https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/umely-velrybi-trus.vedci-testuji-zda-pomuze-schopnosti-oceanu-pohlcovat-oxid-uhlicity.a-vypada-to-slibne
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně

26.11.2024 05:29 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Syntetický velrybí trus, to nezní, nevypadá ani nevoní vábně. Pro ekosystém oceánů by ale přídavky této podivné substance mohly změnit mnoho k lepšímu. Hnojením by se totiž podpořil růst fytoplanktonu, a s ním i jeho schopnost vázat atmosférický uhlík. Přes umělé velrybí výměšky se dá bojovat s klimatickou změnou.
 
Ještě než se ve velkém začalo s těžbou ropy, byli velcí kytovci ve světových oceánech tím prvořadým zdrojem maziv pro těžké mechanické stroje. Bez větší nadsázky se dá říct, že velrybí tuk poháněl průmyslovou revoluci. I to, že ropa zachránila velryby. Než k tomu ale došlo, byly velryby loveny ve velkých počtech.

Jen v průběhu první poloviny 20. století bylo vybito na tři miliony velryb. To číslo bylo silně přes pětadevadesát procent jejich světové populace. Což se zásadním způsobem promítlo i do fungování jednoho z klíčových mechanismů celého ekosystému: transportu živin v podvodních mořských potravních řetězcích.

Velryby, svými tělesnými rozměry zdaleka největší obyvatelé oceánů, totiž (stejně jako my) kadí.

Nemálo druhů velryb hledá potravu v hlubinách, a cestou vzhůru k hladině a nadechnutí, se pro odlehčení vyprazdňují. Tím ale výtečně přispívají k cirkulaci živin, promíchávají mořskou polévku a dochucují ji, mimo jiné, dusíkem, fosforem a třeba železem.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jak upozorňuje David King, chemik z Cambridgeské univerzity, ten učiněný zázrak velrybího vyměšování nastane, když k němu dojde v blízkosti vodní hladiny. Tam, kde sluneční světlo ještě dosáhne k ve vodě rozptýlenému mraku velrybího trusu. Slunce a živiny vedou k výraznému nárůstu fytoplanktonu.

Zázrak velrybího vyměšování

Protože koncentrace živin ve velrybím trusu je třikrát až osmkrát vyšší, než v okolní mořské vodě, hnojí velryby u hladiny skutečně vydatně, a činí tak svrchní vrstvy oceánu produktivnější.

„Přibližně tři až čtyři dny poté se utvoří na povrchu zelená plocha, jež může nabývat rozlohy i několika stovek až tisíců kilometrů čtverečních,“ říká King. V celkové rozloze světových oceánů, kterou si můžeme pracovně zaokrouhlit na 361 milionů kilometrů čtverečních, se dnes takové „zelené kaňky“ mohou zdát nepatrné.

Jenže v kontextu vybitých velryb získávají na významu. Velrybími exkrementy zásobený fytoplankton se totiž dynamicky rozrůstá, a je schopen fotosyntézou do sebe zabudovávat oxid uhličitý z atmosféry.

Momentálně se jeho přínos k pohlcování CO2 dá přepočítat na dvaadvacet milionů tun oxidu uhličitého ročně.

Tyto miliony tun – jsou ekvivalentem provozu 4,5 milionu automobilů se spalovacími motory – pak, po odumření planktonu, klesají na oceánské dno, které poslouží jako jeho dlouhodobé úložiště.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Tady se už ale biologie a bio-geochemické cykly setkávají s naší ne až tak dávnou historií. Průmyslovou revolucí a průmyslovým lovem velryb pro výrobu tuku a maziv. Z ekosystému na sto let „vypadly“ tři miliony živočichů, které svým vytrvalým vyměšováním přispívaly k růstu fytoplanktonu.

„Znamená to v součtu méně velrybích výměšků u hladiny, oslabení koloběhu živin a ve výsledku též nižší schopnost fytoplanktonu vázat uhlík,“ popisuje Heidi Pearsonová, mořská bioložka aljašské Southeast univerzity.

Od takových neradostných zjištění a propočtů už to byl jen kousek k úvaze zastoupit činnost velryb v ekosystému nějak uměle.

Edwina Tannerová z australské nezisková organizace WhaleX Foundation, s níž spolupracuje King i Pearsonová, se to celé rozhodla z teorie přesunout do praxe.

Od roku 2021 experimentuje s pokusy o „hnojení“ oceánů syntetickým velrybím trusem.

