https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/v-cesku-by-mohly-byt-desitky-bioplynovych-stanic-ktere-by-fungovaly-ciste-jen-na-gastroodpad-rika-starosta-knezic-milan
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Česku by mohly být desítky bioplynových stanic, které by fungovaly čistě jen na gastroodpad, říká starosta Kněžic Milan Kazda

4.12.2023 06:03 | PRAHA (Ekolist.cz)
Bioplynová stanice v Kněžicích.
Bioplynová stanice v Kněžicích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Milan Kazda / Obec Kněžice
Rozhovor se starostou Kněžic Milanem Kazdou o tom, co všechno stojí za energetickou soběstačností malé středočeské vsi.
 
V roce 2006 se už píše o Kněžicích jako o vsi, kde se stal zázrak. Tedy, zázrak energetický. Co tomu předcházelo?

V tom roce 2006 jsme to už jen spouštěli do provozu. Asi to nejdůležitější se odehrálo na přelomu 2001 – 2006, když jsme chystali územní plán, a rozmýšleli, co udělat pro obyvatele, pro životní prostředí a pro ekonomiku obce. Tak, abychom vyřešili co nejvíc problémů najednou.

Tehdy vznikla myšlenka, že bychom udělali kotel na biomasu.

Z čeho takový nápad plynul?

Byla v tom trochu inspirace minulostí, kořeny života na vesnici. Naši předkové uměli v našem území žít, aniž by toho potřebovali nějak hodně. Kůň jim dal tažnou sílu, o potravu se postaraly prasata a slepice, zbytek se vypěstoval na poli. A pro dřevo si zajeli do lesa.

Bylo nám tedy jasné, že takhle by to asi dnes nefungovalo. Ale obdobou mohlo být, že nám zemědělec něco vypěstuje, co se mu nebude hodit, to spálíme, teplo prodáme obyvatelům.

A tím uzavřeme finanční toky a nějakým způsobem vylepšíme životní standard na obci, i to životní prostředí.

Nápad je jedna věc, ale prosadit ho na tak malé obci…

Pomohlo, že k tomu byly hodně přesvědčivé čísla. Když se spočítala návratnost, vycházelo to tak, že se investice do patnácti let v podstatě vrátí.

Jenže vy jste si jako obec na realizaci museli sehnat 138 milionů. To je, jako kdyby si osada s hájenkou brala dotaci na výstavbu letištního terminálu.

Platilo se to hlavně z dotace, s financováním nám pomohlo Evropský fond pro regionální rozvoj ERDF a Státní fond životního prostředí, takže úvěr byl nakonec jen 43 milionů.

Starosta obce Kněžice Milan Kazda.
Starosta obce Kněžice Milan Kazda.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Na tuhle obrovskou částku to ale narostlo, protože jsme k původní myšlence kotelny na biomasu přidali ještě bioplynovou stanici s kogenerační jednotkou.

Elektřina byla v té době šestkrát víc dotovaná než teplo. A vycházelo nám, že projekt bude samofinancovatelný.

Nepřišlo vám ale tehdy, s ohledem na potřebný objem peněz, že je to celé poněkud nerozvážné?

Nebyla to naše prvotina. Už jsme za sebou měli poměrně dva nákladné projekty.

První projekt, se kterým jsme začínali, byla linka na výrobu topných pelet. Ta byla za milion, polovinu pokryla dotace.

Druhý projekt byl dům s pečovatelskou službou. Investice za dvacet milionů, dotace byla patnáct. Už tenkrát jsme jako obec s třímilionovým rozpočtem museli dát ze svého pět milionů. A ustáli jsme to.

Když jsme přišli s plánem na bioplynovou stanici, měli jsme šestimilionový rozpočet a půjčovali jsme si 43 milionů. Přitom to díky samofinancovatelnosti pořád ekonomicky vycházelo tak, že to prakticky nebude zatěžovat obecní rozpočet.

Takže jste s vytištěnou tabulkou výdajů a cash flow obcházel 530 obyvatel obce, abyste je přesvědčil?

To bylo trošku jinak. Sice jsme pořádali různé aktivity – prezentovali jsme plány na zastupitelstvech, dávali to do obecních občasníků, všemožně se pokoušeli lidi o významu té investice informovat – ale k přesvědčení nepřesvědčených jsme použili takový fígl.

To mě zajímá, povídejte…

Vybavili jsme našeho nejstaršího a nejváženějšího zastupitele informacemi, a poslali jsme ho do domácností, kde ještě byli nerozhodnutí. A on nám nakonec těch dalších 40 zájemců přivedl.

Když jim to někdo vysvětlil doma u stolu u kafe, tak to spíš pochopili, než když jsme jim to vysvětlovali na zastupitelstvech.

S pětistovkou obyvatel se všichni v Kněžicích znáte. Byla v tomhle velikost obce překážkou, anebo výhodou?

Jednoznačně výhodou. Tady si vidíme všichni do talíře. A víme, co od koho můžeme čekat. Na větších vesnicích a ve městech je to více anonymní, vstupuje do toho politikaření.

Naší pozicí bylo, že přes ekonomiku nám projekt sedí, že si pomůžeme a že to nezatíží rozpočet obce. Že co si uděláme pro sebe, to budeme mít.

A že evropské dotace nebudou trvat nekonečně dlouho, a když se to nestihne teď, pak budeme mít smůlu.

Říkali jsme: „Dokud je možné dělat projekty, který jsou finančně návratné za evropské peníze, pojďme do toho.“

Kněžická kogenerační jednotka
Kněžická kogenerační jednotka
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Mipar / Autopara

Vyřízení všech žádostí a vyhotovení potřebné dokumentace jste prý zvládli rychle. Vy tomu papírování a administrativě kolem dotací rozumíte?

Měli jsme na to externího člověka. Je to ekonom a zároveň právník na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od té doby s námi spolupracuje. Je s námi i v místní akční skupině, je také jednatelem společnosti Energetika Kněžice, kterou jsme založili. A v podstatě nám dělá takového toho ekonoma, který má na starosti, aby se to za těch 15 let zaplatilo.

Zvládlo by se to papírování bez takového šikovného externisty?

Asi ne. Já už se v dnešní době bojím jakoukoliv žádost o dotaci vyplňovat sám, protože to je všechno tak složitý, že bych to prostě nedal.

Počítal jste i s variantou, že by to nevyšlo? Že by se to celé ukázalo jako tunel, černá díra na peníze?

Bylo jasné, že nikdo z nás tří osob, které projekt měly na starosti, jej nevytuneluje. A kdyby to krachovalo? To bych si nejspíš musel najít nějakou švestku.

Naštěstí to nebylo zapotřebí. V roce 2006 jste to tedy s velkou slávou zprovoznili a rozjeli, nastal ten energetický zázrak.

A objevily se také první problémy, které to neslo.

Problémy? Začátek byl třeba o tom, že to smrdělo. Protože jsme neměli zastřešený sklad. Pořádně jsme s tím neuměli zacházet, teprve jsme se to učili. Tohle se vychytávalo až za chodu.

Hurá do přítomnosti. Jak jste na vsi ustáli loňskou zimu?

Hlavní výhoda byla v tom, že jsme nemuseli zdražovat teplo, které je teď plně v režii obce. Máme svou vlastní distribuční síť, rozhodujeme si o cenách.

Neříkáte to úplně nadšeně…

Protože je to nekompletní, chtěli bychom to udělat lépe.

Jenže bohužel, v případě elektřiny to nejde. Tam jsme pořád závislí na dodavatelích.

Komunitní energetika stále ještě není, nemá ještě svoji legislativu – je to finančně hodně nákladné. A hlavně je to zatím legislativně nemožné.

Ale loňskou zimu měli obyvatelé naší obce levnější teplo.

Ocenili obyvatelé obce, že ten silně nákladný projekt, jehož prosazení nebylo asi úplně hladké, se ukázal být tak racionální?

Já si myslím, že ano. Obyvatelé i okolí.

Taky se u nás vystřídaly snad všechny televize. Dokonce u nás byla i Nova. Od těch jsem čekal, že přijedou jen, kdyby se u nás stal nějaký mord. Přijeli hned dvakrát, natočit si v souvislosti s energetickou krizí celý náš projekt.

Obecní kotelna
Obecní kotelna
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jsou některé z těch výhod, které teď v obci máte, opravdu výhodami? Třeba to, že v obci nemáte kanalizaci a musíte vyvážet obsah z jímek…

Kanalizaci nemáme. A v podstatě ji ani nemůžeme mít, protože ona už se nikam nevejde.

Mohli bychom ji mít vedenou jedině pod silnicí, ale vzhledem k tomu, že nám ji teď opravili, tak to nepřichází v úvahu.

Ale to, že kanalizaci nemáme, je spíš výhoda.

Máme tu dvě místní části, každou zhruba po padesáti obyvatelích. Pro každou bychom museli stavět zvlášť i kanalizaci a zvlášť čistírnu odpadních vod. Anebo to z nich nějak jímat a vozit na čistírnu odpadních vod k nám. V rámci katastru nám tak vyjde lépe mít jímky, které vyvážíme do bioplynky.

Trochu mě překvapilo, jak je provoz bioplynové stanice hladový. Vy do příjmové linky zavážíte na třídenní provoz 50 až 60 tun materiálu. To je vážně hromada.

To jen tak vypadá.

Jedna cisterna přiveze pětadvacet tun, druhá pak to samé v prasečí kejdě, a jsme na padesáti. Pak se otočí ještě dva desetitunové náklaďáky, co vozí gastroodpady, a je to.

Problém není ani tak dovoz, jako spíš to, kde materiál sehnat. Abychom zařízení po stránce energetického potenciálu využívali naplno.

Jaký materiál má pro bioplynovou stanici větší potenciál?

Dobré jsou právě ty gastroodpady.

Tam jsme pravda trochu limitovaní drcením a ze zákona povinnou hygienizaci.

Velice dobré jsou tukové lapoly, mají obrovský energetický výkon.

A úplně nejlepší jsou odpady po výrobě rostlinných olejů. Ty se nemusí hygienizovat, mohou přímo do fermentorů.

Velice slušné je to třeba i s vyřazenou zeleninou a ovocem ze supermarketů. Taková ta nestandardní zelenina, brambory a zelí, celer. To, co se neprodá, pak skončí u nás.

A to vám proaktivně zavážejí svozové firmy, jsou rády, že se u vás toho můžou zbavit?

Svozové firmy nám nedají nic moc kvalitního, protože většina z nich sama provozuje buď vlastní bioplynovou stanici, anebo má nějaký spřízněný výrobní proces. Něco od nich dostanete, ale úplně bomba to není. Musíme se snažit sami.

Ta administrativa kolem shánění krmení pro bioplynovou stanici, to musí být dost náročné, ne?

Něco seženeme, jinde nám třeba producenti sami nabízejí, že něco dodají. A pak už to je jenom o tom, abychom dohodli cenu.

Platíte, nebo oni platí?

To záleží. Za zeleninu a odpady z rostlinných olejů platíme my, za vyvezené septiky, žumpy a gastroodpad se platí nám.

Tok materiálu je setrvalý, nebo se mění v průběhu roku?

Mění se, kolísá.

To je asi největší nevýhoda bioplynové stanice na vesnici.

Starosta Milan Kazda provází premiéra Petra Fialu po zázemí energeticky soběstačné obce.
Starosta Milan Kazda provází premiéra Petra Fialu po zázemí energeticky soběstačné obce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Uživila by se další taková bioplynová stanice hned ve vedlejší obci?

V Česku žije 10 milionů lidí. V průměru každý z nás vyprodukuje 100 kilogramů gastroodpadu ročně. To je jen odpad z kuchyně, ořezy masa, zbytky jídel, kosti, kůže, knedlíky, omáčky a polívky, chleba, rohlíky.

Když to roznásobíte počtem obyvatel, zjistíte, že je tu potenciál jednoho milionu tun gastroodpadu. A to je ta první a nejvýnosnější složka, s největší plynovou výtěžností. Počítá se kolem 120 až 180 kubíků bioplynu na tunu materiálu.

Prasečí kejda umí dát třeba pětačtyřicet.

Naše bioplynová stanice zaváží okolo 22 000 tun ročně, takže je tu prostor přinejmenším pro 45 dalších takových bioplynových stanic, které by fungovaly čistě jen na gastroodpad.

A to toho zužitkovatelného odpadu máme dohromady mnohem, mnohem víc.

Tak proč v každé druhé nebo třetí vesnici nestojí bioplynová stanice?

O materiál k tomu, aby bylo v provozu na vsích mnohem více bioplynek, nouze není. Odpadu, který neumíme využívat a který „mizí“ a nikdo pořádně neví kam – částečně se zkrmuje, částečně končí na skládkách, částečně končí v kanalizacích – je dost.

