Jde to. V Plzni našli způsob, jak mít v rybníku místo sinic průzračnou vodu
Moc živin škodí
Prvním úkolem bylo vypořádat se se zdrojem problému: nadbytkem živin, především fosforu. Ten se do krajiny dostává v malé míře spolu s hnojivy, ale především odpadní vodou. A to i tou, která prošla přes čistírnu odpadních vod. Čistírny většinou fosfor z vody neodstraňují dostatečně, a tak se z nich dostává do potoků, řek a rybníků, kde je ale nežádoucí.Konec rybolovu
Postupně bylo z rybníka odloveno 95 % biomasy ryb, především cejnů, plotic, kaprů a perlínů. Proč tak radikální zásah? „Kaprovité druhy ryb mají na kvalitu vody negativní vliv, protože se živí zooplanktonem,“ vysvětluje Tomáš Jůza z Hydrobiologického ústavu Akademie věd. Rybník potřebuje mít dost zooplanktonu, zejména perlooček, protože ty se živí drobnými řasami a sinicemi, a tak pomáhají udržet v rybníce průzračnou vodu. Bolevecký rybník ale nezůstal kompletně bez ryb. Vysazováním byly podporovány dravé druhy ryb: štiky, candáti, sumci a bolen dravý, aby držely na uzdě populace odlovovaných druhů ryb. Jinak by se úbytek nežádoucích ryb rychle doplnil.Aby vodní rostliny nepřerostly přes hlavu
Zdálo by se, že stačí snížit množství fosforu a ryb v rybníce a problém je vyřešený. Ale není to tak. Ke zdravému rybníku patří i vodní rostliny. Ty jsou hlavním článkem, který udržuje vysoce průhlednou vodu. Například tím, že na nich žijí přisedlé organismy, které se živí řasami a sinicemi, které dokážou odfiltrovat z vody. Vodní rostliny navíc také poskytují úkryt dravým rybám, čímž pomáhají udržet příznivé složení rybí obsádky. Ve Velkém Boleveckém rybníce je na počátku projektu vysadili, aby rybníku pomohli rychleji se uzdravit. „Vodní rostliny se několik let držely při dně a dělaly všem radost. Časem jejich kořenový systém sílil a prorůstal hlouběji do sedimentu k zásobám fosforu,“ popisuje Jindřich Duras. Kořeny navázaly spolupráci s bakteriemi, které jim začaly zpřístupňovat živiny podobně, jako to dělají kořeny stromů s houbami. „V roce 2011 došlo k tomu, že vodní rostliny ovládly většinu plochy rybníka a začaly překážet plavcům i jachtařům,“ vzpomíná Duras. Intenzivní růst vodních rostlin byl jednou z věcí, která ho zaskočila. A bylo potřeba najít řešení.Jak dlouho se rybník uzdravuje
Město Plzeň se rozhodlo „něco s Bolevákem udělat“ v roce 2000. Pět let bylo potřeba na to, aby se změřilo, co přesně Bolevecký rybník trápí, a aby odborníci navrhli, jak to vyřešit. V roce 2005 se začalo jednat. Dva roky pak správci spolu s vědci lovili ryby, sázeli vodní rostliny a aplikovali sloučeniny hliníku. Na jaře třetího roku se objevila krásně průzračná voda. A v ní se pak začalo dařit i dalším druhům živočichů jako škeble říční a velevrub nadmutý, kteří filtrují vodu. „Najednou v rybníce všichni začali pracovat pro čistou vodu: rostliny, mikroskopičtí i velcí filtrátoři, sloučeniny hliníku v bahně chytající fosfor,“ chválí si Jindřich Duras.Inspirace pro ostatní rybníky?