Syntetický koktejl exkrementu

První pokus takového druhu se pod jejím vedením odehrál u Tasmánského moře, když uvolnili 302 litrů koktejlu, složeného převážně z dusíku s příměsí fosforu a stopových prvků, jako je oxid křemičitý a železo. Ony tři stovky litrů odpovídají jednomu velrybímu exkrementu objemem, přičemž jeho receptura odpovídá originálu i složení.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zádrhelem tohoto postupu ovšem bylo, že se látka v mořské vodě rychle rozptýlila, a nedal se nějak solidně doměřit její vliv a koncentrace. Byla to rána naslepo.

Další, už o něco propracovanější pokusy, na sebe ale nenechaly dlouho čekat.

Aplikace syntetického trusu nyní probíhá přes pětici plovoucích bójí, v nichž se pohnojený fytoplankton nejprve namnoží a teprve pak je v následujících čtyřech až sedmi dnech upouštěn ven. Tady už je možné koncentrace a relativní přínos zachycování oxidu uhličitého řasami měřit. A výsledky jsou podle všeho zatím docela slibné.

Velké finále, zatím ještě nekonkrétně v kalendáři zarámované rokem 2025, by pak mělo spočívat v přímém rozptylování umělého velrybího trusu z cisteren na lodích.

Je ale taky klidně možné, že k němu nikdy nedojde. Proč?

Směs toho exkrementálního koktejlu, kterou míchají ve WhaleX Foundation, je syntetická. Umělá. Není to skutečný produkt velrybího zažívacího traktu. A tak je možné jej chápat spíše než jako doplňující přirozený přídavek chybějících živin jako umělé hnojení vody.

Něco, co už naráží na limity právních aspektů.

Nejen na národní úrovni – v oblasti zemědělství, vodního hospodářství a životního prostředí – ale i na úrovni mezinárodní. Přisypávání živin do oceánů je totiž geoinženýring. Který, ať už je praxí s velkým potenciálem, je přinejmenším kontroverzní. Může totiž mít globální dopady. A například tzv. Londýnská úmluva, která upravuje, jaké materiály lze vypouštět do moře, by něco takového v mezinárodních vodách nepovolovala.

Vědci by nejprve museli prokázat, že ten syntetický koktejl nemá „žádný škodlivý účinek“ na mořské ekosystémy. A to se, v globálních měřítcích, dokazuje složitě. K experimentům se syntetickým velrybím trusem dostala WhaleX Foundation povolení v australských teritoriálních vodách, ale jinde se k tomu staví zamítavěji.

„Vyvolává to určité obavy veřejnosti,“ popisuje Tannerová. „Lidé si fytoplankton spojují spíše se škodlivým rozkvětem řas než s něčím, co by mohlo být užitečné pro zdraví oceánů.“

Poprášené pouště oceánů

Syntetický tekutý koktejl velrybího trusu přitom není jedinou variantou. Chemik David King navrhl recepturu, která počítá s rozptýlením substance sopečného prachu, obohacenou o pražené rýžové slupky. Jejich výhodou je, že plavou na hladině, a tak se živiny dostávají do vodního sloupce průběžně. I když je to svou povahou úplně jiný materiál, slibuje výsledky s velrybím trusem téměř totožné.

„Věříme, že pokud dokážeme uměle napodobit funkci velrybích výměšků, můžeme – v průběhu možná čtyřiceti nebo padesáti let – navrátit populace ryb, mořských savců a korýšů v oceánu zpět tam, kde byly před čtyřmi staletími,“ říká King.

I on sní o tom, že by se jednou z variant syntetického velrybího trusu daly hnojit živinami chudé regiony oceánu, zóny bez života, tzv. oceánské pouště. Takových oblastí se na mapách světového oceánu nachází více než tři stovky, a teoreticky přitom mají potenciál ke každoročnímu odstraňování 1,5 miliardy tun oxidu uhličitého z atmosféry ročně.

Ovšem dokud se bude mezinárodní společenství států vůči takové praxi vymezovat – protože jde o látky umělé – nezůstane jiná než ta nejpomalejší cesta. A to postarat se o to, aby se do světových oceánů skutečně navrátily velryby, v počtech, jakými jejich populace oplývaly ještě před průmyslovou revolucí.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

