reklama

zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Jak lesy připravit na změnu klimatu? Lesníci sbírají data z 24 ploch s různým hospodařením

28.5.2025 08:29 | PRAHA (Ekolist.cz) | Eva Jouklová

Demonstrační objekt zvaný Krušná hora (Křivoklátsko, květen 2025), konečná fáze přirozené obnovy bukz s ponecháním stojících stromů do jejich rozpadu.

Zdroj | Lesy ČR

Už čtyřiadvacet tak zvaných „demonstračních objektů“ založily na bezmála osmi a půl tisících hektarech Lesy České republiky. Testují a ukazují na nich různé typy hospodaření, většinou bez vzniku pasek. Při výběru a jejich zakládání podnik nyní spolupracuje se spolkem Pro Silva Bohemica.

První testovací plochy začal státní podnik zakládat po roce 2000. Ke všem zpracoval a zveřejnil na webu „průvodce“ s charakteristikou místa, jeho klimatickými, pedologickými, biogeografickými, fytogeografickými a lesnicko-typologickými poměry i vlivy, jako je třeba myslivost nebo ochrana životního prostředí.

„Vycházíme z naší aktuální strategie, v níž počítáme s výrazně větším využitím těchto principů hospodaření spojených s podporou biodiverzity, důsledným managementem myslivosti a vyváženým plněním produkčních i mimoprodukčních funkcí lesa. Podle místních podmínek vždy zakládáme rozmanitý les s pestrou skladbou dřevin různé výšky a věku,“ říká Libor Strakoš, výrobně-technický ředitel Lesů ČR.

Demonstrační objekt zvaný Panský kopec (Česká Kanada, duben 2025), převod lesa s převahou smrku na les trvale tvořivý včetně obnovy jedle, buku a smrku.

Zdroj | Lesy ČR

Hospodaření blízké přírodě je společným tématem lesníků ze státního podniku i lesních hospodářů, vlastníků a přátel lesa ze spolku Pro Silva Bohemica. Koncem dubna to stvrdili smlouvou o spolupráci. Podle metodiky zmíněného spolku loni Lesy ČR založily pět demonstračních objektů, letos jich přibude dalších pět, každý na sto až sto padesáti hektarech.

„Naše metodika vychází z dlouholeté lesnické praxe v tuzemsku i zahraničí. Na jednom hektaru této plochy zaznamenáme každých pět let údaje o dřevinách, objemech, přírůstu i vznikající přirozené obnově a zjistíme, jak les reaguje na klimatickou změnu i prováděné pěstební zásahy,“ uvádí Tomáš Pospíšil, předseda spolku Pro Silva Bohemica.

„Změny ve struktuře lesa mohou být na první pohled patrné až za několik desetiletí. Během této doby si lesníci vyzkouší a osvojí postupy, díky nimž budou lesy pestřejší a tedy odolnější,“ dodává Pospíšil.

Demonstrační objekty | Lesy České republiky, s. p.
Demonstrační objekty nepasečného hospodaření po r. 2017 - Pro Silva Bohemica

reklama

Eva Jouklová

Autorka je tisková mluvčí Lesů ČR.

tisknout poslat

Dále čtěte |

Muž a žena před mapou oteplujícího se světa Foto: Depositphotos

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Pomoc vyčerpané seniorce Foto: Depositphotos

Klimatická změna ovlivňuje zdraví, uvedly v průzkumu dvě třetiny lidí

Antarktida Foto: Christopher Michel / Flickr

Brodit se v cizím průšvihu: Kde bude mít tání Antarktidy nejtvrdší dopad?

Další články autora |

Prosincová prořezávka v devítiletém porostu Lesů ČR u Hradce Králové. Foto: Lesy ČR

Využíváním přirozené obnovy Lesy ČR také snižují své náklady

O dřevo, ze kterého se vyrábějí hudební nástroje, je podle Lesů ČR velký zájem

Výsadba u Lovčického potoka. Foto: Lesy ČR

Lesy ČR obnovily břehy dvou jihomoravských potoků. Nově vysazené dřeviny pomohou proti větrné erozi

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (3)

Karel Zvářal

28.5.2025 12:20

Pokud nejsou paseky příliš široké/rozlehlé, a tudíž osluněné/vysoušené, není třeba se jich bát, neb mají i své přednosti. Lidem i zvěři se podle nich v lese lépe orientuje, není to jen monotónní mýťák (s podrostem). Semenáčkům se dostane více světla i vody, při sukcesivním šíření lesa (na louce) též nemají podporu (mykorhizou) od starších stromů. Je tedy dobře, že jsou zahrnuty v projektu "demonstračních objektů", určitě v systému lesního hospodaření mají své opodstatnění.

Odpovědět

Honza Honza

29.5.2025 07:04

Jak připravit les na změnu klimatu: dle správců NP na ně pustit nekontrolovaně kůrovce? Asi ne, rozumný člověk takto přes veškeré výzkumy, čísla jednat nemůže!
Ale i kůrovec má v přírodě svoji funkci, třeba přírodně vytvoří i paseky, obnoví přeměnu lesa, je-li to však proces nekontrolovaný, něco jeko požár, dojde ke katastrofě. Proto také lesníci proti němu zasahují.

Odpovědět

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

2.6.2025 07:54 Reaguje na Honza Honza

Tak jak jste to řekl je pravda. Ale je tu problém. Půl republiky je zničeno kůrovcem, ale byl to kontrolovaný záměr, zničit les. Vše pod kontrolou LČR a všichni se tváří, že to bylo z důvodu změny klimatu. Přeměna lesa zde probíhala, bylo to dáno zákonem a to 25 procent melioračních a zpevňujících dřevin. Ale protože les rosta několik generací, tak se musel zničit a proces urychlit a kalamity k tomu dobře posloužily. Prý výběrové řízení to zpozdilo. Ne byl to úmysl. Firmy , které zde prováděly činnost, mohli mít ve smlouvě, že v případě kalamit, tyto budou prvořadě zpracovány. Jenže to nikdo nechtěl. Měli si lesočeši zničit svoje lesy a ne obecní a soukromé. Někdo řekne jak by je těm soukromníkům zničili? Jednoduše stav kůrovce byl sto tisíckrát větší než je základní a všimněte si jak to šlo od Vysočiny Moravský do Český.

Odpovědět

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.