Rezervy zjevně jsou, ale největší břemeno provozu je ta logistika, zavážení.

Z jak velké vzdálenosti se k vám musí zavážet? Máte nějaké vyčíslení?

Vyčíslení úplně přesné nemáme, protože se to průběžně mění a žádný rok není úplně stejný.

Máme tu tedy svoji dodávku, kterou zavážíme gastroodpady ze škol a z nemocnic. U ní to víme, že jezdíme do třiceti kilometrů. Ale z jaké vzdálenosti jezdí ti, kteří nám zaváží, to netušíme.

To je tajemství?

Trochu ano. Soukromé svozové firmy to úplně prozrazovat nechtějí, a nechlubí se s tím ani ti dodavatelé materiálu.

Neprojezdí se tak nakonec víc, než kdybyste na vsi topili všichni uhlím?

To určitě ne.

Podle auditorů šetříme na projektu 11 000 tun emisí oxidu uhličitého. Teď, co jsme zapojili druhou kotelnu, je to ještě o tisícovku víc. A co projezdíme – pod normou Euro 4 tu máme jen jednu dodávku, která uveze najednou pět tun nákladu.

I bioplynová stanice produkuje „odpad“, tedy ten přetrávený a rozložený digestát. Co s ním děláte?

Není to odpad. Kdyby to byl odpad, byl by to docela průšvih.

Digestát máme certifikované jako hnojivo. Což vlastně, když to začneme přepočítávat na průmyslový hnojiva, tak i tam dosahujeme poměrně velké úspory emisí.

Digestát není pro zemědělce odpadem, ale přínosem.

Nemáte pak v okolí obce pole přehnojené digestátem?

To už si zemědělci hlídají. Při dnešních cenách určitě zbytečně nepřehnojují.

Kotelnu na biomasu (dřevní štěpku) o výkonu 400 kW a na balíkovou slámu o výkonu 800 kW dodala společnost STEP Trutnov.
Kotelnu na biomasu (dřevní štěpku) o výkonu 400 kW a na balíkovou slámu o výkonu 800 kW dodala společnost STEP Trutnov.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Tušíte, jakou máte reputaci u okolních obcí? Nezahlíží na vás, nesmrdíte jim přes kopec?

Ne. Přes kopec určitě nezaváníme, ani tady na vsi to už patrné není.

Občas se tedy stane, že „flákne“, ale to je nejvíc v době, kdy se hnojí pole. A to jde cítit z polí, ne z vlastního zařízení.

Žijeme na vesnici a doba, kdy měl každý na dvoře hnojník, není ještě tak daleko. Určitě to není žádná katastrofa, byť připouštím, že bioplynka nikdy po fialkách vonět nebude.

Kdybyste mohl vrátit čas o těch dvacet let nazpátek, a mohl změnit nějaké rozhodnutí z doby, kdy se projekt chystal – udělal byste něco jinak?

Tak určitě bych, s aktuálními zkušenostmi, prosazoval větší objem na hygienizaci. Máme jen pětikubíkovou, a to nás teď trochu limituje ve výkonu.

Za patnáct let se to celé dílo mělo zaplatit. Stalo se, povedlo se?

Samozřejmě, dokonce se to povedlo o chviličku dřív. Srovnali jsme to asi za 14,5 let.

Ale taky jsme přistavěli posilovací kotelnu a peníze ze zisku zase hned investujeme, abychom je nemuseli sušit doma.

To vypadá, že máte pořád dost nápadů a omezuje vás jen velikost katastru.

Tak katastry máme tři, a docela veliké. Tísní nás spíš jen finance, kterých vlastně nikdy nebude dost.

S neomezenými fondy byste zkusili co?

Ideální by bylo, kdybychom uměli využívat všechny odpady, které tady v obci vznikají.

Líbilo by se nám něco na likvidaci tvrdých plastových odpadů. Protože jejich odvoz je pro nás opravdu velkou finanční zátěží. Takže bychom chtěli něco jako pomalý termický rozklad nebo pyrolýzu. Ale to jsou zatím jen takové sny.

Místo otázky, jestli se takový projekt energetické soběstačné obce hodí do každé vesnice, se zeptám, do jaké vesnice by se určitě nehodil?

Určitě by neměl velké šance na úspěch tam, kde jsou nedostatečné zdroje materiálu, paliva.