26.11.2024 08:00
No on spad dusíku jistě není malý. Přítok fosforu bude taky vysoký, ale jde spíše o delty řek. Draslíku je v mořské vodě hodně. Hnojit železem by bylo asi nejúčinnější. Ale je třeba vidět, že velryby žerou ryby a korýše a vrací jej ve formě trusu asi v místech konzumace. On ten koloběh řasa, korýš, ryba, velryba nebude tak jednoduchý a co vlastně ukládá CO2?.
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.11.2024 10:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
myslím, že jste někde napsal, že CO2 se v moři ukládá spolu s vápníkem, což podpořit živočichy, které vytvářejí vápenaté skořápky?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.11.2024 10:40 Reaguje na Honza Honza
No to ano, ale který hnojený plankton to je?
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.11.2024 12:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
asi velká část planktonu: našel jsem článek, že je důležité aby se plankton propadl do větší hloubky, pak spadne na dno, kde se uloží, v povrchové vrstvě vody se většina rozloží a CO2 unikne do vzduchu.
Ukládání CO2 podporuje nízká teplota moře a železo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.11.2024 12:27 Reaguje na Honza Honza
No plankton tvoří hodně rozsivky, ale ty ukládají SiO2 a korýši a to mají hlavně krunýře z chitinu. Ryby mají sice fosfor a vápník, ale většinou nepadají na dno. Organické látky řas a živočichů se většinou uvolňují rozkladem. A vápnitých řas a podobných živočichů moc není. Píše se o kokolitech, ale rád bych věděl více.
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.11.2024 13:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
ale jde tady hlavně o uhlík, mrtvý plankton, když je ve větší hloubce a moře je chladné, padá na dno a ukládá uhlík
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.11.2024 14:27 Reaguje na Honza Honza
Ale ne, to je jako s lesem. Dřevo taky uhlík (skoro) neukládá, neb se rozloží, tu rychle tu pomaleji... Ukládají jen uhlíky po požáru nebo trochu bažina. Ten uhličitan vápenatý je daleko důležitější.
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.11.2024 16:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Asi máte pravdu, i ten planktom, který spadne na dno prochází dalším procesem mikroorganizmů, kdy se patrně uhlík opět uvolní, výjimka jsou tkzv. kokolitky, které uhlík ukládají do kalcitových destiček. Ale těchto řas je také hodně, vytváří prý charakterist. pach moře (síry). Podporuje je chladná voda a železo.
Zkoušelo se i hnojit železem, ale vyvíjely se i toxické sinice, tak se toho nechalo.
Zajímavý článek: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/morsky-plankton-v-globalnim-kolobehu-prvku.pdf
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

27.11.2024 09:43 Reaguje na Honza Honza
Pády planktonu do hloubky - čím déle ta částečka padá, tím více ji stihnou baktérie rozložit, takže na dno padá už dost chudý materiál. To dokládá i skutečnost, že bi ve velkých hloubkách je na dně kyslík a leccos tam žije.
Uvolněný CO2 ode dna nikam nezmizí, ale putuje s různými proudy, až se nakonec dostane zase ke hladině, kde podpoří - spolu s živinami, co se taky uvolnily z těch mrtvých organismů - růst planktonu a rybích populací.
Jsou to obrovské cykly, ale citlivé a snadno narušitelné.
Odpovědět
KV

Karel Valenta

27.11.2024 10:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
Co jsem četl, tak právě loví v hloubkách a vyměšují se na hladině a to způsobuje ten výtah živin vzhůru.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

26.11.2024 14:40
Snad by stačilo vypnout čističky u ústí řek a na pobřeží. Když to funguje s velrybou, bude to fungovat i s člověkem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.11.2024 17:18 Reaguje na Richard Vacek
Taky mne to napadlo a je to jako s dočasným ukládáním živin do
rostlin a ryb i u nás. Když se zase ve vodě rozloží, tak neubydou,
a ty lidské pouze přibydou navíc. Něco jiného je vázání s jinými
prvky, jakými je hlavně vápník. Každopádně i ti koráli, plži,
mlži a ryby potřebují něco konzumovat, aby mohli uhlík v sobě
ukládat ve směsi s vápníkem jako schránky korálů, lastury a kosti.
Ve vodě bez živin budou hladovět a nepřežijí. A opět je to jako
u nás, kde ve vodách chudých na živiny nic nežije a nebo pouze
přežívá.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.11.2024 21:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Jenomže pobřeží je tak znečištěno, že to bývá mrtvá zóna. Těch výkalů musí být akorát, že😢.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

27.11.2024 09:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jenomže zde to "akorát" znamená po čertech málo! Když budeme výtečně čistit odpadní vody, bude těch živin právě tak "akorát", asi :).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.11.2024 15:43
Nějak jsem tam ale nenašel to podstatné. Když řasy skončí existenci, rozpadnou se jako každá živá hmota a CO2 zase uvolní do atmosféry, je to přece normální koloběh uhlíku. Nebo je to nějak jinak?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.11.2024 07:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Jsem přesvědčen, že to není jinak. Riziko hnojení jsou zejména obrněnky, rudý příliv, ty jsou někdy extrémně jedovaté a jed se přenáší až do ryb, co pak mohou člověka otrávit.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1995/cislo-11/nebezpecne-obrnenky.html
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.11.2024 08:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Potom by to bylo ale úplně nesmyslné. Určitá možnost je (ale nevím), že zemřelé řasy padají ke dnu a uhlík už neuvolní. To by pak logiku mělo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.11.2024 17:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Uhlík musí padat ve formě anorganické CaCo3 a ne organické, ten sežerou a uvolní konzumenti. Jako ze dřeva v lese.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

27.11.2024 09:37
Nemoudré nápady!
1/ Na rozvezení té hnojivé směsi (+ na její výrobu) se uvolní nejspíš víc CO2 než pak řasy pochytají ze vzduchu (aspoň v prvních experimentech to bylo přesně takhle).
2/ Je to velmi citlivá věc, jestli vezmu živiny zvenčí a přidám do vody. Velryba se v moři nažere a v moři to taky nechá. Když přijde do moře přídavek živin, tak se sice řasy rychle namnoží, jenže tím se stane několik věcí: (i) voda je míň prostupná pro světlo, takže fotosyntéza ve hloubce mizí, a (ii) produkuje se víc biomasy, která nakonec padá ke dnu, kde se rozkládá za spotřeby kyslíku. A bez kyslíku máme černé mrtvé dno, což je v důsledku nejen ekologická katastrofa, ale taky pád rybolovu. Takové oblasti jsou v Baltu, Severním, Středozemním i Černém moři. Jsou mezinárodní sdružení na ochranu moří a oceánů před přísunem živin.

Za mě je to zoufalý pokus o lapání uhlíku, na který někdo nezodpovědný chce dát nějaké prachy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.11.2024 15:03 Reaguje na Jindřich Duras
No opravdu nemoudré. Jedině omezit odpady do moře a podpořit velryby.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.11.2024 17:55 Reaguje na Jindřich Duras
Já se spíše domnívám, že vítr věje od nějakých producentů odpadů,
které na výrobu toho umělého trusu použijí. Kamarád, který pracoval
na plovoucí konzervárně ryb u pobřeží Jižní Ameriky mluvil o těch odpadech ze zpracování ryb. Většina zbytků se zpracovávala na
granule pro chov ryb v akvakulturách, ale odpadní vody šly rovnou
do moře. Ve vodách EU by to prý byl problém, ale tam se do moře "uklízelo" vše , co nebylo nijak dál využitelné. Za takovou lodí
se prý táhl pás kalné vody paradoxně lákající jiné ryby a ptáky.
Po pěti letech práce na této lodi si koupil u nás dům na klíč a
z ryb jí pouze své ulovené ryby ze štěrkoven. Asi ví proč!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.11.2024 08:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Odpad z ryb patří do moře, kam jinam? Kdyby pomřely sešlostí věkem, bude to to samé.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.11.2024 10:15 Reaguje na Pavel Hanzl
On to ale nebyl pouze odpad z ryb, ale taky čistící
prostředky(odmašťovače výrobní linky)a ostatní odpady.
Do přístavu v Dánsku pluli pouze s čistým zbožím
a přečerpané fekálie neodpovídaly půlročnímu pobytu
na moři, ale tak leda týdennímu výletu. I o tom
je ekonomika našich západních vzorů, které to, co
nemohou ve vodách EU provádějí na jižní polokouli.
Mimochodem v Kalifornii viděl před léty můj kamarád
"popelářskou" loď, na kterou najížděla svozová auta
a ta večer odplula údajně až tak daleko, odkud už
se odpadky nedostanou na kalifornské pobřeží. Ptal
se svého příbuzného, do které spalovny ta loď pluje
a ten se mu vysmál, že do oceánu, který je přece tak
obrovský, že se v něm to smetí ztratí. Podotýkám,
že to bylo asi dva roky po plyśáku a dnes to už
tak nemusí být.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.11.2024 10:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Ještě doplním, že každá tuna odpadní vody v nádrži
takové lodi okrade loď o možnost přepravit tunu
zboží a ta loď se vrací, až už je naplněna po okraj. Poslední dva roky kamarád pracoval jako skladník a zboží se vyskladňovalo z lodi 3 dny.
Byly to stovky tun konzerv, mražených filetů a
taky granulí pro pstruhy, lososy a kožešinová
zvířata. Po návratu měl měsíční dovolenou a pak
zase půl roku na lodi.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist