Lesníci připravují v jihomoravských luzích záplavy. Nahrazují tak přirozený režim jarních povodní

To je obrovská výhoda retenčních nádrží, že umožní zavlažovat les i v době sucha, tj bez přirozených povodní. Vzdychat po nich je anachronismus, něco jako snívat o choleře. Při takovém zaplavování nevzniknou téměř žádné škody, celkový efekt je veskrze pozitivní.

A proto ekologičtí DUHAisti brojí proti zvýšení retence na Novomlýnských nádržích. Zato prosazují NP Soutok, a zákaz zásahů do sukcese.

Důvod - hlavně protestovat !

Nikoliv. Řídí se Uljanovem. Čím hůře, tím lépe. Nikdo u nás v republice nemá zájem na úmyslné devastaci přírody. Jen ekologisti.

Je totiž rozdíl mezi moudrými lesáky a amatérskými ochranáři co
"zmoudřeli" z příruček DUHY a podobných spolků. Ochranáři se upnuli
k divočině bez práce sloužící pouze k pozorování, jak si příroda
sama poradí s výkyvy počasí. Líným lidem vadí pracovitost jiných
a házejí jim klacky pod nohy, aby taky nic nedělali a mohli pak kritizovat, že jejich práce byla zbytečná. U nás kvůli jednomu
stromu 3 roky bránili ve výstavbě ochranných hrází a nyní zase
mudrují, že stejně nepomohly, ale proč? Ty 3 roky zdržení byly
o nedokončení všech částí hrází a přes ně tam ta voda pronikla.
Je to stejné jako v N. Heřmínovech, kde pár dnů po povodni zase
kecají, že stejně lidi neochrání. Ano neochrání na 100%, ale
je lepší i 50% ochrana, než žádná a navíc je chybou, že podle
původního projektu přistoupilo Povodí Odry na nátlak aktivistů
na přehradu menší a k ní navíc soustavu poldrů a hrází. Tím je
zásah do krajiny rozsáhlejší a navíc s pochybným výsledkem.

No tak vodní nádrž, kvůli níž bylo zničeno
cca 2000 ha lužních lesů a luk, kterým nebylo nutno dávat umělé dýchání řízeným povodňováním, protože byly každé jaro zaplavovány přirozená, ta ta 3200 ha veliká nádrž po Pálavou je pro jihomoravské luhy opravdu " výhoda". A žádné formální vyhlašování velkoplošné ochrany tu někdejší přirozenost už nevrátí. Chránit se měl onen přirozený fenomén jarních záplav, který luh obohacoval vodou a živina, a utlačoval ( disturbance) bujnou lužní buřen bránící přirozenému zmlazením lesa. Moravská Amazonie byla ta pod Pálavou, nikoli na dnešní polomrtvá na soutoku Moravy a Dyje. Lužní les je dnes jen iluze.

Mně toho luhu bylo také líto, ale místní mě v hospůdce přesvědčili, že jim komáři chybět nebudou. Nádrže měly původně zásobit závlahami i zem krajinu, z toho ale z nepochopitelných důvodů (cena) sešlo. V porovnání se sousedy i tak máme ještě lužních lesů dostatek, dokonce v lepší (porostní) kvalitě, tudíž s bohatší diverzitou. Proto také byl enormní zájem uchvátit tuto evropskou perlu.

Pravda, i to škrékání žab a všelijaké havěťi v hospodě vadila.
Komár byl nejlepší strážce luhu. Dovnitř pustil jen vážné zájemce. Bez komára je z luhu lunapark. Jen ty kolotoče tam chybí. I když - viděl jsem všelijaké plány. On takový turistický vláček na místě někdejší liechtensteinské železnice, to by bylo něco!
Správně jste to napsal - Lošťákova Zelená perla by uchvácena. Kým? To nechám čtenáři. Lesníci, kteří tento les do současné podoby 200 let pěstovali vám to řeknou.😎
Třeba takový Jirka Netík, který v Lanžhotě do r. 202O dělal fořta. Teď se perou o stavidlo nápustného objektu Pohansko, protože každý má jiný názor, kdy je nejlépe do luhu pustit vodu.

Víte já žiji v krajině s mračny komárů v deštivých
létech, ale před 40 léty jsem byl na rybách pod stanem u Soutoku a po dvou dnech jsme raději utekli.
Viděl jsem z komárů napůl šílené lužní jeleny a
dobytek odmítající jít z chlévů na pastvu. Lidé
z vesnic před setměním zalézali domů a do těch
hospod a nepomáhal už tehdy známý sprej Biolit.
Repelenty těm komárům snad dokonce chutnaly a
my jimi byli ulepení a smradlaví. A to nehovořím
o nemocech, které roznášejí. Jsou schopni se v
nouzi množit i v septiku a výluzích z hnoje.
Lidé z měst se jeli na hodinu nechat popíchat a jeli domů, kde komáry neměli, ale co zemědělci, lesáci, zvěř a nebo kojenci v kočárcích? Ti jsou
všichni rádi, že s lužními lesy komáři zmizeli.
Ano píšu o okolí Mušova, ač popisuji totéž ze Soutoku a podobně na tom je okolí Litovle a u nás
v okolí soutoku Odry a Olše. Proč Lichtensteinové změnili lužní lesy na lesopark s odvodňovacími kanály? Právě proto, aby ani je nekousali komáři
z bažin lužních lesů. Zkulturnění krajiny lidmi
pro lidi se ochranářům samozřejmě nelíbí, protože
je většinou neživí práce v lese a na polích .
živí je mudrování a pro pobyt v přírodě si vždy
najdou nejpříhodnější dobu. Když je větrno, tak
nekoušou ani ti komáři a když mrzne, tak taky,
ale kdo pracuje v přírodě, tak se jim nevyhne
a je rád, že je jich méně a nebo vymizeli zcela.

Je dobré si uvědomit, že neměli techniku (bagry), vše se hloubilo růčo. Přesto jim to stálo za to, neb význam zavodnění byl jim jasný (vyšší přírůst, nižší ztráty-sucháry). V tomto duchu by se mělo pokračovat, nechat to zpustnout či příliš (plošně) rozvolnit bude spíše ke škodě. A právě i díky úbytku komárů se tam tolik daří spoustě ikon. Komára jakožto klíčový druh asi nikdo obhajovat nebude.

Pokud mají lesy soutoku přežít, musí se povodňovat a tedy postavit jez Pohansko a zvýšit retenci VDNM.