Souvisí to s provozem, aby se materiál nemusel vozit z velkých vzdáleností. To je jediné opravdové úskalí.

Jinak je to celé o tom, že se vesnice dokáže sama o sebe postarat.


reklama

 
Další informace |

Tento text vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.12.2023 09:05
V každém případě kladné body pro starostu a jeho spolupracovníky, kteří dokázali, ro , co dokázali. Kněžice sleduji od počátku jako příklad malé obce usilující o soběstačnost, zejména energetickou.

Je zde však několik ale.

Obec má cca 500 obyvatel , tedy asi 120 - 130 domů.
Náklad na pořízení investice (kotelna plus BPS) se udává na 138 mil. Kč, to je na dům asi 1.15 mil.Kč.

Schází mi bližší ekonomické údaje , konkrétně výroba GJ , skladba jednotkového GJ, provozní náklady a zejména zda je do ceny uváděn odpis investice.

Namátkou , pouze kogenerační jednotka cca 300 kW má životnost max. 15 let a stála cca 8-9 mil.Kč.

Celek, aby byl soběstačný by měl fungovat tak, že po plánované životnosti dojde ke generální opravě . A otázka zní , zda na to budou v kase z odpisů mít schovaný patřičný balík. Atd., atd.

Osobně nejsem zastáncem CZT v rozlehlých venkovských enklávách , ale pokud neznám čísla , jde jenom o spekulaci.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.12.2023 13:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já jsem přesvědčen, že všechny otázky vyřeší dotace.
Odpovědět

Viktor Šedivý

10.12.2023 19:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dotační paraziti, nic víc. A sehnat každý den těch dvacet tun odpadu, to chce sakra velkou plochu a hodně kilometrů.

Mimochodem - jsou sice strašně samostatní, ale napojení na rozvodnou síť si nechali.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.12.2023 10:49
Nevím jak kdo, ale ptám se za sebe, kolik gastroodpadu produkuje průměrný
občan? Deset deka slupek z ovoce a zeleniny denně? To se vyplatí sbírat
a svážet do bioplynky? Za týden už to v nádobě kvasí bez užitku samo
a svážet to častěji je totální ekonomický propadák. Budiž svážejte to z
velkokuchyní, z výroben potravin, konzerváren atd., ale hrát si s pár
dkg z domácností je dotovaný nesmysl stejný, jako většina OZE. Už ani ty
články novodobých OZE svazáků nečtu, když obhajují vyplýtvané dotace
vyprodukované těmi, které stát o to více zdaňuje pouze z ideových důvodů
bez ekonomického efektu. Pokud se zde najde strana, která tomu dotačnímu paskvilu ničícímu celé hospodářství udělá konec, tak má můj hlas, protože
to už přerostlo do obludných rozměrů, které nás totálně zničí.
K výčtu těch použitých odpadů dodám pouze to, že maso, kosti a kůže jsou
suroviny a nikoliv odpad! Buď se to sní lidmi, nebo zvířaty a nebo to
skončí ve výrobě klihu, mýdla atd., Totéž u chleba , polévek a omáček,
které mají sníst beze zbytků lidé a nebo slepice a čuníci. Novodobý
trend nezkrmovat zbytky je právě to plýtvání, které suplují dotované
bioplynky. Kdysi kamarád vykrmil tři prasata zbytky ze školní kuchyně
a svačinkami z košů ve třídách. Jedno prase pro učitele a kuchařky
a ta dvě pro jeho rodinu. Další dva jezdili pro zbytky do špitálu
a dělali zabíjačky pro lékaře a nemocniční personál několikrát do roka.
U armády existovaly prasečáky a dokonce byly chlívky i u rekreačních
středisek a zabíjačky jako součást rekreačních pobytů. To vše se už
ale nesmí a tak je z krmiva ODPAD! Ptám se proč? Protože je potravin
nadbytek a musí se raději zplynovat, než zkrmit? Nezbláznili jsme se
náhodou? Myslím si že ano, protože já odpad neprodukuji, ale pouze
krmivo pro slepice a kompost pro zahradu. Mám deset litrů odpadu za
měsíc ve formě znečištěných obalů, kde náklady na umytí převyšují
náklady na likvidaci ve spalovně a nic jiného. Platím ale stejně jako
ti, kterým popelnice přetéká vším možným. Listí a trávu sbírám i od
sousedů a šetřím městu náklady na jejich svoz do kompostárny, protože
to kompostuji na místě. Sousedi mi dávají pro slepice i gastroodpad
a tak nechápu, proč je problémem na vesnici, jakou jsou Kněžice! Tam
už nikdo nechová doma slepice a čuníka?
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

5.12.2023 11:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Ve školní jídelně, kde se stravuje okolo 800 žáků, denně se vyhodí cca 80 obědů.
Dřív se gastroodpad vozil na krmení, ale kdo by dnes čuníky choval, když na kdejaké krmení musí být atesty kvality a navíc u nás prakticky se čuníci nechovají - dováží ze zahraničí již rozčtvrcené.
Odpovědět
sv

sv

10.12.2023 15:12 Reaguje na Pavel Jeřábek
Kdy "dřív"? Realitou je, že nejde o to, že nejsou "čuníci" , ale o to, že nakládání s gastroodpadem jak s restaurací tak ze školních jídelen je extrémně přísně regulováno. Žádní čuníci, žádné bioplynky, jedině kafilerie. A všechno je třeba vykazovat.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.12.2023 13:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Děkuji. Jsem na tom stejně.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.12.2023 11:13
Gastroodpad se po prohnání párou zkrmoval a teprve následný odpad/hnůj, patří do bioplynky.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

8.12.2023 08:47 Reaguje na smějící se bestie
Souhlasím s Vaším názorem.

Jenom je třeba připomenout, že zkrmování zbytků jídla je zakázáno veterinárním zákonem (opatření proti prasečí chřipce, která dosud nikdo neodvolal).
Odpovědět
AI

Animoid II

4.12.2023 16:02
Green deal předpokládá, že množství odpadu z potravin se do roku 2030 sníží o 50%.
Takže tyhle bioplynky bude nutné zavřít, nebo se do nich bude dávat účelově pěstovaná surovina. Tak jako je tomu dnes, místo potravin se pěstuje řepka na biopaliva a kukuřice do bioplynek. Což je hlavní důvod zásadního zdražení potravin na celém světě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.12.2023 10:26 Reaguje na Animoid II
A víte co sníží to množství potravin v odpadech? No přece ta jejich
cena! Ono to je celkem dobře vymyšleno, ale nebýt dotací, tak to
tak už dávno funguje. Sice se mi drahé potraviny taky moc nelíbí,
ale je to jediná cesta, jak s nimi neplýtvat pro většinu obyvatel.
Zbohatlíci budou plýtvat i po té, ale ti jsou pouze zlomkem v celé
společnosti. Zásadní je systém, který přestane dotovat biomasu a
biopaliva a nastolí tržní prostředí při produkci potravin. To ale
není v EU možné, pokud budou různě nastavené národní dotace a taky
podmínky pro zvýhodnění vlastní zemědělské produkce. Tento trend eurotrhu je paskvil, stejný jako i jiné evropské podmínky pro podnikání. A není to pouze záležitost EU, ale celého světa, kde se
dotuje vývoz potravin pouze proto, že daná země nemá co vyvážet a bez vývozu by si na dovoz musela tisknout nekryté peníze. Závěrem
pouze to, že nevěřím na nápravu tohoto paskvilu, protože tu není
vůle ho napravit a ani možnost ho napravit bez totálního rozvratu dosavadních globálních pseudotrhů, když jsou běžně nižší zisky,
než náklady kryté z dotací.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.12.2023 13:19 Reaguje na Animoid II
Ano. Ekologismus je největší škůdce přírody.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

6.12.2023 11:23
Diskutující, popiště svůj projekt, co jste vytvořili pro naši zemi a přírodu, rád si počtu i nějaké pozitiva. Zatím tu jsou jen negativa.
Děkuji
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.12.2023 09:55 Reaguje na Michal Uhrovič
Vysazujeme s manželkou do remízků mizející keře, zejména vhodné pro včely a ptactvo. Ekologistické sdružení Jistebnická vrchovina pod vedením Karla Urbánka nám to naopak ničí.
Odpovědět
Pe

Petr

7.12.2023 22:07
Plýtvání jídlem považujeme za odpad, dotace považujeme za zisk, a toho kdo tohle využívá, dáváme za vzor ostatním, kteří to tak ale udělat nemohou, protože na to není dost odpadu a dotací.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist