Lesníci připravují v jihomoravských luzích záplavy. Nahrazují tak přirozený režim jarních povodní
27.3.2025 05:32 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Zaplavená Kančí obora.
Zdroj | Lesy ČR
“Doplňujeme zásoby podzemních vod a tím částečně nahrazujeme přirozený režim jarních povodní při rozlivech Dyje, které dnes kvůli vodohospodářským úpravám na řece nejsou možné,“ uvedl ředitel Lesního závodu Židlochovice Miroslav Svoboda. Opatření se provádí brzy na jaře, kdy je ještě chladněji a je tak kvůli stojaté vodě minimální riziko vzniku komáří kalamity.
Zaplavená Kančí obora.
Zdroj | Lesy ČR
Voda zůstane v porostech zadržená do 22. dubna. Pak se stavítka zase sníží, hladina klesne a vše se vrátí do normálu. „Během záplav může na lesních cestách proudit voda. Rozlít se může na lednických loukách, v okolí hájenky Lubeš, v lese kolem starého říčního ramene Bruksa a v lokalitě Palachy. Upozorňujeme na to kvůli bezpečnosti,“ dodal Svoboda.
Podobně lesníci postupují i na sousedním polesí Tvrdonice. Tamější luhy mezi Hodonínem a Lanžhotem podél státní hranice se Slovenskem začnou zaplavovat po 15. dubnu. Voda v nich zůstane také maximálně tři týdny.
Více se o všech vodohospodářských projektech Lesů ČR dočtete na www.vracimevodulesu.cz.
reklama
Dále čtěte |
Proč jsou některé borovice lesní odolné vůči suchu a hmyzu více než jiné? Vědci hledají odpověď
Cizokrajný dub červený produkuje více dřeva než dub zimní a dub letní
Jak správně hospodařit v podmáčených lesích? Doporučení přináší nová metodika
Další články autora |
Meandrující koryto obnoveného potoka na Broumovsku pomůže zadržet v krajině více vody
V Jizerských horách pečují Lesy ČR o tisíce ptačích budek
U dálkových turistických tras najdete nově 31 přístřešků od Lesů ČR. V nouzi se v nich dá i přespat Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Karel Zvářal
27.3.2025 07:33To je obrovská výhoda retenčních nádrží, že umožní zavlažovat les i v době sucha, tj bez přirozených povodní. Vzdychat po nich je anachronismus, něco jako snívat o choleře. Při takovém zaplavování nevzniknou téměř žádné škody, celkový efekt je veskrze pozitivní.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
27.3.2025 08:49 Reaguje na Karel ZvářalA proto ekologičtí DUHAisti brojí proti zvýšení retence na Novomlýnských nádržích. Zato prosazují NP Soutok, a zákaz zásahů do sukcese.
Odpovědět
ss
MU
Michal Ukropec
27.3.2025 19:26 Reaguje na smějící se bestieNikoliv. Řídí se Uljanovem. Čím hůře, tím lépe. Nikdo u nás v republice nemá zájem na úmyslné devastaci přírody. Jen ekologisti.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.3.2025 10:01 Reaguje na Karel ZvářalJe totiž rozdíl mezi moudrými lesáky a amatérskými ochranáři co
"zmoudřeli" z příruček DUHY a podobných spolků. Ochranáři se upnuli
k divočině bez práce sloužící pouze k pozorování, jak si příroda
sama poradí s výkyvy počasí. Líným lidem vadí pracovitost jiných
a házejí jim klacky pod nohy, aby taky nic nedělali a mohli pak kritizovat, že jejich práce byla zbytečná. U nás kvůli jednomu
stromu 3 roky bránili ve výstavbě ochranných hrází a nyní zase
mudrují, že stejně nepomohly, ale proč? Ty 3 roky zdržení byly
o nedokončení všech částí hrází a přes ně tam ta voda pronikla.
Je to stejné jako v N. Heřmínovech, kde pár dnů po povodni zase
kecají, že stejně lidi neochrání. Ano neochrání na 100%, ale
je lepší i 50% ochrana, než žádná a navíc je chybou, že podle
původního projektu přistoupilo Povodí Odry na nátlak aktivistů
na přehradu menší a k ní navíc soustavu poldrů a hrází. Tím je
zásah do krajiny rozsáhlejší a navíc s pochybným výsledkem.
Odpovědět
"zmoudřeli" z příruček DUHY a podobných spolků. Ochranáři se upnuli
k divočině bez práce sloužící pouze k pozorování, jak si příroda
sama poradí s výkyvy počasí. Líným lidem vadí pracovitost jiných
a házejí jim klacky pod nohy, aby taky nic nedělali a mohli pak kritizovat, že jejich práce byla zbytečná. U nás kvůli jednomu
stromu 3 roky bránili ve výstavbě ochranných hrází a nyní zase
mudrují, že stejně nepomohly, ale proč? Ty 3 roky zdržení byly
o nedokončení všech částí hrází a přes ně tam ta voda pronikla.
Je to stejné jako v N. Heřmínovech, kde pár dnů po povodni zase
kecají, že stejně lidi neochrání. Ano neochrání na 100%, ale
je lepší i 50% ochrana, než žádná a navíc je chybou, že podle
původního projektu přistoupilo Povodí Odry na nátlak aktivistů
na přehradu menší a k ní navíc soustavu poldrů a hrází. Tím je
zásah do krajiny rozsáhlejší a navíc s pochybným výsledkem.
JW
Jiří Wenzl
28.3.2025 07:18 Reaguje na Karel ZvářalNo tak vodní nádrž, kvůli níž bylo zničeno
cca 2000 ha lužních lesů a luk, kterým nebylo nutno dávat umělé dýchání řízeným povodňováním, protože byly každé jaro zaplavovány přirozená, ta ta 3200 ha veliká nádrž po Pálavou je pro jihomoravské luhy opravdu " výhoda". A žádné formální vyhlašování velkoplošné ochrany tu někdejší přirozenost už nevrátí. Chránit se měl onen přirozený fenomén jarních záplav, který luh obohacoval vodou a živina, a utlačoval ( disturbance) bujnou lužní buřen bránící přirozenému zmlazením lesa. Moravská Amazonie byla ta pod Pálavou, nikoli na dnešní polomrtvá na soutoku Moravy a Dyje. Lužní les je dnes jen iluze.
Odpovědět
cca 2000 ha lužních lesů a luk, kterým nebylo nutno dávat umělé dýchání řízeným povodňováním, protože byly každé jaro zaplavovány přirozená, ta ta 3200 ha veliká nádrž po Pálavou je pro jihomoravské luhy opravdu " výhoda". A žádné formální vyhlašování velkoplošné ochrany tu někdejší přirozenost už nevrátí. Chránit se měl onen přirozený fenomén jarních záplav, který luh obohacoval vodou a živina, a utlačoval ( disturbance) bujnou lužní buřen bránící přirozenému zmlazením lesa. Moravská Amazonie byla ta pod Pálavou, nikoli na dnešní polomrtvá na soutoku Moravy a Dyje. Lužní les je dnes jen iluze.
Karel Zvářal
28.3.2025 09:37 Reaguje na Jiří WenzlMně toho luhu bylo také líto, ale místní mě v hospůdce přesvědčili, že jim komáři chybět nebudou. Nádrže měly původně zásobit závlahami i zem krajinu, z toho ale z nepochopitelných důvodů (cena) sešlo. V porovnání se sousedy i tak máme ještě lužních lesů dostatek, dokonce v lepší (porostní) kvalitě, tudíž s bohatší diverzitou. Proto také byl enormní zájem uchvátit tuto evropskou perlu.
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
28.3.2025 13:38 Reaguje na Karel ZvářalPravda, i to škrékání žab a všelijaké havěťi v hospodě vadila.
Komár byl nejlepší strážce luhu. Dovnitř pustil jen vážné zájemce. Bez komára je z luhu lunapark. Jen ty kolotoče tam chybí. I když - viděl jsem všelijaké plány. On takový turistický vláček na místě někdejší liechtensteinské železnice, to by bylo něco!
Správně jste to napsal - Lošťákova Zelená perla by uchvácena. Kým? To nechám čtenáři. Lesníci, kteří tento les do současné podoby 200 let pěstovali vám to řeknou.😎
Třeba takový Jirka Netík, který v Lanžhotě do r. 202O dělal fořta. Teď se perou o stavidlo nápustného objektu Pohansko, protože každý má jiný názor, kdy je nejlépe do luhu pustit vodu.
Odpovědět
Komár byl nejlepší strážce luhu. Dovnitř pustil jen vážné zájemce. Bez komára je z luhu lunapark. Jen ty kolotoče tam chybí. I když - viděl jsem všelijaké plány. On takový turistický vláček na místě někdejší liechtensteinské železnice, to by bylo něco!
Správně jste to napsal - Lošťákova Zelená perla by uchvácena. Kým? To nechám čtenáři. Lesníci, kteří tento les do současné podoby 200 let pěstovali vám to řeknou.😎
Třeba takový Jirka Netík, který v Lanžhotě do r. 202O dělal fořta. Teď se perou o stavidlo nápustného objektu Pohansko, protože každý má jiný názor, kdy je nejlépe do luhu pustit vodu.
SV
Slavomil Vinkler
27.3.2025 10:08Pokud mají lesy soutoku přežít, musí se povodňovat a tedy postavit jez Pohansko a zvýšit retenci VDNM.
Odpovědět