„Takový rybník jako Bolevák v Čechách nenajdete, je to naprostý unikát,“ chválí projekt Tomáš Jůza z Hydrobiologického ústavu Akademie věd. Podobně se vyjadřují další odborníci, kteří pod pokličku proměny Boleváku nahlédli. „Projekt Boleveckého rybníka je výborným příkladem zvládnutí vodního ekosystému ekotechnickými zásahy s využitím nejnovějších odborných zkušeností,“ hodnotí hydrobiolog Jan Kubečka. Tyto komplimenty ale zároveň naznačují, že podobných příkladů proměny rybníků není v České republice mnoho. A tak se nabízí otázka, jak to, že na jiných rybnících prostě plzeňský recept nenapodobili?Přečtěte si také |
Jak na rybníky, aby se v nich dalo koupat?Přečtěte si také |
Chcete čistou vodu v rybnících? Pak nepomůže vyhnat rybáře a přestat chovat kapry, říká Jindřich DurasJedno vyhrání z kapsy…
Přestože se Boleveckému rybníku podařilo vypořádat se sinicemi, neuchránilo ho to před jiným problémem, vysycháním.
V roce 2017 poklesla jeho hladina oproti normálu o 30 centimetrů, v roce 2019 o metr. Největší pokles byl zaznamenán na podzim roku 2020, a to o 134 cm. Tehdy v rybníce chybělo asi 480 000 kubíků vody.
Rybník ztrácel vodu odparem a neměl ji odkud doplňovat. Jedním ze zdrojů problému je výstavba, která rybník odřízla od území, ze kterého se sytil dešťovou vodou. Voda ze sídlišť je svedena do kanalizace, a rybníku chybí.
A protože Bolevecký rybník je pro rekreaci Plzeňanů opravdu důležitý, i tady se město rozhodlo najít řešení, a to co nejrychleji. Do rybníka se v roce 2022 začala čerpat voda z řeky Berounky.
Jenže do vypiplaného čistého Boleveckého rybníka nejde jen tak přečerpat říční vodu. Musí se nejdřív vyčistit, aby křehký rybniční ekosystém neznečistila. Z vody je nezbytné odstranit sloučeniny fosforu, který by okamžitě vrátil do hry sinice, a také se zbavit bakteriálního a virového znečištění, které by nebylo dobrým dárkem pro lidi rekreující se u vody. A tak byla kvůli rybníku postavena i speciální úpravna vody.
A zdá se, že systém funguje. Město Plzeň dokonce provozuje stránky, kde je možné podívat se, kolik vody bylo do Boleváku přečerpáno a kdy, a jaká kvalita vody v rybníce zrovna je
reklama
Další informace |
Tento text vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (56)
M Pikous
2.10.2023 08:46Jindřich Duras
2.10.2023 21:36 Reaguje na M PikousKdekdo vám na potkání řekne, jak je voda cenná a důležitá a další - takže jestli to myslíme vážně, nemělo by nám být zatěžko na čistou vodu nějaké prostředky vynaložit. Za blbosti utrácíme docela dost, ne :-)? Ekonomický efekt by měl být jasnou prioritou jen někde. V oblasti přírodního prostředí ne.
vaber
2.10.2023 09:02ona je asi špinavá voda zdravá , špinavá voda nezdravá a čistá voda zdravá a čistá voda nezdravá,
každému podle chuti,
chceme mít vodu v přírodě jak v bazénu? potom musíme držet ph a dávkovat chlor a budeme mít čistou vodu, zdravou nebo nezdravou?
Tomáš Mikuš
3.10.2023 09:18 Reaguje na vaberRadim Polášek
2.10.2023 09:03Jinak asi jako podstatné považuji to odčerpávání živin z rybníka vytěžováním vodních rostlin. Pokud by se to dělalo dostatečně dlouho, možná by se do rybníka ani nemusely sypat ty soli hliníku a vylovovat původní rybí osádku. Kaprovité ryby by totiž postupně ustoupily samy s tím, jak by v rybníky ubývalo živin. A velké kusy by mohli postupně vylovit rybáři, s úbytkem živin by velké kaprovité ryby šly mnohem ochotněji na návnadu na udice.
Slavomil Vinkler
2.10.2023 10:35 Reaguje na Radim PolášekMartin Černý
2.10.2023 16:10 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
2.10.2023 17:40 Reaguje na Martin ČernýJinak Jinak vyšší kontaminace organismu hliníkem je v podezření, že rozvíjí v stáří vznik demencí.
Jindřich Duras
2.10.2023 21:07 Reaguje na Radim PolášekPředstava, že se rybník vyčistí sám :-). Kdyby na to měl stovky let, tak asi ano. Ale když, jako v našem případě, potřebujete výsledek dost brzy a navíc rybník neprotéká (vše stále koluje uvnitř a ztráty jsou nepatrné), je šance na samovolné zlepšení nulová.
Radim Polášek
3.10.2023 16:02 Reaguje na Jindřich DurasCo se týká živin, když ty vodní rostliny přes léto vyrostou ve vodě v podobném objemu biomasy jako na souší, tak taky musí při růstu vytáhnout z svého okolí podobné množství fosforu a dalších živin. Když ty vodní rostliny vytěžíte, tak z rybníka seberete z hektaru každý rok klidně i vyšší desítky kilogramů toho fosforu, dusíku i draslíku. Pokud ty živiny v podobném množství nejsou v přitékající vodě, tak se berou ze dna toho rybníku. Nemám povědomí, jak hluboko do dna do bahna sahají kořeny těch vodních rostlin, ale pár desítek cm to asi bude a všude tam, kde dosáhnou, určitě ten fosfor z toho bahna vytáhnou.
Neboli vyčištění bahna v rybníku od živin by trvalo jednotky let.
Pomaleji by to trvalo, jen kdyby se rybník čistil důsledným vylovováním ryb bez vrácení živin do vody.
Na hektar by se mohla vylovit řekněme každoročně tuna nebo 500 kilo ryb a v nich by se tak každoročně vytáhly z rybníka jednotky kil fosforu. To by potom skutečně čištění rybníka trvalo desítky let.
Jindřich Duras
3.10.2023 16:27 Reaguje na Radim Polášek1 kg živé váhy kapra obsahuje 5-8 gramů fosforu. U produkčních rybníků jsme moc rádi, když rybáři z rybníka v biomase ryb vyndají tolik, kolik do rybníka s krmením nasypali (1 kg obilí zhruba 3 g P). U rybníka, který má velmi malý obsah živin (jinak by nemohl být s čistou vodou), je možné s rybami vytáhnout jen malé množství fosforu, protože i produkce ryb je někde na 20 kg z hektaru.
A teď ty kytky:
1 kg suché biomasy vodní vegetace obsahuje asi 6 g fosforu. Problém je, že obsah sušiny je ve vodních rostlinách velmi nízký. Takže ano, s vodní vegetací se živiny vesele odstraňují, ale jde to velmi pomalu. Nejlépe bude, když zase uděláme nějakou analýzu bahna, ta to ukáže celkem jasně. V bahně tady bylo zhruba od 0,8 do asi 1,5 g fosforu na 1 kg suchého bahna, podle toho ve které části se ty vzorky odebraly. Údaje jsou, tak bude s čím srovnávat.
Radim Polášek
3.10.2023 17:57 Reaguje na Jindřich Duras20 kg ryb z hektaru je strašně málo. Asi to reprezentuje vodu, kde je jen minimální, prakticky žádná úživnost a většina živin z těch 20 kilo biomasy ryb, to je řekněme 40 kilo biomasy krmení těch ryb se do vody rybníka dostává hlavně vzduchem nebo z okolí rybníka. Jako polétavý hmyz, co se dostane na vodu nebo hmyz a drobní živočichové lezoucí z břehů do vody.
1 kg suché biomasy by asi v optimálním případě mohl narůst za léto na 1 m2 rybníka, pokud by tam bylo víc živin. 1 kg suchého bahna je řekněme 4 kila mokrého bahna a je na 1 dm2 dna rybníka. na 1 m2 je 80 - 150 gramů fosforu, takže rostlinami by se to čistilo 10 - 25 let.
Jindřich Duras
3.10.2023 21:14 Reaguje na Radim PolášekBahno - jedno kilo suchého je slabě přes jedno kilo mokrého :). Pak záleží na vrstvě. Ne všechen fosfor je ale využitelný... Prostě je to šíleného počítání a nikdy se jeden nedopočítá :-). On totiž ten ekosystém funguje tak, že čím je fosforu míň, tím je v něm všechno úspornější = všichni si vystačí s málem a fosfor si mezi sebou ukrutně rychle podávají = ve vodě koncentračně vlastně nic není, ale spousta ho za nějaký čas proběhne.
