhneme ke srážení třeba hliníkem, musíme sraženinu odtáhnout z vody pryč. Usazení u dna věc jen na chvíli oddálí a navíc je tam ještě další přínos živin vodním ptactvem. A součin rozpustnosti se mění i ve vazbě na kyslíkový deficit u dna. Sinicím stačí tak málo fosforu, že to analyticky ani nepostihneme, navíc formy fosforu se mění i v průběhu dne a tak analytická kontrola vyžaduje hodně pozornosti. Už před lety se osvědčilo provzdušňování hypolimnia, touto cestou inspirováni šli na věc v Brně. Každá metoda má své výhody a nevýhody. Já jsem to kdysi řešil algicidním zásahem, když bylo nutno provést zásah rychle a hned. I s vědomím toho, že to je jen na chvíli. A že se nemusí povést... nám se povedl a hodně dlouho to nikdo nezopakoval. V každém případě dík za dobře vyšlápnutou jednu z cestiček!
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.10.2023 16:48 Reaguje na Jiří Klicpera
Odborná diskuse :-)
Hliník drží fosfor na pořád a bez ohledu na kyslíkové poměry (narozdíl od železa). Takže ano, fosfor zůstává na dně, ale je nevyužitelný.
Provzdušňování hypolimnia (vrstvy vody u dna) tady nebylo třeba, protože jakmile se zvýší průhlednost vody, změní se i teplotní poměry a nedostatek kyslíku u dna vzniká jen krátce, není moc velký a fosfor se z bahna do vody neovlivňuje (což dokládají měření).
Algicidy už jsou z módy :-). Měď by tady byla problém. Sice ne hned, ale po letech opakování určitě. Taky by byl rychlý konec se škeblemi a velevruby :-(.
Jasně, všechno má svoje a všechno něco stojí.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.10.2023 17:12 Reaguje na Jindřich Duras
Omlouvám se: "neuvolňuje" a nikoli neovlivňuje
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.10.2023 18:10 Reaguje na Jindřich Duras
Nezvažovali jste možnost to bahno z rybníku odstranit bagrem?
Tím byste to vyčistili najednou a ještě měli k dispozici množství výživného bahenního substrátu s vysokým obsahem fosforu pro pěstování rostlin či vylepšení polí. Tedy pokud by v tom bahně nebyly těžké kovy. A potom by stačilo jen mírně udržovat čistou vodu tím, že by se těžbou rostlin, případně jenom vylovováním ryb eliminoval přirozený přísun fosforu. Třeba tím létavým hmyzem, co skončí na hladině jako krmivo ryb nebo koupajícími se lidmi, případně znečištěním vody při doplňování z Berounky.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.10.2023 21:26 Reaguje na Radim Polášek
Ale jo, uvažovali :). Hned jako první možnost. Jenže:
Zrovna tohle bahno je velmi málo úživné - třeba Rožmberk má v bahně fosforu cca 4x víc.
Jednoznačně rizikového bahna tam nebylo zas až tak moc, asi kolem 40 tis. m3 (celkově asi 110 tis. m
3). Potíž je, že vytěžit jenom část by nestačilo, protože do vniklého prostoru se rychle nastěhuje bahno z okolí a zase málo kyslíku a zase riziko uvolnění fosforu atd. atd. Muselo by se to vytěžit komplet všechno a pak stejně ještě doošetřit hliníkem, protože do posledního drobečku to nevyndáte a platí obecná poučka, že 1 mm vrstvy bahna má víc fosforu než vodní sloupec nad ním :-). A čím pracujete v menších koncentracích, tím musíte být pečlivější, protože všechno je citlivější.
Takže nakonec jako jednoznačně lacinější jsem zvolil to ošetření. Jasně, bylo to nakonec komplikovanější, než jsem myslel, ale pořád ještě zvládnutelné. Bahno teď fosfor drží velmi pevně a má spíš tendenci fosfor do sebe chytat, než ho pouštět. To zní sice jako pohádka, ale o to přesně šlo, aby bahno vyrovnávalo nějaké nepříznivé výkyvy.
Voda z Berounky má cca 10 (a víc) fosforu, než je v rybníce :). Prostě by to rybník neustál.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.10.2023 12:36 Reaguje na Jindřich Duras
Dík za další informace.
Ale řekl bych, že ten hliník Vám ten fosfor v bahně asi nedrží. Tam ho drží to, že tam nemáte nebo jen málo kaprovitých ryb, které se v bahně dna rýpají a tím z něho fosfor uvolňují do vody. Hlinité soli by totiž měly fungovat na fosfor, za vzniku prakticky nerozpustného fosforečnanu hlinitého, jen nějakou dobu, maximálně dnů po aplikaci. Po této době se hlinitá sůl ve vodě v té velmi nízké koncentraci a vyšším pH rozloží na koloidní hydroxid hlinitý a ten časem přestane být koloidní neboli přestane být citlivý na reakci vychytávání toho fosforu ve vodě za vzniku toho fosforečnanu hlinitého. Sám píšete, že po nějaké době se hydroxid hlinitý mění na oxid hlinitý a na další hlinité minerály běžné v půdě. Které evidentně fosfor z vody už nevychytávají.
Vidím to tedy spíš tak, že do vody rybníka přichází jednak nějaký fosfor zvnějšku a jednak se pomalu uvolňuje difůzí z bahna plus činností té trošky kaprovitých ryb, co tam ještě zbyly a aby se to udrželo ve stavu nízké koncentrace fosforu ve vodě, musí se pravidelně odstraňovat ty vyrostlé vodní rostliny. Maximálně, pokud to nebude stačit, se jednou za čas tomu pomůže nějakou troškou hlinité soli.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

7.10.2023 12:38 Reaguje na Radim Polášek
Vidím, že vás fungování ekosystému zaujalo :). To je dobře.
Bajo, ten hliník drží fosfor velmi pevně. Dá se to doložit jednak speciálními analýzami (frakcionace, adsorpční izotermy) a jednak jednoduše tak, že vezmete trochu bahna, roztřepete v rybniční vodě, necháte zákal chvíli usadit, zbytek přefiltrujete a stanovíte, kolik je tam fosforu. A dobře fungující sediment tam nesmí nic přidat. Naopak, když k tomu roztřepávanému kousku bahna nějaký fosforečnan přidáte, částečky bahna (+ baktérie na něj navázané) ho musí pohltit a v přefiltrované vodě už ten přidaný fosfor nenajdete :-).
Je pravda, že po nasycení sorpční kapacity hydroxidu či později hydroxioxidu hliníku se už další fosfor nezachycuje - ale pozor - ani se zachycený fosfor neuvolňuje. Pokud je ale sraženina ještě hodně "mladá" (dny až týdny po aplikaci), může se z ní fosfor uvolnit při velmi nízkém či naopak velmi vysokém pH.

V posledních cca deseti letech se fosfor do vody dostává jak spadem listí, tak s močí koupáčů. K tomu ještě vodní rostliny dokážou "vylámat" fosfor z hluboko v bahně uložených i poměrně stabilních komplexů a využít ho k budování své biomasy. Část té biomasy se na podzim rozloží a fosfor vrátí někam do povrchové vrstvičky bahna.
Závěr jste ale trefil naprosto přesně :-)! Skutečně se snažíme fosfor odstraňovat s biomasou ponořené vegetace a doplňujeme jemnou aplikací hliníku kvůli stabilitě celého systému. Navíc máme pod dohledem ryby, aby se nevymkly - ale rybí společenstvo je naštěstí celkem stabilní.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

7.10.2023 12:57 Reaguje na Radim Polášek
Když o tom tak přemýšlíte, přidám ještě něco :-). Na těch vodních rostlinách žije spousta baktérií a mikroskopických řas (rozsivky), které se také snaží získat fosfor, protože bez něj to nejde. A ten fosfor si berou z vody okolo, takže (1) ho kradou sinicím a (2) tenhle z vody vychytaný fosfor odstraníme jako extra bonus s těmi sklízenými vodními rostlinami.
Ano, celé je to velmi zajímavé :-)!
Odpovědět
LV

Ladislav Vacek

3.10.2023 11:25
jestli jsem to četl dobře tak město dalo cca 30 milionů na 46 ha rybník za 20 let (r. 2000 = 5 let studia co a jak s tím kolik stál nikde nepíší, 2005 síran za 5 mil. Kč (100 tun plus aplikace), 5 mil. stroj na sečení a 20 let každý rok ztráta 1 mil.Kč a kde je nákup DRAVÝCH ryb, škeblí a velevrubů? a další buď jednorázové nebo stálé výdaje) a dalších cca 30 ?? chtějí dát nebo již dali do projektu a realizace čerpačky a úpravny vody z řeky. Kdyby se probudil děda, který sledoval jak na Boleváku lámou ledy pro pivovar a chytal pod Krakovcem v lese vrány do polívky, ten by se divil. No 1) takové možnosti "utrácet" peníze z rozpočtového určení daní jiní majitelké rybníků nemají 2) Podmínky rybníků jiných jsou takové, že DO KAŽDÉHO teče z polí a ze sídel VODA plná živin neustále a to nepíši o vodách z ČOV a z jejich "odlehčovacích" kanálů... za mne hezký "výzkum", ale nevyužitelný v 98% naší krajiny pro zcela jiné podmínky. V každém případě to sleduji a pokud by bylo něco z "poznaného" možné aplikovat rád to zkusím.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.10.2023 17:09 Reaguje na Ladislav Vacek
Síran byl někde pod 5 000 za tunu, možná tehdy ještě za 3000.- za tunu.
Dravci moc nestáli - trochu rychlené štičky a candáta na začátku, jo a bolena asi 10 000 kousků rychleného, aby se povedlo zabránit rychlé obnově kaprovitých ryb. Kromě bolena (lehké dosazení jednou za několik let) se tady všechno úspěšně rozmnožuje samo, takže se (kromě zmíněného bolena) nic nedosazuje.
Škeble a velevruby nikdo nenakupoval :-).
Úpravna vody, jímací objekt a trubní vedení s výpustním objektem stálo 60 M.
Ano, v době dávné můj příbuzný sloužil pod Krkavcem (u Šídlováku) jako hajný :-). Kdyby se dneska probudil, asi by se divil úplně všemu - i tomu, jak dneska běžné produkční rybníky vypadají :-).
Jasně, tenhle postup se nedá přenést na naprostou většinu rybníků, jak kvůli vstupujícímu - a stále nezvládanému - znečištění tak proto, že ty náklady nemá kdo zaplatit. To naprosto souhlasím.
Tady v Plzni prošly nějakými změnami i ostatní rybníky (3-7 ha) nad Bolevákem, kde ty náklady byly velmi nízké - bez hliníku, s možností výlovu (protože obvykle šly i napustit), bez přísunu znečištění. Také se na nich nikdy intenzivněji nehospodařilo a (skoro) všechny byly v posledních cca 20 letech postupně odbahněny. A ve všech se dá koupat a sinice necvičené oko většinou nezachytí ani koncem léta. Takže něco někde přenést jde, ale omezeně.
Tenhle projekt byl pro tenhle rybník. Šlo o to, co udělat, aby to byl dobrý efekt za přijatelné peníze. Aby to nebylo, že prachy se spotřebovaly, ale výsledek se nedostavil :-), jak leckde bývá. Když se podívám na ty náklady ve světle toho, kolik lidí z nich má dlouhodobý užitek, pořád mi to přijde daleko rentabilnější než třeba oblíbený akvapark a tak. Když srovnám se sto metry asfaltu nebo s cenou roční údržby městské zeleně. Je to prostě něco pro obyvatele + příležitost pro pár podnikatelů a tak.
A každý rybník jiný atd. Postupně se ozývají obce nebo jednotlivci, že by chtěli to samé, ale je to těžká rada. Těžká, jak čisté vody dosáhnout a hlavně těžká, jak tu čistou vodu udržet. Ale něco je rozběhnuté, tak uvidíme :-).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.10.2023 10:40 Reaguje na Jindřich Duras
Pokud jsou peníze na drahé doplňování vyčištěné vody z řeky
a na kosení rostlin budiž. V mém okolí se na to šlo podobně
(kosení na Hlučínské štěrkovně) a nebo hájením amurů s jejich povolením lovu po vykrmení. Ony ty živiny se mohou dostat z vody pouze už v rostlinách a nebo v rybím mase. Každopádně je ale špatně ty býložravé a dravé ryby nelovit
vůbec a nechat je uhynout a shnít někde na dně. Tím se
koloběh živin vrací na počátek. Na štěrkovně v Antošovicích
byli amuři hájení 3 roky, letos byli ve velkých velikostech odloveni a budou znovu vysazeni noví. Na Kališově jezeře
(štěrkovna) byla voda zarybněna amury tak, že spásli i
lekníny a všechen rákos zasahující do vody. Voda je nyní
průzračná, ale bohužel pro zbytek ryb i hladová a bez
možnosti úkrytů pro plůdek a vytírání v rákosinách. Na
pohled pro koupající nádhera, ale vytratily se drobné
rybky a nebýt příkrmu vysazených ryb rybáři, tak asi
zakrní a nebo pojdou hlady. Je to prostě o prioritách,
co je přednější a na co vlastníci mají. My máme okolí
plné štěrkoven(Bohumín) a máme tak možnost mít některé
ke koupání a jiné k rybolovu. Obojí lze těžko skloubit
a musí si to lidé uvědomit i u rybníků. Pokud v nich chci
intenzivně produkovat ryby, tak ke koupání nebudou a to
i na opak nebudou k chovu ryb ty s průzračnou vodou bez
živin. Splnil jste požadavek Plzně, která na to evidentně
má, ale jinde na to nemají peníze a ani možnosti. Leckde
je díky doplňování živin z přítoků každý zásah marný a
je lépe jít cestou koupališť. No a pak je tu i názor
"ekologů" ponechat třeba pískovnu přirozené degradaci
a nezasahovat. Jednu malou lokalitu(2x 1 ha) nechali
"přírodě" zanášením listí a zákazem rybolovu mimo lov
dětí z rybářského kroužku a odlovem sumečků amerických.
Loni a předloni vyzkoušeli likvidaci bahna bakteriemi
se sporným výsledkem, protože nebyla možnost stav porovnat za bezmrazé zimy s obdobím, kdy byla voda pod ledem tři
měsíce a více. Neodlovují se ani karasi stříbřití, kteří
hrají v jedné z pískoven prim. Na hladině se střídají
sinice a vodní květ s čistou hladinou a troubením kaprů
a karasů na hladině. Nevím o jaký pokus se zde jedná,
ale v minulosti zde uhynuli v létě i líni a to už je co říci. Možná se čeká na zmar všech ryb, mimo těch karasů
stříbřitých, proti kterým se jinde usilovně bojuje.
Odpovědět
AJ