Každopádně ty odhady jsou vždycky velmi orientační. Prostě nejde to spočítat, pouze s pokorou odhadnout. Jak už jsem psal, musím to znovu proměřit a uvidíme, jak to vypadá :)!
Michal Ukropec
2.10.2023 12:09Radim Polášek
2.10.2023 17:49 Reaguje na Michal UkropecAle že by naši předkové pravidelně těžili vodní rostliny coby hnojivo jsem nikde nečetl. Už ten problém, že z našich vodních rostlin z loděk toho moc nevytěží, mnohem méně než na souší vytěžili posekáním nějaké trávy a buřene na hnojení. Navíc vodní rostliny potřebují specifické prostředí s vyšším obsahem živin a to v dřívější době většinou v rybnících nebylo, protože odpady z praní i exkrementy ze záchodů nešly do vodních toků a hnojení polí umělými hnojivy taky ještě nebylo.
Jindřich Duras
2.10.2023 21:23 Reaguje na Radim PolášekProstě všechno bylo tak nějak jinak :-)
V. Kolar
2.10.2023 21:53 Reaguje na Jindřich DurasRadim Polášek
3.10.2023 16:18 Reaguje na V. KolarNeboli letněním prostě velmi zvyšovali produkci ryb. Dokud nebylo výhodnější do rybníka pro kapry dávat hnůj a sypat tam obilí, aby získali podobné výnosy ryb každý rok jako po tom letnění rybníka.
Vladimír Jirka
2.10.2023 12:56Aleš Johanovský
5.10.2023 12:32 Reaguje na Vladimír JirkaRadim Polášek
2.10.2023 17:58Ty vodní rostliny tam po nějakých 5 letech zase vymizely, nejspíš se zásoby fosforu ve vodě vyčerpaly a uložily do bahna a voda přestala být pro tyto rostliny dostatečně úživná. Ostatně u břehů ubylo i orobincových houštin.
Jindřich Duras
2.10.2023 21:12 Reaguje na Radim PolášekJinak, fosfor se z vody vodními rostlinami nedostane - ony když uhynou, klesnou ke dnu a tam je ten fosfor zase využitelný pro kdekoho.
Radim Polášek
3.10.2023 16:07 Reaguje na Jindřich DurasRybí osádka to v té "mojí" přehradě asi být úplně nemohla, protože podle růstu orobinců u břehů přehrady v době zmizení vodních rostlin taky poklesla úživnost vody. A ryby konzumující vodní rostliny by naopak svými exkrementy měly obsah živin ve vodě a tím její úživnost zvyšovat.
Jindřich Duras
3.10.2023 16:31 Reaguje na Radim PolášekJinak, bahno je výtečným zdrojem živin i v současnosti. Navíc se z něj ty živiny uvolňují postupně během letních měsíců (baktérie na tom pracují, ale jen když je jim teplo), takže ideální ekohnojivo :)!
Radim Polášek
3.10.2023 17:41 Reaguje na Jindřich DurasData o tom mají jiní, já jsem jen pozorovatel a trochu uživatel té přehrady.
František Balco
2.10.2023 19:04Jindřich Duras
2.10.2023 21:17 Reaguje na František BalcoJá vidím tu podstatu asi takhle:
Čistá voda je velmi vzácná. Umíme o tom mluvit, ale to je často všechno. Tu čistou vodu jsme už systematicky podělali a přírodu, jejíž je Voda součástí, taktéž. Takže:
1/ Važme si čisté vody, je nenahraditelná.
2/ Pojďme si dosud dobrou vodu opravdu chránit a ne si na to jen hrát
3/ Voda všechno propojuje a bez zdravé Přírody nebudeme mít ani zdravou Vodu (potraviny, vzduch, půdu...) ani nás a další pokolení.
Miroslav Vinkler
2.10.2023 23:44Ale i při vší úctě k odbornému výkonu zaslouží ti z vedení města Plzně ještě vyšší ocenění.
Nebýt politického rozhodnutí, které jde jaksi proti proudu dnešní společnosti , nedostal by projekt zelenou i finanční krytí. A nic by se nekonalo.
Maně jsem si vzpomněl na výrok Archiméda :" Dejte mi pevný bod a pohnu Zemí."
Kristyna Havlíčková
3.10.2023 05:23Slavomil Vinkler
3.10.2023 07:35 Reaguje na Kristyna HavlíčkováKristyna Havlíčková
3.10.2023 12:16 Reaguje na Slavomil VinklerJindřich Duras
3.10.2023 16:40 Reaguje na Kristyna HavlíčkováA není to plivátko, ale 43 hektarů :-)!
Jindřich Duras
3.10.2023 16:37 Reaguje na Kristyna HavlíčkováV Berounce je minimální průtok, za kterého se ještě smí čerpat voda, 4 300 l/s. Úpravna vody má kapacitu 20 l/s a čerpá se obvykle jen 15 l/s kvůli čištění technologie a tak. Takže porovnání objemů proteklé vody je vypovídající. Navíc v době, kdy se v Berounce dostaneme na oněch 4300 l/s, což bylo letos skoro celé léto, musí se přestat čerpat (a přestalo :-)!). Technologie úpravy vody je na tokový typ provozu navržena.
V zásadě tedy je snaha v době dostatku vody, která prchá do moře, jí trochu zachytit u nás.
Sázava: Jojo, tam to nevypadá dobře.
vaber
4.10.2023 09:03 Reaguje na Jindřich DurasBerounka jsou dohromady čtyři řeky ,kolik vytéká z jen plzeňských čističek a kolik z čističek z celého plzeňského okolí ,které tečou do Radbuzy ,Uhlavy ,Uslavy a Mže
Jindřich Duras
5.10.2023 09:56 Reaguje na vaberAno, řeky jsou v Plzni sice čtyři, ale jedna z nich se vlévá do Berounky až pod čerpáním pro Bolevák a zbylé tři byly v létě s minimálními průtoky.
Z plzeňské čističky se do Berounky vlévá v průměru kolem 400 l/s. Jenže je to voda, kterou jsme předtím odebrali z Úhlavy => do řeky se vrací jen to, co jsme z ní už vzali, nic navíc. Spíše míň, protože se také zalévá.
Takže tak .-)
Jiří Klicpera
3.10.2023 11:08Jiří Klicpera
3.10.2023 11:17Jindřich Duras
3.10.2023 16:48 Reaguje na Jiří KlicperaHliník drží fosfor na pořád a bez ohledu na kyslíkové poměry (narozdíl od železa). Takže ano, fosfor zůstává na dně, ale je nevyužitelný.
Provzdušňování hypolimnia (vrstvy vody u dna) tady nebylo třeba, protože jakmile se zvýší průhlednost vody, změní se i teplotní poměry a nedostatek kyslíku u dna vzniká jen krátce, není moc velký a fosfor se z bahna do vody neovlivňuje (což dokládají měření).
Algicidy už jsou z módy :-). Měď by tady byla problém. Sice ne hned, ale po letech opakování určitě. Taky by byl rychlý konec se škeblemi a velevruby :-(.
Jasně, všechno má svoje a všechno něco stojí.
Jindřich Duras
3.10.2023 17:12 Reaguje na Jindřich DurasRadim Polášek
3.10.2023 18:10 Reaguje na Jindřich DurasTím byste to vyčistili najednou a ještě měli k dispozici množství výživného bahenního substrátu s vysokým obsahem fosforu pro pěstování rostlin či vylepšení polí. Tedy pokud by v tom bahně nebyly těžké kovy. A potom by stačilo jen mírně udržovat čistou vodu tím, že by se těžbou rostlin, případně jenom vylovováním ryb eliminoval přirozený přísun fosforu. Třeba tím létavým hmyzem, co skončí na hladině jako krmivo ryb nebo koupajícími se lidmi, případně znečištěním vody při doplňování z Berounky.
Jindřich Duras
3.10.2023 21:26 Reaguje na Radim PolášekZrovna tohle bahno je velmi málo úživné - třeba Rožmberk má v bahně fosforu cca 4x víc.
Jednoznačně rizikového bahna tam nebylo zas až tak moc, asi kolem 40 tis. m3 (celkově asi 110 tis. m
3). Potíž je, že vytěžit jenom část by nestačilo, protože do vniklého prostoru se rychle nastěhuje bahno z okolí a zase málo kyslíku a zase riziko uvolnění fosforu atd. atd. Muselo by se to vytěžit komplet všechno a pak stejně ještě doošetřit hliníkem, protože do posledního drobečku to nevyndáte a platí obecná poučka, že 1 mm vrstvy bahna má víc fosforu než vodní sloupec nad ním :-). A čím pracujete v menších koncentracích, tím musíte být pečlivější, protože všechno je citlivější.
Takže nakonec jako jednoznačně lacinější jsem zvolil to ošetření. Jasně, bylo to nakonec komplikovanější, než jsem myslel, ale pořád ještě zvládnutelné. Bahno teď fosfor drží velmi pevně a má spíš tendenci fosfor do sebe chytat, než ho pouštět. To zní sice jako pohádka, ale o to přesně šlo, aby bahno vyrovnávalo nějaké nepříznivé výkyvy.
Voda z Berounky má cca 10 (a víc) fosforu, než je v rybníce :). Prostě by to rybník neustál.
Radim Polášek
4.10.2023 12:36 Reaguje na Jindřich DurasAle řekl bych, že ten hliník Vám ten fosfor v bahně asi nedrží. Tam ho drží to, že tam nemáte nebo jen málo kaprovitých ryb, které se v bahně dna rýpají a tím z něho fosfor uvolňují do vody. Hlinité soli by totiž měly fungovat na fosfor, za vzniku prakticky nerozpustného fosforečnanu hlinitého, jen nějakou dobu, maximálně dnů po aplikaci. Po této době se hlinitá sůl ve vodě v té velmi nízké koncentraci a vyšším pH rozloží na koloidní hydroxid hlinitý a ten časem přestane být koloidní neboli přestane být citlivý na reakci vychytávání toho fosforu ve vodě za vzniku toho fosforečnanu hlinitého. Sám píšete, že po nějaké době se hydroxid hlinitý mění na oxid hlinitý a na další hlinité minerály běžné v půdě. Které evidentně fosfor z vody už nevychytávají.
Vidím to tedy spíš tak, že do vody rybníka přichází jednak nějaký fosfor zvnějšku a jednak se pomalu uvolňuje difůzí z bahna plus činností té trošky kaprovitých ryb, co tam ještě zbyly a aby se to udrželo ve stavu nízké koncentrace fosforu ve vodě, musí se pravidelně odstraňovat ty vyrostlé vodní rostliny. Maximálně, pokud to nebude stačit, se jednou za čas tomu pomůže nějakou troškou hlinité soli.
Jindřich Duras
7.10.2023 12:38 Reaguje na Radim PolášekBajo, ten hliník drží fosfor velmi pevně. Dá se to doložit jednak speciálními analýzami (frakcionace, adsorpční izotermy) a jednak jednoduše tak, že vezmete trochu bahna, roztřepete v rybniční vodě, necháte zákal chvíli usadit, zbytek přefiltrujete a stanovíte, kolik je tam fosforu. A dobře fungující sediment tam nesmí nic přidat. Naopak, když k tomu roztřepávanému kousku bahna nějaký fosforečnan přidáte, částečky bahna (+ baktérie na něj navázané) ho musí pohltit a v přefiltrované vodě už ten přidaný fosfor nenajdete :-).
Je pravda, že po nasycení sorpční kapacity hydroxidu či později hydroxioxidu hliníku se už další fosfor nezachycuje - ale pozor - ani se zachycený fosfor neuvolňuje. Pokud je ale sraženina ještě hodně "mladá" (dny až týdny po aplikaci), může se z ní fosfor uvolnit při velmi nízkém či naopak velmi vysokém pH.
V posledních cca deseti letech se fosfor do vody dostává jak spadem listí, tak s močí koupáčů. K tomu ještě vodní rostliny dokážou "vylámat" fosfor z hluboko v bahně uložených i poměrně stabilních komplexů a využít ho k budování své biomasy. Část té biomasy se na podzim rozloží a fosfor vrátí někam do povrchové vrstvičky bahna.
Závěr jste ale trefil naprosto přesně :-)! Skutečně se snažíme fosfor odstraňovat s biomasou ponořené vegetace a doplňujeme jemnou aplikací hliníku kvůli stabilitě celého systému. Navíc máme pod dohledem ryby, aby se nevymkly - ale rybí společenstvo je naštěstí celkem stabilní.
Jindřich Duras
7.10.2023 12:57 Reaguje na Radim PolášekAno, celé je to velmi zajímavé :-)!
Ladislav Vacek
3.10.2023 11:25Jindřich Duras
3.10.2023 17:09 Reaguje na Ladislav VacekDravci moc nestáli - trochu rychlené štičky a candáta na začátku, jo a bolena asi 10 000 kousků rychleného, aby se povedlo zabránit rychlé obnově kaprovitých ryb. Kromě bolena (lehké dosazení jednou za několik let) se tady všechno úspěšně rozmnožuje samo, takže se (kromě zmíněného bolena) nic nedosazuje.
Škeble a velevruby nikdo nenakupoval :-).
Úpravna vody, jímací objekt a trubní vedení s výpustním objektem stálo 60 M.
Ano, v době dávné můj příbuzný sloužil pod Krkavcem (u Šídlováku) jako hajný :-). Kdyby se dneska probudil, asi by se divil úplně všemu - i tomu, jak dneska běžné produkční rybníky vypadají :-).
Jasně, tenhle postup se nedá přenést na naprostou většinu rybníků, jak kvůli vstupujícímu - a stále nezvládanému - znečištění tak proto, že ty náklady nemá kdo zaplatit. To naprosto souhlasím.
Tady v Plzni prošly nějakými změnami i ostatní rybníky (3-7 ha) nad Bolevákem, kde ty náklady byly velmi nízké - bez hliníku, s možností výlovu (protože obvykle šly i napustit), bez přísunu znečištění. Také se na nich nikdy intenzivněji nehospodařilo a (skoro) všechny byly v posledních cca 20 letech postupně odbahněny. A ve všech se dá koupat a sinice necvičené oko většinou nezachytí ani koncem léta. Takže něco někde přenést jde, ale omezeně.
Tenhle projekt byl pro tenhle rybník. Šlo o to, co udělat, aby to byl dobrý efekt za přijatelné peníze. Aby to nebylo, že prachy se spotřebovaly, ale výsledek se nedostavil :-), jak leckde bývá. Když se podívám na ty náklady ve světle toho, kolik lidí z nich má dlouhodobý užitek, pořád mi to přijde daleko rentabilnější než třeba oblíbený akvapark a tak. Když srovnám se sto metry asfaltu nebo s cenou roční údržby městské zeleně. Je to prostě něco pro obyvatele + příležitost pro pár podnikatelů a tak.
A každý rybník jiný atd. Postupně se ozývají obce nebo jednotlivci, že by chtěli to samé, ale je to těžká rada. Těžká, jak čisté vody dosáhnout a hlavně těžká, jak tu čistou vodu udržet. Ale něco je rozběhnuté, tak uvidíme :-).
Břetislav Machaček
5.10.2023 10:40 Reaguje na Jindřich Durasa na kosení rostlin budiž. V mém okolí se na to šlo podobně
(kosení na Hlučínské štěrkovně) a nebo hájením amurů s jejich povolením lovu po vykrmení. Ony ty živiny se mohou dostat z vody pouze už v rostlinách a nebo v rybím mase. Každopádně je ale špatně ty býložravé a dravé ryby nelovit
vůbec a nechat je uhynout a shnít někde na dně. Tím se
koloběh živin vrací na počátek. Na štěrkovně v Antošovicích
byli amuři hájení 3 roky, letos byli ve velkých velikostech odloveni a budou znovu vysazeni noví. Na Kališově jezeře
(štěrkovna) byla voda zarybněna amury tak, že spásli i
lekníny a všechen rákos zasahující do vody. Voda je nyní
průzračná, ale bohužel pro zbytek ryb i hladová a bez
možnosti úkrytů pro plůdek a vytírání v rákosinách. Na
pohled pro koupající nádhera, ale vytratily se drobné
rybky a nebýt příkrmu vysazených ryb rybáři, tak asi
zakrní a nebo pojdou hlady. Je to prostě o prioritách,
co je přednější a na co vlastníci mají. My máme okolí
plné štěrkoven(Bohumín) a máme tak možnost mít některé
ke koupání a jiné k rybolovu. Obojí lze těžko skloubit
a musí si to lidé uvědomit i u rybníků. Pokud v nich chci
intenzivně produkovat ryby, tak ke koupání nebudou a to
i na opak nebudou k chovu ryb ty s průzračnou vodou bez
živin. Splnil jste požadavek Plzně, která na to evidentně
má, ale jinde na to nemají peníze a ani možnosti. Leckde
je díky doplňování živin z přítoků každý zásah marný a
je lépe jít cestou koupališť. No a pak je tu i názor
"ekologů" ponechat třeba pískovnu přirozené degradaci
a nezasahovat. Jednu malou lokalitu(2x 1 ha) nechali
"přírodě" zanášením listí a zákazem rybolovu mimo lov
dětí z rybářského kroužku a odlovem sumečků amerických.
Loni a předloni vyzkoušeli likvidaci bahna bakteriemi
se sporným výsledkem, protože nebyla možnost stav porovnat za bezmrazé zimy s obdobím, kdy byla voda pod ledem tři
měsíce a více. Neodlovují se ani karasi stříbřití, kteří
hrají v jedné z pískoven prim. Na hladině se střídají
sinice a vodní květ s čistou hladinou a troubením kaprů
a karasů na hladině. Nevím o jaký pokus se zde jedná,
ale v minulosti zde uhynuli v létě i líni a to už je co říci. Možná se čeká na zmar všech ryb, mimo těch karasů
stříbřitých, proti kterým se jinde usilovně bojuje.
Aleš Johanovský
5.10.2023 12:42 Reaguje na Jindřich DurasJindřich Duras
5.10.2023 12:58 Reaguje na Aleš JohanovskýJen pro úplnost dodávám, že to čerpání považujeme za provizorní řešení k překlenutí nejsuššího období. Systémový přístup počítá s tím, že se srážková voda ze zastavěných ploch bude postupně přivádět zpátky do povrchových vod a bude se tak dostávat zase do rybniční soustavy. Jenže to je na mnoho desítek let...a politická reprezentace, která rozhoduje o prioritách se mění každé čtyři roky...
Aleš Johanovský
5.10.2023 13:58 Reaguje na Jindřich DurasJá tady u Prahy jezdím za volnou vodou až za Labe. Většinou cca dvě hodiny vlakem. Tam se najdou pískovny už "přírodně" obrostlé, a přesto skoro bez sinic až do září, zřejmě kvůli dostatečné infiltraci z Labe. Ryby i vodní kytky se vyskytujou hojně a žádnou složitou "údržbu" od Neratovic tam nevídám.
Jindřich Duras
5.10.2023 18:49 Reaguje na Aleš JohanovskýPískovny mají úžasný potenciál mít dobrou kvalitu vody. Bývají totiž poměrně hluboké, takže to vodní rostliny dávají až ke hladině jen někde = nemusí je nikdo vysekávat, ale kontroluje je hloubka vody. Přitom ale pořád výborně působí na čistotu té vody. Jen tam nesmí rybáři moc zasahovat - kapříkem, amurem a tak podobně.
Dalibor Motl
6.10.2023 09:49Jindřich Duras
6.10.2023 23:54 Reaguje na Dalibor MotlA držím palce s vašimi rybníky, protože: "Nudíte se? Pořiďte si rybník, stačí malý." Drobná parafráze :-)