Aleš Johanovský

5.10.2023 12:42 Reaguje na Jindřich Duras
"Úpravna vody, jímací objekt a trubní vedení s výpustním objektem stálo 60 M." Škoda že to neni už uvedeno v článku, aby si lidi uvědomili jak je to drahá záležitost. Město Plzeň jistě takovou investici ustojí a je to asi lepší než stavět technologické akvaparky, ale přece jen to zdaleka není pro každého.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

5.10.2023 12:58 Reaguje na Aleš Johanovský
Máte naprostou pravdu. Není to pro každého. V Plzni je Bolevák už historicky kultovní koupací lokalitou s aktuálně velmi důležitou rolí v každodenní rekreaci lidí: kola, boardy, inliny, procházky, pobyty s knihou či mobilem (:-)), běh... Prostě "nešlo" ten rybník nechat vyschnout :-).
Jen pro úplnost dodávám, že to čerpání považujeme za provizorní řešení k překlenutí nejsuššího období. Systémový přístup počítá s tím, že se srážková voda ze zastavěných ploch bude postupně přivádět zpátky do povrchových vod a bude se tak dostávat zase do rybniční soustavy. Jenže to je na mnoho desítek let...a politická reprezentace, která rozhoduje o prioritách se mění každé čtyři roky...
Odpovědět
AJ

Aleš Johanovský

5.10.2023 13:58 Reaguje na Jindřich Duras
Jo to je taky dost velkej problém zdejšího demokratickýho systému, že si to štrádujeme od pankejtu k pankejtu. Zaplať pámbu že jste ten dlouhodobej projekt udržel .. paradoxně tomu může pomoct ta investice do čerpačky, aby se někdo nevzepřel že není využívána. Na to přivedení dešťových vod jsem myslel, ale to bude taky za desítky milionů.
Já tady u Prahy jezdím za volnou vodou až za Labe. Většinou cca dvě hodiny vlakem. Tam se najdou pískovny už "přírodně" obrostlé, a přesto skoro bez sinic až do září, zřejmě kvůli dostatečné infiltraci z Labe. Ryby i vodní kytky se vyskytujou hojně a žádnou složitou "údržbu" od Neratovic tam nevídám.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

5.10.2023 18:49 Reaguje na Aleš Johanovský
To máte pravdu, s tím čerpáním :-D!
Pískovny mají úžasný potenciál mít dobrou kvalitu vody. Bývají totiž poměrně hluboké, takže to vodní rostliny dávají až ke hladině jen někde = nemusí je nikdo vysekávat, ale kontroluje je hloubka vody. Přitom ale pořád výborně působí na čistotu té vody. Jen tam nesmí rybáři moc zasahovat - kapříkem, amurem a tak podobně.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

6.10.2023 09:49
Panu Durasovi díky za jeho práci i za trpělivé a fundované reakce v diskuzi pod článkem. Řekl bych, že i ta diskuze se v tomhle případě vede v kultivovaném duchu. Jako začínající rybníkář (dva malinké, úplně nové rybníky v 530m na stružce pod vesnicí) to čtu s velkým zájmem. Fosfor asi brzy bude i můj problém.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

6.10.2023 23:54 Reaguje na Dalibor Motl
Děkuji :-).
A držím palce s vašimi rybníky, protože: "Nudíte se? Pořiďte si rybník, stačí malý." Drobná parafráze :-)
Odpovědět
JB

Jarda Bobr

7.10.2023 11:54
Článek bez ideologie,podrobně popsaná řešení a vývoj v čase.Autor řešení, který vysvětluje a nenapadá za jiné názory.Pane Durasi díky.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist